Už zhruba dvě desetiletí řeší tuzemští pěstitelé „zeleného zlata“ kardinální problém: jak udržet odbyt, a tedy i produkci chmele. Odpověď bohužel stále nepřichází, možná proto, že není úplně jednoduchá. Výsledkem je, že plochy chmelnic a objem produkce chmele v ČR každoročně mírně, ale stále klesají – a je tomu tak i letos. Za posledních deset let klesly plochy chmele o čtvrtinu.

Uvedený trend by bylo žádoucí zastavit a vzhledem k tomu, že 80 procent chmele se z ČR vyváží, je nutné při hledání řešení vzít v potaz i situaci na globálních trzích. V zásadě přitom platí, že pokud Češi nenaučí vyspělý či rozvojový svět pít kvalitní pivo, nebudou vyhlídky českého chmelařství růžové. Respektive červené. Největším problémem tuzemské produkce chmele je totiž dominantní podíl zákonem chráněné specifické aromatické odrůdy „žatecký poloraný červeňák“, který tvoří více než 87 procent veškeré naší produkce chmele. Jenže tato odrůda obsahuje oproti jiným odrůdám chmele pouze třetinu či polovinu hořkých látek, takže řada světových pivovarů dává přednost jinému chmelu. Je to pro ně levnější a technologicky jednodušší a to bohužel v dnešní konkurenci rozhoduje. Logické by bylo, aby naši chmelaři na tento vývoj reagovali a také oni pěstovali odrůdy s vysokým obsahem hořkých látek, zvláště když jsou příslušné odrůdy k dispozici. To ale není tak jednoduché. Alternativní odrůdy chmele jsou náročnější na vláhu a kromě toho jsou mohutnější. To znamená přestavět staré chmelnice a zároveň je i zavlažovat. Vzhledem k tomu, že většina našich chmelnic není vysazena v blízkém okolí velkých řek, bylo by nutné zavlažovat je z menších vodních toků nebo z podzemních zdrojů. To se ale v ČR nesmí.

Navíc, přestože pěstitelé chmele v minulosti plochy hořkých odrůd chmele částečně zvýšili, narazili na nezájem i tuzemských pivovarů, které je však předtím k restrukturalizaci odrůdové skladby chmelnic vyzvaly. Začarovaný kruh tak může rozseknout jen několik souběžně působících kroků. Prvním je hledání nových zahraničních odbytišť, přičemž jako nejvíce perspektivní se ukazuje asijský kontinent. Jednou z prvních vlaštovek je Vietnam, nicméně je třeba říci, že zájem této země o tuzemský chmel je zejména ze strany tamních minipivovarů, což odbytu generálně nepomůže. Je to ale forma propagace, kterou je nutné rozvíjet a investovat do ní. Především v tom smyslu, že pivo vařené z našeho chmele je kvalitnější, více aromatické a také zdravější pro lidský organismus. Dalším krokem je odběr hořkých odrůd chmele vyprodukovaných v ČR tuzemskými pivovary, což skýtá pro jeho pěstitele motivaci k alespoň částečné restrukturalizaci chmelnic. Za zváženou také stojí přesun některých chmelnic do takových lokalit, kde je menší problém se zásobováním vodou. Vlastnosti chmele jsou výzvou i pro tuzemské šlechtitele, kteří sice v minulosti vytvořili slušné spektrum alternativních odrůd k žateckému poloranému červeňáku, avšak nedostatečně odolných vůči suchu.

Předpokladem k perspektivě našeho chmele je také role státu, který svým neuváženým rozhodnutím jednorázově zvýšit o třetinu spotřební daň na pivo dosáhl stavu, kdy se výrazně zvýšily dovozy levnějšího piva do ČR z Maďarska a Polska – pochopitelně bez českého chmele.

Zdroj: Neviditelný pes | Autor: Petr Havel, agrární analytik

http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika-zachrani-asie-cesky-chmel-d6r-/p_ekonomika.asp?c=A110914_195607_p_ekonomika_wag

Harmonikáři proplétající se mezi milovníky zlatavého moku, vůně uzených klobás a grilovaného masa, nebo nakládané sýry. Atmosféra klasické české hospody se ve čtvrtek přenese na brněnské Náměstí Svobody. V rámci Festivalu v centru dění tam totiž začínají Pivní slavnosti.

Jejich návštěvníci na nich ochutnají více jak dvacet pivních značek. „Představí se například pivovary z Dobrušky, Poličky nebo Budějovic. Samozřejmostí je bohatý doprovodný program,“ sdělil Roman Burián, mluvčí radnice Brna střed, která festival pořádá. Diváci tak na náměstí zažijí například ukázku historického šermu, vystoupení siláka Železného Zekona nebo pohádkového představení.

I přes kulturní program zůstává největším lákadlem pro návštěvníky široká nabídka piva. „Byl jsem tam už loni a moc se mi tam líbilo. Během dvou dnů jsem ochutnal asi patnáct vzorků piva a výborně jsem se bavil. S přáteli tam určitě zajdeme. Doufám, že letos ochutnám všechna nabízená piva,“ řekl například Michal Zapletal.

Radnice středu Brna, která slavnosti pořádá, oproti loňskému prvnímu ročníku slavností připravila pro pivní znalce jedno oživení. Soutěž nazvanou „Túr d´bír“. Ta proběhne každý den po dobu trvání přehlídky od čtyř do sedmi hodin odpoledne. „Zájemci si vyzvednou soutěžní kartu a u stánků získají za každé zakoupené pivo razítko. Jakmile kartu s pěti políčky odevzdají, dostanou věcnou cenu,“ uvedl mluvčí Burián. Slavnosti piva potrvají až do neděle.

Festivalem v centru dění chce radnice přilákat do centra města více lidí. „Je to měsíc plný chutí, vůní a zážitků. Akcí se snažíme vrátit do centra města život a udělat z něj udělat místo, kde se budou lidé cítit příjemně,“ řekl starosta středu Brna Libor Šťástka.

Zdroj: Brněnský deník | Autor: Jan Spěšný |Kráceno

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/centrum-oziva-pivem-dockaji-se-i-vinari20110914.html

Už tuto sobotu 17. září začíná tradiční mnichovský Oktoberfest, na který každoročně míří i tisíce milovníků piva z Česka. Letos počítejte s tím, že si připlatíte. Tuplák tu pořídíte za 9,20 euro (225 Kč).

Největší pivní festival světa Oktoberfest potrvá letos v Mnichově od 17. září do 3. října vytočí se na něm miliony hektolitrů zlatavého moku. „Zatímco loni byla nejvyšší cena piva 8,90 euro (218 Kč), letos ceny piva i nealkoholických nápojů podraží. Cena překročí hranici devíti eur,“ informoval viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura. Cena také záleží na tom, v jakém stanu a od jaké značky budete pivo popíjet.

Vstup na Oktoberfest je zdarma, zpoplatněný bude stejně jako loni jen vstup na Oide Wiesn v jižní části Theresienwiese. Zde bude tradiční pivní stan a hudební a folklórní zpěváci. Vstupné budou tři eura (74 Kč), děti do 14 let nezaplatí nic.

Pivaři pozor! Zapomeňte na to, že byste si půllitr vychutnali s cigaretkou. Pivní stany jsou nekuřácké, kouřit se může pouze ve speciálně vyhrazených prostorách.

„Návštěvnost bude opět obrovská, takže doporučuji, aby si lidé zarezervovali místo k sezení ve vybraném stanu na stránkách festivalu,“ upozornil Okamura a dodal: „Z důvodu obrovského množství návštěvníků zásadně nedoporučujeme, aby se čeští návštěvníci snažili dostat až na místo autem, parkování totiž není téměř vůbec možné. Doporučujeme zaparkovat opodál a následně použít například městskou dopravu.“

Kdy na Oktoberfest?

* 17. září (od 12.00 h) - 3. října 2011 (23.30 h)

* objednat pivo si můžete v pracovní dny 10.00 až 22.30 h

* v sobotu a v neděli 9.00 až 22.30 h

* stany se zavírají každý den v 23:30 h

* Více informací na: www.oktoberfest.de

Proč je Oktoberfest v září?

Název Oktoberfest (Říjnový festival) totiž pochází z roku 1810. tehdy bůl pořádán vůbe cpoprvé na počest sňatku bavorského korunního prince Ludvíka a princezny Therese von Sachsen-Hildburghausen. Oktoberfest tehdy začínal 12. října a končil 17. října koňským dostihem. Až po několika letech se z důvodu teplejšího večerního počasí přesunulo zahájení festivalu na září, ale název Oktoberfest již zůstal.

Zdroj: Blesk.cz | Autorka: Monika Rubešková

http://www.blesk.cz/clanek/radce-cestovani/159233/zacina-oktoberfest-pivo-podrazi.html

Nestává se často, aby se některý z pivovarů trefil do vkusu pivařů a vyhmátl nový trend, na kterém neprodělá. Jedním z těch posledních je stoupající zájem o nízkoalkoholická piva smíchaná s citronovou limonádou, označovaná podle německého vzoru jako radlery.

Konzervativní Češi je dlouho neuznávali za hodné pozornosti a několik pokusů skončilo neúspěchem. Nyní ale generace mladých mužů a zejména žen přichází takzvaným radlerům na chuť, čemuž napomáhá i horké léto. Letos přišla se svým Cool Lemonem dvojka na tuzemském trhu Staropramen a zájem je podle mluvčího pivovaru Pavla Barvíka obrovský.

„Po dvou měsících prodejů jsme museli kompletně přehodnotit plány a zvýšit výrobu na dvojnásobné množství. Kvůli obrovskému zájmu se stávalo, že byl Lemon úplně vyprodán,“ řekl Barvík. Kolik však pivovar Cool Lemonu prodá, s odvoláním na konkurenci neuvedl. Podle dostupných informací se jej prodávají desetitisíce hektolitrů měsíčně. „Jak typem nápoje, tak jeho chutí se nám podařilo přesně trefit do preferencí spotřebitelů. A co je velmi podstatné, ve správnou chvíli,“ podotkl.

Zhruba měsíc na trhu je obdobné pivo značky Escape, které vyrábí skupina PMS sdružující pivovary Zubr, Litovel a Holba. Kromě limetkové příchutě jej vaří i s příchutí zázvoru a maliny.

„Po uvedení na trh vzbudila novinka velký zájem, což potvrzuje strmý nárůst poptávky,“ uvedla mluvčí skupiny Hana Matulová. Také v tomto případě cílí pivovar především na mladou generaci do třiceti let.

Pivo s označením Radler.cz vyráběl do roku 2009 Heineken v Krušovicích. Výrobu ale ukončil a nyní obdobné pivo nevyrábí. Letos v dubnu ale začal prodávat pivo Bažant Radler na Slovensku.

„Podobně jako u všech segmentů našeho pivního trhu však aktuální trendy a dění sledujeme. Zkušenosti s výrobou a know-how nám v Heinekenu ČR nechybí,“ uvedla mluvčí skupiny v Česku Kateřina Beute.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner

http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/cesi-vzali-na-milost-pivo-s-limonadou-prodeje-rostou-699383

Již tuto sobotu 17. září 2011 čeká český pivní národ netradiční zážitek. Z japonského Tokia se totiž do Prahy přesouvá unikátní pivní maraton, který má vytáhnout její obyvatele na 30 km dlouhý pochod Prahou spojený s ochutnávkou rozmanité produkce českých výrobců zlatavého moku.

Maraton je určen pro šestičlenné týmy a jeho cílem je projít předem vytyčenou trasu s co nejlepším časem v cíli. Trať o délce 30 km vede přes celkem 15 kontrolních stanovišť – hospod, z nichž v každé mohou účastníci ochutnat jiný druh a značku tradičně vyráběného tuzemského piva, přičemž jako alternativa bude vždy v nabídce také pivo nealkoholické. Vítězné družstvo čeká luxusní víkendový pobyt v pivovarnickém hotelu v Černé Hoře na Blanensku s prohlídkou místního pivovaru a příležitostí uvařit si vlastní várku piva.

„Nejedná se jen o maraton spojený s pitím piva, ale tak trochu i strategickou hru. Každý tým by si měl důkladně promyslet strategii, právě ta může rozhodnout o případném úspěchu vítězů. Důležité bude nejen vhodně sestavit tým, ale také zvolit startovní stanoviště a získat prémiové body - minuty za konzumaci piva, které se v cíli promítnou do výsledného času,“ uvedl Mikuláš Kresánek, organizátor maratonu.

Seznam kontrolních stanovišť a konzumovaných piv:

1. Občanská plovárna (U plovárny 8) – Princ Max X (světlé výčepní pivo, Pivovar Vysoký Chlumec)

2. Propaganda (Michalská 12) – Schwarzenberg 10% (světlé výčepní pivo, Pivovar Protivín)

3. Kopyto (Bořivojova 116) – Lobkowicz Premium (prémiový ležák, Pivovar Protivín)

4. Království (Kubelkova 36) – Moravské sklepní (nefiltrované světlé výčepní pivo, Pivovar Černá Hora)

5. U Vodoucha (Jagellonská 21) – Klášter kvasnicový (světlý ležák kvasnicový, Pivovar Klášter)

6. Obyčejný svět (Korunní 96) – Vévoda (světlý ležák, Pivovar Vysoký Chlumec)

7. Stánek u čerpací stanice Shell (Bohdalecká) – Ježek 11 (světlý ležák, Pivovar Jihlava)

8. Balounova restaurace u Břízy (Roztylské náměstí 2960) – Modrá luna (ležák s příchutí borůvek, Pivovar Černá hora)

9. Na Rychtě (Starochodovská 5) – Rychtář Standard (světlé výčepní pivo, Pivovar Rychtář)

10. Blanice (Chemická 955) – Velen (pšeničný ležák, Pivovar Černá Hora)

11. U Krále Václava IV. (Kunratice 406) – Klášter 11% (světlý ležák, Pivovar Klášter)

12. Stánek u čerpací stanice Agip (Olbrachtova) – Gril pivo (světlé výčepní pivo, Pivovar Jihlava)

13. Zlý časy (Čestmírova 5) – Janáček Extra (světlý ležák, Pivovar Janáček)

14. U Trajců (Vyšehradská 39) – Šenkovní 10 % (světlé výčepní pivo, Pivovar Jihlava)

15. Jáma (V Jámě 7) – Merlin (tmavý ležák, Pivovar Protivín)

Registrace soutěžních týmů probíhá přes webové stránky www.zadobrepivo.cz, kde jsou také zveřejněna kompletní pravidla a další informace, cena startovného je 990 Kč pro pány, 790 Kč pro dámy a 690 Kč pro studenty.

Hlavními partnery projektu jsou pivovary Černá Hora, Klášter, Janáček, Jihlava, Protivín, Rychtář a Vysoký Chlumec. „Průmyslových pivovarů a restauračních minipivovarů je v Čechách dohromady více než 150. Pro nás bylo nejdůležitější, aby účastníci měli možnost ochutnat co nejpestřejší a nejzajímavější přehlídku piv, která jsou přitom vyráběna podle původních receptur, tradičními technologiemi a z kvalitních surovin. Nakonec padla volba právě na těchto sedm pivovarů, které nám dodaly pivo a se kterými jsme řešili výběr hospod – kontrolních stanovišť,“ sdělil Kresánek.

Historicky první pivní maraton Kresánek a jeho tým zorganizovali v roce 2009 v japonském Tokiu. Jeho trať měřila maratonských 42 km a vedla podél linky metra Yamanote. Tehdy se ho zúčastnila družstva z více než 15 zemí světa. O rok později si pivní maraton mohli užít také obyvatelé japonských měst Kjóto, Osaka a Nagasaki. „V Japonsku měl pivní maraton spontánní úspěch. Když jsme uvažovali, kde budeme s jeho organizací pokračovat, volba padla na domovskou Evropu a logicky na Českou republiku jakožto baštu světového pivovarnictví,“ řekl Kresánek. Jeho cílem je zorganizovat pivní maraton také v dalších evropských městech – například v Bratislavě, Budapešti, Paříži a Istanbulu.

Zdroj: Tisková zpráva PragueBeerMarathon

Za ničivým středečním požárem historické budovy jindřichohradeckého historického pivovaru není technická závada. Vyšetřovacích verzí je víc.

Vyplývá to z vyjádření mluvčí jihočeských hasičů Venduly Matějů. Objekt totiž byl zcela odpojen od energií.

„Požár půdních prostor pivovaru, při kterém byla zcela zničená střecha včetně dřevěné podlahy mezipatra, vznikl z dosud nezjištěných příčin. Kriminalisté stanovili několik vyšetřovacích verzí, které se nyní prověřují,“ sdělila včera jindřichohradecká policejní mluvčí Hana Millerová.

Předběžná škoda se odhaduje na nejméně jeden milion korun.

Požár vypukl ve středu kolem 18. hodiny. Ve čtvrtek před 11. hodinou hasiči ohlásili, že požár jindřichohradeckého historického pivovaru je zlikvidovaný , ale po 14. hodině k němu vyjížděli znovu. Majitel objektu, který požářiště převzal, objevil další doutnající ohniska.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Lenka Novotná

http://www.denik.cz/regiony/pivovar-nezapalila-technicka-zavada20110909.html

Archeologové z turnovského muzea zkoumají historii pivovarnictví v Lomnici nad Popelkou. Při svém výzkumu narazili na zbytky budov zdejšího pivovaru z doby vrcholného středověku. Lomnické pivo se ve městě vařilo až do roku 1958.

"Pivovar s vinopalnou je vůbec nejstarším stojícím objektem v Lomnici nad Popelkou. Na novém místě byl vystavěn v roce 1660. Ovšem historie zdejšího vaření piva a pálení kořalky je mnohem starší. Původní měšťanský pivovar se nacházel pod hrází rybníka v dnešní ulici Plukovníka Truhláře," říká archeolog Jan Prostředník.

Lomnický pivovar byl těsně spjat se zdejším zámkem a jeho předchůdkyní, středověkou tvrzí. Právo vařit pivo a pálit kořalku platilo již na počátku 15. století.

"V městské pamětní knize je k roku 1462 připomínán pivovar a sladovna pod hrází. Lomnické pivo se pravidelně objevovalo i na stole proslulého válečníka Albrechta z Valdštejna, vévody frýdlantského," připomíná Jan Drahoňovský, ředitel lomnického muzea, které má ve sbírkách několik exponátů připomínajících místní pivovarnictví.

Právo vařit pivo postoupila městská rada po velkém požáru města v roce 1590 vrchnosti. "Dobré pivo se v Lomnici vařilo i za třicetileté války, o čemž svědčí dopisy zaslané v roce 1633 lomnickému hejtmanovi. Po přestěhování pivovaru na dnešní místo nad autobusovým nádražím, které leží na místě zasypaného rybníka, fungoval vrchnostenský pivovar až do roku 1908, kdy jej od pánů Rohanských koupili lomničtí hospodští," uvádí Prostředník.

Výroba piva skončila v roce 1958

"Firma Pivovar a sladovna hostinských v Lomnici nad Popelkou koupila pivovar za 72 tisíc korun. V roce 1948 byl pivovar znárodněn a přesně o deset let později definitivně uzavřen," doplňuje Drahoňovský.

Na místě dnes opravované budovy bývalého pivovaru začal archeologický výzkum již loni na podzim, kdy dvě sondy potvrdily přítomnost nemovitých historických objektů. Na základě tohoto zjištění se archeologové letos pustili do plošného výzkumu.

"Nejstarším objektem, který byl objeven, je zdivo pravoúhlé budovy, kterou můžeme předběžně datovat do období vrcholného středověku. Mohlo jít o budovu, která náležela k hospodářskému zázemí tvrze," říká archeolog Radek Novák.

Přímo s objektem renesančního pivovaru zřejmě souvisí objevená suterénní místnost, která byla zahloubena metr do podloží a měla maltovou podlahu. Nejzajímavějším objevem jsou dvě roubené konstrukce dvoukomorových vodních nádrží.

V pivovaru sídlilo JZD

"Obě konstrukce byly zahloubeny do nepropustného jílového podloží. Ze starší se dochovala pouze část, použité smrkové dřevo doznalo značného poškození," vysvětluje Novák.

Mladší nádrž je v podstatně lepším stavu. Má rozměry 6 x 3 metry a byla postavena z mohutných jedlových trámů. Uprostřed se nacházela příčka s česly na zachycení hrubých nečistot.

"Nalezli jsme také dřevěné potrubí, které z nádrže odvádělo vodu do zámeckého rybníka. Potvrzuje to i mapa katastru z roku 1842, kde je zakreslena umělá vodní strouha přivádějící vodu k pivovaru od severu a pokračující do rybníka," popisuje archeolog Prostředník.

Mladší nádrž se podaří zachránit a během podzimu bude instalována v expozici Pivovarského muzea v Kostelci nad Černými Lesy. Po uzavření pivovaru byl objekt využíván JZD, které nechalo řadu budov přestavět.

"Poslední ránu do vazu dostal pivovar počátkem 90. let, kdy vyhořela varna a došlo k zavezení historických suterénů bývalých pivovarských budov. Stavba Penny Marketu pivovar paradoxně zachránila, investor se zavázal opravit stávající budovy a novou prodejnu umístit do prostoru pivovarského dvora," dodává Prostředník.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Jaroslav Hoření

http://liberec.idnes.cz/archeologove-nalezli-v-lomnici-stredoveky-pivovar-mok-pil-i-valdstejn-1mf-/liberec-zpravy.aspx?c=A110908_1648155_liberec-zpravy_oks

Žluté vlaky RegioJet, které vyjedou na trať mezi Prahou a Havířovem 26. září, chtějí cestující přilákat i na netradiční nabídku občerstvení. Patří mezi ně i piva z menších pivovarů.

"Zpočátku budeme prodávat Bernard, Svijany a Litovel, a to jak alkoholické, tak nealko," uvedl obchodní ředitel RegioJet Jiří Schmidt. "Pivo bude lahvové, cestující zaplatí o něco málo víc, než činí nákupní cena. "Zpravidla mezi 15 a 20 korunami," odhaduje cenu za pivo Schmidt.

Nabídka se má průběžně obměňovat. "V Česku je přes 80 pivovarů, které stáčejí pivo do lahví, chceme lidem ukázat, že existují i jiné než velké značky," plánuje Schmidt. V nabídce by se podle něj časem mohly objevit i speciály z minipivovarů.

Nápad dopravce si pochvaluje spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard Stanislav Bernard. "Piva z malých pivovarů navíc mnohdy chutí a kvalitou převyšují produkty těch velkých," upozorňuje Bernard.

Sám neočekává, že by se prodej jeho piva ve vlacích výrazněji projevil na celkových číslech. "Bude to hlavně reklama. Máme i určitou podobnou filozofii - soupeříme s velkými nadnárodními pivovary, RegioJet pak s monopolními Českými drahami," vysvětluje Bernard.

Pojízdné hospody by se však ze žlutých vlaků stát neměly. "Tam, kde to půjde, budeme dávat přednost třetinkovým lahvím. Chceme, aby to byla spíš degustační než konzumační záležitost," říká Schmidt.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

http://ekonomika.idnes.cz/regiojet-laka-do-vlaku-pivni-labuzniky-chce-nabidnout-specialy-p7h-/eko-doprava.aspx?c=A110909_115201_eko-doprava_vem

Letos si totiž pořadatelé pivního svátku vypůjčili technologii benzínových pump a budou pivo točit z tanků.

Moderní technologie dorazily do stanů na mnichovském Oktoberfestu, který letos zahájí pivní radovánky 17. září. Návštěvníci se nemusejí obávat, že výčepní nebudou stačit narážet sudy a že na své mázy se zlatavým mokem budou čekat dlouho. Letos si totiž pořadatelé pivního svátku vypůjčili technologii benzínových pump a budou pivo točit z tanků.

Ty jsou prý umístěny mimo stany a budou podle potřeby pohotově doplňovány. Do stanů pak dovádí chmelový mok síť potrubí, kterou okopírovali právě u prodejců nafty a benzínu. Potrubí z tanku dlouhé 240 metrů je dovedeno do hlavního stanu, který pojme najednou až 8 500 žíznivých lidí.

„Je to obrovský úspěch. Naplnili jsme sklenice všech lidí z testovací skupiny najednou,“ pochvaluje si inovaci hlavní technik festivalu Uwe Däbel.

Zdroj: Odhaleno.cz

http://www.odhaleno.cz/exkluzivne/7100-na-oktoberfestu-potece-pivo-z-benzinovych-pump.htm

Určitě naši pivaři sedmset kilometrů do Varšavy na pivo nejezdí, ale když už se v polském hlavním městě ocitnete, jistě přijde vhod pár rad. A taky nabízím pár postřehů…

Je to tak dvacet let, co můj kamarád Andrzej odkojený při studiu v Praze hospůdkami čtvrté kategorie se často rozčiloval v polské restauraci, že je pivo teplé a mizerně ošetřené. Zažil jsem s ním v tomto směru několik výstupů, kdy číšníci stáli při jeho přednášce v pozoru, i když jejich oči prozrazovaly, kam by nás nejraději nakopali, nemluvě již o jejich sevřených pěstích. Dnes už je situace o hodně jiná, pivo najdete všude, vychlazené, dobře ošetřené a jsou tu všechny značky, včetně Plzničky, Budvaru atd. Říká se, že pivo je levné v Evropě už jenom v Česku a potažmo na Slovensku a je to stále pravda, i když se těm cenám už také blížíme.

V centru levnější než na okraji

U nás platí, že čím dále od centra, tím je pivo levnější, ve Varšavě to bývá často obráceně. Konkurence ve středu města tlačí ceny na šest, sedm zlotých, někdy i méně, zatímco v mnoha místech Varšavy je jedna hospoda s pivem na moc čtverečných metrů, takže třeba dvě stanice metra od centra stojí osm. Paradoxem je, že jsem vůbec nejlevnější pivo našel ve stánku na dostihovém závodišti, kde bylo za necelých pět.

Zlotý je přes šest korun, takže je to podstatně dražší než u nás. Já klasický pivař nejsem a tak mi chutnají polská piva: Lech, Okocim, Tyskie, Żywiec…

Šesté pivo

V „pivní souvislosti“ jedna zajímavá historka. Seděl jsem v hospodě a vedle mne čtyři studenti psychologie a mudrovali. „Máme třetí pivo a když si dáme čtvrté, už budeme na šrot“. Nepochopil jsem proč by jedno pivo mělo hrát tak velkou roli. Když nevíš, zeptej se: tak nabízím odpověď. „Jo ty nejsi zdejší, tak nevíš, že každé šesté pivo je zadarmo, když si dáš čtvrté už je to taková hranice, dáš si už to páté, abys měl šestý gratis!". Není to špatná obchodní strategie.

Samozřejmě, že se v Polsku i Varšavě pije pivo klasicky, ale také hodně se šťávou. Vím, že český pivař po těchto větách zbledne, když vidí jak na dně piva plave červená šťáva a k tomu dostanete ještě brčko…

Pokud bych měl varovat před nějakým alkoholickým nápojem, pak to není pivo ani vodka, ale „táta s mámou“. Jestliže vám tohle pití někdo nabídne tak budete mít co dělat, abyste to ustáli. Já jsem to hrdě přijal a nebylo to právě nejlepší rozhodnutí. Do dvoudecové skleničky nalili deci sirupu a pak čistý líh, snad 95 procentní. Po vypití jsem se chtěl zvednout. Mozek sice pokyn dal, ale bylo mu to málo platné. Tělo se vůbec nehlo. Ještě mnoho let se mi o tomto zážitku zdálo.

Pijte s mírou!

Tak až pojedete do Varšavy, pijte s mírou, abyste se dostali k zajímavostem a památkám tohoto města a rozhodně si neberte příklad z chlapa, za kterým jsem stál ve frontě na vodku, když ještě byla sobota jako volný den bez práce výjimkou. Slušně jsem se ho zeptal, za jak dlouho může vypít ty dvě basy vodky, co drží v ruce, nechápavě se na mne obrátil a s klidným hlasem řekl: „No o víkendu vole, vždyť je přece volná i sobota!“.

A konec s pitím, příště vám nabídnu trochu památek a zajímavostí z Varšavy, které nejsou součástí žádného průvodce, teď už ale musím končit, zteplala by mi vychlazené desítka.

Zdroj: Tiscali.cz

http://cestovani.tiscali.cz/vyrazte-si-do-varsavy-nejen-za-pivem-jen-pozor-na-tatu-s-mamou-98790

První pivo pro ženy bez nálepek připomínajících fotbal.

Zlatý mok značky Chick Beer vám zamotá hlavu ještě dřív, než se poprvé napijete. Jedná se totiž o úplně první pivo přizpůsobené ženám, a to nejen chutí, ale také designem. Jeho stvořitelkou je Shazz Lewis. Ta si prý jednoho dne uvědomila, že podobný nápoj zatím neexistuje, a tak se pustila do díla. Výsledkem je fashion kartonová basa vypadající jako kabelka, která do sebe pojme šest lahví oblečených do malých černých šatů. Samotný obsah takto vymašličkovaného balení je oproti nomálnímu pivu méně hořký a sycený. Nebudete se tak muset bát toho, že by ho váš přítel vyměnil za svou starou dobrou desítku.

Navštivte www.chickbeer.com

Zdroj: Elle.cz | Autor: Milan Chorouš

http://www.elle.cz/Gurman/Tipy-na-nakupy/Pivo-je-chick

Svaz tuzemských minipivovarů si chce vzít poučení z nepříjemného překvapení, kdy jim Plzeňský Prazdroj ze dne na den přestal prodávat jednu ze základních surovin pro výrobu piva, kvasnice. Prazdroj tak učinil jen pár týdnů poté, co se v tiskové zprávě pochválil za to, že kvasnice a také slad dodává prostřednictvím pivovaru Gambrinus osmi minipivovarům v západních Čechách a okolí.

Prvním krokem je dohoda, kterou spolu uzavřely Českomoravský svaz minipivovarů a pivovar Bernard, který v dodávkách kvasnic Prazdroj nahradí. „Bude dodávat kvasnice, slad a zajistí i analytické rozbory. Dodávky kvasnic nahradí v plném množství a bude nám je prodávat i levněji,“ řekl deníku E15 šéf Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Svaz se chce do budoucna jistit a podobné smlouvy by chtěl uzavřít i s dalšími dodavateli věcí potřebných k výrobě piva. „Nebudeme se jako svaz vázat na jednoho dodavatele. Smlouvy o dodávkách pro členy svazu chceme uzavřít prakticky se všemi dodavateli všech surovin. Smlouva (s Bernardem) je první, stejné chceme i s producenty sladu, chmelu či třeba dodavateli obalů,“ podotkl Šuráň.

Vlastní kvasnice si pěstuje a vyrábí většina hlavních pivovarů na trhu. Menší pivovary a zejména minipivovary kvůli nákladné výrobě kvasnice nakupují. V minulosti už prodej kvasnic menším pivovarům ukončil Heineken, neprodává je ani Staropramen. Proč Prazdroj kvasnice přestal minipivovarům i menším průmyslovým pivovarům dodávat, neuvedl.

Zájem o speciální piva minipivovarů v poslední době stoupá a nyní jich může být kolem 110. Jejich podíl na trhu ale nepřesahuje procento. Podle Šuráně jsou k zastavení prodeje kvasnic ze strany Prazdroje zřejmě dva důvody. Prvním je přece jen jistý pocit konkurence. Druhým pak ten, že prodej kvasnic nemá z obchodního hlediska pro Prazdroj žádný zvláštní význam, neboť se prodávají v malém objemu. Kromě peněz do nich ale každý pivovar, který vlastní kvasnice pěstuje, vnáší i své know-how, a tak ne všechny pivovary se o ně chtějí dělit.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner

http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/minipivovary-chteji-mit-vice-smluv-s-dodavateli-697293

Chmelařský institut uspořádal tradiční degustaci piv.

Gurmáni rádi porovnávají kuchaře, hodnotí, který z nich umí nejlépe svíčkovou, který pastu, ten další je excelentní v přípravě skopového. Také vinaři srovnávají. Zkušení sommeliéři rozpoznají odkud víno pochází, co mu dává osobitou chuť.

A co pivaři? Samozřejmě, i oni rádi porovnávají kvalitu svého oblíbeného pěnivého zlatavého moku. A největší degustace je, kde jinde, než během žatecké Dočesné.

„Dnes budeme ochutnávat devadesát šest vzorků piva,“ pronese řídící degustace a mě v už tak vyhřátém sále polije další vlna tropického vedra. „To asi nedáme,“ říkáme si se sousedem, i když jsme hned na úvod poučení, že se nalévá jen na několik málo loků, a že rozhodně nemusíme dopíjet. Naštěstí jsme rozděleni do několika komisí, ta moje má na starosti desítky. „Alespoň déle vydržíme,“ jsme rádi za mírnější kategorii.

V zemi, kde na každého, včetně nemluvňat, připadá 157 vypitých litrů piva, je konzumace hořkého zrzavého nápoje takřka náboženstvím. Odborník je, přiznejme si to, každý si to sobě myslíme, ten, ten i ten. Ano, i já…

Občerstvení pomáhá

„Na zdraví,“ jsme ještě plni elánu při první várce vzorků. Před námi stojí čtyři skleničky a pomalu se i já pouštím do ochutnávání. Přiznám se. Mám strach, že už při třetí či čtvrté skleničce chutě nebudu příliš rozeznávat. Ale jak se později přesvědčím, i díky připravenému občerstvení, se držím až do konce, ba dokonce rozeznávám i dobrá piva od těch, řekněme, méně kvalitních.

Každý má svou chuť, každý svou oblíbenou značku. Kdo je nejlepší? To má právě napovědět degustace behěm Dočesné, protože během ní do komisí zasedne kolem dvou stovek degustátorů. A pivo, které „voní“ nejvíce ochutnávajícím, je vítěz.

„Vzorek číslo sedm je tragédie,“ shodujeme se při prvním kole s mým sousedem, letmým pohledem zjistím, že sedmičku dalo na poslední místo celé české osazenstvo naší komise. Jenže, a to je právě kouzlo velké degustace, tvoří naši skupinu částečně i hosté z Německa. A Evropo, div se, oni mají všichni sedmičku na první pozici. Takže sice postupuje do dalšího kola i náš český favorit, „tragická sedmička“ jde také dále.

Zajímaví lidé

Po malé přestávce jdeme na kolo číslo dvě. Hovor začíná ožívat, zřejmě díky množství vypitého piva, i když podle rad nedopíjíme všechno, ale jen to, co nám chutná… U stolu sedím mimo jiné s pánem, který se podílel na vývoji různých odrůd chmele. Teď už je v důchodu, jeho vyprávění o zeleném zlatu je ale hodně poutavé. A ten pán, zhruba kolem třicítky, který s každou sklenicí točí, nastrčí nos a až pak se napije? Sládek Nymburského pivovaru, jenž tvoří Postřižinské pivo. Jen tak mimochodem, v přestávkách je třikrát oceněn za speciály, jejichž ochutnávka už proběhla. Dvě první místa, jedno druhé, asi pivu fakt rozumí. Budu si ho hlídat.

Přichází další kolo, další vzorky. Třetí kolo je náročnější, jednak už jsou piva kvalitnější, jsou to jen ta, která postoupila, jednak toho také máme už víc vypito. Ohodnotím a sleduji, jak jsou na tom ostatní. Musím se tentokrát pochválit, mám stejné hodnocení, jako odborník sládek. Můj styl je tedy malinko jiný než jeho. Já se prostě pořádně a zhluboka napiji a známkuji jako ve škole, co mi chutná, vyhrává. Žádné dlouhé čichání.

Třetí kolo, čtvrté kolo. Kvalitnější vzorky, víc vypito. Jen jedno je pořád stejné, pořád hodnotíme zcela opačně, než návštěva z Německa. Holt, naše chutě jsou zcela jiné. A výsledek několikahodinového pivního maratonu? Myslím, že vyhrál vzorek číslo 23. Nebo to bylo 24? Ono to vlastně není ani tak důležité, každý správný návštěvník Dočesné stejně udělal vlastní kolečko a degustaci u stánků na náměstí a vybral si ten svůj nejlepší vzorek. Tak příští rok znovu na Dočesné!

Oficiální výsledky degustací

Tmavý ležák

1 Postřižinské pivo Tmavý ležák - Pivovar Nymburk spol. s r.o.

2 Svijanská kněžna - Pivovar Svijany, a.s.

3 Žatec Premium - Žatecký pivovar, spol. s r.o.

Speciální piva světlá

1 Comenius - Pivovar Janáček a.s.

2 Postřižinské pivo - Sváteční speciál - Pivovar Nymburk spol. s r.o.

3 Primátor Exkluziv 16° - Primátor a.s.

Nefiltrovaná piva

1 Královédvorské pivo Tambor (sv. ležák 11% nefiltrované) - Pivovar TAMBOR, Dvůr Králové nad Labem

2 Vojtěch - Pivovar Na Rychtě, Ústí nad Labem

3 10° - Podžbánský pivovar, Restaurace v Mutějovicích

Speciální piva polotmavá

1 Postřižinské pivo Něžný Barbar - Pivovar Nymburk spol. s r.o.

2 Sedm kulí polotmavý speciál - Pivovar Ferdinand a.s.

3 Primátor polotmavý 13° - PRIMÁTOR a.s.

Polotmavá piva

1 Klostermann DUDÁK - Měšťanský pivovar Strakonice

2 Bernard Jantarový ležák s jemnými kvasnicemi - Rodinný pivovar Bernard a.s.

3 Kern - Pivovar Černá Hora, a.s.

Výčepní piva tmavá

1 Krušovice černé - Heineken Česká republika, Pivovar Krušovice

2 Samson Budweiser Bier černé - Budějovický měšťanský pivovar a.s.

3 Hradební tmavé - Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.

Speciální piva tmavá

1 Žatec Xantho - Žatecký pivovar spol. s r.o.

2 Eliška - Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.

3 Porter - tmavý speciál - Pardubický pivovar a.s.

Piva se sníženým obsahem cukru

1 Dianello Budweiser Bier - Budějovický měšťanský pivovar a.s.

2 Primátor Diamant - PRIMÁTOR a.s.

3 Skaláczech Pivovar - Rohozec, a.s.

Pšeničná piva

1 Herold Bohemian Wheat Lager - Pivovar Herold Březnice a.s.

2 Primátor - Weizenbier - PRIMÁTOR a.s.

3 Krušovice Dožínkové - Heineken Česká republika, Pivovar Krušovice

Nealkoholická piva

1 Bohemia Regent Renegát - Bohemia Regent a.s.

2 Pito Budweiser Bier - Budějovický měšťanský pivovar a.s.

3 Bernard - Free Jantarové - Rodinný pivovar Bernard a.s.

Výčepní světlé

1 Bernard Světlé pivo - Rodinný pivovar Bernard a.s.

2 Schwarzenberg - Pivovar Platan s.r.o., Protivín

3 Žatec Světlé - Žatecký pivovar, spol. s r.o.

Ležák světlý 11°

1 Rebel Czech Beer - Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s.

2 Hostan Hradní - Heineken Česká republika, Pivovar Starobrno

3 Zlatopramen - Heineken Česká republika, Pivovar Krásné Březno

Ležák světlý 12°

1 Louny Ležák světlý - Heineken Česká republika, Pivovar Velké Březno

2 Janáček Extra - Pivovar Janáček a.s.

3 Bernard světlý ležák - Rodinný pivovar Bernard a.s.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Žatecký deník | Autor: Hynek Dlouhý

http://zatecky.denik.cz/zpravy_region/degustace_piv_zatec_20110906.html

Láska na první pohled neexistuje jen ve filmech. Případ architektů Pavla Prouzy a Jany Prouzové Myškové ukazuje, že jistým způsobem se můžete zamilovat i do okouzlující, byť zchátralé stavby. Takovou našli v Lobči na Kokořínsku a objektem je několik set let starý pivovar.

„Pivovar je atypicky usazen v prostoru obce Lobeč, protože stojí na jejím dně. Je tedy v podstatě středobodem, ohniskem obce. Prostředí je takovou scénografickou hrou. Když tam přijdete, zjistíte, že dominantou je sice barokní zámeček nebo kostelíček na kopci, obec se ale točí kolem pivovaru,“ vysvětluje architekt a předseda občanského sdružení Pivovar Lobeč Pavel Prouza.

Už od počátku tušili, že půjde také o cenný objekt a stavebně historický průzkum jim dal za pravdu.

Reportáž Evy Rajlichové o pivovaru Lobeč

„Dokonce se nám v rámci průzkumu podařilo zpracovat dendrochronologickou analýzu jednoho dřevěného prvku z tužidla a mohli jsme datovat jádro původní stavby do počátku 17. století. Takže jsme vlastně zjistili, že ten pivovar byl vlastně renesanční stavbou,“ říká Prouza.

První zmínky o lobečském pivovaru, který má dnes statut nemovité kulturní památky, pochází z roku 1586. Stavba prošla řadou úprav, třeba barokní nebo klasicistní. Svou dnešní podobou dostala na konci devatenáctého století, kdy se změnila na parostrojní typ pivovaru. A právě tuto podobu se rozhodli architekti respektovat i do budoucna.

„Díky tomu, že peněz je nedostatek, máme více času přemýšlet o tom, jak to má být. Čím dál více jsme směřovali k pokornější poloze. Aktuální navrhovaná podoba areálu spíše skutečně připomíná autentickou podobu z 19. století a naše vstupy, které plánujeme, budou mít charakter spíše interiérových úprav,“ dodává Prouza.

Celkové náklady na rekonstrukci budou velké. Občanské sdružení Pivovar Lobeč je odhaduje až na 90 milionů korun, a bez dotací a grantů to nepůjde. Pokud bude úsilí skupiny mladých architektů úspěšné, mohla by díky unikátní industriální památce obec Lobeč, která spojuje romantické Kokořínsko a Máchův kraj, získat na přitažlivosti, pokračuje architektka Jana Prouzová Myšková:

„Chceme, aby se pivovar stal kulturním centrem celé oblasti. Plánujeme ho nejen napojit na evropskou síť industriálního dědictví, ale chceme tam vytvořit i velké výstavní prostory a intenzivně se věnovat kultuře, aby byl pivovar přínosem, a to nejen lokálním.“

Mimořádnou příležitost prohlédnout si lobečský pivovar bude pro veřejnost v neděli 11. září, podrobnosti najdete na webových stránkách pivovarlobec.cz.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorka: Eva Rajlichová

http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/943830

Na chuťové buňky dokáže dokonale zahrát Vladan Šonka z Kunovic. V tamním hypermarketu totiž k velké radosti milovníků kvalitního moku provozuje netradiční prodejnu – pivotéku. Její provoz zahájil v létě roku 2010. Další pak před několika týdny zprovoznil ve zlínském OC Tesco.

Nápad zřídit prodejnu s desítkami druhy piv dostal na svých cestách po zahraničí. „Bary a restaurace za hranicemi nabízí bohatý výběr těchto nápojů. Naše republika v tomto trochu pokulhává, přestože se považujeme za pivní velmoc. Napadlo mě, že bych rozmanitost a nápaditou nabídku mohl poskytnout i zákazníkům v našem regionu,“ tvrdí Vladan Šonka, který se považuje za pivního patriota. V jeho prodejnách, kde mu vydatně pomáhá i jeho syn Marek, totiž dominují především česká piva. Menší část sortimentu pak tvoří nabídka belgických pivovarů. „Nabízím především výrobky menších pivovarů, které jsou mimořádně kvalitní. Spousta milovníků piva možná ani netuší, že v České republice funguje zhruba 170 pivovarů a tak lze mezi nimi vybírat vysoce kvalitní nápoje rozličných chutí. Podle mého mínění je škoda, že tyto malé pivovary své produkty nešíří na náš trh ve větším množství,“ pochválil tuzemskou produkci podnikatel, který ve svých pivotékách v Kunovicích a Zlíně-Malenovicích nabízí úctyhodných 120 druhů piv. Ve svých prodejnách Šonka nabízí také oblíbené pivní koše i dárková balení piv, která lze sestavit i podle individuálních přání zákazníků. V nabídce jsou také zajímavé pivní sklenice, keramika, a dárkové předměty v podobě otvíráků, triček, čepic a podobně. Pro náročnější zákazníky je Vladan Šonka připraven zajistit i sudová piva. Nepřehlédnutelným bonusem je i exkluzivní prodej časopisu Pivo, Bier informující o zajímavostech na pivním trhu.

Největší zájem je podle provozovatele netradiční prodejny o nepasterizovaná piva, konkrétně o piva Svijany, Chodovar, Poutník, Chotěboř, Krakonoš a podobně. On sám nedá dopustit na chodovarský mok. Mezi unikáty, které lze v jeho prodejně sehnat, je belgické pivo Belzebuth s třináctiprocentním obsahem alkoholu, což představuje na české poměry nevídaných 30 stupňů.

Jeho plány do budoucna jsou odvislé od úspěšnosti obou stávajících pivoték. „Zatím je zájem poměrně slušný, takže pokud to půjde takto dál, budu uvažovat o otevření dalších pivoték,“ prozradil dvaačtyřicetiletý Vladan Šonka, který upozornil, že podrobnější informace lze nalézt na stránkách jeho pivotéky www.pivoteka-uh.jex.cz.

Zdroj: Prostějovský deník | Foto: Oleg Kapinus

http://prostejovsky.denik.cz/podnikani/kunovicka-pivoteka-nabizi-i-tricetistupnovy-7772.html

Již pošesté se na jindřichohradecký Tyršův stadion sjedou pivovary ze všech koutů republiky a letos poprvé i ze zahraničí. Zlatavý mok si návštěvníci vychutnají od pátku do soboty za doprovodu rozmanitého kulturního programu.

Do zákulisí pivních slavností nás nechal nahlédnout jejich pořadatel Josef Snížek.

Letos poprvé budou pivní slavnosti dvoudenní. Co vás vedlo k jejich rozšíření?

Prvotní podnět byl ze strany pivovarů. Vzhledem k tomu, že některé pivovary jedou přes celou republiku, je pro ně půldenní akce dosti nerentabilní. Hlavně pivovary z větší vzdálenosti proto preferovaly delší prezentaci, protože tak mají lepší šanci se lidem představit.

Co znamenalo rozšíření slavností na dva dny pro vás jako pořadatele?

Je to víc starostí, ale v konečném důsledku se stejně pódium musí postavit, areál vybavit elektřinou. V tomto ohledu není velký rozdíl, jestli akce trvá jeden nebo dva dny. Pak už jde jen o to, udržovat stav areálu v pořádku, aby se návštěvníci cítili dobře. Letos jsme zavedli novinku, kterou je zpětný výkup kelímků. Doufáme, že se tak lépe podaří udržet na místě pořádek.

Kolik pivovarů se bude v Jindřichově Hradci prezentovat?

Letos se podařilo dostat na slavnosti maximum pivovarů, které kapacita Tyršova stadionu dovolí. Přijede téměř dvacet pivovarů a návštěvníci budou moci ochutnat šedesát druhů piva. Poprvé budeme mít zahraniční účast, pivovar Schremser z Rakouska a německý Aldesbacher. Také budou zastoupeny čtyři minipivovary, které vaří opravdu dobré české pivo z místních surovin.

Na jaké pivní speciály se lidé mohou těšit?

K ochutnání budou zajímavá piva. Například pivovar Zvíkov přiveze sedm druhů ležáků. Já sám si potrpím na těžší piva, pšeničná, kvasnicová. To je pivo, jak má být. Ale k dostání budou třeba i ovocná piva, například borůvkové. Jsem zvědavý na bavorský Aldesbacher, to by mělo být takové echt německé pivo. Z českých se těším na nabídku minipivovarů. Velké pivovary samozřejmě nebudou chybět, ale Hradečáci budou mít možnost ochutnat i pivo, které na jihu Čech není běžně k dostání.

Bylo obtížné zajistit dvoudenní program?

Program se musí přizpůsobit finančními možnostem. Preferoval jsem dobré, známé umělce, ale kteří jsou finančně dostupní. Věřím však tomu, že účinkující návštěvníky zaujmou. V pátek by to mohl být třeba Wohnout nebo Zdeněk Izer, v sobotu Miro Šmajda, Navostro, Richard Nedvěd. Letos prvně přijala pozvání rakouská dechovka z Raabsu, která normálně čítá asi sedmdesát členů. Ale protože nemáme tak velké pódium, přijede jich jen polovina. Pak jsem samozřejmě oslovil místní kapely, kterým jsem také chtěl dát šanci zahrát si na pořádný aparát před větším publikem. Protože sám jsem muzikant.

Které z účinkujících si nenecháte ujít?

Těším se v pátek na U2 Desire revival, kteří patří k nejlepším revivalovým kapelám v republice. V sobotu si rád poslechnu místní kapely a jsem zvědavý na NIL. Mají vynikající zpěvačku, je to kapela na úrovni Guano Apes nebo Die Happy, takový tvrdý rock s ženským zpěvem. Myslím, že to bude dobrá tečka za sobotním večerem.

Kolik návštěvníků pivních slavností čekáte?

Ideální stav by byl, kdyby se Tyršák naplnil. Samozřejmě velký podíl na úspěchu má počasí. Byl bych spokojený, kdyby přišlo tři tisíce lidí. K sezení by mělo být k dispozici kolem tisíce míst. Pivovary si vozí svoje stany a sezení. Minipivovarům, které si takovouto výbavu nemohou dovolit, vypomáháme, aby si i u nich mohli hosté sednout a dát si v klidu pivo.

Na kolik peněz návštěva pivních slavností vyjde?

Vstupné činí na jeden den sto korun, na oba dny sto padesát. Kdo si v pátek koupí dvoudenní vstupenku, nechá si na ruce přilepenou pásku a může se zúčastnit i v sobotu. V pátek se brány stadionu otevírají v půl páté, program začíná v pět a končí o půlnoci. V sobotu se začíná v poledne, muzika bude hrát opět do půlnoci a pak se ještě zhruba dvě hodiny bude točit pivo.

Co říci na závěr?

Chtěl bych především poděkovat sponzorům, Městu Jindřichův Hradec, panu starostovi a hejtmanovi. Doufejme, že vyjde počasí a slavnosti budou pro všechny návštěvníky hezkým zážitkem.

Zdroj: Jindřichohradecký deník | Autorka: Lenka Urmanová

http://jindrichohradecky.denik.cz/zpravy_region/pivni-slavnosti-nabidnou-sedesat-druhu-20110902.html

Pěstitelům začínají dělat problémy levná piva ze zahraničí, nedává se do nich tolik chmele.

Rozpačitou sezonu mají za sebou čeští pěstitelé chmele. Většina zemědělců v těchto dnech dokončuje sklizeň, ve chmelnicích zůstávají většinou už jen pozdní odrůdy, které se sklidí v průběhu září.

Úroda chmele je nadprůměrná, zemědělci z toho ale velkou radost nemají. Chmele je totiž v Česku i po celém světě nadbytek, což tlačí na jeho cenu. Došlo to tak daleko, že někteří čeští pěstitelé chmel ani nesklidí.

„Po loňské rekordně velké úrodě bylo chmele nadbytek a odběratelé jej téměř přestali nakupovat. Čekali na nižší ceny. Reagovali jsme na to snížením ploch o více než pět set hektarů, na kterých se letos chmel pěstuje, v domnění, že se situace dostane opět do normálu. Přišla ale opět nadprůměrná úroda, takže je chmele dál nadbytek,“ sdělil Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR s tím, že někteří pěstitelé chmel proto vůbec nesklidí. Jedná se o chmel, jehož prodej není smluvně zavázán a při celosvětovém nadbytku je jeho prodej téměř nemožný. Kolik hektarů chmelnic zůstane nesklizených, se ukáže až po úplném dokončení sklizně tento měsíc.

Pětina úrody ladem?

Pěstitelé mají nasmlouvané dodávky na zhruba pět tisíc tun chmele, přitom celková letošní úroda se v Česku odhaduje na 6100 tun. Je tak možné, že ve chmelnicích zůstane až pětina porostů.

Kromě aktuálního celosvětového nadbytku dělají českým chmelařům problémy dlouhodobé trendy v pivovarnictví. Výstav pivovarů v Česku klesá, což má vliv na odběr množství chmele. Navíc se do Čech stále víc dovážejí levná piva, do kterých se dává chmel jen v minimálním množství a navíc ještě méně kvalitní. „V množství hořkých látek z chmele je u českého piva a levného ze zahraničí až pětinásobný rozdíl. V kvalitním pivu je chmele zhruba za desetník, v levném pětkrát míň,“ řekl Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařství, družstvo Žatec.

Největší hrozba - levné zahraniční pivo

Právě levné pivo dělá českým chmelařům víc starostí než třeba počasí. „Velké řetězce si nechávají vyrábět hlavně v Polsku piva pod vlastní značkou. Dokud to bylo 200 tisíc hektolitrů ročně, bylo to ještě v pohodě, ale on už je to skoro milion hektolitrů ročně,“ řekl Jiří Kořen, ředitel Chmelařského institutu v Žatci. „Chmelení, které je při tom použito, je mnohem menší, navíc z levných a méně kvalitních chmelů,“ dodal. I proto prý počítá, že produkce chmele v Česku v příštích letech asi sotva poroste.

Letos se v ČR chmel pěstuje na 4632 hektarech, což je o 578 hektarů míň než loni. Přitom ještě před 15 lety se chmel v Česku pěstoval na zhruba 11 tisíci hektarech. Pokles výměry chmelnic je celosvětový trend, letos se pěstuje na rekordně nejnižší ploše v historii – pod 48 tisíci hektary.

Zdroj: Žatecký deník | Autor: Petr Kinšt

http://zatecky.denik.cz/zpravy_region/chmel_sklizen_zatec_20110902.html

Podíl minipivovarů v Česku roste, letos jich bude už na 120. Šéf svazu chce, aby kvasnice prodávaly specializované firmy.

Počet minipivovarů v Česku roste. Letos jich přibude zhruba desítka na celkových 120. S rostoucím vlivem jim ale přibývají i problémy. Přestože na celkové produkci piva mají v Česku podíl sotva jednoho procenta, pro velké pivovarnické skupiny začínají být kvůli jejich speciálním pivům nepříjemnou konkurencí. Například lídr trhu Plzeňský Prazdroj tak malým pivovarům zastavil léta fungující prodej jedné ze základních surovin - kvasnic.

"Situace se pro nás výrazně změnila. Ze dne na den nám v Gambrinusu přestali kvasnice prodávat. Náhradní nákup pro nás znamená vyšší náklady. Pivo ale kvůli tomu nezdražíme," říká například majitel restauračního pivovaru U rybiček ve Stříbře na Plzeňsku David Ryba.

"Od Gambrinusu jsme kupovali jejich kmen kvasnic W, jenže to v Prazdroji stopli. Musíme hledat náhradu u některého německého pivovaru, případně investovat nemalou sumu do zřízení vlastní propagační stanice," přidává se František Pinkava, sládek průmyslového pivovaru Herold z Březnice u Příbrami. Březnický pivovar, který výstavem přes 10 tisíc hektolitrů ročně už patří do skupiny průmyslových pivovarů, odebíral kvasnice od plzeňského lídra trhu skoro čtvrt století. "Musíme se s výpadkem od Gambrinusu vyrovnat. Dřív tady nebývala taková rivalita mezi velkými a malými pivovary," dodává Pinkava.

Vlastní kvasnice něco stojí

Vlastní kvasnice, které jsou kromě sladu a chmele další základní surovinou pro vaření piva, si pěstuje většina velkých pivovarů. Mnoho těch menších, zejména restauračních, kterých v Česku rychle přibývá, však nemá vlastní mikrobiologickou (takzvanou propagační) stanici na množení kvasnic.

Řeší to nákupem od jiných dodavatelů, pivovar Gambrinus ze skupiny Plzeňského Prazdroje byl jen jedním z nich. Výhodou byla dobrá kvalita za dobrou cenu. Ještě letos v červenci se Prazdroj v tiskové zprávě chlubil, že kvasnicemi a sladem zásobuje na osm menších pivovarů ze západu Čech a okolí Prahy.

"Naše suroviny jsou mezi minipivovary oblíbené, protože jsou mimořádně kvalitní. Kvasničné kultury jsou maximálně hygienicky čisté zejména díky moderní technologii cylindrokónických tanků, které používáme na kvašení piva Gambrinus. Minipivovary totiž používají kvasnice, které již pivo Gambrinus prokvasily. Jako sládek vnímám tyto dodávky minipivovarům především jako kolegiální výpomoc," uvedl v červenci Jan Hlaváček, vrchní sládek Gambrinusu.

My a oni?

Teď se situace náhle obrátila. "S dodávkami nejkvalitnějšího ječmenného sladu budeme pokračovat. Vzhledem k našim interním předpisům ovšem musíme přehodnotit dodávky pivovarských kvasnic, které do budoucna subjektům mimo Plzeňský Prazdroj poskytovat nebudeme," říká mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. Za poslední tři roky dodal Prazdroj konkurenčním pivovarům v okolí 62 tun sladu z vlastní sladovny a stovky litrů kvasnic - těch za cenu řádově pouhých několika set korun za týdenní potřebu v litrech, nižší, než lze pořídit u dalších dodavatelů.

Postup Prazdroje má podle některých lidí z pivovarnické branže logiku. Konkurenční, byť malé pivovary se vymezují proti údajným "europivům" svými v regionech unikátními speciálními značkami, přitom k jejich vaření používaly suroviny od konkurenčního Gambrinusu. Předseda Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň ale odmítá dělení na "my a oni". "Musíme nějak řešit otázku kvasnic. Podobně jako v USA, kde vznikly specializované firmy, které se zabývají výhradně dodávkami kvasnic. Ale vadí mi vydělování jedněch proti druhým. Nemůžeme říkat, že všechny minipivovary vaří skvělé pivo a všechny velké pivovary vaří špatné," reaguje Šuráň.

Pivovary v ČR

120 mini a restauračních pivovarů bude letos fungovat v ČR. To je o 10 víc než loni. Jejich podíl na celkové produkci je asi jedno procento (z loňských 17 milionů hektolitrů).

46 průmyslových pivovarů funguje aktuálně v ČR. Většina z nich si množí vlastní kvasnice, jen část těch menších je nakupuje od velkoobchodníků.

Prazdroj - lídr trhu s pivovary v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích ovládá skoro polovinu tuzemské produkce. Následují Pivovary Staropramen, Heineken a Budvar, dohromady ovládají asi 80 % produkce piva v ČR.

Spotřeba piva v Česku stagnuje. Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven vzrostla produkce pivovarů v ČR za letošních prvních sedm měsíců v meziročním srovnání o 0,9 %. Loni se uvařilo u nás za celý rok celkem 17 milionů hektolitrů piva, což je o 8 % méně než v roce 2009.

Zatímco produkce průmyslových pivovarů stagnuje, zájem o pivo z minipivovarů roste. Letos jich má otevřít desítka. Pivo se tak v roce 2011 začalo vařit v Litoměřicích, Rokycanech nebo Jihlavě.

Zdroj: Hospodářské noviny | iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

http://hn.ihned.cz/c1-52723680-plzensky-prazdroj-odrizl-male-pivovary-od-kvasnic

Ve světě jsme známí jako národ „pivařů“, jak by také ne, vždyť pěnivého moku vypijeme v přepočtu na hlavu nejvíce na světě. Chmelový nápoj má u nás mnohasetletou tradici. Přesto se výrobci snaží nezaostat a jít s dobou a nabízejí tak piva nejen v bio kvalitě, ale také v nejrůznějších příchutích.

Novinky na trhu

Kromě několika velkých pivovarů je na našem trhu také dost drobných soukromých pivovarů a právě ty se obvykle snaží připravit pro spotřebitele nějakou tu specialitu. Většinou jde o zboží určené i exportu, ale přece jen něco může ochutnat i našinec. Čím vším lze konzumenty překvapit?

Piva s příchutí

Už několik let se obvykle v létě objevují piva s příchutí. Ochutnat máme možnost např. pivo třešňové, švestkové nebo třeba i konopné. Platí však, že tuzemský konzument je více konzervativní, proto směřují piva s originálními příchutěmi spíše za hranice. Např. Francouzi si potrpí na pivo s karamelovou nebo citronovou příchutí. Dá se říci, že co národ, to chuť. Zatímco Francouzi nemají hořkost piva rádi, Němci a Češi si snad jinou chuť představit nedokážou. U nás produkují piva s příchutí obvykle drobné minipivovary a jejich konzumentkami jsou především ženy. Fantazii se meze nekladou, kromě zmíněných příchutí je ve hře třeba také pivo borůvkové či kopřivové. K ne zcela klasickým výrobkům pak patří např. pivo špaldové či bezlepkové. V nabídce je také speciální pivo s konopným výtažkem. Stále častěji se také stává, že pivovary vyrábějí speciální piva k různým příležitostem – např. k Vánocům či jiným svátkům.

Bio pivo

Když bio, tak bio, řekli si nejspíš někteří majitelé pivovarů a začali vařit zlatavý mok i v bio kvalitě. Neznamená to však, že by tento nápoj měl méně alkoholu nebo kalorií, pouze suroviny na jeho výrobu pocházejí z ekologicky šetrného zemědělství. Nabízejí jej také zahraniční pivovary. Čepované však nečekejte, daleko snadněji je zakoupíte v supermarketu. A chuť? Tu už musí zhodnotit každý konzument sám.

Zarytí příznivci klasiky

Proč se do těchto experimentují pouštějí pivovary jen okrajově? Odpověď je nasnadě. Velký podíl konzumentů piva tvoří tzv. zarytí zastánci klasiky, které je těžké převychovat. Je jen stěží představitelné, že by se např. v nějaké vesnické hospůdce, kde se pravidelně scházejí štamgasti, čepovalo třešňové nebo švestkové pivo. Podobné záležitosti se tak stávají spíše zábavným zpestřením, proč ne, za zkoušku to určitě stojí. Je však pravdou, že podle výsledků nejnovějších anket, Češi jako pivaři své zažité zvyklosti mění, je tedy možné, že ovocné pivo má před sebou světlou budoucnost.

Jako letní odlehčenější varianta se objevuje pivo s trochu citronové šťávy – je více osvěžující a méně hořké. Jako letní drink se dá také doporučit pivo smíchané s nějakým druhem citronové limonády – hlavně v horkých dnech jde o lehčí variantu klasického piva.

Zdroj: Bio klub.cz | Autorka: Veronika Benešová

http://www.bioklub.cz/nezarazene/kdyz-klasicke-pivo-nudi…/

Návštěvníci Oktoberfestu se mohou každoročně po 16 až 18 dní těšit pohledům do dekoltů v dirndlu. Děvčata roznášející mázy piva neskrývají ze svého poprsí zrovna hodně. A ti, kdo si budou chtít podobný výjev upomínat příštích šestnáct měsíců, si na letošním festivalu trvajícím sedmnáct dní a začínajícím 17. září můžou koupit kalendář s dekolty v dirndlu. České pivaře navíc potěší silná koruna vůči euru, pivo pro ně nebude dražší než loni.

Kalendář začíná zářím 2011 a končí prosincem 2012. Je v něm tedy šestnáct měsíců a šestnáct fotografií různých provedení bavorského dívčího kroje. Kalendář se jmenuje Wiesen-Einblicke neboli „odhalující pohledy“. Kalendář má 32×32 centimetrů a stojí bez pěti centů patnáct eur – asi 360 korun.

„Pivo a hudba, ale také ženy v tradičních krojích jsou součástí celého zážitku z Oktoberfestu, fanoušci si teď mohou domů odnést nejhezčí pohledy,“ tvrdí mluvčí vydavatelství KV&H Publishers.

A letošní Oktoberfest vyjde německé pivaře opět dráž. Za máz (litr) piva se zaplatí od 8,70 do 9,20 eura. Byla tak pokořena hranice devíti eur, pod níž se cena držela loni. Český pijan ale ve srovnání s loňskem nezaplatí víc. Kvůli silné koruně ho letos vyjde litr piva na 210 až 223 korun, loni to bylo až 230 korun.

Zdroj: Nejvíc Info

http://www.nejvic.info/info-mixer/59490-oktoberfest-ozdobi-sestnactimesicni-kalendar-s-dekolty-v-dirndlu-a-pro-cechy-i-lacinejsi-pivo.html