Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Pri prezeraní finalistov z kategórie Cyber na Cannes Lions ma prekvapilo virálne video, ktoré je virálne aj bez toho, aby to bolo klasické „je to pravda, nie je to pravda“. Autori nepotrebovali bábätká, šteniatka, alebo akože amatérske zábery. Dokonca ani humor. Pozrite si poctivý kus vizuálnej práce, ktorý má už 3 milióny videní na YouTube.

PS: Ide o kanadskú reklamu na japonské pivo Sapporo, ktoré potrebovalo preraziť na kanadskom trhu. Legendary Biru navrhla agentúra Dentsu Canada.

Zdroj: Mediálne.sk | Autor: Michal Pastier

http://medialne.blog.etrend.sk/pastier/2011/06/22/uzasne-viralne-video-na-japonske-pivo/


Ve čtvrtek začíná desátý ročník olomouckého Beerfestu, největší akce tohoto druhu na Moravě, která každoročně láká tisíce návštěvníků. Tentokrát ovšem na novém místě, v areálu Korunní pevnůstky. Tam se pivní festival letos přestěhoval z lokality v městské části Lazce, kde má vyrůst parkurové závodiště.

Jubilejní ročník probíhající až do soboty představí produkci rekordního počtu 36 pivovarů, což v součtu představuje zhruba sto značek piv. Vedle velkých společností má do krajského města tentokrát přijet představit ta svá také větší množství malých tuzemských pivovarů.

"Je to nabídka pro znalce, fajnšmekry či objevovatele nových pivních chutí, kteří by se jinak k pivům těchto malých producentů nedostali," uvedl hlavní pořadatel Pavel Spálený. Lidé budou moct ochutnat mimo jiné i z nabídky desítky výrobců, kteří na olomouckém pivním festivalu ještě nikdy své produkty nenabízeli.

Na příchozí čekají rovněž dvě hudební scény. Na nich se během čtyř dnů vystřídají muzikanti z pětadvaceti kapel a další účinkující z Čech i Slovenska. Budou mezi nimi kupříkladu skupiny Fleret, Kryštof, Wohnout, Buty, Support Lesbiens, No Name, Charlie Straight nebo zpěváci Katarína Knechtová, Vladimír Mišík, Jan Spálený či Xindl X. V sobotu dopoledne se uskuteční i burza pivních kuriozit.

Pro krajské město zůstala čtyřdenní přehlídka piv nejrůznějších druhů a hudby nejrozličnějších žánrů zachovaná na poslední chvíli. V okamžiku, kdy pořadatelé přišli o lazecké působiště, chtěli se poohlédnout po vhodném místě jinde.

"Původně jsme uvažovali o přesunu. Například do Brna nebo Ostravy, kde existuje více vhodných ploch pro konání podobných akcí pod širým nebem," popsal Spálený. Tyto myšlenky opustily organizátory, když se naskytla příležitost využít prostory obnovované Korunní pevnůstky. O opravu areálu, který kdysi tvořil součást bastionového opevnění města, se stará Muzeum olomoucké pevnosti.

Festival láká davy lidí, v rekordním roce jich bylo šestnáct tisíc

"Zvažovali jsme, zda festival do pevnosti pustit. Nakonec jsme pořadatelům vyšli vstříc. Sami si tak mimo jiné ověříme, jak zatěžkávací zkoušku areál zvládne. Tedy, jestli jsou programy tohoto typu na pevnůstce realizovatelné," podotkla předsedkyně správní rady společnosti Markéta Záleská.

Protože je to památkově chráněný areál, dohodli se s pořadateli na poměrně přísných podmínkách. "Cílem je, aby se v něm nic nepoškodilo. A samozřejmě nikomu nic nestalo," poznamenala Záleská. Beerfest se proto bude odehrávat jen na venkovních prostranstvích, část vnitřních prostor budou mít k dispozici jen účinkující jako zázemí.

Festival by nakonec mohl pevnosti i pomoci. Správci areálu, který leží nedaleko Botanické zahrady v Bezručových sadech, by měli na opravy památky získat část výtěžku ze vstupného. Během festivalu také proběhne sbírka na opravy Korunní pevnůstky. Ta má kapacitu deset tisíc návštěvníků.

Na Beerfest jich zavítají každoročně tisíce. I loni, kdy téměř celou dobu pršelo, jich přišlo celkem osm tisíc. Rekordní návštěva jednoho z ročníků pak čítala na šestnáct tisícovek příchozích. Změna lokality ovšem není jedinou novinkou. V minulosti se Český pivní festival konal v květnu. Po jeho letošním přesunutí na červnový termín organizátoři museli zápolit s další nečekanou obtíží.

Pivovary už obvykle mívají oproti květnovým dnům, kdy se tuzemské festivalové dění teprve rozjíždí, podstatně víc aktivit. "Bylo proto složitější zajistit jejich účast. V posledních třech týdnech se ale zájem zvedl a nakonec jsme paradoxně získali víc pivovarů než loni," poznamenal Spálený.

Zdroj: iDnes.cz | Autorka: Jitka Janečková

http://olomouc.idnes.cz/beerfest-nabidne-na-olomoucke-pevnustce-100-znacek-piv-od-36-pivovaru-1dg-/olomouc-zpravy.aspx?c=A110621_1606964_olomouc-zpravy_stk


Sponzora odradily nepovolené výčepy

[čtvrtek, 16. červen 2011]

Posledního velkého sponzora Zahrady - Velkopopovický pivovar - odradil fakt, že na soukromých zahradách u frekventované uličky mezi hlavní scénou v amfiteátru a takzvanou Kapličkou se kromě stánkařů s drobnými suvenýry objevily i stánky s pivem. "Točilo se tam asi osm druhů jiných piv. Když hlavní sponzor nemá výtoč, tak se neudrží," vysvětlil Konečný.

Pořadatelé festivalu spolu s náměšťskou radnicí letos přišli s opatřením, které má situaci zachránit - zaslepí uličku mezi Kapličkou a amfiteátrem, kudy dosud proudily davy lidí a potencionálních zákazníků nepovolených stánků s pivem. I když to znepříjemní cestu i návštěvníkům (budou muset oklikou kolem zámku), festival tak chce udržet letošního sponzora - brněnský pivovar. "Jestli ani tento sponzor nevydrží, tak Zahrada v Náměšti je možná letos naposledy," dodal Konečný.

Starostka Náměště na Hané Marta Husičková si neumí obec bez festivalu představit. "Je to pro nás nejen prestižní záležitost, ale co bychom také dělali s areálem amfiteátru? K ničemu jinému než folkovému festivalu se nehodí," podotkla.

Na starostku přišlo trestní oznámení a dostává anonymy

Nic jiného než Zahrada a pak srpnové lidové Hanácké slavnosti se v náměšťském amfiteátru ani nekoná. Konec Zahrady by byl pro obec ranou i z toho důvodu, že každým rokem do areálu investuje statisíce korun, přičemž předloni za milion korun vybudovala zázemí pro účinkující.

Husičková, na kterou už podnikatelé ze zahrad podali trestní oznámení a chodí jí také anonymy, tvrdí, že obec nechce bránit stánkařům, kteří prodávají drobnosti. Vadí jí ale stánky s pivem. "Místní lidé se zřejmě drží hesla: Hanák se stará - Hanák má. Neuvědomují si, že kdyby nebylo festivalu, tak nemají vůbec nic," poznamenala starostka.

Zdroj: iDnes | Autorka: Petra Klimková | Kráceno

http://olomouc.idnes.cz/legendarni-festival-zahrada-mozna-skonci-ublizuji-mu-cerne-stanky-105-/olomouc-zpravy.aspx?c=A110614_1602947_olomouc-zpravy_sot


Nepomucké pivní slavnosti 2011

[čtvrtek, 16. červen 2011]

Vezměte červenec, přidejte k němu Nepomuk a máte pivní slavnosti. Tahle rovnice platí již devatenáctý rok a letos bude navíc už po čtvrté v novém hávu – s velkým výběrem všemožných značek zlatavého moku a vstupem zdarma. Tato podoba slavností se zdá být prozatím vcelku úspěšnou, a tak toto léto nečekejte na nepomuckém náměstí žádné převratné změny, jen postupný růst a vývoj tradiční prázdninové akce.

Dobré pivo a malé pivovary jsou v posledních letech čím dál větším hitem a tak i nepomucké slavnosti přivítají opět o něco více zástupců sládkovského řemesla. Letos by počet značek, které zde budou k ochutnání, měl překročit již úctyhodnou padesátku. Velká část z nich bude patřit k těm, na které v regálu hypermarketu nenarazíte, často jsou dokonce k ochutnání jen v jedné či několika málo hospodách. A takhle pohromadě budou k vidění možná právě jen v Nepomuku.

Už to je pádný důvod k návštěvě zdejších pivních slavností. Ale nikoliv jediný. K poctivému pivu patří dobré jídlo, a proto organizátoři nezapomněli ani na pestrou nabídku všelijakých pochutin: klobáskami na grilu počínaje a kozími sýry či hovězími hamburgery z místního ekologického chovu konče.

Nejenom jídlem a pivem živ je člověk, a tak i Nepomucké pivní slavnosti nabízejí kulturní program, který stojí za pozornost. Jistotou je stylově rozmanitá hudební produkce, v níž si snad každý najde to své – no posuďte sami: revival populární Lucie, dechový orchestr z Klatov, klasičtí rockeři Papa Joe, nabroušený hard core v podání strakonických Delusion, plzeňská Frajara Putika kombinující ska s prvky world music či folkový Jolly Band.

Letošními novinkami v programu pak budou ukázky dřevorubeckých disciplín – timbersports, za účasti vicemistra světa a čtyřnásobného mistra Evropy Martina Komárka, a také rozmanité pivní soutěže. Závodit mezi sebou budou i zúčastněné pivovary, a to o přízeň návštěvníků – připravena je opět anketa o nejlepší pivo slavností. Uvidíme, zda-li Purkmistr z Černic obhájí loňské vítězství. Vzhledem k tomu, že letos by měla dorazit i Železná Ruda, půjde nepochybně o těžký souboj.

Nepomucké slavnosti se budou konat v sobotu 9. července od jedenácté dopolední až do hluboké noci. Program začíná po poledni a končí o půlnoci. Tou dobou pak startuje taneční afterparty za doprovodu zlámaných beatů v místním klubu Coffee-shop. Kdo nemá v plánu se zdržet až tak dlouho, může s sebou vzít i své ratolesti, kterým udělají jistě radost cukrovinky, zmrzlina či skákací hrad.

Jak již bylo zmíněno, pivní slavnosti se konají na nepomuckém náměstí a vstup je zdarma. Přijďte, jste vítáni.

Zdroj: Tisková zpráva Občanského sdružení Nepal | Autor: Pavel Kroupa


Dávným Francouzům chutnalo pivo

[čtvrtek, 16. červen 2011]

Moderní Francie je proslavená vínem, ale v době železné se zde pravidelně vařilo také pivo.

Důkazy o vaření piva ve Francii, které sahají až do 5. století před naším letopočtem, objevili archeologové z francouzského Národního centra vědeckého výzkumu (CNRS). V sedimentu, který pochází z vykopávek známého naleziště Roquepertuse v Provence, našli naklíčená semena ječmene. Jejich špatný stav naznačoval, že semena prošla částí sladovacího procesu. Jejich objev spolu se zbytky zařízení domácí sladovny naznačuje, že v době železné se obyvatelé Francie vedle přípravy vína pravidelně věnovali také vaření piva.

A jak celý proces vypadal? Podle archeologů lidé zrna ječmene nejprve nechali máčet ve vodě. Nasáklá je pak rozházeli po vyhrazené části ploché dlážděné podlahy, kde semena začala klíčit. Ve správné fázi klíčení je lidé opražili v peci a rozemleli kamenným mlýnkem. Slad pak nechali fermentovat v nádobách.

Zdroj: Rozhlas.cz

http://www.rozhlas.cz/zpravy/historie/_zprava/908266


Porovnávání úrovně migrace bisfenolu A z vnitřního ochranného laku plechovek určených pro balení různých druhů potravin.

V průběhu výroby plechovek určených k balení potravin je prováděn nástřik vnitřního ochranného laku. Vnitřní lak slouží jako protikorozní ochrana a brání změnám chuti balených potravin.

Bisfenol A (BPA) je chemikálie, která se vyskytuje v tomto vnitřním ochranném laku nápojových plechovek a konzerv. BPA je sporná sloučenina, vzhledem k tomu, že se uvolňuje do balených potravin a jeho příjem má podle všeho negativní vliv na lidské zdraví.

Migrace BPA z ochranné vrstvy laku do piva není však nikterak závažná. V plechovkovém pivu jsou koncentrace BPA velmi malé. Ve srovnání s jinými potravinami (viz tabulka), je pivo zatíženo tímto problémem minimálně, což pravděpodobně souvisí s výrazně kratší dobou tepelného zpracování. Obecně je přípustná výše uvolňování umělých hmot přicházejících do kontaktu s potravinami jasně stanovená. V Evropské unii je pro BPA platná hraniční hodnota, která činí 600 µg/kg.

Maximální koncentrace zjištěná v pivních plechovkách (6,5 µg BPA/l) je zřetelně nižší než výše uvedený mezní příjem. Příjem BPA z plechovek je tedy, vzhledem k měřenému přípustnému dennímu příjmu, velmi malý. Požití jednoho litru plechovkového piva odpovídá, u dospělé osoby vážící 70 kg, méně než 0,2 % přípustné denní dávky. Dospělí konzumenti piva nepatří do rizikové skupiny ohrožené BPA a pivní, resp. nápojové plechovky nepředstavují v současné době významný zdroj BPA, a proto se neuvažuje o nějakých dalších zvláštních omezeních.

Ze současného pohledu je obsah BPA, včetně odvozených rizik dopadu na zdraví u konzumentů piva, hodnocen jako nízký.

Koncentrace BPA u různých potravin balených do plechovek

Potravina | BPA (µg/kg)

Zelenina (fazole/kukuřice/rajčata) | 20-35

Ovoce (broskve/mango/ananas) | 5-25

Polévky (bramborová/gulášová) | 20

Mléčné výrobky (kondenzované mléko) | 31

Nápoje (nealko/pivo)| 0,1-6,5

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová | Brauwelt

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=111619&ids=173


Když chcete vyrazit zchladit žízeň pivem někam do hospůdky, můžete si být jistí, že nenarazíte na žádnou se stejnou nabídkou. Druhů zlatavého moku, v jehož pití Česká republika suverénně dominuje, je spousta.

Stále častěji se na pivním trhu objevují doposud neznámé značky ze zahraničí. Někde jsou na ně ovšem již zvyklí.

My například už devět let čepujeme belgický Hoegaarden. K dalším nepříliš známým značkám, které u nás máme, patří například i pivo Vratislav. To je u nás dva roky,“ popsal provozovatel Chelsea Pubu ve Zlíně Roman Peška. Příznivců těchto nezvyklých značek podle něj není málo. „Je jich méně než klasických pivařů, ale zájem je,“ doplnil.

Podobně to vidí i číšník Jan Mana ze zlínského Canada Pubu, kde je výběr piva také široký. „Tak třeba Heineken pijí hlavně mladí. Kvasnicová piva zase lákají starší a ty zkušenější. Někde uprostřed je Starobrno,“ vysvětlil Mana. Zda si člověk troufne vyzkoušet jedno z netradičních piv, podle něj záleží na náladě. „Někteří přijdou a při výběru se rozhodnou zkusit ty rozmarnější kousky,“ dodal Mana s tím, že netradiční piva mají v nabídce už od založení hospody.

Zkouší hlavně mladí

To samé se dá říci o podniku U Čápa v Záhlinicích na Kroměřížsku, který funguje od letošního ledna. Má od začátku v nabídce pivo Poutník. „Chodí sem na něj převážně mladí, kteří chtějí vyzkoušet něco nového. Je také o něco levnější,“ objasnil tamní provozovatel Rostislav Murda.

Dalším z podniků, kde si návštěvníci zvykli na nové značky piv, je uherskohradišťský Nadrahach.cz. Do jejich nabídky patří již celkem známé Svijany a také piva značky Harrach. „Přes zimu jsme ho museli na nějaký čas zrušit, ale v teplejších měsících je velmi oblíbený. No a Svijany samozřejmě taky. Ty se čepují opravdu hodně,“ svěřila se Drahoslava Smetanová z hospůdky Nadrahach.cz, která funguje bezmála dva roky.

O tři roky déle mají nevšední pivo v hospodě U Jasana v Rožnově pod Radhoštěm. Je jím Bon. „Je tu celkem oblíbené. Lidi ho pijí rádi,“ potvrdil zájem návštěvníků tamní číšník Petr Čermák.

Velkým oblíbencem netradičních piv je i pětatřicetiletý Jan Horňák ze Vsetínska, který se prý nebojí experimentovat. „Když dorazím do podniku, kde mají nějaké netradiční pivo, tak ho hned vyzkouším. Rád experimentuju a ochutnávám další,“ svěřil se.

Zdroj: Zlínský deník | Autor: Marek Houser

http://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/pivari-v-kraji-radi-zkousi-nezvykle-druhy20110614.html


Na slavnostech teklo pivo proudem

[pondělí, 13. červen 2011]

Hudbu, velký výběr piva, dobré jídlo, tohle vše ocenily stovky návštěvníků, kteří přišli o víkendu na klatovské pivní slavnosti.

Konaly se jako každý rok před kulturním domem. „Chodíme sem každý rok, vždy si moc rádi poslechneme hezké písničky od dechových kapel. Posedíme na čerstvém vzduchu, manželové si dají točené pivo a jsme všichni spokojeni,“ řekla Marie Kohoutová z Klatov.

Ale ne všichni ocenili právě skladbu kapel. „Musím říct, že letošní výběr skupin se organizátorům moc nevyvedl, a myslím, že je to znát i na počtu návštěvníků. Pamatuji si, že tady bylo vždy úplně narváno, že se nedalo projít a na pivo se stála fronta. Alespoň tu večerní kapelu měli dát nějakou lepší, známější, jako bývaly dřív,“ uvedl Petr Grolmus z Janovic nad Úhlavou.

Milovníkům piva hudba nevadila, byli spokojeni se správnou teplotou piva. „Nám vůbec kapely nevadí, máme alespoň důvod více pít, abychom je moc nevnímali. Jsme spokojeni, že máme výborné točené pivo se správnou teplotou a místo, kde si můžeme sednout,“ prozradil s úsměvem Tomáš Dlouhý z Klatov.

Kromě nepořádku a lidí pod vlivem alkoholu se na pivních slavnostech nic výjimečného nestalo, což potvrdil i Jaroslav Homolka z městské policie.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autorka: Daniela Loudová

http://klatovsky.denik.cz/zpravy_region/na-slavnostech-teklo-pivo-proudem20110612.html


Východniari sú súťaživí a majú radi výzvy. Dokazuje to aj ich hojná účasť na sobotňajšom pokuse o slovenský rekord v otváraní plechoviek piva, ktorý sa uskutočnil v Kamenici nad Cirochou. Pivo v ruke napokon držalo celkovo 207 ľudí rôznych vekových kategórií.

Kamenica nad Cirohou. V blízkosti požiarnej zbrojnice sa v sobotu konalo milé podujatie, ktorého účelom bolo osláviť nastávajúci Deň otcov.

V rámci bohatého programu si organizátori vymysleli aj jednu špecifickú akciu, pokus o slovenský rekord v otváraní plechoviek piva: „Bude Deň otcov a ockovia majú radi pivo. Takže voľba bola jasná.

Prvý raz na Slovensku

Podobný pokus sa na Slovensku zatiaľ ešte neuskutočnil. Preto si boli usporiadatelia od začiatku istí, že sa im zápis do knihy rekordov podarí.

Aby bol však priebeh regulárny a podľa pravidiel, museli byť splnené podmienky ako vytvorenie fotodokumentácie, videozáznamov či priložený menný zoznam ľudí. Až potom mohli organizátori poslať materiály do Prievidze.

Jedinečný zvuk

Jednotliví záujemcovia mali možnosť registrovať sa v špeciálne vyčlenenom stane. Keďže sa pokusu mohli zúčastniť len osoby staršie ako 18 rokov, zapisovateľky si museli u každého uchádzača zistiť údaj o veku.

Až po splnení tohto obmedzenia dostali jednotliví účastníci poradové čísla, ktoré si prilepili na vrchnú časť oblečenia.

Pred odbitím šestnástej hodiny bolo všetkým prihláseným odovzdané pivo. Na pódium vystúpil bývalý superstarista Robo Šimko, ktorý v stanovený čas začal odpočítavať. Päť, štyri, tri, dva, jeden a areálom sa zrazu ozval očakávaný zvuk jedinečný práve pre otvorenie plechovky.

Neuveriteľné. Chcel som sa zúčastniť len tak pre zábavu, ale počuť to hlasné 'tss' bolo úžasné. Milujem pivo,“ zveril sa nám so svojimi pocitmi bezprostredne po skončení akcie Humenčan Milan.

Podobne reagovali aj ostatní účastníci: „Nečakala som, že sa mi to bude až takto páčiť. Pivo pijem iba príležitostne, ale dnes som si dala s chuťou. Prídem aj nabudúce.

Najstarší mal 78 rokov

Organizátori nakoniec napočítali celkovo 207 účastníkov nielen z Kamenice nad Cirochou, ale aj z okolitých dedín, z Humenného, zo Sniny, alebo zo Svidníka. Najstarším bol Kameničan, sedemdesiatosemročný Ján Turovský.

Podľa očakávania bol záujem o akciu u mužov väčší ako u žien. Zatiaľ čo tvrdých chlapov sa zapojilo 140, jemnejšie pohlavie sa prihlásilo v počte 67.

Zdroj: Korzár.sk

http://korzar.sme.sk/c/5933038/kamenicania-sa-vdaka-pivu-zapisu-do-knihy-rekordov.html#ixzz1P89E9SIT


Spotřeba piva na jednoho občana naší republiky je asi 150 litrů. Češi jsou v tom nejlepší na světě. Udržovat toto prvenství včera vydatně pomohl trutnovský pivofest - osmý ročník tradičních slavností lahodného moku. Na Krakonošovo náměstí přitáhl tisíce návštěvníků.

Osmý ročník pivofestu přinesl asi jednu z nejpozitivnějších nálad, která kdy na pivofestu byla. To publikum, které tady dneska bylo, bylo nabité pozitivní energií a bylo to cítit všude, včetně podia,“ řekl pořadatel pivofestu Daniel Šafr. Tradičně se pil domácí Krakonoš, Primátor, Svijany, Bernard, Gambrinus, Pilsner Urquell, Novopacké pivo, Rohozec, Radegast Birrel. Byly tu ovšem i nějaké novinky.

Letos tady premiéru měl královedvorský pivovar Tambor. Poprvé se tu objevilo, já tomu říkám ženské pití, Frisco a co se týče stánků, byl tu pestřejší sortiment než v minulých ročnících,“ uvedl Šafr. O muzice na pivofestu pomohli rozhodnout příznivci stránek pivofest.cz. Internetové hlasování vyhrál folkový písničkář Jaroslav Hutka. Trojlístek hlavních účinkujících doplnila zpěvačka Věra Špinarová a rap-folkový písničkář Xindl X.

Xindl X nám řekl, že pivo rád nemá. Za to Věra Špinarová i Jaroslav Hutka k němu mají vztah kladný. „Jsem pivařka. Už delší dobu nepiju víno. Piju Birell - nealkoholické pivo a doma desítku Radegast. Mám radši slabší piva než silná,“ odhalila své chutě Špinarová. Pivo jí prý nejlíp chutná po koncertě, ale v hospodě už prý nebyla dlouho. „Už jsem starší, bydlím na vesnici a užívám si spíš takové pohody a klídku. V hospodě jsem nebyla, co bydlím mimo centrum. Tak to už je takových deset roků,“ dodala rockerka, která svými závěrečnými písněmi naprosto zhypnotizovala publikum.

Jaroslav Hutka pochází z Moravy, takže je odkojený na vínu. „V emigraci v Holandsku jsem zjistil, že pivo je užitečný, protože belgický piva jsou dobrý. Takže dneska jsem jak víno, tak pivo,“ vysvětlil Hutka a prozradil, že nejradši má kvasnicové pivo, a to těsně před spaním. Hospodu rád využívá jako místo na psaní textů. „Ale večer u piva už se to moc nedaří. Odpoledne v kavárně při zředěném vínu nebo kafíčku - to mi to myslí, ale večer u piva je tak na mluvení s kamarády nebo čtení novin,“ dodala programová tečka osmého ročníku pivofestu.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Trutnovinky | Autorka: Denisa Gumbírová

http://www.trutnovinky.cz/index.php?gid=28626


Pivo z vlastnej kuchyne

[sobota, 11. červen 2011]

Viete o tom, že doma si nemusíte variť len kávu? Na to, aby ste si uvarili vlastné pivo, v podstate potrebujete iba dva veľké hrnce.

U Miroslava Blanaroviča (59) z Rimavskej Soboty je piva doslova plný byt. V kuchyni má totiž vlastný pivovar a na to, aby si uvaril akékoľvek pivo, mu stačia dva hrnce. „Ibaže všetci susedia hneď vedia, že varím pivo, tak to v paneláku rozvoniava,“ smeje sa muž, z ktorého sála pivovarnícke nadšenie. „Niekedy mi to jeho varenie piva už lezie hore krkom. No čo už mám robiť, keď ho to tak baví,“ chápavo sa usmieva aj manželka Danka. Už si zvykla, že približne raz za mesiac sa jej kuchyňa zmení na alchymistickú dielňu, kde vznikajú jedinečné pivá, a že Miroslav väčšinu voľného času venuje zháňaniu všetkého, čo súvisí s ich výrobou.

S prvým to prehnal

K výrobe piva sa Miroslav Blanarovič dostal ako absolvent pivovarníckej školy. „V čase, keď som sa učil, sa u nás varilo zväčša len desať- a dvanásťstupňové pivo. Zberal som však pivné etikety a na nich som objavil aj trinástku či dokonca sedemnástku. Vtedy som začal snívať, že si raz navarím pivo podľa vlastnej chuti,“ spomína domáci pivovarnícky majster. I keď potom desať rokov pracoval v rimavskosobotskom pivovare, kde prešiel hádam všetkými robotníckymi profesiami, prvé vlastné pivo si uvaril len pred štyrmi rokmi. „Na internete som objavil domáci pivovar. Išlo vlastne o nádobu, kde sa len naleje čistá voda, nasype dodaný polotovar, nechá sa to vykvasiť a pivo je hotové. Výsledok som však nemohol ovplyvniť.“ Pani Danka síce pochybovala, že si doma dokáže pripraviť dobré pivo, no už to prvé všetkým chutilo. Iba to prehnal s jeho silou. „Mám rád tmavšie pivá a pri objednávaní polotovaru som siahol po tom najtmavšom, čo ponúkali. Pivo tak vyšlo až príliš ťažké. Priatelia si ho však pochvaľovali, lebo pili niečo, čo nemalo unifikovanú chuť, ktorá je pri pivách z nadnárodných kolosov rovnaká v Amsterdame, Bratislave, či u nás na Gemeri.

Pivo podľa chuti

V jeho predstavách sa stále objavovali malé pivovary, ktoré obdivoval na západe Európy. „Robil som v dedine, ktorá mala hádam dvetisíc obyvateľov, no boli tam tri pivovary. V každom varili iné pivo, ktoré malo špecifickú chuť, takže som si mohol zvoliť podľa nálady, do ktorej pivárne práve chcem ísť,“ vysvetľuje, čo ho podnietilo k tomu, aby prestal s polotovarom a začal variť pivo priamo zo surovín. „Na to už síce človek musí mať isté znalosti, no z druhej strany nie je ničím obmedzovaný a varí si naozaj podľa vlastnej chuti. Ja som mal základy zo školy, ale na internete sa dajú nájsť rôzne postupy, takže pivo podľa nich uvarí každý, kto chce.“ Na internete našiel aj mnoho priateľov s podobnou záľubou alebo takých, ktorí sa to chceli naučiť. „Nech sa mi pokojne hocikto ozve, rád mu ukážem, ako sa to robí,“ odkazuje všetkým.

Nachmelený byt

Pivo varí v kuchyni zhruba raz za mesiac. „Keď mám čas a manželka nie je doma,“ smeje sa. Vtedy si vynesie z pivnice na piate poschodie varnú nádobu, ktorú si vyrobil zo zaváracieho hrnca, i nádobu na stáčanie piva, pripojí to všetko na počítač a na štyri hodiny má o zábavu postarané. „Mojou kanceláriou je jedna stolička, odkiaľ všetko riadim,“ smeje sa šéf mikropivovaru, ktorý má aj svoju registrovanú značku. „Keď varím pivo, celý byt je nachmelený, všetko je sladké, ešte aj vzduch sa lepí. Ešte dobre, že ma Danka chápe,“ uvedomuje si podporu manželky, ktorá sa zmierila, že raz za čas je kuchyňa len manželova, koberec vtedy nájde v spálni a na gumolite je čoraz viac zárezov od hrán nádoby s pivom.

Foto

Pivový šampus

Po štyroch rokoch už dokáže Miroslav uvariť nealkoholické pivo, ako aj dvadsaťstupňové. Má aj niekoľko vlastných receptov, z ktorých je zvlášť hrdý hlavne na špaldové pivo, ktoré sa u nás nevarí. „K sladu pridávam špaldu, teda divokú pšenicu. Tú si však sám upravujem. Pivo chutí po lieskových orieškoch,“ zdôveruje sa a vzápätí vyťahuje laboratórny rozbor tohto zvláštneho piva. „Vidíte,“ ukazuje na jeden z údajov: „Je takmer úplne bez cukru, takže ho môžu piť aj diabetici.“ Keď si nedávno kúpil špaldové pivo v Česku, zaplatil za tri deci niečo vyše dvoch eur. „U mňa je to podstatne lacnejšie. Vo všeobecnosti ma pol litra piva vyjde na tridsať až šesťdesiat centov. Kompletne aj s elektrinou,“ dokumentuje svoje údaje tabuľkami, kde si značí všetko, čo ho výroba piva stojí. Stalo sa, že sa mu pivo aj nevydarilo. „Otvoril som fľašu a polovica vystrekla von ako šampanské. Nebolo dokvasené,“ priznáva Miroslav.

Atmosféra v krígli

V pive sa však Blanarovičovci nekúpu. Viac ako dvesto litrov si nemôžu uvariť. Nedovolí to zákon, ktorý jasne hovorí, koľko piva si možno urobiť na vlastnú spotrebu. Miroslavovým snom je však vybudovať obecný pivovar, kde by ľudia prišli nielen na pivo, ale mohli by vidieť aj proces výroby. „V Bavorsku som totiž pri jednom stole obedoval ja a pri druhom majiteľ pivovaru, ktorý mi potom ukázal celú výrobu. Bolo to úžasné. Malo to atmosféru, ktorú by som raz chcel vytvoriť aj u nás,“ uvažuje a hneď rozvíja plány, ktoré nosí v hlave. Už má dokonca vyhliadnutú vhodnú budovu. Paradoxom však je, že svoje pivá takmer nepije. Nie je veľký pivár, no hlavne takmer všetko, čo navarí, vypijú priatelia. „Veru, najviac rozdá. Často sa stáva, že ak si chceme dať doma pivo, ideme si kúpiť,“ pritakáva pani Danka. Jej to je vlastne jedno, lebo ona manželove pivá len ochutnáva. „Pre mňa sú príliš ťažké, preto mám radšej pivo z obchodu.“ Aj napriek týmto slovám sa však vzápätí dočká manželovho vyznania, keď sa dozvie, že je vlastne najdôležitejšou súčasťou jeho technológie varenia zlatistého, penivého moku. „To, či sa mi pivo podarilo, vidím v jej očiach. Väčšinou ona prvá ochutná každú moju várku, a keď sa mračí, hneď viem, že niečo nie je v poriadku,“ smeje sa nad jedným zo svojich výrobných tajomstiev Miroslav.

Uvarte si vlastné pivo

Suroviny:

4,5 kila plzenského sladu (od 4 €)

16 litrov vody, chmeľ (100 g za 1,6 €)

kvasnice (od 0,5 €)

Postup: Zošrotovaný slad sa varí pri teplote od 45 stupňov Celzia, pričom sa teplota postupne zvyšuje až na 78 stupňov Celzia. Výsledná masa sa scedí a po ochladení sa znovu dáva do varnej nádoby, objem sa doplní vodou do 20 litrov a pridá sa 30 gramov chmeľu. Po odstavení a vychladení sa pridajú kvasnice, obsah sa stočí do fliaš a po troch týždňoch je vaše pivo na svete. Nezabudnite, čím dlhšie pivo leží, tým je lepšie. Ideálne je konzumovať pivo najmenej po štyridsiatich dňoch zrenia.

Zdroj: Pluska | Autor: Milan Grejták

http://www.pluska.sk/zena/volny-cas/pivo-z-vlastnej-kuchyne.html


Novinky mezi pivy

[pátek, 10. červen 2011]

Nové chuti, obaly a dokonce i nové pivní styly jsou lákavým podnětem pro zveřejnění v časopisech pro milovníky piva a v komentářích na internetových stránkách.

Jeden z brooklynských sládků považuje za inovaci v tomto oboru pivo, technologii nebo inspiraci, o níž spotřebitelé nikdy předtím neslyšeli, neviděli a ani neochutnali. Pro jeho pivovar novinky znamenají nějaký nový názor, který je důvodem pro to, aby se realizovaly myšlenky přicházející vně pivovarského světa – od kuchařů vinařů, barmanů či dokonce barových muzikantů.

Bez novinek by bylo pivovarství jen rutinní technickou záležitostí, které by ztratilo jiskru tvůrčího potenciálu a gastronomičtí odběratelé i jejich zákazníci by brzy začali postrádat dosavadní radost a potěšení z těchto zpestření nabídky.

Podle majitele jednoho pivovaru v Dánsku udržují novinky zájem o pivo. V případě, že se nedělají v sortimentu obměny a nehledají se nové cesty, lidé se začnou vracet k tomu, co již znají, a trh tím stagnuje.

Jednou z novinek belgické společnosti Brouwerij Bosteels je Bière de Champagne, světlé pivo, při jehož výrobě se uplatňují stejné kvasinky, jež se používají k výrobě šampaňského vína. Toto pivo, které se uvádí do oběhu pod značkou Deus, je nabízeno ve stále větším počtu restaurací oceněných michelinskými hvězdami.

Spoluprací mezi bavorským expertem a pivovarníkem ze severní Anglie vznikla v britské společnosti Bowland Brewing Company novinka Artisan Gold.

K popularitě některých dalších britských silných piv přispělo i staření v sudech od rumu či whisky. Takové druhy piva jsou známy po celém světě, zejména u návštěvníků pivních festivalů, soutěží a webových stránek.

Většina piv naprosto ztratí svůj chuťový profil, když je podáváno s ledem. Jednou z výjimek je ale pivo Liefmans Fruitesse od belgické společnosti Duvel Moortgat. Jedná se o tradiční belgické pšeničné svrchně kvašené pivo s přídavkem třešní, které je servírováno na ledu ve speciální sklenici, ozdobené mátou, jako letní nápoj připomínající dobré růžové víno. Oproti němu má však jen třetinový obsah alkoholu. Je považováno za velkou konkurenci cidru. Liefmans Fruitesse je k dostání v barech, kavárnách, na festivalech a v zahrádkách na náměstích po celé Belgii a za poslední rok jeho prodej vzrostl o 200 %.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=111501&ids=173


Předsednictvo Českého svazu pivovarů a sladoven povede i v dalších třech letech jeho dosavadní předseda František Šámal. Rozhodla o tom ve středu valná hromada svazu, která také ve volbě částečně obměnila složení předsednictva. V něm tak již například nefiguruje dosavadní místopředseda svazu a spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard. Nahradil jej další ze spoluzakladatelů novodobého pivovaru Bernard a šéf tamní sladovny Josef Vávra.

Stanislav Bernard se rozhodl nekandidovat kvůli svým současným širokým aktivitám,“ řekl deníku E15 mediální zástupce svazu Josef Vacl. Bernard je mimo jiné jedním za tří zakladatelů nadace proti korupci, která letos zahájila svou činnost.

Vedle stávajících členů předsednictva, kterými jsou Pavel Bobošík, Vilém Nohel a Richard Paulů, byli do předsednictva nově zvoleni Kateřina Beute, Václav Dušánek, Drahomíra Mandíková a Vávra. Nově zvoleným místopředsedou se stal Roman Havlík.

Novým členem svazu se stal nájemce vyškovského pivovaru, společnost CBIC. Jako nový kolektivní člen byl přijat Českomoravský svaz minipivovarů, který vznikl letos v dubnu. Svaz tak v současné době sdružuje 22 pivovarských společnosti, jednoho kolektivního člena zastupujícího minipivovary, osm sladoven a 18 přispívajících členů zastupující například vědecké a vzdělávací instituce, výrobce zařízení a technologií v pivovarství a sladařství, firmy vyrábějící sklo, tiskárenské závody a další subjekty.

Členské pivovary Českého svazu pivovarů a sladoven vyrobily v loňském roce 15,7 milionu hektolitrů piva, což bylo o 7,9 procenta méně než v roce 2009. Nejvíce klesla produkce výčepních piv, která byla bezmála o 13 procent meziročně nižší. Stoupla však produkce nealkoholického piva a speciálů. Pokles je vyšší než o rok dříve, kdy výroba klesla o šest procent.

Na výrobě piva v ČR se nejvíce podepsal negativní vliv krize a zvýšení spotřební daně od loňského ledna. Za období od ledna do dubna se ale pokles výroby meziročně podle vedení svazu zastavil, a to i díky přílivu zahraničních turistů.

Zdroj: E15

http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/predsedou-svazu-pivovaru-zustava-samal-645591


Severoamerický festival biopivovarů

[pátek, 10. červen 2011]

Od 24. do 26. června bude Overlook Park v americkém městě Portland hostit již sedmý ročník Severoamerického festivalu biopivovarů.

Organizátoři na festivalu očekávají na 18 000 návštěvníků. Festival se chlubí tím, že jeho provoz bude maximálně šetrný k životnímu prostředí. Organizátoři nabídnou na 50 biopiv od 34 různých pivovarů z celých Spojených států. K ochutnání bude také bio cider a kombucha.

Foto

Zdroj: Bio-info

http://www.bio-info.cz/zpravy/severoamericky-festival-biopivovaru?source=rss


V objemu pivní spotřeby jsme mistři světa, v bohatosti pivní kultury ale máme ještě podezřele tenký účet. Vlna obliby různých pivních stylů a pivních speciálů z malých a nejmenších českých pivovarů naštěstí postupně sílí.

Cennými body pro rozlet pivní rozmanitosti jsou nově vznikající pivotéky, které vám pivní vzdělání dodají i se zasvěceným komentářem.

Pivotéka Pivo & Beer je sice pro většinu Brňáků kousek z ruky a prodejna v novostavbě možná na první pohled nenaláká, cesta pro pivo se sem ale vyplatí. Prodejna má více než tři sta různých druhů piv, znalou obsluhu i místo, kde zaparkovat - nic víc pro nákup školních pomůcek v pivním vzdělání nepotřebujete.

Tip Scuku: Bez síťovky narvané pivem neodcházejte. Zejména vypichujeme selekci pšeničných piv z české produkce. Jako kontrast zvolte pořádného německého "uzenáče" - nakuřované pivo Rauchbier.

Pivotéka Pivo & Beer má na Scuku zatím jednu pozitivně vyznívající recenzi. Přečtěte si, proč podnik doporučil Scukař Gerbill:

Prostorný obchod je pěkně zašitý v přízemí činžovní novostavby, kde je největším plusem možnost parkování přímo u prodejny. Na styl se tu moc nehraje, mezi obchodníky tolik oblíbené regály Expedit tu hrají prim, doplněné chladničkou na piva v PET lahvích s kratší expirační lhůtou a prodejními stojany s kosmetikou (včetně pivní) od Manufaktury.

Aktuální počet druhů přesahuje dle informací od milé slečny prodávající hranici 300, nejsilněji je zastoupena ČR prostřednictvím regionálních pivovarů, ale velký prostor tu mají piva německá a belgické speciality včetně trapistických piv, vyráběných věčně žíznivými mnichy. Překvapivě jsem našel i piva rakouská, anglická, holandská a třeba i takový východoasijský šlágr Tiger či turecký Efes, které řadím do kategorie „vzpomínky na prázdniny“. Zboží je velmi přehledně uspořádáno dle země původu a s hledáním je připravena vypomoci i obsluha, jak jsem se přesvědčil. Sortiment uzavírá pivní sklo. Ceny se mi zdály přiměřené, v porovnání s Modrým lvem mírně nižší.

Odvezl jsem si tentokrát černý sentický Kvasar (79 Kč/1,5l PET), kterého není nikdy dost. Našel jsem tu jednoho německého uzenáče přímo od zdroje neboli nakouřený speciál Schlenkerla Rauchbier (42 Kč/ 0,5 l) ze stejnojmenného pivovaru v Bambergu, městě v Bavorsku, které je touto specialitou proslulé. Přibral jsem i znojemský cider (49 Kč/0,5 l) Mad Apple, který si zase oblíbila má mlsná přítelkyně. Zbytkem svého nákupního seznamu tu nebudu zdržovat, ale překvapila mě cena Riedenburger Emmerbier (speciál z pšenice dvouzrnky v kvalitě bio) za méně než 50 Kč, který jsem nedávno koupil v Německu za 1,59 €. Prosté porovnání mě vede k názoru, že místní cenová politika je nastavena slušně, a dokonce vykupují i lahve s keramickým uzávěrem.

Tenhle obchod můžu jen doporučit.Je to hotový labyrint piva, ráj srdce. Přidejte slušné ceny a máme tu parádní adresu pro všechny, které už nebaví “lemtat” jen europivo.

Hodnocení a doporučení na Scuku jsou nezávislá a pocházejí od prověřených neanonymních hodnotitelů. Scukaři si hradí útratu sami, Scuk zná jejich identitu a při svých hodnoceních jsou vázáni dodržovat etický kodex Scuku.

Zdroj: iHNed.cz | Scuk.cz

http://life.ihned.cz/jidlo/c1-52008820-zakladni-lidske-pravo-kazdeho-cecha-pivni-rozmanitost


Velké pivovary zažívají krizi. Pivaři se stále více upínají k menším značkám a takzvaná "europiva" řeší, jak se stát znovu atraktivní. Přicházejí tak s řadou zlepšováků, kterými chtějí vybíravé štamgasty přilákat zpátky.

Už na začátku letošního roku se nošovický Radegast pokusil zaujmout historicky prvním speciálem, který kdy uvařil. Šlo o Radegast extra hořký, kromě vybraných hospod byl k dostání i v obchodech coby klasický půllitr v lahvi.

Speciální várku nyní vaří i plzeňský Gambrinus. Nefiltrovaný ležák se na konci 19. století vyráběl jen pro vzácné návštěvy, teď jej ale pivovar začal distribuovat do vybraných restaurací. Pivo s kvasničným zákalem bude k dostání do konce letošního června, kvůli krátké trvanlivosti se ale čepuje jen ze sudů, v lahvích sehnat nepůjde.

Ze své historie se snaží čerpat i emblematický Pilsner Urquell. V obchodech je k dostání litrová láhev jeho moku s retro etiketou z roku 1937 a patentním uzávěrem, kterým se dá rozpité pivo kdykoliv uzavřít.

Hitem posledních měsíců jsou PET lahve, v nichž se do velkých obchodních řetězců dostávají i regionální pivovary. Z velkých výroben na módu zareagoval třeba Staropramen či Velkopopovický kozel, který před několika týdny na trh vrhl plastovou láhev o objemu 1,5 litru. Zmíněný pražský pivovar chce zase v létě uhranout osvěžujícím "citronovým pivem" se sníženým obsahem alkoholu.

Malé pivovary zásadní novinky nechystají, většina z nich si na své letní akce a dny otevřených dvěří připravuje jen nefiltrovaná piva, která nikdy jindy k dispozici nebudou. Snad až zase příští rok.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Ondřej Stratilík

http://www.lidovky.cz/retro-i-kvasnice-tak-velke-pivovary-bojuji-s-malymi-fhc-/dobra-chut.asp?c=A110608_151807_dobra-chut_glu


Věra Špinarová, Xindl X a Jaroslav Hutka dominují 8. ročníku Pivofestu, který se v sobotu uskuteční na Krakonošově náměstí. O nabídku lahodného moku se postará deset pivovarů. Vstupné na celodenní akci stojí 99 korun.

"Pivofest 2011 staví jako obvykle na třech osvědčených nosnících. Skvělé nabídce 10 pivovarů, výtečném pestrém programu, který letos nabízí vedle výše zmíněných hvězd také blues, moravské lidovky nebo reggae, a hlavně na příležitosti k pobavení se s přáteli," uvádějí organizátoři. Pivofestu se každoročně účastní tisícovky návštěvníků.

Z jeviště u trutnovské radnice letos zazní především výjimečný hlas Věry Špinarové, oblíbený a textově i hudebně velmi schopný rap-pop-folkový písničkář Xindl X s kapelou a celou sobotu uzavře písničkář Jaroslav Hutka.

Letošní Pivofest bude žánrově pestřejší než obvykle. "Pivofestovou sobotu načnou rockeři Český ruce z Náchodska a domácí Lith-Inn O'Wevidle. Následně všechny přítomné zklidní skvělé reggae v podání Mr.Cocoman & The Solid Vibes. Ze zcela jiného soudku zahrají dechaři Moravští muzikanti, které vystřídá blues trutnovských Blues Mystery. Poslední kapelou před headlinery budou královéhradečtí Memphis, kteří baví své fanoušky kvalitním pop-rockem," upřesňují pořadatelé.

Součástí dorovodného programu bude dopolední sraz historických vozidel a tradiční tombola. Pít se bude pivo deseti výrobců. "Samozřejmostí je domácí Krakonoš a náchodský Primátor. Vedle nich ochutnáte značky Bernard, Gambrinus, Pilsner Urquell, Novopacké pivo, Svijany, Rohozec, Tambor, Radegast Birrel a Frisco," dodávají.

Zdroj: Trutnovinky

http://www.trutnovinky.cz/index.php?gid=28521


Celkem do soutěže bylo přihlášeno 283 značek piv od 53 pivovarů a soutěž probíhala v 18-ti kategoricíh.

Degustace prováděli anonymně od středy 1.6.2011 do pátku 3.6.2011 v pavilonu R2 kvalifikovaní odborníci z pivovarů České republiky i Slovenska. Všem výhercům jednotlivých kategorií gratulujeme a těšíme se na setkání při Slavnostech piva 2012.

Výsledky naleznete ve formátu .pdf zde...

Zdroj: Výstaviště České Budějovice

http://www.vcb.cz/


Dlouho jsem dumal, co mně, jako konzumentovi piva, chce Gambrinus touhle reklamou říci. Mám se bavit infantilním hledáním místa bez signálu a čekat až mne jakýsi maník pozve do Army Campu?

Takhle nějak asi lákali do armády ve středověku – opít rekrut … Co to vůbec je, ten Army Camp? Mají tam buzerák? Smí se tam pít pivo?

Až přišel spot Zlatopramenu. Přinesl vtipný insight a pohotovou reakci na nevhodně zvolený koncept od mnohem většího konkurenta.

A kluci už vědí, že jejich touhy neukojí signálu a žen-prostý les, natož hlazení chladivých zbraní… Vskutku o stupeň lepší zábava.

Zdroj: Media Guru

http://www.mediaguru.cz/2011/06/glosa-pivni-reklamy-aneb-co-kluky-fakt-bavi%E2%80%A6/


První pivní extraliga už potvrdila kvalitu českých ležáků v testu se slovenskými, ale porovnávat česká a německá pšeničná piva se zdálo být velkou troufalostí. U nás se pšeničná piva postupně vrací do nabídky českých pivovarů, v Německu mají dlouhou tradici a velkou konkurenci stovek značek.

Zakoupili jsme proto nejznámější značky, Erdinger z pivovaru Erdinger Weissbräu, Maisel z Bayreuthu, Schneider z Kelheimu, Franziskaner z Mnichova a pět dalších. S nimi se poměřil Primátor z Náchoda a Herold z Březnice.

Ještě před dnem degustace bylo nutné vyřešit technické drobnosti, pšeničné pivo silně pění, kvasnice bývají usazené na dně lahve a je třeba je rozmíchat. Bylo nutné zvolit takový postup otvírání a nalévání, aby pěna a množství kvasnic byly v každé degustační sklence rovnoměrné.

Lehké obavy panovaly z rozdílného hodnocení jednotlivých degustátorů, přeci jenom nemají pšenice tolik napité jako klasické ležáky. Ale výsledky byli jednoznačné a v bodovém hodnocení se členové První pivní extraligy vzácně shodli. Ani excelentní hodnocení anonymního vzorku číslo šest jedním z degustátorů nemělo na pořadí zásadní vliv. Schneider Wiesse mu prostě učaroval.

Vítězem se stal pšeničný Herold, sládek František Pinkava z březnického zámeckého pivovaru pšenici prostě umí. Jak potvrdili jeho spolužáci, už když byl na škole vařil pšenici nejlépe.

O pořadí na třetím a čtvrtém místě rozhodl rozpij, to už se hodnotí který ze dvou vzorků je lepší. König Ludwig porazil 5:3 Maisel´s Wiesse, ten se snaží proniknout i na český trh.

Také náchodský Primátor dopadl dobře, skončil pátý. Zklamáním byl Erdinger z pivovaru, který je světovým rekordmanem v produkci pšeničného piva, roční výstav 1,5 milionu hektolitrů. Byl jasně poslední a nedostal vyšší ohodnocení od žádného z degustátorů.

U německých i českých pšeničných piv se jednalo o značky, které lze koupit v maloobchodní síti. V Německu jsou určitě stovky jiných pšeničných piv z malých regionálních pivovarů, ale i u nás už máme v této kategorii z čeho vybírat. A tam by se určitě neztratila pšeničná 13° od Matušky z Broum ani Kocour Weizen z Varnsdorfu.

Výsledky degustace pšeničných piv První pivní extraliga 2011

1) Herold | Pivovar Herold Březnice a.s. | 3,3,3,3,2,3,4,2 | 23

2) Franziskaner | Spaten-Franziskaner-Bräu GmbH München | 3,4,3,3,4,2,3,3 | 25

3) König Ludwig | König Ludwig GmbH & Co. KG Kaltenberg | 2,4,4,4,4,2,4,3 | 27*

4) Maisel´s Wiesse | Brauerei Gebr. Maisel KG, Bayreuth | 3,4,3,2,3,3,5,4 | 27*

5) Primátor | Primátor a.s., pivovar Náchod | 4,4,4,3,4,3,3,4 | 29

6-7) Paulaner | Paulaner Brauerei GmbH & Co KG München | 4,5,5,2,2,4,5,4 | 31

6-7) Schöfferhofer | Binding-Brauerei AG, Frankfurt am Main | 2,3,4,4,4,5,5,4 | 31

8) Schneider Wiesse | Weisses Bräuhaus G. Schneider & Sohn GmbH | 5,3,4,6,1,6,5,2 | 32

9) Kapuziner | Kulmbacher Brauerei AG, Kulmbach | 5,5,3,5,5,2,4,4 | 33

10) Falkenfelser | Tucher Bräu Fürth (Oetker Group) | 3,3,6,4,2,4,7,5 | 34

11) Erdinger | Privat Brauerei Erdinger Weißbräu, Erding | 5,5,6,5,6,4,6,4 | 41

Zdroj: První pivní extraliga | Autor: František Trantina

http://www.prvnipivniextraliga.cz/vlozene-souteze/psenicny-herold-porazil-nemeckou-konkurenci/



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI