Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Dovoz piva se ztrojnásobil

[středa, 16. březen 2011]

Zvýšení spotřební daně zvedlo ceny piva. Řetězce začaly vozit levné pivo z ciziny. Ze zemí, kde pivo „moc neumějí“.

Zní to docela paradoxně, ale budeme se s tím muset smířit. Do České republiky, světové pivovarské velmoci, se dováží pivo ze zemí, které by se od ní mohly učit. Z Polska, Rumunska nebo Maďarska, tedy z oblastí, které se donedávna ve statistikách dovozů vůbec nevyskytovaly.

Čím to?

Příčiny vidí pivovarníci ve zvýšení spotřební daně na začátku loňského roku, které zvedlo ceny piva. Aby hypermarkety mohly zákazníkům i dále nabízet alespoň jednu značku piva za stejně nízkou cenu jako dosud, musely se poohlédnout i jinde než v Česku. „Řetězce tlačí pivovary do levných piv a ty už jim to mnohdy odmítají. Takže to zkoušejí v zahraničí,“ říká Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Především v zemích, které pivo „moc neumějí“, jak ukázal i tento test MF DNES.

Dříve se vozila jen piva, která české pivovary nevaří

Zahraniční piva se do Česka dovážela i v minulosti, ale většinou jen taková, která doplňovala nabídku tuzemských pivovarů. Piva z tradičních pivních zemí, jako je Belgie, Velká Británie, Německo či Rakousko, se svým charakterem liší od české produkce, takže jsou pro pivaře zajímavým obohacením. Jsou také výrazně dražší. A navíc se vozila v množství, které představuje roční produkci jednoho středně velkého tuzemského pivovaru.

Situace se však loni výrazně změnila. „Donedávna se k nám dováželo tak 200 až 300 tisíc hektolitrů piva, loni už to byl téměř milion,“ říká Jan Veselý. Výmluvně to ukazuje statistika Českého svazu pivovarů a sladoven (viz tabulka Dovoz piva...).

Pivo se nakupuje už i v Rumunsku

V roce 2008 se do Česka dovezlo celkem 321 000 hektolitrů piva, loni už to bylo třikrát víc - celkem 999 tisíc hektolitrů.

Dovoz z Polska se za poslední dva roky zvýšil více než třikrát. Nově na seznamu dovozních zemí přibylo Rumunsko.

Léta jsme byli zvyklí pít jen piva z ,pivovarských‘ zemí, které mají kvalitní produkci. Ale v posledních letech masově narostl dovoz ze zemí, kde by si pravověrný pivař pravděpodobně pivo nekoupil,“ komentuje situaci Jan Veselý ze svazu pivovarů.

Odkud je? Z Evropy

Problém je, že u některých piv se zemi původu nedozvíme. Například na pivech, která nabízejí obchody Lidl, ještě před časem bylo uvedeno „vyrobeno v Polsku“ nebo jen „made in EU“, na těch, která jsme testovali, už je podepsán jen Lidl Česká republika. Kdo vyrábí piva Deep, Argus a Pivo, odmítl řetězec prozradit. „Domluvili jsme se, že v tuto chvíli nebudeme výrobce sdělovat. Mohu jen říct, že je to český výrobce. Nejsou to piva z Polska,“ odpověděla tisková mluvčí Lidlu Sandra Kipeťová na přímou otázku MF DNES.

Všechny ostatní řetězce výrobce svých značek (Ambrosius je značka Kauflandu, značku Bertold prodává Albert, ARO nabízí Makro, v Tesku je Grešlák) uvádějí.

Se značením cizích piv je ještě jeden zádrhel. Česká pivní legislativa není harmonizovaná s evropskými předpisy, takže se u nich můžete setkat s úplně jinými údaji než u českých. Třeba u rumunského piva S-Budget jsme nenašli údaj, zda jde o pivo lehké nebo výčepní, který je u tuzemských piv povinný.

Požadavky na označování musí splňovat výrobky původem z ČR a také výrobky z třetích zemí. Nemůžeme toto označení vyžadovat u výrobků pocházejících z Evropské unie,“ uvádí Petra Hoferková ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Pivaři se mění

Produkce piva v České republice klesá. Přesná čísla budou zveřejněna v příštím týdnu, ale odhady ukazují na osmiprocentní propad výroby oproti loňskému roku.

Zajímavé jsou i změny v zastoupení druhů piva. Pivovary stále vyrábějí nejvíce výčepního piva (59 procent, ležáků 35 procent), ale zájem se paradoxně - vzhledem k ekonomické krizi a zvýšeným cenám piva - přesunuje k silnějším pivům. Výstav ležáků stoupl oproti předchozímu roku zhruba o tři procenta, zatímco u výčepních o tři procenta klesl. „Poklesla i výroba lehkého piva, právě zásluhou toho, že obchodní řetězce začaly dovážet levná piva ze zahraničí,“ říká Jan Veselý.

Dovoz piva do České republiky

země 2008 2009 2010

Polsko 160 134 521

Rumunsko 0 0 0,5

Maďarsko 18 25 161

Slovensko 2 107 183

Německo 57 27 68

Belgie 15 9 15

Rakousko 42 21 34

V. Británie 0,6 0,2 0,7

Dovoz celkem 321 339 999

Poznámka: v tisících hektolitrů

Zdroj: Český svaz pivovarů

999 tisíc hektolitrů piva se loni dovezlo ze zahraničí. V roce 2008 to bylo třikrát méně - 321 tisíc hektolitrů.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Hana Večerková


Pivo je na rozdíl od vína určeno k rychlému vypití. Čím delší doba uplyne od výroby, tím horší má chuť. Pivo, které sjelo z výrobní linky před týdnem, není chuťově stejné jako to, které si otevřete po půl roce. V pivu jsou látky, které podléhají oxidaci. I v zavřené lahvi.

Proto odborníci říkají: Pivo pijte co nejčerstvější. „Pivo je nápoj živý, který stejně jako lidé stárne, a oxidační či starou vůni lze přirovnat k vráskám, jež se dříve či později objeví. Proto nejlepší pivo je čerstvé pivo.“ dozvěděla jsem se ze stránek jednoho pivovaru. Dobrá, budu si kupovat jen pivo čerstvé.

Jak se ale dozvím, kdy je ještě čerstvé, když na něm nenajdu datum výroby? Na každé lahvi stojí datum, dokdy ho mám vypít, ale ne kdy bylo vyrobeno. Před týdnem? Před měsícem? Před půl rokem? To vědí jen v pivovaru. Já netuším, jestli vyrábějí pivo, které má záruku tři měsíce, nebo rok.

Pravda, ani u jogurtů nenajdu datum výroby (pokud ho tam výrobce nedá dobrovolně), ale tam mám přece jen jasněji, jogurt leží po celou dobu v chladicím pultu. Zatímco u piva nevím, jestli se basy náhodou nevyhřívaly na nějakém dvorku, kam přes den praží slunce a v noci je pod nulou.

Pivo by mělo ležet v chladu a ve tmě, protože světlo mu škodí. Proč tedy není na lahvi napsáno „Skladujte při teplotě do 10 °C“, jako je to právě u zmíněných jogurtů?

Obchodníci by museli skladovací teploty respektovat, takhle nemusí nic. Nikdo je nebude pokutovat, i když nechají pivo na slunci, protože žádný předpis jim to nezakazuje. Bohužel dnešní předpisy jsou takové. Pomáhají víc výrobcům a obchodníkům než spotřebitelům.

Alespoň jedna dobrá zpráva: Zjistila jsem, že u některých piv se dá datum výroby vyčíst z čísla šarže. Například u piv, která vyrábí Plzeňský Prazdroj. Když na lahvi najdete „LA2021“, znamená to, že pivo bylo stočeno 21. ledna. Datum výroby je totiž „zakódováno“ v posledním trojčíslí. Ukazuje pořadové číslo dne od počátku roku. Když tam najdete LA2365, z linky sjelo 31. prosince.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Hana Večerková


Propadák z Rumunska i z Česka

[středa, 16. březen 2011]

Otestovali jsme piva do sedmi korun. Výsledek? Velké rozdíly v chuti i kvalitě. Můžete si koupit velmi dobré pivo i mok, který nemá s pivem nic společného.

Jaká jsou piva, která si můžete v hypermarketu koupit levněji než limonádu - za pět až sedm korun? Velmi dobrá i naprosto nepitelná.

Ukázal to test 18 piv, která hodnotilo 18 odborníků. Čtyřicetibodový rozdíl na stobodové stupnici mluví za všechno. S takovým výsledkem dopadla degustace, kterou uspořádala MF DNES v Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT), kde piva také podrobili analýzám.

Do sedmikorunového limitu se nám vešla jak piva lehká, tak výčepní, tedy od sedmičky po desítku. Vítězem testu se stal Březňák z Velkého Března. Z lehkých piv nejlépe dopadlo ARO z pivovaru Zubr.

Ze všech testovaných se výrazně vymykala dvě rumunská piva v PET lahvích z Intersparu.

S pivem nemá téměř nic společného“, tak označila porota S-Budget. „Nevyvážené až nepitelné,“ řekla o pivu Servus, které je označeno jako Original Pils, tedy výrazem, který je na celém světě synonymem pro ležáky plzeňského typu.

Kromě dvou zahraničních piv špatně dopadl i Olivětínský novic pivovaru Broumov. Měl nižší obsah alkoholu, než uvádí na etiketě, a propadl i při degustaci. „Tohle pivo dodáváme do Teska a ještě jsme neměli ani jednu reklamaci,“ reagoval majitel pivovaru Jaroslav Nosek.

Piva stárnou rychleji, než se stačí prodat

Pro někoho může být překvapením, že pivo může být staré ještě dřív, než dospěje do konce doby trvanlivosti určené výrobcem. Piva, která se víc blížila ke konci této doby, dopadla v chuti vesměs špatně. Hodnotitelé jim vyčítali oxidační vůni i chuť. „Při stáčení zůstane vždycky v hrdlu lahve nějaký kyslík, a pokud je dlouhou dobu v kontaktu s pivem, které navíc není skladováno za ideálních podmínek, tak oxidovat může. V pivu jsou oxidačně labilní látky,“ vysvětluje Karel Melzoch z VŠCHT, jak je možné, že může zoxidovat pivo v zavřené lahvi.

Co to je lehké pivo?

Nízkostupňová piva mají určitě své místo na trhu. První důvod je „zdravotní“ - lehké pivo nezatěžuje zbytečně organismus cukry a alkoholem. Druhý je čistě ekonomický - snaha nabídnout zákazníkovi co nejlevnější pivo. Je jasné, že za tak nízkou cenu nemůže pivovar dělat zázraky. Musí šetřit na surovinách i technologii. „Především na surovinách. Ta piva jsou surogovaná, tedy vyrobená s použitím náhražek sladu,“ říká Karel Melzoch.

Ušetřit se dá také na chmelu. „K výrobě piva nepotřebujete chmel, stačí jen chmelový extrakt. Tím se však snižuje obsah hořkých látek,“ vysvětluje ředitel společnosti K Brewery Trade Jiří Faměra. „To se dá zase vyrovnat chmelovými preparáty, které jsou upravené tak, aby zvyšovaly vjem hořkosti.“ Může to být například známý tetrahop, tedy chemicky upravený chmelový extrakt, který zároveň vylepšuje i pěnu.

Rumunská piva jsou úplně jiná

Co ukázaly analýzy? Především velký rozdíl mezi českými a zahraničními pivy. Obě rumunská piva jsou velmi hluboko prokvašená, mají velmi nízký zbytkový extrakt a velmi nízký obsah polyfenolů. Přeloženo do laické řeči to znamená, že mají nižší plnost, jsou tedy chuťově prázdná, mají slabou hořkost, ale vyšší obsah alkoholu.

Snad jediným pozitivem je fakt, že nepodléhají tak rychle stárnutí. Jsou totiž prokvašena tolik, že v nich nezbylo nic, co by mohlo způsobit změnu chuti.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Hana Večerková


Hodnocení charakteristických vlastností piva a jejich zvláštností na slovo vzatými odborníky, kteří budou zároveň sami hodnoceni.

Již po druhé pořádá Doemens Academy mistrovství pivních sommeliérů. Zájem o tento podnik byl nevídaný a již od počátku roku je zcela obsazený.

Víkendová akce proběhne od 8. do 10. dubna 2011 a účastní se jí na 50 pivních sommeliérů, kteří svoje vzdělání absolvovali na půdě akademie Doemens nebo jsou členy svazu pivních sommeliérů. V Rakousku, v obci Anif u Salzburgu, bude porotou, po celodenním soutěžení, vybráno celkem šest finalistů. Vybraní účastníci budou nakonec ve veřejném finále bojovat o hlavní výhru a hodnotné ceny věnované sponzory za účasti hostů a médií.

Porota bude složena z představitelů akademie Doemens, svazu diplomovaných pivních sommeliérů, časopisu Brauwelt, několika pivovarů, svazu rakouských pivovarníků a zástupců časopisu Feinschmecker. Hlavním sponzorem bude pivovarská skupina Garth-Haas, vedle ní i společnost Sahm, sladovna Weyermann, Frerien Bauer a samozřejmě i německý, bavorský, švýcarský a rakouský pivovarský svaz.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Kvalita točeného piva v gastronomii bude i v budoucnosti ústředním tématem. K vytvoření širokého povědomí o kvalitě je nezbytné sjednotit společný postup všech zúčastněných v této iniciativě. Nástroje pro prosazení moderního, hygienicky dokonalého čepování sudového piva jsou shrnuty v řadě opatření, která se musí plnit.

Vedle výčepní techniky a hygieny zařízení je důležitý i transfer know-how, který má v tomto případě největší význam. Pivovary by měly dobře komunikovat s výrobci zařízení a servisními partnery, vzájemně si poskytovat rady. Pivovary sdělují požadavky a předávají informace o tom, jak si představují kvalitu svých výrobků. V konečném důsledku je třeba přesně stanovit, co je nutné udělat pro její zachování.

I nadále platí, že je nezbytné prohlubovat znalosti o točeném pivu u všech osob, které mají na starosti jeho prodej. Přitom zde neopominutelnou roli hraje každý hostinský. Jeho povědomí o kvalitě rozhoduje, jestli bude točené pivo žádané. Mnoho úspěšných gastronomických provozů již předem ukazuje, jak může vypadat realizace tohoto úsilí. Důležitá je zejména snaha stále inspirovat své hosty a nadchnout je kvalitou svého čerstvého točeného piva.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


V pivotéce U Modrého lva poblíž Mendlova náměstí v Brně se na osmi metrech čtverečních rozkládají regály se 180 druhy piv. Obchůdek nabízí hlavně méně známá piva z regionálních pivovarů, která nejsou k sehnání v supermarketu.

Foto

"Specializujeme se na regionální značky. Kdo u nás hledá Gambrinus, neuspěje," popsal majitel pivotéky Jiří Wiesner. V nabídce jsou vedle lahví z českých a moravských pivovarů i pivní moky z Německa, Belgie a Slovenska. "Dováží se, jsou dražší," vysvětlil Wiesner. Zahraniční piva se prodávají od padesáti korun výše.

Levnější a oblíbenější jsou lahve s etiketami v češtině. "Dobře jdou na odbyt hořká, nepasterizovaná piva, jako je například Poutník," popsal Wiesner.

Při shánění piv se zapotí i samotný majitel. V Česku neexistuje centrální sklad, kde by byly všechny značky pohromadě. "Obtelefonováváme a objíždíme velkosklady. Přesto se ještě najdou i domácí piva, která nám v nabídce chybí," říká Wiesner.

Některé malé pivovary totiž stáčejí piva do PET lahví či je sudují. "Ale pivo v plastu má krátkou záruku a velké sudy by se sem nevešly," vyjmenoval Wiesner.

Pokud by ale zákazník opravdu stál o nějakou značku, dokáže mu majitel vyjít vstříc. "Fungujeme i na objednávku," vysvětlil.

Nejčastěji u Wiesnera potkáte muže s proškrtaným seznamem. "Zkoušejí a hodnotí piva," popsal majitel obchůdku, za jehož kliku ale často prý zaberou i ženy. "Chodí sem ale hlavně pro dárky pro muže," usmál se Wiesner.

Zároveň ale upozornil, že některá piva mohou z regálu časem zmizet: "Buď se kupují málo, nebo se už objevila v supermarketu." Právě odlišit se od nabídky supermarketů je hlavním cílem pivotéky.

Oblíbené pivo nemohl sehnat, tak si založil pivotéku

Jiří Wiesner pivotéku v Křížové ulici založil loni v říjnu. Nejradši má totiž chotěbořské pivo, které ale v Brně k mání není. A tak se rozhodl, že pro sebe a své kamarády založí obchůdek s pivními specialitami. Jenže do obchůdku začalo najednou chodit hodně lidí.

A tak si Wiesner, který pracuje na hlavní úvazek v počítačové firmě, bezděky našel "vedlejšák" v pivotéce. Podnikat začal Wiesner v místě, kde dříve stála nejstarší hospoda v Brně - U Modrého lva. Stejně se jmenuje i pivotéka, kde je na osmi metrech čtverečních vyskládáno 180 druhů piva.

Zdroj: Brno iDnes.cz | Autor: Marek Homolka | Foto: Ondřej Surý


Každý korbel se musí pokřtít

[neděle, 13. březen 2011]

Sbírat lze všechno. Třeba korbely. Jan Maurer jich má 212.

Skleněné či keramické, ale všechny s víčky stojí vedle sebe seřazené v několika řadách na policích jednoho krumlovského bytu barevné půllitry jako jeden muž. Ovšem nenašli byste mezi nimi dva stejné, každý je originál.

Více než dvě stovky korbelů doposud shromáždil Jan Maurer z Českého Krumlova, který tyto masivní nádoby na pivo sbírá. Kromě nich má i několik tupláků, tedy litrových ozdobných nádob na pěnivý chmelový mok.

Jak se to seběhlo, že jste začal sbírat korbely?

První jsem dostal před 23 roky, kdy mi bylo 26 let. A sice na Vánoce u tchyně a tchána. Dodnes dobře vím, který korbel byl ten první, co jsem tehdy dostal. V sekretáři stojí mezi vystavenými nejlepšími kousky. Je to tento skleněný s cínovým víčkem a stále je to můj nejoblíbenější korbel.

Jak jste ty další korbely sháněl?

Začal jsem si je kupovat sám v Rakousku nebo Německu. Tenkrát tam vycházely dost draze, jeden stál kolem 40 marek, čili zhruba osm stovek za jeden kousek. Pak jsem je kupoval i v Česku, když jsem jezdíval se ženou na dovolenou. To jsme korbely kupovali, kde se dalo. Takže třeba také v Itálii, Polsku, Maďarsku a dalších zemích okolo. Hodně jich mám z Bavorska, mraky jich mám z Krumlova. Spoustu z nich mi sehnala manželka. Korbel z největší dálky, co mám, je z Kanárských ostrovů. A když jsem před nedávnem pracoval v Anglii, přivezl jsem si samozřejmě korbel i odtud.

Takže v rozšiřování sbírky stále pokračujete?

Pokračuji, ale teď už to není tak intenzivní, jako před deseti lety, kdy jsme hodně cestovali. Tehdy byla největší potíž sehnat korbel v italských Benátkách. Itálie je země vína – a sežeň tam pivní korbel. Až když jsme šli přes náměstí sv. Marka, spatřili jsme na nábřeží nějaký trh. Měli tam všechno možné od skleniček až po bůhvíco, ale korbel nikde. Už jsme byli na odchodu, když v tom jsem si všiml, že jeden prodejce má korbel položený pod pultem. Byl to obchodník, tak mi ho prodal. Myslím, že bych ho vyhandloval třeba i v Indii, ale tam mě to netáhne.

Jaký druh korbelů, kromě toho vůbec prvního, máte nejraději?

Nejvíc se mi líbí ty s cínovým víčkem. Korbely mám rozmanité. Skleněné, keramické, s plastickým povrchem, malované,jeden skleněný broušený. Jsou s výjevy z pivovarů – jak pivovarské koně rozvážejí pivní sudy, nebo jak v pivovaře zaměstnanci skládají dřevěné sudy. S obrázky měst, kde je velká tradice vaření piva, jako jsou Mnichov nebo Studgart či s pijatikou ve sklepích s pivními sudy. S obrázky zvířat, s loveckou tématikou, ale i s mnichy, protože mniši většinou v klášterech pivo vařili.

Bohatě zdobená jsou jejich víčka, často zakončená chmelovou šiškou. Tento korbel má víčko dokonce v kombinaci cínu a porcelánu. Na korbelu je výjev, jak do hnízda vysoko v horách přínášejí orli uloveného zajíce, korbel je zdobený dubovými větvičkami s žaludy. Nebo tento skleněný korbel znázorňuje čtyři roční období. Na tomto si je zase možno přečíst pivní otčenáš v němčině, mám i český. Zde na skleněném s vybroušenými tetřevy je i ryska, přesně označující půllitrovou míru.

Také své korbely používáte, nebo je máte jenom pro parádu?

Každý korbel se, jak se říká, musí pokřtít. Takže každý z nich měl v sobě jedno pivo, nalité z láhve. Jakmile byl korbel pokřtěný, umyl jsem ho a vystavil mezi ostatní.

A jak se z korbelu pije? Není to nešikovné, nepřekáží při pití jeho víčko?

Nepřekáží. Je to na zvyku. Víčko se musí palcem podržet a pak se z korbele krásně pije.

Co musí korbel mít, aby to byl korbel jak se patří?

Musí mít ouško a víčko. Jak nemá víčko, není to korbel, ale půllitr. Víčko má zřejmě proto, aby v něm pivo zůstalo déle kvalitní, nevyčáchlo a nevyčpělo.

Už se vám také podařilo nějaký korbel své sbírky rozbít?

To se mi stalo. Jednu polici jsem po pověšení dostatečně nazabezpečil a nevšiml si, že se s policí něco děje. Ale až po dlouhé době, snad až po roce od pověšení, se ta kratší polička na stěně v kuchyni sesunula. On korbel dost váží a když jich na polici stojí několik, tak už vydají. Police spadla a z deseti korbelů byla hromada střepů. Seděl jsem zrovna vedle u stolu. To byl rachot. Všechno to byly samozřejmě originály. Co se dalo dělat, ale příliš těžkou hlavu jsem si z toho nedělal, člověk to musí brát, že je to jenom věc.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Českokrumlovský deník.cz |Autorka: Zuzana Kyselová


Naučíme lidi pít lahvová piva

[sobota, 12. březen 2011]

Spolumajitel pivotéky ve Vondrákově ulici v brněnské Bystrci Radek Hroch říká: Naučíme lidi pít lahvová piva

Nejen mezi ctiteli vína jsou labužníci, kteří si za kvalitu rádi připlatí. Vybrané chutě oblíbeného alkoholického nápoje dokáží stejně ocenit i milovníci piv. V brněnské Bystrci ve Vondrákově ulici se nadšenci rozhodli splnit si sen a otevřeli vlastní pivotéku. „Jezdívali jsme piva ochutnávat do zahraničí. A podobný zážitek jsme se rozhodli zprostředkovat i ostatním,“ uvedl spolumajitel obchodu Pivo & Beer Radek Hroch.

Proč jste otevřeli pivotéku? Nabídka piva je podle vás nedostatečná?

Ano, tak jsme to vnímali. Vinoték je nepřeberné množství, u piva je to ale naopak. Situace se však mění. Když jsme jezdívali za pivem do zahraničí, byla mezi cenami u nás a v cizině velká propast. Nyní je to u čepovaného piva srovnatelné. V zahraničí je přitom jiná kultura, lidé jsou víc zvyklí na lahvová piva. Je otázka, zda si na to zvyknou i čeští pivaři. Musím podotknout, že jsme na dobré cestě je to naučit.

Jaký je zájem zákazníků?

Je slušný. Je ale znát, že je to nová oblast a zatím nevíme, jaký má potenciál.

Kolik nabízíte druhů piv?

Teď momentálně máme kolem 270 druhů. Jsme velcí nadšenci do pšeničného piva. Čtyřicet druhů je tedy tohoto typu.

Která země je nejčastěji zastoupena?

Máme přes sto českých piv, přes šedesát belgických a přes padesát německých.

Odkud máte nejexotičtější piva?

Těžko říct co je exotické. Máme tři piva z Thajska, ale také piva z krajin jako Orknejské ostrovy. Nabízíme i pálivé mexické pivo s chilli papričkou.

Lze porovnat kvalitu našeho a zahraničního piva?

Čeští pivaři určitě nebudou vyhledávat takzvané europivo. Ale v zahraničí jsou i piva jiného typu, například pšeničné v Německu pokrývá polovinu spotřeby všech piv. U nás jej přitom umí dělat málokdo.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Petr Jeřábek


Zdražení pivovarníci odmítají

[sobota, 12. březen 2011]

Ačkoliv většina obchodníků a výrobců v současnosti žije v obavách, jak se plánované zvýšení daně z přidané hodnoty promítne na cenách, pivovarníky plán české vlády nestraší. Zdražovat nebudou. Cena piva se podle nich nezmění.

Daň z piva je už nyní na nejvyšší úrovni. Zdražovat nemusíme ani kvůli dražším surovinám. Nejsme totiž plátci DPH,“ přišel s dobrou zprávou pro milovníky piva ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Podle něj v nejbližší době nebudou pivovary zdražovat ani z jiných důvodů. „Jsem hluboce přesvědčený, že žádné zásadní zdražování nás nečeká,“ řekl Veselý.

O nízkou cenu se přitom zasloužili právě čeští a moravští pivaři. „Levnější jsme proto, že nám spotřebitelé věří a nakupují naše piva. Máme dvakrát vyšší odbyt, než je průměr v Evropské unii. Náklady na výrobu piva se tak rozmělní a můžeme zachovat nižší cenu,“ vysvětlil ředitel Veselý.

Levnějšímu pivu napomáhá i doznívající hospodářská krize. „Výroba klesá a pivovary nechtějí zákazníky odrazovat zdražováním. Naopak se snaží nezvyšovat cenu i přes rostoucí náklady na benzín či naftu,“ uvedl ředitel svazu. Dokud lidé nepřestanou pít pivo, nehrozí ani dorovnání jeho ceny na částky obvyklé v zahraničí. „Vedle velké spotřeby zaručuje nižší ceny piva i systém vratných láhví. V zahraničí obvyklé jednorázové totiž musí spotřebitel zaplatit. A například s Německem, kde je pivo stejně oblíbené jako u nás, už navíc máme ceny podobné,“ podotkl Veselý.

Lidé jsou s nezvyšováním cen piva spokojení. „Zdražovalo se už dost. Před deseti lety jsem točené kupoval za patnáct korun, dnes je to skoro jednou tolik. Pořád se dá v hospodě prosedět celý večer, ale pokud bude stát půllitr stovku, lidé z hospod zmizí,“ myslí si třeba Radek Procházka.

Zdroj: Deník.cz


Svaz rakouských pivovarů prezentoval v rámci výroční tiskové konference za rok 2010 první výsledky reprezentativní pivní tržní studie, kterou z pověření svazu na začátku tohoto roku provedl Market Institut.

Jsme velmi potěšeni, že tato studie znovu dokazuje, že pivo je nejpopulárnějším alkoholickým nápojem v Rakousku, protože nabízí vynikající chuť, kvalitu a přirozenost. Pivo se také v Rakousku etablovalo jako požitkový nápoj,“ říká Mgr. Jutta Kaufmann Kerschbaum, ředitelka Svazu rakouských pivovarů.

Pivo: oslavy a relaxace

Pivo je v Rakousku nejoblíbenějším ze všech alkoholických nápojů. Téměř 40 procent dotázaných označilo pivo za svůj oblíbený alkoholický nápoj. Pivo se nejlépe pije ve společnosti a mimo domov: na oslavách (26 procent) a v nejrůznějších lokálech (42 procent). Ale i při posezení s přáteli je pivo je klasickým nápojem (28 procent), následuje víno (20 procent) a káva (8 procent). Ovšem pivo je populární nejen v příjemné společnosti. Pivo se často pije i ve chvílích odpočinku: po čaji se 17 procenty obsadilo pivo se 16 procenty druhé místo mezi nápoji oblíbenými při relaxaci.

Pivo pro potěšení: chuť a kvalita rozhodují

Rakouské pivaře lze charakterizovat jako požitkářské typy: ocení chuť piva, kvalitu a přirozenost nápoje. Nejvýznamnějšími motivy pro spotřebu piva jsou v Rakousku: „hodí se k jídlu“, „dobře hasí žízeň“ a „charakteristická chuť“. Pivo získává sympatie především dobrou chutí, která je dodnes nejpřesvědčivějším argumentem pro pivo. Zvláště důležitá je pro Rakušany kvalita piva: 40 procent dotázaných věnuje zvláštní pozornost kvalitě nápoj. Rakušané také ocení, když pivo obsahuje pouze přírodní složky (45 procent) a širokou škálu nabízených druhů. Pivo je vnímáno jako sympatická nápoj. Ve všech těchto třech bodech si pivo vedlo lépe než víno.

Opatření Svazu pivovarů

Pivní studie jasně ukazuje, že díky opatřením Sdružení pivovarů v Rakousku a místních pivovarů byla zvýšena zodpovědnost při výrobě a nakládání s pivem a že tato opatření pomohla v očích rakouského spotřebitele ukotvit postavení piva jako vysoce kvalitního a přírodního nápoje.

Zdroj: Finance.cz | CzechTrade


Ak marketér nevie odlíšiť svoj produkt, ako ho dokážu odlíšiť zákazníci?

Niekto ho odlíši vlastnosťami, ale väčšinou sú produkty tak generické, že prichádza na pomoc marketing a pozicioning.

Foto

Aj preto môže vzniknúť mexické pivo pre LGBT (Lesbian, Gay, Bisexual, Transexual), ktoré má v produktovom obale zakomponovanú “Purpurovú ruku”. Tá je odkazom na rok 1969 keď sa protestovalo proti periodiku Examiner v San Franciscu, ktoré uverejňovalo anti-gay príspevky.

Foto

Spoločnosť Del Monte svoj produkt neodlišuje charakterom cieľovej skupiny, ale obalom. Bizarné je, že balia jeden z najdokonalejších obalov prírody – banány. Ale aspoň naň môžu dať väčšie logo ako na klasické nálepky:)

Zdroj: Mediálne Blog eTrend.sk | Autor: Michal Pastier


Linec pivní daň nezavede

[čtvrtek, 10. březen 2011]

Návrh sociálních demokratů na lobbing města u vlády za zavedení komunální 15procentní daně z prodeje alkoholu v restauracích v Linci (Deník 7. března) neprošel.

K jeho prosazení bylo třeba 31 hlasů, ke 26 zastupitelům SPÖ se ale nikdo nepřipojil. Nová daň měla městu přinést jedenáct milionů eur ročně. Při celostátním zavedení by pak státní kase vynesla až 270 milionů eur. „Už teď jde daní z piva do rrakouského ozpočtu ročně 700 milionů,“ píše deník OÖN.

Připomíná, že přes dosavadní 50procentní zdanění, oproti Německu dvaapůlkrát vyšší, je pivo nejoblíbenějším nápojem v Rakousku. Jeho odbyt loni klesl jen minimálně o 0,3 procenta na 8,7 milionu hektolitrů (z toho pro domácí trh 8,3 milionu). Rakušan tak vypije průměrně 106 litrů. „Pivní velmoci Bavorsko a Česko zaznamenaly mínus 3,2, resp. 7,1 procenta,“ poznamenává deník. O 24,7 procenta stoupl v Rakousku odbyt „radleru“, piva s limonádou.

V Rakousku je 172 pivovarů se 3900 zaměstnanci. Jejich obrat je přes miliardu eur.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer | Kráceno


Dva austrálske pivovary spoločnými silami zostavili recept na pivo, ktoré vraj bude mať výbornú chuť i vo vesmíre. Prvý let si vyskúšalo uplynulý víkend.

U protinožcov myslia na všetko. Teda minimálne na blaho kozmonautov, ktorí si vo vesmíre nemôžu dopriať bublinkové nápoje. Keďže súkromné firmy sprístupňujú vesmírny turizmus aj pre bežných ľudí, ktorí nemajú hlboko do vrecka, rozhodli sa dve austrálske firmy Saber Astronautics Australia a Four Pines Brewing Company pre nezvyčajný krok. Vyvinuli pivo, ktoré odteraz bude môcť bezpečne hasiť smäd aj vo vesmíre.

Jaron Mitchell, zakladateľ Four Pines si myslí, že výroba „vesmírneho piva“ sa zapíše do dejín. „Kedykoľvek sa ľudia niekam dostali alebo si niečo vydobyli v priebehu posledných tisícročí, ako prvé sa snažili zabezpečiť si vodu, jedlo, príbytok a šatstvo. V mnohých prípadoch bolo hneď na piatom mieste pivo,“ uviedol s dávkou humoru Mitchell, ktorý svoj nový druh piva pomenoval po prvom vesmírnom lete s ľudskou posádkou v roku 1961 – Vostok.

Jaron Mitchell je zakladateľom minipivovaru, baru i reštaurácie Four Pines v Sydney, ktorá si získala množstvo verných zákazníkov, vrátane riaditeľa pivovaru Saber Astronautics Australia Jasona Helda. Po spoločných diskusiách pri krígli piva dospeli k receptu na tmavý mok, ktorý sa bude dať piť nielen vo vesmíre, ale aj kdekoľvek na Zemi.

Kým po otvorení bublinkových nápojov v gravitačnom poli Zeme bublinky v dôsledku odlišnej hustoty od tekutiny stúpajú hore, v beztiažovom stave sa takmer nehýbu. „Tekutiny a plyny sa v beztiažovom stave od seba neradi rozdeľujú, preto sme znížili karbonizáciu a pridali pivu skutočne silnú príchuť,“ vysvetlil Held.

Výrobcovia stavili na stout - čierne plné pivo s výraznou chuťou a dlhou trvanlivosťou v rozličných prostrediach. Najlepšie vraj chutí nechladné. „Prvý vesmírny let s naším pivom na palube sa uskutočnil práve dnes. Musíme sa pozrieť na výsledky dát a potom sa rozhodneme, či budeme v našom recepte ešte niečo meniť, alebo je všetko v poriadku,“ uviedol uplynulý víkend riaditeľ pivovaru Jason Held. Ak budú výsledky uspokojivé, „vesmírne pivo“ poputuje na pulty predajní už na jar.

Zdroj: Webnoviny.sk | Autorka: Zuzana Zimmermannová


Chomutovský pivovar rozebírají stroje. Dříve patřil firmě A. Nováka, teď jeho švagrové. Co s ním bude dál?

Foto

V chomutovském pivovaru se znovu pracuje. Ale místo piva se bourají zdi. Stroje se zakously do zdí a sutin, z budovy už fakticky stojí jen komín, průčelí a dlouhá budova viditelná z Mostecké ulice.

Kde dříve byly železářství a další obchody, je dnes k vidění pouze zábrana s cedulí zákaz vstupu. Při pohledu do dvora je vidět, že z útrob zbyl vlastně jen komín, jinak je plocha posetá troskami.

Mezi lidmi se začíná povídat, že pivovar z konce 19. století bude zdemolován určitě celý a na jeho místě vyroste obchodní centrum.

Starý pivovar dlouhá léta patřil firmě Multitechnik, v níž kdysi figuroval exstarosta Chomutova Alexandr Novák, který byl nedávno nepravomocně odsouzen za to, že jako starosta vzal více než čtyřicetimilionový úplatek. Novák na Chomutovsku vlastní hektary pozemků a kromě jiného staví benzínové pumpy.

Novák firmu převedl na své příbuzné, podle rejstříku nyní firma patří Janě Šilhánkové, což je sestra Novákovy manželky Evy. O nadstandardních vztazích Multitechniku a Nováka svědčí i to, že jeho vila stojí i na pozemcích této společnosti.

Změna majitele?

Paní či slečna v kanceláři Multitechniku nás ovšem po telefonu upozornila, že pivovar už společnosti nepatří.

Podle katastru patří společnosti Venuše Chomutov s.r.o.. Což je ovšem pouze přejmenovaný Multitechnik, který se rozštěpil do dvou „planetárních“ společností – Venuše Chomutov a Mars Chomutov. Obě vznikly na konci ledna 2011, mají sídla na adrese Multitechniku a v obou má stoprocentní podíl již zmiňovaná švagrová Alexandra Nováka Jana Šilhánková.

Tu jsme v kanceláři Multitechniku nezastihli. Číslo jejího mobilu jsme nedostali. „Nechte mi na vás telefon, paní Šilhánkové to vyřídím. Jestli se vám ozve, to ale nevím,“ vzkázala redaktorovi pracovnice Multitechniku. Jednatelka společnosti se neozvala ani po několika dnech.

O tom, co na místě starého pivovaru bude, tak Chomutováci mohou pouze spekulovat. Podle mnohých tam vyroste obchodní dům. Podle územního plánu města Chomutova je prostor pivovaru určen pro “smíšené obchody a služby“.

Zdroj: Deník.cz | Autor a foto: Jan Rödling


Zcela jedinečnou pivní sbírku už sedm let shromažďuje Rudolf Fojtík z Pelhřimova. Má v ní i několik pivních skvostů.

Rudolf Fojtík není jen tak obyčejný sběratel. Pivo prý má rád už dávno, pivní sbírku ale začal vytvářet až před sedmi roky. "Narazil jsem na pivo, které se jmenuje Pivrnec a to mě pobavilo natolik, že jsem začal sbírat pivní etikety," říká Fojtík.

Jenomže jen u etiket dlouho nezůstalo. Rudolf Fojtík začal sbírat lahve, korunkové uzávěry, půllitry a další věci, které se piva bezprostředně týkají. "Asi nejtěžší bylo sehnat pivní ohříváček, to už je dneska unikát," tvrdí sběratel. Kovový váleček s uchem, který se naplnil vařící vodou a poté se zavěsil do půllitru s pivem, je prý dnes už velmi nedostatkové zboží. Dříve si jej dávali do piva ti, kdo například ze zdravotních důvodů studené pivo pít nemohli.

Sbírku vystavuje v muzeu

Ve sbírce Rudolfa Fojtíka jsou ale i další unikáty. Například hoblík se "zatáčkou", kterým se upravovaly pivovarské sudy nebo pivní přepravka z 19. století. "Je dřevěná s víkem a lahve se do ní skládaly naležato," popisuje Fojtík, který ulovil například i půllitr, ze kterého pil pivo Rudolf Hrušínský v roli Švejka ve slavném filmu natočeném podle románu Jaroslava Haška.

Fojtík se nyní rozhodl, že své úlovky nebude skrývat doma, ale ukáže je i veřejnosti. Až do 27. března jsou proto vystaveny v muzeu v Pelhřimově. "Zatím se zdá, že se lidem líbí," libuje si Fojtík.

Zdroj: TN Nova.cz | Autor: Dušan Vrbecký


V Česku se vyhrocuje konkurenční boj pivních přehlídek. Odborníci kritizují, že u nás chybějí jednotná pravidla.

V Česku se vyostřuje boj největších pivovarnických degustačních soutěží a přehlídek pivních značek. Soutěže, při nichž pořadatelé udělují medaile jako na běžícím pásu, nemají jednotná pravidla a lidé z branže i amatérští znalci piva stále častěji zpochybňují regulérnost některých výsledků.

Pivovarům se však v ostré konkurenci a situaci velkého propadu spotřeby hodí k prezentaci úspěchu u degustátorů každá příležitost. Vyplatí se jim investovat do přihlášení často několika druhů piv částku kolem 15 tisíc za jednu přihlášenou značku.

Některé si už přesto začínají vybírat, kam svá piva pošlou soutěžit a kam již raději ne. "Naše piva přihlašujeme pouze do pěti nejprestižnějších soutěží, dvou domácích a tří zahraničních. V Česku jsou to Pivex a České pivo," reaguje Jiří Mareček, mluvčí pivovarnické jedničky Plzeňského Prazdroje.

Úrovni podle lidí z branže škodí třeba obrovský počet degustovaných vzorků, ale také to, že pivovary samy vybírají, který vzorek pošlou soutěžit, anebo že degustátoři mnohdy pocházejí i z pivovarů, jejichž piva hodnotí. "Problém je, že soutěže vznikly živelně, že mají pravidla nastavená původně na nižší počet soutěžních vzorků," zamýšlí se třeba sládek a degustátor Jan Šuráň.

Pivovarníci převážně kritizují Reprezentační slavnosti piva v Táboře, které počtem například letos přihlášených 105 pivovarů se 470 soutěžními vzorky kralují všem tuzemským přehlídkám. Takový počet vzorků podle lidí z branže lze jen těžko bez přísné disciplíny v krátkém čase objektivně posoudit. Loni se dokonce část členů degustační komise v Táboře poprala. "To byl výjimečný exces. Pravda, soutěž byla dlouhá, ale za regulérnost ručím. Máme i certifikované společnosti, které na objektivitu dohlížejí," hájí táborskou přehlídku její organizátor Alois Srb.

Táborská přehlídka je podle něho ze všech nejúspěšnější. To konkurenti zpochybňují. "Třeba soutěž České pivo je v posuzování vzorků objektivnější," tvrdí o oficiální přehlídce Českého svazu pivovarů a sladoven nezávisle na sobě jeden z oslovených sládků i manažer jednoho ze soutěžících pivovarů. Svá jména nechtěli zveřejnit. Pětice těch největších přehlídek začíná v prvních únorových dnech právě Táborem a končí na podzim soutěží České pivo, již jako jedinou pořádá pivovarnický svaz. Mezi tím jsou už pivovary méně početně zastoupené soutěže, jako je právě včera ukončený Zlatý pohár Pivex v Brně, kde soutěžilo 19 pivovarů s 39 značkami. Pivex a České pivo jsou jediné dvě soutěže, kde se přihlášené vzorky posuzují nezávisle ve dvou kolech. Ale pouze do svazem pořádaného Českého piva neposílají vzorky samy pivovary, komisaři ze svazu si je sami odebírají přímo z linek. "Je pravda, že úroveň hodnocení piv není vždy stejná," říká výkonný ředitel svazu Jan Veselý. "Chtělo by to radikální řez. Nechat část přehlídek spíše jako společenské a pak udělat přísnější dimenzi vícekolových soutěží," reaguje nezávislý sládek a degustátor Josef Krýsl. Podobným způsobem to funguje u vinařů, kteří mají od loňska svou Národní soutěž vín, do níž postupují oceněné vzorky z jednotlivých vinařských podoblastí. "Řešili jsme dříve podobné problémy, ale bylo nezbytné tomu dát řád," říká ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec.

Pivní přehlídky

5 velkých pivních soutěží dominuje českému trhu. Mimoto však existují desítky menších přehlídek piva. Díky tomu se nějakou medailí za kvalitu může pyšnit téměř každý významný pivovar.

Pětice největších

Reprezentační slavnosti piva Tábor - letos 470 soutěžních piv

Zlatý pohár Pivex Brno - letos 39 soutěžních piv

Jarní cena českých sládků Zvíkov

Pivo České republiky České Budějovice

České pivo Praha

Zdroj: MaM iHNed.cz


Pivní festival bude v Olomouci i letos. Poté, co musel kvůli stavbě závodiště opustit plochu na Lazcích, se přehlídka pivovarů s koncerty kapel tento rok stěhuje do areálu Korunní pevnůstky. Změnila i obvyklý termín, čtyřdenní Beerfest letos otevře brány ke konci června.

Organizátor Beerfestu Pavel Spálený se dohodl s občanským sdružením Muzeum olomoucké pevnosti a jubilejní desátý ročník svátků piva uspořádá v termínu od 22. do 25. června v areálu památkově chráněné pevnůstky v centru města.

Nabídout by měl produkci okolo pětadvaceti pivovarů, pořadatel počítá opět i se dvěma hudebními scénami a kapacitou areálu až deset tisíc návštěvníků.

Program se nyní připravuje, účast skupiny Fleret, Polemic nebo Kryštof je však už jistá.

Organizátor Beerfestu letošním stěhováním do pevnůstky dilema, kde by měl mít ve městě pivní festival své místo, a zažehnal také hrozbu, že by z krajské metropole úplně zmizel.

Na začátku roku radnice totiž prodala do soukromých rukou zelenou plochu na Lazcích, kde se festival poslední ročníky konal. Vzniknout zde má špičkové parkurové závodiště.

Nabízeli Neředín i Šantovku

Pořadatel tak stál před rozhodnutím, kam Beerfest přesune. Vhodné místo hledal dva měsíce.

Chtěli jsme zůstat v Olomouci. Spousta firem nebo sdružení nám chtěla podat pomocnou ruku a nabízely nám prostory například na letišti v Neředíne nebo na ploše, kde má vyrůst Šantovka. Žádné z nich ale nebylo pro festival vhodné. Souběžně jsme také hledali místo mimo Olomouc,“ popsal Spálený.

Nakonec začali organizátoři jednat s občanským sdružením Muzeum olomoucké pevnosti o tom, zda by Beerfest nemohl být v Korunní pevnůstce, kterou sdružení opravuje.

Nápad se nám líbil, takže jsme se dohodli. Festival tak bude v centru města v pěkném prostředí. Museli jsme sice upravit termín a přesunout jej z května na konec června, ale jsme rádi, že mohl zůstat v Olomouci. Má tu tradici. Každé větší město by mělo mít svůj letní festival,“ podotkl Spálený.

Pětadvacet pivovarů, 100 Kč na den

Kapacita Korunní pevnůstky je podle Spáleného dostatečná, pojme totiž až deset tisíc lidí najednou. V areálu budou dvě pódia. Jedno obsadí známé regionální kapely, druhé pak špičky českého hudební scény.

Letos se zde také představí na pětadvacet větších či menších českých pivovarů. Lidé by za návštěvu jednoho dne na festivalu měli zaplatit stejnou sumu jako loni, tedy kolem sta korun.

Jsme teprve na začátku přípravy programu. Zatím máme potvrzenou účast kapely Kryštof, Fleret nebo Polemic. Vstupné chceme udržet na loňské úrovni, možná dokonce některý den bude levnější, protože jde o jubilejní ročník. Vše je v jednání,“ vysvětlil Spálený.

Zkouška i sbírka pro historický areál

Dosud se Beerfest konal na zelené louce na Lazcích. Nyní se však festival spojený s konzumací piva a hudební produkcí přesune do areálu, který spadá pod ochranu státu a zároveň se opravuje.

Nemá proto občanské sdružení Muzeum olomoucké pevnosti obavy z akce a jejich následků?

S pořadatelem jsme se dohodli, že letošní ročník bude zkušební. Obě strany si chtějí ověřit, zda jim vše bude vyhovovat. Chceme si vyzkoušet, jestli Korunní pevnůstka akci větších rozměrů zvládne. Samozřejmě jsme festival povolili jen pod podmínkou, že pořadatel zajistí úklid, hlídání areálu, dostatek toalet a všechny podobné organizačně-technické záležitosti, což bude také součástí smlouvy,“ uvedla za občanské sdružení jeho předsedkyně Markéta Záleská.

Během čtyř dní festivalu budou moci návštěvníci přispět do veřejné sbírky na další opravy Korunní pevnůstky, kterou uspořádá pořadatel Beerfestu společně s občanským sdružením.

Vybrané peníze pak chceme využít na výrobu modelu Korunní pevnůstky, který se nyní chystá,“ doplnila Záleská.

Radnice: Pevnůstka se jeví jako nejvhodnější

Přesun Beerfestu do prostorů v centru města vítá i olomoucká radnice. „Beerfest spojený s bohatým hudebním programem pokládáme za významný prvek kulturního života v Olomouci. Proto nás pochopitelně těší, že se ve spolupráci s organizátorem podařilo najít novou vhodnou lokalitu pro jeho konání a že se festival nakonec uskuteční i v letošním roce,“ objasnil náměstek primátora Jan Holpuch s tím, že z množství prověřovaných lokalit se Korunní pevnůstka jeví vedení města jako nejvhodnější.

Pokud organizátor nasměruje vhodně pódium, dává Korunní pevnůstka naději, že se podaří zamezit i většině negativních reakcí ze strany obyvatel, kteří žijí v okolí,“ poznamenal Holpuch.

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Autorka: Lucie Bukvová


Současné trendy v potravinářském a nápojářském průmyslu vyžadují plnit očekávání velkých obchodních řetězců i poskytovatelů nejrůznějších služeb. Je třeba zohlednit tlak na ziskovost a na řízení nákladů, a zároveň vyhovět nejrůznějším předpisům a procesům řízení kvality. Ziskovost dnes navíc ohrožují fragmentace cílové skupiny, kratší produktové životní cykly a eskalace nejrůznějších promoakcí. Modelování návratnosti investic a dalších klíčových finančních ukazatelů se proto ukazuje nezbytným nástrojem k dosažení lepšího rozhodování, které může znamenat rozdíl mezi úspěchem a zánikem značky.

Výzvy v pivovarnickém průmyslu

Konkurenční prostředí se v pivovarnickém průmyslu v poslední době nesmírně přiostřilo. S celosvětově nejvyšší roční spotřebou piva na hlavu přes 150 litrů již od českých spotřebitelů nelze očekávat, že tento údaj ještě nějak významně navýší – naopak, trendy posledních let ukazují spíše mírně klesající domácí spotřebu. Export do zahraničí zase znamená nesmírné investice do budování značky na často podobně nasycených trzích. Na druhé straně nelze snižovat náklady na dosažení kvality jednak z důvodu náročnosti zákazníků, jednak z důvodu vyhovění přísným potravinářským předpisům. Pivovarnickým společnostem proto nezbývá, než se snažit dosáhnout maximální provozní dokonalosti – například prostřednictvím efektivnějšího plánování a modelování klíčových finančních indikátorů. Z hlediska obchodního modelu většina pivovarů disponuje třemi základními prodejními kanály:

prodej piva do restaurantů a hostinců, k tomu dodávají základní vybavení jako pípy, půllitry, ubrusy, „promo sortiment“ a další vybavení podobného charakteru,

prodej piva do velkoobchodních řetězců,

prodej piva do maloobchodních řetězců.

Primární určování podmínek parametrů vzájemné spolupráce u prodeje piva do velkoobchodních a maloobchodních řetězců je na straně velkoobchodu či maloobchodu. Při prodeji piva těmito kanály je potom ze strany pivovarů kladen důraz na přesnou evidenci uskutečněných prodejů a jejich interaktivního plánování. Oproti tomu při prodeji piva do restauračních zařízení jsou podmínky spolupráce nastavovány primárně na straně pivovarů, protože pivovary v rámci smluvního vztahu s restauranty za své peníze poskytují vybavení, jako například pípy, půllitry, ubrusy, promo sortiment a další vybavení podobného charakteru. Přirozenou snahou a obchodním zájmem pivovarů potom je co nejlepší zhodnocení takto učiněných investic. Pro dosažení tohoto cíle pivovary potřebují mít možnost interaktivního modelování parametrů smluv s restauracemi. Pro podporu výše uvedeného obchodního modelu pivovarům slouží sofistikované softwarové nástroje. Ty umožňují obchodníkům v terénu on-line modelování parametrů smlouvy mezi pivovarem a restaurantem. Obchodníci tak mají okamžitý přehled, jak by ta smlouva mohla dopadnout z pohledu návratnosti investice, cash flow a marže. Zároveň tato softwarová řešení podporují sledování, analýzu a plánování prodejů do velkoobchodů a maloobchodů. Přidanou hodnotou pro TOP manažery je potom komplexní pohled na prodej přes všechny prodejní kanály s možností jejich interaktivního plánování a modelování.

Manažerský pohled na obchodní model prodeje piva

Graf

Modelování s pomocí performance managementu

Na rozdíl od tradičních ERP systémů, jež obsahují pouze základní plánovací funkcionality, lepší nástroje v oblasti modelování nabízí řešení pro řízení výkonnosti, tj. performance management. Performance management (PM) je styl řízení, který využívá kombinace moderních technologií a procesů plánovaní, reportingu, analýz a modelování k dosažení vyšší výkonnosti společnosti. Nezbytnou funkcionalitou pro efektivní plánování a modelování je možnost interaktivního zadávání údajů, jak číselných, tak slovních. Často je tato funkcionalita u manažerských řešení podceňována nebo simulována pomocí doplňkových tabulek a importů dat z nesourodých formulářů, což je cesta neefektivní, ryze technická a obtížně kontrolovatelná. V segmentu pivovarnictví lze modelování smluv a jejich návratnosti rozdělit na dvě základní části s následujícími parametry:

Část týkající se samotné smlouvy – přiřazení produktů, mix produktového portfolia, sleva, odhad hektolitrů, odpisy, spotřební promo sortiment, investiční promo sortiment, výčepní technika, hodnota smlouvy. Tato část je určena pro obchodníky, kteří připravují návrhy nových smluv či doplňky ke stávajícím smlouvám.

Finanční část – definice globálních finančních parametrů (inflace, daň z příjmu, cena peněz a případné další parametry). Tato část je určena pro uživatele z oddělení controllingu, kteří mají nad těmito vstupními údaji supervizi.

Na základě vstupních parametrů je proveden základní výpočet kalkulace a návratnosti smlouvy. Vypočtené hodnoty jsou okamžitě po jejich zadání přístupné i pro další uživatele ke kontrole a schválení či neschválení provedené simulace. V případě, že dojde na některé úrovni schvalovacího procesu k potřebě modifikace vstupních hodnot, je možno provést korekci existující varianty modelu, nebo vytvořit model nový tím, že se například přidá nový produkt, přiřadí se rozšířená investice do vybavení a zařízení apod. Následně jsou opět zobrazeny výsledky kalkulace a dopady na cash flow, které je možno porovnat s modelem původním.

Přínosy řešení

Modelování zahrnuje i aktivní práci s vlastní strukturou produktů, distribučních cest, ceníků aj. a dává odpovědi na otázky typu: Jak vypadá vývoj návratnosti této skupiny smluv, kterou jsem si nyní vytvořil? Kdybychom přeskupili strukturu regionů či segmentů zákazníků, jak by vypadaly naše prodeje? S oblastí modelování také souvisí možnosti řešení pro vytváření nových reportů i úprav stávajících a možnost tvorby několika variant pro jednu smlouvu a úprava zadávání jednotlivých vstupních parametrů tak, aby bylo dosaženo optimálního poměru hlavních ekonomických ukazatelů. Po dokončení schvalovacího procesu základního rámce modelu může být proveden rozpad na detaily měsíců podle zadaného trendu prodejů pro vybrané roky a scénáře, které jsou právě modelovány. Tento rozpad je důležitý k následnému procesu vyhodnocování a sledování plnění smluvních podmínek ze strany odběratele během životnosti smlouvy. Mezi hlavní přínosy takovéhoto řešení patří:

detailní zmapování potřeb a požadavků pro optimalizaci stávajícího komplikovaného procesu přípravy obchodního modelu a sběru dat, minimalizace excelových souborů, jejichž správa je velmi časově náročná, kombinace modulů receptury, surovin, skladů, ceníku, prodeje a financí přinášející komplexní pohled na data a analýzu vzájemných vazeb a souvislostí,

rychlá implementace vstupních šablon pro on-line webové plánování přinášející standardizované webové prostředí na platformě OLAP pro všechny uživatele, workflow pro efektivnější sledování a koordinaci aktivit procesu plánování.

Performance management v K Brewery Trade

Společnost K Brewery Trade je tradiční ryze česká pivovarnická společnost, která zahrnuje sedm pivovarů v České republice, například Platan, Lobkowicz, Rychtář či Černá hora. Hlavní výzvou v K Brewery Trade bylo zpřesnění celého procesu plánování a získání relevantnější datové základny pro vyhodnocení smluv, zvýšení výnosů ze smluv a optimalizaci nákladů na prodej. Klíčovým řešením k dosažení tohoto požadavku se ukázalo řešení pro modelování nových smluv s odběrateli. Implementováno bylo řešení Infor Perfomance Management (Infor PM) v nejnovější verzi 10. Infor PM 10 umožnilo v oblasti finančního plánování zpřesnit, zkoordinovat a zefektivnit plánování holdingových procesů a optimalizovat komplexní výrobní náklady v rámci přípravy výroby. V oblasti modelování a simulace nových kontraktů vedlo k dosažení optimálního poměru parametrů u klíčových kontraktů, kterými jsou marže, hotovostní toky a návratnost investic.

Zdroj: System online.cz | Autor: Petr Felkner


Přesné datum vzniku hospody Na Slovanech ve Dvoře Králové nad Labem už nelze dohledat. Podle jednoho ze zdejších hostinských se jí v běhu let začalo říkat také u Trunečků, a od roku 1972 taky Na Střelnici. Pětkrát trestaný recidivista tu totiž zastřelil policistu, druhého dvěma výstřely zranil.

Foto

Nejstarší zmínky dohledatelné na stavební úřadě sahají do 70. let 19. století. Už tehdy byla v přízemním domě hospoda a obchod.

"Hospoda Na Slovanech je několikrát přestavěná a hojně do ní chodili kdysi dělníci z Bauerovy textilky, která později vyhořela a na jejím místě dnes stojí dvě školy, nebo z Neumannovy tiskárny. Ta byla za 2. světové války součástí německé zbrojovky Junkers-Werke a v roce 1950 se stala podnikem Tiba Slovany," píše bývalý královédvorský kronikář Pavel Janoušek.

Truneček byl stará škola, uměl dělat pivo a ctil míru

Už pár let poté nastoupil věhlasný hostinský Josef Truneček. "Byl stará škola, dovedl udělat pivo bez jakéhokoliv slejvání a ctil dobrou míru. Od číšničiny odešel s manželkou Milčou až někdy v 70. letech, když už mu nesloužily nohy a kdy se do hospod zaváděla televize. Tu neměl rád. Zásadně ctil názor, že hosté si mají zábavu vytvářet sami, jak to bylo odjakživa," říká bývalý kronikář.

Foto

Dnešní majitel Josef Horák uvádí, že jeho dědeček Jan Hrdina získal hospodu někdy ve 20. letech. Přestože komunistický režim podnik v roce 1956 znárodnil, v 60. letech Jan Hrdina využil politického tání a požádal stát o jeho vrácení.

Stihl to, část domu dostal zpět v roce 1966, zbytek v roce 1968. Hostinec ale dál jako nájemce provozoval státní podnik Restaurace a jídelny Trutnov.

Vraha spoutal drátem, musel ho chránit před hosty

Začala normalizace a přišel osudný den 24. dubna 1972. Táhlo k půlnoci a Na Slovanech už zůstalo jen deset, patnáct stálých štamgastů. Ten večer však usedli do lokálu i dva nepříjemní mladíci, které tu znal jen málokdo. Jeden měl ukradenou pistoli.

Tehdejší šéf oddělení Veřejné bezpečnosti Jaroslav Štěrba byl v té době na návštěvě u kamaráda, kde ho vyrušila vysílačka. Před hospodou Na Slovanech prý někdo střílí.

"Řekl jsem službě, že venku je hlídka, ať ji pošle na místo. Kdyby se nehlásila, ať mi volají znovu," vzpomíná Štěrba.

Foto

Nikdo ale nevolal, a tak náčelník nasedl do auta a jel domů. Když chtěl vjet do garáže, žena na něj z okna rozrušeně křikla, že se v hospodě střílí a že jeden příslušník je zastřelený a druhý postřelený.

Šokovaný Štěrba vyrazil k hospodě. Vběhl do šenku, kde hlučeli rozrušení hosté. Zamířil do kuchyně. Tam uviděl ležet na zádech mrtvého policistu Miroslava Piskoru. Jen kousek vedle vedoucí hospody a číšník drželi vraha. Jeho mladší kumpán se vyděšeně krčil pod stolem v kuchyni.

Náčelník ale neměl pouta, proto hrábl rychle po drátu, který mu někdo podal, a pořádně jím vraha spoutal. A rozhodl se ho hned odvézt na oddělení. Na spoutaného totiž už dopadaly rány hostů. "Lidi ho chtěli utlouct. Snažil jsem se ho rychle odvést, ale pár ran dostal," říká bývalý policista.

Policista neměl žádnou šanci, kulka zasáhla tepnu do srdce

Co se vlastně stalo? Když příslušníci VB přijeli do hostince, seděl budoucí vrah s kumpánem u stolu. Policisté chtěli oba prohledat. Aby nedělali rozruch v lokále, vyzvali dvojici, aby s nimi šli do kuchyně.

Když tam přikázali Jiřímu Dědkovi, aby zvedl ruce nad hlavu, muž rychle sáhl po pistoli a střelil na strážmistra Milana Šulce. Miroslav Piskora se na střelce vrhl, ale další výstřel ho trefil přímo do hlavní tepny k srdci.

Zastřelení Miroslava Piskory by si podle pamětníků nikdo neměl vykládat jako odboj proti komunismu. Piskora totiž nebyl žádný estébák. Ti, co ho znali, říkají, že čtyřiapadesátiletý muž, který měl jen pár měsíců do důchodu, prošlapával poctivě jako pochůzkář město a kontroloval klid a pořádek.

"Znali jsme ho jako kluci. Byl to docela fajn chlap, který přišel k policii jako cestář, a hleděl hlavně na pořádek," říká Nasik Kiriakovský, šéf dvorského pivovaru Tambor, který se zajímá o historii hospod ve městě.

Foto

Vrah dostal trest smrti, vůbec to s ním nehnulo

Vrah Jiří Dědek z České Skalice dostal trest smrti. "Vůbec to s ním nehnulo. Byl nelítostný," říká Štěrba, podle něhož byl Dědek nenapravitelný zloděj a alkoholik, který ve třiadvaceti letech seděl už popáté.

Střelba v pivnici se dostala i do policejních učebnic. Policisté zpřísnili postup při zásazích u pachatelů se zbraní.

Stát zastřeleného policistu povýšil in memoriam na poručíka a vystrojil mu nebývalý pohřeb. Takový průvod prý Dvůr Králové od té doby nikdy nezažil.

Foto

Když přišla velká voda, všichni platili. Posledního vezl nakladač

Majitel Josef Horák v roce 1990 pronajal restauraci Jaroslavu Holanovi. Ten v ní pracoval už jako poslední hostinský podniku Restaurace a jídelny. "Udělaly se nové toalety, kuchyně a od té doby jedeme soukromě. V dubnu 1990 jsme byli vůbec první soukromá hospoda ve Dvoře," říká Holan.

Nejdramatičtější příhodu zažil v březnu roku 2000, kdy lokál zatopila velké voda. "Čím více voda stoupala, tím více se hospoda vyprazdňovala. Každý zaplatil a spěchal domů. Jen jeden host měl pořád dost času. Nakonec musel na stolek, aby se nenamočil. Na stoly jsme ostatně vyložili všechno, co by mohla voda poškodit. Toho chlápka pak večer převezl přes vodu nakladač ve lžíci," vzpomíná Holan.

Zdroj: Hradec iDnes.cz | Autor: Petr Broulík | Foto: Ondřej Littera


V Belgii klesá spotřeba piva

[neděle, 27. únor 2011]

Hospodářská recese se promítla do spotřeby piva v jedné z velmocí výroby tohoto nápoje v Belgii. Uvádí to statistika Unie belgických pivovarníků. Podle ní klesl zájem o belgická piva téměř o tři procenta. I přesto si ale pivovarnický průmysl vedl v krizi lépe než jiná odvětví potravinářské výroby.

V Belgii se loni vypilo 844 milionů litrů piva a klesající trend pokračuje. Oznámil prezident profesní organizace belgických pivovarníků Theo Vervloet.

Příčinu vidí jednak ve stávce kvůli propouštění, která zasáhla několik pivovarů na počátku loňského roku. Dalším faktorem může být několikatýdenní neobvykle chladné počasí v prosinci, kdy Belgie tonula v přívalech sněhu.

Tendence pít méně piva je ale všeobecná. Podle Vervloeta mizí zvyk dát si malé, tedy čtvrtlitrové pivo v polední pauze. Lidé pijí spíše ve volném čase.

Dnes se v Belgii vypije 81 litrů piva na obyvatele. Před deseti lety do ale bylo 100 litrů. Nijak to nemůže ohrozit světové prvenství Česka ve spotřebě piva. Ta je skoro 151 litrů na osobu a rok.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Pavel Novák



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI