Pivovar na Jablonecku začal budovat tehdejší majitel maloskalského panství statkář Johann Romisch v roce 1833. První várka byla z podniku expedována již v roce 1835. Na tu dobu se jednalo o velmi moderní provozovnu, ve které se koncem 19. století vyprodukovalo až 70 000 hektolitrů piva ročně. Podnik zaměstnával ředitele, 4 účetní, 5 obchodních zástupců, sládka a podsládka, vrchního bednáře s 20 bednáři, 30 pivovarských chasníků, 18 kočích, 2 strojníky a kováře.

V letech 1882 až 1889 byly ve Vrkoslavicích nad pivovarem založeny tři rybníky. Pro potřeby pivovaru se zde v zimních měsících těžil led, na posledním, horním rybníku bylo v roce 1922 otevřeno veřejné koupaliště.

V roce 1905 vypukl v areálu ničivý požár, který byl údajně zapříčiněn neopatrnou manipulací jednoho z dělníků. Ovšem již v roce 1906 byl pivovar na původních základech znovu postaven a navíc rozšířen. Později přešel pivovar do majetku svobodného pána Ludwiga von Oppenheimera a poté do společnosti vstoupili vídenští průmyslníci v čele s Johannem Medingerem a svobodným pánem baronem Adolfem von Bachofen. V roce 1908 se akciová společnost Pivovar Medinger sloučila po složitých jednáních se společností Liberecké pivovary a sladovny Theodor Frank ve Vratislavicích a 31. srpna 1908 vznikla nová, ale velmi silná společnost Liberecko - Vratislavické a Jablonecké pivovary.

Jablonecký i vratislavický pivovar přes kapitálové spojení vyráběly pivo samostatně a nekonkurovaly si ani v odbytu. Prvním ředitelem této společnosti se stal Dr. Julius Roesler. O jeho schopnostech vypovídá určitě i fakt, že ředitelem prosperující společnosti byl celých 37 let až do podzimu 1945, kdy byl odsunut do Rakouska. Akciová společnost byla zrušena a jablonecký pivovar přešel do národní správy. Až do roku 1948 byl národním správcem Jaroslav Kopecký, ředitelem ing. Jaroslav Haase a prvním předsedou závodní rady se stal bednář Rudolf Matura. Po únorovém převratu v roce 1948 vznikl ze společnosti Liberecko - Vratislavické a Jablonecké pivovary národní podnik Severočeské pivovary, jehož ředitelem byl jmenován Josef Starý.

Přes problémy poválečné doby patřil jablonecký provoz k velmi moderním a jen v samotném Jablonci činila roční produkce až 140 000 hektolitrů piva ročně. Po Plzni, Smíchovu a Velkých Popovicích byl jablonecký pivovar čtvrtým největším výrobcem zlatého moku v republice. O jeho světovosti svědčí například i fakt, že láhev vyhlášeného Jabloneckého Jantaru najdete ještě dnes v muzeu piva v Kodani mezi více jak 13 000 lahvemi z celého světa.

Během vlády národního podniku se však postupně nad jabloneckým pivem začalo smrákat. Kdysi velmi moderní technologie bez investic chátrala. V roce 1981 se poprvé uvažovalo o ukončení výroby. Pak bylo sice rozhodnuto o rekonstrukci - byla instalována nová nerezová vana, v roce 1986 byly instalovány nové chladící věže a rozvody - přesto byl pivovar definitivně uzavřen v roce 1991.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Naše Jablonecko.cz | Autorka: Alena Pečová

O víkendu se uskuteční XVI. Třebíčské slavnosti piva. Čtenáři dostali možnost se zástupců pořadatelské agentury D.A.N. zeptat, jaké budou.

Jak to bude v novém dějišti vypadat? Dokáže i nové místo pojmout tolik lidí?

Nové místo je připraveno na akci takového rozsahu, jako byla na Karlově náměstí. Věříme, že i letos to bude skvělá akce. Na stránkách www.slavnostipiva.cz naleznete informace, jak bude letošní ročník vypadat.

Jaký bude vnitřek stadionu?

Uvnitř stadionu bude umístěno pódium v samotném středu, okolo budou místa k sezení a stánky prodejců. Areál tak vytvoří dojem veliké pivnice. Prostředí zimního stadionu bude dekorováno několika živými stromy, které toto prostředí jistě zpestří.

Hlavní hvězdy budou hrát venku na parkovišti a uvnitř stadionu bude druhá scéna?

Hlavní tribuna bude na parkovišti za stadionem, uvnitř zimáku bude uprostřed umístěno pódium, na kterém budou hrát nejznámější české i světové hity kapely Hurikán a Las Vegas.

Jak moc jsou pro vás větší náklady na pořádání slavnosti piva na zimním stadionu?

Náklady jsou rozhodně vyšší. Tato skutečnost je dána složitější organizací akce kvůli změně tradičního prostoru.

Jak moc vám letos přípravu narušilo, že jste museli změnit místo působení?

Letos jsme byli kvůli komplikacím ze strany vedení města připraveni o dva měsíce příprav, ale přesto zajistíme návštěvníkům tradiční kvalitu akce. Spoustu věcí jsme museli začít řešit od samého začátku, nedalo se navázat na tradici Karlova náměstí.

Přemýšlíte už, kde budou slavnosti příští rok?

V tuto chvíli nedokážeme říct, kde se bude příští ročník Třebíčských slavností piva odehrávat. Počkáme na zkušenosti z tohoto ročníku.

Mluví se o přesunutí z náměstí na stadion jako o problému, má to i nějaká pozitiva?

Pozitivem může být úkryt před velmi nepříznivým počasím. Další pozitiva pravděpodobně vyplynou až v průběhu akce.

Jaké nové druhy piva letos přibudou?

Přibude pivovar Valášek a Primátor. Celkem bude k dispozici okolo osmdesáti druhů piv.

Bude i nějaká „exotika“?

Na akci bude dovozce speciálních belgických piv, jehož piva loni sklidila u návštěvníků veliký úspěch.

Celý on–line rozhovor najdete zde...

Zdroj: Třebíčský deník.cz

Americký prezident Barack Obama dnes pri svojej návšteve Írska zavítal do malej dediny Moneygall, kde kedysi žil jeho prapraprastarý otec z matkinej strany.

Americký prezidentský pár vítali pozdĺž hlavnej cesty v Moneygalle stovky nadšených ľudí, mávajúcich írskymi a americkými vlajkami. Šéfa Bieleho domu a prvú dámu Michelle Obamovú dokonca v Moneygalle objal vzdialený príbuzný Henry Healy, 26-ročný účtovník inštalatérskej firmy.

Healy sa pred štyrmi rokmi dozvedel, že je jedným z Obamových najbližších írskych príbuzných. Pivovar Guinness pripravil špeciálnu várku piva, ktoré Obamovi načapovali v bare U Ollieho v Moneygalle. Podľa majiteľa Ollieho Hayesa to bola "najdôležitejšia pinta piva", akú kedy čapoval.

Zdroj: Čas.sk | TASR

Proslulé bavorské pivovary zažívají těžké časy. Každému pátému z více než 600 hrozí zánik. Němci se od bavorského piva odvracejí. Celkem pijí méně zlatavého moku, a když ho zakoupí, hledají levnou alternativu. Těží z toho cizí výrobci, kteří pivo dodávají v plechovkách a plastových lahvích, a největší pivovary, které jim dokážou konkurovat. Naopak bavorské pivovary střední velikosti se strachují o svoji budoucnost.

Bavorský svaz pivovarů představuje svou zemi jako pivní ráj plný husté pěny a slavných reků schopných vypít neomezené množství piva v jakkoli velkých dávkách. Sami sládci si teď ale spíš než na zdraví připíjejí na přežití.

Nejhůře je středně velkým pivovarům s produkcí zhruba 130 tisíc hektolitrů piva ročně. Na rozdíl od velkých pivovarů si nemohou dovolit promyšlené marketingové tahy, na to, aby je uživila jediná vlastní pivnice jako malé pivovary, jsou však tyto podniky příliš velké. "Velké značky z televizních reklam jdou na trh s dumpingovými cenami. Šíří se tak uniformní piva, na která si spotřebitelé zvyknou. My s našimi specialitami tomu nemůžeme konkurovat. Nedokážeme vyrábět tak levně," shrnul sládek pivovaru Herrnbräu Peter Kraus.

Tradiční bavorské pivovary ale neničí pouze sílící konkurence, ale také celkový odliv zákazníků. "Pivovary trpí i proto, že se obecně pije míň piva venku. Máme studie, které ukazují, že se změnily životní zvyklosti. Třeba kvůli mobilitě se konzumuje míň alkoholu v hospodách," vysvětlil mluvčí Bavorského svazu sládků Walter König.

Doma Němci pijí především z plastu a plechovek – oproti bavorské hospodské produkci nadmíru levných. "Pokud pro konzumenta zůstane jediným kritériem cena a spokojí se s neoriginální chutí, tak končíme," pokrčil rameny sládek Kraus.

Jedna z mála pivních jistot, která Bavorům stále zbývá, je proslulá mnichovská fontána. O svátcích chrlí pivo zadarmo a zatím se nechystá vyschnout.

Celý článek a video naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz

Australský pivovar 4-Pines Brewing Company vyvíjí speciální pivo určené ke spotřebě ve vesmíru. Na pomoc si přizval i kosmické inženýry z firmy Saber Astronautics. Partneři věří, že vynález najde uplatnění za pár let, kdy se naplno spustí turistické lety do vesmíru. Pivo si svůj první let, i když zatím v nepatrných nadmořských výškách, vyzkoušelo na začátku března.

V pondělí odstartoval raketoplán Endeavour na svou poslední misi. Na palubě přitom nesl vybavení za miliardy dolarů, obyčejné pivo zde ale chybělo. NASA totiž jakýkoliv alkohol astronautům zakazuje. Podle dvou australských podnikatelů ale platí, že kde jsou lidi, objeví se brzy i pivo. Proto přišli s první vesmírnou značkou - Vostok Space Beer "4-Pines Stout". Vlastnosti otestovali i ve stavu beztíže.

"Ve vesmíru natečou tváře a jazyk jako při nachlazení a otupí se chuťové buňky. Chtěli jsme, aby i přesto pivo chutnalo úplně stejně jako na zemi, a to se podařilo," říká ředitel společnosti Saber Astronautics Jason Held.

Vesmírné pivo ještě čekají zatěžkávací zkoušky

Další úkoly ale ještě obě firmy čekají. Musí se třeba poprat s účinky alkoholu na lidský organismus ve stavu beztíže. "Chceme zjistit, jak alkohol funguje v takové výšce. I když letíte jen v letadle, metabolismus pracuje pomaleji, tělo nespaluje alkohol tak rychle jako na zemi. Už jsme se setkali s několika případy otravy, kdy lidi na palubě pili a přitom nebyli opilí, po přistání je ale odvážela sanitka," vysvětlil Held.

Navíc musí vymyslet, jak se ze sklenice bude ve vesmíru pít. "Gravitace táhne kapalinu dolů a povrchové napětí na hladině ho rozpíná do stran sklenice, to usnadňuje pití. Ve vesmíru to není tak jednoduché, nepůsobí tam gravitace a tekutina se drží na místě. Proto musíme navrhnout ideální tvar pivní sklenice, aby pivo teklo," dodává Jason Held.

Oba týmy mají na vyřešení obou otázek ještě zhruba dva roky, kdy se naplno otevře vesmírný byznys. Už teď jsou si ale jistí, že pivo Vostok Space Beer "4-Pines Stout" povznese turisty do ještě větších výšin.

Jaron Mitchell, zakladatel 4-Pines Brewing Company:

"Je to vůbec první pivo, které se dá pít i při nulové gravitaci. Máme veškeré materiály z výzkumu jídla a nealkoholických nápojů za posledních padesát let a aplikovali jsme je na alkohol. Takové testy zatím chyběly."

Zdroj: ČT24.cz

Mimořádnou nabídku letních točených piv připravili v Belgian Beer Cafe Les Moules v Pařížské ulici. Oblíbená belgická restaurace je jediným místem v České republice, kde čepují exotické letní speciály. Spolehlivě osvěží v horkých letních dnech a navíc také příjemně překvapí nečekanými kombinacemi chutí i způsobem podávání. Vychutnat si je můžete na venkovní zahrádce nebo ve stylovém interiéru restaurace.

Mongozo – kokos: Pivo s příchutí kokosu a nasládlým dozníváním. Původní receptura pochází z oblasti afrického Konga, kde byla po staletí předávána z matky na dceru (pivo totiž vařily výhradně ženy). Základem je slad z merlíku chilského. Podává se, jak jinak, ve skořápce kokosového ořechu. Je ideálním doplňkem k exotickým pokrmům, velice žádané je také jako alternativa míchaných nápojů.

Mongozo – mango: Pivo s příchutí zralého manga a nasládlým dozníváním, svrchně kvašené na ovoci. Původní receptura pochází z oblasti afrického Konga. Hodí se k exotickým pokrmům i jako alternativa míchaných nápojů.

Pink killer: Červené grepy překvašující pšeničné pivo, tak lze charakterizovat tzv. růžového zabijáka. Trpké doznívání grapefruitů v souladu s nasládlou chutí pasují tento druh do kategorie výjimečných osvěžujících speciálů.

V Belgian Beer Cafe Les Moules je každý den na výběr z více než padesáti druhů piv. Chcete-li k pivnímu zážitku přistoupit opravdu zodpovědně, můžete se na posezení v Les Moules náležitě připravit – na stránkách www.lesmoules.cz najdete základní charakteristiku každé z nabízených tekutých lahůdek - nebo využijte služeb zdejšího pivního sommeliéra. Nově je možné piva zakoupit také prostřednictvím e-shopu.

Zdroj: Tisková zpráva Les Moules

Pšeničné pivo se v českých sklenicích objevuje stále častěji a získává oblibu hlavně u mladých lidí a žen, které nemají rády chmelovou hořkost piva.

V sousedním Německu patří Weissbier do základního sortimentu většiny pivovarů, u nás ho vaří tři pivovary. Primátor z pivovaru Náchod, Velen z pivovaru Černá Hora a pšeničný Herold ze zámeckého pivovaru v Březnici se objevují na pípách i v regálech obchodů.

Při vaření pšeničného piva se používá nejméně jedna třetina pšeničného sladu, svrchní kvašení probíhá za vyšších teplot než u spodně kvašených ležáků. Kvasinky tvoří na hladině kvasné kádě deku, kterou je třeba pravidelně sbírat.

Vyznačuje se vysokou pěnivostí, vyšším nasycení a tedy i řízem, slabou hořkostí, ovocnou kyselejší chutí a opálovým zákalem způsobeným kvasinkami. V chuti a vůni lze rozpoznat banán, citron a hřebíček.

Pšeničné pivo se nalévá do štíhlé sklenice s rozšířenou horní částí pro bohatou pěnu. Doporučená teplota je devět až deset stupňů pro nefiltrovaná piva, o dva stupně chladnější mají být filtrovaná pšeničná piva.

Opravdoví labužníci vychutnávají poslední doušky ze sklenice, které jsou jak říkají "za zatáčkou", tedy v části kde se sklenice dole opět rozšiřuje. To už mívá pivo vyšší teplotu, plně se otevře a vyniknou aromatické vůně a chuť.

S přidáváním plátku citronu k pšeničnému pivu se ve vlasti pšeničných piv Bavorsku nesetkáme, snad jinde v Německu ke Kristallweizen (filtrovaným) pšeničným pivům. To spíše narazíme na to, že si někdo dává pšeničné pivo míchané s malinovým nebo višňovým sirupem… U nás se přidává plátek citrónu k belgickému ochucenému pšeničnému pivu Hoegaarden, které je v nabídce pivovarů Staropramen.

Při nalévání z lahve je nutné uvolnit kvasnice usazené na dně lahve, nejlépe opatrným krouživým pohybem otočené lahve, kdy se kvasinky rozmíchají a pivo dostane opálovou barvu. Pšeničné pivo je osvěžující, skvěle se hodí pro teplé letní podvečery.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: František Trantina

Dnes to mám jednoduché, protože mi téma v hlavě bublá už skoro týden. A co jiného se s tím dá dělat, než krátce ublognout a upustit tlak.

Minulý týden jsem se šel podívat do nově otevřeného pivního baru Zubatý pes ve Vršovicích. 15 píp s výběrovým pivem a zároveň velmi nadějné rozšíření aktivit okolo importéra piva Odddog.cz.

Zubatý pes k pípám pouští pouze výjimečná piva z malých pivovarů z Česka (Matuška, Kout, Kocour) a pivní celebrity z dovozu (Brewdog, Mikkeler, Nøgne ø). Když máte pivo rádi a nebudete se hlídat, možná si při pohledu na denní nabídku i učurnete. Bar, pípy i ošetření piva jsou parádní. K tomu všemu máte i obsluhu, která prostě ví.

Co mě ale naprtlo, je nešťastné rozvržení podniku na kuřáckou a nekuřáckou část. Celý bar a hlavní prostory, které jsou přístupné z ulice a mají denní světlo, jsou kuřácké, kdežto nekuřáci jsou v podzemí, s umělým osvětlením a při cestě na záchody. Přijdete k nim poprvé, vejdete a čucháte kouř. Chcete se posadit na bar, čucháte kouř. Jdete se pokochat nabídkou, vybrat si pivko a pokecat s barmanem — čucháte kouř.

Chápu to u obyčejných hospod i barů, k výběrovému pivu mi to ale prostě nesedí. Respektuji rozhodnutí provozovatele, má pro to určitě své důvody (ať už provozní nebo jakékoliv). Nekuřácký prostor řeší, neignoruje — ale i tak. Když v Česku vyrazíte za současnou pivní kulturou, dost často se se zbytečným kouřem musíte potýkat (namátkou třeba ve Zlých časech — naprosto ukázkově :), nebo v Pivní galerii) a je to prostě otravné.

Pokud mají pivní nadšenci ambice rozšířit dobré pivo mezi veřejnost, bojím se, že v závoji cigaretového dýmu neuvidí na cestu. Můžete mít pivo třeba na světové úrovni, ale když je u něj opřené cigáro, pořád je to jen „kultura gambáče“.

Tak jak tak, pokud Zubatého psa ještě neznáte, valte tam. Fandim a držim palce! ;)

Zdroj: Cuketka.cz

My Češi máme tendenci považovat české pivo za to nejlepší na světě. Přitom ale jen málokdo z nás ochutnal víc než jen světlý a tmavý ležák, případně nějakou tu "pšenici".

Pokud máte pivo rádi a chcete si rozšířit obzory, můžete v Praze zajít do několika podniků s více pípami. Jejich řady začátkem května rozšířil vršovický pivní bar Zubatý pes.

V podniku najdete bar s úctyhodnými 15 pípami. Na nich každý den nabízejí trochu jiný sortiment, vždy to však bude mix českých a zahraničních piv různých stylů. Těšit se můžete na piva z českých malých a minipivovarů (Matuška, Kocour a další) a taky na výběr zajímavostí ze světa. Ejl (ale), stout, saison... Svůj pivní slovník si tu zaručeně rozšíříte.

Pivní bar provozují lidé, které pivo baví a rozumějí mu, proto se nebojte na cokoliv zeptat. Škoda jen že podnik je v horní světlé části kuřácký, což je pro vychutnávání piva nepříjemná překážka.

Dejte si: něco úplně jiného, než jste zvyklí. Třeba aromatický, hořký IPA (india pale ale).

Na Scuku má Zubatý pes první recenzi. Postřehy od Scukařky Michaly tak berte z pohledu čerstvě otevřeného podniku, který si svoje místo na pražské pivní scéně teprve hledá a jeví se jako nadějný nováček.

Na návštěvu Zubatého psa jsem se hodně těšila. Díky objednávce na Odddog.cz, který za tímhle pivním barem stojí, mi zachutnala piva ze skotského pivovaru BrewDog. A v Zubatém psovi je měli mít na čepu. Vyrazila jsem proto podnik otestovat hned týden po otevření, myslím si ale, že to v tomto případě nevadí.

Vzdálenost je relativní pojem, samozřejmě, ale do Zubatého psa to musí mít daleko skoro každý. :) Dalo nám celkem práci ho ve Vršovicích najít, ale uspěli jsme.

Interiér je členitý, sedět můžete rovnou na baru nebo u stolků vzadu, ale taky v patře nebo podzemí. Bohužel je ale Zubatý pes kuřácký, což nám docela zkazilo náladu – stačili totiž dva kuřáci na baru, aby byly cigarety cítit i u nás vzadu. Nekuřáci mají vyhrazenou „sklepní" místnost, tedy žádné terno, navíc nás majitel upozornil, že dole obsluhovat nebude, pokud by se sešlo hodně hostů. U podniku, který "se specializuje na piva kvalitní, chutná, voňavá, sytá, výjimečná“, mi tohle přijde jako hodně velký krok vedle…

Majitel a obsluha baru v jednom je tuším cizinec, ale čeština mu nedělala větší problémy. Bohužel servis se omezil jen na odnášení špinavých sklenic. Informace o pivech jsme z něj museli spíše páčit, i když je fakt, že postupem večera trochu roztál a komunikace byla hladší. Asi si tu musíte osobnější přístup zasloužit, což je pro nesmělé pivní objevitele (:) škoda.

V Zubatém psovi čepují z 15 píp a nabídka se lehce obměňuje téměř každý den. Kombinují tu piva z českých mini a malých pivovarů se zajímavými pivy zahraničními (skotský pivovar BrewDog, dánský Mikkeller…). Můžete tak za večer otestovat různé pivní styly – saison, IPA, pale ale, klasický český světlý ležák i různé speciály.

Ochutnali jsme toho ve třech povícero. Třeba extra silný velikonoční speciál Mikkeller s 9,5 % alkoholu, který vůní i chutí trochu připomínal víno. Nebo IPA ze stejného pivovaru (0,3 l tuším za 65 Kč), aromatickou, plnou chutí, taky osvěžující Saison od Matušky, hodně toho bylo. :) Vše pěkně ošetřené, v příslušných sklenicích.

Hodnocení a doporučení na Scuku jsou nezávislá a pocházejí od prověřených neanonymních hodnotitelů. Scukaři si hradí útratu sami, Scuk zná jejich identitu a při svých hodnoceních jsou vázáni dodržovat etický kodex Scuku.

Zdroj: iHNed.cz

Vernisáž výstavy Na zdraví aneb vše o pití se konala v pátek 13. května v zábřežském muzeu. Je to další expozice, které dokumentuje život našich předků.

Návštěvníkům mimo jiné prozradí, co a z čeho se již od pravěku až do současnosti pilo. V několika tematických oddílech – voda, mléko, alkoholické nápoje – pivo, víno, destiláty, káva a čaj – je možno zhlédnout nádoby, poháry, sklenice, lahve nejrůznějších tvarů a materiálů, na téma pití jsou vystaveny také obrazy, kresby a grafiky.

„Z archeologických nálezů nebudou chybět loštické poháry, které proslavily tento region po celé Evropě,“ uvedla vedoucí muzea Dagmar Tempírová-Kotrlá.

Expozici, která byla k vidění také v šumperském muzeu, doplňuje část věnována převážně zábřežskému regionu. Většinu předmětů a fotografií poskytl dvaatřicetiletý Marek Kamlar z Jestřebí, který je vášnivým sběratelem pohlednic a také pivních sklenic. Těch má doma kolem dvou a půl tisíce.

„Některé jsou na poličkách, další na půdě,“ konstatoval sběratel. Také dobové pohlednice, které na výstavu zapůjčil, se vztahují k pivu. Na některých jsou například historické snímky hospod v obcích v okolí Zábřeha. „Většina z nich ještě existuje, ale jejich podoba je úplně jiná,“ dodal Marek Kamlar.

Za zmínku stojí například vystavená etiketa dnes již neexistujícího pivovaru v Lošticích, který byl uzavřen nedlouho po znárodnění průmyslu v roce 1948. Na Šumpersku pak již zůstal pouze pivovar v Hanušovicích.

„Tehdy nebyl zájem, aby existovaly malé podniky, zůstalo pouze několik velkých pivovarů,“ konstatoval Marek Kamlar.

I když Marek Kamlar své sbírkové předměty již zábřežskému muzeu několikrát zapůjčil, do budoucna příliš se spoluprácí nepočítá. Chce si totiž otevřít své vlastní malé muzeum v rodinném domku v Jestřebí. Prý se to tak může podařit během následujících tří let.

Zajímavé i unikátní sbírkové předměty bude výstava v zábřežském muzeu prezentovat až do 27. srpna.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Šumperský deník.cz | Autorka: Hana Kubová

Být americkým vojákem má mnoho výhod. Například pivko z vlastního pivovaru. A právě pro tuto instituci teď US Army hledá šéfa.

Vojenská základna v Oklahomě hledá sládka. Měl by pro vojáky v tomto státě vyrábět různé druhy piva. Pivo je podle serveru Wired pro armádu skvělý nápoj – pomáhá udržet vojáky v dobré náladě, potlačuje žízeň, je levné a navíc se jím člověk neopije tak snadno jak třeba tvrdým alkoholem.

Proto armáda zřídila funkci vojenského sládka. Má se jednat o civilního zaměstnance armády, který bude zodpovídat za výrobu i distribuci armádního piva jednotkám ve státě. Armádní pivovar stojí na základně ve Fort Still. Má to ale problém – plat pro sládka je na americké poměry naprosto mizerný; v přepočtu činí jen 31 tisíc korun měsíčně. A protože se jedná o civilního zaměstnance, nemá navíc ani nárok na rádní benefity ani odměny…

S pivem je však jedna velká potíž. V USA ho smí, stejně jako jiné druhy alkoholu, pít jen lidé starší 21 let. Vzhledem k tomu, že narukovat mohou už osmnáctiletí, dochází často k paradoxním situacím. Ostřílení veteráni, kteří mají odsloužené třeba tři roky v Afghánistánu a zabili několik desítek Talibánců, si na základně po misi nesmí dát pivo. Jinak by porušili zákon… Pivo samozřejmě nesmí pít ani muslimové, jichž na základnách stále přibývá.

Zdroj: TN Nova.cz

Novovešťania si na svoje konto pripísali ďalší slovenský rekord. Pokus o čo najrýchlejšie vypitie piva formou štafety sa im vydaril. Päťdesiatka mužov a žien spolu vypili tretinkové pivá za 7 minút 28 sekúnd, čím ustanovili nový slovenský rekord.

Rekordný pokus bol súčasťou prvého ročníka Pivného festu v Spišskej Novej Vsi, ktorý sa uskutočnil pred najväčším obchodným centrom v meste. Pravidlá boli jednoduché, časomiera sa spustila v okamihu, keď prvý z účastníkov pokusu priložil pohár k ústam a zastavila sa vo chvíli, keď svoj pohár dopil päťdesiaty účastník rekordu a prázdny pohár zdvihol nad hlavu.

Päťdesiatka rekordérov

Hoci väčšina rekordérov boli muži, našlo sa medzi nimi aj niekoľko žien. Ruky k dielu priložila aj Danka Šimkovičová, rodáčka z Prešova, žijúca v metropole Spiša. Do rekordu sa nedala dlho prehovárať.

„Pilo sa mi veľmi dobre. Zvládnuť tretinkové pivo nie je také náročné. Ako rodená Prešovčanka mám k pivu veľmi kladný vzťah. Je to zdravý nápoj s vitamínom B, samozrejme, ak sa pije v rozumnej miere,“ podotkla s úsmevom účastníčka rekordu. S dosiahnutým časom bola spokojná, no nezabudla poznamenať, že mohol byť aj lepší.

Do rekordu sa zapojili doslova všetky vekové kategórie. Medzi tou mladšou boli i Novovešťania Ladislav Nagy a Daniel Ogurčák. „Pilo sa mi výborne, bolo to super. Môj vzťah k pivu je vysoko pozitívny. Obľúbené značky nemám, ale rád si pochutím na dobrom pive,“ uviedol Ladislav.

Rovnako pohodovo sa tretinkové pivo pilo aj Danielovi. „Som rád, že som sa zúčastnil rekordu, no myslím si, že sme to mohli zvládnuť aj za kratší čas. Niektorým išlo pitie pomaly,“ zdôraznil Daniel.

Zdroj: Korza SME.sk

Sobota 28. května bude v areálu vojenské pevnosti v Josefově u Jaroměře patřit prvnímu ročníku jednodenního hudebně-pivního festivalu s názvem Pevnost fest 2011.

Hudební složku obstarají kapely jako např. Tublatanka, Visací Zámek, Plexis, Komunál, Banjo Band Ivana Mládka a další. Zmíněnou „pivařskou“ část budou reprezentovat střední a malé východočeské pivovary, mezi kterými najdou pivní labužníci jména jako Ježek, Krakonoš, Opat, Pernštejn, Pivovar Miletín, Primátor, Rebel nebo Rychtář.

Celá akce je koncipována jako jednodenní zábavný program pro všechny generace a pro rodiny s dětmi. Na místě tak bude k dispozici také celá řada atrakcí pro nejmenší návštěvníky, pro ty odrostlejší pak kromě bohaté nabídky regionálních pivovarů také široký sortiment dalšího občerstvení.

Areál Vojenské pevnosti Josefov se návštěvníkům otevře v 11 hodin dopoledne, hudební produkce odstartuje o hodinu později.

Vstupenky jsou k dostání v předprodejní síti Ticketportal za cenu Kč 199,– (+ poplatky). Cena na místě bude Kč 250,– za lístek.

Zdroj: AB Radio.cz

Sluchově postižený Jan Adamík si loni ve Slavošovicích na Českobudějovicku založil Malé Muzeum Piva. Bývalý koloniál si pronajal od obce, místnost opravil a poličky a regály si vyrobil sám. Dnes je muzeum jedno z největších v jižních Čechách a majitel plánuje rozšíření.

Pivní lahev se Janu Adamíkovi poprvé zalíbila ve třinácti letech. "Měla pěknou barevnou etiketu," vzpomíná. O devět let později si sluchově postižený truhlář založil vlastní pivní muzeum. "Nejdřív jsem sbíral jen lahve a plechovky," říká dnes třiadvacetiletý mladík.

Jenže postupně se ze zalíbení stala vášeň a po nějaké době ho napadlo, že by mohl sbírat i jiné předměty související s konzumací a výrobou piva. Proto je v muzeu kromě stovek lahví k vidění také sbírka pivních tácků, podnosů, přepravek, víček, otvíráků a mnoho dalšího.

Jeho muzeum - i když má v názvu Malé - se řadí k největším v jižních Čechách. Navíc ve vybraných dnech zde návštěvníci můžou ochutnat i různé druhy piv evropských pivovarů.

Muzeum se nachází v budově bývalého koloniálu, který si minulý rok Adamík od obce pronajal za 1 500 korun ročně. Sám jej opravil, a jelikož je vyučený truhlář, vyrobil si poličky a regály, na kterých exponáty stojí. "Bylo to hodně práce, ale dělal jsem to s radostí," nastiňuje.

Truhlář plánuje rozšíření muzea, nejdražší je vybavení

Nyní plánuje, že si pronajme i další místnost a rozšíří svou sbírku. "Už se mi to sem nevejde, takže některé věci musí ležet na zemi nebo pod pultem," přibližuje Adamík. Pronajmutí dalších prostor i nákup nových exponátů ho prý bude stát dost peněz, s výdaji ale počítá. Jedna lahev jej po internetu přijde zhruba na 20 korun plus poštovné, některé vzácnější předměty stojí víc. Nejdražší je ale vybavení muzea a nájem.

Pokud vše půjde tak, jak má, na začátku příštího roku by mělo být rozšíření muzea hotové. Podle Adamíka stačí jen probourat zazděné dveře. "Vedle je další zhruba stejně velká místnost," vysvětluje.

Navzdory svému postižení je třiadvacetiletý Adamík zcela soběstačný. "Celé to byl můj nápad. Sběratelstvím počínaje, muzeem konče," říká. A prakticky vše si také sám zařizuje. Lahve shání, kde se dá. Od příbuzných ze zahraničí, po internetu přes nákupní portály, zajímavé kousky si dováží i z dovolených, má kontakty na sběratele z Evropy i zámoří a jezdí na pivní festivaly.

"Ve své sbírce mám lahve ze Švédska, Ameriky, Německa, Jihoafrické republiky, samozřejmě i z Čech a mnohých dalších míst," upřesňuje. V Malém Muzeu Piva návštěvníci můžou najít také exponáty z dob Rakouska-Uherska nebo první republiky.

Malé Muzeum Piva

Muzeum je otevřeno od dubna do listopadu každý den od 17 do 20 hodin. adamík ale bydlí hned naproti, zájemci si tak mohou individuální prohlídku domluvit kdykoli pomocí SMS a majitel se s nimi domluví. Vstupné je navíc dobrovolné. Kontakt na muzeum je na stránkách www.pivodaj.webgarden.cz.

Zdroj: Budějovice iDnes.cz | Autoři: František Linduška a Lucie Kándlová | Foto: Slavomír Kubeš

Dánsky pivovar Carlsberg v 1. štvrťroku splnil očakávania trhov, keď jeho prevádzkový zisk vzrástol medziročne o 38 % na 1 miliardu dánskych korún (134,11 milióna eur). Vďačí za to pokračujúcej expanzii predaja v Ázii a zotaveniu významného ruského trhu s pivom.

Čistý zisk Carlsbergu sa za tri mesiace do marca zvýšil na 173 miliónov DKK zo 77 miliónov DKK v 1. kvartáli 2010, zatiaľ čo tržby koncernu, ktorý je štvrtým najväčším producentom piva na svete, stúpli o 14 % na 12,5 miliardy DKK z 12,3 miliardy DKK v rovnakom období minulého roka.

Tieto výsledky sa zhodujú s odhadmi analytikov, ktorých oslovila agentúra Reuters.

Pivovarnícka skupina so sídlom v Kodani potvrdila svoj februárový odhad a v tomto roku očakáva nárast prevádzkového zisku o "vysoké jednociferné číslo".

Vedenie spoločnosti zvlášť potešilo oživenie predaja na dôležitom ruskom trhu. V severnej a západnej Európe totiž odbyt piva po vylúčení akvizícií v 1. štvrťroku klesol medziročne o 2 %, zatiaľ čo v Rusku sa objem predaného piva v sledovanom období zvýšil o 1 %.

Informovali o tom agentúry Reuters a AP.

Zdroj: FinWeb HNonline.sk | TASR

Pokus o rekordní zápis se připravuje v Karviné. Během sobotního hudebního odpoledne Karviná se baví chtějí organizátoři vytvořit rekord v "pivní štafetě", při níž musí sto lidí vypít co nejrychleji sto piv. Nyní shánějí soutěžící, jediným kritériem je, jak rychle dokážou vypít půllitr piva.

K rekordnímu pokusu se podle organizátorů může přihlásit každý, kdo vypije pivo za méně než osm sekund. "Přihlásit můžete sebe, ale i své známé," vyzývají pořadatelé.

Soutěžní disciplína se jmenuje "100 piv na čas štafetovým způsobem". Princip soutěže je jednoduchý: sto lidí musí co nejrychleji vypít sto piv.

Účastníky pokusu stále hledají, zájemci se mohou nominovat do úterý 10. května. Instrukce jsou na webu www.karvinasebavi.cz.

Zábavní odpoledne, na kterém vystoupí Ivan Mládek se svou kapelou, Citron či Jiří Schelinger revival, se koná 14. května od 14 hodin v amfiteátru v Karviné-Fryštátě.

Zdroj: Ostrava iDnes.cz | Autor: Petra Bartíková

České soudy řeší spor dvou pivovarů, jde o značky piv Prima a Primus. Proti sobě stojí plzeňský prazdroj a malý pivovar z Uherského Hradiště. Ani jeden se své značky nechce vzdát.

Pivovar z Uherského Brodu vaří pivo pod tímto označením od konce 90. let. Primus se zase vyrábí v Plzni. Podobný název chmelového moku se ale gigantovi přestal líbit a spor se dostal k soudu.

"Není možné, aby někdo poškozoval zavedenou značku užíváním označení, které je podle našeho názoru slovně a graficky podobné nebo zaměnitelné," řekl zástupce plzeňského pivovaru Jiří Mareček.

Jenomže soud dal za pravdu pivovaru z Moravy. Podle názoru soudu označení Prima užívané žalovanými, je odlišné od etikety žalobce a ochranné známky Primus.

Plzeňský Prazdroj se ale nevzdává. Po prohrané bitvě odkoupil na podzim práva na název Prima. A to se zpětnou platností.

Zdroj: tn.cz

Rozvíjející se ekonomika Indie nabízí řadu příležitostí pro pivovarské společnosti vzhledem k velkému počtu obyvatel a nárůstu finančních prostředků ve střední třídě obyvatelstva této země.

Společně s Čínou je Indie, s odhadovaným počtem 1,23 miliardy obyvatel, jednou z nejrychleji rostoucích velkých ekonomik v Asii, kde v současné době probíhá výrazný růst a industrializace. Zatímco většina tradičních silných ekonomik na světě utrpěla díky světové hospodářské krizi značný propad, Indie ji přečkala celkem lehce. V současné době vyvolala světovou pozornost silná střední třída s disponibilními příjmy. Mnoho mezinárodních společností proto hledá příležitost k tomu, aby založila přímo v Indii své podniky.

Pro mezinárodní společnosti plánující vstoupit na indický trh s pivem se jeví jako nutnost přepracovat až doposud úspěšné podnikatelské a obchodní strategie, vzhledem k tomu, že je tento trh velmi citlivý a dostatečně si vědomý své ceny. Ale realizované objemy budou pravděpodobně odůvodňovat i nižší ceny.

Pro využití výhod vyplývajících ze stabilního indického trhu s pivem a příležitostí, které do budoucna nabízí, je nutné vzít v úvahu následující klíčové faktory:

· na 350 milionů obyvatel střední třídy s použitelnými příjmy připadá 45 milionů domácností

· 45 % populace je mladší 30 let

· skupina spotřebitelů, kteří mohou konzumovat pivo, víno a další alkoholické nápoje, čítá okolo 150 milionů lidí

· mladá, počítačově gramotná generace, zná mezinárodní značky

· zesílený marketing v oblasti propagace prodeje piva a vína a vliv západní kultury

· tržní podíl dovážených piv předpokládá mezi léty 2010-2012 nárůst o 33 %

Prodej piva v současné době roste o 25 % ročně. V posledních čtyřech letech se obrat zdvojnásobil a očekává se, že bude tento stav pokračovat i v následujících 3 letech.

Evropské společnosti, které si přejí být součástí tohoto dynamického vývoje, musejí přizpůsobit svou strategii indickému trhu. Je proto vhodné mít indického partnera, který přinese do společného podniku své zkušenosti, znalosti spotřebního chování místních obyvatel a porozumění indickým právním předpisům. To se pak, v kombinaci s mezinárodními technologiemi poskytujícími know-how, jeví jako nejlepší možné řešení pro docílení přijatelných cen.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Pernštejn, Rychtář, Purkmistr, Rampušák, nebo Rohozec. To je jen malá ochutnávka z toho, co poteče letos z píp na pivním festivalu v Letňanech. Pivovarů, které se zde letos představí, bude rovných třicet, a kdo by chtěl ochutnat všech více než 70 čepovaných českých značek piv, může si tu pivní jízdu rozložit na celých sedmnáct dní. Český pivní festival se bude konat od 12. do 28. května.

Od nudy ke kolotočům

Když v roce 2008 Český pivní festival začínal, bylo jeho přijetí trochu rozpačité. Návštěvníci se do stánků na Holešovickém výstavišti zrovna nehrnuli a nepřidalo tomu ani vstupné a předražené pivo, viz reportáž kolegy ze zahajovacího ročníku, ZDE.

Přestože se koncept festivalu od té doby de facto nezměnil a festivalové platidlo (“tolar“) dokonce podražilo z původních 39 korun na 44 korun, zdá se, že si své renomé festival vybudoval. Z Holešovic se přestěhoval do Letňan a ke stanům se zlatavým mokem, nejrůznějšími pochutinami a hudební produkcí přibyly kolotoče, stan Pivní rozmanitosti se stálou nabídkou zajímavých zahraničních pivních speciálů a prodloužená otevírací doba až do 24.00.

Po práci dva tupláky a pak do hajan

Jako žhavou novinku inzerují letos pořadatelé festivalu větší objem pivních sklenic, budete si totiž moci objednat rovnou tupláka. „Výrazně to přispěje k rychlosti obsluhy a tím i ke komfortu návštěvníků,“ uvádějí organizátoři. Naštěstí už od loňska jsou instalovány na festivalu splachovací toalety. Kdo ale raději pivo v menších dávkách, nemusí se bát, k dostání bude i v klasických půllitrech.

Nemůžete-li už dospat, můžete si místo na festivalu zarezervovat předem. Respektive nejméně šest míst. Za každého z šesti musíte nakoupit do foroty 12 tolarů plus šestkrát rezervační poplatek 50 korun. Celkem si proto na rezervaci připravte 5 780 korun. Půllitr piva bude stát právě jeden tolar (44 korun) a něco k zakousnutí pořídíte za jeden až šest tolarů, záleží na tom, jak velký bude váš hlad.

Vstupné se oproti prvnímu ročníku neplatí žádné a tolary je možné nakupovat v každém ze čtyř stanů u speciálního stánku nejméně po pěti kusech. Na festival si můžete vzít i své psí miláčky, nezapomeňte ale na vodítko! Mapu areálu najdete TADY. Přehled pivovarů a čepovaných piv najdete TADY.

Zdroj: Pragueout.cz

Pivovary dlouhodobě věnují usilovnou péči kvalitě piva, a to i poté co opouští brány pivovaru. Potvrdily to výsledky výzkumu, který v dubnu letošního roku provedl Český svaz pivovarů a sladoven. Jeho cílem bylo ověřit, co všechno, jak a kde dělají pivovary pro udržení co nejvyšší kvality piva na jeho cestě ke spotřebiteli. Jednalo se především o analýzu situace ve všemožných typech gastronomických zařízení od hospod po špičkové restauranty, ale také o to, jak se vyvíjí péče o pivo v obchodech. Průzkum proběhl mezi členy i nečleny pivovarského svazu, členové tvoří přibližně 90 % trhu. Zároveň se ověřovalo, jak se naplňují před pěti lety přijaté principy Kodexu péče o pivo v gastronomii.

Výzkum potvrdil, že všechny zkoumané pivovary, členové i nečlenové Českého svazu pivovarů a sladoven, věnují péči o pivo na jeho cestě ke spotřebiteli stále větší pozornost. Soustavně školí personál gastronomických zařízení v tom, jak správně pečovat o pivo a jak provádět sanitaci pivních cest. Zástupci pivovarů neustále provádí kontrolu technologických zařízení, jimiž putuje pivo ke spotřebiteli, zkoumají, jak jsou pivní stolice a další zařízení udržována. Průzkum si všímal též toho, jsou-li používány správné metody mytí pivního skla spolu s odpovídajícími mycími prostředky. Významným prvkem v péči o pivo je též způsob jeho skladování, především v sudech a stále častěji v tancích, které jsou mezi spotřebiteli stále populárnější. Všechny uvedené činnosti představují pro pivovary investice v řádech desítek milionů korun ročně a rok od roku se zvyšují.

„Průzkum potvrdil obecné přijetí Kodexu péče o pivo v gastronomii a následné investice do technologií souvisejících s ošetřováním piva na cestě k zákazníkovi, školení personálů pivnic a intenzivnější osvětu mezi hospodskými a restauratéry. Řada dalších opatření ukázala, že ošetřování piva a způsoby jeho nabízení hostovi se podstatně změnily k lepšímu," uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Tlak pivovarů na zvýšení kulturnosti prodeje a spolupráce s dalšími články řetězce na cestě piva ke konzumentům se pivovarníkům zkrátka vyplatily," doplnil Jan Veselý.

Další významnou činností pivovarů je osvěta o pivu mezi personálem pivnic a dalších zařízení, která je prováděna na místě nebo stále častěji přímo v pivovarech. Školení personálu jsou zajišťována obchodními sládky a obchodními zástupci pivovarů a jsou zaměřena na to, jak se o pivo starat a jak jej co nejprofesionálněji prezentovat spotřebiteli. Právě správný způsob čepování piva, kultura jeho nabízení a prodeje a v neposlední řadě používání správného pivního skla jsou stále častěji předmětem soutěží, které mají za cíl ověřit, jsou-li požadavky pivovarů plněny. Zároveň pivovary chtějí hospodské a restauratéry motivovat k co nejestetičtější nabídce piva, což konečného spotřebitele při výběru zcela nepochybně zásadně ovlivňuje.

Uvedený Kodex zpracovala skupina pivovarských expertů Českého svazu pivovarů a sladoven. Vznikl na základě požadavku spotřebitelů a prodejců čepovaných nápojů. Obsahuje zásady správné péče o české pivo, aby se jakost piva vyrobeného podle tradičních receptur jednotlivých pivovarů zachovala rovněž při podávání v gastronomických zařízeních, a to od hospod až po nejluxusnější restaurace. Tato norma, která vznikla studiem dostupných předpisů, norem a doporučení uplatňovaných v zahraničí obsahuje podmínky skladování nepasterizovaného i pasterizovaného piva, specifikuje druhy tlačných médií, pomocí kterých se pivo vytlačuje ze sudů nebo tanků, a také systém sanitace pivních cest. Součástí normy je také čistota pivního skla, metodika jeho mytí a estetika čepování.

Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz.

Zdroj: GastroTrend.cz