Prodej piva v plastu nevídaně roste, dotahuje plechovky. Firma Lukr chystá závod na výrobu speciálních pivních PET lahví.

Pivo v PET lahvích již dosahuje v Česku nevídaného podílu skoro osmi procent veškeré pivní spotřeby v obchodech. Donedávna opovrhovaný obal už navíc není doménou jen lacinějších značek největších pivovarnických skupin. Roste o něj zájem i mezi nejmenšími restauračními pivovary, které vaří malé várky dražších piv. Společnost Lukr Ingeneering pro ně teď dokončuje v Letinech na Plzeňsku výrobní závod na pivní PET lahve.

Rozmach piva v plastu začal předloni, kdy skupina Heineken masivní reklamou přesvědčila české konzumenty, že kyslíkem neprostupná speciálně vyrobená PET lahev udrží kvalitu piva a je pohodlnější na manipulaci. Rostoucímu zájmu pomáhá podle lidí z branže i zdánlivě nižší cena (bez zálohy na skleněnou vratnou lahev). Na nebývalý zájem musely rychle zareagovat i další velké koncerny, které vaří řádově miliony hektolitrů ročně - Prazdroj a Staropramen.

Za letošní tři čtvrtletí se podle šetření agentury ACNielsen prodalo už celkem 343,5 tisíce hektolitrů "PET piva", o téměř 135 tisíc víc než za celý loňský rok. Pivo v plastu tak zakrátko dotáhlo roky stagnující spotřebu piva v plechovkách.

Malé pivovary trh zásadně neovlivní, ale PET lahve už chtějí také. Zatím je nakupují v zahraničí nebo v minimálním množství od domácích výrobců, kteří dělají klasické obaly pro balené vody.

Není PET jako PET

"Pivo ale potřebuje speciální materiál. My nabídneme menší série tvrzených a zajímavě tvarovaných lahví. Nic pro hypermarkety," popisuje strategii Lubomír Krýsl, majitel Lukru, který se jinak zabývá hlavně dodávkami zařízení pro pivovary, výčepních pultů i sanitací a provozuje malý pivovar Purkmistr v Plzni Černicích.

PET linka je součástí dalších investic Lukru za celkových 20 milionů korun. Kapacita bude 600 PET lahví za hodinu, velcí výrobci klasických PET obalů dosahují vyšší - kolem 10 tisíc za hodinu.

V Česku funguje dnes na stovku minipivovarů, které vaří pro vlastní restauraci nebo do blízkých hospod. Stáčecí linka pro skleněné vratné lahve se jim nevyplatí, přitom ale stále víc lidí si chce různá speciální a tedy i dražší piva koupit domů.

"Prodej v PET lahvi nám pomáhá vyrovnávat kolísající odběr sudového piva," říká například majitel sokolovského minipivovaru Permon Ladislav Sás. Ročně vaří přes tisíc hektolitrů piva a potřebných 50 tisíc litrových PET lahví zatím dováží až z Maďarska. Pro velké koncerny je ale rozhodující odbyt "PET piva" v hypermarketech.

Přidávají se i velcí hráči

V čase, kdy domácí spotřeba piva padá z loňských zhruba 14 milionů hektolitrů o více než 12 procent, je prodej piv v plastu jediným rostoucím segmentem. Vlastní stáčecí linku si jako první pořídil Heineken, kterému v Česku patří 60 procent veškerého prodeje piva v plastu.

"Stojíme si za názorem, že v moderním, pro pivo přizpůsobeném obalu, jako je Maxilahev, můžete úspěšně prodávat i kvalitní pivní značky," říká mluvčí skupiny Kateřina Eliášová. Od letošního dubna plní Heineken v Brně do PET lahví značky Zlatopramen, Starobrno a Březňák - stáčené do té doby na Slovensku.

Podobný investiční záměr už oznámil rovněž Staropramen, který si zatím nechává svůj Braník Dvoulitr plnit do plastových obalů v Maďarsku. Z Maďarska k nám zatím vozí v PET lahvích své značky Klasik a Primus i lídr celého pivovarnického trhu Plzeňský Prazdroj.

Pivo v plastu

343,5 tisíce hektolitrů piva v PET lahvích se prodalo v Česku podle ACNielsen letos do konce září. Ve srovnání tří čtvrtletí jde o meziroční nárůst o 167 %.

60% veškerého prodeje piva v plastu připadá na značky Heinekenu: Zlatopramen 11, Starobrno Tradiční a Březňák. Na domácím trhu je nejprodávanějším "PET pivem" Zlatopramen.

7,5% celkové spotřeby piva v obchodech se prodává letos podle údajů agentury ACNielsen v PET lahvích. Objem prodeje v plastu se za necelé tři roky blíží prodejům piva v plechovkách. Ten přesahuje osm procent.

O PET pivu ještě uslyšíte

Společnost Heineken spustila v pivovaru Starobrno novou linku na stáčení do speciálních plastových lahví. Pivo v plastu čeká podle ní slibná budoucnost.

Zdroj: iHNed.cz

Je používání moderních automatizačních technologií v souladu s tradiční výrobou českého piva? Tyto otázky si klade za cíl zodpovědět odborná konference Automatizace a modernizace pivovarů 2010, která proběhne 24. listopadu 2010 v areálu Klášterního pivovaru Strahov v Praze.

Záštitu nad pořádáním akce převzali Ing. Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu, a Ing. František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.

Za řečnickým pultem se vystřídají představitelé státní správy, kterou bude zastupovat Ing. Karel Tureček, náměstek ministra zemědělství pro komoditní úsek, dále manažeři českých pivovarů a rovněž zástupci předních dodavatelů automatizace v pivovarnictví.

V případě zájmu o účast vyplňte prosím registrační formulář na stránkách http://www.konference-tmi.cz nebo se spojte s pořadatelem na níže uvedených kontaktech.

Zdroj: Protext.cz

Je libo pivo, ochucené zázvorem, medem nebo třešněmi? Anebo pivo až z Mexika či konopné? Stačí si zajet do prodejny Expres nápoje v Ruprechticích. Její majitelé zde svým zákazníkům nabízejí až 80 druhů piva.

Právě regionálními značkami chtějí totiž konkurovat velkým supermarketům. A zatím se jim to vyplácí. „Začali jsme před třemi lety se sto padesáti druhy piv. Jenomže nás musí obchod živit, proto jsme postupně nabídku snížili na ta piva, která jdou nejvíc na odbyt. Teď nabízíme až osmdesát druhů,“ vysvětlil jeden z šéfů prodejny Petr Hejlek. „Máme i piva sudová, ty dodáváme do restaurací,“ doplnil.

U Liberečanů vítězí místní značky. Svijany jim chutnají nejvíc a špatně si nevede ani Konrad nebo Nová Paka. Lidé tady ale najdou regionální značky i ze vzdálenějších míst Čech, ale také z Moravy. Moravští patrioti zde dostanou koupit Černou Horu i třeba Starobrno.

„Chtěli jsme se něčím odlišovat. Proto jsme do Liberce začali vozit piva, která tu nejsou běžně k dostání,“ řekl Petr Hejlek.

Obchod Expres nápoje, kterému se také mezi lidmi říká U Beránka, má otevřeno sedm dní v týdnu. Lidé tu najdou všechny druhy piva, která se vaří v okolí. A mnozí si sem vyšlapali cestu už dávno. „Nejsem žádný velký pivař, spíš si s přítelkyní dáme občas pivko na chuť. Do prodejny jezdím pro ty zajímavější druhy. Chutná nám pivo třešňové nebo třeba se zázvorem,“ svěřil se za stálé zákazníky Luboš Ptáčník.

Jak doplnil Petr Hejlek, zatím je obchod uživí. „Pokud se nemýlím, jsme v Liberci jediní, kteří mají lahvového Krakonoše z Trutnova nebo Františka z Pivovaru Novosad v Harrachově,“ dodal.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autorka: Zuzana Minstrová | Foto: Petr Šimr

Pivo v Česku bude dál zdražovat. Pivovary nyní počítají o kolik, a také zvažují, kdy půjdou s cenou nahoru.

Ve hře přitom bylo i možné zlevnění piva, pivovarníci věřili, že by se mohla snížit spotřební daň. Ta se zvýšila od letošního ledna, podle původních očekávání pivovarníků pouze na jeden rok. "Nemám v úmyslu spotřební daň na pivo měnit," prohlásil pro Lidové noviny ministr financí Miroslav Kalousek.

Pivovarům navíc rostou náklady. "Budou muset upravovat ceny kvůli dražším vstupům, tedy zejména dražší elektřině, a také kvůli neúrodě ječmene, která zdraží slad," říká předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Zdroj: Byznys Lidovky.cz | Autor: František Bouc

S bílými přepravkami vyrobenými z recyklovaného materiálu je německý pivovar Schlegel Bier společně s pivovarem Schwelmer, který je oprávněný distribuovat značku Schlegel, dobrým ekologickým příkladem. Společně se podílely na vývoji pivní přepravky, která je vyrobena z granulátu z drcených nepoužívaných přepravek na nápoje.

Nové přepravky, díky své sněhobílé barvě, výborně poukazují také na nápis s logem pivovaru Schlegel. Díky využití recyklačního postupu je pivovar, kromě kvalitního obsahu lahví, především i značkou, která šetří jak zdroje, tak i životní prostředí.

Také pivovar Schwelmer používá u svých červených přepravek na litrové lahve recyklovaný materiál ze starých červených přepravek.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová

Dánska pivovarnícka skupina Carlsberg dosiahla v 3. štvrťroku tohto roka väčší ako očakávaný prevádzkový zisk, a to vďaka oživeniu spotrebiteľských výdavkov a horúčavám, ktoré v lete zasiahli východnú Európu.

Prevádzkový zisk štvrtej najväčšej pivovarníckej skupiny na svete za tri mesiace do konca septembra vzrástol medziročne o 26 % na 4,17 miliardy dánskych korún (559,47 milióna eur) z 3,3 miliardy DKK v rovnakom období minulého roka. Analytici, ktorých oslovila agentúra Reuters, pritom odhadovali, že sa prevádzkový zisk Carlsbergu v 3. kvartáli zvýši medziročne o 20 %.

Čistý zisk koncernu v 3. štvrťroku 2010 stúpol na 1,95 miliardy DKK z 1,5 miliardy DKK v období júl - september 2009. Tržby spoločnosti v sledovanom období vzrástli na 17,7 miliardy DKK z vlaňajších 16,4 miliardy DKK.

"Zatiaľ čo vo východnej Európe badať známky zotavovania, na trhu v Severnej Amerike a západnej Európe sú podmienky aj naďalej náročné," konštatoval generálny riaditeľ Jorgen Buhl Rasmussen a upozornil, že pivovar bude musieť pre rast vstupných nákladov zvýšiť ceny piva.

Dodal, že vo východoeurópskom regióne očakáva v záverečnom 4. kvartáli 2010 "výraznejší" pokles zisku ako v rovnakom období minulého roka.

Carlsberg pôsobí v 150 krajinách a vyrába zhruba 300 značiek piva. Väčšinu zisku generuje v západnej Európe, ale keďže tento trh je už pomerne nasýtený, usiluje sa dosiahnuť v strednodobom časovom horizonte rast odbytu v Rusku.

Informovali o tom agentúry Reuters a AP.

Zdroj: TASR.sk

Pivovarské špičky se sešly ve městě piva, v Plzni. Ve dnech 3. - 4. listopadu zde totiž proběhl v pořadí již 35. pivovarsko-sladařský seminář. Zúčastnilo se ho více než 200 odborníků z oboru. Pořadatelem byl tradičně Plzeňský Prazdroj, partnery byly Výzkumný ústav pivovarský a sladařský a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Mezi účastníky samozřejmě nechyběli sládkové českých pivovarů a organizátory potěšila také účast sládků, kteří šíří nebo šířili slávu českého pivovarského řemesla v Asii, Americe a Africe nebo Japonsku. České pivovarníky doplnili zahraniční hosté ze Slovenska. Mezi zahraničními účastníky byli zástupci University Weihenstephan v Mnichově.

Po zahájení, které obstarali vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Jan Hlaváček a starší obchodní sládek Václav Berka, se slova ujala současná první dáma českého pivovarství a laureát Síně slávy českého pivovarství Prof., Ing. Gabriela Basařová DrSc., která pohovořila na téma České pivo v obyčejích lidové tvořivosti a umění.

Další prostor byl vyhrazen zástupcům Svazu pivovarů a sladoven v čele s výkonným ředitelem Janem Veselým s informacemi o Iniciativě zodpovědných pivovarů v České republice, aktuálními domácími tématy i nejčerstvějšími informacemi z evropské pivovarské asociace Brewers of Europe.

A pak už se střídali výzkumní pracovníci a dodavatelé pivovarského zařízení s odborníky přes ječmen, slad i chmel jak z České republiky, tak ze zahraničí. Výzkumníci se soustředili na aktuální témata, která řeší ve svých týmech a naznačili sládkům kterým směrem se ubírat, aby byla zachována současná vynikající pověst českého piva.

Pracovní ráz semináře lze snad nejlépe dokumentovat na výzvě Prof. Ing. Basařové DrSc. zejména mladým pracovníkům oboru: „Nezapomeňte na vaše předchůdce – sládky, kteří léta budovali věhlas českého piva po celém světě. Při každém technologickém kroku a rozhodnutí važte, jak tento věhlas nejen udržet, ale ještě dále rozšířit!“

Zemědělští odborníci a šlechtitelé prezentovali současný stav a vývoj nových odrůd ječmene, které by měly do budoucna pomoci zajistit dostatečné množství českých surovin na výrobu sladu pro vaření piva s ochrannou známkou České pivo.

Podobná tématika zazněla i z úst chmelařů, kteří shrnuli vývoj českého chmelařství za uplynulé období, současný stav i předpokládaný vývoj. Zároveň představili nové odrůdy chmelů, na kterých usilovně pracují a přítomným sládkům představili především jejich pivovarské vlastnosti. Přínosem byl nesporně i pohled výzkumníků z University Weihenstephan v Mnichově tématikou, která se řeší u našich sousedů.

To, že pivovarství je tradiční obor i v době nových výrobních zařízení, potvrzují i slova Václava Berky z Plzeňského Prazdroje. „Cíl, který si vytkli organizátoři 1. Pivovarsko-sladařského semináře už v roce 1958 byl shodný s cílem dnešního 35. Pivovarsko-sladařského semináře. Je to sdílení pivovarských poznatků a odborných oborových informací mezi českými a zahraničními odborníky, předávání zkušeností z oblasti pěstování surovin, výroby sladu, piva a technicko-technologické oblasti. Stejně významným cílem během obou dnů je i neformální výměna názorů a zkušeností mezi sládky, pivovarskými odborníky a dodavateli. A podle reakcí účastníků soudím, že se všechny tyto cíle podařilo naplnit.“

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

"Pivo hnusné, matná pěna, hlídejte si Hajnekena! Přijdou k chuti lepší značky, nebudeš už vařit sračky." A jak tvrdite, že se vam text a melodyje tohoto songu nezaryje pod kožu, tak určitě kecate.

Tuž nebudu vam kecat, všecko vam to prozradim. V ostravskem kraji, kusek pod Hukvaldskym hradem, kaj stary recidyvista Leoš Janaček, obviněny za zneuživani zviřat, obzvlaště lišek, skladal divnu muzyku, se sešlo několik desitek domacich producentu piva.

Tato bohuliba, stale popularnějši činnost proběhla utajeně, bo unyjnim a statnim organum se přiliš nelibi, že si lidi možu robit svoje pivo bez dozoru nadnarodnich monopolu. Take pivo, jehož chuť se neda srovnat s ničim, co produkuju globalizovane pivovary a prodavaju v hytlermarketach, totiž vyjde asi na 1,90Kč za pullitra a vladni uřednici přichazeju o miliardy a nemaju pak co přerozdělovat (rozkradat).

...modři už vědi. Posezeni "Pod splavkem" u stareho hraničniho mosta přes Odru mezi Protektoratem a Rajchem v Polance/Stare Běle je nejlepši misto k zahajeni pivniho dne.

Skinhedum nalevame. Jak by tež ni, když vyčepni je tež naš synek. Naco přebytečne vlasy? Mimochodem, tady se pivo čepuje na čtyřikrat. Kdy ste naposled viděli vic jak deset rozčepovanych piv na vyčepu?

Hukvaldske přirodni pivo. Bez chemickych svinstev. Nemam rad nazev "kvasnicove pivo". Je to blby, hlupy a nesmyslny nazev. Každe pivo musi vykvasit. Bez přeměny cukrů v alkohol pivo nezrobite. A to bez kvasinek nejde.

...nevim, co lidi proti všem těm Gambrinusum, Pilznerum, Hajnekenum, Krušovicam, Radegastum a dalšim pivum z hytlermarketu maju? Vždyť chuti ani vuni nemožu nikomu překažat, ni? Maju vubec chuť?

...no toto až uvidi Kubiška a Srstka, tak je trefi šlak.

...na etyketu sem to nezaostřil...ale ten skinhed v petce je fajny, ni? Abyste se necitili ochuzeni, na etyketě je napis: 1. ŠUMPERSKÝ HRNCOVAR - Desitka

...vite, proč znalci pivo očuchavaju? Bo doma vyrobene pivo voni. To přiznivci europiv možu čuchat jak chcu. Neuciti nic.

Idealni dareček pro chlapy. Domaci pivo se da robit v domacim pivovaru, take male mašince, kera se vam vleze aji do ledničky v panelaku. Kapacita 20 piv tydně. Ale zkušenym domacim vařičum to je malo, a tak to většinu robi v dvaceti až padesatilitrovych kvasnych nadobach. To už pak ale do ledničky nedate a stara vam bude nadavat. Bo jak se pustite do sklepa na obhlidku zrani vašeho piva, těžko se bez okoštovani odchazi pryč... Raz sem takhle opil pulku vesnice, ale to už znate z mojeho staršiho blogu.

..expertni skupina se sjela a sešla aji z velike dalky. Tito synci šlapali tři dni pěšky, aby mohli byt na Hukvaldskem srazu domacich vařiču přitomni. Svaz pivnich turistu šlapal až z Böhmisch Trebau.

...no a tady je prvni živa ukazka, jak take koštovani probihalo.

...porota bedlivym zrakem zkumala každu etyketu...

...gulajšek byl trochu ostřejši, co? Ale fajny!

...konec koncu aji gulajš byl podrobeny detajlnimu pruzkumu...

...fakt neni třa žraci listek se třema stovkama furt tych samych jidel. Tři razy a dost, jak řikala jedna naboženska skupina, co se letos poprve nedostala do parlamentu. Tři jidla bohatě stači. Tvarglovka, gulajšek a poctive klobasky. Že by od Machača z Mořkova?

...aji fešne děvuchy byly, bo rozumna baba poskytne staremu naprostu volnost v otazce piva, sportu, polityky a sexu. Ta, kera neposkytne, pak spadne do kategorije 70% rozvodovost.

...kdyby u každeho zamku a zřiceniny byl jakysik pivovar, tak byzme se mohli zase chlubit, že zme pivnim pupkem světa. Ale nic si nenamluvejme, zatim nejzme. Tuž si dopřejte pohled aspoň na par originalnich pivnich etyket, jake ste asi ještě neviděli. A kdybyste chtěli, možete si zrobit aji to svoje pivo.

...nalada byla fajna a zasněna, jak by tež ni, po vypiti take fajne baterije, pak ale přišel šok.

...do hospody nejdřiv vtrhnul černošsky dyler jedneho nejmenovaneho africkeho spolku okupujiciho prostory pivovaru v Plzni a Nošovicach a nutil přitomnym svuj eurohumus

...a mělo byt huř. Nesnesitelny tlak nadnarodnich molochu nevydržel vlastenec, odporny muž bile rasy, dylera zastřelil a vzal si rukojmiho...

..vrchni byl vystrašeny, ale rukojmim se překvapivě stal starši muž, z něhož se vyklubal Henry Hajneken, kery zde v utajeni pozoroval konkurenci...

...dukazni material je zde. Henry Hajneken byl demaskovan a odhalen...

...a přinucen ochutnat domácí pivo, tajak ho vařil ještě jeho dědek z Amstrdamu

..a tady je triumfalni Piseň Hajnekena. Doporučuju vam neklikat na tento odkaz. Bo jak kliknete, melodyja se vam vecpe do uši a už se ji nezbavite...

...tuž jak nakonec vidite, někdy je třeba aji nasili, abyste lidem ukazali, co je pro ně dobre. Chlopi ze svazu se pustili do tvargli...

...a ja sem zrobil to same. Ve skutečnem světě ale na hodneho teroristu možete čekat tak dluho, až se nedočkate a umřete. Myslete na to, až budete kupovat jakusik divnu, rezavu, hytlermarketovu břečku.

Život je přiliš kratky na to, abyzme pili špatne pivo.

Zdroj: Blog iDnes.cz | Autor: Ladislav Větvička

V prostorách varnsdorfského pivovaru Kocour se v sobotu odehrála historicky první česká přehlídka svrchně kvašených piv. Bylo tu možné ochutnat celkem šedesát druhů piv z domácí i zahraniční produkce.

"Takováto akce v Česku zatím chyběla, proto jsme pozvali minipivovary, které u nás taková piva vyrábí, stejně jako firmy, které k nám tato piva dovážejí," popsal Jan Kočka, spolumajitel varnsdorfského pivovaru, který vyrábí právě i svrchně kvašená piva.

Akce se jmenovala Ale FestivAle. "Chceme naučit lidi, že Ale znamená "ejl", což je právě to svrchně kvašené pivo. U piva je základní dělení na svrchně kvašené a spodně kvašené. Výrobní postup je úplně stejný, ta svrchně kvašená však při kvašení a ležení piva mají vyšší teploty," vysvětlil Kočka.

Svrchně kvašená piva jsou aromatičtější a chuťově výraznější, mnohdy i mnohem víc hořká než ležáky, na které jsme všichni zvyklí a na něž nechceme dát dopustit.

Vaří pivo jako pro královská vojska

"My vaříme například Samuraje, který spadá do kategorie India Pale Ale. To je pivní styl, který se vařil v Anglii pro královská vojska v Indii. A aby vydržel několik měsíců na lodi, musel se víc zhořčit, aby vydržel tu dlouhou cestu," uvedl Kočka s tím, že hořkostí tohoto piva jsou mnozí konzumenti příjemně překvapeni.

Vedení pivovaru chce z festivalu svrchně kvašených piv učinit tradici, příští rok ho chce spojit i s oslavou Haloweenu. Už letos jste tu ale mohli pivo nejen ochutnat, ale také se o něm leccos dozvědět. Výčepní u jednotlivých stánků se rádi rozpovídali o tom, v jakém prostředí jejich pivo vzniká a proč ho vaří.

Specialitou je puškvorcové pivo

"Jsme vysloveně restaurační minipivovar s ročním výstavem kolem 400 hektolitrů. Vaříme klasické české ležáky, k tomu speciály různých typů piva, vždy kvůli nějaké příležitosti, jako jsou třeba Vánoce či Velikonoce. Specialitou naší restaurace je puškvorcové pivo, protože název našeho piva je Velkorybnický hastrman. I podle pohádek o vodnících jsme začali vařit puškvorcové pivo," vysvětlil Luboš Vorel z pivovaru Velký Rybník, který leží nedaleko Karlových Varů.

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Autorka: Lucie Chlebná | Foto: Iveta Lhotská

Ve sklepě Martina Hromádky, kde jsou desítky lahví a soudků domácího piva, by se každý pivař cítil jako v ráji.

Z pohledu běžného pivaře jsem si dříve myslel, že doma si vaří pivo jen úplní zoufalci nebo podivíni. O jednom z nich jsem kdysi slyšel, na začátku své kariéry, kdy měl hluboko do kapsy, si doma vařil pivo frontman britské kapely Cure Robert Smith. A kdybych nepotkal Martina Hromádku z Mělníka, spojoval bych si domácí vaření piva s podivíny asi dodnes.

„Přijď, budu doma vařit pivo,“ oznámil mi čtyřiatřicetiletý Martin. Takovou zkušenost jsem si nechtěl nechat ujít a v domluvený den jsem netrpělivě zvonil u jeho dveří. Zavedl mě do bytu, jehož kuchyně se změnila v alchymistickou dílu.

Vedle prázdného sudu stály plechovky s různými surovinami, v lednici čekaly pivní kvasinky a v konvici se ohřívala voda. Veškeré nástroje byly umyté a dokonce sterilizované. „To musí být. Kdyby se do piva během kvašení dostalo něco, co tam nepatří, zkazilo by se,“ vysvětlil důvody až přehnané čistoty.

Martin své první pivo uvařil před necelými třemi lety. „Původně jsem chtěl věnovat soupravu na domácí vaření piva tátovi k Vánocům, ale pak jsem si ji pořídil i pro sebe. Chtěl jsem to vyzkoušet. Navíc v hospodách moc velký výběr piv není,“ poznamenal.

Mezitím do sudu nalil koncentrát uvařeného a nachmeleného sladu, který postupně zaléval horkou vodou. Přísně však hlídal teplotu, aby nezničil přidané kvasinky, které budou během procesu kvašení měnit cukr v alkohol. „Tohle pivo bude trochu výjimečné a dražší, pokud bych však dělal obyčejné pivo, mohl bych se dostat i na tři koruny za půllitr. Ale nedělám to proto, abych dosáhl nějakých nízkých nákladů, chci, aby pivo bylo dobré,“ seznámil mě Martin s ekonomickou stránkou domácího pivovaru.

Zanedlouho se kuchyní linula vůně budoucího piva. V sudu se vytvořila charakteristická pěna, uzavřenou nádobu pak Martin přenesl do sklepa, kde bude při stabilní teplotě kvasit. „Můžeš s tím i různě experimentovat ohledně chuti. Sám jsem to dělával, ale nakonec jsem dospěl k závěru, že je lepší, když experimentovat moc nebudu,“ přiznal s úsměvem Martin.

O dva týdny později, kdy se Martin chystal stáčet, jsem se vrátil na místo činu. Tentokrát mě vedl rovnou do sklepa. Na stole stál sud s vykvašeným pivem, na sušáku čekaly vymyté lahve. Nakonec jich naplnil sedmadvacet a navrch ještě pětilitrový soudek. „Týden až čtrnáct dní bude pivo ležet při teplotě, při které kvasilo, aby proběhlo druhé kvašení. Pak to přenesu do studeného sklepa. Čím déle tam bude pivo ležet, tím lépe. Na chuti je to pak znát,“ vysvětlil mi Martin.

A míříme do druhého sklepa, kde jsou na policích vyrovnané desítky lahví a soudků. Každá ze skupin je pečlivě opatřena názvem piva nebo datem výroby. To jsou piva, která čekají na své otevření. Nejeden pivař by se tu cítil jako v ráji...

Zdroj: Mělnický deník.cz | Autor a foto: Vilém Janouš

Štíhlí muži s vypracovanými svaly na břiše mnohem častěji trpí předčasnou ejakulací.

Pokud dámy touží po dlouhé souloži, neměly by vyhledávat atlety s pekáčem buchet na břiše, ale raději zalovit mezi milovníky piva s pěkným bříškem. Podle nové turecké studie totiž pánové s větším bříškem vydrží v posteli déle než ti, kteří mají dokonale plochý pupík.

Experti z Turecka testovali BMI u stovky mužů a zjišťovali, jak dlouho vydrží souložit, než dosáhnou orgasmu. Podle analýzy výsledků pánové s vyšším BMI a výrazně větším bříškem dosahovali orgasmu později a souložit vydrželi déle než ti, kteří měli BMI normální postavy a štíhlý pas.

Zatímco majitelé pivního břichu souložili v průměru 7,3 minuty, muži s atletickou postavou a pevnou břišní stěnou v průměru jen dvě minuty, tedy třikrát méně.

„Štíhlí muži s vypracovanými svaly na břiše mnohem častěji trpí předčasnou ejakulací. Je to způsobeno tím, že muži s tukovou zásobou na břiše mají více ženského pohlavního hormonu estradiolu, který zpomaluje vyvrcholení,“ vysvětlují turečtí experti.

Zdroj: Odhaleno.cz

24. říjen 1910: "Promísili svou krev se zkurvenou krví klerikálů." Takto vystartoval sociálnědemokratický deník Hlas lidu proti politikům, kteří společně s klerikálními poslanci sněmovny připouštěli zvýšení pivní daně čili zdražení piva.

Politicky málo korektní věta v Hlasu lidu odkazovala na rok starý výpad v Lidových novinách, v němž byli klerikálové označeni jako "zkurvená psí krev, která čachruje v této zemi". Před sto lety se totiž na stránkách denního tisku vedl politický boj zbraněmi nejtěžšího kalibru.

Třeste se před hněvem lidu!

O co vlastně šlo? V moravském zemském rozpočtu pro rok 1911 se objevila trhlina v částce 16,5 milionu korun, země navíc za sebou táhla starý dluh ve výši 100 milionů. Většina z poslanců Zemského sněmu v Brně (moravského parlamentu) proto v říjnu 1910 podpořila takzvaný "sanační plán", podle kterého bylo možno velkou část zemského dluhu uhradit zvýšením zemské pivní daně. Proti návrhu stáli jen sociální demokraté, ostatní poslanci, byť se skřípěním zubů, souhlasili se zemským hejtmanem. Morava totiž byla ve vážné finanční krizi.

A sociálnědemokratický tisk dále střílel ostrými. Zde je několik mediálních výpadů:

Hlasujte jen, političtí ničemové, proti zdražení piva. Hlasujte! Ale domů nám nechoďte! Třeste se před hněvem lidu a jeho odplatou!

Páni na nás chtějí krvavé daně!

O spiknutí, o lichvě, o vykořisťování lze dozajista právem mluviti tam, kde se chystá svévolné zdražení lidového nápoje!

Demonstrace pivařů a hostinských

Odhlasujete-li zdražení piva, neodvažujte se nám na oči! Tak nakonec zněla i rezoluce, kterou schválil několikatisícový dav demonstrantů v Přerově, jenž v pondělí 24. října 1910 zaplnil přerovské náměstí. Petice putovala do moravského i říšského parlamentu.

"Půl Přerova dnes demonstrovalo proti zvýšení zemské daně z piva. Bez nadsazování možno říci, že účast všech vrstev na projevu byla obrovská," hlásil z demonstrace reportér Hlasu lidu. Když totiž šlo o pivo, změnila se původně dělnická manifestace v protest všech milovníků pěnivého moku. Na mítinku třeba promluvil i tajemník organizovaných hostinských a kavárníků z brněnského centra tohoto spolku. Za přerovské hospodské i pivaře zase řečnil místní hoteliér Čermák.

Marné to demonstrování. Pivní daň byla stejně zvýšena.

Zdroj: Týden.cz | Autor: Ivan Motýl

Tři brunetky byly letos úspěšné v soutěži Miss zlatého moku ČR, pořádané tradičně v Žatci.

Páteční finále v městském divadle rozhodlo o tom, že vítězkou se stala třiadvacetiletá Aneta Sychrová z Ústí nad Orlicí, první vicemiss byla vyhlášena osmnáctiletá Martina Karkošová z Velimi u Kolína a druhou vicemiss rovněž osmnáctiletá Michaela Günterová z Prahy.

Vítězka v soutěži zastupovala pivo Suchdolský Jeník, vařené v Praze na České zemědělské univerzitě, druhá dívka Postřižinské pivo z Nymburka a třetí Poddžbánské pivo z Mutějovic u Rakovníka.

Držitelka titulu Miss zlatého moku se před dvěma roky prosadila i v jiné prestižní celostátní soutěži, Česká miss 2008, a patřila mezi dvanáct finalistek.

Miss Zlatého moku je ojedinělý projekt na celém světě; spojuje dívčí krásu s oblibou českého piva a chmele. Každá z dívek předvádí porotě, divákům i veřejnosti v médiích nejen své osobité půvaby, ale zároveň soutěží za značku některého z regionálních českých pivovarů. Pořadatelé Miss zlatého moku mají na projekt zaregistrovanou ochrannou známku. Letos proběhl už šestý ročník této soutěže. Finále se koná vždy v Žatci, který je střediskem českého chmelařství a pivovarnictví.

Zájem o soutěž stoupá i mezi samotnými dívkami v celé ČR. Na samotném počátku letošního ročníku se pořadatelům přihlásilo více než 420 uchazeček; z nich při castingu na jaře vybrali dvanáct finalistek.

Vyvolené dívky v rámci soutěže v září ručně česaly chmel a točily pivo návštěvníkům tradiční žatecké Dočesné – i to byla jedna ze soutěžních disciplín. V samotném divadle na podiu pak předvedly volné disciplíny – například zpěv, herecké etudy, ohňovou show, taneční a sportovní výkony. Nechyběla závěrečná promenáda v plavkách.

Finálový galavečer zpestřili zpěváci Roman Vojtek, Tereza Černochová, žatecké duo Trik, v programu vystoupil i kouzelník a módní vlasové stylistky. Moderátorem byl oblíbený Jan Čenský, který táhnoucí se více než tříhodinový program v závěru vcelku trefně označil slovem maratón.

Návštěvníkům internetových stránek Denik.cz se nejvíce líbila Jana Marešová z Hanušovic na severní Moravě. Soutěžila za tamní pivo Holba. Čtenáři Deníku jí poslali v doplňkové anketě přes jedenáct tisíc hlasů a tato slečna díky tomu vyhrála titul Miss Deník Internet. Jak hlasování skončilo se můžete podívat zde!

Čtenáři tištěných novin zase nejvíce hlasovali pro Moniku Ruprichovou z Turnova, zastupující pivo Svijany. Ve vystřižených kuponech jí zpět do redakce poslali téměř pět stovek hlasů. Monika dostala díky čtenářům titul Miss Sympatie Deník. Ceny oběma slečnám přímo na podiu předala Šárka Zpěváková, zástupkyně ředitele severočeských Deníků, která byla i členkou poroty v hlavní soutěži.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Libor Želinský | Foto: Antonín Svoboda

Druhý ročník pivních slavností přilákal v pátek stovky lidí.

Klasiku i speciály mohou ochutnat návštěvníci slavností piva. Ty se konají v milevském domě kultury v pátek a v sobotu večer.

„Byl jsem tu i loni. Pivo je můj nejoblíbenější nápoj. Teď zrovna piji Poutníka z Pelhřimova,“ řekl v pátek večer dvaadvacetiletý Jindřich Dvořák z Branic, který na druhý ročník pivních slavností přijel se svými přáteli.

Jak s úsměvem doplnil, bude se snažit ochutnat všechny druhy piv. Čekal ho náročný večer. V domě kultury se totiž představilo jedenáct pivovarů především z jižních Čech a Vysočiny s více než dvacet druhy piv. Písecko zastupoval pivovar Platan z Protivína a Pivovarský dvůr Zvíkov.

„Nabízíme čtyři druhy, dva spodně a dva svrchně kvašené. Diametrální rozdíl je v chuti. Spodně kvašená piva jsou klasické ležáky a svrchně, to jsou piva pšeničná. V Německu se jim říká weiβbier nebo weizenbier, tedy bílé pivo nebo pšeničné,“ vysvětlil v pátek večer sládek zvíkovského pivovaru Vladimír Ličman.

Jak na slavnostech řekl Jaroslav Rak, obchodní zástupce pivovaru Platan Protivín, lidé hodně vyhledávají speciály a vracejí se k menším regionálním pivovarům. „Myslím si, že jejich kvalita je na daleko vyšší úrovni než ve velkých pivovarech,“ uvedl obchodní zástupce Platanu Jaroslav Rak.

To, že si lidé rádi připlatí za speciál, potvrzuje Marián Mašek, jehož partnerka v Letech na Písecku provozuje Pivní galerii. „Galerie shromažďuje pivní speciály od českých eventuelně zahraničních pivovarů. Pivní speciály nejdou do maloobchodní sítě, protože jsou pro maloobchodní prodej drahé. Proto se prodávají v galeriích, jako je ta v Letech. U nás lidé mohou ochutnat a koupit si více než osmdesát druhů českých pivních speciálů,“ řekl Marián Mašek.

A co musí splňovat pivo, aby bylo speciálem? „Jedná se o pivo ochucené, eventuálně pivo silnější než třináct stupňů,“ vysvětlil Mašek, který na pivních slavnostech například prodával zázvorové pivo.

Součástí milevských pivních slavností je páteční soutěž v degustaci nebo sobotní výstava sběratelů pivovarských suvenýrů Parkán klubu Tábor.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Písecký deník.cz | Autorka: Klára Černá

Chuť vynikajícího domácího štrůdlu s jablky a ořechy kuchař úplně pohřbil pod hromadou rychle se roztékající sprejové šlehačky.

Páter, Velen, Granát. Nejde o duchovního, hrdinu počítačové hry a zbraň. Když k těmto třem názvům dodáte Ležák a Kvasar, milovníkům zlatavého moku musí být jasné, že jde o názvy piva. Všechny je svým hostům nabízí v Černohorském sklepu přímo v centru Brna pod náměstím Svobody. A kromě toho tam kuchař poctivě připravuje velice chutná jídla. Černohorský sklep je dalším podnikem, který prošel Testem restaurací Brněnského deníku Rovnost.

Do pivnice se pod dlažbu náměstí Svobody schází po příkrém dřevěném schodišti. Hosty vítá nápis s přáním dobré nálady po celý den. Podnik je rozdělen do tří částí – na pivnici, restauraci a salónek. Místnost pivnice, kde je výčepní pult, by ale nutně potřebovala údržbu. Vymalovat, vyspravit opadanou omítku i obouchané rohy.

Jídelní lístek hodnotí šéfkuchař restaurace Šelepka a odborník na zážitkovou gastronomii Ivo Ševčík. „Je v pořádku, přehledně zpracovaný, jídel v něm není moc. Zároveň nabízí dostatek chuťovek k pivu. Což je pro hosty v pivnici důležité,“ říká šéfkuchař. Zarazí se ale u velkých porcí předkrmů. Sto padesát gramů bůčku nebo tři sta gramů brambor je podle Ševčíka pro předkrm zbytečně mnoho. „Beru to ale tak, že si host může dát k pivu jen předkrm a je sytý. A tady s tím počítají. Do pivnice se totiž na tříchodové menu a desert často nechodí,“ dodává Ševčík.

Předkrm proto Ševčík vynechává a v chladném počasí dává přednost polévce. Hovězí vývar je podle něj připraven poctivě z masa, chutná je i zelňačka, kterou pivnice nabízí v denním menu. „Ve vývaru jsou zvláštní široké nudle, nechci tipovat, zda jsou domácí, ale vývar je určitě připraven bez přísad. V zelné polévce jsem našel také vše správně – i klobásku a bobkový list,“ vypočítává klady polévek šéfkuchař.

Při výběru hlavního jídla Ševčík trochu váhá, zda se rozhodnout mezi tradičními českými specialitami, specialitami k pivu nebo si vybrat steak a k němu jednu z nabízených omáček. Steaky nakonec zavrhuje a vrhne se do ochutnání české klasiky – vepřo-knedlo-zela. Druhým testovaným jídlem je Tvarůžková bomba.

Číšník ovšem při servírování druhého chodu udělá školáckou chybu. Talíře pokládá na stůj ještě před tím, než hosté dojí polévku. Naštěstí jsou nahřáté, takže teplotu jídla udrží. Ševčík je ale už podruhé při testu zaskočen množstvím jídla na talíři. Maso, bramborové knedlíky a bílé i červené zelí plní velký talíř. Knedlíky jsou navíc posypány nadrobno rozemletými škvarky. „Výborný nápad a zpestření tohoto tradičního jídla. Chuťově vynikající, maso měkké a šťavnaté, bílé zelí o chlup kyselejší než červené,“ chválí jídlo šéfkuchař.

Tvarůžková bomba je na nudličky nakrájená vepřová kotleta s cibulí, paprikou a klobásou přelita rozpuštěnými tvarůžky. Směs je místy hodně slaná. „Kuchař by měl dávat pozor na to, že sýr může pustit dost soli,“ radí kolegovi Ševčík.

Na závěr oběda si šéfkuchař neodpustí ochutnat desert. A je mile překvapen. Pivnice sice nabízí jen palačinky, pohár a štrúdl, ale štrúdl je opravdu domácí. S jablky i ořechy. „Kuchař ho ale úplně pohřbil pod vrstvou sprejové šlehačky,“ stěžuje si Ševčík a rychle roztékající se bílou hmotu odsouvá na roh talířku.

V závěrečném hodnocení Ševčík nešetří chválou. „Co jsme tu ochutnali, bylo dobré,“ doporučuje šéfkuchař podnik dalším hostům. Ale jen domácím. S anglicky mluvícími turisty se číšnice v Černohorském sklepě domluvit nedokáže a na toaletách se každému hostů ze západu od našich hranic určitě udělá nevolno. Tak zanedbané sociální zařízení jsme při testech restaurací už dlouho neviděli.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autorka: Gabriela Peringerová

Při vaření piva se sládek Marek Pietoň řídí tím, v jaké fázi se zrovna nachází Měsíc. Je to podle něho záruka výjimečnosti pěnivého moku. Potvrzují to hlasy spokojených štamgastů, kteří na jeho úplňkové pivo chodí už léta.

"V minipivovarech jsem vařil pivo v průběhu noci a časem jsem si uvědomil, že pivo uvařené za úplňku vykazuje v době jeho kvašení i zrání úplně jiné účinky než piva vařená za běžných podmínek," říká Pietoň.

Přišel na to nejen experimentováním, ale i četbou staré odborné literatury. "Dočetl jsem se tam, že jednotlivé fáze Měsíce stejně jako roční období určují výslednou chuť a sílu pěnivého moku," dodává.

A skutečně, pivo pak prý člověk cítí a vnímá jinak. Speciálu, který takto vyrábí, říká "Úplňkové švestkové pivo" a znají ho mnozí hosté restaurací v Ostravě i přilehlém okolí.

Pivo s příchutí podle lunárního režimu

Pietoň ale může nabídnout i další netradiční druhy ovocných piv. Ochutnat od něj můžete například pivo pomerančové, višňové nebo zázvorové. A originální je i v tom, kdy tato piva nabízí. Má pro to speciální "Lunární pitný režim". Na každý týden tak připadá jiná příchuť.

A protože je dnes úplněk, další várku švestkového piva začne vařit každou chvíli. Zároveň už dnes mohou lidé ochutnat pivo připravené o minulém úplňku. Přesně tak dlouho totiž trvá, než je hotové.

Sládka Marka Pietoně lidé znají z pivovaru v Kozlovicích nebo ve Štramberku, kde působil jako vrchní sládek až do dubna letošního roku. Od léta rozjel společně s hlučínským pivovarem Avar svůj vlastní projekt pod názvem Pivo Franc.

Zdroj: Ostrava iDnes.cz | Autorka: Iva Jalůvková

Evropští pivovarníci varují před zvyšováním spotřební daně u chmelového moku. Jejich celoevropská asociace už začala se sérií lobbystických přednášek, při kterých chce upozornit vlády, že zvýšení spotřební daně u piva by bylo kontraproduktivní.

V Česku se prozatím o uvalení větší spotřební daně na pivo nahlas nemluví. Důsledky jejího případného navýšení Českému rozhlasu osvětlil předseda sdružení evropských pivovarníků Alberto da Ponte:

„Když zvýšíte spotřební daň u piva průměrně o 20 procent, riskujete ztrátu asi 50 tisíc pracovních míst. Příjmy do státní pokladny nebudou vyšší, protože klesne spotřeba piva. I v krátkodobé perspektivě je to spíš úder do vlastních řad.“

Podle odborníka na behaviorální biologii z Katolické univerzity v Lovani Phillipa De Witteho přitom neobstojí ani argument, že vyšší cena piva sníží problém alkoholismu:

„Není tu přímá souvislost mezi zvýšením ceny alkoholu a poklesem jevu alkoholismu. Po vyšším zdanění alkoholu ve Švédsku začali na jihu země lidé dovážet nápoje od sousedů v Německu a Dánsku a popíjeli více doma.“

„Naopak na severu Švédska, kde se pije spíše po ruském způsobu, se lidé vrhli na vodku. A problém s alkoholovými závislostmi naopak vzrostl.“

Zdroj: Rozhlas.cz | Autoři: Pavel Novák a Marika Táborská

Dvoudenní přehlídka pivovarů čeká obyvatele a návštěvníky Milevska v pátek a sobotu v domě kultury. „Po oba dny se představí jedenáct pivovarů především z jižních Čech a Vysočiny s více než dvaceti druhy piv,“ informoval ředitel domu kultury Vít Kratochvíl.

„Kromě pivních lahůdek budou pro návštěvníky připraveny i vepřové speciality a navíc každou hodinu soutěž s pivní tématikou na hlavním podiu,“ dodal.

Pivní slavnosti se v Milevsku poprvé konaly loni. Letos budou moci návštěvníci v pátek hlasovat v soutěži Milevská pivní korunka sympatie.

V pátek večer se uskuteční i soutěž v degustaci.

„Každý pivovar nominuje do této soutěže jeden vzorek a porota složená ze zástupců města, občanů Milevska a pořadatele tyto vzorky vyhodnotí a tři také ocení,“ popsal Vít Kratochvíl.

V sobotu si lidé budou moci prohlédnout malou výstavu sběratelů pivovarských suvenýrů Parkán klubu Tábor.

Zdroj: Písecký deník.cz | Autorka: Klára Černá

“Traditionally, brewing was something you did at home”. Touto vetou zo seriálu “More industrial revelations” začala moja cesta k vlastnému mikropivovaru. Výrobu piva ako jeden z pilierov priemyselnej revolúcie (keďže piť vodu bolo životu nebezpečné) predviedli v spádovom pivovare Hook Norton Brewery, čo je trojposchodová budova a na každom poschodí sa udeje iná časť výrobného procesu. Ďalším krokom bola (asi ako u mnohých domovarníkov) návšteva reštauračného pivovaru. Reakcia “toto musím mať doma” bola v mojom prípade veľmi silná a keď som prehlásil, že budem mať pivovar, u členov rodiny to vyvolalo značné pobavenie. O rok na to sme už varili prvú várku.

Ako asi každý čo si chce doma uvariť pivo som aj ja koketoval s myšlienkou na varenie z koncentrátov v kuchyni. Keď som však v knihe “How To Brew” od Johna Palmera videl čo všetko by musela zniesť kuchyňa v byte a aký žalostný výsledok (v zmysle množstva uvareného piva) by z toho bol, rozhodol som sa preskočiť túto vývojovú fázu a postaviť rovno normálny pivovar.

Už od začiatku mi bolo jasné, že sa chcem vyhnúť všetkým možným čerpadlám a pumpám, ktorých čistenie je náročné a zložité. Tiež som sa chcel vyhnúť zložitým mechanizmom a prevodom, ktoré sa môžu akurát tak zasekávať a kaziť. Bolo preto jasné, že sa bude jednať o konštrukčne čo možno najjednoduchší spádový pivovar fungujúci na princípe gravitácie.

Po sérii nákresov a návrhov používajúcich nerezové KEG sudy bolo jasné, že nemám ani dostatočné znalosti ani možnosti opracovávať nerez, že uchytenie sudov nebude dosť pevné a že výška priestoru by musela byť takmer 3 metre. Logická volba boa preto obrátiť sa na firmu, čo s nerezom pracuje a mohla by mi vyrobiť pivovar presne podľa mojich predstáv.

Po množstve emailov s nákresmi a popismi, osobných stretnutí a hľadaní riešení objavujúcich sa problémov bol vyrobený prvý prototyp. Môj pivovar je dvojnádobová varňa s pevnou varnou nádobou a pohyblivou odkladacou nádobou, do ktorej sa vkladá scedzovacie dno. V pivovare sa najľahšie varí na jeden rmut, avšak dá sa aj na dva alebo tri rmuty. Spôsob uchytenia ku konštrukcii, na ktorej pivovar stojí, je neštandardný, ale o to jednoduchší a spoľahlivejší. Zmenu vzájomnej polohy nádob som vyriešil bežne dostupným elektrickým zdvihákom, párnik je z bežne dostupných nerezových komínových rúr, na ohrev vody na vysladzovanie využívam obyčajný bojler. Je to slabé miesto pivovaru, pretože neprodukuje dostatočne horúcu vodu, avšak výťažnosť doterajších 6 várok bola viac než uspokojivá. Kvasím v plastovej 60 litrovej nádobe, ktorá je umiestnená v chladničke. Pivo leží v PET fľašiach v tej istej chladničke nastavenej na nižšiu teplotu.

Vystierka prebieha vo varnej nádobe, do ktorej napustím vodu z bojlera. Vystieram pri 40 stupňoch, slad schladí dielo na 37 stupňov. Prihrievam na 52 a 63 stupňov, kedy odčerpám časť diela do odkladacej nádoby. V nej je už vložené scedzovacie dno.

Rmut prihrievam na 72 a následne do varu. Po povarení ho prečerpám k odpočívajúcemu podielu. Ihneď zdvihnem odkladaciu nádobu no najvyššej polohy. Pri strope je teplejšie, takže nádoba menej vychladne. Zároveň sa rozvrství mláto a pri ďalšom pohybe sa nerozvíri. Nastáva čas na obed a očistenie varnej nádoby.

Po podrážaní, kedy ešte kalnú sladinu vraciam nazad do odkladacej nádoby, nastáva sťahovanie predku nazad do varnej nádoby a vysladzovanie. Vysladzujem tak, že mláto kropím vodou z bojlera a pomáham si rýchlovarnou konvicou. Po vysladení sa odkladacia nádoba spustí do najnižšej polohy, mláto sa vyberie aj so scedzovacím dnom a odkladacia nádoba sa vyčistí. Vo varnej nádobe začína chmeľovar. Chmelím na tri razy, posledný chmel už takmer nevarím. Po chmeľovare roztočím mladinu vo varnej nádobe a nechám ochladiť na 80 stupňov. To je dostatočný čas na to, aby v strede nádoby vznikol kalový koláč.

Medzičasom do odkladacej nádoby vložím medený chladič. Ten berie vodu zo studne, takže na chladenie nepoužívam pitnú vodu z vodovodu. Mladinu prečerpám do odkladacej nádoby pomocou heveru, ale dá sa použiť aj ventil, ktorý je umiestnený na boku nádoby. Keďže je mladina ešte horúca, odkladacia nádoba aj chladič sa vysterilizujú.

Počas chladenia mladiny vysterilizujem spilku a umyjem varnú nádobu. Po vychladení mladiny odkladaciu nádobu dvihnem do najvyššej polohy. Na dne nádoby sa usadili zvyšky kalov, takže prvý liter-dva odložím do hrnca a nechám znovu usadiť kaly. Mladinu prečerpávam do spilky v chladničke, priebežne pridávam kvasnice. Tie som predtým rozmiešal v troche mladiny a prevzdušnil.

Na jednu várku sa dá uvariť 60 litrov piva, po pár dňoch to v spilke vyzerá takto.

Vývoju pivovaru som venoval pomerne veľa úsilia. Nie každý domovarník má dostatočné možnosti svojpomocne si postaviť pivovar z dostupných materiálov a komponentov, ktorý by mu nahradil varenie v kuchyni. Preto som uzavrel predbežnú dohodu s dvoma firmami, ktoré sú schopné pivovar vyrobiť na zakázku. Cena sa odvíja v prvom rade od ceny nerezu, avšak aj s konštrukciou, bojlerom a ostatnými komponentami sa dá postaviť za 2500 eur. Konštrukcia a vzájomná poloha nádob sa prispôsobuje priestoru, v ktorom je pivovar umiestnený. Celý sa dá umiestniť na stenu o výške 2.5 metra a šírke 2–3 metre, prípadne do rohu miestnosti. V prípade záujmu ma stačí kontaktovať. Varím cca každých 8–10 týždnov a kto by rád videl pivovar v akcii je vítaný. Zároveň rád vybavím a dodám všetko potrebné, aby sa uľavilo aj vašej kuchyni. Dá sa však použiť aj ako laboratórny pivovar v prevádzkach, kde nie je únosné experimentovať na veľkej varni.

Na záver by som rád poďakoval tým, bez ktorých by pivovar nevznikol, a to konkrétne celej mojej rodine, p. Václavovi Potěšilovi, p. Ladislavovi Večeřovi a p. Ladislavovi Veselému.

Zdroj: AcidLog fczbkk.com

Postavení generálního dodavatele logistiky pro nové výrobní a logistické centrum, tradičního dánského výrobce piva pivovaru Carlsberg, získala s novým konceptem důmyslného logistického řešení v nápojovém průmyslu firma SSI Schäfer. Mimo jiné se stará 76 000 paletových stání, techniku určenou pro transport palet včetně závěsného elektrodopravníku a jeřábu Schäfer Compact Cranes (SCC), která je přesně přizpůsobena pro transparentní a hospodárný proces systému řízení skladového hospodářství o vyšším toku zboží.

V novém distribučním centru Carlsberg bylo použito celkem 2 000 transportních prvků. Válečkových dopravníků, článkových dopravníků, rohových převodníků, otočných válečkových dopravníků a posuvných vozíků.

Společně s oběma okruhy závěsných dopravníků a prostřednictvím systému řízení skladu se reguluje jak zajištění a kontrola dodávek pro výrobní linky a zakázky, tak také vyřizování objednávek. Je tedy postaráno o efektivní a transparentní toky velkého množství procházejícího zboží. Děje se tak pod dohledem řízení celého komplexu skladového hospodářství a veškerého toku materiálu včetně sledu operací vedoucích k perfektní připravenosti zboží k expedici.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová | BRAU INDUSTRIE