Tajemná zákoutí půd a sklepy starých domů, historické skládky a pozůstatky zaniklých obydlí jsou cenným zdrojem nových přírůstků do sbírek sběratelů starých láhví. Kráse skleněných a keramických obalů na pivo a sodovky podlehly v České republice stovky nadšenců, jejichž sbírky často čítají tisíce položek.

Zlatým obdobím sběratelů láhví byla 80. a 90. léta, kdy se nové přírůstky daly velmi jednoduše získat v pivovarech a především prohledáváním půd a sklepů starých domů. Majitelé domů je v té době považovali za bezcenné a byli většinou rádi, že se jich zbavili.

„Láhve tehdy byly na půdách a ve stodolách v opravdu velkém množství v každém druhém domě,“ řekl příbramský sběratel Jiří Drvola. Svému koníčku se věnuje přes 20 let a za tu dobu se mu podařilo nashromáždit přes 8100 pivních láhví. Jeho sbírka je dokonce zapsaná v oficiální knize rekordů jako největší v České republice.

Drvolova slova potvrzuje i sběratel Miroslav Kekrt z Liberce. Jeho specializací jsou láhve od sodovek a limonád, jichž nashromáždil už asi 2000. „V devadesátých letech byly láhve skoro na každé staré půdě. Stačilo sednout na kolo, objet vesnici a poptat se na ně nebo vlézt do opuštěných domů,“ popsal tehdejší situaci Kekrt.

Podobně bohaté nálezy jsou dnes mnohem vzácnější, zvláště v Praze a ve středních Čechách, kde je již většina domů opravena a věci odložené na půdách jednoduše při rekonstrukcích zmizely. „Dnes musíte obejít sto domů, abyste na půdě na nějakou hodnotnější narazili,“ uvedl Drvola. Češi jsou navíc kvůli strachu z kriminality podezřívavější než dříve a neradi za práh svých domů někoho pouštějí. Pokud přístup na půdy a do sklepů nakonec dovolí, nechávají si za nalezené láhve na rozdíl od minulosti platit.

Cenné úlovky se dají získat nejen prohledáváním zaprášených půd, ale i doslova „archeologickými“ vykopávkami v zemi. Mnoho vesnic nechalo v minulosti vyvézt materiál ze zrušených hospod a pivovarů na černé skládky do lesů. „Takto se mi podařilo najít vzácnou láhev z pivovaru Klobuky u Slaného nebo pivovaru Teleč u Karlových Varů, obě z období okolo roku 1890,“ uvedl Drvola.

Současnost ale patří internetovým aukcím, které představují hlavní zdroj nových přírůstků do sbírek, a koníček tak ztratil trochu na své kráse, myslí si sběratel z Příbrami. „Koupit si láhev v aukci rozhodně neudělá takovou radost, jako když si jí někde najdete nebo dokonce vykopete ze země,“ zhodnotil Drvola poměry panující v jeho sběratelském oboru.

Aktivních sběratelů pivních láhví je v republice kolem šesti set. Další stovky se jejich sbíráním nezabývají systematicky, a sami sebe proto za sběratele nepovažují. „Je to pro ně jen dekorace na chaty a chalupy,“ vysvětlil Drvola.

I když se láhve vyráběly po celém světě, je jejich sběratelství specifikem České republiky. V okolních zemích, jako je Německo a Rakousko, se tomuto koníčku věnuje podle Kekrta jen několik nadšenců. Na rozdíl od ČR zde nejsou téměř žádné staré půdy, na nichž by se historické láhve mohly dochovat, protože po druhé světové válce majitelé poškozené domy postupně důkladně opravovali. „Nemáte tam možnost staré láhve vůbec najít, takže je v těchto zemích nesbírají,“ konstatoval Kekrt.

Většina sběratelů pivních láhví se zaměřuje na produkci z let 1850 až 1948. Před rokem 1850 totiž byly všechny skleněné i keramické láhve bez nápisů a tudíž anonymní. Stejný problém nastal i u láhví vyrobených znárodněným průmyslem po roce 1948. Jejich vzhled byl unifikovaný a produkce jednotlivých pivovarů se od sebe lišila jen etiketami, takže pozornost sběratelů příliš nepřitahují.

Nejzajímavější kousky z Drvolovy sbírky pocházejí z produkce malých pivovarů a stáčíren z doby před rokem 1876, kdy se v rakousko-uherské monarchii přestala pro značení objemu láhví používat mázová míra. Tu tehdy nahradila míra litrová, používaná dodnes. Klenotem jeho sbírky je láhev o objemu 1,4 litru z roku 1870, která původně obsahovala pivo z pivovaru Dobrovice u Mladé Boleslavi. Raritou je i láhev z pivovaru Sedlec u Kutné Hory z roku 1850 nebo kousek z Měšťanského pivovaru v Českých Budějovicích vyrobený před rokem 1860.

Z láhví z mladších období je vzácná produkce menších pražských pivovarů. Za druhé světové války se v Praze kvůli nebezpečí požárů při leteckých náletech vyklízely půdy a většina láhví z podniků, které prosperovaly především na Starém Městě a Malé Straně, zmizela v nenávratnu.

Nejvzácnější pivní láhve se nyní prodávají na internetu až za 10.000 korun. Rekordmankou je láhev pivovaru Maleč u Havlíčkova Brodu z období před rokem 1900, za niž kupec zaplatil 65.000 korun. Drtivá většina láhví se ale vydraží za 100 až 300 korun za kus.

Chloubou Kekrtovy sbírky je jediný známý exemplář láhve se síťovým potiskem lékárníka Josefa Fürsta z Prahy, jednoho z prvních pražských výrobců sodové vody, kterou tehdy rozvážel do měšťanských rodin. Sklenice pochází z období okolo roku 1870 a nyní má hodnotu několik tisíc korun. Velkou raritou je i sodovková láhev z narůžovělého skla se zvláštním kuličkovým uzávěrem vyrobená kolem roku 1890 pro lékárnu ve Znojmě.

Zdroj: Příbram.cz | Autor: Pavel Hortig

Je to skvělá zpráva pro motoristy, kteří si odmítají odepřít jedno pivo k obědu, ačkoliv se chvíli poté mají vydat na cestu. Špatná pro policisty, kteří mají alkohol za volantem hlídat. Jsou teď bezradní.

Závazné stanovisko expertů ministerstva zdravotnictví podle zjištění LN potvrzuje, že do hranice 0,24 promile alkoholu není možné prokázat ovlivnění řidičova chování za volantem. Hranice odpovídá vypití zhruba jednoho velkého desetistupňového piva.

Dopravní policii však přidělává verdikt zdravotníků vrásky. "Tušil jsem, že to tak dopadne," přiznává šéf české dopravky Leoš Tržil.

Není to průlom nulové tolerance

Jedním dechem však varuje před zavádějící interpretací posudku, který leží na dopravě teprve necelý týden. "Pozor, to rozhodně není průlom nulové tolerance," říká. Za určitých okolností podle něj může dospělý člověk nadýchat nad zmíněnou hranici i při vypití malého piva.

Jak s ohledem na závěr posudku změní dopravní policie silniční kontroly, nechce Tržil předjímat. "Musíme si sednout se zástupci ministerstev dopravy a vnitra a vymyslet, jak se k tomu postavíme," tuší.

Původní záměr úřadů přitom zněl jasně: pokud se prokáže, že alkohol v míře do 0,24 promile neovlivňuje řidiče, bude nařízeno, aby hlídky u krajnic alkohol v krvi motoristů do zmíněné hodnoty ignorovaly. "Bylo jasně řečeno, že v takovém případě vedení dopravní policie skutečně tento pokyn vydá," potvrzuje Pokorný. Jenže právě do toho se nyní dopravní policii nechce. Trend ve zbytku Evropy totiž směřuje spíše ke zpřísňování limitů. O zavedení nulové tolerance uvažuje do budoucna stále více zemí, Česko by se tak vydalo úplně opačným směrem. Jasné je tedy zatím pouze to, že policisté budou muset ke stanovisku ministerstva zdravotnictví přihlédnout. "Určitě. Nemůžeme to pominout," připouští Tržil.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Josef Kolina, Vladimír Křivka

Spolek pivařů se vložil do přestřelky mezi pivovarem Bernard a Plzeňským Prazdrojem. Bernard dvakrát vyzýval plzeňský pivovar k soutěži o nejlepší nealkoholické pivo, Prazdroj to však odmítl. Členové První pivní extraligy tak vzali soutěž do svých rukou a ve slepém testu určili, že nejlepším pivem je Bernard. Birell skončil osmý.

Spolek pivařů, mezi něž patří například degustátor Jan Šuráň či tajemník prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl, se podle svých slov nechal k soutěži vyprovokovat proto, že plzeňský pivovar odmítl s malým rodinným pivovarem do souboje jít.

"Výzva zůstala ze strany Plzeňského Prazdroje nevyslyšena a vzhledem k tomu, že se na nás obraceli i zástupci pivní veřejnosti, rozhodli jsme se uspořádat vlastní slepý test," vysvětluje Jan Šuráň s tím, že standardně se členové spolku věnují degustaci dvanáctistupňových piv, ale tentokrát udělali výjimku.

Osm pivních znalců hodnotilo celkem jedenáct tuzemských nealkoholických pivních značek. Každý vzorek měl své číslo a byl vychlazen na předepsanou teplotu. Hodnotící podle vyjádření spolku netušili, jaké značky v testu hodnotí, a jednotlivým vzorkům přiřazovali čísla nejlepšího po nejhorší. Pivo, která tak nasbíralo nejnižší skóre, zvítězilo.

Vůbec nejmenší skóre - 25 - získala značka pivovaru Bernard se svým nealkoholickým pivem Bernard s čistou hlavou Free. Naopak nejprodávanější nealkoholické pivo v České republice Birell skončilo mezi degustátory na osmém místě spolu s Platanem.

"Výsledek mě těší a je pro mě určitou satisfakcí, když Plzeňáci souboj nepřijali, ale radši bych byl, kdyby ho přijali," řekl iDNES.cz šéf a spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard.

Podle něj je účast Jana Šuráně, který se celý život profesně pivem zabývá jak po inženýrské, tak i degustační stránce, zárukou toho, že degustace proběhla podle standardních pravidel. "Výsledek má pro mě i z tohoto důvodu váhu, ale nepřeceňuji ho. Degustací se dělá hodně a vycházejí různě," uvedl Bernard.

Zároveň připomněl, že on sám navrhoval, aby v soutěži s Prazdrojem bylo hodnoceno 25 nealkoholických značek a o jejich pořadí rozhodovalo 25 degustátorů.

Plzeňský Prazdroj svou reakci na výsledek degustace připravuje.

V anketě iDNES.cz hlasovalo pro vítězství nealkoholického piva Bernard 8 831 čtenůřů, Birrelu dalo svůj hlas 3 513 lidí.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autorka: Iva Špačková

Díky výměně knih v místní hospodě čtou v maďarské vesnici i lidé, kteří by si průkazku do knihovny nepořídili.

Cestou domů po těžkém pracovním dni dostane Ferenc Nagy často chuť zaskočit si do své oblíbené krčmy o trochu si tam počíst. V Gyopáru, malé hospůdce z komunistické éry v této vesnici hned za Budapeští, kde si mohou zákazníci nejen dát pivo a pálenku, ale dopřát si i určité intelektuální osvěžení, je dvaačtyřicetiletý Nagy něco jako štamgast, napsala agentura Reuters.

"Přijdu, sáhnu po knize a prostě hodinku nebo dvě čtu, podle toho, kolik mám času. Dám si studené pití, uvidím skupinu kolegů, tak jdu k jejich stolu a trochu si čtu. Je to dobré," řekl Nagy.

Knihovna vznikla svépomocí

Už je to víc než tři roky, co vedoucí podniku Peter Maurer přišel na nápad zřídit tento unikátní obecní hybrid - veřejnou knihovnu ve zdech hospody. A soudě podle spokojenosti zákazníků byl tento projekt úspěšný.

"Měli jsme prostě spoustu zahálejících knížek, tak jsme s majitelem mluvili o tom, že bychom je neměli nechat odvézt do odpadu a že by bylo dobré udělat někde knihovnu," řekl Maurer, sám bývalý knihkupec.

Po rychlém telefonátu dalšímu podnikateli, který dodal poličky, byla knihovna hotova během jednoho víkendu. Její obsah tvoří asi tisíc titulů od životopisů z pera starých Řeků až po moderní sportovní encyklopedie.

Přineseš - odneseš

"Nedávno jsme tu v době mistrovství světa měli debatu, kdo vyhrál první šampionát, a odpověď jsme našli ve dvou knihách, takže spor byl rozhodnut," řekl Maurer.

Pravidla jsou jednoduchá. Není tu žádná registrace ani poplatky za zapůjčení, knihovna jede podle systému "jednu přineseš, druhou si odneseš". Podle Maurera se to ukázalo jako překvapivě funkční.

Čtou i lidé, kteří by do knihovny nešli

"Chodí sem lidi, kteří by pravděpodobně nešli do knihovny, ale sem jdou. Dají si jeden nebo dva vinné střiky a čtou si v knížkách, jako se to za starých časů dělalo v kavárnách," řekl Maurer. Nagy, který sem přinesl asi třicet knížek ze své vlastní knihovny, je jeden z nejskalnějších příznivců této instituce.

"V prvních dnech jsme měli trochu obavy, jak se celá ta věc vyvine, protože ve vesnici je jiná knihovna," řekl. "Oni měli strach, že toto přiláká víc lidí, a ukázalo se, že to tak skutečně je."

Zdroj: tn nova.cz

Nápoj rakouské provenience prý povzbuzuje pijáky k postelovým výkonům.

Jedna rakouská firma vyrábějící pivo přišla se zajímavým vylepšením svého produktu. Vylepšuje pivo extrakty ze sýra, čímž mu dodává blahodárné účinky pro muže, píše list Metro.

Pivo slibuje "pozitivní a zdravé" změny už po pár půllitrech. A pochopitelně, který muž by nechtěl prospět svému libidu, že...

"Moje žena si už nemůže stěžovat, když strávím noc v hospodě," cituje list jednoho pijáka pěnivého moku z Bregenzu.

Rizikem nicméně je chuť nápoje, po níž nezůstává pijákův dech právě vonný. Pokud by tedy někdo chtěl účinky piva vyzkoušet okamžitě po konzumaci, měl by si s sebou vzít kartáček na zuby, aby partnerku (nebo partnera) neodradil.

Zdroj: tn Nova.cz

Pivovar z Liberecka vévodí žebříčku, který porovnává výrobce podle zisku na jedno pivo. Dobře si vede také humpolecký Bernard nebo pivovary patřící pod skupinu K Brewery. Přestože trh klesal, menším výrobcům se dařilo a rostli.

Ještě před dvanácti lety chtěli angličtí majitelé svijanský pivovar zavřít, protože byl příliš malý a moc nevydělával. Dnes mohou už jen litovat svého rozhodnutí prodat firmu za 15 milionů korun libereckým podnikatelům ze skupiny LIF. Pivovar Svijany se totiž stal nejziskovějším producentem v Česku v přepočtu na jeden půllitr.

Každé pivo loni majitelům vydělalo před zdaněním 2,72 koruny. Celkový zisk dosáhl 209 milionů, po zdanění pak 167 milionů korun. Žádný z pivovarů, které dosud zveřejnily výsledky, včetně čtveřice největších výrobců, nedopadl v tomto srovnání lépe.

Jak je možné, že pivovar, který uvaří jen asi každé padesáté pivo v Česku, dokáže prodávat ziskověji než obr Plzeňský Prazdroj, aniž by měl podobně drahou a silnou značku, jako je Pilsner Urquell?

"Svijany se stále vezou na vysoké vlně popularity mezi Čechy, která je zároveň podpořena výstavem na hranici aktuálních produkčních možností firmy. I vysoké odpisy udělají se ziskovostí divy," přemítá analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka.

Lidé se odklánějí od masových značek

"Drží se filozofie prodávat co nejblíže kolem pivovaru," vidí další příčinu vyšších zisků výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Svijany prodají zhruba polovinu všeho uvařeného piva ve svém domovském Libereckém kraji a ušetří tak na distribuci do vzdálenějších koutů Česka.

Oproti roku 2008 dokázal podnik zvýšit zisk o 73 procent. Podle jeho šéfa Romana Havlíka nepůjde o ojedinělý výstřelek. "Letos chceme mít nejméně takový zisk jako loni," plánuje Havlík.

Pivovar ročně investuje kolem sta milionů korun do dalšího zvyšování výroby. Výborné výsledky přenesl i na zaměstnance: průměrná mzda tu stoupla meziročně o téměř čtyři tisíce korun, na 28 tisíc korun. Firma se dál rozrůstá: už dříve ovládli stejní majitelé nedaleký Pivovar Rohozec, loni pak náchodský pivovar Primátor.

Svijanskému pivu pomáhá také vzrůstající obliba malých a středních pivovarů. "Je tu pomalý odklon od pití neoriginálních a masových značek k regionálním pivům či speciálům," potvrzuje agrární analytik Petr Havel.

Svijany, podobně jako většina menších pivovarů, se snaží zachovat klasický způsob výroby. "Taková piva teď zákazníci hodně požadují," připomíná prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek.

Malé pivovary rostou

Menší pivovary už proto zdaleka nemusí bojovat o konzumenty pouze nižší cenou. To dokazuje v žebříčku ziskovosti i čtvrté místo Rodinného pivovaru Bernard, který na půllitru dokáže vydělat více než Heineken či Budvar.

Šéf Bernardu přitom očekává, že úspěšný bude i letos. "Už loni se naše ziskovost hodně zlepšila, snažili jsme se vyrábět efektivněji," popisuje Bernard, jehož pivovar má na každém půllitru více než korunu.

Úspěšný rok 2009 hlásí i skupina K Brewery, která vlastní sedm menších pivovarů. "Naše prodeje v Česku vzrostly o 5,5 procenta, navzdory šestiprocentnímu propadu celého trhu ," uvedl ředitel skupiny Zdeněk Radil.

Velké pivovary neberou zisk na jedno pivo jako zásadní ekonomický ukazatel. "Je to spíše spotřebitelská informace. Naše zisky jakožto exportního pivovaru ovlivňuje hlavně kurz koruny," vysvětluje Jiří Boček, šéf Budějovického Budvaru.

V absolutních číslech je v Česku stále nejziskovější Plzeňský Prazdroj, který za poslední finanční rok vydělal před zdaněním 4,7 miliardy korun.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autoři: Tomáš Lysoněk a Jan Sůra | Foto: Ota Bartovský

In vino veritas, in pivo taky, praví hospodské moudro. Josef Rejlek ze Soběslavi nenašel ve zlatavém moku pravdu, ale celoživotní koníček. Jeho sbírka pivovarských artefaktů čítá tisíce položek. Najdete v ní například více než pět set pivních kalendáříků, originální otvíráky nebo dva a půl tisíce pivních korunek. Nejpočetněji jsou ve sbírce zastoupeny pivní etikety. Sběratel jich během dvaatřiceti let získal přes třicet tisíc.

Co všechno sbíráte?

Sbírám hlavně pivní etikety. S těmi jsem začínal. Pak jsem se dal do korunek, protože se mi líbila potištěná nebo pomalovaná víčka. Část jsem jich teď zapůjčil na výstavu do písecké Sladovny, kde si je mohou lidé do 22. srpna prohlédnout. Potom přišli kamarádi s tím, že bych měl dělat všechno, a tak od roku 1990, kdy nastal velký příliv artefaktů, sbírám i propisovačky, zapalovače, kalendáříky a otvíráky. Co se týče piva, mám ještě sbírku staniolů, šátečků, jak se říká.

Etikety bylo to první, co jste sbíral. Kdy jste s tím začal?

To vám můžu říct úplně přesně. Bylo to v roce 1978.

Proč právě etikety?

Jeden kolega z práce přinesl krásnou cizinu. Já taky něco měl, ale jemu jsem se nevyrovnal. Tak jsme se domluvili, že začneme sbírat. Jeho to po čase pustilo, ale já sbírám pořád dál.

Kolik jich máte?

Oficiálně udávám třicet tisíc, ale bude jich víc. Hodně jsem jich ještě nezařadil.

Jak se vám podařilo nashromáždit tak velkou sbírku?

Začátky byly krušné, ale mezi sběrateli jsem poznal spoustu dobrých přátel, od kterých jsem etikety sháněl. Navíc tenkrát nebyly drahé, stály desetník, ty dražší padesátník. Dnes jsou ceny mnohonásobně vyšší. Další etikety se mi podařilo získat od lidí, kteří se zbavovali sbírek, protože je neměli kam dát. A tak jsem to dával pomalu dohromady a začal je řadit.

Jak máte sbírku seřazenou?

Podle katalogů. U každé značky piva je obrazová část a v ní se vyhledá etiketa. Etikety se liší třeba vzhledem, různými značkami nebo papírem. Každý kraj má své pivovary. A každý pivovar v kraji má u mě své desky.

Vzpomenete si ještě na svou první etiketu?

To si bohužel nevzpomenu. Myslím, že jsem měl nějaké etikety z ciziny. Pak jsem začal sbírat naše etikety. Nebyly špatné, ale obyčejnější oproti těm cizím. Ty už tenkrát byly na dobré úrovni. Po roce 1990 se to ale i u nás hodně zlepšilo. Pořád je na co se dívat.

Teď sbíráte etikety jen z Čech nebo i ty zahraniční?

Ne, jen z Čech a Slovenska.

Která etiketa je nejstarší nebo kterou si nejvíc ceníte?

Nejvíce si vážím asi etikety z želečského pivovaru, protože to je z našeho regionu. Přinesli mi ji kamarádi. Pochází někdy z první poloviny 20. století. V roce 1943 fungoval v obci pivovar statku Želeč a právě z tohoto období etiketa je. Na začátku minulého století byl v Želči ještě pivovar hraběte Otty z Harrachu , který používal lahve s vyrytými nápisy. Ty se dneska mezi sběrateli také hodně cení.

Je nějaká etiketa, která vám ve sbírce chybí?

Hlavně nemám ty starší. Některých je opravdu málo, například Buštěhrad se teď špatně shání.

Jak získáváte nové kousky do své sbírky?

Když nějakou etiketu prodám, tak si místo ní koupím jinou nebo mi je přinesou kamarádi. Měním a jezdím po burzách. Hodně si taky dopisujeme. Problém je v tom, že dopisem přijde jen jeden kousek a to je špatné.

Od jedné značky máte tedy i více stejných etiket?

Ano, když můžu, tak si nakoupím víc, abych měl na výměnu. Každý nemá možnost jet na burzu, tak to dáme do obálek a pošleme sběratelům. Někdo jiný zase na oplátku pošle etiketu vám.

Jezdíte na pivní slavnosti?

Na pivní slavnosti jezdím, z táborských jsem nevynechal ani jedny. Získávám tam taky nové etikety, ale už to není, co bývalo. Dříve jezdili pivovarští a přivezli různé artefakty. Dnes už jsou tam dealeři a ti toho moc nepřivezou. A když něco přivezou, tak je to všechno staré, tudíž to pro nás sběratele nemá žádnou cenu, protože už to máme. Pivních slavností se ale účastním, protože tam mám kamarády mezi pivaři i sládky z pivovarů.

Jste členem nějakého klubu sběratelů?

Ano. Jsem v pražském Klubu sběratelů kuriozit a od roku 1990 jsem v Parkán klubu Tábor.

Říkal jste, že máte přes třicet tisíc etiket. Víte, kolik sběratelů sbírá stejnou věc a jak jsou na tom sbírky v porovnání velikosti?

Největší sbírka pivních etiket je v Ústí nad Labem. Měl ji pan Tupý, ale zemřel, tak ji asi zdědili jeho synové. Jinak jsou i větší sbírky, než mám já.

Nechcete znovu sbírat zahraniční značky?

Ne, protože je jich velká škála, strašně moc druhů. Mám o nich atlasy a literaturu, ale neuvažuji o tom, že bych je začal sbírat. Navíc musíte umět řeči a já umím německy tak akorát koukat.

Existuje ještě vůbec něco, co od piva nesbíráte?

Pivovarské odznaky a jinak mám asi všechno .

Neláká vás sbírat je?

To ne, jsem spokojený s tímhle. Člověk by mohl sbírat ještě různé přívěsky a další drobnosti, ale to už je nad rámec. Já mám navíc další aktivity - chovatelství. Už tak toho mám moc, takže o tom nepřemýšlím. Taky mi to zabere hodně času.

Kolik času sběratelství věnujete?

Přibližně dvě nebo tři hodiny denně. Teď, když je horko, méně, ale za dlouhých zimních večerů minimálně dvě nebo tři hodiny. Zakoukáte se a nemůžete od toho odejít. Je krása jenom na to pohledět.

Líbí se vám spíš starší etikety nebo ty ze současnosti?

Do roku 1948 byly etikety opravdu skvostné, ale líbí se mi i nové. Podle mě jsou všechny krásné, když se to tak vezme, třeba Klostermann nebo Král Šumavy, to jsou opravdu krásné etikety.

Vyžaduje sbírka nějakou údržbu nebo péči?

Ani ne. Nejnáročnější je rozřazování.

Co říkáte na současný trend prodeje piva v plastových lahvích?

Nemůžu být nadšený, to je jedno s druhým. Je to výhodné pro supermarkety i pro lidi. Plastová lahev je praktičtější, ale sklo je sklo. Od roku 2008 u nás upadají státní pivovary a začíná éra minipivovárků. Působí tu i nadnárodní společnosti, které u nás skupují pivovary, zavírají je a sloučí do jednoho. Tak například zanikla Kutná Hora nebo Louny a teď to všechno stáčí Heineken v Krušovicích. Totéž se děje se Starobrnem. Pro sběratele etiket je to špatné. Dneska už máme jen tovar etikety. Když ho známe, zařadíme si ho, ale jinak už je na tom úplně jiná adresa a vypadá to, že s původní značkou nemá zdánlivě co dělat.

Vidím, že máte přehled o tom, co se děje v pivovarech.

Je to nezbytné. Musíte vědět o dění v každém pivovaru, ať už kvůli korunkám nebo etiketám, bez toho se jako sběratel pivovarských artefaktů neobejdete. Když něco děláte, tak to musíte dělat pořádně.

Jako sběratele a znalce vás musel potěšit záměr vybudovat v Soběslavi malý pivovar a navázat tak na pivovarskou tradici, která má počátky v 18. století.

Zaujalo mne, že tu bude pivovárek, ale dokud nestojí, nemá cenu to rozšiřovat dál.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Hana Míková

Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Dost možná i tohle je důvod, proč Soběslavští zvažují po dlouhé době ve svém městě znovu vyrábět vlastní pěnivý mok. Do bývalého pivovaru v areálu místního hradu by se výroba piva vrátila po 60 letech.

O obnovu tradičního pivovarnictví se chce ve městě pokusit jednatel jedné ze zdejších prosperujících firem Rostislav Staněk. Před dvěma lety odkoupil zchátralý objekt na náměstí Republiky a nyní začíná zpracovávat plány.

Pivo se zřejmě bude vyrábět v hradních sklepeních. V budově na náměstí Republiky vznikne restaurace, kongresové centrum i ubytovací zařízení. Obnovený pivovar by se měl stát lákadlem pro turisty. Pravidelně by zde byly návštěvní dny, uvažuje se také o pořádání pivních slavností, které se zatím nejblíže konají v Táboře.

„Soběslavské pivo by mě potěšilo. Byl jsem nedávno v nedalekém Pacově a ochutnal tamní domorodé zázvorové a tmavé pivo a byl jsem úplně nadšen. Myslím, že malé pivovary mají budoucnost. Lidé už mají dost těch velkokapacitních břeček,“ netajil se radostí nad chystanou výstavbou pivovaru v Soběslavi tamní obyvatel Josef Nedělník. Pokud se rekonstrukce objektu podaří,mohou se obyvatelé i návštěvníci města těšit na čtyři druhy soběslavského piva. V nabídce bude světlé, polotmavé, tmavé a pšeničné. Nabídka bude rozšiřována podle sezony, uvažuje se například o pivu zázvorovém či višňovém. Speciální piva by se mohla vyrábět také k různým společenským událostem.

***

Pokud se vše podaří, mohou se obyvatelé i návštěvníci města těšit na čtyři druhy soběslavského piva.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Špičkovou sbírku pivních etiket vlastní Jiří Kozel z Ostravy. Jeho kolekce je třetí největší na světě.

Více než 350 tisíc pivních etiket z celého světa vlastní Jiří Kozel (55) z Ostravy. Bez nadsázky se dá říci, že téměř neexistuje stát, který by vyráběl pivo, a jehož etiketu by neměl. Ve sbírce mu chybí pouze dvě lokality – ostrov Guam s americkou vojenskou základnou v Tichomoří a Francouzská Guyana v Jižní Americe. Kromě těchto dvou destinací jej nezaskočí ani dotazy na pivo z Grónska, Iránu, Nepálu, Severní Koreje, Palestiny, či z kdejakého ostrůvku uprostřed Pacifiku – všechny je má. Nejvíce si však cení starých etiket z předválečných pivovarů. "Ty měly neopakovatelné kouzlo, byla na nich vidět ta ruční práce," vysvětluje Jiří Kozel.

Sbírání etiket ovlivnilo Jiřímu Kozlovi život

Etikety začal Jiří Kozel sbírat ve třinácti letech spolu se starším bratrem. "Bylo to tehdy pro nás jakýmsi pohledem do ciziny. Nejprve jsme obesílali zahraniční pivovary s prosbou o zaslání etiket, v čemž nám překvapivě často vyhověli, později jsme je začali vyměňovat, nebo i kupovat. Naštěstí nebyly tehdy ceny tak vysoké jako dnes, kdy se etiketa prodává třeba za sto euro. Dnešní sběratelství už nemá to kouzlo, je to komerce, kdy se za peníze dá koupit cokoli," říká Jiří Kozel s tím, že sbírání etiket ovlivnilo celý jeho život. "Teď už to není jenom o sbírání etiket, ale mnohem více o lidech, protože jsem mezi sběrateli našel mnoho opravdových přátel u nás i v zahraničí," říká sběratel, který je zároveň předsedou ostravského Klubu sběratelů pivních suvenýrů. Ten v Ostravě pravidelně pořádá největší burzu pivních etiket v republice, kam se sjíždějí sběratelé z mnoha zemí, aby rozšířili své sbírky.

Postupem času se Jiří Kozel propracoval k největší registrované sbírce v České republice a třetí největší na světě. Není tedy divu, že šanony a krabice s etiketami zabírají podstatnou část jeho bytu. "Jednu dobu jsem na etiketách dokonce i spal, protože jsem je musel mít uskladněné i pod postelí," usmívá se Jiří Kozel, který ač sběratel pivních etiket, pivo téměř vůbec nepije.

Zdroj: tn Nova.cz | Autor: Marek Švidrnoch

13. ročník Krkonošských pivních slavností se letos uskuteční již tradičně ve Vrchlabí v sobotu 7. srpna. Po úspěšném loňském ročníku, který premiérově nabídl dvě podia, i letos láká na bohatý program v čele s MICHALEM HRŮZOU, kapelou YO YO BAND a jako hudební delikatesu organizátoři zvolili britskou funkovou legendu KAVA KAVA. Nebude chybět silná výčepní liga zastoupená několika pivovary, různé stylové pochutiny a atrakce pro děti i dospělé.

„Původně malá městská slavnost dnes patří mezi nejvyhledávanější regionální události. Návštěvníci přivítali loňské novinky s nadšením, a proto jsme se rozhodli zachovat nové pojetí akce i v letošním 13. ročníku“, říká organizátor Vladimír Paulů. „Hudební produkce tedy opět proběhne na dvou pódiích, vedle tradičního programu na náměstí nabídneme návštěvníkům také alternativní program v areálu zámeckého parku "Za konírnou". Pro radost malých i velkých opět připravujeme pouť "U kostela", která vychází z tradice vrchlabské Vavřinecké pouti“ dodává.

Nedílnou součástí Krkonošských pivních slavností je bohatý kulturní program, který zajišťuje atmosféru akce. Jako každým rokem se v 9.00 hod otevřou brány slavností úderem kostelních zvonů a příchodem vládce hor – samotného Krakonoše. O vysoké úrovni minulých ročníků svědčí účast takových hvězd jako je např. Lucie Bílá, Support Lesbiens, Buty, Anna K, Radim Hladík, Žlutý Pes a mnoha dalších.

Letos se po mnoha letech do Vrchlabí, dnes na hlavním podium na náměstí, vrací oblíbená kapela Yo Yo Band, zahraje také populární Michal Hrůza s Kapelou Hrůzy. Dále vystoupí, dnes již výrazná hudební postava Karel Kahovec s legendárními George and Beatovens a hostujícím Viktorem Sodomou, a o dobrou zábavu a pódiovou show se postará retro-kapela The Peripeties.

Jak bylo naznačeno, ani letos nebude chybět druhé podium v zámeckém parku za konírnou, které tentokrát nabídne snad prvního zahraničního hosta v dějinách této akce a to velmi váženou britskou „space-funkovou“ skupinu Kava Kava. Svou indie rock´n´rollovou show předvede kapela The Roads, kterou mohli hudební fanoušci zaregistrovat i v televizních hitparádách. Velkým lákadlem je také stále oblíbenější elektro-popová formace Cartonnage a opravdový šrumec na pódiu ukáže přítomným dobře známé krkonošské těleso Cémur Šámur. Představí se také pražští Pankix s elektrickými houslemi a zpěvačkou s balkánskými kořeny a pro příznivce elektronické muziky i letos desky roztočí DJs ze Sunlab.cz.

Na pivních slavnostech nesmí chybět široký výběr druhů piva - letos rozšířený o další značky, bohaté občerstvení a množství kulinářských specialit – například krkonošské vepřové hody. Vrchlabské pivní patrioty jistě potěší zpráva, že pivovar Krkonošský medvěd opět vaří a na slavnostech představí několik druhů piva vyrobeného podle zbrusu nové receptury. Pivovar Krkonošský medvěd dále umožní návštěvníkům slavností nahlédnout do zákulisí výroby piva a prohlédnout si celý proces vaření přímo na náměstí v exklusivní mobilní varně. Ani tento rok nebude chybět oblíbené Pivní referendum, ve kterém návštěvníci slavností zvolí svůj nejoblíbenější pivovar.

Stejně jako v loňském roce budou i letos na obou scénách umístěny velkokapacitní stany pro případ nevlídného počasí.

Více informací najdete na stránkách www.krkonosskepivnislavnosti.cz

Zdroj: Tisková zpráva Krkonošských pivních slavností

Tématem posledních dnů je v Roudnici nad Labem zdevastovaný pivovar. Stavba, která by podle někoho měla konečně zmizet z povrchu zemského, aby Roudničané měli od té ostudy klid, pro jiného je to ale historicky cenná budova, jíž stojí za to zachránit.

Pivovar desítky let chátrá a nyní, když jeho hodiny ukazují za pět minut dvanáct, začíná ze strany některých občanů boj za jeho záchranu. Petice, jíž založilo občanské sdružení Esprit, čítá přes dva tisíce podpisů. Za co ale vůbec tito lidé bojují? Stojí pivovar za to? Odpověď na tyto otázky jsme hledali přímo v pivovaru, který jsme prošli „od sklepa až po střechu“. Tedy spíše jen od přízemí po druhé poschodí. Vlastní sklepy totiž pivovar nikdy neměl a střechu už postrádá také.

„Sklepy pivovar nikdy neměl. Pivo se prý hnalo skleněným potrubím přímo do zámku,“ vysvětlil nám člen sdružení Esprit, akademický malíř a restaurátor Jiří Brodský, na naší prohlídce průvodce, pověřený majitelem pivovaru Johnem Baileym.

Útočiště bezdomovců

Klíče zarachotily v zámku a naše prohlídka začíná. Železná vrata se otevírají a za nimi je halda odpadků. Opuštěný objekt zřejmě slouží jako útočiště bezdomovců.

V dalších místnostech je to podobné. Nepořádek, haraburdí, kusy drátů a další nástrahy. Bez baterky by se tu člověk mohl zranit.

Brzy se dostáváme do místnosti s obrovskými betonovými vanami, po stranách jsou ještě železné nádrže. Naše prohlídka začíná být zajímavá.

Poté následuje místnost poměrně zachovalá, kde se vařilo pivo. Železné zařízení je dosti zdevastované, je vidět, že sběrači kovů tu vzali, co se dalo. Dnes už tu prakticky nemají co ukrást. Zůstalo tu jen pevně zazděné zařízení.

Na zdi nás zaujaly černobílé kresby, zřejmě z novější historie pivovaru. Že by tu zanechal kousek svého umění někdo z posledních zaměstnanců pivovaru? Kresby jsou téměř nedotčené. Stejně tak omítky a zdi jsou v dobrém stavu.

Sladovna

Následuje úžasný prostor sladovny. Obrovská plocha předělená dvěma řadami mohutných sloupů, z nichž vychází trojí křížové klenutí. Z boku sem září denní světlo. Není divu, že má tato část pivovaru statut chráněné památky.

Okamžitě si tu přestavuji tržnici. Vidím živě tyto prostory s řemeslníky nabízejícími zboží, keramiku, bedny se zeleninou, kořenářky... Nebo restauraci s číšníky a rozmlouvajícími hosty...

Sladovna je ale prázdná, stejně jako totožný prostor v dalším podlaží.

Čím výše stoupáme, tím je stav budovy žalostnější. Dočkáme se i obrovské louže v horním poschodí. Na „půdě“ to začíná být dost nebezpečné.

Po střeše tu není ani památky, kromě jednoho trámu a hromady dřeva ve dvoře.Většina pohozených trámů, i prkna, po nichž chodíme, vypadají velmi zachovale. Některým místům se přesto raději vyhýbáme. Prkna i trámy tu trouchniví a propadají se.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autorka: Zdeňka Studená

Předseda čínské asociace vinařského průmyslu Wang Yancai dnes v Pekingu sdělil, že vloni dosáhla čínská pivní produkce více než 42 milionů hektolitrů. V uplynulých osmi letech byla čínská pivní produkce na prvním místě ve světě.

Podle zprávy tiskové agentury Nová Čína byla v roce 2002 čínská pivní produkce 23,86 milionů hektolitrů a Čína poprvé překonala USA a stala se největší zemí vyrábějící pivo. Zatím má Čína 20% pivních spotřebitelů celého světa a je zodpovědná za 30% nárůstu objemu globální pivní produkce.

Zdroj: Czech CRI.cn

Ku každému pracovnému miestu v pivovarníckom sektore na Slovensku sa nepriamo generuje približne jedno pracovné miesto v maloobchode, dve v dodávateľských sektoroch a takmer šesť v pohostinskom sektore. Vyplýva to z nezávislej štúdie o vplyve výroby a predaja piva na európsku ekonomiku, ktorú vypracovala spoločnosť Ernst & Young. Na Slovensku tak má vďaka výrobe a predaju piva prácu 20 800 ľudí. Informovalo o tom Slovenské združenie výrobcov piva a sladu (SZVPS).

Slovenské pivovary priamo zamestnávajú 2 200 pracovníkov. Ako uviedol výkonný riaditeľ SZVPS Roman Šusták, efektu pivovarníckeho sektoru v dodávateľských odvetviach možno prisúdiť okolo 4 800 pracovných miest. V pohostinskom sektore má prepojenie s pivovarníctvom okolo 12 200 pracovných miest a v maloobchode vďačí za svoje pracovné miesto predaju piva okolo 1 600 zamestnancov.

Polovica z celkového počtu pracovných miest nepriamo vytvorených pivovarníckym sektorom pripadá na odvetvie poľnohospodárstva, ktoré produkuje jačmeň a slad. Ďalšie odvetvia, ktoré majú podstatný prospech z pivovarníckeho sektora sú sektor obalov, doprava, médiá, marketing a služby. V Európe súvisí s výrobou a predajom piva 2,5 mil. pracovných miest, pričom len približne 6 % z nich tvorí priamo pivovarnícky sektor.

Ročné výdavky európskeho pivovarníckeho sektora na nákup tovarov a služieb predstavujú podľa Šustáka 24,5 mld. eur. Väčšina, 40 % prostriedkov, sa minie v sektore služieb, 18 % v poľnohospodárstve a obalovom priemysle.

To, aký bude v budúcnosti ekonomický dopad pivovarníckeho sektora na európsku a slovenskú ekonomiku, vo veľkej miere podľa Šustáka závisí od rastu nákladov na výrobu piva a možného pokračovania hospodárskej recesie. "Negatívne ho môže ovplyvniť aj zvyšovanie priamych a nepriamych daní. V neposlednom rade treba brať do úvahy aj možné zmeny v správaní spotrebiteľov. Tieto parametre ovplyvňujú jednak spotrebu, ale aj produkciu piva v Európe," uzavrel Šusták.

Zdroj: Ekonomika Sme.sk

Najlepšie pivo na svete uvaril malý belgický pivovar Westvleteren. Spravujú ho trapistickí mnísi z kláštora Saint Sixtus na západe krajiny.

Jeho skvost, pivo Westvleteren 12, získal najviac hlasov spomedzi takmer 2,5 milióna zapojených hodnotiteľov. Povedal pre TASR Peter Blahút z Prešporskej pivotéky v Bratislave.

Celosvetové hlasovanie prebiehalo na stránke ratebeer.com a hodnotilo sa 110.000 pív pochádzajúcich z viac ako 9680 pivovarov. Historicky tak toto pivo obhájilo prvenstvo piatykrát od spustenia súťaže v roku 2002. Okrem Westvleteren 12 sa v prvej desiatke umiestnilo ďalšie belgické trapistické pivo Rochefort Trappistes 10 z pivovaru Brasserie Rochefort, v prvej stovke bodoval aj Rochefort Trappistes 8 a St. Bernardus Abt 12. Tieto majú priaznivci piva možnosť kúpiť aj na Slovensku.

"Po úspechoch piva Westvleteren 12 sa o neho zvýšil záujem natoľko, že mimo kláštora, kde sa varí, ho dostanete len veľmi ťažko. Aj pri osobnej návšteve je možný iba odber obmedzeného množstva, ktoré je potrebné si vopred telefonicky rezervovať," potvrdil Blahút. S ostatnými trapistickými pivami je to jednoduchšie a fajnšmekri ich môžu kúpiť v špecializovaných pivotékach. Slováci podľa predaja v Prešporskej pivotéke majú záujem hlavne o Rochefort Trappistes 10 a jeho súrodenca s menším obsahom alkoholu Rochefort 8, prípadne St. Bernardus Abt.

Belgicko je známe tradíciou a históriou výroby piva. Od stredoveku sa tu rozvíjali postupy a receptúry varenia . Dodnes pretrvalo takmer 190 pivovarov, v ktorých sa varí skoro 800 druhov piva. Medzi najznámejšie patria tzv. "trapistické" pivá, ktoré sa aj dnes varia podľa tradičných receptúr za múrmi kláštora trapistami - mníchmi žijúcimi v prísnom mužskom ráde. Prvé trapistické pivo, ktoré sa začalo distribuovať aj mimo mníšskej komunity, bolo Westmalle v roku 1861. Existuje už iba sedem takýchto kláštorov, z toho šesť sa nachádza v Belgicku a jeden v Holandsku.

Zdroj: HN Online.sk | TASR

Spotřeba v letních měsících rok od roku stoupá!

Lehký a svěží Hoegaarden je jako stvořený pro současné horké letní dny, kdy si můžete v klidu posedět na zahrádce oblíbené restaurace nebo baru. Toto originální pšeničné pivo se na českém trhu poprvé objevilo v roce 2002 a od té doby si vytvořilo věrnou základnu fanoušků, kteří jsou ochotni si pro něho cíleně dojít do restaurace nebo baru, kde se prodává.

„Češi si belgický speciál Hoegaarden oblíbili. Hlavně v horkém letním počasí je svěží chuť tohoto speciálu, navíc servírovaného se šťavnatou limetkou, opravdu vítaným zpestřením," komentuje trend vzrůstající spotřeby Martina Bučková, manažerka prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen.

Oblíbenost dokazuje i fakt, že sami spotřebitelé dokonce aktivně zakládají různé fanouškovské stránky, na kterých si vyměňují informace, kde je aktuálně Hoegaarden k dostání.

V současném horku láká Čechy především specifická chuť Hoegaardenu s náznakem pomeranče a koriandru a originální šestihranná sklenice ozdobená plátkem limetky. Mimochodem věděli jste, že právě přidaná limetka je českým kouskem? Jistý barman z Potrefené husy se rozhodl vyzkoušet, jestli by tenhle trik mohl u zákazníků uspět. A uspěl - tento rituál záhy převzali všichni ostatní barmani a dnes již stěží najdete restauraci, kde by vám Hoegaarden naservírovali bez osvěžujícího zeleného plátku.

Fajnšmekři, kteří rádi zkoušejí nové věci, si oblíbili i čím dál populárnější pivní koktejly. V letních dnech je skvěle osvěží například mojito připravené právě z tohoto speciálu - pozor, v Potrefené huse se servíruje pod názvem Hoegaarden Beer Special a připravuje se z máty, limetky, třtinového cukru a samozřejmě Hoegaardenu. Vaše chuťové buňky by mohl potěšit i Hoegaarden Universal s brusinkovým džusem, rovněž servírovaný v Potrefené huse. Ve světě se zase můžete setkat třeba i s koktejlem z Hoegaardenu a grenadiny a podobných specialit.

Tip na speciální koktejl Hoegaarden Beer Special: 1/ 2 limetky, hrst máty, 2 lžičky třtinového cukru, ledová tříšť, 2 dl Hoegaarden White, ozdoba - větvička pocukrované máty. Způsob míchání - ve skle, sklo - pivní sklo Hoegaarden 0,3 dl

Do skla vložíme limetku, hrst máty a třtinový cukr. Tyto tři ingredience ve sklenici rozdrtíme a zasypeme ledem. Pak dolijeme pivním speciálem Hoegaarden, promícháme lžičkou a dosypeme ledem. Nakonec dozdobíme větvičkou pocukrované máty umístěnou na vrch koktejlu.

Zdroj: GastroTrend.cz

Oslavy Anenské pouti v severoplzeňských Nečtinech se o víkendu opět nesly ve znamení piva. Už pošestnácté se tu totiž v sobotu uskutečnily tradiční pivní slavnosti. Součástí programu bylo i vystoupení domažlických dudáků, Josefa Švejka či revivalové skupiny Kabát.

Vloni Nečtinští uspořádali akci kvůli pouťovým atrakcím o týden dřív a celý den tehdy propršel. A ani tentokrát to dopoledne nevypadalo lépe. „Snad se to ještě vybere,“ zoufal si při pohledu na mraky starosta Nečtin Jiří Křemenák. O omezení programu nechtěl ani slyšet. „Je to tradiční akce a nechceme ji přerušovat jen kvůli nepříznivému počasí. Je tu vždycky takový krásný mumraj, když se sejde hodně lidí, a povídáme, zanadáváme si a pak se jde zase dál,“ vysvětlil.

Starostova slova potvrdil i Václav Kamínek z nedalekého Čestětína. „Chodíme sem na slavnosti často, podívat se na kapely i dát si pivo. Navíc jsou Nečtiny pro široké okolí takovou střediskovou obcí, takže se sem sjíždíme i my z okolních osad a navzájem už se díky podobným akcím známe. Vždycky se na to setkání po roce těšíme,“ říká. Rád vzpomíná i na první ročníky, kdy součástí skromnějšího programu byl i fotbalový turnaj. „Také to mělo něco do sebe. Sudy jsme vždycky dopíjeli až v pondělí,“ směje se. Svému kamarádu Václavovi přitakával i místní Antonín Koča: „Chodím sem pravidelně každý rok a musím říct, že jsem hrdý, že se tady u nás něco takového děje. Je tu dobré pivo.“

O zábavu se v odpoledních hodinách postaral kromě jiných účinkujících plzeňský Švejk, který lidem servíroval hlášky z první republiky a vytvořil pod pódiem oddychovou atmosféru. Do „tuhého“ šlo jen tehdy, když se do sebe soutěžící v rámci soutěže jedlíků snažili během sedmi minut nasoukat zásoby deseti kil vídeňských párků. Nebo když se bojovalo o titul nečtinského krále pivařů a pivařek. „Z loňska drží rekord místní Theodor Bayer, ve kterém zmizel půllitr piva bez sebemenšího ukápnutí za dvě sekundy,“ prozradil jeden z organizátorů.

Na nečtinské slavnosti dorazily i známé tváře. V davu návštěvníků se objevila třeba herečka Bára Hrzánová se svým mužem Radkem Holubem „Chodíme sem každý rok. Kousek odsud máme chatu. Jezdila jsem sem už jako malá holka a v roce 1996 jsme tu měli dokonce jako první pár venkovní svatbu na zřícenině hradu Preitenstein. Já osobně se tu cítím jako doma,“ vysvětlila herečka.

Pivní slavnosti jsou pro místní i lidi z okolí bezesporu oblíbenou společenskou akcí, na kterou se vždy všichni těší. přesto Nečtinští uvažují o změnách. „Chceme akci pořádat i v dalších letech, jen ji asi naladíme více ve směru té klasické pouti s církevním nádechem. V současné době vzniká meditační cesta se sochami od kapličky Piety ke kostelu sv. Anny. Tudy by v budoucnu mohlo jít pouťové procesí, které by bylo na plácku před kostelem zakončené bohoslužbou pod širým nebem,“ popisuje vizi budoucích oslav starosta.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autorka: Kateřina Černá

Skotský pivovar BrewDog sídlící v Fraserburghu o sobě dal vědět již několikrát. Známý je zejména boj s jedním německým pivovarem o to, který pivovar se bude moci honosit nejsilnějším pivem světa. A Skoti teď udělali pořádný krok k ultimátnímu vítězství - připravili pivo s názvem The End of History, které obsahuje 55 procent alkoholu, a je tak silnější než naprostá většina kořalek.

Nejnovější počin pivovaru byl okamžitě odsouzen ochránci zvířat. Těm totiž vadí, že se nové pivo prodává v jakýchsi bizarních obalech z mrtvých zvířat, které jsou jakoby vycpány láhví. "Je to laciný obchodní tah," shodují se.

V první várce bylo vyrobenou pouze 12 kusů piva, přičemž se cena pohybovala mezi 500 - 700 librami (15 000 až 21 000 korun), podle druhu zvířete, ve kterém se láhev nacházela. Pro první várku bylo využito sedm mrtvých lasic, čtyři veverky a jeden zajíc.

Výrobci si stojí za tím, že ani jedno ze zvířat nebylo zabito kvůli jejich produktům. Většinou prý využili těla zvířat, která nalezli u silnice. Ta pak očistil a připravil preparátor. Některá navíc dostala i speciální oblečky.

Okamžitě vyprodáno

Jisté je, že inovativní pivovarníci oslavili s novým kontroverzním produktem velký úspěch. Po všech 12 láhvích se doslova zaprášilo, a BrewDog tak zřejmě připraví nejméně ještě jednu edici.

Malý skotský pivovar v zásadě obyčejná piva, jak je většina lidí zná, nepřipravuje. Jejich motto: "Pivo nemělo nikdy být nijaké, apatické a bez chuti," mluví samo za sebe. Není tak divu, že dříve vyrobená piva nesla názvy Tactical Nuclear Penguin (Taktický Nukleární Tučňák - 32% alkoholu) či Sink the Bismarck (Potopte Bismarck - 41 % alkoholu).

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Jakub Kynčl

Táborským pivním slavnostem možná vyroste konkurence. Nápad už pomalu zraje.

Zmizí ruina. Vyroste nekuřácká restaurace. A pivo se sem bude vozit z hradu. Soběslavští se na obnovení tradice vaření piva docela těší.

Ředitel zdejšího kulturního domu Petr Valeš dokonce multifunkční centrum s kongresovým sálem nevnímá jako konkurenci. „Je to super nápad. A já to vítám, protože alespoň v Soběslavi vznikne další turistické lákadlo,“ uvedl.

Po téměř šedesáti letech by se do bývalého pivovaru v areálu hradu mohly vrátit varny, spilky a celá technologie pro výrobu piva. S myšlenkou obnovit tradici pivovarnictví si pohrával předseda představenstva soběslavské akciové společnosti Rašelina Rostislav Staněk hezkou řádku let, ale zchátralý dům na náměstí Republiky koupila společnost teprve před dvěma lety. „Měšťanský pivovar Soběslav není původní název společnosti. Ta měla sloužit k jinému záměru. Myšlenka je stará zhruba od roku 2004, ale hledali jsme vhodný objekt, prostory,“ vysvětluje Staněk.

Záměr byl od samého začátku jasný – vystavět v Soběslavi minipivovar a vrátit městu tradici, která zde byla staletí. „Vlastní technologie Měšťanského pivovaru bude umístěna ve sklepích hradu.V domě na náměstí chceme postavit restauraci, ubytování a kongresové centrum, kde budeme pivo z pivovaru prodávat,“ informuje dále Staněk.

Předpokládá, že zde zahájí výrobu čtyř základních piv, a to světlého, polotmavého, tmavého a pšeničného, podle sezony pak i ochucených piv, možná dokonce i pivo původní, protože majitelé recepturu znají.

„Myslím si, že minipivovary s celou svou filozofií mají budoucnost. V prvotní řadě chceme pivo jako místní tradici nabídnout i místním lidem. Přiláká-li to do regionu více turistů, bude to jen dobře,“ uvedl Rostislav Staněk. A vůbec se nebojí myšlenky, že by se pivní slavnosti konaly i v Soběslavi.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Alena Řezáčová

Podobných minipivovarů, jako je tento v Praze na Strahově, najdete po republice desítky. A čím dál víc českých pivařů vyráží naproti „domácímu“ ležáku.

Letním vedrům se dobře čelí s půllitrem v ruce. Výlety po památkách můžete spojit s návštěvou minipivovarů, kde ochutnáte tradiční české pivo, ale i exotické příchutě.

Že ve vašem okolí není žádný malý pivovar, který by stál za návštěvu? To se určitě pletete.

Přestože si možná z hlavy žádný hned nevybavíte, vězte, že objevit je není těžké. Po celé zemi už jich za poslední roky vyrostla téměř stovka. Naprostá většina z nich nabízí vlastní restauraci, v mnohých se můžete i ubytovat, takže si klidně můžete cestu za pivem naplánovat jako část dovolené.

Devadesátá léta nebyla pro milovníky českého piva šťastnou érou. Nepovedené privatizace či nezájem velkých pivovarů o jejich menší provozy zavíraly jeden pivovar za druhým. V Jarošově, v Břeclavi, v Karlových Varech a na řadě dalších míst už mohou místní jen vzpomínat na doby, kdy si mohli dopřát lok „svého“ piva.

To následující dekáda se už na pivaře začala tvářit mnohem vlídněji. Čím dál víc nadšenců a pivních fajnšmekrů se začalo odhodlávat k tomu, aby od ochutnávání piva přešli i k jeho výrobě.

Byť jen výjimečně dostanete jejich mok dál než pár kilometrů od minipivovaru, počet pivovárků i množství uvařeného piva stále narůstají. Svědčí to o jediném - čeští pivaři mají čím dál víc v oblibě pivo, které se nevaří v obrovských objemech těmi nejefektivnějšími technologiemi, ale rádi vyrazí naproti „domácímu“ ležáku.

Zkuste experimentovat

A co vás při putování za českým pivem čeká? Na rozdíl od produktů některých velkých výrobců budete mít jistotu, že pivo vyrábějí konkrétní lidé, a ne přes počítače řízený stroj, který odměřuje to nejsprávnější dávkování jednotlivých surovin, umí nastavit nejefektivnější způsob výroby a uvaří produkt, jehož hlavním posláním je příliš nevyčnívat z chuťové průměrnosti, aby náhodou neodradil od konzumace pijany nepřipravené na chuťovou odlišnost.

„Je to alternativa proti těm europivům, a čím víc nás bude, tím líp,“ těší se na další rozmach malých varen Petr Kobzík, jemuž patří minipivovar v brněnském Žebětíně.

„Mými zákazníky jsou lidé, kteří ocení kvalitu. Stále vyrábím nové pivo. Dělám odnože podle objednávek zákazníků,“ popisuje cestu, kterou razí řada malých výrobců, Martin Karaivanov, majitel pivovárku v Polepech na Kolínsku.

I zásluhou četného experimentování se vám při cestě za malými pivovary může stát, že ne každý vzorek, kterého se napijete, bude lahodit vašim chuťovým buňkám.

Prakticky všichni malí pivovarníci však mají v nabídce klasický světlý ležák plzeňského typu, který při experimentování můžete brát jako odrazový můstek pro výpravy do říše piv kakaových, malinových či třeba puškvorcových. Jak je ctěná libost.

Počítejte také s tím, že za půllitr často zaplatíte více než za mok od velkého pivovaru. Uvařit pivo v malé výrobně u restaurace je totiž výrazně dražší než ve velkém závodě, který díky obřím várkám může levněji kupovat suroviny, jeho výroba je efektivnější a může si při produkci v řádu desítek milionů půllitrů ročně dovolit nižší marži než pivovárek, který svoji produkci počítá na desítky tisíc piv.

Vařit můžete i doma

A konečně - za svým oblíbeným pivem budete muset jezdit pravidelně. Naprostá většina malých pivovarů totiž nemá peníze na to, aby si mohla dovolit instalovat lahvovací linku. Pivo vám sice zpravidla rádi natočí s sebou do PET lahve, ta však není určena pro žádné dlouhodobé skladování.

Pokud i přesto pivním specialitám propadnete, existuje způsob, jak si je dopřávat, aniž byste museli pravidelně objíždět minipivovary s plastovými lahvemi. Už za cenu okolo tisíce korun lze koupit soupravu pro domácí vaření piva.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk, s přispěním Lucie Frydecké

Malé pivovary jsou hrdé na své poctivé pivo vařené podle českých tradic. Nabízíme několik tipů na hospody a restaurace v každém kraji, kde můžete „to pravé“ pivo ochutnat. Pokud si budete chtít prohlédnout, jak je vyrábí, raději zavolejte předem.

Středočeský

Berounský medvěd Tyršova 135, Beroun Co točí: Berounský medvěd 11° světlý ležák, 13° tmavý speciál a další Ceny: 11°/17 Kč, 13°/22 Kč, 14°/20 Kč Otevírací doba: pondělí 9-20 hodin, úterý až čtvrtek 9-22 hodin, pátek až sobota 9-23 hodin, neděle 10-20 hodin Akce: Můžete si objednat exkurzi s ochutnávkou i s občerstvením v restauraci, a to minimálně pět dní předem. Prohlídka pivovaru trvá 30 minut. Cena za exkurzi s ochutnávkou je 20 korun za osobu, exkurze bez ochutnávky je zdarma.

Pivovarská restaurace Skála Klášter Hradiště nad Jizerou, okres Mladá Boleslav Co točí: Klášter (premium, světlé, ležák, kvasnicový) Ceny: všechny druhy stojí 0,5 l/22 Kč Otevírací doba: pátek 14-24 hodin, sobota 12-24 hodin Akce: Zájemcům nabízí exkurzi, během níž se mohou seznámit s výrobou piva a historií místa.

Prohlídka trvá přibližně 45 minut, její součástí je návštěva varny, spilky a ležáckých sklepů, kde je zakončena ochutnávkou. Prohlídka stojí 100 Kč, pro studenty 50 Kč. Minimum osob je sedm. V restauraci se může návštěvník zúčastnit rytířských hodů a natočit si pivo sám. Restaurace je vybudována ve skalním masivu, pivovar využívá vlastní zdroj vody z artéské studny.

Olomoucký

Minipivovar a restaurace Parník Tovární ulice 6, Přerov Co točí: Námořník 10° výčepní, Kapitán 12° světlý ležák, Pirát 13° polotmavý ležák, Jantar 11° světlé výčepní, Přerovský Negr 13° tmavý speciál Ceny: Námořník 0,5 l/19 Kč v pivnici, 21 Kč v restauraci, Kapitán 0,5 l/25 Kč v pivnici, 28 Kč v restauraci, Pirát 13° 0,5 l/28 Kč v pivnici, 30 Kč v restauraci, Jantar 11° 0,5 l/20 Kč v pivnici, 21 Kč v restauraci, Přerovský Negr 0,4 l/25 Kč Otevírací doba: restaurace pondělí až čtvrtek 11-22 hodin, pátek až sobota 11-23 hodin, neděle 11-21 hodin, pivnice pondělí až čtvrtek 14-22 hodin, pátek až sobota 14-23 hodin Akce: Pivovar vznikl teprve loni.

Interiér je laděný do námořnického stylu, v dolním patře stojí dva kotle, ve kterých se vaří pivo.

Hostinský pivovar Moritz Nešverova 2, Olomouc Co točí: Moritz, Černá Tereza, Maisel Ceny: Moritz 10° 0,3 l/15 Kč, 0,5 l/25 Kč, Maisel 11° 0,3 l/17 Kč, 0,5 l/28 Kč, Moritz 12° 0,3 l/18 Kč, 0,5 l/30 Kč, Černá Tereza 13° 0,3 l/19 Kč, 0,5 l/32 Kč Otevírací doba: neděle až čtvrtek 11-23 hodin, pátek až sobota 11-24 hodin Akce: Pro skupiny hostů pivovar pořádá exkurzi, cena je příznivá - jen 10 Kč za osobu. Milovníci piva ocení také kurz jeho vaření, zabere vám zhruba 10 hodin.

Zlínský

Rodinný minipivovar Valášek Dolní Jasenka 190, Vsetín Co točí: Valášek Ceny: kvasnicový ležák světlý speciál 0,3 l/20 Kč, 0,5 l/27 Kč, kvasnicový ležák tmavý, světlý a řezaný 0,3 l/19 Kč, 0,5 l/24 Kč, mandlový, kávový, višňový, borůvkový ležák 0,3 l/20 Kč, 0,5 l/27 Kč Otevírací doba: pondělí až čtvrtek 10.30-22 hodin, pátek až sobota 10.30-24 hodin, neděle 14-20 hodin Akce: V areálu pivovaru se lze ubytovat, dvoulůžkový pokoj vyjde na 1 100 korun. Pivovar se může pochlubit atraktivním okolím -oblíbené jsou výlety do Rožnova pod Radhoštěm.

Pivovar a restaurace Černý orel Velké náměstí 24, Kroměříž Co točí: Černý orel Ceny: polotmavé 8° 0,3 l/15 Kč, 0,5 l/20 Kč, 11° světlé 0,3 l/17 Kč, 0,5 l/23 Kč, 12° světlé 0,3 l/18 Kč, 0,5 l/27 Kč, 12° polotmavé 0,3 l/19 Kč, 0,5 l/28 Kč, 13° tmavé 0,3 l/22 Kč, 0,5 l/30 Kč, 15° světlé 0,25 l/25 Kč, 18° tmavé 0,25 l/30 Kč Otevírací doba: pondělí až čtvrtek 11-24 hodin, pátek až sobota 11-01 hodin, neděle 11-22.30 hodin Akce: Součástí pivovaru a restaurace je také penzion, lokalita je přitom velmi lákavá - přímo v centru Kroměříže.

Vysočina

Jelínkova vila (Malostránský pivovar) Třebíčská 342 /10, Velké Meziříčí Co točí: Velkomeziříčský Harrach -světlé a tmavé pivo o stupňovitosti téměř 12° a speciální světlé pivo o stupňovitosti takřka 14°.

Ceny: světlé výčepní 0,3 l/17 Kč, 0,5 l/26 Kč, světlý a tmavý ležák 0,3 l/19 Kč, 0,5 l/28 Kč, speciál 0,3 l/20 Kč, 0,5 l/31 Kč Otevírací doba: pondělí až čtvrtek 11-22 hodin, pátek až sobota 11-23 hodin, neděle 11-21 hodin Akce: Restaurace ve stylu starého mlýna nabízí kromě místního piva také moravská vína. Kuchyně se orientuje na speciality ze sladkovodních ryb. K dispozici je také hotel.

Pivnice Pacov v rodinném minipivovaru Jana Autengrubera 318, Pacov Co točí: světlý ležák Pacovský Golem 12°, tmavý ležák Pacovský Černý Rabín 12°, ochucené Pacovská borůvka, ochucené Pacovské zázvorové Ceny: Golem, Černý Rabín 0,5 l/23 Kč, ochucená piva 0,4 l/28 Kč Otevírací doba: pondělí až čtvrtek 17-21 hodin, pátek 17-23 hodin, sobota 15-23 hodin, neděle 15-21 hodin

Jihomoravský

Restaurace U Richarda Ríšova 12, Brno-Žebětín Co točí: Richard Ceny: světlý ležák 12° 0,3 l/17 Kč, 0,5 l/26 Kč, višňový ležák 12° 0,3 l/18 Kč, 0,5 l/24 Kč, pšeničné pivo 11° 0,3 l/16 Kč, 0,5 l/25 Kč, medový speciál 15° 0,3 l/22 Kč, 0,5 l/29 Kč Otevírací doba: pondělí až čtvrtek 11-22 hodin, pátek až sobota 11-23 hodin, neděle 11-22 hodin Akce: Brněnská restaurace má příjemnou zahrádku. Na pivo Richard vařené v tomto pivovaru můžete narazit ještě v jedné stejnojmenné restauraci v Brně-Veveří, kam se dováží. Najdete ji na adrese Údolní 7. Restaurace Na Mlýně Ratíškovice Co točí: Ratíškovické pivo Ceny: Ratíškovický ležák 12° 0,5 l/26 Kč, 0,3 l/17 Kč Otevírací doba: neděle až čtvrtek 10-23 hodin, pátek až sobota 10-24 hodin Akce: Restauraci najdete na silničním tahu Kyjov - Hodonín. K jídlu nabízí české speciality, lze se v ní zdarma připojit na wi-fi. Kromě vlastního piva točí také například Krušovice.

Moravskoslezský

Hostinec a minipivovar U Koníčka Vojkovice 10, Dobrá Co točí: Ryzák - světlé kvasnicové 11°, Vraník - tmavé kvasnicové 12°, Grošák - polotmavé kvasnicové 14°, další piva příležitostně Ceny: Ryzák 0,3 l/13,50 Kč, 0,5 l/22 Kč, Vraník 0,3 l/14,50 Kč, 0,5 l/24 Kč, 0,3 l/15 Kč, 0,5 l/25 Kč Otevírací doba: pondělí až čtvrtek 10.30-22 hodin, pátek až sobota 10.30-23 hodin, neděle 10.30-22 hodin Akce: U pivovaru se můžete také ubytovat, kapacita je až pro 15 osob.

Valašský pivovar v Kozlovicích Kozlovice 1 Co točí: Valašský vojvoda (světlý kvasnicový ležák), Kozlovický fojt (tmavý kvasnicový ležák) Ceny: Vojvoda 0,3 l/18 Kč, 0,5 l/27 Kč, Fojt 0,3 l/19 Kč, 0,5 l/29 Kč Otevírací doba: pondělí až čtvrtek 11-22 hodin, pátek 11-24 hodin, sobota 10-24 hodin, neděle 10-22 hodin Akce: Pivovar pořádá večery s cimbálem, v okolí můžete vyrazit na výlety a poznávat valašské (a lašské) tradice. Nedaleko se nacházejí Hukvaldy, rodiště slavného skladatele Leoše Janáčka.

Pardubický

Pivovarská hospoda Medlešice Medlešice 2 Co točí: Medlešický ležák světlý 12°, Medlešický ležák černý 12° Ceny: světlý 0,3 l/11 Kč, 0,5 l/16 Kč, tmavý 0,3 l/12 Kč, 0,5 l/18 Kč Otevírací doba: pondělí až čtvrtek a neděle 14-21.30 hodin, pátek až sobota 14-23 hodin Akce: Pivovar a hospoda leží přímo u cyklostezky do Chrudimi, lze využívat také zahrádku.

Pivovarská pivnice Žamberk České armády 1400 Co točí: Žamberecký Kanec - pivo výčepní, ležák speciální, nefiltrovaný světlý i tmavý Ceny: 0,5 l/do 20 Kč Otevírací doba: obvykle pondělí až neděle 16-22 hodin, majitel doporučuje vždy před návštěvou si ověřit, zda a jak bude v pivnici otevřeno Akce: V prodejně nebo v pivnici můžete ochutnat také lihoviny s příchutí chmele, například Chrum -tedy tuzemák s chmelem - nebo 38procentní pivodečku.

Královéhradecký

Hotel Pivovarská bašta Horská 198, Vrchlabí Co točí: Krkonošský medvěd - světlé výčepní, tmavý ležák, s příchutí třešní Ceny: 0,4 l/30 Kč Otevírací doba: 10-22 hodin Akce: Hotel na břehu Labe nabízí ubytování, lze se také domluvit na prohlídce minipivovaru.

Šenk Městského podorlického pivovaru Rychnov nad Kněžnou Kaštany 435 Co točí: Rychnovský Zilvar 10°, Rychnovský Kaštan 11° (polotmavé), Rychnovská Kněžna 12° (světlý ležák), speciál Rychnovský Habrovák (pivo granátového typu) Ceny: Zilvar 0,5 l/14,50 Kč, Kaštan 0,5 l/15,50 Kč, Kněžna 0,5 l/16,50 Kč, Habrovák 0,5 l/19,50 Kč Otevírací doba: pondělí až čtvrtek a neděle 14-22 hodin, pátek až sobota 14-23 hodin Akce: Zájemci si mohou domluvit exkurzi v pivovaru a zároveň ji spojit s návštěvou v blízkém lihovaru, takže k ochutnávce piva mohou přidat ochutnávku destilátů.

Praha

Klášterní pivovar Strahov Strahovské nádvoří 301, Praha 1 Co točí: Svatý Norbert, kromě světlého (jantarový) a tmavého čtyřikrát do roka vyrábějí i pivní speciály a další příležitostná piva Ceny: 0,25 l/35 Kč, 0,4 l/59 Kč Otevírací doba: denně 10-22 hodin Akce: Možné jsou prohlídky minipivovaru, cenový balíček 120 Kč za osobu obsahuje výklad a dvě malá piva na ochutnávku.

Pražský most u Valšů Betlémská 5, Praha 1 - Staré Město Co točí: Pražský most 12° (světlé, tmavé a řezané) Ceny: všechny druhy 0,27 l/30 Kč, 0,47 l/45 Kč Otevírací doba: 11-23 hodin Akce: Je možné objednat si pivní večer se sládkem, který zájemce provede minipivovarem a vysvětlí technologii výroby piva. Akce je spojená i s degustací českých piv, cena 829 Kč za osobu.

Jihočeský

Pivovarská pivnice Pajzl u Jakuba Kaplická 28, Vyšší Brod Co točí: 12° světlý ležák Jakub (s vyšší hořkostí), 14° tmavý speciál Jakub (s čokoládovým sladem) Ceny: 12°/26 Kč, tmavá 14°/28 Kč Otevírací doba: denně 11-23 hodin Akce: Pro návštěvníky, kteří nechtějí zůstat u jednoho piva, majitelé minipivovaru nabízejí levné ubytování v nedalekém penzionu Romance (zhruba 200 metrů od pivovaru).

Kontakt najdete na webových stránkách www.vysebrodskypivovar.cz.

Pivovarský dvůr Zvíkov Zvíkovské Podhradí 92, okres Písek Co točí: Zlatá labuť (11°-14°), také 26°, Zvíkovský rarášek (11°), také malinový Ceny: 0,5 l/35 Kč, Extra speciál Královská Zlatá labuť 26° - 0,1 l/40 Kč Otevírací doba: denně 11-23 hodin Akce: V pivovaru je možné přenocovat ve stylově zařízených pokojích, k dispozici jsou tenisový i volejbalový kurt. Dvoulůžkový pokoj v sezoně vyjde na 1 200 korun za noc. Lákavý je zejména výlet na nedaleký hrad Zvíkov nebo k Orlické přehradě. Ze Zvíkovského Podhradí vedou turistické i cyklistické stezky.

Plzeňský

Pivovárek a restaurant U Sládka Poděbradova 12, Plzeň Co točí: Plzeňský pašák (světlý a polotmavý 12°) Ceny: 0,5 l/30 Kč Otevírací doba: pondělí až pátek 10-23 hodin, sobota 12-23 hodin, neděle 12-21 hodin Akce: Pivovar nabízí sezonní piva, ale také sezonní pochoutky, je třeba sledovat aktuální nabídku.

Rodinný pivovar U Rybiček Plzeňská 32, Stříbro Co točí: Stříbrňák 10°, Argent 12°, Duchmaus Weissbier 14°, Horník 13°, Ostrostřelec Ceny: Stříbrňák 0,3 l/13 Kč, 0,5 l/21 Kč, Argent 0,4 l/24 Kč, Horník 0,5 l/27 Kč, Duchmaus 0,3 l/17 Kč, 0,5 l/27 Kč, Ostrostřelec 0,3 l/18 Kč, 0,5 l/29 Kč Otevírací doba: pondělí až čtvrtek 11-22 hodin, pátek až sobota 11-24 hodin, neděle 11-22 hodin Akce: Pivovar najdete přímo v centru bývalého hornického města Stříbra.

Hned vedle něj je také vinná restaurace, posedět se dá v příjemných zahrádkách u obou restaurací.

Liberecký

Pivovar Novosad restaurant Harrachov 95 Co točí: světlé 8° Huťské výčepní, 12° ležák František a černé pivo 12° Čerťák Ceny: František, Čerťák 0,5 l/38 Kč, Huťské výčepní láhev 0,7 l/39 Kč Otevírací doba: pondělí až pátek 10-23 hodin, sobota až neděle 11-23 hodin Akce: Z restaurace je možné sledovat prosklenou stěnou výrobu skla.

Návštěvníci se mohou projít z restaurace do hutní haly na ochoz nad rozpálenými pecemi. V areálu sklárny a minipivovaru je také hotel. Relaxovat můžete v pivních lázních.

Pivovarský šenk Tanvaldská 164, Liberec Co točí: Konrad Reichenberger -světlé výčepní 8°, světlé výčepní 10°, světlý a tmavý ležák 11°, světlý ležák 12°, Eso - polotmavý ležák 11°, Konrad Jocker - světlý ležák 14° Ceny: sud 50 l/1 050 Kč (11° světlé nebo tmavé) Otevírací doba: pondělí až úterý a čtvrtek až pátek 8-17 hodin, středa 12-17 hodin, sobota 8-13 hodin Akce: Pro pivo si lze zajet v uvedených hodinách, šenk se pronajímá, cena je 250 korun za hodinu.

Karlovarský

Zámecký pivovar Chyše Chyše 30 Co točí: Prokop 11° světlý, 12° jantar, 12° tmavé Ceny: Prokop 11° světlý 15-25 Kč, jantar, tmavé 18-30 Kč Otevírací doba: denně 11-22 hodin Akce: Pivovar je v blízkosti zámku, v okolí je možnost ubytování.

V restauraci připravují také speciality z piva, například pivovarnický guláš nebo klobásu v pivním těstíčku.

Lomnická hospoda U Franty Kraslická 65, Lomnice, okres Sokolov Co točí: Permon výčepní světlé, polotmavý ležák, speciál tmavé, světlé, polotmavé Ceny: 0,3 l/16 Kč, 0,5 l/23 Kč Otevírací doba: pondělí až pátek 16-22 hodin, sobota až neděle 16-24 hodin. Otevírací doba může být o prázdninách jiná, neboť hospoda bude měnit provozovatele.

Ústecký

Restaurace Mostecký kahan Obránců míru 2629, Most Co točí: Mostecký kahan (ve stálé nabídce světlé, polotmavé a tmavé 12°). Nabídka se však může lišit podle toho, kdy do restaurace dorazíte: silnější speciály jsou na čepu vždy poslední víkend v měsíci.

Ceny: 0,5 l/29 Kč, 0,3 l/18 Kč Otevírací doba: denně 11-23 hodin Akce: Od 11 do 16 hodin si můžete dát hotová jídla a po 17. hodině je k dispozici klasický jídelní lístek. K pivu restaurace nabízí vynikající chuťovky v 300gramových sklenicích: ochutnat můžete například sádlo se škvarky, výpečky zalité sádlem, prejt a francouzskou paštiku s pečivem.

Poznámka: Údaje pocházejí z webových stránek pivovarů a restaurací a z informací, které poskytli jejich provozovatelé.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Lucie Frydecká s přispěním Nely Vejvodové