Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Sdružení pivních barů Aliance P.I.V. (Pivně Inteligentních Výčepů) plánuje otřást údajně stereotypní nabídkou piv v českých pohostinských zařízeních a nabídnout milovníkům piva unikáty a speciály z produkce malých a středních pivovarů. Z toho důvodu vybaví podniky svých členů zvláštními pivními listy s detailními informacemi o čepovaných pivech a bude zveřejňovat seznam pohostinských zařízení nabízejících méně tradiční značky piv. Ke zlepšení znalostí milovníků piva má přispět i nový pivní web.

Návštěvnost podniků, kde se čepují pouze "velké" značky, podle Jiřího Stehlíčka, jednoho ze zakladatelů sdružení, v posledních dvou letech znatelně klesá. Opačný trend prý přitom pociťují zařízení s širokým výběrem piv.

Foto

Jiří Stehlíček, zakladatel Sdružení pivních barů Aliance P.I.V.: "Lidé mají dost piv, které jsou v podstatě všude stejné: Neurazí, ale nepotěší. Chtějí pivo, jež má chuť, vůni a barvu a které je radost píti."

V současnosti aliance sdružuje jen několik pražských pivních barů, ke spolupráci ale zve podniky z celé ČR. Podmínkou je, aby se v jejich nabídce objevovala takzvaná "rotující" piva, tedy aby se alespoň u jedné z píp pravidelně střídala piva z regionálních pivovarů v Česku.

Pivní osvětu mají přinést také pivní listy - cedule s detailnějšími informacemi o nabízených pivech. Majitelé by je měli vystavit poblíž píp nebo u vchodu. Hosté se z nich dozví například údaje o obsahu alkoholu popíjeného nápoje, o hořkosti piva nebo také jméno sládka. "Bylo nám líto, že každá láhev vína má na etiketě popsanou viniční trať, vinaře a další informace o původu. Na pivní lahvi najdete jen minimum údajů a i znalosti obsluhy o pivech, točených v jejich podnicích, je většinou nulová," vysvětlil Stehlíček.

Zdroj: ČT24.cz

Video naleznete zde...


Karel Čapek: Ohrožený šnyt

[pondělí, 19. duben 2010]

Šnyt jak známo patří mezi míry duté; není to půllitr ani malé pivo, nýbrž míra toliko přibližná. Malé pivo si dávají nepijáci; piják piva, když se nechce napít, nýbrž toliko se zavlažit, nedá si třetinku, za niž by se jaksi před celým světem styděl, nýbrž šnyt. Šnyt je půllitr, ale nenapěchovaný, s pěnou do půl sklenice; záleží na dobré vůli hospodského, kolik té pěny do půllitru nadělá.

A právě z toho vznikl aktuální problém šnytu. Jde totiž o dlouhý boj hostinců s pivovary; a protože se pivovary nechtějí dát, hrozí šenkýři, že zruší šnyty, jelikož prý na nich prodělávají, a že budou prodávat jen pivo do poslední kapky odměřené jako chemikálie ve zkumavce. To tedy by znamenalo konec šnytu, míry neurčité a přesně neodměřené; a dobří pitci v hospodách by nemohli hlaholit, že si dnes už žádnou nedají a jdou do hajan, a pak se obměkčit a říci: "Tak pane vrchní, ještě jeden šnyt.” Pijákům by chyběla ta poslední krůpěj na rozloučenou, které se říkalo šnyt. Ale žádné strachy: mnoho z věcí, které nám hrozí, se nesplní. Ani šnyt nezanikne, neboť s ním by zmizel oblíbený přechod a kompromis mezi "dát si jednu” a "nedat si už nic”. Šnyt je aspoň něco víc než nic, i když to není plná sklenice. A proto se udrží jako většina kompromisů.

Zdroj: Lidovky.cz | Lidové noviny 18. 4. 1936 | Autor: Karel Čapek


Předseda Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) František Šámal teď varuje Prazdroj, že kampaň může mít fatální důsledky pro pověst celého českého pivovarnictví i pro samotný Prazdroj.

Bratrovražedný boj pivovarů, vyvolaný kauzou „tetrahop“ a s tím související mediální kampaní lídra trhu Plzeňského Prazdroje za čistotu českého piva, graduje. Kampaní „Žijeme českým pivem“, ve které Prazdroj vyhrocenou formou varuje před používáním jiných než ryze tradičních surovin a technologií při vaření piva, poštvali proti sobě Plzeňští prakticky všechny ostatní pivovarníky. Včetně těch, kteří na ryzím způsobu vaření léta zakládají.

Předseda Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) František Šámal teď varuje Prazdroj, že kampaň může mít fatální důsledky pro pověst celého českého pivovarnictví i pro samotný Prazdroj. „Pokud bude kampaň Žijeme českým pivem pokračovat, bude Valná hromada ČSPS řešit vyloučení vaší firmy z ČSPS,“ napsal Šámal generálnímu řediteli Prazdroje Douglasu Brodmanovi v dopise, který má redakce k dispozici.

Kampaní porušuje Prazdroj podle představitelů i řady členů svazu stanovy tohoto největšího pivovarnického sdružení v Česku. Mimo jiné například čl.7., podle kterého člen má povinnost „zdržet se jednání, které by mohlo poškodit zájmy svazu a zájmy českého pivovarského a sladařského průmyslu...

Vyloučení ze svazu má podporu

Pokud by skutečně došlo při valné hromadě na hlasování o vyloučení Prazdroje, byl by výsledek – soudě podle rozhořčených reakcí prakticky všech pivovarů – zřejmě jednoznačný. „Pokud by se Prazdroj snažil dál takhle licoměrným způsobem sebe prosazovat na úkor pověsti ostatních pivovarů, ztratil by za jeho účasti takový svaz smysl. V takovém případě bychom samozřejmě hlasovali pro vyloučení,“ reaguje například spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard.

Podobný názor má i většina oslovených pivovarů. Většinou ale chtějí zůstat v anonymitě.

Kampaň Prazdroje působí dojmem, že jen oni vaří správné české pivo a ti ostatní jen míchají nějaké chemikálie. Přitom je to nesmysl, všichni vědí, jak kvalitní piva se vaří i mimo brány Prazdroje, často ještě kvalitnější,“ říká manažer jednoho z větších konkurenčních pivovarů. „Prazdroj od počátku odmítal přísná kritéria pro označení České pivo, ale teď, když mu dramaticky klesá prodej, má hlasitý křik o nekvalitě ostatních piv jediný cíl – zastavit vlastní propad. To je velmi nekorektní k ostatním pivovarům,“ dodává oslovený manažer.

Jen některé pivovary volí diplomatičtější formulace. „Nechci předjímat, jak bychom hlasovali. Počkáme, jaká bude reakce Prazdroje. Očekáváme, že tuto kampaň zastaví,“ říká šéf Budějovického Budvaru Jiří Boček.

Ochránce poctivého vaření českého piva

Prazdroj hned od první chvíle na svých pivech využívá v Evropské unii chráněné označení České pivo, které loni Brusel schválil po několikaletých přípravách a vyjednávání. Lídr tuzemského pivovarnického trhu (s téměř polovičním podílem na trhu) se teď v nejrůznějších formách reklamy a speciálních webových stránkách vymezuje jako jediný ochránce poctivého způsobu vaření českého piva, varuje před rozšířením šizené technologie a surovin, před používáním netradičních a případně chemických přísad. Barvitě popisuje například tetrahop jako chemickou látku, se kterou se dle návodu výrobce musí pracovat v gumových rukavicích,.....

Nejmenuje přímo konkrétní konkurenty, ale odkazuje na svých webových stránkách například na nedávný test MF Dnes s uvedením konkrétních piv, ve kterých byl tetrahop zjištěn.

Tetrahop je sice nezávadná, ale synteticky z extraktu přírodního chmele vyrobená látka, určená ke ztužení pěny. Používá ji roky řada pivovarů ve světě, zčásti i Česku. Jeho použití odhalil test například u piv Staropramene, Svijan, Janáčka a Zlatopramen.

Prazdroj podle informací HN od bývalého pracovníka pivovaru ovšem tetrahop v minulosti používal také, a když se od roku 2002 připravovaly na svazu kritéria surovin a technologie, která bude muset splňovat držitel v EU chráněného označení České pivo, domáhal se Prazdroj mírnějších podmínek. Jednu dobu vznik označení České pivo dokonce odmítal. Sám dnes používá například technologii dořeďování uvařených piv na nižší stupňovitost (HGB), která s tradičním způsobem vaření také nemá nic společného.

Prazdroj už dříve ústy mluvčího Jiřího Marečka popřel, že by se jednalo o nekorektní kampaň, která by měla poškodit ostatní pivovary. „Iniciativa Za čisté České pivo není adresná. Proto nás překvapuje reakce některých českých pivovarníků. Spíše bychom očekávali podporu všech pivovarů, kterým jde o zachování výjimečnosti českého piva,“ uvedl Mareček.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Tradiční nápoj Čechů ochutnával i šéf britské obchodní komory Richard Robinson. Právě i jeho organizace uspořádala včera večer dobročinný pivní festival ve stanu na Žofíně.

Dát si šestnáct piv a pomoci tak lidem. Nejde o krásný sen věrného pivaře, ale o realitu.

Včera večer totiž zahraniční obchodní komory uspořádaly charitativní Beer Festival, na kterém si na šestnácti různých druzích chmelového nápoje pochutnávaly významné osobnosti z Česka i ciziny. Nechyběla britská velvyslankyně Sian MacLeodová ani viceprezident Severské obchodní komory Birger Husted.

Setkali se zde lidé z osmi zahraničních obchodních komor,“ popisuje jedna z organizátorek Silvia Bušniaková neformální setkání nad pivem, které proběhlo ve stanové restauraci Žofín Garden na Slovanském ostrově v centru města. Zastoupena byla například komora kanadská, německá, nizozemská nebo třeba italská. Otevřený prostor restaurace umožnil umístění šestnácti píp i stylové barbecue na český způsob - tedy opékání prasátka v altánu u restaurace. Vůně zaplavila vltavské nábřeží a vybízela k zapíjení.

Výtěžek půjde lidem v tísni

Za vstupné na komorně laděný pivní festival zaplatili hosté tisíc korun (nečlenové komor dokonce dva tisíce), a právě výtěžek ze vstupného poputuje na konto humanitární organizace Člověk v tísni. „Odhadujeme, že se vybralo několik desítek tisíc korun. Zatím nevíme, na co konkrétně finance půjdou, ale věříme, že budou využity smysluplně. My z toho rozhodně žádný zisk mít nebudeme,“ dodává Silvia Bušniaková, která přiznává, že akce je také příležitostí k setkávání zajímavých postav nejen obchodního světa.

Většina ze zhruba pěti set přítomných návštěvníků také vyplňovala dotazníky o čtyři nejlepší pivní vzorky festivalu.

Něco jiného než minerálku sem přišel ochutnat i šéf společnosti Mattoni Antonio Pasquale a potřebným přispěl i hoteliér Khaled Al Jamal.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Zuzana Drtilová


V Opavě přibylo nekuřáckých restaurací. Jejich majitelé vsadili na dobré jídlo a čisté prostředí.

Oblaka dýmu od stolu, u kterého si kuřák po obědě zapálí, v mžiku zaplní restauraci. Pro kuřáka očekávaný okamžik po jídle, pro nekuřáká zlý sen. Ještě před třemi lety byly v Opavě nekuřácké restaurace jen tři, teď jich Sedmička napočítala patnáct a lidé mohou volit.

Změnili jsme to před rokem. Zpočátku jsem váhala, protože jsme o některé hosty přišli. Ale zase jiní přišli kvůli čistému prostředí, takže toho nelituji a už měnit nebudu. Začali jsme dělat akce na zahrádce a chodí k nám rodiny s dětmi,“ hodnotila vedoucí restaurace U Tří jabloní Jana Zezulová. Čtyřicetiletý Josef Hartman je náruživý kuřák, ale u oběda má rád čistý vzduch, takže chodí tam, kde se nekouří. „Když jdu ale s partou na pivko, tak si chci zakouřit,“ řekl Hartman.

Od 1. července bude jasno zda majitelé vsadili na kuřáky, nebo nekuřáky. „Restaurace budou mít na dveřích piktogram, podle kterého každý pozná, zda se v ní může, nebo nemůže kouřit. Zmizí tak podniky, kde měli pár stolů nekuřáckých,“ vysvětloval předseda ostravského Sdružení podnikatelů v pohostinství František Chmelík.

Opavské restaurace a kavárny, kde na stole popelníky už neleží, lákají hosty především na dobré jídlo. Jejich majitelé se rozhodli, že hostům kromě příjemného prostředí nabídnou i čistý vzduch. Už tři roky mezi ně patří i Petr Koval, šéf restaurace U náhonu. Vsadil na to, že v té době takových podniků v Opavě moc nebylo.

Hned od otevření v červnu 1995 jsme se snažili hostům nabízet kvalitní jídla. Pak k nám začali hodně chodit rodiče s malými dětmi, a tak jsme zkusili nekuřáckou pauzu do dvou hodin během oběda. Jenže kuřáci pak kouřem obtěžovali ty, co přišli na oběd později. Proto jsme restauraci před třemi roky změnili na úplně nekuřáckou,“ vysvětloval Koval.

Kuřáci jsou za zdí

V restauraci U Minervy mají nekuřáckou jídelnu, kde se mohou hosté od půl jedenácté do půl druhé naobědvat, aniž by je obtěžoval kouř. „Hned potom otevíráme vedlejší kuřáckou restauraci, která je od jídelny oddělená zdí a má vlastní vchod. Tam chodí ti, co přijdou na pivo a chtějí si i zakouřit. Když máme oslavu, tak se nekuřáci baví v jídelně nebo venku na terase,“ popsala vedoucí Radka Mališová. Osmadvacetiletý Jiří Holous je kuřák, takže dává přednost restauracím, kde mu kouřit dovolí „Když jdu na pivo nebo koncert a mám chuť na cigaretu, dám přednost tomu, abych nemusel kouřit venku,“ řekl Holous.

Naopak třiatřicetiletý Ondřej Krátký si rád zajde na pivečko do nekuřáckého prostředí opavské restaurace Kašpárkova pizza Na Rybníčku. „Když jdu s kamarády na pivo, nemám rád, když doma smrdím kouřem,“ komentoval Motl. Čistě nekuřácká je také kavárna Na vyhlídce v domě U Anděla. Provozuje ji kuřák, pětadvacetiletý Ondřej Dužík. „Chci s kouřením přestat, a tak jsem si říkal, že mi to třeba pomůže. Navíc si to přáli i majitelé domu, kde kavárna je. Ti, co si musí nutně zapálit, můžou ven na balkon,“ popsal Dužík.

Děti mají svůj koutek

Díky nekuřáckému prostředí si sem našly cestu i rodiny s malými dětmi. „Maminka si dá kávu, děti zmrzlinu a tatínek pivo. Aby děti nezlobily, můžou si zadarmo zahrát člověče nezlob se nebo si pohrát s hračkami v dětském koutku,“ řekl Dužík.

Na nebezpečí, kterému jsou vystaveni nekuřáci, kteří vysedávají v zakouřené restauraci, upozornil primář oddělení respiračních onemocnění Slezské nemocnice v Opavě Zdeněk Nykel. „Tím, že nekuřáci vdechují cigaretový kouř, je to pro jejich zdraví stejně škodlivé, jako kdyby normálně kouřili. Kouření je nejčastější příčinou rakoviny dýchacích cest nebo chronické bronchitidy,“ varoval Nykel.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Liana Melecká


Aktuální zaměstnání - stavitel z pivních tácků. To by si do svého životopisu mohl klidně napsat Němec Sven Gébl.

Poslední tři měsíce nedělal nic jiného, než že dával tácek k tácku a stavěl z nich místnost i s vnitřním vybavením. Řekli byste, že bude na svůj výtvor náležitě pyšný. On ho ale chvíli po dostavbě strhl k zemi.

Šest hodin denně, 7 dní v týdnu, bezmála tři měsíce. Postavit místnost ve skutečné velikosti z pivních tácků a vybavit ji stolem, židlemi, a dokonce krbem vyneslo Němce Svena Göbla na seznam Guinessových rekordmanů.

Nesměl k tomu ale použít jedinou tubu lepidla. Přinést důkaz o tom, že nepodváděl, nebylo složité. Jedním dotykem totiž stavbu shodil.

"Vlastně už jsem si byl jistý, že to bude světový rekord. Dnes jsem stavbu už jen shodil, abych komisaře Guinessova výboru přesvědčil, že jsem k sobě tácky nijak nepřipevnil," říká rekordman.

Sven použil čtvrt milionů tácků a skládal je od letošního ledna. Ale nebyla to jeho prvotina; s podobnými stavbami z tácků se dostal do knihy rekordů už dvakrát.

Zdroj: TN.cz


Nožík rybička z Mikulášovic, dřevěné spony z Varnsdorfu, bylinné masti a mýdla z Vlčí hory, pivo z varnsdorfského minipivovaru, kozí sýr z Horního Podluží. To vše a ještě mnoho dalšího z okolí Českého Švýcarska má šanci zvýšit si prestiž a prodej získáním certifikátu na výrobu originálního

Projekt na zavedení značky pro tamní výrobky se pokouší uvést do života Obecně prospěšná společnost České Švýcarsko.

"Chceme podpořit místní řemeslníky, zemědělce, ale i například výrobce upomínkových předmětů. Na území Českého Švýcarska je mnoho drobných živnostníků, kteří zpracovávají výrobky typické pro tento kraj,“ řekla mluvčí společnosti České Švýcarsko Dana Štefáčková.

Cílem projektu je podpořit výrobce, jejichž výrobky vycházejí z lokální tradice, používají materiály, které jsou typické pro region a zároveň nepoškozují životní prostředí.

O podobě loga společnost České Švýcarko v současné době jedná s vybranými výrobci. „Měl by to být pískovcový motiv a označení Českosaské Švýcarsko – regionální produkt. V diskusi jasně převážil názor, že značka by měla být pro celé Českosaské Švýcarsko a udělována má být nejen za původ, ale též za vysokou garanci kvality daného výrobku,“ dodala Štefáčková. Jednat budou také o certifikačních kritériích.

První výrobky s certifikátem už v květnu

První výrobky s certifikátem a značkou Českého Švýcarska by se na trhu mohly objevit už příští měsíc, tedy v květnu. „O jejich prodej se postarají samotní výrobci, ale zájemci si mohou trvanlivější výroby, jako například suvenýry, pivo a mýdla, zakoupit i v informačních střediscích Českého Švýcarska," doplnila Štefáčková.

Určitě máme zájem, aby naše pivo z Kocoura neslo certifikát regionálního výrobku. Bude to taková symbióza. Výrobek bude prezentovat náš kraj a náš kraj bude prezentovat náš výrobek," pochvaloval si majitel varnsdorfského minipivovaru Kocour Josef Šusta.

V budoucnu uvažuje společnost České Švýcarsko o rozšíření značky i na německé území. Logo už má také svou předběžnou podobu.

Projekt zaštiťuje Asociace regionálních značek, která sdružuje deset regionů, ve kterých vznikla a samostatně funguje regionální značka pro místní výrobky, produkty a služby. ARZ je založena na jednotných principech a pravidlech udělování značky ve všech členských regionech a jednotném grafickém stylu všech značek i propagačních materiálů.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Michaela Hlinková


Mimořádnou příležitost pro všechny připravilo město na prvního máje, kdy se v historické budově zdejšího pivovaru uskuteční pivní slavnosti.

Foto

"Akce naváže na úspěšný loňský křest CD Chodské vlny. Tehdy byli občané překvapeni krásnými prostory vhodnými pro kulturní vystoupení," říká starosta Domažlic Miroslav Mach a pokračuje "celkem se slavností zúčastní 7 až 8 malých pivovarů ve třech patrech budovy, kde se uskuteční vystoupení hudebních kapel nejrůznějších žánrů, například jazzu či dechovky."

"Záštitu nad slavnostmi v domažlickém pivovaru přijal pivovar Purkmistr, který se v našem městě loni představil o Chodských slavnostech. Tento pivovar je vlastníkem receptur domažlického piva, které nejen zachovává při životě, ale také je ve svém pivovaru v Plzni Černicích s úspěchem nabízí. Jejich novým výrobkem je nedávno "pokřtěný" v našem městě dobře známý Radní. Zmiňovaný pivovar se v lednu prezentoval v rámci našeho regionu na výstavě cestovního ruchu Regiontour v Brně," doplňuje místostarosta Dalibor Kubů.

"Celá akce bude i vzpomínkou pro pamětníky, kteří často hovoří o tancovačkách na humnech. Podrobnosti se již brzy všichni dozví z plakátů rozvěšených po městě. Všichni jste srdečně zváni," uzavírá starosta M. Mach.

Zdroj: Domažlice.info | Autor: Stanislav Antoš


Minimálně čtyři malé pivovary z bavorské části Šumavy se představí v neděli od 11 hodin v Pivovarském dvoře v Plzni-Černicích. V rámci projektu „pivnicesty.eu“ tu bude možnost také individuálně degustovat další vzorky a k prodeji bude nabídnuto omezené množství lahvového piva z těchto pivovárků, které jsou ideálním cílem pro individuální i kolektivní turistiku, protože všechny se nacházejí v okolí Velkého Javoru, do třiceti kilometrů od Železné Rudy. Všechna točená piva budou unikátní i v tom, že se v České republice dosud nepředstavila, a to jak na pivních slavnostech či v různých klubech v Plzni či v Praze. Bližší informace najdete na http://www.pivnicesty.eu nebo http://www.purkmistr.cz v rubrice plán akcí, případně na telefonu 731007055.

Zdroj: Region Plzeň.cz


Toužim postupně opravuje pivovar

[čtvrtek, 8. duben 2010]

Dosud se podařilo opravit střechu, nyní probíhá rekonstrukce klenby. Po dokončení bude pivovar kulturním centrem města.

Foto

Je to běh na dlouhou trať, ale závěr by mohl být o to skvostnější. Toužimský pivovar se po dokončení rekonstrukce stane kulturním centrem města a atraktivním turistickým místem. V jeho prostorách má být i malá varna na tři sta litrů piva, restaurace nebo divadelní sál.

Pivovar byl bez střechy, kterou jsme opravili, a nyní začínáme s rekonstrukcí klenby. Peníze čerpáme z dotace Ministerstva kultury z kapitoly na záchranu architektonického dědictví. Letos nám bylo přiděleno 980 tisíc korun. Je to sice méně než v uplynulých letech, ale v opravách pokračujeme,“ vysvětlil starosta Toužimi Antoním Vrána.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autorka: Ivana Kalinová | Foto: Silvie Risová


Na třídě T.G. Masaryka dnes začíná přehlídka nazvaná Pivovary v Karlových Varech. Prezentovat se bude celkem dvanáct pivovarů. Některé milovníci piva už dobře znají, jiné možná potěší chuťové buňky pivařů poprvé.

Kromě piva se lidé mohou těšit až do 18. dubna také na koncerty nejrůznějších hudebních skupin. Mezi nimi nebudou chybět i známá jména, například Ivan Hlas, nebo Luboš Andršt či Jesse Ballard z USA. Ty doplní i spousta regionálních kapel, například Bernard Blues Band, Choose Avail, The Chobots a celá řada dalších zajímavých skupin.

Program doplní 11. dubna také Ozzák (Martin Dejdar), který příznivcům televizního seriálu Comeback a nejen jim představí své nové pivo pojmenované Ozzobír.

Dnes od 15 do 17 hodin zahrají kapely Goodfellas a Shoe Cut.

Zdroj: Karlovarský deník.cz


Milovať pivo, to nie je len piť ho

[čtvrtek, 8. duben 2010]

Viete čo je labológia? Na prvý pohľad úplne banálna vec: zbieranie suvenírov, ktoré súvisia s pivom. Ale za tisíckami kusov etikiet, plechoviek, podpivníkov či krígľov z celého sveta, ktoré sa hromadia v príbytkoch zberateľov, sa skrýva celá veda. Hovorí o tom, ako žijú a umierajú pivovary, čo tu po sebe zanechávajú a aké je dobré vedieť o nich trochu viac.

Je až prekvapivé, koľko ľudí na celom svete sa venuje zberateľstvu pivných suvenírov, histórii pivovarníctva a všetkému, čo má s pivom niečo do činenia. Ešte prekvapujúcejšie je, koľko druhov takýchto suvenírov je hodných zberateľskej vášne. Slovensko patrí medzi európske krajiny, kde je život zberateľov tohto druhu slušne zorganizovaný. Fungujú tu kluby zastrešené asociáciou, ktoré si registrujú svojich členov, vydávajú svoje tlačoviny a vedú čulý zberateľský život.

Okrem zábavy a potešenia hľadajú ľudia v tomto hobby aj poučenie, nové vedomosti, zasväcujúc mu kopu voľného času. Labológia zahŕňa pomerne široký rozsah artiklov, ktoré sa môžu stať predmetom zbierania. Ich počet sa stále rozrastá a dokonca sú roztriedené do hlavnej a vedľajších kategórií – siahajú teda od pivných etikiet cez pivné podložky (podpivníky), korunkové uzávery, plechovky, poháre, staré pivové fľaše, súdky, korbele, otvárače, cez historické dokumenty, účtenky a pivovarskú literatúru, až po pečiatky, prepravky, servítky, slnečníky, stojany na nápojové lístky, vizitky, zástery, modely áut a kamiónov, hracie karty, kalkulačky, kalendáre, hrnčeky na kávu, dokonca antistresové loptičky, prezervatívy, kravaty, dresy, zapaľovače, píšťalky, vianočné osvetlenia, popolníky, uteráky, usb-kľúče, perá či šnúrky na mobil.

Foto

Pivné hobby

Bratislavský Danubius klub zberateľov pivných suvenírov vznikol na Slovensku ako jeden z prvých pred dvadsiatimi dvoma rokmi. Ľudia okolo neho sa nezáväzne začali schádzať v roku 1987 v Starej sladovni na Cintorínskej ulici nazývanej aj Mamut. Po roku 1989 založili občianske združenie a vtedy sa k nim pridal aj Ivan Ozábal, dnešný predseda klubu. „Dnes som už na dôchodku, ale zostal som v združení, je to moje dôchodkové hobby.

Vyťažuje ma síce, ale beriem to tak, že ako každý dobrý dôchodca nemám čas,“ vraví. Postupom času sa prioritou jeho klubu stalo každoročné medzinárodné stretnutie zberateľov – tohtoročné sa koná práve teraz, koncom apríla. Pán Ozábal pracoval v pivovarníctve od roku 1968, takže k výrobe a distribúcii piva mal vždy blízko a klub začal sponzorovať. Je autorom brožúr o histórii slovenských pivovarov pred rokom 1948 a po ňom. Medzi členmi bratislavského klubu vychádza štvrťročne aj mini časopis Pivoviny. Tlačia si ho svojpomocne, vo vlastnom náklade, vyrábajú na kopírke a zaznamenávajú v ňom všetky uplynulé činnosti a aktuality. Pivnú udalosť majú naplánovanú takmer na každý týždeň.

Foto

Bez priestoru to nejde

Fanúšikovia pivovarníctva majú asi najradšej náučné zájazdy a návštevy malých pivovarov, stretnutia s tamojšími ľuďmi a spoznávanie technológií. Do malých pivovarov chodia podľa toho, koľko sa v organizácii nazbiera peňazí a podľa času zamestnaných členov. Mimochodom, zbieranie pivných suvenírov je pomerne náročné na priestor. Ivan Ozábal svoje zbierky sústreďuje v bratislavskom byte a časť presťahoval k synovi do rodinného domu.

Tí, čo žijú v rodinných domoch, si to vedia lepšie zariadiť,“ konštatuje. „Napríklad raz nás pozval jeden rakúsky zberateľ k sebe. Mal dom, horné poschodie bolo celé pre manželku a pivnica s garážou boli jeho. Steny mal obvešané pivovarskými smaltovanými tabuľami, najväčší priestor zaberala veľká kovová pyramída z fliaš.“ Niektoré manželky podľa neho majú pre toto hobby pochopenie, niektoré nie a niektoré to trpia. A občas sa niektorá dostane aj do fanúšikovskej partie. On sám sa s manželkou dohodol – má doma na svoje suveníry vyhradené niektoré časti bytu – predsieň s policami, vstavanú skriňu a pracovňu.

Foto

Na špici sú etikety

Zberateľstvo suvenírov nemusí súvisieť s konzumáciou piva,“ hovorí pán Ozábal, ale zároveň priznáva, že o tom, čo s pivom súvisí, veľa hovorí aj jeho chuť. Ako sa uňho zrodila zberateľská vášeň? „Niekomu sa zapáči etiketa, niekomu zachutí pivo a vezme si na pamiatku podpivník. Ja som zbieral etikety od päťdesiatych rokov minulého storočia. Zároveň som sa zoznamoval s výrobou piva a s jeho históriou.“ Postupom času sa dostal aj k zahraničným etiketám buď výmenou na burzách, či cez korešpondenciu, a tak si musel urobiť nový systém, aby k sebe mohol priraďovať etikety rovnakej kategórie, či už podľa veku, alebo typu pivovarov.

Musel som to vymyslieť tak, aby som etikety mohol v prípade potreby bez poškodenia preradiť. Moja babka bola trafikantka, tak som si od nej pýtal zvyšky z okrajov poštových známok, tie som prehol a nalepil na podložku aj zospodu na etiketu.“ Dnes má doma niekoľko desiatok tisíc etikiet, sústreďuje sa hlavne na české a slovenské a tvrdí, že to vôbec nie je rekordné číslo. Upozorňuje, že zbieranie tohto vo všeobecnosti najdôležitejšieho predmetu zberateľstva v minulosti rástlo aj s rozmachom polygrafického priemyslu. Etiketa sa získava priamymi kontaktmi s pivovarmi, bežnou technikou odliepania, pričom cieľom je, aby bola nepoškodená.

Foto

Obchod alebo partnerstvo

Klub funguje aj preto, aby sa dalo ľahšie komunikovať s pivovarmi, ktoré by etikety našim členom mohli dávať, prípadne predávať za symbolickú cenu. Veď je to pre nich najlacnejšia reklama,“ vraví Ivan Ozábal. Lenže vzťahy s nimi nie sú vždy najlepšie, hlavne v prípade veľkých pivovarov. Často je ťažké presvedčiť nových majiteľov, aby boli partnermi zberateľov a podporovali ich. „Mrzí ma, že viaceré pivovary nemajú záujem takto sa propagovať a správajú sa k nám výsostne obchodne. Berú nás skôr ako príťaž. Ale my s ich predmetmi pracujeme, posúvame ich, dostávame ich do sveta.

V Čechách to funguje lepšie, ale tiež skôr pri menších pivovaroch. Ibaže tých je tam oveľa viac ako u nás,“ vraví Ozábal. Skrat nastáva i preto, lebo práca so suvenírmi otvára zberateľom priestor na obchodovanie s nimi. Sú takí, ktorí lacno získané suveníry skúšajú predať za premrštené ceny, i takí, ktorí sú ochotní zaplatiť za vytúžené kúsky desiatky aj stovky eur. Cena etikety či fľaše sa však zvyšuje predovšetkým vekom, históriou, exotickosťou a množstvom výskytu, podobne ako je to pri artikloch vo filatelii či v numizmatike.

Foto

Sto odborov

Pivovarníctvo je dynamické odvetvie, ktoré každý rok prináša nové veci týkajúce sa technológie výroby alebo vlastnej prezentácie piva. Pivovary pravidelne obmieňajú vizuálne prvky obalov, najmä etikety, ktoré majú zaujať kupujúceho alebo konzumenta piva. Preto každý prírastok do zbierky poteší a zároveň posilní fanúšika v odhodlaní zbierať ďalej. „Zbieranie pivných suvenírov je hobby ako každé iné,“ hovorí Miloš Nutil, terajší šéf Slovenskej asociácie histórie pivovarníctva.

Dnešní zberatelia podľa prehľadov vlaňajších zbierok svoju činnosť zameriavajú na viac ako sto odborov. Zbierajú predmety, ktoré sa používajú pri predaji a tvoria súčasť obalu, alebo pri konzumácii a propagácii piva. Nutil potvrdzuje, že v minulosti bolo zbieranie pivných suvenírov výlučne mužskou záležitosťou. Situácia sa veľmi nezmenila, ale dnes je v asociácii registrovaných päť žien. „Na zberateľských stretnutiach sa však neformálne zúčastňujú mnohé ženy, ktoré pravidelne sprevádzajú svojich partnerov a aktívne sa zapájajú do zbierania,“ hovorí. „Lenže za posledných päť rokov počet členov rastie iba mierne. Aj keď ročne pribudlo pár nových zberateľov, starší nás zase opustili.

Foto

Domáce múzeum

Najväčším zberateľom pivných etikiet na Slovensku je pán Ondrej Orlovský z Košíc. Vlastní najväčšiu zbierku z celého sveta v počte viac ako 260 000 kusov a je v tomto smere najznámejším slovenským zberateľom. Za ním sa radí Ján Pokrievka z Martina. Zbieraniu pivných suvenírov sa venuje už takmer tridsať rokov. Dlho zbieral len pivné etikety, ktorých má v zbierke viac ako 190 000 kusov zo 189 štátov sveta. Neskôr pribúdali aj ďalšie pivné suveníry.

Dnes patrí medzi najvšestrannejších slovenských zberateľov. „Samozrejme, že pri takomto rozsiahlom hobby sú potrebné vhodné priestory na uloženie suvenírov, čo v mojom prípade znamená, že som vytvoril v rodinnom dome malé pivovarnícke múzeum, kde väčšinu exponátov trvale vystavujem a dopĺňam,“ vraví Pokrievka. Ako jeden z viacerých zabezpečil dnes už obľúbenú a vcelku bežnú súčasť kuchyne – malý domáci pivovar, takže priateľov hostí vlastným pivkom.

Na pivné etikety presedlal zo zbierania odznakov, žiadala sa mu zmena. Medzi kolegami, ktorí sa pivným suvenírom už venovali, sa rýchlo zorientoval a vytvoril si základ novej zbierky. „Často som svedkom toho, že naše hobby spájajú ľudia s pivármi, čo je veľmi zlá a nepravdivá predstava. Zberateľstvo je predsa o niečom úplne inom.

Foto

Nič nepribudne samo

V množstve rôznych suvenírov je ťažké vyberať, čo je najcennejšie. Ani Ján Pokrievka nemá na túto otázku jednoznačnú odpoveď. K niektorým častiam svojej zbierky má jednoducho bližší vzťah, a tak si ich aj viac váži. „Pri etiketách sú to určite niektoré exotické štáty, o ktorých mnohí ľudia ani nevedia, že existujú,“ hovorí, „vlastním napríklad asi tri a pol tisíca etikiet z Číny a aby som sa v nich vyznal, musel som trochu preniknúť do tajov čínskeho písma, čo nebolo jednoduché.“ Najcennejšie sú teda suveníry, ktoré sa ťažko získavajú, či už z hľadiska ich histórie, množstva, kvality, účelu použitia, alebo z geografického hľadiska.

Prečo sa dobrý zberateľ vždy poteší prírastku do zbierky, či ide o bežný exemplár, alebo o voľačo vzácnejšie? Podľa Pokrievku je dôvod jednoduchý - nič vám samo do zbierky nepribudne. K získaniu suvenírov treba vyvinúť osobnú aktivitu, chodiť na burzy, navštevovať pivovary, zberateľov a písať si. „Nepatrím k ľuďom, ktorí nový materiál položia do zbierky a tým sa to pre nich končí. Každý takýto predmet je v podstate malé umelecké dielko a zaslúži si, aby sme o ňom vedeli viac,“ vraví. Hlavne zberateľstvu pivných etikiet vraj vďačí za to, že veľmi dobre spoznal svet, históriu, kultúru a zvyklosti ľudí z mnohých krajín a ovláda základy viacerých jazykov.

Foto

Pomaly nie je čo zbierať

Pre Jána Pokrievku sa zberateľstvo pivných suvenírov stalo doživotným hobby. „Keď si uvedomím, koľko voľného času som venoval tvorbe zbierky, cestovaniu po burzách, pivovaroch, na zájazdoch, koľko peňazí som do toho investoval, tak to ani inak nejde,“ hovorí. Popri uplynulom desaťročnom šéfovaní zberateľskej asociácie je i hlavným redaktorom časopisu Pivné hobby a od roku 1992 aj predsedom Klubu zberateľov Porter club v Martine. S hnutím je mnoho rokov tak úzko spätý, že si ani nevie predstaviť, že by to prerušil alebo ukončil. Našťastie ho v tom rodina stále podporuje.

Zberateľské hnutie v oblasti pivných suvenírov prešlo v posledných rokoch výraznými zmenami. „Najdôležitejšie je, že sa nám podarilo zjednotiť zberateľské kluby pod asociáciu, že vydávame vlastný časopis a dokážeme na Slovensku zorganizovať raz do roka významné a veľké medzinárodné zberateľské podujatie európskeho charakteru,“ hovorí. Na druhej strane však, a nielen podľa neho, na zberateľské hnutie negatívne zapôsobili zmeny v slovenskom pivovarníctve.

Čo sa týka slovenského zberateľského materiálu, pri súčasnom malom počte pivovarov nie je pomaly čo zbierať. Do zberateľstva prenikol trhový mechanizmus, ceny si určuje každý sám a často sú neadekvátne ich skutočnej hodnote. Preto sa viacerí zberatelia venujú len istým vybraným kategóriám pivných suvenírov. „Som však rád, že na Slovensku nejde len o doménu starších ľudí, ako to je v niektorých iných krajinách. Je medzi nami už slušne zastúpená aj mladšia generácia.“

Zdroj: Domacnost Sme.sk | Autorka: Eva Andrejčáková | Foto: Peter Žákovič, archív Ivana Ozábala a Jána Pokrievku


Jedinečný nápoj si vychutnali iba Žilinčania a Liptáci! Na Zelený štvrtok v Žiline a v liptovských Kvačanoch čapovali zelené pivo.

Všetci pijú iba zelené pivo,“ potvrdili nám čašníčky Alexandra (21) a Kristína (23) zo žilinskej reštaurácie. „Nesklamalo nás, chutí dobre,“ zhodnotila unikátne pitie skupinka mladých. Polliter stál 1,99 eura.

Zelené pivo však uvarili na Morave. Kvasí osem dní, čím získa 13-stupňovú silu a typickú horkú chuť. Zelenú farbu mu dodáva bylinkový výluh, ktorého zloženie pivovarníci taja. Ale vraj by v ňom mali byť najmä eukalyptové listy.

Lenže zeleným pivom sa môžeme pochváliť už aj na Slovensku. Tento rok ho prvý raz uvaril minipivovar v Kvačanoch pri Liptovskom Mikuláši. Má 11,5 stupňa, zelenú farbu mu dodala žihľava a polliter stojí 1,90 eura. Môžu ho ochutnať pivári počas celých veľkonočných sviatkov.

Zdroj: Pluska.sk | Jana Pustayová


Vratné láhve jsou nejlepším obalem pro nápoje. Mají nízký dopad na životní prostředí, při jejich užití vzniká minimální objem odpadu, zaručují zachování kvality nápoje a jsou i levné. Přesto vratné láhve z našeho trhu mizí. Využívají je převážně pivovary, roli hraje zejména tradice a oblíbenost mezi českými zákazníky. Záleží tedy na spotřebitelském chování a důsledném vyžadování vratných obalů, zda se sklo vrátí také do regálů s dalšími nápoji.

Skleněné vratné láhve jsou z obchodů vytlačovány PET obaly (1), ve kterých se dnes prodává většina balených nealkoholických nápojů. "Plastové obaly však zbytečně zatěžují životní prostředí, znamenají nadměrný objem odpadů, a to i poházených po krajině. Třídění PET lahví je náročné, radnice měst si často stěžují, že lidé dávají do kontejnerů nezmáčknuté láhve, což silně prodražuje systém jejich sběru,“ upozorňuje Jitka Straková z českobudějovické pobočky Arniky. Její slova potvrzuje i studie Ministerstva životního prostředí k dopadům PET na životní prostředí, jež porovnává environmentální dopady celého životního cyklu nápojových obalů v ČR. Z hlediska energetické a materiálové náročnosti výroby, distribuce a likvidace jsou PET láhve k životnímu prostředí méně šetrné, než vratné skleněné obaly. Ze studie například vyplývá, že PET láhve takto přispívají významněji ke globálnímu oteplování, poškození ozonové vrstvy, okyselení prostředí, malé PET láhve s obsahem do jednoho litru přispívají i více k tvorbě smogu i eutrofizaci půdy než vratná skleněná láhev (2).

Poslední nápoj, který je běžně stáčen do skleněných vratných lahví, je pivo. Čeští pivaři možná nevědomky udržují v chodu poslední fungující článek systému zálohovaných vratných obalů, a tím přispívají k prevenci vzniku odpadu. Upřednostněním piva ve vratné skleněné lahvi před pivem v PET lahvi a plechovce šetří neobnovitelné suroviny (ropu v případě PET lahví a bauxit v případě hliníkových plechovek), vodu i energii. Zamezuje se tak navíc produkci nebezpečných odpadů, které jsou spojeny s výrobou nápojových plechovek.

Arnika provedla průzkum mezi pivovary z jihočeského kraje a zjistila, že PET obaly ani plechovky nepoužívají pro své produkty Pivovar Platan a Měšťanský pivovar Strakonice. Budějovický Budvar, Budějovický měšťanský pivovar (B.B.) a Eggenberg používají vedle vratného skla také plechovky. Žádný z jihočeských pivovarů nestáčí podle svých vyjádření do PET obalů.

Hlavní motivací pro využívání skleněných obalů českými pivovary ovšem není jejich šetrnost k životnímu prostředí, ale spíše tradice a obliba u zákazníků. Vyplývá to z vyjádření zástupců oslovených pivovarů, které stáčejí své produkty do skleněných lahví: "Sklo je spotřebiteli-pivaři vnímáno jako tradiční, oblíbený obal," říká Barbora Burešová ze společnosti K Brewery Trade, provozující Pivovar Platan, a doplňuje: "Nezanedbatelnou roli hraje i vysoká pořizovací cena linky stáčející pivo do PET lahví“. Skutečností také je, že skleněné láhve zachovávají kvalitu piva. PET láhve propouští kyslík a oxid uhličitý, což má vliv na chuť nápoje.

PET láhve mají také své výhody, jsou například lehké a nerozbitné. Ale i pro PET láhve platí to známé, že „všeho moc škodí“. Přestože v současnosti se podle společnosti EKOKOM v ČR recykluje 60 % všech PET lahví, stále připadá na každého občana ČR téměř 70 PET lahví vyhozených do směsného odpadu. „Planeta Země není na jedno použití. Vratný obal je ideálním preventivním opatřením z hlediska vzniku odpadu. Stát však trh s vratnými lahvemi nechal zhroutit. Špatná legislativa nutí firmy užívající vratné láhve vykupovat zpět i obaly, které nejsou jeho. Proto se má snižovat záloha na 0,7 litrové láhve na minerálky ze tří na jednu korunu. Stát selhal i dalším způsobem. Bylo jasné, že mnoho lidí bude raději kupovat nápoje v PET lahvích než ve skle. Přesto stát prodej nápojů ve skle zbytku neusnadnil,“ upozornil Milan Havel, vedoucí projektu Zdravá planeta pro zdravé děti, v jehož rámci se Arnika zaměřila na vratné obaly a další předměty běžné spotřeby. Projekt je zaměřen na propagaci trvale udržitelné spotřeby. "Chceme na příkladech z běžného života ukázat, že chovat se při každodenních nákupech zodpovědně k našemu zdraví i zdravému životnímu prostředí pro budoucí generace není nikterak složité. Stačí nakupovat s rozmyslem," uvedl Milan Havel. Projekt podpořil Státní fond životního prostředí, Ministerstvo životního prostředí a Magistrát hlavního města Prahy.

Výhody vratných lahví:

1) Vratné lahve šetří suroviny a energii

Vratná skleněná láhev spotřebuje během životního cyklu nižší množství energie než PET láhev. K úsporám energie dochází díky opakovanému použití. Suroviny pro výrobu vratných lahví se nestávají po prvním použití odpadem. Skleněná láhev je v průměru využita čtyřicetkrát, poté se dá mnohokrát recyklovat. Recyklací PET lahví už nikdy nezískáváme stejnou láhev, z recyklovaného materiálu se vyrábí textilní stříž, izolační materiál apod.

2) Vratné lahve snižují znečištění z výroby a likvidace obalů

Průmysl nápojových obalů se podílí na globálním oteplování, acidifikaci (okyselení) a eutrofizaci (obohacení živinami) prostředí, na smogu i poškození ozonové vrstvy. Ke znečišťování prostředí dochází hlavně při výrobě, přepravě a likvidaci obalů. Opakované použití nápojové láhve může znečištění životního prostředí zmírnit.

3) Vratné lahve předcházejí vzniku odpadu

Přechod od vratných k jednorázovým PET lahvím s sebou přinesl velké množství (objem) odpadu. Vratné lahve nám umožňují vzniku odpadu předcházet.

4) Vratné lahve snižují znečištění prostředí pohozenými obaly

Zálohový systém motivuje zákazníka k vrácení obalu. Lahve tak nekončí na černých skládkách nebo pohozené v krajině (téměř třetina volně pohozených obalů pochází z nápojů) (Zdroj: MŽP ČR, studie dostupná na http://www.mzp.cz/cz/studie_o_problematice_obalu).

5) Vratné lahve jsou levnější

Zavedení vratných lahví je pro spotřebitele ekonomicky výhodné. Vratná láhev je levnější.

6) Vratné lahve nepřenášejí zodpovědnost za odpad z producenta na zákazníka/obec

Při používání vratných lahví je za své obaly odpovědný ten, kdo je uvádí na trh. Většina lahví se díky záloze k výrobci či distributorovi vrací. Naopak při používání nevratných PET lahví nese zodpovědnost za produkci odpadu konečný spotřebitel, respektive obec.

7) Zálohovaný obal slouží opakovanému využití a recyklaci

Díky zavedení záloh na nápojové obaly v evropských zemích dosahuje jejich recyklace až 95% účinnosti (Německo, Norsko). V České republice se daří recyklovat asi 60 % PET lahví a téměř žádné nápojové plechovky (Zdroj: http://www.mzp.cz/cz/studie_o_problematice_obalu ).

8) Ze skla se neuvolňují nebezpečné látky

Používání vratných skleněných lahví je nejen ekologické, ale zároveň zdraví bezpečné. Skleněná lahev je totiž vyrobena z netečného materiálu, ze kterého se neuvolňují žádné nebezpečné látky. Kanadsko-německá studie z roku 2005 prokázala uvolňování antimonů z plastových (polypropylenových a především PET) lahví do balené vody. Antimon neboli stibium je toxický těžký kov postihující krvetvorbu a přispívající ke vzniku rakoviny. Balená voda v PET lahvi dosahovala třicetkrát vyšších koncentrací antimonů než ve skle. S délkou skladování vody v PET lahvi se koncentrace antimonů navyšovala. (Poznámka: V ČR zatím vyšší koncentrace antimonu zjištěny nebyly).

Poznámky:

(1) Co je PET, jak se recykluje a likviduje

PET neboli polyethylentereftalát je nejvýznamnějším termoplastickým polyesterem. Vyrábí se z ropy. PET láhve lze rozemlít a znovu využít. Většina recyklátu nachází uplatnění v textilním průmyslu.

(2) Studie „Porovnání environmentálních dopadů nápojových obalů v ČR metodou LCA MŽP“

je ke stažení zde (velikost 5 MB): http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/studie_o_problematice_obalu/$FILE/OODP-Studie_LCA_napojovych_obalu-20100111.zip

Stránky projektu Zdravá planeta pro zdravé děti: http://www.toxik.arnika.org/zdrava-planeta

Zdroj: Ekolist.cz


Pivovar zatím bourat nebudou

[čtvrtek, 1. duben 2010]

Jednou z velmi dobrých zpráv, která doslova radostí zaplavila i redakci Kladenského deníku, je ta, že budova historického pivovaru v Buštěhradu, jemuž ještě před pár měsíci hrozilo, že bude srovnán se zemí, zatím zůstane na svém místě.

Foto

Kvůli tomu, že jedinečný objekt nedozírné historické hodnoty měl nadobro zmizet v propadlišti dějin, vyvinula řada jeho zachránců za poslední dva roky veliké úsilí na jeho záchování.

Díky iniciativě občanského sdružení Buštěhrad sobě, vedení obce a především studentů architektury, kteří se rozhodli podpořit stavbu bez nároku na honorář, se možná podaří vytvořit zajímavý a jedinečný projekt, jejž možná majitel objektu nakonec rád uplatní.

Pivovar přestavěný naposledy v 19. století je soukromým majetkem společnosti Level Holding. Ta ho v devadesátých letech získala v privatizaci a nyní má s objektem svůj záměr. Jedním z nich je zbourání pivovaru a na jeho místě výstavba bytového domu s podzemními garážemi. Firma se před časem snažila areálu zbavit, ale za cenu 24 milionů je téměř neprodejný.

Proto společnost od počátku volila cestu nejmenšího odporu a tím bylo již zmíněné zbourání objektu. Přesto se nyní stalo cosi zásadního, co může vše zvrátit opačným směrem.

Podle jedné z iniciátorek záchranných akcí, architektky Daniely Javorčekové z Buštěhradu, Firma Level přijala nově nabídku profesora Václava Girsy, vedoucího ústavu Památkové péče Fakulty architektury ČVUT, že zadá studii rekonstrukce pivovaru zpracovat studentům.

Stane se tak v září. Level by tím mohl zadarmo získat odhadem tři až pět studentských prací. Výsledek nebude sice zcela profesionální, ale jistě se objeví velmi zajímavé podněty. Firma se poté rozhodne, co dál,“ sdělila Kladenskému deníku Javorčeková.

Vedení firmy Level se nebrání smysluplnému zachování některé z neponičených částí areálu. „S ohledem na skutečnost, že naše společnost zatím nenašla využití budov, nabízeli jsme možnost spolupráce, případně nájmu nebo prodeje společnostem zabývajícím se pivovarnictvím, které ale s ohledem na technický stav areálu jakoukoliv možnou spolupráci odmítly,“ uvedl generální ředitel společnosti Level Vlastislav Paseka.

Doplnil, že dobrovolnou spolupráci ze strany studentů vítá. Ta může začít ale nejdříve v září.

Zdroj: Kladenský deník.cz | Autorka: Kateřina Husárová | Foto: Robert Božovský


Hořické pivo patřilo po dlouhá desetiletí ke známým a kvalitním značkám. Původní pivovar prý stával na náměstí, na příkaz Albrechta z Valdštejna však musel být zbourán. Později vznikl pivovar s varnou u zámku.

Místní tvrdá voda ze studny se ukázala jako nevhodná pro vaření zlatavého moku, a tak ji museli dovážet z potoka. V roce 1770 přišel sládek s nápadem použít vodu z gothardské studánky. Při kopání se ale pramen ztratil.

Předci používali led z bašnických rybníků a chmel pěstovaný v okolí. Založit městský akciový pivovar je napadlo v roce 1871. Podle představ komitétu měl vyrůst nový pivovar za Habrem nebo v Bílsku. Náklady 300 000 zlatých se však zdály investorům příliš velké, a tak z nápadu sešlo a starý pivovar koupil c. k. nadační velkostatek za 70 tisíc zlatých.

Po nejnutnějších opravách se hořické pivo díky kvalitě a příznivé ceně prosadilo na trhu a kapitál rostl. V letech 1885 až 1896 prošel objekt zásadní přestavbou a modernizací. Po elektrifikaci pivovaru (1901) tu sládci vařili deseti i dvanáctistupňové pivo. Nejoblíbenější byl Hořický Granát a Hořický Březňák.

K podniku zanedlouho přibyl i Dělnický dům se sálem, kde noví majitelé zřídili hotel a nazvali ho Koruna. Provozovali také několik hostinců a akcie pivovaru byly velmi cenné.

Při druhé světové válce bylo málo surovin a pivo slabé. Po znárodnění (1948) dosáhla výroba vrcholu na přelomu 50. a 60. let, kdy byl mok označován za „druhou plzeň“. Po roce 1966 se kvalita začala zhoršovat a do vody navíc vnikly chemikálie ze závodu ČSAO. Pro nezájem investovat do zastaralého pivovaru byla výroba v červnu 1976 definitivně zrušena.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Jičínský deník.cz | z knihy Hořice odedávna do dneška


Desítky pivních láhví mnoha českých i zahraničních značek, půllitry nejrůznějších tvarů. Takhle stylově vypadá výzdoba plzeňského pivního klubu, kde se schází především příznivci malých výrobců zlatavého moku.

Foto

Přes léto objíždím minipivovary po celé republice i v Německu. Už jsem jich navštívil kolem stovky. Jsem rád, že když není zrovna pěkné počasí můžu různé druhy ochutnat i v Plzni,“ říká pivař Vladimír Polehla. Asi nejzvláštnější druh piva, který kdy ochutnal, bylo to s příchutí chilli. „Mělo ostrou chuť, ale dobré bylo,“ dodává.

Pravidelně do klubu chodí i Michal Brejcha. „Jsem rád, že nemusím ta piva shánět všude po městě. Navíc většina jich k dostání ani nikde není. To bych musel přímo do těch pivovarů. A abych jel kvůli tomu třeba do Ostravy nebo dokonce do Německa, asi by se mi to moc nevyplatilo,“ konstatuje Brejcha. Hodně mu chutnají bavorská pšeničná piva. „Z pšenic, které jsem tady vyzkoušel mi ale paradoxně nejvíc seděla ta od jednoho českého pivovaru,“ doplňuje.

Cílem je především ukázat lidem, jaká piva se u malých výrobců vaří. Na čepu jsou čtyři různé druhy, které se obměňují v podstatě každý den. Navíc je tu kolem padesáti druhů láhvových piv,“ sděluje koordinátor projektu pivní cesty, do něhož klub patří, Václav Fiala. Pravidelně se tu konají pivní degustace. Klub se teď nově nachází u Hamburku.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Zdeněk Vaiz


Pivo vynalezly ženy

[středa, 31. březen 2010]

Pivo před tisícovkami let daly světu ženy. To ony tento nápoj vyvinuly, vařily a po staletí šlechtily k dnešní podobě. Teprve před dvěma stovkami let se pivo stalo mužskou záležitostí, oni sami převzali kormidlo v pivovarech a začali ho také hromadněji pít. A v dnešním světě je tento chmelový nápoj synonymem mužnosti. Ačkoli posledních pár dekád cestu k pivu znovuobjevují i ženy.

Britská historička Jane Peytonová léta bádala v původu piva a jeho historickém vývoji. Tisíce let podle ní bylo vaření piva výsadou žen, které ho také konzumovaly ve větší míře než muži. Před sedmi tisícovkami let v Mezopotámii a Sumeru byly schopnosti žen tak důležité, že se dokonce vaření piva a provozování pivnic mohly věnovat právě jen ony. Vždy navíc bylo pivo vnímáno jako dar bohyně, nikdy ne mužského boha.

Také Vikingové plenili Evropu posilováni pivem vařeným ženami. V severských oblastech se mohly věnovat vaření tohoto nápoje právě jen ženy. V antické době v oblasti Finska směly pivo vařit vždy jen tři ženy, které musely použít divoký med a medvědí sliny.

V Anglii pivo vařily doma ženy, byl to vlastně pokrm připravovaný v kuchyních, kde se muži nevyskytovali. Pro mnoho domácností to byl významný zdroj obživy. Sama královna Alžběta I. pivo snídala.

Na konci osmnáctého století s nástupem průmyslové revoluce přišly nové metody vaření piva, které ovšem vynalezli muži, ti postupně převzali vládu nad pivovarnictvím a ženská role při výrobě nápoje byla brzy zapomenuta.

Peytonová ale tvrdí: „Spoustu mužů asi bude šokovat, že za pivo vděčí ženám. Ale je to holý fakt.

Zdroj: Novinky.cz


Pijte pivo, zpevníte si kosti

[úterý, 30. březen 2010]

Výsledky nové studie jistě potěší všechny milovníky zlatavého moku – naznačují totiž, že pivo by mohlo mít příznivý vliv na zdraví kostí.

Podle autorů studie by pivo mohlo být významným dietním zdrojem křemíku, klíčové složky pro zvýšení kostní denzity (hutnosti). Křemík se uplatňuje při tvorbě bílkovinných pojivových tkání (kolagenu a elastinu) i při procesu mineralizace kostí.

Vědci z Kalifornské univerzity se zabývali studiem produkce komerčních piv, zaměřili se na vztah mezi způsobem výroby piva, použitými surovinami a výsledným obsahem křemíku. Detaily týkající se studie jsou dostupné v únorovém čísle časopisu The Journal of the Science of Food and Agriculture.

Osobitá chuť piva

Mezi suroviny používané k výrobě piva patří obilniny, voda a chmel. Obilniny do piva dodávají škrob (čili cukry), které se později přeměňují na alkohol a oxid uhličitý.

Základní obilninou používanou při výrobě piva je ječmen, málo používané suroviny jsou i pšenice, kukuřice nebo rýže. Chmel slouží ke konzervaci piva a k přidání hořčího tónu. Pro vaření piva se používají neoplodněné samičí šišky chmelu, které lze přidávat v různých formách (chmelový extrakt či chmelové granule). Český chmel patří kvalitou k nejlepším na světě.

Některé pivovary (zejména v Belgii) přidávají do piva ještě koření, například koriandr či zázvor pro osobitou chuť.

Pivem proti nemocem kloubů

Křemík je v pivu obsažen v rozpustné formě kyseliny ortokřemičité, která má 50% biologickou dostupnost, což znamená, že polovina z celkového množství křemíku je přijata tělem a polovina je vyloučena ven.

Podle Národního ústavu zdraví (National Institutes of Health, USA) může být křemík obsažený ve stravě ve formě kyseliny ortokřemičité důležitý pro růst a vývoj kostní a pojivové tkáně. Na základě těchto nálezů někteří vědci doporučují mírnou konzumaci piva jako pomoc v boji proti osteoporóze a dalším chorobám skeletu.

Jak se křemík dostane do piva

Podle Charlese Bamfortha, vedoucího autora studie, se dosud nikdo podrobně nezabýval faktory, které v průběhu výroby piva ovlivňují jeho obsah křemíku. Autoři studie proto podrobili zkoušce široké spektrum různých druhů piva a také sledovali, jak je množství křemíku ovlivněno výběrem vstupních surovin a procesem vaření piva.

Vědci zkoumali řadu vzorků vstupních surovin a zjistili, že během sladovacího procesu nedochází k výrazným změnám v množství křemíku obsaženého v ječmenu. Většina křemíku se v ječmenu nachází ve slupce, která je během sladování minimálně ovlivněna. Ačkoliv většina křemíku zůstává během vaření piva ve slupce, významné množství se extrakcí dostane do tzv. mladiny a pak dále do konečného produktu – piva.

V analyzovaných vzorcích chmelu byl překvapivě objeven až 4x vyšší obsah křemíku než v ječmenném sladu, proto se i u piv s vysokým podílem chmelu očekává také vyšší obsah křemíku. Na druhou stranu bývá pravidlem, že chmel při výrobě piva představuje mnohem menší podíl než obilí.

Dále se ukázalo, že pšenice ve srovnání s ječmenem obsahuje ještě méně křemíku.

Světlé je lepší

Zajímavé bylo i zjištění, že světlejší druhy sladu mají vyšší obsah křemíku než tmavší, které se připravují pražením v pražicím bubnu. To dodává pivu odstíny barev od červené až po tmavě hnědou či černou. Důvody tohoto zjištění ovšem nejsou zatím známé.

Ve studii bylo testováno 100 druhů komerčně vyráběného piva a výsledky byly rozděleny do kategorií podle typu piva a také druhu vstupní suroviny. Obsah křemíku ve sledovaných vzorcích se pohyboval v rozmezí 6,4 až 56,5 mg/l.

Zdroj: Inovace.cz | Kráceno


Gurmán Festival 2010

[pondělí, 29. březen 2010]

Festivalovou sezónu v Hradci Králové letos odstartuje festival dobrého jídla a pití. Dvoudenní Gurmán Festival představí během prvního květnového víkendu více než dvacítku převážně menších, regionálních pivovarů, které přivezou přes šedesát značek tradičních českých piv i speciálů. Pivovary doplní na dvacet vybraných restaurací, jejichž šéfkuchaři sestaví menu v souznění s jednotlivými druhy piv. Podmínkou při tvorbě pokrmů bude uvařit česká jídla z piva nebo k pivu, z tradičních surovin a samozřejmě bez umělých přísad!Návštěvníci areálu Festivalpark tak budou mít během 1. a 2. května na jednom místě a za přijatelný obnos vlastními chuťovými pohárky zjistit, že se v Česku vaří nejen dobré pivo, ale také jídlo.

Chceme lidem ukázat, že v Čechách jsou hospodští, kteří se pomalu vrací k tradičním pokrmům a postupům a že pokud mají lásku k jídlu a řemeslu, dokážou v regionech dělat kvalitní lokální gastronomii,“ říká Ivan Vodochodský, který se na přípravách festivalu podílí. „Kromě restaurací a pivovarů jsme pozvali i místní farmáře a zemědělce, výrobce potravin. Ať lidé vidí, že kvalitní potraviny přece nemusíme dovážet, když nám rostou za humny či běhají na zahradě“ dodává.

V rámci doprovodného programu se návštěvníci mohou těšit třeba na „východočeskou náves“, kde ochutnají krajové speciality, domácí sýry, pečivo či vinnou sklizeň. Dále budou mít příležitost vidět naživo české kuchařské hvězdy při jejich exhibicích: Zdeňka Pohlreicha, Emanuela Ridiho, Radka Šubrta či Jana Punčocháře. Festival má v nabídce i bohatý a žánrově pestrý hudební doprovodný program, zahrnující několik desítek interpretů.

Kromě kuchařských show chystáme i vinařská a barmanská vystoupení, školu kávy, či odborné semináře, které povedou přední domácí profesionálové. Lahůdkou budou ozvěny mezinárodního festivalu gastronomických pořadů Znojemský hrozen, kdy uvidíme vítězné pořady z posledních let.“ popisuje nabitý program Ivan Vodochodský. „V areálu nebude chybět ani dětský koutek s hlídáním a atrakcemi pro malé návštěvníky, škola vaření pro děti i maminky, poradna při výběru a vybavení kuchyně. Akce je prostě koncipovaná a vhodná pro celé rodiny, takže máme dobrý tip, jak příjemně strávit prvomájový víkend.“ dodává Vodochodský.

Více informací o festivalu naleznete na stránkách www.gurmanfestival.cz

Zdroj: Tisková zpráva Gurmán festivalu



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI