Oblíbený finálový večer začne v divadle v 19 hodin, partnerem soutěže je Deník.

Deset krásných dívek se v pátek večer představí v žateckém divadle v očekávaném letošním finále soutěže Miss chmele a piva ČR. Na konci oblíbeného galavečera jedna z nich získá vytoužený titul. Setkání slibuje dobrou zábavu pro všechny diváky.

„Návštěvníci se mají nač těšit. Hudba, scénky, móda, zpěv, profesionální kouzelník Pavel Kožíšek, zajímavé soutěžní disciplíny v podání jednotlivých dívek. Moderátorem večera bude bavič Vladimír Hron,“ uvedl ve čtvrtek Milan Hořejší, ředitel pořadatelské agentury.

Princip zábavné a světově ojedinělé soutěže spočívá v tom, že každá z dívek soutěží nejen za sebe a svou inteligenci a krásu, ale také za jeden z českých pivovarů. Celá soutěž se točí kolem tradice českého pivovarnictví a chmelařství, dívky například závodí v česání chmele, v umění natočit zlatavý půllitr a esteticky ho předat hostu, ale i ve volné disciplíně a oblíbené promenádě v plavkách.

Také mezi dívkami zájem o soutěž rok od roku stoupá, letos se jich do výběru přihlásilo už více než 600. Přijely z různých míst Čech i Moravy. Pořadatelé měli s výběrem náročnou práci. V květnu vybrali deset finalistek.

Vybrané dívky mají za sebou pestrý program už nyní. V části disciplín soutěžily již na Dočesné, kde také některé z nich točily pivo jejím návštěvníkům. V závěru září strávily s dalšími členy pořadatelského štábu týden na soustředění u moře v arabské Dubaji.

Páteční galavečer začíná v 19 hodin. Korunka vítězky letošního ročníku soutěže bude později vydražena ve prospěch Domova seniorů v Žatci.

Tradičním partnerem soutěže je Deník, jehož zástupci během pátečního večera předají cenu dívce v doprovodné kategorii Miss Sympatie Deníku. Určilo ji hlasování čtenářů na webových stránek www.zatecky.denik.cz. Svůj hlas poslalo více než 4700 lidí.

Zdroj: Žatecký deník | Autor: Libor Želinský

http://zatecky.denik.cz/zpravy_region/miss-chmele-piva-20110930.html

Chorvatský Daruvar je městem s českou menšinou, což je dost známá věc. Před časem jsme si v Zápisníku povídali o tom, že daruvarští Češi jsou zdatnými vinaři. Co by to však bylo za Čechy, kdyby neměli rádi pivo. V Daruvaru vaří vlastní značku, která se jmenuje Staročeško pivo. Pivovar zažil dobré i horší časy, až se ocitl na pokraji zániku. Nový majitel se teď zašlou slávu daruvarského piva snaží obnovit na základě původních receptů a inovací.

Daruvarský pivovar tvoří jednu z dominant města. Upravený a architektonicky cenný areál najdete mezi náměstím a lázeňským parkem. Náš průvodce Krešo Marić je sice Chorvat, ale jako většina zdejších lidí umí docela dobře česky.

„Jde o nejstarší průmyslový pivovar v Chorvatsku. Byl založen v roce 1840 a je tedy o dva roky starší než plzeňský pivovar. Založil ho gróf Janković, ale prvními sládky tady byli Češi,“ vypráví mi.

Malé a střední pivovary to v Chorvatsku nemají jednoduché. Drtí je nadnárodní kolosy. „Spotřební daň za pivo je tu asi dvakrát větší než v Čechách a je jedno, jestli jde o malý, nebo velký pivovar. Nezůstávají nám proto peníze na marketing a v Chorvatsku platí, že když nejste v televizi, nejste nikde,“ stýská si Krešo Marić.

V současné době v zemi fungují tři velké pivovary a čtyři malé. V Chorvatsku se však nevypije tolik piva jako v Čechách – asi 85 litrů na osobu za rok. A ještě jedním se Chorvaté liší od Čechů. V restauraci dávají zásadně přednost lahvovému pivu.

„Nevím, proč tomu tak je. Myslím si, že pro obsluhu v restauraci je zkrátka jednodušší otevřít láhev než natočit pivo,“ říká k tomu můj průvodce. „Chorvaté nevědí, co je dobré pivo,“ vysvětluje Krešo Marić, jak je možné, že dávají přednost pivu v PET lahvích.

Žádné podobně kategorické tvrzení ovšem neplatí absolutně. V Daruvaru žije Mato Pejić, který pivu rozumí jako málokdo – napsal o něm knihu a založil specializované internetové stránky. „Pivo miluji a také o něm dost vím. Proto vznikla tato webová stránka, kam píšu texty nebo je překládám z češtiny,“ popisuje.

Na jeho stránkách najdete novinky, reportáže, pivní abecedu nebo oddíl o domácím vaření piva. Nechybí ani diskusní fórum nebo doporučení, co k pivu zakousnout. O tlačence nebo utopencích byste však na chorvatském pivním webu hledali zmínku jen marně.

„K nejlepším pivům v Chorvatsku patří asi Staročeško. Ovšem naše země se nemůže pochlubit tím, že má hodně kvalitních piv. Většinou pocházejí z velkých pivovarů a jak říkají Češi, i tady platí, že co menší pivovar, to lepší pivo a naopak,“ poznamenává Mato Pejić.

Než si však dopřejeme Staročeško, vraťme se do daruvarského pivovaru, kde nás čeká návštěva dalších zajímavých provozů, ve kterých pracují místní Češi. Do laboratoře se vydáváme opět s panem Krešem Marićem a rozhlasovou kolegyní Zdenkou Turkovou, která z Daruvaru pochází.

„V Chorvatsku se pivo nevaří jen ze sladu, ale přidává se do něj i kukuřice. Chmel kupujeme tady nebo ve Slovinsku, český je pro nás příliš drahý,“ vysvětluje můj průvodce. „Všechna naše piva jsou pasterizovaná, ale když víme, že se pivo spotřebuje rychle, zkoušíme vyrábět i nefiltrované pivo, aby lidé mohli okusit také chuť pravého, živého piva.“

Češi trávící dovolenou na chorvatském pobřeží Jadranu mohou na Staročeško narazit ve velkých obchodních řetězcích. Daruvarský pivovar ročně vyprodukuje 50 tisíc hektolitrů piva, přestože jeho kapacita je až šestkrát vyšší. „Je těžké vyprodukovat tak málo piva v tak velkém pivovaru,“ povzdechne si Krešo Marić.

Konkurenční boj na malém chorvatském trhu je nemilosrdný. Pivo z daruvarského pivovaru ve většině chorvatských restauracích nenajdete. Jedinými stálými odběrateli piva ze zdejšího pivovaru jsou rekreační lodě. Velké pivovary totiž mohou zaplatit restauracím, aby kupovaly pivo pouze od nich.

„Místní lidé nechápou, že když kupují pivo vyrobené v Záhřebu nebo Karlovci, putují jejich peníze tam a nezůstávají tady,“ krčí rameny Krešo Marić s tím, že on sám pije pouze Staročeško.

Areál pivovaru má asi 1400 čtverečních metrů a leží prakticky v samém centru Daruvaru, přímo v lázeňské zóně u parku, což je poměrně velká rarita. Právě kvůli blízkosti termálních lázní však pivovar nemůže čerpat vodu z vlastního vrtu.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Martin Dorazín

http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zzz/_zprava/chorvate-si-na-dobre-pivo-nepotrpi-jsou-vsak-i-vyjimky--955110

Pivovar Janáček z Uherského Brodu může Primu vařit dál - ovšem musí změnit etiketu. K Brewery zároveň získala od Prazdroje na Primu ochrannou známku. Případ je ukázkou vyhroceného konkurenčního boje velkých pivovarů s menšími.

Spor o to, zda zelená etiketa, písmo a název piva Prima z moravského Pivovaru Janáček parazituje na dříve zavedené značce Primus od lídra trhu Prazdroje končí. Krátce před očekávaným vynesením verdiktu soudu se oba soupeři dohodli na smíru.

Prazdroj zažaloval K Brewery už loni v lednu, domáhal se předběžného opatření k zastavení prodeje piva Prima, které prý designem, etiketou a názvem napodobuje Primus. Teď Prazdroj žalobu ohledně údajně nekalé soutěže stáhl a skupina K Brewery, do které Pivovar Janáček z Uherského Brodu patří, může Primu vařit dál – ovšem musí změnit etiketu. K Brewery zároveň získala od Prazdroje na Primu ochrannou známku.

Zástupci obou pivovarnických skupin manažer K Brewery Otakar Binder a mluvčí Prazdroje Jiří Mareček odmítli kauzu podrobnějši komentovat. Odkázali na společné prohlášení, ve kterém se říká:

„K Brewery Trade a Pivovar Janáček se v rámci této dohody zavázaly ke změně barevnosti designu etiket piva Janáček Prima. Nová etiketa je navržena tak, aby vizuálně, nepřipomínala jiné značky piv z portfolia Plzeňského Prazdroje. Značka Prima bude registrovanou ochrannou známkou Pivovaru Janáček, který tuto značku vyrábí již od roku 1998. S uzavřením této dohody není spojeno žádné finanční plnění.“

Zelená etiketa a podobné písmo

Prazdroj tvrdil, že zelená etiketa a písmo Prima kopíruje jeho značku Primus. Údajné porušení práva k ochranné známce Primus a nekalou soutěž mělo zastavit předběžné opatření, se kterým ale Prazdroj neuspěl loni u Městského soudu v Praze ani v odvolání u Vrchního soudu.

Soudci požadavku, aby Janáček a K Brewery okamžitě zastavily prodej značky Prima, nevyhověli. Slova Prima a Primus jsou podle výroku obou soudních instancí dostatečně odlišná, nehrozí ani záměna etiket, a tak nebyl důvod předběžné opatření vydávat.

Případ se tak dostal k řádnému justičnímu projednávání. Prazdroj si k dřívější registraci značky Primus koupil v průběhu soudního sporu i ochrannou známku Prima, kterou v K Brewery neměli registrovanou, ale chystali se její zapsání na Prazdroj právně zpochybnit.

Piva značky Prima vařil uherskobrodský pivovar jen zanedbatelné množství, podle některých informací sotva čtyři tisíce hektolitrů ročně. Pro srovnání – Celá skupina K Brewery (pátý největší producent piva u nás) loni uvařila na 900 tisíc hektolitrů a Prazdroj jako lídr trhu v Česku necelých osm miliónů hektolitrů.

Binder sám přiznal, že prodeje značky Prima nedosahují očekávané úrovně, značka jako taková do roka zmizí z trhu a už nyní ji nahrazuje desítka Perun.

Případ je tak spíš ukázkou vyhroceného konkurenčního boje, kdy se velkým pivovarům včele s Prazdrojem výrazně propadají prodeje a na druhé straně některým středním a regionálním – včetně skupiny K Brewery - naopak výrazně rostou.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-53026870-spor-pivovaru-prazdroj-a-k-brewery-o-znacku-prima-konci-vyhrali-oba

První Beerfest v Dobřanech. Už samotný název napovídá, že na sobotní akci na dobřanském náměstí šlo především o pivo.

Tmavá, světlá, ochucená kvasnicová nebo piva s větším množstvím alkoholu přivezly na ochutnání pivovary z celé republiky a stánek tu měla i domácí dobřanská značka.

S kelímkem v ruce jsme na lavičce zastihli Zdeňka Majera z Dobřan. „Vyzkoušel jsem už několik značek, ale dávám si jen třetinky. Nedávno jsem byl na pivních slavnostech v Radobyčicích, a tak jsem přišel i sem,” přiznal návštěvník Beerfestu.

Kromě ochutnávek si pivaři měřili síly v různých soutěžích. Standa z Dobřan se zúčastnil hned několika z nich. V první disciplíně vypil na čas tuplák piva. „Čas jsem měl 9,14 vteřin. Jenom o jednu desetinu vteřiny mě předběhl někdo jiný,” řekl zklamaně Standa. Dlouho se nenechal přemlouvat a přihlásil se do dalšího klání - držení naplněných tupláků s nataženýma rukama. Zvedání prázdného sudu nad hlavu už ho ale nezlákalo.

Návštěvnost festivalu si pochvalují i zaměstnanci místního městského kulturního střediska, kteří akci spolupořádali. „Přesto, že Beerfest měl v Dobřanech premiéru, přišlo na něj množství lidí. Počasí nám přálo a během koncertů skupin Benefit, V3ska a Gulash rock bylo náměstí plné. Určitě budeme s Beerfestem počítat i v příštím roce,” řekla Jaroslava Marková z kulturního střediska.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autorka: Valentýna Bílá

http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/chlapi-zvedali-sudy-nad-hlavu20110926.html

Spor mezi pivovarem Janáček zastoupeným skupinou K Brewery a pivovarnickou skupinou Plzeňský Prazdroj má nečekané rozuzlení. Právně-pivní bitva o podobnost značek Prima a Primus skončila ještě před začátkem středečního soudu. Pivovary nakonec problém vyřešily smírem. Kdo však ustoupil a čí značka může zmizet z trhu, to pivovary nechtějí komentovat. „Mohu jen potvrdit, že obě strany uzavřely dohodu o smíru,“ vysvětluje Barbora Burešová, mluvčí pivovarnické skupiny K Brewery.

​Podle vyjádření Městského soudu v Praze, který kauzu řešil, více ustoupil Janáček. „Žaloba byla podána na ochranu před porušováním práv k ochranným známkám a kvůli nekalé soutěži. Městský soud v Praze schválil oběma stranami doručený smír, jehož obsahem je, že žalovaný pivovar Janáček a skupina K Brewery se zavazují zdržet se výroby, propagace, uvádění na trh, skladování, nabízení k prodeji a prodeje piva označeným slovním prvkem Prima ve třech žalovaných vyobrazeních,“ prozradila Martina Lhotáková, mluvčí Městského soudu v Praze.

Prazdroj podal žalobu na Janáčka a také na skupinu K Brewery 20. ledna 2010. Žalující strana žádala nařízení předběžného opatření, které by uložilo pivovaru Janáček zdržet se veškerého nakládání a prodeje lahví s etiketou Prima.

„Prazdroj také navrhoval, aby žalovaný na vlastní náklady nechal otisknout znění rozsudku v celostátních médiích,“ doplnila Lhotáková. Soud však návrhu na předběžné opatření nevyhověl. Podle vyjádření soudu to tedy vypadá, že to má brodská desítka Prima "spočítané". Nejspíš i proto Janáček dodádá na trh novou desítkou Perun. „U všech našich značek, Primu nevyjímaje, kontinuálně vyhodnocujeme prodeje a oblibu u spotřebitelů a reagujeme buď podporou konkrétních značek, jejich útlumem, či zaváděním nových výrobků. Na nové pivo Perun máme velmi pozitivní ohlasy, a to jak od hospodských, tak od konzumentů. Proto v tuto chvíli uvažujeme o jeho stáčení do lahví a distribuci do běžné maloobchodní sítě,“ přiblížila budoucnost Perunu mluvčí Burešová.

​„Respektujeme konkurenty, ale není přípustné, aby kdokoli poškozoval zavedenou značku Primus užíváním označení, které je podle našeho názoru slovně i graficky zaměnitelně podobné,“ připomněl důvody rok a půl dlouhého sporu Jiří Mareček, mluvčí Prazdroje.

​Desítka Prima se v Brodě vařila od roku 1998, Prazdroj si jí však všiml až v roce 2010. Plzeňští naopak svůj Primus vaří od roku 1993 a zaregistrovali jej o rok později.

Zdroj: idobryden.cz | Autor: Lukáš Fabián

http://www.idobryden.cz/zpravy/janacek-ustoupil-soud-s-prazdrojem-nebude--prima-se-stahne-z-trhu/3ac2d068-3632-102f-b4ac-00e0814daf34/

Bavorský pivovar Schneider Weisse, který je znám celou řadou svých speciálních světlých svrchně kvašených piv, uvede v říjnu 2011 v omezené edici na trh nový druh světlého svrchně kvašeného piva. Nová pivní kreace, která je dílem spolupráce ředitele a sládka uvedeného pivovaru se jmenuje TAPX „Nelson Sauvin“. Název dostal podle stejnojmenné odrůdy chmele původem z Nového Zélandu, která konečnému výrobku propůjčuje ovocně révové aroma.

Kromě toho se pro jeho přípravu používá jedinečný postup vaření s odlišným druhem kvasnic, přičemž kvašení probíhá tradičním způsobem v lahvích.

Pivo, které bylo stáčeno do sudů, nyní bude poprvé prodáváno v lahvích o objemu 0,75 l. Nová mimořádná várka byla vytvořena speciálně k pětadvacetinám jednoho holandského zákazníka, je však určena i na vývoz do dalších zemí. V Německu bude toto nové pivo také prodáváno ve středu bavorské metropole v mnichovské pivnici Weisses Bräuhaus.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=114014&ids=173

Společnost Beatson Clark posiluje svou pozici předního výrobce skleněných obalů na nápoje. Je dodavatelem lahví pro obchodní firmu, navazující na dlouholetou tradici australského vinařství, která v současné době zastupuje 80 různých značek nápojů, Accolade Wines.

Pro ni speciálně vytvořila obal k zavedení novinky, alkoholického zázvorového piva, uváděného do oběhu pod značkou Ginger Joe. Výrobce této novinky, Stone´s Ginger Wine, je anglickou tradiční značkou, kde kořeny výroby zázvorového vína sahají až do roku 1740. S uvedením zázvorového piva Ginger Joe se tento výrobce nápojů dostal rozšířením svého portfolia do nové kategorie nápojů.

Standardní láhví na nápoje o obsahu 330 ml se firmě Beatson Clark podařilo zajistit ideální balení pro nový produkt prezentovaný firmou Accolade Wines. Podle slov marketingové ředitelky této obchodní firmy respektuje tato novinka zcela přání zákazníků, kteří mají v oblibě právě takovou velikost obalu, ale i takový design včetně chuti nápoje, jež je do tohoto obalu stáčen.

330mililitrová láhev na jantarové pivo od Beatson Clark má standardní hrdlo s korunkovým uzávěrem a byla vybrána právě pro její tradiční tvar.

Firma Beatson Clark je předním britským výrobcem skleněných obalů o malých objemech, který je vyhlášený zejména svými znalostmi v oblasti pivovarství.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová | BREWERS´Guardian

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=113962&ids=176

Zadavatelé segmentu Nealkoholické nápoje, minerální a ostatní vody v květnu nakoupili reklamu v hodnotě více než čtvrt miliardy korun. Vyplývá to z monitoringu reklamních investic společnosti Admosphere zveřejněných v úterý.

Podle těchto údajů byl v období od května do srpna 2011 nepropagovanějším nealko nápojem Coca-Cola. V segmentu Pivo ve stejné době nejvíce investoval Plzeňský Prazdroj.

Jarní a letní měsíce roku bývají typické zvýšenou konzumací nealkoholických nápojů a piva. Z dat monitoringu Admosphere je nyní zřejmé, jak se segmenty na svou propagaci před sezónou připravovaly.

Pivní segment oproti nealkoholickému nevyčkával a postupně začal navyšovat investice už od března. Vrcholu v letošních investicích dosahoval v měsících červnu a červenci s nákupem reklamy v ceníkových hodnotách přes 130 milionů korun.

V segmentu Pivo jsou rozdíly v investicích jednotlivých zadavatelů znatelnější. Dominuje Plzeňský Prazdroj s objemem nákupu reklamy v hodnotě 172,7 milionu korun. Druhý Heineken ČR zakoupil reklamu v hodnotě 141,4 milionu korun. O 82 milionů méně pak do reklamy investovaly Pivovary Staropramen, které nakoupily inzerci v ceníkové hodnotě 59,4 milionu korun.

Zadavatel Heineken ČR nakoupil pro společnou propagaci značek Krušovice (10°) a Krušovice (12°) reklamu v hodnotě 53,6 milionu korun, do inzerce piva Zlatopramen 11° investoval 48 milionů. Prazdroj pro svou značku Gambrinus zakoupil inzertní prostor za 35 milionů korun.

Společnost Admosphere vychází z ceníkových cen, statistika tak nezohledňuje různé hromadné slevy, klientské bonusy či promo akce. Výsledné reklamní investice tak mohou být o něco nižší. Porovnání ceníkových cen přesto umožňuje snadnou představu o mediálním trhu, vzájemných poměrech mediatypů, médií, zadavatelů a jednotlivých produktových kategorií.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Filip Sušanka | Kráceno

http://www.mediafax.cz/ekonomika/3287124-Vyrobci-nealkoholickych-napoju-a-piva-pred-sezonou-nakoupili-reklamu-za-ctvrt-miliardy-korun

Velkým propagátorem českého piva v Asii je Vietnamec Ngo Hong Chuyen. V sobotu zavítal do Plzně na festival minipivovarů Slunce ve skle. Nabízel tu k ochutnání produkci z prvního vietnamského minipivovaru.

„V tehdejším Československu jsem osm let studoval. Poznal jsem tu i výborné plzeňské pivo,“ řekl Deníku. Zlatavý mok ze západočeské metropole mu po návratu do vlasti chyběl natolik, že jej začal do Vietnamu dovážet. „Dostal jsem tam lahvové i čepované. Právě sehnat kvalitní čepované bylo u nás obrovským problémem. Za dovoz jsme ale museli platit velmi vysokou daň,“ sděluje Ngo Hong Chuyen. Proto se rozhodl, že bude ve své domovině vařit vlastní pivo. Je zakladatelem historicky prvního vietnamského minipivovaru.

A při jeho výstavbě na Čechy nezapomněl. „Naše pivo vyrábíme z velké části z českých surovin. Máme odtud například i slad. Také veškeré technické zařízení je české. A navíc nám je vaří český sládek. Takže ve Vietnamu je pouze voda a lokalita, kde se pivovar nachází,“ dodává podnikatel, kterého s Českou republikou spojuje ještě jedna věc. Je totiž jejím konzulem v Ho Či Minově Městě.

V současné době má ve Vietnamu tři minipivovary. Před nedávnem se navíc stal provozovatelem první originální restaurace Pilsner Urquell v Asii.

Ve Vietnamu jsou podle něho k dostání především piva z velkých evropských pivovarů typu Heineken. Větší pivovary se ve Vietnamu nacházejí ve městech Hanoj a Saigon. „Ovládají zhruba čtyřicet procent trhu. Piva, která se v nich vyrábějí, se s těmi českými nedají srovnat Jedná se totiž o něco úplně jiného. Jsou to většinou lehká levnější piva určená spíše k osvěžení. Jsou dobrá, ale velmi odlišná,“ podotýká Chuyen.

Plzeňský festival si podle svých slov užíval. „Podobné akce jsou skvělé. Je výborné, že se zde mohou představit malí výrobci,“ doplňuje majitel minipivovarů.

Do Čech dovezl na ukázku jen menší množství piva. O jeho ochutnávku byl mezi plzeňskými pivaři obrovský zájem.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor a foto: Ladislav Vaindl

http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/konzul-ve-vietnamu-vyrabi-pivo-podle-ceskeho-vzoru.html

V novém školním minipivovaru zahajují od září pravidelnou výuku žáci SOŠ ekologické a potravinářské Veselí nad Lužnicí. Minipivovar vybudovala škola nákladem 1,5 milionu Kč koncem minulého školního roku. O hlavních prázdninách probíhaly technologické zkoušky celého zařízení, které vyrobila akciová společnost Pacovské strojírny Traiding. Nezbytné stavební úpravy provedla před montáží technologie firma Bauservis Veselí nad Lužnicí.

V minulých dnech byly zkušebně uvařeny první várky piv pod vedením školního sládka Ing. Ivana Dufka. Piva jsou vyráběna nefiltrovaná, bez pasterizace. Dostala také své názvy, pod kterými jsou registrována: Blatské výčepní (nízkostupňové pivo), Blatský ležák světlý, tmavý (dvanáctistupňové pivo), Blatský švihák (světlé, čtrnáctistupňové pivo). Poslední název vychází ze soutěže o název piva na letošních Veselských slavnostech. Dále chystáme výrobu ochucených piv a speciálů. Jedná se o piva výuková, která nebudou nabízena k běžnému prodeji. Veřejnosti budou prezentována při příležitosti dnů otevřených dveří, náborových akcí, výstav apod.

Kvasné procesy jsou součástí nového zaměření studijního oboru technologie potravin (školní vzdělávací program: výroba piva, lihu a potravin). Žáci absolvují praktickou výuku ve vaření piva v minipivovaru. Dále budou provádět laboratorní zkoušky v mikrobiologických a chemických laboratořích školy. Ve 4. ročníku (jsou již zletilí) mají na programu také senzorickou analýzu piv-degustační zkoušky: např. říz, hořkost, vůni, barvu a jiné. V rámci exkurzí a praxí poznají žáci výrobu v tradičních velkých pivovarech i v soukromých minipivovarech, které jsou v poslední době hojně zakládány.

Naše škola navazuje výstavbou minipivovaru na tradici vaření piva ve Veselí nad Lužnicí. Sousedí totiž s objektem bývalého pivovaru za tzv. starou radnicí. Pivo bylo v našem městě vyráběno již od roku 1555. Pivovar založil Vilém z Rožmberka, vařilo se zde do roku 1898. Později byla v objektu sladovna. Dovolujeme si tedy přispět touto malou troškou k oslavě Rožmberského roku.

Zdroj: SOŠ ekologická a potravinářská Veselí n.L. | Autor: Ladislav Honsa, ředitel školy

http://www.sos-veseli.cz/aktualita.php?id=131

Pivní bitva se rozhořela naplno. Právě v těchto dnech začíná sledovaný spor mezi pivovarem Janáček, respektive skupinou K Brewery a skupinou Plzeňský Prazdroj. "Termín soudního líčení máme u Městského soudu v Praze nyní v září. Spor se vede o značku Prima a Primus," uvedla Barbora Burešová, mluvčí skupiny K Brewery.

​Podle mluvčího Prazdroje je problém v podobnosti etiket. Ty se shodují v barvách, podobný je i typ písma. „Respektujeme naše konkurenty na pivním trhu. Není ale přípustné, aby kdokoli poškozoval zavedenou značku Primus užíváním označení, které je jí podle našeho názoru slovně i graficky zaměnitelně podobné," předkládá názor Plzeňských Jiří Mareček, mluvčí skupiny Prazdroj.

Zdroj: idobryden.cz

http://www.idobryden.cz/zpravy/zacina-soud-janacek-versus-prazdroj/d00632fe-319c-102f-ba63-00e0814daf34/

Americký prezident Barack Obama je jako mnozí Američané milovníkem domácího piva. Jeho vášeň došla až tak daleko, že si jej nechává vařit přímo v Bílém domě.

Pivo se podle televize CBS připravuje v kuchyních Bílého domu na zařízení pro kutily, které si pořídil na vlastní náklady. Výsledkem je lehký světlý ležák ochucený medem ze zahrady prezidentského sídla, o kterou se stará Obamova žena Michelle.

Hlava státu začala s přípravou vlastního piva údajně ku příležitosti letošního vyvrcholení soutěže amerického fotbalu a za tu dobu už tamní kuchyně opustilo na sto lahví.

Obama si zlatavý mok rád vychutnává jak sám, tak při více či méně oficiálních příležitostech. Posledním, který měl tu čest připít si s prezidentem jeho vlastním pivem, se stal minulý týden exseržant Dakota Meyer, jemuž Obama udělil medaili za to, že v Afghánistánu v září 2009 při bojích zachránil přes 30 spolubojovníků.

Přestože pivo vařili už Obamovi předchůdci Thomas Jefferson a George Washington, nynější prezident je prvním, který tak činí přímo v Bílém domě, podotkl list The Huffington Post.

Zdroj: Novinky.cz

http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/245098-obama-si-vari-vlastni-medove-pivo.html?ref=stalo-se

Čím lákavější je potravina nebo nápoj, tím víc chtějí lidé slyšet, že je mohou s klidem konzumovat. Do této kategorie patří i pivo. Jak to s ním tedy je? Lze ho doporučit, nebo zatratit?

Jako dietolog jsem neustále konfrontován svými klienty, zda ta či ona potravina je či není vhodná a v jakém množství či kvalitě. Nejvíce dotazů je (celkem pochopitelně) směřováno k takovým potravinám, které jsou vyhledávané, chutné, populární, po nichž se přibírá, na nichž se snadno vypěstuje závislost, jejichž konzumace často sklouzává až do nekontrolovaných poloh!

Do poslední skupiny patří, bohužel, pivo, ale také káva, sladkosti (čokoláda) apod.

Zdá se ale, že u potravin, které má lidstvo na jídelníčku už pěkně dlouho (a u piva to je asi šest tisíc let), lze najít opravdu pádné důvody, proč tomu tak je. Princip „potravina budiž tvým lékem“ není jen čínský a antický (Hippokratés), ale tak univerzální, že ho měly, myslím, ve vínku i jiné starodávné civilizace.

Čínská zkušenost

V Číně jsem byl nedávno. Co tam dnes pijí? Přes slušný výběr piv, a to jak západních, tak místních (rozhodně nejsou špatná), tam rozhodně nehrozí, že by nás předstihli v pití piva na hlavu a rok, i když se Čína v poslední době zasloužila o celou řadu prvenství.

Číňané totiž v sobě mají hluboko zakořeněný historický princip rovnováhy a vyváženosti, a to jak vzhledem k samotnému složení potravinového koše (včetně nápojů), tak i svých individuálních potřeb a vlastností. Myslím si, že pivo je pro ně zajímavé hlavně z hlediska uplatňování principu „hořkosti“ v paletě chutí, která by měla být také vyvážená. Pije se tam všechno – doma hlavně zelený a černý čaj a značkové softdrinky či minerálky v restauracích. Pivo je v sedmimiliónovém Hang-zhou, které jsem navštívil, v nabídce jen v minimálním výběru, a většinou jen lahvové.

Celočínská realita však bude asi složitější. Nedávno se tu začalo vyrábět např. pivo z čerstvého kravského mléka. Nápoj lze zatím ochutnat jen ve městě Sing-tchaj v provincii Che-pej. Mléčné pivo má kromě nízkého obsahu alkoholu a bohaté pěny navíc všechny blahodárné látky, přítomné v zakysaných mléčných produktech.

Pivo a zdraví

Vzhledem k historicky zakořeněné tradici pití piva se tedy nedivím, že u nás i ve světě stále přibývá nových a nových argumentů, proč má tento nápoj tak příznivé zdravotní účinky.

Jako již v minulých příspěvcích opět připomínám, že tyto zdravotní účinky lze očekávat u piva a podobných potravin, jen když je konzumujeme s mírou, tj. v množství přiměřeném, což představuje u alkoholického piva asi půl litru denně pro muže a třetinku litru pro ženy. Samozřejmě s individuálními odchylkami, také mírnými.

Je nesporné, že pivo přináší nejen chuťové, ale i zdravotní benefity – to by se asi tak historicky dlouho neobjevovalo v potravinovém koši minulých i současných civilizací od doby starých Sumerů. Jestliže dnešní civilizaci označíme jako globalizovanou, pak není divu, že i EU uznává mírnou konzumaci piva za součást evropského životního stylu (Brusel, 2. sympozium o pivu a zdraví, říjen 2001).

Kromě diuretických (močopudných), laxativních (proti zácpě) a sedativních (proti nespavosti) účinků piva vystupují do popředí zejména jeho příznivé účinky na srdečně-cévní soustavu. Prof. Mitchell z University of North Carolina (Chapel Hill, USA) tehdy potvrdil před poslanci Evropského parlamentu, že mírná konzumace piva přispívá ke sníženému riziku srdečně-cévních chorob, ohrožujících jak USA, tak Evropu, a to především z těchto důvodů: alkohol zvyšuje hladinu „dobrého“ HDL cholesterolu v krevním séru; alkohol snižuje hladinu tzv. fibrinogenu v séru a tím snižuje riziko tvorby tzv. vmetků (trombů) ucpávajících cévy a kapiláry; alkohol snižuje shlukování krevních destiček, které vede ke zvyšování hustoty krevní tekutiny; alkohol snižuje riziko náhlé srdeční příhody v důsledku ischemie (infarktu).

Britská studie potvrzuje, že denní porce půl litru tmavého piva typu Guinness může významně snižovat riziko ischemie.

Podle vědců působí tmavé pivo stejně dobře jako známé salicyláty (např. Aspirin), protože pomáhá předcházet vzniku krevních sraženin, které mohou způsobit srdeční infarkt i mozkovou mrtvici. Vědci srovnávali účinky různých druhů piv a ležáků. Několika pokusným psům se zúženými tepnami podávali rozličné druhy pěnivého nápoje. A právě piva typu Guinness dokázala snižovat srážlivost krve nejvýznamněji.

Mezi mírnými konzumenty piva je také nižší výskyt obávané cukrovky 2. typu (tzv. stařecké) – nebezpečné choroby s celosvětově e­pidemickým vývojem, která spolu se srdečně-cévními poruchami a obezitou tvoří podstatu vražedného metabolického syndromu, který je celosvětově na hrozivém vzestupu. Je proto pravděpodobné, že pivo, zřejmě díky biogennímu trojmocnému chromu a vláknině, omezuje tzv. insulinovou rezistenci, která je příčinou tohoto typu cukrovky.

Které látky obsažené v pivu prospívají našemu tělu?

Tzv. antioxidační kapacita piv je daná obsahem tzv. flavonoidů, jejichž účinek je namířen proti škodlivým volným radikálům, pocházejících ze znečištěného životního prostředí, z technologicky zpracovaných potravin, z nadměrného slunečního záření a vznikajících v důsledku stárnutí a stresu. Právě flavonoidy z ječného sladu, polyfenoly, se na hodnotě této kapacity podílejí významnou měrou, i když naše tělo po této stránce nerozlišuje, zda se jedná o tmavé či světlé pivo.

Dalším zdrojem antioxidačních látek je chmelový extrakt, který propůjčuje pivu nejen aroma, hořkost, ale i schopnost piva rychle zahnat žízeň. Látky z extraktu propůjčují pivu mírné antibiotické vlastnosti, zejména pokud jde o nepasterovaná piva, doprovázené ještě protiplísňovými a protizánětlivými účinky. Další látky z chmele přispívají ke zvýšené hladině estrogenních hormonů u postmenopau­zálních žen, dále k rovnováze andro- a estrogenních hormonů v buňkách prostaty, která tím u mužů ztrácí tendenci k tzv. benignímu zvětšování (hyperplasii). Hořčiny z chmele zase stimulují chuť k jídlu. Flavonoid hopein má silný chemoprotektivní účinek, tj. chrání tělo před vznikem a rozvojem nádorových onemocnění.

Kromě vitamínů B-komplexu je pivo bohaté na kyselinu listovou, která je důležitým faktorem tvorby tzv. homocysteinu – markeru srdečně-cévních poruch, aterosklerózy i rakoviny. Když je hladina kyseliny listové v těle dostačující, hladina homocysteinu klesá a s ní i riziko uvedených civilizačních onemocnění. Až 10 % kyseliny listové navíc získávají ti, co pijí pivo. Přitom v jednom litru jí je tolik jako v 0,3 kg rajčat.

Je známo, že nejenom vápník (hlavně z mléčných výrobků), ale také křemík je důležitý pro pevnost kostí. Odkud ho ale vzít, když ho v potravinovém koši stále ubývá? Bylo zjištěno, že kromě minerálek je významné množství křemíku (na úrovni denní doporučené dávky cca 40 mg) vázáno i v pivě, a to dokonce ve vysoce vstřebatelné formě (tzv. kyselině ortho-křemičité). Křemík se však také podílí na výstavbě cévních stěn a v nemocných, aterosklerotických cévách byl pozorován jeho nedostatek. Mírné pití piva tedy může prospívat i k potlačení rozvoje aterosklerózy. U starších osob je dále spojováno s nižším výskytem demence, sníženým rizikem tvorby žaludečních vředů a podporou trávení.

Pivo obsahuje také užitečnou vlákninu z buněčných membrán ječmene (asi 6 g vlákniny/l). Druh piva vyráběný patentovaným postupem ve společnosti Beverage Marketing USA je ještě obohacován přídavkem betaglukanové vlákniny, přispívající ke zdraví srdce. Takové pivo má v USA velkou naději stát se vzhledem ke zdravotním účinkům, preventivnímu působení a přítomnosti antioxidantů tzv. nutraceutikem, tedy funkční potravinou podporující kardiovaskulární zdraví. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) totiž nedávno schválil zdravotní tvrzení pro výrobky bohaté na beta-glukany a jejich příznivé působení na odvrácení srdečních onemocnění.

Češi ale určitě zůstanou nadále věrní svým klasickým pěnovým mokům uvařeným podle zákona o čistotě piva. Tento Reinheitsgebot z roku 1516 praví, že pravé pivo je možné vyrobit pouze ze surovin „…ne jiných než ječmen, chmel a voda…“.

Zdroj: Vitalia.cz | Autor: Ivan Mach, Ředitel dietologie v Resortu Sv. Kateřina, prezident Aliance výživových poradců ČR

http://www.vitalia.cz/clanky/pivo-potravina-nebo-lek/

Největším trhem s pivem v loňském roce zůstala Čína, která díky spotřebě kolem 450 milionů hektolitrů piva zvýšila svůj náskok před druhými Spojenými státy. Na dalších příčkách se umístily Brazílie, Rusko a Německo.

Celosvětový prodej piva se v letošním roce díky silné poptávce na rozvíjejících se trzích zvýší o zhruba 2,5 procenta po loňském nárůstu o 1,6 procenta. Předpověděla to v pondělí výzkumná skupina Plato Logic.

"Pivní sektor za současné ekonomické situace vykazuje v globálu i nadále odolnost," uvedl šéf skupiny Plato Ian Pressnell. V Evropě a Americe letos Plato očekává nárůst prodeje piva o procento. V Asii, Africe a na Blízkém východě by se měl růst pohybovat od čtyř do pěti procent, napsala agentura Reuters.

Z údajů skupiny Plato vyplývá, že největším trhem s pivem v loňském roce zůstala Čína, která díky spotřebě kolem 450 milionů hektolitrů piva zvýšila svůj náskok před druhými Spojenými státy. Na dalších příčkách se umístily Brazílie, Rusko a Německo.

Pozici nejprodávanější značky si loni udrželo čínské pivo Snow, které vaří společný podnik zahrnující druhý největší světový pivovar SABMiller. Následovaly značky Bud Light, Budweiser a Skol největšího světového pivovaru Anheuser Busch InBev.

Čínského piva Snow (v čínštině sněhová vločka) se v roce 2008 prodalo přes 60 milionů hektolitrů. Kdyby se ale daly dohromady značky rodiny Budweiser, přesáhly by sto milionů hektolitrů, uvádí Wikipedia.

V Asii se daří i českým exportérům piva. V srpnu například otevřel Plzeňský prazdroj v metropoli Vietnamu Hanoji svou první restauraci v Asii. Zakázky uzavřené na Expo 2010 v čínské Šanghaji si pochvaloval také Budějovický Budvar.

Zdroj: iHNed.cz

http://byznys.ihned.cz/c1-52896260-celosvetovy-prodej-piva-letos-stoupne-o-2-5-budweiseru-konkuruje-cinsky-snow

Pokud by se někdy Homer Simpson ocitnul ve Finsku a dostal by žízeň, musel by se poohlédnout po jiné značce, než je jeho oblíbený Duff. Úřady v této severské zemi zakázaly prodávat chmelový nápoj této značky, protože by se mohl díky popularitě seriálu Simpsonovi stát přitažlivým pro mladistvé.

Kontrolní úřad Valvira, který dohlíží na vliv produktů na lidské zdraví a pod který spadá také sledování alkoholických nápojů, zákaz prodeje značky piva Duff podpořil hrozbou pokuty až 50 tisíc eur (přes 1,2 milionu korun).

„Obzvláště typ písma použitý na lahvi piva Duff silně odkazuje na kreslený seriál Simpsonovi, který sledují také děti,“ citoval server newsroom.finland.fi prohlášení finského úřadu.

Duff je nyní podle webu dovozce k dostání v desítkách finských obchodů. Úřad proto stanovil, že do příštího pátku musí Duff zmizet z reklam. A pokud někdo o toto pivo ve Finsku stojí, musí si s jeho koupí pospíšit, protože od ledna již nebude k dostání.

Zdroj: E15.cz

http://magazin.e15.cz/pel-mel/finove-zakazali-kvuli-simpsonum-pivo-duff-701057

V pelhřimovském pivovaru jsou už na exkurze zvyklí. Varna, spilka, sklepení, stáčírna. Kolikrát už tuhle trasu s hosty prošli.

Ta středeční je ale zajímavá i přímo z jejich úhlu pohledu. Díky němu se o sobě dočtou v prestižním britském listu Daily Telegraph.

Adrian Tierney–Jones je novinář na volné noze. Jezdí po světě, objevuje zajímavá místa, způsob života. A jeho cestopisné články voní po pivu. „Přijel jsem do Čech, abych lépe pochopil způsob výroby vašeho slavného ležáku. Nejsem ale žádný technolog, spíše mi jde o to, poznat všechno, co s pivem neodvratně souvisí,“ vykládá žurnalista Tierney–Jones.

V Pelhřimově nocoval v hotelu přímo na náměstí, na svých cestách se pokaždé zastaví i v nějaké té hospůdce. To aby získal pojem o kulturních zvyklostech, chování štamgastů či hospodské mluvě.

Jihočeský vandr

Jeho poznávací vandr po českých pivovarech čítá mnoho zastávek, především pak těch jihočeských. Třeboňský Regent, českokrumlovský Eggenberg, oba českobudějovické pivovary, tam měl v plánu zvídavě se procházet se svým zápisníčkem. Podívat se ale byl třeba i v pražském hotelovém minipivovaru, v Kácově a navštíví i pardubického Purkmistra.

Pomýšlí i na knížku

A protože se angličtí výletníci těžko vydají do Čech jenom kvůli orosenému půlitru pivečka, zachycuje Jones do svých příspěvků také další místa hodná návštěvy.

„Jezdím zásadně vlakem nebo autobusem, to abych se mohl pořádně rozhlédnout po krajině. Sem tam mě zaujmou i nějaké pamětihodnosti, které stojí za to vidět. Třeba v Kutné Hoře to byla Kostnice,“ doplňuje britský cestopisec, který ani v nejmenším nepatří k novinářským elévům.

Prostřednictvím pivního světa mapoval kupříkladu Německo, Belgii či Itálii, okusil i americký zlatavý mok.

Prozatím dává dohromady seriál čistokrevných novinových článků pro Daily Telegraph. Denním tiskem to ale skončit rozhodně nemusí.

„Hrozně rád bych z celého tohohle putování jednou vydal knížku. Ale to spíše až někdy do budoucna,“ mávne skromně rukou Adrian Tierney–Jones. A pomalu se odebírá na další cestu. Zpátky do Anglie odlétá v neděli, do té doby toho ještě musí objet spoustu. Pivko si ale zaručeně dá.

Zdroj: Pelhřimovský deník | Autor a foto: Michal Vítů

http://pelhrimovsky.denik.cz/zpravy_region/20110914pivo.html

Už zhruba dvě desetiletí řeší tuzemští pěstitelé „zeleného zlata“ kardinální problém: jak udržet odbyt, a tedy i produkci chmele. Odpověď bohužel stále nepřichází, možná proto, že není úplně jednoduchá. Výsledkem je, že plochy chmelnic a objem produkce chmele v ČR každoročně mírně, ale stále klesají – a je tomu tak i letos. Za posledních deset let klesly plochy chmele o čtvrtinu.

Uvedený trend by bylo žádoucí zastavit a vzhledem k tomu, že 80 procent chmele se z ČR vyváží, je nutné při hledání řešení vzít v potaz i situaci na globálních trzích. V zásadě přitom platí, že pokud Češi nenaučí vyspělý či rozvojový svět pít kvalitní pivo, nebudou vyhlídky českého chmelařství růžové. Respektive červené. Největším problémem tuzemské produkce chmele je totiž dominantní podíl zákonem chráněné specifické aromatické odrůdy „žatecký poloraný červeňák“, který tvoří více než 87 procent veškeré naší produkce chmele. Jenže tato odrůda obsahuje oproti jiným odrůdám chmele pouze třetinu či polovinu hořkých látek, takže řada světových pivovarů dává přednost jinému chmelu. Je to pro ně levnější a technologicky jednodušší a to bohužel v dnešní konkurenci rozhoduje. Logické by bylo, aby naši chmelaři na tento vývoj reagovali a také oni pěstovali odrůdy s vysokým obsahem hořkých látek, zvláště když jsou příslušné odrůdy k dispozici. To ale není tak jednoduché. Alternativní odrůdy chmele jsou náročnější na vláhu a kromě toho jsou mohutnější. To znamená přestavět staré chmelnice a zároveň je i zavlažovat. Vzhledem k tomu, že většina našich chmelnic není vysazena v blízkém okolí velkých řek, bylo by nutné zavlažovat je z menších vodních toků nebo z podzemních zdrojů. To se ale v ČR nesmí.

Navíc, přestože pěstitelé chmele v minulosti plochy hořkých odrůd chmele částečně zvýšili, narazili na nezájem i tuzemských pivovarů, které je však předtím k restrukturalizaci odrůdové skladby chmelnic vyzvaly. Začarovaný kruh tak může rozseknout jen několik souběžně působících kroků. Prvním je hledání nových zahraničních odbytišť, přičemž jako nejvíce perspektivní se ukazuje asijský kontinent. Jednou z prvních vlaštovek je Vietnam, nicméně je třeba říci, že zájem této země o tuzemský chmel je zejména ze strany tamních minipivovarů, což odbytu generálně nepomůže. Je to ale forma propagace, kterou je nutné rozvíjet a investovat do ní. Především v tom smyslu, že pivo vařené z našeho chmele je kvalitnější, více aromatické a také zdravější pro lidský organismus. Dalším krokem je odběr hořkých odrůd chmele vyprodukovaných v ČR tuzemskými pivovary, což skýtá pro jeho pěstitele motivaci k alespoň částečné restrukturalizaci chmelnic. Za zváženou také stojí přesun některých chmelnic do takových lokalit, kde je menší problém se zásobováním vodou. Vlastnosti chmele jsou výzvou i pro tuzemské šlechtitele, kteří sice v minulosti vytvořili slušné spektrum alternativních odrůd k žateckému poloranému červeňáku, avšak nedostatečně odolných vůči suchu.

Předpokladem k perspektivě našeho chmele je také role státu, který svým neuváženým rozhodnutím jednorázově zvýšit o třetinu spotřební daň na pivo dosáhl stavu, kdy se výrazně zvýšily dovozy levnějšího piva do ČR z Maďarska a Polska – pochopitelně bez českého chmele.

Zdroj: Neviditelný pes | Autor: Petr Havel, agrární analytik

http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika-zachrani-asie-cesky-chmel-d6r-/p_ekonomika.asp?c=A110914_195607_p_ekonomika_wag

Harmonikáři proplétající se mezi milovníky zlatavého moku, vůně uzených klobás a grilovaného masa, nebo nakládané sýry. Atmosféra klasické české hospody se ve čtvrtek přenese na brněnské Náměstí Svobody. V rámci Festivalu v centru dění tam totiž začínají Pivní slavnosti.

Jejich návštěvníci na nich ochutnají více jak dvacet pivních značek. „Představí se například pivovary z Dobrušky, Poličky nebo Budějovic. Samozřejmostí je bohatý doprovodný program,“ sdělil Roman Burián, mluvčí radnice Brna střed, která festival pořádá. Diváci tak na náměstí zažijí například ukázku historického šermu, vystoupení siláka Železného Zekona nebo pohádkového představení.

I přes kulturní program zůstává největším lákadlem pro návštěvníky široká nabídka piva. „Byl jsem tam už loni a moc se mi tam líbilo. Během dvou dnů jsem ochutnal asi patnáct vzorků piva a výborně jsem se bavil. S přáteli tam určitě zajdeme. Doufám, že letos ochutnám všechna nabízená piva,“ řekl například Michal Zapletal.

Radnice středu Brna, která slavnosti pořádá, oproti loňskému prvnímu ročníku slavností připravila pro pivní znalce jedno oživení. Soutěž nazvanou „Túr d´bír“. Ta proběhne každý den po dobu trvání přehlídky od čtyř do sedmi hodin odpoledne. „Zájemci si vyzvednou soutěžní kartu a u stánků získají za každé zakoupené pivo razítko. Jakmile kartu s pěti políčky odevzdají, dostanou věcnou cenu,“ uvedl mluvčí Burián. Slavnosti piva potrvají až do neděle.

Festivalem v centru dění chce radnice přilákat do centra města více lidí. „Je to měsíc plný chutí, vůní a zážitků. Akcí se snažíme vrátit do centra města život a udělat z něj udělat místo, kde se budou lidé cítit příjemně,“ řekl starosta středu Brna Libor Šťástka.

Zdroj: Brněnský deník | Autor: Jan Spěšný |Kráceno

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/centrum-oziva-pivem-dockaji-se-i-vinari20110914.html

Už tuto sobotu 17. září začíná tradiční mnichovský Oktoberfest, na který každoročně míří i tisíce milovníků piva z Česka. Letos počítejte s tím, že si připlatíte. Tuplák tu pořídíte za 9,20 euro (225 Kč).

Největší pivní festival světa Oktoberfest potrvá letos v Mnichově od 17. září do 3. října vytočí se na něm miliony hektolitrů zlatavého moku. „Zatímco loni byla nejvyšší cena piva 8,90 euro (218 Kč), letos ceny piva i nealkoholických nápojů podraží. Cena překročí hranici devíti eur,“ informoval viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura. Cena také záleží na tom, v jakém stanu a od jaké značky budete pivo popíjet.

Vstup na Oktoberfest je zdarma, zpoplatněný bude stejně jako loni jen vstup na Oide Wiesn v jižní části Theresienwiese. Zde bude tradiční pivní stan a hudební a folklórní zpěváci. Vstupné budou tři eura (74 Kč), děti do 14 let nezaplatí nic.

Pivaři pozor! Zapomeňte na to, že byste si půllitr vychutnali s cigaretkou. Pivní stany jsou nekuřácké, kouřit se může pouze ve speciálně vyhrazených prostorách.

„Návštěvnost bude opět obrovská, takže doporučuji, aby si lidé zarezervovali místo k sezení ve vybraném stanu na stránkách festivalu,“ upozornil Okamura a dodal: „Z důvodu obrovského množství návštěvníků zásadně nedoporučujeme, aby se čeští návštěvníci snažili dostat až na místo autem, parkování totiž není téměř vůbec možné. Doporučujeme zaparkovat opodál a následně použít například městskou dopravu.“

Kdy na Oktoberfest?

* 17. září (od 12.00 h) - 3. října 2011 (23.30 h)

* objednat pivo si můžete v pracovní dny 10.00 až 22.30 h

* v sobotu a v neděli 9.00 až 22.30 h

* stany se zavírají každý den v 23:30 h

* Více informací na: www.oktoberfest.de

Proč je Oktoberfest v září?

Název Oktoberfest (Říjnový festival) totiž pochází z roku 1810. tehdy bůl pořádán vůbe cpoprvé na počest sňatku bavorského korunního prince Ludvíka a princezny Therese von Sachsen-Hildburghausen. Oktoberfest tehdy začínal 12. října a končil 17. října koňským dostihem. Až po několika letech se z důvodu teplejšího večerního počasí přesunulo zahájení festivalu na září, ale název Oktoberfest již zůstal.

Zdroj: Blesk.cz | Autorka: Monika Rubešková

http://www.blesk.cz/clanek/radce-cestovani/159233/zacina-oktoberfest-pivo-podrazi.html

Nestává se často, aby se některý z pivovarů trefil do vkusu pivařů a vyhmátl nový trend, na kterém neprodělá. Jedním z těch posledních je stoupající zájem o nízkoalkoholická piva smíchaná s citronovou limonádou, označovaná podle německého vzoru jako radlery.

Konzervativní Češi je dlouho neuznávali za hodné pozornosti a několik pokusů skončilo neúspěchem. Nyní ale generace mladých mužů a zejména žen přichází takzvaným radlerům na chuť, čemuž napomáhá i horké léto. Letos přišla se svým Cool Lemonem dvojka na tuzemském trhu Staropramen a zájem je podle mluvčího pivovaru Pavla Barvíka obrovský.

„Po dvou měsících prodejů jsme museli kompletně přehodnotit plány a zvýšit výrobu na dvojnásobné množství. Kvůli obrovskému zájmu se stávalo, že byl Lemon úplně vyprodán,“ řekl Barvík. Kolik však pivovar Cool Lemonu prodá, s odvoláním na konkurenci neuvedl. Podle dostupných informací se jej prodávají desetitisíce hektolitrů měsíčně. „Jak typem nápoje, tak jeho chutí se nám podařilo přesně trefit do preferencí spotřebitelů. A co je velmi podstatné, ve správnou chvíli,“ podotkl.

Zhruba měsíc na trhu je obdobné pivo značky Escape, které vyrábí skupina PMS sdružující pivovary Zubr, Litovel a Holba. Kromě limetkové příchutě jej vaří i s příchutí zázvoru a maliny.

„Po uvedení na trh vzbudila novinka velký zájem, což potvrzuje strmý nárůst poptávky,“ uvedla mluvčí skupiny Hana Matulová. Také v tomto případě cílí pivovar především na mladou generaci do třiceti let.

Pivo s označením Radler.cz vyráběl do roku 2009 Heineken v Krušovicích. Výrobu ale ukončil a nyní obdobné pivo nevyrábí. Letos v dubnu ale začal prodávat pivo Bažant Radler na Slovensku.

„Podobně jako u všech segmentů našeho pivního trhu však aktuální trendy a dění sledujeme. Zkušenosti s výrobou a know-how nám v Heinekenu ČR nechybí,“ uvedla mluvčí skupiny v Česku Kateřina Beute.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner

http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/cesi-vzali-na-milost-pivo-s-limonadou-prodeje-rostou-699383