Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Jeďte na pivo

[úterý, 26. srpen 2008]

Za pivem přímo do pivovaru

S trochou nadsázky by se dalo říct, že v Česku skončila doba zavírání starých pivovarů a začíná doba otevírání nových pivovarů. Na pivní mapě republiky kvapem přibývají malé restaurační pivovary, které nabízejí pivo „z první ruky“, uvařené přímo na místě, většinou nefiltrované a nepasterované.

Kouzlo těchto minipivovárků -za rok toho uvaří tolik co velký pivovar za jednu směnu - spočívá v tom, že každý nabízí jiné pivo. A některé přidávají k pivu ještě něco navrch. Někde třeba středověkou kuchyni, jinde muzeum pivovarnictví, pivní lázeň nebo možnost uvařit si své vlastní pivo.

Co třeba spojit ochutnávku piva s prohlídkou ruční výroby skla a koupelí v pivních lázních? Takovou možnost dává minipivovar v Harrachově. Nebo si zajet na „kouzelné pivo lásky“ do středověké krčmy v Dětenicích?

***

Zajímavé minipivovary

Zámek a pivovar Dětenice

Středověkou krmi zapijete „zázračným nápojem lásky“, pivem uvařeným na otevřeném ohni.

Zámecký pivovar Chyše

Návštěvu historické památky spojíte s ochutnávkou nepasterovaného a nefiltrovaného světlého, tmavého i polotmavého ležáku Prokop.

Minipivovar Novosad Harrachov

Přímo od stolu můžete sledovat ruční výrobu skla, k jídlu si dát pivo z místního pivovaru a večer se osvěžit v pivní lázni.

Zvíkovské Podhradí

Po prohlídce hradu se můžete výborně najíst v Pivovarském dvoře Zvíkov, kde připravují kromě jiného jedno z nejsilnějších českých piv.

Pivovarský dům v Praze

Můžete tu ochutnat pivo kávové, višňové, kopřivové nebo pivní sekt.

Městský pivovar Štramberk

Horké škvarky z místní domácí kuchyně můžete zapít štramberským pivem. Nezapomeňte ochutnat jedno z nejlepších českých tmavých piv - nefiltrovaný ležák flekovského typu - nebo některé ze speciálních piv s višňovou či švestkovou příchutí.

Pivovar U Rybiček ve Stříbře

Pivovar s varnou přímo v pivnici nabízí kromě vlastního výčepního a ležáku i pivo pšeničné, jako chuťovku pak pivo višňové nebo banánové.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Hana Večerková


V Chrudimi teklo pivo proudem

[pondělí, 25. srpen 2008]

Druhé pivní slavnosti v areálu bývalého pivovaru na sebe o víkendu strhly největší pozornost zdejší veřejnosti.

Ve dvoraně areálu tekl zlatý mok proudem. Návštěvníci se činili seč mohli, aby dokázali, že pivko je i v Chrudimi nejoblíbenějším nápojem většiny „dospěláků“.

Však bylo co ochutnávat. Své značky tu nabízelo hned sedmero pivovarů.

Na své si ovšem přišly i děti. Desetiletý Radek Boháč si nechal na obličej namalovat tygří masku a v doprovodu o čtyři roky starší kamarádky Sáry Štursové netrpělivě vyhlížel každé další číslo sobotního programu. A na co se obě děti těšily? „Asi nevíc na písničky od Kabátů,“ říká Sára za Radkova souhlasného přikyvování. Pro malé a ještě menší nechyběl ani skákací hrad či trampolína, mnozí také využili možnosti svézt se na motorové čtyřkolce.

Pivní slavnosti doprovázel i letos až do pozdího večera bohatý kulturní program. Kromě zmíněného „Kabát revivalu“ se tu představila třeba i „Dechová hudba Chrudimské besedy“ nebo mladé tanečnice z „Tanečního klubu Alfa Pardubice“.

Na své si přišly i ženy během prezentace kosmetiky nebo zajímavé nabídky účesů.

Druhý ročník slavností naznačil, že se v Chrudimi už loni začala rodit tradice, kterou obyvatelé města nebudou míjet bez povšimnutí.

Zdroj: Chrudimský deník.cz | Autor: Marek Nečina


Už tradiční soutěž v pití piva a jiné disciplíny, ve kterých figuroval tento zlatavý mok, ovládla v sobotu Rychtářov. A pivo teklo proudem.

Pivo na bradě, tričku, stole, kalhotách a kdo ví, kde ještě. Jen aby byli nejrychlejší. Přesně to se asi honí hlavou všem účastníkům soutěže v pití piva na čas, kteří přijeli do Rychtářova. Koná se tam totiž pátý ročník Rychtářovského tupláku. A jak už napovídá název, pěnivý zlatavý mok teče proudem.

Ačkoliv je pod mrakem a hosty dokonce osvěžil i déšť, úsměv, se kterým přišli, jim na tvářích zůstává pořád. Že by to bylo právě tím pivem? Možná ano, ale pořadatelé také připravili spoustu vtipných soutěží.

Lidé se mají postupně zúčastnit několika klání, a to v pití piva na čas, hodu sudem, stavění komínů z kastlí a mnoha dalších. A že je zájemců požehnaně!

I pořadatel akce František Vincourek si návštěvnost pochvaluje. „Tuplák tady pořádám už pátým rokem. Tato slavnost se konala už za dřívějšího majitele hospody. Myslím, že by byla škoda, kdybych v tom nepokračoval. Hned na začátku léta se mě lidé chodí ptát, kdy už bude Tuplák,“ tvrdí Vincourek.A dodává, že lidí přišlo opravdu docela dost, víc než třeba vloni, což ho hodně potěšilo. „Prezentace se prodlužuje každým rokem. Hosté chodí postupně. Ceny máme myslím taky pěkné. Tak si říkám, že se lidé mají na co těšit,“ je přesvědčený Vincourek.

Zdroj: Vyškovský deník


Vlastní pivo chce mít město Vimperk na Prachaticku. Jak dnes prozradil starosta Pavel Dvořák (SNK-ED), vařit by ho měl strakonický Měšťanský pivovar.

Vedení města už zahájilo jednání s Měšťanským pivovarem ve Strakonicích o podmínkách, za jakých by zlatavý mok pro Vimperk vařil. “Zatím nemáme rozhodnuto o názvu, láhvi, etiketě, druhu ani stupni piva a ani o ceně. Zatím jde o vizi,“ řekl starosta Dvořák.

Podle současných předpokladů by ale vimperské pivo mělo být k dispozici už do letošních Vánoc. Radnice ho bude prezentovat například při různých kulturních akcích a nabídne ho taky jako dárek vzácným návštěvám, či jako turistický suvenýr. O běžnou distribuci, by se pak staral sám strakonický pivovar.

Vimperská radnice se nechala inspirovat v sousedních Volarech a v Prachaticích. Volary mají své vlastní pivo a nově i hořký bylinný likér pojmenovaný Volarská zlatá. Prachatice si nechávají vyrábět pálenku a od letošního léta také víno, které pochází z moravských vinic. Podobně je na tom město Hluboká na Českobudějovicku, kde obnovili vinici, ale vlastní víno prozatím jako suvenýr dodává městu moravský distributor s etiketou Hluboké.

Zdroj: jižní Čechy 24.cz


Chmel jako bylinka

[pátek, 22. srpen 2008]

Chmel, to není jen pivo, ale také účinná bylinka. Již v dávných dobách se lidé koupali v chmelovém odvaru a pivem omývali vlasy. Čtěte, jak můžete účinků chmelu využít i vy.

Humulus lupulus v lidovém léčitelství

Chmel slouží především k výrobě piva, v dávných dobách byl ale hojně využíván i k léčebným účelům. Pro přípravu různých čajů a koupelí se využívá především květenství v podobě šištiček. Odvar z chmele se pro své antibakteriální účinky v lidovém léčitelství používal především na obkládání špatně se hojících ran.

Nasbírejte si šištičky

Šištice chmelu se sbírají na konci srpna až počátkem září a suší se na slunci nebo uměle při 40 °C. Usušené květenství má kořenitý zápach a nahořklou štiplavou chuť.

Léčivé účinky chmelu: Chmel tlumí ženské potíže

Šištičky chmelu obsahují různá rostlinná barviva, éterické oleje a rostlinné hormony phytoestrogeny, nápadně podobné ženským estrogenům. Phytoestrogeny stabilizují hladinu hormonů a pomáhají tak předcházet menstruačním bolestem, zároveň zabraňují kolísání nálad a bolestem hlavy, kterými ženy často v tomto období trpí. Vědecké studie prokázaly, že působí také preventivně proti nádorům, především proti rakovině prsu. Další pomocníci, látky zvané monoterpeny, likvidují rakovinu v nejranějším stadiu, polysacharidy zároveň posilují imunitní systém.

Chmel proti nespavosti a depresím

Chmel vyvolává přirozenou potřebu spánku. Trpíte-li nespavostí, vypijte 20 minut před ulehnutím chmelový čaj. Pro své uklidňující účinky se bylinka využívá také při nervovém rozrušení, úzkosti a depresích. Chmel dále tlumí křeče, bolesti a snižuje horečku.

Chmel pro krásné vlasy

Již v dávných dobách lidé věděli, že chmel prospívá kvalitě vlasů. Ženy a dívky své kadeře oplachovaly pivem, ještě účinnější je ale silný odvar z chmelových šištiček. V pivu obsažený alkohol totiž nemusí svědčit suchým vlasům.

Jak se dělá čaj z chmelu

Stačí zalít 1 polévkovou lžíci sušených šištiček 250 ml vroucí vody a odkryté nechat 15 minut vylouhovat. Sladit můžete medem. V době menstruace lze vypít i tři šálky chmelového čaje. Tuto dávku ale nepřekračujte, zvláště pokud trpíte alergií na pyly.

Zdroj: Vaření.cz | Autor: Jiřina K.


Tuzemští pivaři nezopakovali loňský famózní výkon v prvním pololetí. Vypili totiž v prvních šesti měsících o 189 tisíc hektolitrů piva méně. Pivovary byly naproti tomu zdatnější, z Česka vyvezly o 138 tisíc hektolitrů více, což je téměř osmiprocentní nárůst. Celkový výstav to ale nezachránilo, poklesl o půl procenta. Vyplývá to z aktuální statistiky Českého svazu pivovarů a sladoven.

,,Už šest sedm let kontinuálně pokračuje růst vývozu, v letošním prvním pololetí téměř o osm procent," potvrdil výkonný ředitel svazu Jan Veselý. Vzhledem k tomu, že export táhne lahvové pivo, ukrojily ,,lahváče" z celkového podílu prodaného sudového a tankového piva. Přesto je většina výstavu stále distribuována prostřednictvím točeného piva. ,,V tomto ohledu jsme s Iry na špici v celé Evropě," dodal Veselý.

Vedle zvýšené poptávky po nealkoholických pivech (o 12,5 procenta) zaznamenávají největší nárůst speciální pivní tanky, které v Česku mění interiéry stále většího počtu hostinců. Podle pivovarského experta Jana Hlaváčka nedosahují nikde jinde na světě tankovny, používané od roku 1995, takového rozšíření a propracovanosti jako v České republice.

Největší tuzemská skupina Plzeňský Prazdroj prodává už celých deset procent čepovaného piva z obřích tanků. Spotřeba tankového piva se za pět let zvýšila o čtvrtinu, jeho letošní průměrná měsíční výtoč je nyní nejvyšší v historii. Informace o růstu prodeje piva z obřích nádob potvrzují také Staropramen a Budvar.

Pivovary sahají k různým zbraním, aby zvýšily nebo alespoň udržely své pozice. Známé už jsou například pojízdné výčepy. Zajímavostí mezi netradičními nástroji je například Pivní pohotovost na pražském Smíchově, provozovaná pod křídly dvojky na trhu - Pivovarů Staropramen. Na jednom místě si mohou zákazníci nakoupit levnější piva desítky druhů značek, a to jak lahvových, tak sudových. Provozovatel ale navíc nabízí například pronájem a prodej grilů pro přípravu selat. Vychází tak vstříc měnícím se trendům, z nichž jedním je stále větší obliba zahradního grilování spojená s konzumací piva. ,,Jsme schopni rozvážet pivo nejen po Praze. Umíme zařídit venkovní akci na klíč. Dovezeme pivo, gril, maso a případně i člověka, který maso připraví," uvedl Tomáš Hrazdíra ze společnosti Trinkers.

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Fencl


Chmel z Račic jde i do Japonska

[pátek, 22. srpen 2008]

Se sklizní chmelu začali tento týden také na rodinné farmě Antonína Alta z Račic. Chmel z celkově 35ha chmelnic postupně převezou a připraví na expedici na farmě u Záluží.

"Předpoklad výnosu je příznivý, klimatické podmínky byly vcelku dobré, takže předpokládáme nadprůměrnou sklizeň. Mimo počasí, že je mokro, nemáme problémy," spokojeně hodnotí průběh prací majitel farmy Antonín Alt. Podle něj mají podobné farmy problémy hlavně v jarním období, kdy jsou potřeba pracovní síly na ruční práci. "V minulosti při těchto pracích pomáhali studenti, ale dnes už nemají zájem. Bereme tedy Slováky, Ukrajince, Poláky nebo Rumuny, ale pracovní síla se hledá těžko," vysvětluje Alt.

Většina českého chmelu je určena na export. Celkově se vyváží asi 80% produkce. Chmel z okolí Záluží a Račic je ze 60% určen pro družstvo Žatec a dalších 40% pro německého obchodníka. "Pak už nevíme kam přesně jde a jaké pivo se z něj dělá, ale expeduje se dál v Německu, ale také do Japonska," popisuje další pouť zeleného zlata Antonín Alt.

Zdroj: Ústecko 24.cz | Autor: Jan Dostal


Etikety: byznys za půl miliardy

[pátek, 22. srpen 2008]

Zhruba 2,7 miliardy pivních etiket vyrobily tiskárny loni pro tuzemské pivovary a letos bude tento počet o několik procent ještě vyšší. Produkce pivovarů totiž dál výrazně roste, přibývají nové značky a etikety mají pomoci pivovarům v rostoucí konkurenci přilákat další konzumenty.

V byznysu s etiketami - pro pivovary i další nápoje - se letos protočí v Česku 500 milionů korun a většina z toho přes Jihočeské tiskárny v Českých Budějovicích a Obchodních tiskárnách Kolín - obojí z uskupení OTK Group.

Cena za kus tohoto malého, ale pro nápojáře důležitého papírku se přitom pohybuje podle velikosti, náročnosti a kvality tisku v rozmezí od pěti haléřů do několika korun. Tiskárny jich chrlí v sériích od několika desítek tisíc po zhruba dvacet milionů kusů.

Jen pro samotné Jihočeské tiskárny představuje tisk etiket 80 procent ze zhruba třísetmilionových tržeb. A celá OTK Group pak ovládá na 85 procent tuzemského etiketového trhu. K zákazníkům patří většina velkých, středních i malých pivovarů u nás.

"Bohužel se růst počtu tištěných etiket neprojevuje i odpovídajícím způsobem ve zvyšování tržeb, což bychom přivítali. Ceny etiket totiž v silné konkurenci v polygrafickém průmyslu spíše stagnují nebo mírně klesají," připomíná ředitel Jihočeských tiskáren Ladislav Blacký.

O růstu zakázek na pivní etikety mluví i evropští tiskařští giganti, jako třeba rakouský koncern Marzek Etiketten s ročním obratem 40 milionů eur. V Česku prodává jen část z loňských sedmi miliard vytištěných etiket. Nejen pivních, ale z velké části i těch, které jsou určeny pro lahve vinařských firem nebo likérek. "Letos očekáváme nárůst prodeje o šest procent," říká Zuzana Richterová z českého zastoupení firmy.

Do tisku pivních etiket se pouští i řada malých tiskáren. Jako klatovský Dragon Press. "Jakýkoliv rozvíjející se obor je pro nás zajímavý. Rosteme s našimi zákazníky," říká Michal Kučera, ředitel této firmy, která se s obratem 30 milionů korun zaměřuje zatím spíš na tisk katalogů a publikací.

Hlad po etiketách navíc dál roste. V Česku dnes existuje už víc než 400 značek piv, před deseti lety to bylo o stovku méně. Roste i odbyt lahvového piva z nejrůznějších hypermarketů.

"Loni jsme v porovnání s předchozím rokem vyrobili o procento víc etiket pro domácí trh a o 7,7 procenta víc pro export. S dalším nárůstem počítáme i letos," říká Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje, který s produkcí skoro 11 milionů hektolitrů nakupuje od domácích i zahraničních tiskáren na 80 druhů etiket.

Etikety na lahve stále víc nakupují i minipivovary. "Zatím prvních 25 tisíc kusů na lahve. Ale další pořizuji průběžně na PET lahve přes reklamní agenturu," říká Vladimír Lažanský, majitel nové značky Prokop a pivovaru s roční produkcí 1500 hektolitrů v Chýších na Karlovarsku.

Pivovary se předhánějí v atraktivním potisku, papírové etikety stále víc doplňují etikety z metalizovaného papíru, hýřivé barvy i retro styl doplňují obrázky spoře oděných slečen i vousatých pánů s pěnivým půllitrem. Přibývají etikety s výrazným popisem nejrůznějších marketingových akcí, k vidění jsou i termoproužky pro signalizaci ideální teploty piva.

Je to marketingový boj na zaplněném tuzemském trhu, kde prodeje piva už několik let stagnují a pivovary rozšiřují hlavně export.

"V takové situaci je role pivní etikety podstatná, i když český spotřebitel se dá někdy jen velmi obtížně ovlivnit a ani sebeatraktivnější etiketa nemusí jeho přesvědčení změnit," připomíná výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Zítra se koná druhý ročník Chrudimských pivních slavností. Akce začíná od jedenácti hodin v areálu bývalého pivovaru.

V loňském roce jsme se rozhodli nastartovat novou tradici v Chrudimi, a protože provozujeme část objektu bývalého pivovaru v Chrudimi, tak jsme zvolili pivní slavnosti, aby se lidem připomnělo místo, kde se dříve pivo vařilo,“ uvedl organizátor Ivan Bílek.

Zájemci ochutnají piva ze sedmi pivovarů - Polička, Havlíčkův Brod, Jihlava, Nová Paka, Náchod, Trutnov a Rodinný pivovar Vrchlabí. Hrát budou kapely od dechovky přes country až po rock.

Zdroj: MF Dnes.cz


Čínské pivo Tsingtao se stalo jedním z hlavních obchodních symbolů olympijských her v Pekingu. Firma si mne ruce. Za posledních šest měsíců hlásí rekordní zisk ve výši 55 milionů dolarů.

Foto

Oproti loňskému roku jde o nárůst 42 procent, za který druhý největší pivovar vděčí právě olympijské kampani. Plakáty s logem olympijských her a lahvovým pivem Tsingtao najdete v Pekingu na každém rohu, píší agentury.

Společnost, ve které vlastní 27 procent americká Anheuser Busch, informace o rostoucích ziscích potvrdila. Vedení Tsingtao sice připouští, že část zisků jde na vrub rostoucí ceně jejich výrobků, ale přesto jim olympiáda nepochybně pomohla.

Pomalu už šlape na paty čínské jedničce China Resources Snow Breweries, jejíchž vlastníkem je londýnský SABMiller.

Že je pivo v Číně populární dokazují také světové statistiky. Země středu se loni stala s 370 miliony hektolitrů největším producentem piva a na světové produkci podíl 21,1 procenta.

Pro porovnání, druhé Spojené státy vyprodukovaly 232,8 milionu hektolitrů, Rusko 109,8 milionu a Německo 106 milionu hektolitrů. Česká republika se drží na šestnáctém místě s 19,897 milionu hektolitrů.

Zdroj a foto: Aktuálně.cz


Dánska pivovarnícka skupina Carlsberg plánuje posilniť svoju pozíciu na Ukrajine, v Uzbekistane a Kazachstane, keďže trhy bývalých sovietskych satelitov majú väčší potenciál rastu než tie na Západe.

Dánska pivovarnícka skupina Carlsberg plánuje posilniť svoju pozíciu na Ukrajine, v Uzbekistane a Kazachstane, keďže trhy bývalých sovietskych satelitov majú väčší potenciál rastu než tie na Západe.

"Bývalé národy Sovietskeho zväzu majú obrovský potenciál," povedal Anton Artemiev, šéf Carlsbergu pre trhy východnej Európy. Najmä Ukrajina je lákavá. Do roku 2012 by mala byť 11. najväčším spotrebiteľom piva na svete.

Carlsberg sa začal na východné trhy Európy a Ázie orientovať potom, ako nasýtené trhy západnej Európy začali stagnovať prípadne klesať. V súčasnosti má Carlsberg na Ukrajine tri pivovary a po jednom pivovare v Uzbekistane a Kazachstane.

Ešte stále však veľa očakáva firma i od Ruska, aj keď sa tu spotreba piva začína pomaly znižovať. Tretí najväčší trh s pivom na svete po USA a Číne by mal v tomto roku vzrásť o 5 až 7 %, pričom v minulom roku zaznamenal rast zhruba o 12 %. Napriek tomu je tento obrovský trh stále rastový a Carlsberg predpokladá, že tento rok sa mu podarí zaznamenať v Rusku 5-% rast.

Zdroj: O Peniazoch.sk


Britské pivovary se potýkají s nižší spotřebou piva. Podle britské pivovarnické organizace British Beer & Pub Association, prodej v Británii klesl ve druhém čtvrtletí meziročně o 4,5 procenta na 9,2 milionu hektolitrů. Podle analytiků může za pokles nižší návštěvnost britských pubů, na které se podepsal letošní zákaz kouření v restauracích, slabá ekonomika, ale také chladný začátek léta.

Některé pivovary se proto rozhodly tomuto vývoji čelit a zaměřily se na doposud opomíjenou skupinu - ženy.

Britský pivovar Coors, patřící kanadsko-americké pivovarnické skupině Molson Coors Brewing, dokonce letos vytvořil tým, který dostal za úkol vyvinout značky piva, kterým by ženy přišly na chuť. Jednou z nich je pivo s názvem Blue Moon, uvedené nedávno na britský trh. V místních pubech se podává navíc s plátkem pomeranče, aby zvýraznil ovocnou chuť tohoto piva. V některých hospodách ještě dávají na pomeranč i hnědý cukr, uvedl list Wall Street Journal.

Podle šéfa Marka Huntera ze společnosti Coors, plánuje tato pivovarnická skupina v příštích dvou letech představit další nové značky piva pro ženy. Pozadu není ani britská firma Diageo, světová jednička v produkci lihovin, která vyrábí proslulý irský Guinness. Společnost loni představila pivo pod názvem Guinness Red, které je sladší a nemá tak silné aroma jako klasický Guinness. Jak uvedl Frank Donlon, manažer hospody v centru Londýna, jen málo žen zatím ochutnalo Guinness Red. Zákaznice totiž nevědí, že chutná jinak než tradiční Guinness.

"Pomohla by reklama v televizi, která by vysvětlila rozdíl mezi těmito značkami," uvedl Donlon. Guinness Red byl zatím propagován v rádiu či na billboardech.

Reklamní kampaň pro svou značku Peroni Nastro Azzurro chystá letos v říjnu také britský pivovarnický koncern SABMiller. Oslovit chce jak muže, tak ženy.

Největšími konkurenty nových značek piva je víno a vodka, které se v posledních letech staly oblíbenými nápoji žen. Mnohé průzkumy navíc ukazují, že mnoho žen nepije pivo, protože jim nevoní.

Podle britské společnosti na průzkum trhu Taylor Nelson Sofres jen 13 procent britských žen kupuje pivo pravidelně. Ve Spojených státech je to 25 procent.

Někteří analytici pochybují, že se pivovarnickým skupinám podaří zvýšit prodej piva, když ho bude pít více žen. "Ženy nevypijí tolik piva co muži. A přitom množství je v tomto případě rozhodujícím faktorem," prohlásil analytik Graham Page ze společnosti Taylor Nelson Sofres.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Sylvie Schwinke


Chmelnic na Litoměřicku ubývá

[úterý, 19. srpen 2008]

Chmelnic na Litoměřicku v posledních letech výrazně ubylo. Jen za poslední rok zmizelo okolo třiceti pěti hektarů.

Foto

Největší úbytek chmelnic na Litoměřicku registrují členové Svazu pěstitelů chmele ČR v okolí úštěcké oblasti, kde se za poslední rok snížila plocha chmele o třicet pět hektarů.

Vysazují nové, ale je to málo

„Důvod je jasný. Chmelnice stárnou a zemědělci nemají finanční prostředky na jejich obnovu. I přes zvýšenou výsadbu v posledních letech se nedaří pokrýt jejich úbytek,“ říká Zdeněk Rosa ze Svazu pěstitelů chmele ČR.

Od roku 2000 klesla plocha chmele v ČR o 750 hektarů, pokles plochy odrůdy Žatecký poloraný červeňák však dosáhl za stejné období již 1165 hektarů. V Žatecké a Úštěcké chmelařské oblasti jsou plochy této odrůdy na historickém minimu. V letošním by podle Zdeňka Rosy mělo být v rámci celé republiky vysázeno přibližně 250 hektarů chmelnic, což má jejich úbytek zpomalit.

Začala sklizeň, úroda je slušná

V těchto dnech vyrazili pěstitelé do chmelnic, aby na česačky odvezli letošní úrodu chmele. Podle prvních zpráv by úroda měla být slušná. „Řekl bych že výnosy jsou průměrné. V loňském roce to bylo rozhodně horší,“ uvedl Jiří Špringl, pěstitel a obchodník s chmelem z Polep.

Chmelnice na Litoměřicku letos nezasáhly ve větším měřítku žádné negativní povětrnostní vlivy, tak jako tomu bylo v roce 2006 a 2007, kdy byla úroda chmele poškozena krupobitím a dlouhotrvajícími suchy. „V letošním roce by měla být úroda lepší,“ věří Zdeněk Rosa. Většina úrody chmele z Litoměřicka končí v tuzemských pivovarech. Do zahraničí podle pěstitelů putuje jen malá část. Poptávka po kvalitním českém chmelu mírně převyšuje nabídku.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autor: Michal Závada


Pivo jako marketingový nástroj

[pondělí, 18. srpen 2008]

Pivo je produkt, jehož spotřeba se rozšiřuje i v oblastech dříve zasvěcených převážně vínu. Má velmi kreativní reklamu a patří mezi marketingově nejčastěji využívané produkty ve spojení s velkými sportovními a kulturními akcemi. Pít pivo je dnes „in“ a komunikační agentury, které nemají ve svém portfoliu pivovar, jako kdyby nebyly...

V Česku se pivo během uplynulých 18 let dostalo z náleven IV. a III. cenové skupiny i do vybraných restaurací. Tento vývoj jako by reflektovala i jeho komunikace. Kampaně totiž cílí jednak na „chlapy“, kteří v reklamních spotech v partičce popíjejí svůj nápoj a provádějí přitom nejrůznější více či méně infantilní zábavy, jednak na vzdělance, kterým konzumaci tohoto „iontového“ nápoje schvalují národní ikony jako Palacký, Smetana nebo cestovatel Holub.

Nejlepší zásah má televize

Pivo je emocionální produkt a Starobrno potřebuje televizi k vyprávění svého příběhu. Tím jsou dány mantinely,“ říká ředitel marketingu v pivovaru Starobrno Jiří Imrýšek. Tento postoj potvrzují i další marketéři piv, jako je Plzeňský Prazdroj se svými sofistikovanými kampaněmi využívajícími slavné postavy naší minulosti (slogan „Smetana mé vlasti“ ovšem poprvé použil v souvislosti s Prazdrojem počátkem 90. let režisér Ivan Zachariáš a řeč byla o smetanové pěně na pivu ve skleněném džbánu, které nese domů malý kluk, a ne o slavném skladateli...) a na druhém pólu Budvar se svou dvojicí Bob a Dejv. Všechny tři značky jsou komunikovány pomocí silných příběhů. Pak jsou tu značky sázející na emoce a hrdost na tradici, především Krušovice. Jejich kampaně byly v uplynulých letech dost stereotypní svým připomínáním tradice. „Již na dvoře Rudolfa II. ...“ nepřinášelo nic nového. Agentura McCann Erickson nyní „obrací“, ale velmi opatrně: sází pro změnu na kvalitu českých surovin... a to tu rozhodně není poprvé.

S televizí do celé republiky

V agentuře Noesis si tedy museli dost lámat hlavu, jaký koncept vybrat pro zaváděcí kampaň ústeckého piva Březňák pro podporu trhu v celé ČR. V Ústí se rozhodli dostat do povědomí národa po Zlatopramenu své další pivo Březňák... a rozhodli se pro změnu pro retro. „Průzkumy nám ukázaly, že Březňák má se svým skutečným příběhem Victora Cibicha, který je na etiketě tohoto piva přes 100 let, a v něm obsaženými emocemi velký potenciál prosadit se celorepublikově,“ říká marketingový ředitel Drinks Union Josef Danihelík. „Cibich je vlastně samotným nositelem hodnoty značky. Toho jsme chtěli v kampani využít. Lidi přitahuje příběh a my jim přinášíme příběh skutečný, nikoli smyšlený,“ doplňuje ředitel agentury Noesis Radovan Dostálek. „Pod touto značkou, vedle ležáku, vaříme také piva pro znalce, ať již jde o sváteční jantarový ležák, nebo 14° speciál,“ doplňuje Danihelík.

Spot točil režisér Cieslar

Režie TV spotu se ujal po jisté reklamní odmlce renomovaný filmový a TV režisér Milan Cieslar. Podařilo se mu vytvořit dokonalou retroatmosféru ve stylu „Hříšných lidí města pražského“, a vnesl tak do světa reklamy jistou serióznost a dokonalé zobrazení tradice. Spot se točil na autentických místech ve Velkém Březně - na zámku a přímo v pivovaru. TV kampaň běžela v červenci v nasazení 1100 GRP.

A jak se o pivu točí ve světě

Inu, tam je komunikace největších značek někde jinde. Proto točí rád pivní spoty i světově uznávaný režisér Ivan Zachariáš a škoda, že dva z nich prezentované po celém světě neuvádí Stella Artois i v tuzemsku. V Cannes oceněný spot „Doktor“ je postaven na příběhu zasazeném do doby morové epidemie, kdy doktor unavený plahočením se za nemocnými přijde na pivo do místní krčmy, hospodský mu ale nechce nalít: „Jste nakažený...“ Svůj půllitr mu tedy podá farář a produktová scéna, ve které do doktora pivo jen zasyčí, patří do učebnic... „Rozhodl jsem se natočit spot ve stylu Vojny a míru. Té době odpovídaly kostýmy a reálie i sépiové barevné ladění ve stylu starých pohlednic,“ vzpomíná Zachariáš, „spot jsem natočil jako filmový příběh. Ty v televizi mezi reklamami často neběží, ale když se tak stalo, jako v tomto případě, všichni o tom věděli.“ I v západní Evropě se ale točí spoty z „chlaparku“ a slavný švédský režisér reklam a hraných filmů Roy Andersson se k tomu vyjádřil při letošní návštěvě Febiofestu: „Teď jsem zrovna jednu takovou odmítl Carlsbergu. Tyto spoty nesnáším. Copak pivo nepijí i ženy?“ Jeho reklamní spoty i scény v hraných filmech se často odehrávají v seversky ponurých krčmách, kde se zadumaní hosté (muži i ženy!) proberou jen při zvonění ohlašujícím poslední rundu...

Pivo patří k zábavě a sportu...

Fotbaloví a hokejoví fandové si prosadili, že se na stadionech dál točí desítka („Fotbal bez toho, dát si párek a pivo, není fotbal!“) a největší pivovary z toho marketingově těží. Gambrinus liga už je ve fotbale zažitá, Staropramen si ozkoušel ligu hokejovou. S olympijským hnutím se spojil nejprve Radegast, poté, co ho spolkl Prazdroj, došlo ke spojení dvou prémiových značek: Prazdroj a olympijské hry zastoupené Českým olympijským výborem. A plzeňští tohoto spojení náležitě marketingově využívají: v českém olympijském domě v Pekingu teče plzeňské pivo, první dva čeští zlatí medailisté obdrželi „pivo na jeden rok“ a zprávy o tomto dění v daleké Číně plní stránky médií v Česku.

...i k létu

Budvar o prázdninách pořádá promoakci „PARDÁLéto“ v sedmnácti turistických lokalitách po celé ČR. Přímo v přírodě mohou turisté narazit na příjemné občerstvení v podobě stánků s vychlazeným čepovaným nebo láhvovým pivem Pardál. Vodáci se s „PARDÁLétem“ setkávají u řeky či rybníka, výletníci na hradech, zámcích nebo rozhlednách a cyklisté přímo na cyklotrasách. Mezi lokality „PARDÁLéta“ patří Babiččino údolí, Lipno nebo Máchovo jezero. V každé lokalitě jsou umístěny 3 prodejní stánky a v jejich okolí se pohybuje promotér se speciálním mobilním výčepním zařízením v podobě pivního batohu a nabízí zdarma ochutnávku Pardála. Lze se tam setkat s pivaři, kteří se na podzim roku 2006 podíleli na vyladění chuti piva Pardál. „Tito pivaři odvedli při vzniku Pardála skvělou práci, ale podíleli se i na všech reklamních kampaních. Jejich zážitky z testování piva v rámci vzniku Pardála jsou jedinečné a velmi zábavné,“ dodává Alena Mazancová, brand manažerka značky.

Netradiční marketing i prodej

Spoluvlastník a ředitel Měšťanského pivovaru v Poličce Karel Witz podpořil prodej svého piva zavedením nepřetržitého prodeje piva ve vrátnici pivovaru. Místní se mu tenkrát smáli, ale dnes tímto způsobem prodá patnáct procent produkce. Jeho lokální pivo vede v prodeji v obchodních řetězcích i na benzinových pumpách v širokém okolí.

Zdroj: Strategie.cz | Autor: Aleš Hudský


Pivo z Moravy

[pondělí, 18. srpen 2008]

Jižní Morava je krajem vína, severní zase slivovice. Oba nápoje ale začíná úspěšně vytlačovat pivo. Vzhledem k moravskému patriotismu jsou to piva místní: na jihu Starobrno, na severu Radegast.

Obě původně regionální piva se ale díky nápaditému marketingu prosazují i v Čechách: Radegastu se to podařilo již na konci minulého století, Starobrno si díky spotům v brněnském „hantecu“ vytvořilo velké povědomí o značce ve století tomto. A to o sobě dávají marketingově vědět i další moravské pivovary: Holba z Hanušovic, přišel, viděl, Litovel..., přerovský Zubr a další.

Cesta z Valašska do světa

V pivovaru Radegast v Nošovicích u Frýdku-Místku se vaří pivo od roku 1970. Je nejmladším a nejmodernějším pivovarem v České republice. Jako jeden z prvních po roce 1990 investoval velké prostředky do marketingu a především díky sponzoringu olympijského týmu, fotbalové ligy a rockové muziky zvýšil spontánní známost značky z asi 5 % v roce 1991 na zhruba 60 % v roce 1996. Za tu dobu rovněž více než zdvojnásobil své prodeje a stal se druhou nejprodávanější značkou v ČR. Po spojení Radegastu se společností Plzeňský Prazdroj v roce 1999 byla vypracována strategie portfolia společnosti, v níž dostal Radegast v oblasti mainstreamových značek „na starost“ především regiony, v nichž je tradičně silný, tedy oblast Moravy. Jak říká brand manažer této značky ve společnosti Plzeňský Prazdroj Pavel Kmínek: „Společnost nadále investuje do podpory této značky, ať již v oblasti nadlinkové komunikace nebo promotion. S odstupem času lze hodnotit portfoliovou strategii jako úspěšnou, Radegast drží pozici druhého nejprodávanějšího piva v ČR a nejprodávanějšího na Moravě a Gambrinus vyrostl dvojnásobně na absolutně nejprodávanější české pivo s podílem 25 % na trhu.

Birell z Radegastu nejenom pro řidiče

Radegast Birell je nejoblíbenějším českým nealkoholickým pivem s podílem přibližně 70 % trhu a jeho další růst sleduje růst celé kategorie. Radegast Birell prezentuje Plzeňský Prazdroj v ATL a formou PR jako skutečně zdravý přírodní nápoj, který je lepší formou uhašení žízně, než jsou kalorické slazené nápoje. Birell sponzoruje také rekreační cyklistiku, pomáhá budovat cyklostezky a je prezentován tam, kde je po vydatné aktivitě dobré zdravým a chutným způsobem doplnit tělesné tekutiny. Jeho výhodou oproti ostatním je jeho chuť, která je typická pro české pivo.

Průzkumy potvrzují pozici obou piv na Moravě

Průzkumy veřejného mínění potvrzují dominantní postavení obou moravských piv ve svých regionech. Tři ze čtyř obyvatel Ostravy říkají, že pivní značka, která nejvíce symbolizuje moravskoslezský region, je Radegast. (zdroj TNS Aisa) Každý pátý dotázaný si myslí, že Radegast velmi dobře reprezentuje ČR v zahraničí. Z průzkumu Portfolio Tracker 2007 vyplývá, že co do chuti je na jižní Moravě nejpreferovanější značkou Starobrno. Tato značka navíc získala nejlepší hodnocení v kategoriích důvěryhodnost a hrdost na region. V rámci celé ČR se 67 % respondentů domnívá, že tato značka nejlépe reprezentuje moravský životní styl.

Starobrno sází na patriotismus...

...a také na TV reklamu. Jak říká marketingový ředitel Jiří Imrýšek: „Pivo je emocionální produkt a Starobrno potřebuje televizi k vyprávění svého příběhu. Tím jsou dány mantinely. Klíčovým produktem je Starobrno Medium, a to se také objevuje v komunikaci. Meziroční nárůsty prodeje tohoto produktu jsou v řádu dvouciferných čísel. Značka zvýšila v roce 2007 své tržby o 11 % a v první polovině roku 2008 o dalších 13 %. Navíc ztělesňuje něco, co by se dalo nazvat moravským životním stylem, je pivem Moravanů, na které jsme právem hrdi.“

Tradiční značka se zahraničním know-how

Jak se daří pronikat do hospod za hranicemi jižní Moravy? Odpovídá Imrýšek: „Naše obchodní síť pokrývá celou ČR. Působíme pod hlavičkou Heinekenu a díky tomu máme přístup i do regionů dalších domácích pivovarů společnosti (Krušovice, Union Drinks). Jen v Praze a okolí má značka Starobrno již přibližně 200 restaurací.“ Pronikají ale nejen do Čech, např. ve Vídni a okolí je Starobrno na čepu přibližně v 500 restauracích. A do jaké míry používá Starobrno ve svém marketingu postupů Heinekenu? Imrýšek říká: „Po 13 letech v marketingu piva dojdete k určitým osvědčeným postupům. Z matrice hodnot značek a jejich potenciálních aspirací se musíte umět rozhodnout a vybrat pro danou komunikaci to, co je v ten moment nejdůležitější z pohledu budování hodnoty zákazníka a přínosu nového potenciálu značce. Je to tedy proces od něčeho naprosto jednoduchého a triviálního, přes hory čísel a matic až k bodu, ve kterém dojdete opět k něčemu jednoduchému, čemu zákazník porozumí. A přesně to mu naservírujete. Ale přiznám se bez mučení, ano, už od roku 2003 používáme systém budování strategie portfolia a jednotlivých značek, který je sdílen z centrály společnosti Heineken.

Zdroj: Strategie.cz | Autor: Aleš Hudský


Po letech v Česku vyroste nový pivovar

[pondělí, 18. srpen 2008]

Bude to investice za více než 35 milionů korun, na svět přijde pět originálních značek, polovina produkce půjde na export. V Chotěboři na Havlíčkobrodsku ale nevyroste průmyslová továrna. Na zelené louce tu postaví zbrusu nový pivovar. První od začátku sedmdesátých let minulého století, kdy byl jako novostavba postaven v Nošovicích pivovar Radegast.

Zdánlivě bláznivý nápad. V situaci, kdy některé domácí průmyslové pivovary stěží přežívají a přibývají spíše jen malé restaurační pivovary, má ale podnikatel a spoluvlastník stavebně montážní firmy Ross Holding Roman Strych jasno: "Stavba pivovaru je dobrý byznys."

Pro nový průmyslový pivovar má už zajištěný odbyt poloviny produkce - v Anglii. Ale i zkušeného sládka, strategii tradiční české výroby i podporu chotěbořské radnice.

Pivovar má mít kapacitu až 25 tisíc hektolitrů piva ročně, začne ale asi s 15 tisíci. Takové parametry má například pivovar Herold v Březnici. Stavba by měla začít v listopadu a první várka má na trh přijít v létě 2009.

Zdroj: iHNed.cz


První dubnovou neděli roku 2001 učinila skupina archeologů v trávníku na žateckém náměstí Svobody zcela unikátní objev. V hloubce téměř půldruhého metru pod úrovní terénu odkryla hrob muže středních let, který držel v ruce hliněný pivní pohár a vedle něj ležela hliněná destička se sedmi vrypy.

Senzace kolem světového nálezu pivního muže z pozdního neolitu a vůbec nejstaršího dochovaného pivního účtu trvala jen do první tiskové konference, kde členové nově vzniklého sdružení Chrám chmele a piva Žatec novinářům oznámili, že jde o mystifikaci. „Spousta novinářů nám tehdy ani nechtěla věřit, že to je apríl,“ vzpomíná člen sdružení Jiří Vaněček.

Ačkoli byl objev nejstaršího pivaře světa (později získal jméno Lojza Lupulín) pouhou recesí, nastartoval projekt, který si určitě zaslouží pozornost všech návštěvníků i stálých obyvatel Žatce. Sdružení Chrám chmele a piva totiž svými akcemi už sedm let obohacuje kulturní a společenský život města. Formou recese se navíc snaží propagovat český chmel a pivo, žateckou chmelařskou oblast a její přírodní a historické hodnoty.

Sdružení otevřelo v Husitské baště muzeum pradávného národa Homolupulů, ke kterému patřil i Lojza Lupulín, jehož zrekonstruovaný hrob je součástí expozice. Návštěvníci se zde mohou seznámit s geniálními vynálezy bájného pivomilného kmene, například s jejich víceúčelovým sudem na studené i teplé pivo. Vystaven je zde také zrůdný pivní parazit pijavice prastará nebo obraz Pabla Pivassa, pravěkého předchůdce známého kubistického malíře. Vítán je zde každý, kdo má smysl pro humor.

Chrám chmele a piva se však zabývá i projekty, které hranici recesitických akcí dalece přesahují. Začal pracovat na znovuoživení Pražského předměstí v Žatci. Zanedbané ulice mezi opuštěnými sušárnami a sklady chmele blízko centra města se mají podle plánů změnit v přitažlivé turistické centrum.

Objeví se tu malý pivovar s restaurací nebo informační centrum pro turisty. „Hlavně tam bude stát čtyřicetimetrová věž - Pivní maják. Vyroste v místě dnešní plechové boudy. Přestavěna bude i budova naproti Chmelařskému muzeu,“ popisuje chystané změny, které vyjdou na dvě stě dvacet milionů korun, starosta Žatce Erich KnobMystifikace lauch.

Zdroj: MF Dnes.cz


Žatec: město zeleného zlata

[sobota, 16. srpen 2008]

Nejmenší chmelnička světa přímo na náměstí vedle historické radnice symbolizuje význam chmele pro Žatec. „Zelené zlato“ se na Žatecku pěstuje tisíc let a prokazatelně déle než sedm století, jak dokazují středověké listiny, se ve městě vaří pivo.

Kdo má pivo rád, nesmí si nechat ujít návštěvu Žateckého pivovaru. Tam se při prohlídce dozví a na vlastní oči uvidí, jak se pivo vaří. „Máme dvě prohlídkové trasy. Kdo si připlatí, toho vezmeme i do sklepů a natočíme pivo přímo z tanků,“ slibuje průvodce pivovarem.

Návštěvník se však musí připravit na teplotní šoky. I v parném létě jsou totiž v pivovarských sklepeních pouhé dva stupně Celsia. Zato ve varně u čtyř naleštěných měděných kádí je pochopitelně horko jako v předpeklí.

Žatecký pivovar, který patří k menším výrobcům piva v Česku, se pyšní tradičním postupem. „To znamená, že vaříme z klasických surovin, jen z vody, sladu a chmele. A potom pivo zraje v otevřených spilkách několik dní a dlouhodobě dozrává v tancích,“ vysvětluje obchodní ředitel pivovaru Radek Vincík.

Pivo se z varny přes usazovací káď a spilku dostává až do sklepů samospádem. Pivovar totiž stojí ve svahu, kde před tisícovkou let stával přemyslovský hrad. Až na konci 18. století si žatečtí měšťané na jeho místě postavili nový pivovar. Kromě pivovaru stojí rozhodně za návštěvu také Chmelařské muzeum. V bývalém skladu a sušárně chmele vybudovali žatečtí chmelaři největší muzeum svého druhu na světě.

Unikátní lis a pražce „Jsou tu unikátní věci, jako třeba balotový lis z roku 1890. Nebo železniční pražce, kterými se dříve chmelnice kotvily,“ zve na návštěvu manažer Chmelařského muzea Vladimír Valeš.

Novinkou od letošní sezony je možnost degustace tří druhů piva. Pokud návštěvníci splní malý test v ochutnávání, dostanou glejt, že jsou mistrem chuti.

Procházka Žatcem je vůbec plná odkazů na chmelařskou a pivovarnickou tradici. Muzeum stojí na náměstí, kde mají všechny budovy chmelařský původ. Proto také město usiluje o zařazení mezi technické památky UNESCO.

Na Kruhovém náměstí zase leží obrovský sud a sto metrů od něj stojí renesanční sladovna, která čeká na opravu.

Chmel nechybí ani v Regionálním muzeu K. A. Polánka, které si jinak zakládá na vlastních archeologických nálezech. Jednou z expozic je Kabinet chmelových známek, tedy ukázka žetonů, jež dostávali česáči v dobách, kdy se ještě chmel česal ručně.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Tomáš Kassal


Pivo za kilo brambor nabízí svým hostům v době, kdy řada z nich má hluboko do kapsy, hospůdka ve východoanglickém Edgefieldu. Návštěvníci hospůdky The Pigs (Prasata) mohou také žízeň zahánět za králíky z vlastního chovu, čerstvě zastřelené bažanty nebo holuby.

"Pokud jste vypěstovali, vykrmili, zastřelili nebo ukradli něco, co se může hodit do našeho jídelníčku, přineste to k nám a dohodneme se," stojí na tabuli u vchodu do hospůdky. "V čím horší situaci lidé jsou, tím jsou naše výměnné obchody oblíbenější," vypráví hostinská Cloe Waseyová. "Od začátku úvěrové krize zažíváme boom," dodává.

Podle současného kurzu "pivní měny" stojí pinta (o něco více než půllitr) zlatavého moku například kilo brambor, kilo čerstvého ovoce, 12 vajíček nebo tři makrely. "Nejčastěji nám lidé nabízejí zboží z vlastní produkce, které je daleko čerstvější a chutnější než to z velkoobchodu," říká hostinská.

"Takto se v hospůdce cítíme ještě více jako doma," pochvaluje si jeden za štamgastů.

Zdroj: Týden.cz


Nová láhev piva Bitburger

[pátek, 15. srpen 2008]

Od září 2008 bude obměněna půllitrová NRW-láhev na pivo Bitburger. Uvedení nové láhve na trh předcházely testy spotřebitelů, kdy byla jako vítěz byla vybrána láhev, která odpovídala všem požadavkům. Nový typ láhve byl porovnáván se standardní láhví s dlouhým krkem a spolu s dosavadní NRW-láhví. Na základě výpovědí testujících osob se dalo přednost typu láhve, která padla lépe do ruky. Pozitivně byl rovněž hodnocen zvláštní reliéf těsně pod hrdlem láhve s nápisem “Bitte ein Bit”. Podle hodnocení byla nová láhev pokládána za stylovou, moderní a velice vhodnou. Celková hmotnost jedné přepravky je o jeden kilogram lehčí, a proto se dá snadněji přenášet a převážet.

Vývoj nové láhve na pivo Bitburger trval jeden rok. Tři návrhářské agentury vyvinuly dohromady 250 rozdílných tvarů a 100 prototypů. Ke konečnému testování bylo předloženo pouze sedm různých druhů láhví. Nový obal na pivo je návrhem agentury “Ropelius. Marke und Design”, vznikl za podpory jejich výrobního návrháře. Zavedení nové láhve na trh proběhne od září 2008 a bude doprovázeno komplexní komunikační kampaní v televizi a tisku pod heslem “Požitek v jeho nejkrásnější formě”.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI