Na 170 tisíc etiket z pivních lahví nasbíral za 32 let třiapadesátiletý Milan Trhlík z Jirkova na Chomutovsku. První etikety, jež ho zaujaly svými obrázky a barevností, získal už ve dvanácti letech. Vášnivým a systematickým sběratelem je ale až od roku 1976, kdy se přiženil do Jirkova.

Až do svých 25 let nepil alkohol, postupně se však vypracoval na pivního gurmána. "Nejlepší pivo si vařím sám se sousedem. Nazval jsem ho Jirkovská stařena na počest své manželky," řekl s nadsázkou Trhlík.

Světlé i tmavé až šestnáctistupňové pivo plní Trhlík i do lahví, jež pochopitelně opatřuje vlastními etiketami. S nadsázkou by se dalo říci, že se sousedem obnovili více než pětisetletou tradici vaření piva ve městě. "Domů jsem z práce chodil kolem místního Červenohrádeckého pivovaru a to mě právě ponouklo, abych se pídil po jeho etiketách. Na ty se také specializuji, mám jich 95 z různých období. Bohužel, už tři měsíce po mém přestěhování do Jirkova pivovar zavřeli," uvedl.

Trhlík objíždí pravidelně sběratelské burzy, kde etikety, ale také například pivní tácky či lahve vyměňuje či nakupuje. Ještě před listopadem 1989 byl spoluzakladatelem klubu sběratelů pivovarských suvenýrů pro Českou a Slovenskou republiku Rytíř, jehož je od založení předsedou. Hodnotu své sbírky se neodvažuje odhadnout.

Jeden kousek? I za pět tisíc

"Pryč jsou doby, kdy jsem za etiketu nabízel kamarádovi stovku a on mi ji nechtěl prodat, protože se mu to zdálo moc. Dnes je hodnotná etiketa na burze k mání od 3000 do 5000 korun. Dejme tomu, že koníčku věnuji v průměru ročně desetitisíce korun. Začal jsem ale kvůli dětem sbírat i pohlednice s námětem Jirkova, za ně už jsem utratil přes 50.000 korun," doplnil.

Právě finanční a časová náročnost manželova koníčka a také údajný nepořádek související s prostory, jež sbírka zabírá, nevyvolává u jeho paní právě nadšení. "Když byly děti malé, tak jsme se občas na burzu vypravili celá rodina. Ale dnes už mám jiné starosti. Na druhou stranu, chlap něco dělat musí," řekla smířeně.

Jako konzument dává Trhlík kromě vlastního piva přednost malým či rodinným pivovarům, jež vaří přírodní piva. Preferuje například značky Bernard, Svijany, Klášter či Malý Rohozec. "Když mi někdo řekne, že nejlepší pivo je Gambrinus, tak se s ním dál nebavím. To už totiž není pivo, to je voda," uzavřel nekompromisně.

Zdroj a foto: Týden

Česká národní pýcha – pěnivý pivní mok, zahájila v Bruselu cestu, na jejímž konci bude registrace chráněného zeměpisného označení „České pivo“.

Pivovary v České republice snahu svého oborového svazu pozorně sledují. „Nové označení může pomoci k lepšímu prosazení na zahraničních trzích,“ vysvětlil včera pro Deník manažer reklamy Zdeněk Mikulášek ze společnosti Bernard.

Nová známka může podle Mikuláška navíc chránit pivovary před některými nařízeními z Bruselu. „Aby jednou nedošlo k tomu, že nám Brusel nařídí vyrábět s jinou energetickou náročností,“ upozornil například Mikulášek a dodal, že takové požadavky by mohly v budoucnu ohrozit tradiční postupy výroby.

S tím, že nová značka pomůže hlavně celému oboru, souhlasí i větší z českobudějovických pivovarů. „Registrace označení České pivo pomůže uchovat tradiční pestrost na českém trhu a bude také důležitým rozlišovacím znakem kvality pro české zákazníky,“ konstatoval Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru, n. p.

Budvar však hodlá podle Samce i v budoucnu spoléhat především na vlastní tradiční značku. Podobně je na tom i Budějovický měšťanský pivovar (BMP). Označení zeměpisného původu má registrované od roku 2004 v přístupové smlouvě s Evropskou unií. „Je to správný krok,“ ocenil však dlouhodobá jednání v Bruselu předseda představenstva BMP Miroslav Leština.

„Bude to výhoda, chráněná značka snad do budoucna ubrání kvalitu piva, i kdyby firmy někdo koupil,“ myslí si Jaroslav Kučera z Českých Budějovic, štamgast z Malého pivovaru. Jednání s Bruselem o zveřejnění návrhu na registraci trvala tři roky.

Zdroj: Českobudějovický deník | Autor: Edwin Otta

Největší skandinávský producent piva, společnost Carlsberg A/S, dnes reportoval zisk za čtvrté čtvrtletí, čímž zvrátil díky vyšším prodejům v Rusku ztrátu ze stejného období před rokem. Společnost zároveň očekává, že za celý letošní rok vykáže silnější růst svých tržeb.

Čistý zisk dánské společnosti činil za uplynulé tři měsíce 37 mil. DKK (7,3 mil. USD), ve srovnání se ztrátou 80 mil. DKK za shodné období předešlého roku. Oznámeným ziskem firma překonala konsensuální odhad analytiků dotazovaných agenturou Bloomberg pro zisk 25,5 mil. DKK.

Společnost odhaduje, že se její tržby zvýší v letošním roce o 10 procent, což ve srovnání s loňským rokem znamená nárůst o jeden procentní bod.

Nárůst zisku za celý letošní rok Carlsberg odhaduje na 20 procent, což je o 2 procentní body méně než v roce 2007. Ebit zisk by se měl v tomto roce zvýšit o 12 procent na 5,9 mil. DKK.

Za čtvrté čtvrtletí firma vykázala nárůst tržeb o 5,2 procenta na 10,8 mld. DKK, přičemž analytici v průměru počítali s tržbami ve výši 11,1 mld. DKK.

Zdroj: IPOINT | Autor: Klára Štěpánková

RUBÍN, SLÁDEK, HARMONIE... Tak se jmenují nové odrůdy chmele, které se od roku 1994 vyšlechtily v České republice. Jaké jsou jejich přednosti a proč vlastně vznikly? Také na to odpovídá šlechtitel Vladimír Nesvadba. Přinášíme tak trochu jiný pohled na pivo.

Od roku 1994 pěstují čeští chmelaři šest nových druhů chmele. Proč to dělají a nestačí jen slavný Žatecký poloraný červeňák?

„Nestačí. Chmel se šlechtí proto, aby se snížily náklady na jeho pěstování. Cílem je získat podobnou odrůdu, která bude vhodná k vaření piva, ale zároveň bude odolnější proti chorobám,“ říká v rozhovoru vedoucí oddělení šlechtění Chmelařského institutu Žatec Vladimír Nesvadba. Přesto podle něj zůstane základem pěstování na Žatecku, Litoměřicku a na Moravě zmíněný červeňák. Světově uznávaný chmel stále roste na devadesáti procentech českých chmelnic.

* Za posledních třináct let se u nás objevilo šest nových odrůd chmele. Je to hodně, nebo málo?

V poslední době to vypadá, že je u nás boom s novými odrůdami. Ale v Německu jich už vyšlechtili třicet nebo čtyřicet. Věnují se tomu totiž už desítky let. U nás naopak až do roku 1995 platil zákon, který dovoloval pěstovat pouze chmele původu Žatecký poloraný červeňák. Jiné odrůdy se pěstovat nesměly, aby nedošlo k míchání.

* Jak se nové české odrůdy jmenují?

Naši šlechtitelé chmele zaregistrovali v roce 1994 jako odrůdy Sládek, Bor, Premiant, v roce 2001 to byl Agnus, o tři roky později Harmonie. Poslední odrůdou je Rubín, který jsme představili loni.

* Proč vůbec vznikají nové odrůdy?

Především proto, aby se pěstitelům snížily náklady.

* V čem ty úspory spočívají?

Třeba v tom, že u nových odrůd mohou být mezi rostlinami větší mezery, na jednom drátku pak mohou být místo dvou výhonků tři. Jestliže nové odrůdy mají proti žateckému červeňáku dvou až trojnásobný výnos, tak ta rostlina musí být mohutnější. „Žatec“ se pěstuje metr od sebe, tyto nové odrůdy 114 nebo 133 centimetrů, aby měly světlo. Jinak by si stínily a hlávky by byly jen v nejvyšších dvou metrech. Ono navíc kdybychom hybridní odrůdy nepěstovali, tak by plocha chmelnic byla nižší. Neděláme to tedy na úkor žateckého červeňáku, ale proto, aby podobné odrůdy nemusely pivovary nakupovat ze zahraničí. Šlechtění tedy pomáhá pěstitelům rozšiřovat plochy.

Žatecký chmel: kvalitní, ale drahý

* Je to tedy tak, že původně byl v Čechách jen Žatecký poloraný červeňák?

Základem u nás byl vždy, ale i v současné době tvoří devadesát procent ploch. Je to chmel nejkvalitnější, ale současně i nejdražší.

* Je cena jeho jediná nevýhoda?

Co je u žateckého chmele ještě špatné, je to, že nesnáší vysoké teploty. Když je horké léto, tak je nízký výnos i obsah důležitých alfa hořkých kyselin.

* Znamená to tedy, že vývoj klimatu jde proti tradičnímu českému chmelu?

Přesně tak. Jestli se mluví o globálním oteplování nebo nějakých periodách, tak my vidíme, že teploty opravdu jdou nahoru. Žatecký červeňák by tím trpěl. Když jsem ho viděl ve Francii nebo Slovinsku, tak to bylo žalostné, měli tam třetinové výnosy.

* Dá se říct, že čím je kvalitnější chmel, tím je lepší pivo?

Jsou pivovary, které si zakládají na tom, že používají výhradně žatecký chmel. Ale přibližně třetina žateckého červeňáku se používá hned na začátku, takže se hodinu a půl vaří. Jenže za tu dobu většina silic vytěká. Přitom je to jen základní chmelení pro hořkost piva. Proto každý pivovar musí zvážit, zda pro tuto fázi použije drahou kvalitu -žatecký chmel, který zjemňuje hořkost - nebo levnější chmel jen pro základ hořkosti.

* Je tedy lepší využívat při vaření piva víc druhů chmele?

Na první chmelení se používají spíš takové odrůdy, které mají vysoký obsah alfa hořkých kyselin. To jsou látky, které dávají pivu jeho hořkost. Jsou to například české odrůdy Agnus nebo zahraniční Magnum a Columbus. Žatecký červeňák má obsah těchto kyselin desetkrát nižší, ale jeho cena je dvojnásobná.

Po nových odrůdách je poptávka i v zahraničí

* Tyto odrůdy jsou tedy levnější i odolnější?

Levnější ano, odolnější ani ne. Nejsou třeba tak kvalitní, proto je pivovary používají jen na první chmelení. Pivovary u nás tyto odrůdy (Magnum a německou Perlu) používají už dlouho, ale dovážely je ze zahraničí. A proto se začaly pěstovat moderní odrůdy, aby se v českých pivovarech používal český chmel na první i a druhé chmelení.

* Pěstitelé tedy vycházejí vstříc pivovarům, aby nejen chuť, ale i základ piva byl z českého chmele?

Ano, aby celé chmelení bylo české. Proč dovážet levnější zahraniční odrůdy, když je můžeme pěstovat taky? Řada našich pivovarů si přitom začíná budovat svou image na tom, že používá výhradně český chmel.

* Platí ale pořád, že nejlepší chuť dodává pivu žatecký červeňák?

Hybridy tvoří základ. Ale typickou chuť dodává červeňák - je to něco jako koření. Dá se říct, že žatecký červeňák nemá konkurenci. Když jsme byli v Jihoafrické republice, tak tam bylo pivo a u něj bylo napsáno: S polibkem žateckého chmele. Měli ho tam jen špetku, ale zakládali si na tom, že tam je i žatecký chmel.

* Má vůbec normální člověk šanci poznat, jestli je v pivu červeňák, nebo český hybridní chmel nebo chmel ze zahraničí?

Nemyslím, že by zrovna poznal, jestli je v pivu právě česká hybridní odrůda Sládek nebo Premiant, nebo jestli je tam 20 nebo 50 procent žateckého chmele. Ale pivovary si zakládají na charakteristické vlastnosti piva. Specifičnost pivu dodává právě fakt, jestli pivovar červeňák používá třeba ze 30 nebo 70 procent. Kdyby to pivovar změnil, tak už to nebude jeho typický výrobek.

* Konkrétním důvodem, proč šlechtíte nové odrůdy českého chmele, je tedy udržení prestiže českého chmelařství?

Ano, chceme, aby české pivovary používaly český chmel. Ale české pivo i chmel se vyváží také do zahraničí a my jsme i v tomto ohledu udělali velký kus práce. Českou republiku znali světoví pivovarníci jen jako producenta žateckého chmele. Když jsme začali produkovat další druhy, bylo to k nelibosti zahraničních obchodníků. Začali jsme jim konkurovat. Sládek nebo Premiant jsou v pivu vynikající a začínají vytlačovat zahraniční odrůdy.

* Jak se vlastně šlechtí nové odrůdy?

Základem je křížení. Chmel je dvoudomá rostlina a ve všech oblastech samičí rostliny ničí samce. Já ale právě samce potřebuji. Mám vybrané „otce“ a chmelovou rostlinu musím zaizolovat takovým papírovým rukávem. Tam potom nasypu pyl otce a ze semen získáme potomstvo. Z toho se pak vybírají nejlepší genotypy. Výběr trvá až šest let, pak následuje sledování v polních podmínkách. Šlechtění nové odrůdy celkem trvá patnáct až šestnáct let.

Chmel jako surovina pro výrobu léčiv

* Potřebujete ke křížení zahraniční odrůdy, nebo si můžete teoreticky vystačit s našimi?

Můžeme, ale používáme i zahraniční. Ročně dělám čtyřicet až padesát křížení, z toho dvě tři se zahraničními odrůdami. Snažíme se tam vnést nové znaky. Ve světě je to stejné. Každý má svoji genobanku, geny si vyměňujeme. Já mám 320 druhů z celého světa. Když potřebuju odrůdu odolnější proti suchu, vybírám takové, které se osvědčily v sušších podmínkách. Když v zahraničí potřebují vysokou kvalitu, použijí náš poloraný červeňák.

* Máte jako výzkumný ústav při šlechtění chmele nějakou státní podporu nebo dotace?

Šlechtění chmele u nás podporuje ministerstvo zemědělství. Jde o podporu na získání nových genotypů chmele, které budou odolnější vůči houbovým chorobám nebo změnám teplot. Nová věc je, že na ministerstvu školství prošel nový projekt, který umožňuje získat genotypy pro medicínské účely. Ve chmelu jsou totiž také látky, které mají léčivé účinky. Do budoucna by tak mohl být odběr nejen u pivovarů, ale také od farmaceutických a medicínských společností. Když se to podaří, tak by to bylo pro pěstitele perfektní.

***

* Vladimír Nesvadba

Vedoucí oddělení šlechtění Chmelařského institutu v Žatci. Absolvoval Vysokou školu zemědělskou. V roce 2000 završil doktorandské studium na České zemědělské univerzitě. Zabývá se genetikou a šlechtěním chmele. Přednáší po celém světě, v minulých letech třeba v Anglii, Německu nebo Jihoafrické republice. Ve světě sbírá plané chmele, které se používají při šlechtění. Jeho největším úspěchem je vyšlechtění českých odrůd Agnus, Harmonie, Rubín. * Klady a zápory Žatecký poloraný červeňák + vysoká kvalita + vyvážený poměr pivovarsky cenných látek + ověřený zájem v Česku i ve světě - relativně nízký výnos (průměrně 1 tuna z hektaru) nové odrůdy + vysoké výnosy (průměrně 2 až 2,5 tuny z hektaru) + nižší náklady na pěstování - kvalita nových odrůd nedosahuje špičkové úrovně červeňáku

„Proč dovážet levnější zahraniční odrůdy, když je můžeme pěstovat taky? Řada našich pivovarů si přitom začíná budovat svou image na tom, že používá výhradně český chmel.“

Zdroj: MF Dnes | Autor: Tomáš Kassal

Další pivovary v Česku zvednou v nejbližší době své ceny. Po loňském podzimu, kdy zdražily především pivovary s větším podílem na trhu, se prodraží teď před sezonou i další značky. I je k tomu nutí vysoké ceny energií a loňský růst cen surovin - především ječmene a sladu. Propadu spotřeby se ale bát nemusí, jak se ukázalo u pivovarů, které zdražily už loni.

Loni od října do prosince účtují obchodníkům v průměru o pět až šest procent více přední pivovary, jako je Plzeňský Prazdroj, Budějovický Budvar, Drinks Union i Královský pivovar Krušovice. A v nejbližší době o dalším zdražení neuvažují. Výrobci, jako je třeba Pivovar Litovel, Zubr, Holba nebo Pivovar Jihlava, jsou z těch, které úprava cen teprve nyní čeká. V nejbližších měsících nevylučuje zdražení ani dvojka trhu, Pivovary Staropramen, která vyšší náklady promítla do cen loni v říjnu.

Když podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého vzrostla cena ječmene, a tedy i sladu za minulý rok o sto procent, vzrostly pivovarům náklady o třetinu. Takový nárůst konečných cen ale silná konkurence nedovolí. "To znamená, že berou ze svých marží. Zdražení se ale projeví u všech. Pivovary, které ovládají až sedmdesát procent trhu, už to mají za sebou. Teď před sezonou se přidávají ostatní," říká Veselý.

Pivovar Jihlava tak se svým Ježkem zdraží láhev od začátku března v průměru o 70 haléřů. "Náklady šly nahoru prakticky ve všem," vysvětluje obchodní šéf Zdeněk Křivský. K těm, kteří zvedli ceny nedávno, patří i havlíčkobrodský Měšťanský pivovar Rebel.

Průběžně upravuje ceny svých početných značek pražský Staropramen. "V letošním roce nevylučujeme úpravu ceny některých značek a balení, ale jedná se řádově o jednotky procent," říká mluvčí Michaela Trýznová.

Plzeňský Prazdroj, jednička trhu s podílem téměř padesáti procent, zvedl ceny naposled loni v listopadu. Cena sudového půllitru Pilsner Urquell vzrostla pro obchodníky o korunu na 18,90 koruny. Desítka Gambrinusu zdražila o sedmdesát haléřů na 12,20 koruny. Přesto měl Prazdroj loni v prodaném množství rekordní rok - doma prodal 8,15 milionu hektolitrů, o půl procenta meziročně víc. A rekordní byla podle odhadu pivovarnického svazu i produkce všech pivovarů v Česku - poprvé překročila dvacet milionů hektolitrů.

Přitom jarní vlna zdražování nemusí být letos poslední. Pivovary čekají na úrodu ječmene a na podzim zváží další postup. "Úroda je nízká prakticky všude ve světě a o český ječmen i chmel roste poptávka i z ciziny. Musíme platit za kvalitu vysokou cenu," naznačuje i pro tento rok obchodní ředitel Prazdroje Jiří Žáček.

Že konzumenty cena zatím příliš neovlivňuje, dokládá i humpolecký Rodinný pivovar Bernard. Loni zdražil o deset procent a letošní lednová produkce více než 12 240 hektolitrů je absolutním lednovým rekordem od roku 1991, kdy byl pivovar zprivatizován. "Lednový nárůst představuje skvělých 28 procent, to není špatný začátek," pochvaluje si spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard.

Zdroj: iHNed | Autor: Miroslav Petr

Na Valentýna Japonky nejčastěji obdarovávají své milované polovičky čokoládou.

Na žebříčku kuriózních pochutin pak vede čokoládové pivo. Pivovary ho dokonce vyrábějí v několika chuťových variacích, jako například s vanilkou.

Pro japonské muže totiž neexistuje lepší kombinace než čokoláda a pivo. A důkazem je hlavně velká poptávka a zvýšený zisk společnosti.

Neobvyklé tmavé pivo neobsahuje pravou čokoládu, ale pouze její příchuť. Obsah alkoholu se nemění, stejně jako tradiční hořká chuť.

Místní obchodníci věří, že ti kteří pivo nepijí se na Valentýna nechají zlákat zajímavými příchutěmi a posléze by mohli začít standardní tekutý chléb konzumovat i po celý rok. A tato strategie se prý vyplácí.

Video zde ...

Zdroj: Blesk

Vizovičtí policisté řeší neobvyklou krádež neznámého pachatele. Ten v době prvních dvou měsíců letošního roku vnikl po rozbití skleněné výplně okna do minipivovaru na ul. Dostihová ve Slušovicích. Objekt poté prohledal a odcizil tři čerpadla, nerez výklopu tanku, gumovou potravinářskou hadici, nerez trubky v délce 22,5 m, měděné trubky v délce 8 m, tři kusy převlečných matic, čtyři připouštěcí klapky, měděná víka a jeden nerezový míchací mechanismus. Nešťastnému majiteli tak vznikla škoda přesahující šest set tisíc korun.

Pachatel se tak svým jednáním dopustil trestného činu poškozování cizí věci a krádeže, za což mu hrozí až osm let ve vězení.

Zdroj: Zlín.cz | Autor: nprap. Mgr. Lucie Javoříková

Nepasterizované pivo si v Česku získává stále více příznivců. Dokazuje to zvyšující se počet restaurací, které ho čepují. Kvůli nabídce piva, které při výrobě neprošlo pasterizací, musejí mít restaurace takzvané tankovny.

Například Plzeňský Prazdroj jimi jen v Moravskoslezském kraji vybaví čtyři až pět nových restaurací ročně. Na území severní Moravy má firma nyní 62 tankoven.

Kromě největšího tuzemského producenta piva dodávají tankovny ve svém regionu podle Holého také pivovary Ostravar a Starobrno. Nepasterizované pivo vaří i jiní tuzemští výrobci. Celkem devět druhů má v nabídce humpolecký pivovar Bernard, pivo bez pasterizace dodává také například Měšťanský pivovar Strakonice.

Mezi ostravské podniky, které točí nepasterizované pivo, patří i přívozská restaurace Alvi. V jejím sklepě dva a půl roku spočívají tři pivní tanky, do každého se vejde 1000 litrů, tedy objem 20 sudů. Pivo stočené do tanku by se podle odborníků mělo vyčepovat do deseti dnů, aby si uchovalo svou kvalitu.

Bez bublinek a nadýmání

"Nepasterizované pivo, které je přímo z pivovaru, není tak ostré, nemá takový říz, jako pivo ze sudu. Chodí sem na ně hodně starší lidé, kteří vědí, že to pivo jim nic neudělá, ani je nenadýmá, protože nemá v sobě ty bubliny," řekl spolumajitel restaurace Vilém Křístek. V provozovně se vypije kolem 500 nepasterizovaných piv v denně, v letním období je to ještě o 150 půllitrů více.

Vybavení pro čepování nepasterizovaného piva restauracím dodává pivovar. Zařízení podle regionálního šéfa prodeje společnosti Plzeňský Prazdroj Dušana Holého vyjde pivovar na zhruba půl milionu korun. Kromě tanků, jejichž počet závisí na velikosti restaurace, sem patří všechno vedení od tanků i výčepu, dále nerezové trubky a kompresor. Ve vybavení nechybí počitadlo, které ukazuje množství vyčepovaného piva. Restauratéři tankovnu získávají podle Holého na základě smlouvy o výpůjčce.

V České republice se nyní podle Holého vypije kolem pěti procent nepasterizovaného piva. Například z produkce Plzeňského Prazdroje je to asi 400 tisíc hektolitrů nepasterizovaného piva z osmi milionů hektolitrů jeho celkového prodeje v Česku.

Zdroj: Týden

V roce 2007 využili čeští chmelaři finanční podpory v celkové výši 68,6 milionu korun.

Další prostředky budou chmelaři čerpat z Programu rozvoje venkova v rámci opatření I.1.1.1. záměru b) stavby a technologie pro rostlinou výrobu. V rámci 1. kola bylo podáno 14 projektů a všechny uspěly. Celkem bude mezi ně rozděleno 15,9 mil Kč.

V rámci svého vystoupení na Chmelařském kongresu, který dnes probíhá v dejvickém hotelu Praha, to uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič.

„Je v zájmu České republiky tisíciletou tradici pěstování chmele udržet. Ministerstvo zemědělství se vždy snažilo i při omezených možnostech státního rozpočtu podporovat pěstování chmele tak, aby nedošlo k významné redukci ploch. Za deset let existence podpůrného programu na obnovu chmelnic, který byl realizován od roku 1994 až do konce měsíce dubna 2004, pěstitelé chmele nevyužili všechny finanční prostředky určené v rámci tohoto programu,“ uvedl ministr s tím, že naopak byla využita možnost podpory komodity „chmel“ v rámci sektorového navýšení TOP UP. Diskuse nad další podobou plateb TOP UP podle ministra v současné době probíhá.

V roce 2004 skončil pro chmelaře jeden z nejdůležitějších dotačních titulů (1.R.A.b. Obnova chmelnic, ovocných sadů a prostorových izolátů révy vinné, chmele a ovocných druhů) z důvodu neslučitelnosti s požadavky EU. Od roku 2007 je české chmelařství podporováno také v rámci Programu rozvoje venkova a to především s Osy I z opatření I.1.1 modernizace podniků (mimo jiné i výstavba chmelových konstrukcí). Dále jsou v tomto opatření zařazeny investice do techniky a technologie pro rostlinnou výrobu a investice do zemědělských staveb (rekonstrukce a výstavba nových) pro rostlinnou výrobu tj. i pro chmelaře.

Nenasycena zůstává poptávka po českých hybridních odrůdách chmele, které splňují současné cenové a kvalitativní požadavky pivovarů. Dovoz chmele do ČR může být nahrazen z větší částí tuzemskou produkcí těchto odrůd. Naskýtá se i možnost dodávek do evropské sítě pivovarů nadnárodních společností, které působí v ČR.

Národní, resp. regionální specifika ve spojení s kvalitou budou hrát v Evropě stále významnější roli. Právě unikátnost Žateckého chmele dělá tu nejlepší reklamu jak zdejšímu regionu, tak i celé České republice. Na základě Nařízení Komise z 8. května 2007 bylo označení ŽATECKÝ CHMEL zapsáno do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení. V rámci Evropské Unie se jedná o první udělené označení týkající se chmele a o jedno z prvních označení udělené českému zemědělskému nebo potravinářskému výrobku. V současné době probíhají jednání o udělení označení ČESKÉ PIVO.

Čerpání podpor chmelařů v roce 2007

dotační titul 3.h.) – sadba - 9,8 mil. Kč

dotační titul 1.I. – kapka - 4,8 mil. Kč

dotační titul 3.b) – prost. izolát - 1,8 mil. Kč (pouze 2 chmelařské podniky)

TOP UP - 36,4 mil. Kč - (sazba 6 430Kč/ha, celkem 5 660,77 ha)

SAPS - 15,8 mil. Kč - (sazba 2 791,50 Kč/ha)

Zdroj: Deník | Autor: Petr Tomíšek

Tuzemské pivovary by se měly ještě víc zaměřit na vývoz do východní Evropy, kde na rozdíl od západu ještě spotřeba piva roste. Na konferenci Konkurenceschopnost podniků v Brně to řekl předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Krakeš.

Česko patří do desítky největších světových exportérů piva, loni tuzemské firmy vyvezly 3,5 milionu hektolitrů - zhruba pětinu produkce, z toho nejvíc do Německa.

Přitom právě Němci loni vypili rekordně málo piva - na osobu to bylo v průměru 112,5 litru, což je o 3,5 litru méně než v roce 2006. Spotřeba tam klesá dlouhodobě, a obrat k lepšímu tak nečekají někteří odborníci ani letos. Stejná je situace také v dalších západoevropských zemích. České pivovary vyváží do 50 zemí.

Krakeš předpokládá, že výroba českých firem bude stále stoupat. Hodně se bude vyvážet stále ještě do Německa. Víc je ale potřeba zapojit i východní země, kde roste životní úroveň, míní. České pivo by podle něj mělo využít dobrého jména a široké nabídky produktů a zvýšit svůj podíl v Rusku i v dalších zemích, třeba na Ukrajině. Spotřeba tam má růst ještě řadu let.

Zdroj: E15

Slovenským pivovarníkom sa vlani po štyroch rokoch podarilo zastaviť pokles predaja piva. Výrobcovia umiestnili na domácom trhu celkovo 3,81 milióna hektolitrov piva, čo je zhruba o 1,4 percenta viac ako v roku 2006.

Rozhodujúci podiel na slovenskom trhu s pivom majú svetové koncerny, ktoré rozbehli v krajine aj licenčnú výrobu zahraničných značiek.

"Zdá sa, že slovenský pivný trh sa po postupných poklesoch predaja v rokoch 2003 až 2006 konečne začal stabilizovať," povedal výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Roman Šusták.

Spotreba piva sa však len ťažko bude dostávať na úroveň roku 2002, keď slovenské pivovary predali v tuzemsku až 4,73 milióna hektolitrov piva, dodal. Predaj piva na Slovensku začal upadať v roku 2003 po tom, ako sa zvýšila spotrebná daň z piva.

Podľa Šustáka sa zatiaľ nedá jednoznačne povedať, čo v minulom roku pomohlo stabilizácii slovenského pivovarníctva. "Jedno až dve percentá môže predstavovať aj vplyv teplejšieho leta," myslí si. Trend predaja by mali naznačiť najbližšie mesiace, v druhej polovici roka by pivovarníci podľa Šustáka už mohli odhadnúť aj tohtoročné výsledky.

Vo vlaňajších štatistikách podľa Šustáka nie je započítaný napríklad predaj piva, ktoré koncerny vyrobia v rámci skupiny v zahraničí, a neskôr dovezú a predajú na Slovensku. Naopak, čísla obsahujú aj objemy zlatistého moku, ktoré výrobcovia vyvezú do zahraničia na stočenie, a následne vrátia ako konečný produkt na domáci trh.

Vlani pokračoval postupný pokles exportu piva zo Slovenska, ktorý súvisí s rastom licenčnej výroby niektorých slovenských značiek v zahraničí. Zatiaľ čo ešte v roku 2004 sa z krajiny vyviezlo 184.100 hektolitrov piva, vlani to bolo iba 28.500 hektolitrov. V rámci licenčnej výroby sa v cudzine v minulom roku vyprodukovalo celkovo 461.000 hektolitrov slovenského piva, z toho viac ako dve tretiny v Rusku, necelá štvrtina v susednom Česku a menšie množstvo v Maďarsku.

Dominantný podiel na slovenskom trhu s pivom majú holandský koncern Heineken, ktorý vyrába napríklad značky Zlatý Bažant, Corgoň a Kelt, a juhoafrická skupina SAB Miller. Tá ovláda Pivovary Topvar, ktoré vznikli zlúčením topoľčianskeho Topvaru s pivovarom Veľký Šariš. Okrem nadnárodných koncernov vyrába pivo aj niekoľko ďalších menších pivovarov.

Zdroj: tvojePENIAZE.sk

Označení České pivo je již několik dní v návrhu na registraci na chráněné zeměpisné označení v rámci EU. Zda je tuzemské pivo skutečně jedinečné a zaslouží si ochrannou známku jste se mohli zeptat ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého. Na dotazy čtenářů odpovídal v on-line chatu na Novinkách.

Český pěnivý mok je podle odborníků pojmem v České republice, ale i ve světě. Podle nich je to zejména díky použitým surovinám a technologii, která je odlišná než ve většině jiných zemí. Na proceduru výroby piva se budete moci zeptat Jana Veselého, který byl za svoji kariéru mino jiné i ředitelem Výzkumného ústavu pivovarnického a sladařského.

Jako expert přes pivo ví, jak se vyvíjí ceny surovin důležitých k jeho výrobě. A jak by to následně mohlo ovlivnit konečné ceny piva.

Online chat:

vesely: Dobrý den, již jsem dorazil a těším se na vaše dotazy.

palacinky: Dobrý den! Můžeme letos očkávat další zdražení piva? a o kolik procent zhruba? děkuji

vesely: Hlavní surovina sladovnický ječmen zdražuje oproti roku 2006 o 100%. Současně rostou ceny chmele, elektřiny, benzínu a mzdy. Proto pivo v r. 2008 bude dále zdražovat celkem během 12 měsíců možná až o čtvrtinu. Příčinou je nesmyslná politika biopaliv. Budeme všichni kupovat dražší potraviny, včetně piva, abychom mohli platit více za benzín a naftu.

x.x.x.x.x.x.x.x.x16: Zdravím jaké je nejlepší pivo na trhu?? v pomněru cena : kvalita?? děkuji

vesely: Bohužel reprezentuji všechna česká piva, a odpověď na tuto otázku by nebyla korektní.

potapka12: dobrý den, v čem je naše pivo tak zvlaštní?

vesely: Díky totáči, kdy do pivovarnictví nešly téměř žádné investice nás minula modernizační vlna 70.let minulého století, kdy pivovary ve světě zlevňovaly dramaticky výrobu zkracováním kvašení a náhradou tradičních postupů ve varně tzv. infuzí (rozemletý slad je při ní propařen vysokotlakou párou, něco jako při výrobě espresa). Důsledkem je, že toto pivo ztratilo pitelnost. vypijete 2, uhasíte žízeň a nemáte chuť na další. České pivovary začaly modernizovat až v 90. letech a této technologické pasti se vyhnuly. Výroba je moderní, ale zachovává tradiční technologii, dekokční rmutování na varně (postupné ohřívání rozemletého sladu ve vodě, taková várka trvá až 6 hodin) a dvoufázové kvašení, hl. ve spilce a dokvášení v tancích. Proto má naše pivo vysokou pitelnost, máte chuť na další sklenici, i když už nemáte žízeň.

sunny.l: Dobrý den, především mě tedy zajímá Váš názor na označení "České pivo"...bude to mít nějaký přínos?

vesely: Pokud nám v Bruselu schvállí ochranu zeměpisného označení České pivo, bude používání tohoto pojmu informací pro zákazníka jak u nás, tak v zahraničí, že pivo je vyráběno s daným podílem tradičních surovin, v tradiční oblasti, při zachování tradiční technologie, a že jeho vlastnosti odpovídají tradici českého piva. Bude to tedy marketingová výhoda pro ty české pivovary, které se rozhodnou pro tuto výrobu. Zneužívání pojmu české pivo bude kontrolovat Česká zemědělská a potravinářská inspekce.

petr.tnt: Dobrý den, jaký je vliv používání měděného a ocelového kotle na chuť piva? Odkud se dovaží chmel, když toho našeho českého se dává už jen nepatrné množství pro dochucení ?Díky

vesely: Kov používaný na nádoby ve varně nemá zásadní vliv na chuť piva. V Česku se vypěstuje kolem 5 tisíc tun chmele ročně, naše pivovary spotřebují cca 1000 tun. Čistě český žatecký chmel používají jen některé tradiční značky. Většina českých pivovarů používá podíl žateckého chmele v poslední fázi chmelovaru. Jinak se používají chmele např. z Německa, ve formě chmelových pelet a chmelového extraktu - ten má tu výhodu, že neztrácí při skladování hořkost.

ElberethGilthoniel: Slyšel jsem že náš největší a nejznámější pivovar vyrábí pivo tak že vyrobí výcestupňové pivo a potom ho ředí vodou ? Je to pravda ?

vesely: Nemohu se vyjadřovat k praxi jakéhokoliv konkrétního pivovaru. Ve světě je často používaná metoda HIGH GRAVITY BREWING. Uvaří se mladina o vysoké koncentraci (např. 14, 16), pivo se po vykvašení zchladí, zbaví plynů a míchá se se zchlazenou odplyněnou vodou na libovolnou koncentraci.

jj200: Co říkáte na monopolizaci hospod? Velké pivovary mají peníze na to, aby zaplatili hospodám vybavený a ještě peníze do začátku, aby točili jejich pivo. Tím vytlačují malopivovary.

vesely: Všechny pivovary bojují o hospody stejným způsobem. Když pivovar vyrábějící 100 tisíc hektolitrů "koupí" deset hospod, musí pivovar vyrábějící 5 miliónlů hekotlitrů "koupit" hospod pět set, aby byl poměr vyrovnán. Takový velký "nákup" pochopitelně vyvolá větší pozornost než nákupy malé. Čím větší pivovar, tím jeho chování více ovlivňuje celý trh, a proto je pod přísnější kontrolou antimonopolního úřadu, to je myslím spravedlivé.

Sip341: Dobrý den, myslíte si že máme nejlepší pivo na světě ?

vesely: Jsem naprosto přesvědčen, že naše pivo je nejlepší na světě, důkazem je rychlý růst exportu, zejména do tradičních pivních zemí, kde mají vlastní rozvinuté pivovarnictví, a přesto se tam prosazujeme. Jde především o Německo, Slovensko, Británii, USA, Belgii, Švědsko atd.

MichalMiskarik: dobrý den, chtěl bych se Vás zeptat jaké pivo kromě českých značek považujete opravdu za kvalitní.. myslím třeba americké pivo, které podle mnoha hlasů není příliš dobré. děkuji

vesely: Na světě se vyrobí 1600 milionů hektolitrů piva ročně, polovina všech značek a 3/4 všech hektolitrů nesou označení Pils, Pilsner nebo Pilsener, jsou to tedy víceméně kopie piva vzniklého r. 1842 v Plzni. Kromě našich značek je řada velmi kvalitních piv např. japonská piva, největší čínská značka Tsingtao (mimochodem její objem je víc než dvojnásobek české celoroční výroby).

ubulak: dobrý den,jak se díváte na snahu o privatizaci Budvaru?

vesely: Jako ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven se nesmím vyjadřovat k majetkovým, privatizačním, obchodním či marketingovým aktivitám jednotlivých společností.

AnneLady: Dobrý den, kolik piva se asi tak za rok exportuje do zahraničí? A jaký názor na naše pivo mají cizinci?

vesely: V posledních letech roste český export dvouciferným způsobem, za posledních 6 let se ztrojnásobil. V roce 2007 jsme podle odhadu vyvezli více než 3,7 milionů hektolitrů piva. Na světě se průměrně vyváží 6 % vyrobeného piva, u nás činí poměr exportu 18 % výroby. Cizí turisté, jejichž počet ročně překračuje 100 milionů osob jsou nejlepším marketingovým argumentem pro vývoz českého piva. Když k nám začali jezdit na pivo angličtí Rowdies, v následujím roce vzrostl náš export do Británie o 40 %. Rowdies se přesunuli dále na východ, úroveň exportu do Británie neklesá.

Carlos952: Dobrý den, mohl by jste mi stručně popsat v čem se liší výroba českého piva od piva třeba Bavorského(tuším že už je zaregistrované). Děkuji

vesely: Zaregistrované zeměpisné označení Bavorské pivo má jednoduchou definici, pouhý výčet typů piv a jejich charakteristik. Naše žádost obsahuje definici používaných surovin (se stanovenými minimálními podíly českého sladu a chmele), definici oblasti výroby (jde o teritorium ČR bez pohraničních hor), dále definici výrobního postupu (zejm. dekokční vaření piva, skutečný chmelovar a dvoufázové kvašení se stanovenou max. teplotou při hlavním kvašení i dokvášení). Hlavní charakteristikou jsou senzorické a analytické vlastnosti jednotlivých typů českého piva.

kukl2: Dobrý den. Roste na našem trhu podíl ležáku? Bude mít vliv stupňovitost piva na očekávané zdražení? Děkuji.

vesely: Díky rostoucí životní úrovni podíl ležáku na celkové české spotřebě piva pomalu roste na úkor podílu výčepního piva. Obecně v historii Češi v obdobích hospodářských krizí pili stejně piva ale přecházeli na nižší a levnější stupňovitost (viz 30. léte minulého století s přesunem poptávky z 10 na 7), v období politických krizí např. mobilizace před Mnichovem 1938 a Sametová revoluce naopak Češi pijí piva více. Zdražení piva nebude mít vliv podle mého na strukturu stupňovitosti piva.

FildinhoS: Dobrý den, chtěl bych se zeptat kolik piva je tzv. zdravotní dávka

vesely: naprostá většina lékařů považuje za tzv. bezpečnou dávku 2 půllitrová piva denně pro zdravého dospělého muže a 2 třetinková piva denně pro zdravou dospělou ženu. Není to sexismus, ženy mají zkrátka menší játra a menší obsah enzymu alkoholdehydrogenázy.

sunny.l: Ještě jednou dobrý den...ještě by mě zajímalo, co říkáte na levná lahvová piva podivných značek, kvalita těchto piv musí být téměř nulová...nebo co jiného je příčinou tak nízkých cen?

vesely: Každá láhev desítky musí mít v ceně cca 40 haléřů na balení (etiketa, korunka, odpisy vratných lahví, rozvoz a svoz, mytí), 1,2 Kč je spotřební daň a dalších 12 haléřů DPH. Teprve další nárůst ceny pokrývá výrobu (zemědělci, sladaři, pivovarníci). Z toho vyplývá, že extrémně levná piva buď dotují maloobchodní řetězce ve snaze přilákat zákazníky, kteří pak koupí i jiné zboží nebo je vyroba ztrátová.

m.morcinek: Vážený pane Veselý, jsem podsládek v jednom českém pivovaře, kde ještě vaříme skutečné české pivo, ale myslím že mnoho velkofabrik se od fenoménu "české pivo" neustále zdalují. Nejsem si zcela jist zda tyto velkovýrobny, skutečně reprezentují české pivo a jestli je pro ně toto označení zcela na místě.?děkuji.

vesely: Jedním z důvodů žádosti o registraci zeměpisného označení České pivo v Bruselu byla snaha definovat široce používaný pojem České pivo. Po registraci podobné debaty ztratí smysl. Toto pivo je definováno tak, že je může vyrábět každý český průmyslový pivovar. Je čistě na jeho rozhodnutí, jestli bude toto označení používat.

Kolarikova.E: Dobrý den! zajímalo by mně, kolik se u nás zhruba vyrábí značek piv? díky za odpověď

vesely: České průmyslové pivovary, je jich 48 (průmyslový pivovar je ten, kde se pivo jinde vyrábí a jinde pije na rozdíl od restauračních minipivovarů), vyrábějí kolem 450 značek piv, toto číslo se neustále mění, ale celkový počet roste.

vesely: Děkuji Vám za otázky, spousta informací je na stránkách www.cspas.cz. Doufám, že jsem ukojil tu největší zvědavost a hlavně doufám, že všichni zachováte přízeň českému pivu. Dej Bůh štěstí.

Zdroj a foto: Novinky.cz

Pít dvojku piva v exkluzivní skleničce připomínající skleničku na bílé víno? Proč ne? Čím dál více tuzemských hospod, restaurací či barů se tímto způsobem snaží z pití piva udělat chuťový zážitek podobný degustaci vína nebo drahého koňaku.

„V České republice se rozmáhá pivní someliérství. Lidé totiž mají čím dál vyšší povědomí o pivu,“ řekl LN Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Zdejší pivovary se shodují, že dochází k posunu pití piva od levnějších značek k prémiovým nebo speciálním.

„Češi si potrpí na kvalitu a neváhají si za ni připlatit,“ uvedl mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Tuto změnu Mareček dokládá čísly za loňský rok, kdy se prodej vlajkové lodi společnosti – ležáku Pilsner Urquell – meziročně zvedl o tři procenta.

„Mimořádně se také dařilo pivu Kozel 11°, jehož prodej se loni zvýšil téměř o polovinu,“ dodal Mareček. Prémiové produkty v současnosti rostou ve všech segmentech potravin a oblast piva není výjimkou. Podle pivovarníků je za tímto trendem rostoucí kupní síla Čechů. Veselý ale uvádí i další důvody rostoucí obliby prémiových značek. „Důležitým hybatelem je rovněž mladá generace, která má chuť experimentovat a poznávat nové věci,“ konstatoval ředitel svazu pivovarů a sladoven.

Ochota Čechů ochutnávat nezvyklá a dražší piva prospívá především malým pivovarům, jejichž produkce speciálních piv rok od roku roste.

Odhaduje se, že v současné době se tato piva vaří ve zhruba sto deseti minipivovarech, což je od listopadu 1989 nárůst o zhruba čtyřicet pivovarů. Ještě v třicátých letech minulého století jich ale v tehdejším Československu existovalo čtyři sta čtyřicet šest.

Zároveň ale pivovarníci přiznávají, že spotřeba piva už nijak dramaticky růst nebude. Trh je nasycený. Na rozdíl od velkých pivovarnických skupin v zemi, jejichž meziroční nárůsty prodeje se pohybují v řádech jednotek procent (například Plzeňský Prazdroj o dvě procenta), hlásí menší pivovary v zemi daleko vyšší čísla.

„Téměř patnáctiprocentní nárůst na tuzemském trhu je pro nás příznivý výsledek, protože trh má celorepublikově stagnující tendenci,“ potvrdil ředitel pivovaru Litovel Miroslav Koutek.

Koutek dodal, že Češi dávají stále častěji přednost kvalitě a více si vybírají. „Kvalitní klasicky vařené pivo obstojí i v dnešní velice tvrdé a nevybíravé konkurenci, která na tuzemském trhu panuje,“ podotkl šéf pivovaru Litovel. Vedle těchto tradičních českých piv si Češi oblíbili i cizí značky. Většinu tuzemských pivovarů vlastní nadnárodní giganti, kteří tímto způsobem mohou na konzervativní tuzemský trh importovat zahraniční piva.

„Mezi nejrychleji rostoucí značky v Česku patří prémiový ležák Stella Artois,“ potvrdil Petr Dvořák, ředitel marketingu Pivovarů Staropramen.

Podobně se vyjadřuje Kateřina Eliášová, mluvčí Starobrna a Krušovic, které ovládá nizozemský Heineken. „U značky Heineken jde ročně o asi desetiprocentní růst. Naši partneři z gastronomie tento sortiment žádají, je to totiž otázka image provozovny,“ dodala. Odborníci se shodují, že zmiňovaný trend bude i nadále pokračovat. „Levnější piva jsou žádaná méně,“ uvedl Mareček.

Zdroj: Lidovky.cz

Na 270 eur (7000 korun) přijde jedna láhev speciálního ročníkového piva, které po vzoru vinařské praxe začal vyrábět pátý největší světový pivovar, dánský Carlsberg. Každá láhev Jacobsen Vintage No.1. 2008 je přitom ozdobena originální litografií.

"Kladl jsem si před dvěma lety otázku, proč nedělat exkluzivní, unikátní pivo v omezeném množství jako je tomu u vína s jeho dobrými a skvělými ročníky," vysvětlil autor projektu Jens Eiken, který v dánském pivovaru odpovídá za takzvaná speciální piva.

První ročník nového piva čítá 600 lahví. Pivo na bázi chmele a obilí zrálo šest měsíců v nových dubových sudech a bylo vyrobeno ve sklepích z roku 1847, tedy z doby začátků značky Carlsberg. Výsledkem je silné tmavé pivo s 10,5 stupně alkoholu s nádechem například vanilky a karamelu. "Je skvělé k zapíjení plísňových sýrů," doporučuje pivovarník.

Toto pivo jako výsledek důkladné řemeslné výroby vydrží více let a jeho kvalita se časem bude zlepšovat. "Je to jako u kvalitního šampaňského, které může stárnout deset až 15 let, zatímco klasická piva se skladují maximálně rok," tvrdí Eiken.

Cena nového moku podle něj není přehnaná, "protože trvalo téměř dva roky, než bylo vyvinuto toto pivo, jehož výrobní proces je nákladný". Samotná prázdná láhev s některou z originálních litografií od dánského umělce Franse Kannika přitom představuje čtvrtinu konečné ceny. Litografie přibližují severskou mytologii.

První láhve s etiketou Jacobsen Vintage No.1. 2008 se již prodaly na dobročinné dražbě po internetu na pomoc afrických dětí, uvedla dánská firma bez upřesnění počtu prodaných lahví. Prý už ale pomýšlí na ročník 2009.

Zdroj: Finanční noviny | Foto: John McConnico

Reprezentační slavnosti piva ve svém 18. pokračování jsou minulostí.

Na sál každý den přivedly tisícovku lidí.

„Jihočeské pivovary dosáhly úspěchu díky strakonickému kvasnicovému pivu Dudák, které svou kvalitou dokázalo předstihnout i větší výrobce,“ zhodnotil včera účast jihočeských výrobců v soutěži o Českou pivní pečeť pořadatel slavností piva Alois Srb.

Odborná porota udělovala ocenění ve 12 sledovaných kategorií piva a dvou minerálních vod. Laická porota složená z hostů a novinářů pak našla vítěze vítězů. Stal se jím Březňák 12%. Pivo tak získalo titul Extra pivní pečeť 2008.

1. místa v České pivní pečeti 2008:

světlé výčepní – Classic 10% – Pivovar Litovel

tmavé výčepní – Dačický tm. výč. – Drinks Union – Kutná Hora

světlý ležák – Hostan Hradní 11% – Starobrno, pivovar Hostan, Znojmo

tmavý ležák – Rebel Černý – Havlíčkův Brod

světlý ležák prémium – Březňák 12% - Drinks Union – Velké Březno

tmavé speciální – Herold Bohemia Black Lager 13% – Herold Březnice

světlé speciální – Speciál 14% – DUP Pelhřimov

nealko – Svijanský vozka – Pivovar Svijany

dia – Louny Diamant – Drinks Union, Louny

světlé z minipivovaru – František – světlý ležák 12% – Sklárna a minipivovar Novosad a syn, Harrachov

tmavé z minipivovaru – Svatý Norbert – Strahov

kvasnicové – Strakonický dudák – Měšťanský pivovar Strakonice.

Zdroj: Táborský deník

Zdá se vám, že všechno v poslední době zdražuje? I pivo! Proč si tedy nepořídit domů domácí pivovar? Že to se prodraží? Pokud jste skalní čeští pivaři, pak se to jistě vyplatí!

Kde se pivo vaří...

Domácí pivovar čili mikropivovar připomíná svým vzhledem jakýsi kyblík. Prodává se v celé sadě, jejíž cena se pohybuje zhruba mezi patnácti sty až třemi tisíci korun. Říkáte si – trochu vysoká částka? Že vás pivo v obchodě vyjde levněji. Jednorázové jistě. Pokud ovšem počítáte s větším využitím mikropivovaru a nekoupíte si jej jenom jako zajímavost, kterou chcete vyzkoušet, pak se vám náklady brzy vrátí. Navíc můžete mít čerstvé pivo, kdy se vám zachce a pozvat přátele a známé na ochutnávku vaší vlastní značky.

Sada na přípravu piva

A co všechno v takové sadě domácího pivovaru najdete? Samozřejmě fermentační nádobu s pípou či vypouštěcím ventilem. Dále pak sada může obsahovat koncentrát s pivními kvasnicemi (obsahuje slad, výtažky z chmele a pivovarské kvasnice), míchačku, hustoměr, kvasnou zátku, samolepicí teploměr, odkalovač, redukci sedimentu, stáčeč, karbonové tablety, odměrku na cukr, lahve, zátkovač a korunkové zátky. Chybět nesmí také návod na přípravu lahodného moku, eventuálně může být sada doplněna kazetou či DVD s názornými ukázkami přípravy. Pokud spotřebujete koncentrát s pivními kvasnicemi, dá se jednoduše zakoupit další, a to v ceně zhruba necelých tří set korun. Z jedné dávky koncentrátu vyrobíte asi dvacet litrů vrchně kvašeného piva.

Druhy piva

Na jakém pivě si pak můžete doma pochutnávat? Chuť jako to vaše oblíbené z obchodu mít asi přesně nebude, zato můžete ale experimentovat a zkoušet uvařit takové, které bude přesně podle vašeho gusta. Obecně pak můžete vybírat z různých typů piv – plzeňského, stoutu, bavorského, ale i dalších jiných.

Vydrží až rok!

Při přípravě domácího piva by se měla jednoznačně zachovat velice přísná a dokonalá hygiena. A to hlavně proto, že při jeho výrobě pracujete se živými organismy. Nemusíte se také bát, že byste připravený nápoj nestihli vypít. Nemusí se zkonzumovat hned. Naopak stočíte-li ho do lahví a zazátkujete, vydrží vám doma klidně i rok.

Zdroj a foto: Útulně.cz | Autor: Kristýna Novotná

V Německu se v loňském roce snížil prodej piva o 2,7 procenta, což je největší pokles za posledních deset let. Celkem se loni v Německu prodalo 103,9 milionu hektolitrů piva. Podle pivovarů je důvodem poklesu špatné počasí a menší obliba piva mezi mladými, kteří dávají přednost lihovinám.

Letošní rok však vidí pivovary příznivě. Spotřebu by mohlo podpořit fotbalové mistrovství Evropy, které se bude konat v Rakousku a Švýcarsku.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Milan Mikulka

Návštěvníci budou moci ochutnat přes osmdesát druhů točeného moku z 33 pivovarů

V Táboře dnes začínají Slavnosti piva, které jsou v Česku největší co do počtu přihlášených pivovarů v odborné soutěži a zároveň i nejdelší co do počtu ročníků. Potrvají do pátku 1. února.

Letošní, již 18. ročník bude rekordní, účastní se jej nejvíce pivovarů v historii. „Do odborných degustací je přihlášeno 66 pivovarů, z toho pět ze Slovenska, dva z Rakouska a po jednom z Polska a Itálie,“ řekl Právu Alois Srb z produkční agentury Revel s tím, že oficiálním garantem odborných degustací je světově renomovaná společnost Bureau Veritas Czech Republic, spol. s r. o. Soutěžit se bude o titul Česká pivní pečeť v celkem 12 kategoriích. Letošní novinkou je klání o nejlepší kvasnicové pivo. Vítězové se potom utkají v pátek 1. února o zvláštní cenu Extra česká pivní pečeť za účasti novinářů, veřejnosti a zástupců pivovarů.

V Táboře se utkají i výrobci minerálních vod. Ve dvou kategoriích budou soutěžit o titul Zlatý český pramen tři největší výrobci minerálních vod z ČR a dva výrobci ze Slovenské republiky. Přihlášeno je 23 vzorků vod. Odborná část Slavností piva proběhne v prostorách Jihočeské univerzity.

Akce je velmi oblíbená také u veřejnosti. V Hotelu Palcát mají lidé možnost ochutnat netradiční točená piva, která jinak nejsou běžně k ochutnání. Stejně tomu bude i letos.

„Na 28 stáncích budeme nabízet návštěvníkům, hostům a odborníkům výrobky z 33 pivovarů. Lidé budou moci ochutnat více než 80 druhů točeného piva. Jako tradičně bude nabízeno pivo vítězů minulých ročníků a řada speciálních výrobků, které běžný konzument nemůže v obchodních a restauračních řetězcích ocenit,“ osvětlil Srb.

Pro návštěvníky je připraven doprovodný zábavný program, včetně soutěže o pivní břicho, návštěvníci mohou také prokázat své znalosti o nejoblíbenějším českém nápoji a o pivovarnictví.

Jako každoročně byl i letos o vstupenky v předprodeji mimořádný zájem. „Jsme zcela vyprodáni. Nějaké vstupenky budeme nabízet ve volném prodeji před začátkem programu každého dne,“ dodal Srb.

Zdroj: Právo | Autor: Jiří Falout | Foto: Blesk

Jednadvacet českých pivovarů letos bojuje s 51 značkami piv o prestižní ceny v soutěži Zlatý pohár Pivex.

Výsledky z anonymních degustací odborníků budou vyhlášeny a ceny předány v předvečer potravinářských veletrhů v Brně 3. března. „Hodnotíme především chuť, plnost, vůni, říz, hořkost, popřípadě i další znaky jako je barevnost, jasnost apod“ uvedla jediná odbornice mezi degustujícími muži v hotelu Voroněž Veronika Čapková z Výzkumného ústavu pivovarnického a sladařského Praha.

Zdroj: Večerní Brno.com | Autor a foto: Marek Lukáš

Domácí výroba piva za loňský rok poprvé dosáhne rekordní hranice 20 milionů hektolitrů, a bude zhruba o jedno procento vyšší než v roce 2006. Český export vzroste z 3,54 milionu na 3,7 milionu hl. Definitivní loňské výsledky za celý český trh 45 průmyslových pivovarů budou v únoru.

Podle něj nejvíce z okolních zemí nyní rostou ruský a polský trh, Slovensko, Rakousko i Maďarsko stagnuje, Německo už šestým rokem klesá kromě roku 2006, kdy byl šampionát ve fotbale.

Hlavním tahounem zvyšování české produkce piva zůstává export, přestože roste pomaleji než v předchozích letech. Pivovarníci loni vyvezli téměř 3,7 milionu hektolitrů, asi o 160.000 hektolitrů více než o rok dříve, kdy byl meziroční nárůst přibližně čtyřnásobný. "Letos očekávám nárůst exportu maximálně o 150.000 hl, domácí prodej by měl stagnovat," uvedl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Jeho slova potvrdil na tiskové konferenci Mike Short, šéf Plzeňského Prazdroje, největší výrobce piva v ČR.

Vývoz se na výstavu piva podílí více než 18 procenty, většinu produkce pěnivého moku směřuje do zemí EU. Pronikání na zahraniční trhy je ale nyní složitější a brání mu také posilující koruna. Největší část vyvezeného piva směřuje do Německa (36 procent), na Slovensko (18 procent) a do Velké Británie. Čtvrtou až šestou pozici si drží USA, Švédsko a Rusko.

Nastupují dražší značky

Konzumace piva v ČR vzrostla loni přibližně o jedno procento na 16,4 milionu hektolitrů. Běžného piva vypijí Češi stejně jako v roce 2006, stále oblíbenější je nealkoholické pivo. Tuzemské pivovary jej loni zřejmě poprvé vyrobí 500.000 hektolitrů, v roce 2006 činil jeho prodej 328.000 hl.

Česká spotřeba piva zůstává přibližně stejná, dlouhodobě těsně pod hranicí 160 litrů na osobu ročně. Výstav desetistupňového piva přibližně o polovinu převyšuje produkci ležáků, ale díky dobré ekonomické situaci Čechů se poměr vyrovnává. Posun ke konzumaci dražších prémiových piv potvrdil i Short. Tento trend bude pokračovat v dalších letech.

Konzumace piva Čechy v posledních letech klesá, stoupá podíl cizinců. Zatímco předloni svaz udával podíl turistů na průměrné české konzumaci piva 20 litrů, za loňský rok svůj odhad zvýšil na 25 litrů. V Česku je v současnosti kolem 45 průmyslových pivovarů. Přes čtyři pětiny trhu ovládá sedm firem. Jedničkou je Prazdroj, který loni vyrobil přes 10,9 milionu hl piva, meziročně o dvě procenta více. Následují Staropramen, Budějovický Budvar, Královský pivovar Krušovice je čtvrtý, následují PMS Přerov, Drinks Union a Starobrno.

Zdroj: Lidovky.cz