Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Produkce piva v Česku klesla o 12 procent. Na propadu se podílí velký pokles turistiky a zvýšená spotřební daň.

Podle informací Českého svazu pivovarů a sladoven se výrazně propadá jak domácí spotřeba, tak i export českých pivovarů. Pro domácí trh uvařily pivovary od ledna do konce června 6,2 miliónu hektolitrů, za hranice putoval víc jak milión hektolitrů.

Skutečný objem letošní produkce českého pivovarnictví je však o něco vyšší. Údaje do statistiky svazu totiž letos nedodal Budějovický Budvar. Dvanáctiprocentní meziroční pokles produkce je ale přesto objektivní – vychází z údajů loňské celkové produkce také bez započítání Budvaru.

Na propadu se podílí velký pokles počtu turistů, kteří chybí především v těch nejnavštěvovanějších českých destinacích. V regionech, které tolik navštěvované nejsou, viditelný pokles turistiky a tedy spotřeby piva není,“ říká výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Pokles zahraničních návštěvníků a tedy konzumentů českého piva byl ale i loni. Dalším - a údajně asi i největším - vlivem na pokles spotřeby je letos o třetinu zvýšená spotřební daň, která zdražila jedno dvanáctistupňové pivo zhruba o korunu.

Chápeme, že stát hledá každou příležitost jak zvýšit příjmy rozpočtu. Pro nás ale bylo tohle zdražení velmi výrazné,“ dodává Veselý.

Naprosto zásadní vliv na celkový propad spotřeby mají největší pivovary. Plzeňský Prazdroj, Staropramen, Heineken a Budvar ovládají na 80 procent celé české produkce. V průběhu roku svou produkci nezveřejňují, ale dvanáctiprocentní pololetní propad je hlavně jejich dílem. Lze odhadovat, že zhruba o tolik se propadla jejich produkce.

Kromě vlivu ekonomické krize a úspornějšího chování spotřebitelů ovlivňila letošní spotřebu i ta vyšší daň. Ale i počasí, které po většinu léta prodeji piva nepřálo,“ obhajuje pokles výroby například mluvčí Pivovarů Staropramen Pavel Barvík.

Problémy s počasím ani daní ale některé jiné pivovary zřejmě neměly. Relativně dobře se dařilo menším a středním pivovarům jako je Bernard, Svijany nebo celá skupina K Brewery, která se produkcí svých sedmi pivovarů letos zřejmě dostane na pátou příčku na trhu – hned za Budvar.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Prazdroj hájí svou značku Primus. Skupina K Brewery ji prý zneužila. V K Brewery přitom působí řada bývalých manažerů z Prazdroje.

Ostrý boj tuzemských pivovarů se už nevede jen v regálech řetězců, v hospodách či na půdě pivovarnického svazu. Teď přechází i do soudní síně.

Lídr trhu Plzeňský Prazdroj žaluje svého úhlavního nepřítele, skupinu K Brewery, a jím ovládaný uherskobrodský Pivovar Janáček. Jeho desítka Prima se prý názvem i použitým písmem a etiketou nápadně podobá značce Primus, kterou má od roku 1993 zaregistrovanou Prazdroj. K Brewery tak podle svého plzeňského konkurenta parazituje na známé a zavedené značce.

Etiketa

Etiketa

Návrh na předběžné opatření neuspěl

Údajné porušení práva k ochranné známce a nekalou soutěž mělo zastavit předběžné opatření, se kterým ale Prazdroj neuspěl letos v lednu u Městského soudu v Praze a ani následně v létě v odvolání u Vrchního soudu. Soudci požadavku, aby Janáček a K Brewery okamžitě zastavily prodej značky Prima, nevyhověli.

Slova Prima a Primus jsou podle výroku obou soudních instancí dostatečně odlišná, nehrozí ani záměna etiket, a tak není důvod předběžné opatření vydávat. Případ se tak dostane v nejbližších týdnech k řádnému projednávání v soudní síni.

Nechceme to nyní před projednáváním komentovat,“ reagovala mluvčí K Brewery Barbora Burešová. Zástupci Prazdroje na otázky neodpověděli vůbec.

Ostrý boj o trh

Případ je podle lidí z branže ukázkou vyhroceného konkurenčního boje, kdy se velkým pivovarům v čele s Prazdrojem (vaří zhruba 45 procent tuzemské produkce) už od loňska výrazně propadají prodeje a na druhé straně některým středním a regionálním – včetně skupiny K Brewery - naopak výrazně rostou.

Celý trh, který ze tří čtvrtin tvoří Prazdroj, Staropramen, Heineken a Budvar, se loni propadl o šest procent a letošní pokles se prohlubuje na víc jak dvojnásobek loňského. Na druhé straně takový Bernard, Svijany nebo skupina K Brewery rostou zhruba o deset až dvacet procent.

Přeběhlictví se neodpouští

Právě K Brewery jsou pro Prazdroj nepřítel číslo jedna. Jejich regionální pivovary, kam patří kromě Janáčka i jihlavský Ježek, Černá Hora, protivínský Platan, Klášter Hradiště, Rychtář Hlinsko a Lobkowicz Vysoký Chlumec, stále víc vytlačují z hospod nejprodávanější české pivo – výčepní Gambrinus od Prazdroje.

Pikantní na celém souboji je i to, že na vedoucích postech v K Brewery dnes působí řada manažerů z Prazdroje. Třeba obchodní ředitel Otakar Binder nebo vrchní sládek Jiří Fáměra. A za nimi přišli i další lidé z Prazdroje.

V Plzni to přeběhlíkům nemohou odpustit. O to víc je Prazdroj teď na K Brewery vysazený,“ komentuje situaci jeden ze znalců pivovarnické branže, sám bývalý zaměstnanec Prazdroje.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Zdražení piva zavání švejkovinou

[středa, 29. září 2010]

Pokud vláda zdraží pivo, padne, praví letitá moudrost. Tvrdil to alespoň spisovatel Jaroslav Hašek ústy své nejslavnější postavy – dobrého vojáka Švejka. Zkušenost ovšem ukazuje, že švejkovské pravidlo neplatí. Zdá se ale, že zdražování piva přece jen tak nějak zavání švejkovinou. Ať jsou předchozí propočty jakékoli, nic dobrého z toho nepovstane…

Odborné studie naznačují, že zdražení od 1. ledna nepřineslo očekávaný efekt,“ řekl Deníku výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Důsledkem je, že piva za vyšší cenu lidé koupí méně. A s poklesem odbytu přicházejí problémy, které postihují celý sektor gastronomie. „Ten už zažil otřes v podobě odlivu turistů – a do toho se zdraží pivo,“ připomněl ředitel.

Dokonce by prý mohlo být ohroženo až 150 tisíc pracovních míst v pohostinství – přičemž zdaleka nejde jen o výčepní a servírky. Dopady týkající se všech typů gastroprovozů by mohly postihnout třeba i kuchaře. Stále totiž zůstává pravidlem, že s pivem většina hospod stojí a padá. „Jeho prodej přináší 25 až 26 procent tržeb v gastronomii, dalších 21 procent představuje jídlo,“ konstatoval inženýr Veselý s tím, že prodej piva má tudíž i značné ekonomické dopady.

Krize odeznívá, propad pokračuje

Už loni výrobci piva i jeho prodejci pocítili dopady hospodářské krize. Důsledkem byl pokles odbytu o šest procent. Letos se zdá, že krize odeznívá – většina velkých pivovarů ale hlásí pokračující propad. A to navzdory tomu, že se snaží přicházet s novinkami, které by oslovily zákazníky, a hledat na trhu nový prostor. „Současný pokles – to už je vliv zvýšení spotřební daně,“ míní Veselý. A jedním dechem odkazuje na studie, které naznačují, že tohle zdražení v konečném důsledku mnoho nepřinese. „Čekalo se, že výnos bude letos navíc 1,3 miliardy korun.

Nyní se rýsují dvě varianty, lišící se v závislosti na tom, jak poklesne poptávka: buď zisk 24 milionů korun, nebo dokonce ztráta 13 milionů,“ zdůrazňuje. A hned vysvětluje, že žádné počty nejsou tak jednoduché, jak se na první pohled zdá: ano, daně se vybere víc, avšak kvůli tomu se také méně prodá. A to s sebou nese další dopady, které nejenom pocítí jako své osobní problémy konkrétní lidé, ale i ekonomika jako celek: výpadek v daních z příjmu, výplata dávek v nezaměstnanosti… „Prakticky se tak plus minus ocitneme kolem nuly,“ podotýká výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Nepřeberné množství zajímavostí o pivu a také rad, jak a proč pít zlatý mok, naleznete na 68 stranách přílohy Průvodce českými pivovary, která bude součástí zítřejšího vydání Deníku. Inženýr Jan Veselý v ní mimo jiné vysvětlí, že v pití piva mají Češi reálnou šanci dohnat Španěly.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Milan Holakovský


Ani déšť neodradil stovky lidí od toho, aby si přišli užít druhý ročník Svatováclavských slavností na Zámku v Zábřehu. Čekalo na ně třicet druhů piv, ale i bohatý hudební a historický program.

Foto

Svatý Václav je nejen patron země české, ale i sládků a pivovarníků. Slavnostem zlatavého moku, které se pod jeho jménem v uplynulých dvou dnech konaly na zábřežském zámku, však tentokrát ideální podmínky „nezařídil“.

Oproti loňské slunné premiéře letos potrápily Svatováclavské slavnosti piva vytrvalý déšť a chladné počasí. Návštěvníkům akce to však naštěstí příliš nevadilo. Organizátoři akce postavili na nádvoří zámku velké stany, pod kterými se nejen čepovalo, ale i popíjelo a dobře se bavilo.

Svá speciální piva představilo na slavnostech čtrnáct převážně regionálních minipivovarů, které měly na čepu dohromady zhruba třicet druhů piv. Mezi speciály převládala piva nejrůzněji ochucená, jako třeba zázvorové, mandlové, višňové, švestkové a v neposlední řadě medovo-badyánové z produkce hostitelského zámeckého minipivovaru.

Přemístili jsme všechny výčepy i hlavní pódium z ulice na naše parkoviště, které jsme schovali pod velký stan. Program akce tak mohl zůstat stejný. Pivovary dorazily, lidé taky, takže myslím, že se akce i přes nepřízeň počasí nakonec vydařila,“ konstatoval manažer zábřežského zámku Radovan Koudelka.

Amatérští degustátoři

Slavnosti piva si užívali například mladí amatérští degustátoři Radek Drápela a David Přibyl, kteří přišli do areálu zámku vybaveni vlastnoručně vyrobenou tabulkou, do které si zapisovali hodnocení jednotlivých piv, jež se na této akci čepují do třetinkových sklenic.

Bodujeme barvu, pěnu, chuť a ocas, tedy to, jaký dojem zůstane z piva po vypití na jazyku. Chceme okusit vše, co je tady na čepu, a pak si vyhodnotíme, který z malých pivovarů byl podle našeho hodnocení nejlepší,“ vysvětlil Drápela s tím, že zatím okusili spolu s kamarádem piva dobrá, ale nijak ohromující. „Minipivovarům i této akci každopádně fandíme,“ dodal Přibyl.

Dvoudenní slavnosti, na kterých v rámci hudebního programu vystoupila kapela Mňága a Žďorp, zpěvačka Bára Basiková nebo oblíbená formace Legendy se vrací, přilákala mezi stovkami lidí i Silvii Královou, která se zúčastnila i loňského prvního ročníku této akce.

Počasí je sice hnusné, ale chtěli jsme zase ochutnat nějaká nová piva. Loni jsme byli spokojeni, tak jsme se na zámecké slavnosti vrátili i letos. Lidí je tady dost, je to prima, ale kdyby nepršelo, tak by to bylo určitě ještě lepší,“ konstatovala Králová.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Martin Pleva | Foto: Miroslav Kucej


Úplněk urychluje proces fermentace ze sedmi dnů na pět. "Konečný produkt je pak úplně jiný, silnější, s chutí trvající déle v ústech," popisuje Caulier.

Úplňky jsou často spojovány s přílivy, šílenstvím a vlkodlaky. Ukazuje se však, že jsou dobré i pro vaření piva. V malém belgickém městečku Peruwelz se nachází rodinný pivovar, který nedávno vyrobil svou první várku piva za svitu plného podzimního měsíce.

"Udělali jsme několik testů a zjistili, že fermentace byla za úplňku více aktivní," vysvětluje Roger Caulier, majitel pivovaru Caulier, který byl založen v roce 1930, kdy jeho dědeček začal prodávat domácí pivo z dvoukoláku.

Úplněk urychluje proces fermentace ze sedmi dnů na pět. "Konečný produkt je pak úplně jiný, silnější, s chutí trvající déle v ústech," popisuje Caulier.

Nápoj obsahuje deset procent alkoholu, což je poměrně dost v porovnání s většinou evropských či amerických piv. V Belgii však sládci běžně vaří piva podobně silná, někdy ještě silnější. "Chutná velmi dobře, žádný problém," řekl Joseph Francois, novinář a odborník přes pivo, který měl možnost ho ochutnat.

Pivovar Caulier, který používá metody z roku 1840, plánuje vyrobit asi 12.000 lahví svého úplňkového piva pod názvem Paix-Dieu (mír-bůh), které půjdou do prodeje 31. října.

Na nápad s úplňkem přišel Caulier poté, co navštívil přítele v Alsasku, vinařském regionu východní Francie, který mu řekl o tom, jak má v plánu celou svou produkci vína řídit podle lunárního kalendáře.

Caulier začal experimentovat a nakonec přišel s procesem o devíti krocích, který zahrnuje použití dvou typů chmele a dvou-týdenní druhotné kvašení v láhvi. "Mnoho zemědělců je přesvědčených, že Měsíc má vliv na kvalitu jejich produktů. Já s nimi souhlasím," dodal.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz


Na přehlídku malých pivovarů z Moravy, Slezska i Čech mohou dnes a zítra do Zámku v Ostravě-Zábřehu vyrazit milovníci piva. Zdejší tradiční Svatováclavské pivní slavnosti jsou největší akcí svého druhu na Moravě.

Foto

Přehlídka letos měla předvést sedmnáct tuzemských minipivovarů a na tři desítky druhů piva.

"Kvůli počasí se některé vzdálenější pivovary odhlásily, ale nejméně deset pivovarů tady máme. Kulturní program bude podle plánu," řekl pořadatel akce, manažer Zámku Zábřeh Radovan Koudelka.

"Museli jsme zvolit takzvanou mokrou variantu, takže pivovary budou mít stánky na zastřešeném nádvoří," dodal manažer.

"V nabídce bude pivo různé stupňovitosti i chuti - od klasické po ovocné, medové či třeba bylinkové," říká manažer Zámku Zábřeh Radovan Koudelka.

Lidé ochutnají i zbrusu nový pivní speciál, Svatováclavský medovo-badyánový ale, který pro slavnosti připraví vrchní sládek domácího Zámeckého minipivovaru Rostislav Řehulka.

V programu akce vystoupí i Mňága a Žďorp nebo třeba Bára Basiková.

Zdroj: Ostrava iDnes.cz | Autorka: Markéta Radová


Světová spotřeba piva poroste. Letos stoupne podle odhadů výzkumné společnosti Plato Logic o 1,5 procenta, a to zejména díky silnější poptávce v Asii a Africe. Zájem o pivo by měl významně růst také v Tichomoří a na Blízkém východě a mírně by se měl zvyšovat i v Severní Americe. V Evropě bude ale naopak klesat, a to téměř o dvě procenta, vyplývá ze zveřejněné analýzy.

Největším trhem s pivem byla loni podle údajů firmy Plato Čína se spotřebou kolem 430 milionů hektolitrů. To představuje téměř dvojnásobek ve srovnání se Spojenými státy, jež obsadily druhé místo. Brazílie se dostala na třetí příčku před Rusko, zatímco Německo zůstalo na pátém místě.

Je všeobecným trendem, že v řadě pivovarsky vyspělých zemích v posledních letech pomalu klesá spotřeba piva,“ vysvětluje klesající poptávku po pivu v Evropě Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Mění se životní styl a zvyšuje se životní úroveň. Lidé již tak nepřemýšlejí jen o tom, co projedí a propijí, ale i o zahraniční dovolené, koupi nemovitostí a podobně. Preference se mění. V tradičních pivařských zemích i proto roste podíl nealkoholického piva,“ uvádí Veselý a dodává:

V některých evropských zemích, jako je Rusko, Polsko nebo Španělsko ale spotřeba piva roste. Hlavními tahouny rostoucí spotřeby jsou ale regiony, kde doposud nebylo pivo příliš doma, jako je jižní Amerika nebo východní a jihovýchodní Asie. Například Čína má spotřebu asi 30 litrů na hlavu, my máme asi 150 litrů. I s těmi 30 litry jsou největším pivním trhem na světě. Co by se stalo, kdyby se dostali na evropský průměr 80 litrů si zatím nedokážeme představit.

Rostoucí zájem o pivo v Africe a na Blízkém východě si Veselý vysvětluje tím, že do těchto regionů postupně přichází americká a evropská kultura, se kterou je pití piva spojeno a tyto oblasti bohatnou a mohou si pití alkoholu víc dovolit.

V Česku je zájem o minipivovary

V České republice je vidět větší zájem o speciality, o piva netradiční, nová a to jak z průmyslových pivovarů, tak z rostoucího počtu restauračních minipivovarů. V Česku ale bude poptávka po pivu klesat daleko rychleji než v Evropě. Je to důsledek brutálního a nesmyslného zvýšení spotřební daně o 33 procent od 1. ledna,“ pokračuje Jan Veselý.

Taková rána tady ještě nebyla a projevilo se to v ceně piva. Za 1. pololetí klesá domácí spotřeba piva o 12 procent,“ konstatuje Veselý.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorka: Naďa Bělovská


Pořadatelé Oktoberfestu se obávali, že dvousté výročí tohoto pivního svátku nepříznivě ovlivní bavorský zákaz kouření, který se vztahuje i na festivalové stany.

Podle skeptiků totiž hustý kouř přerážel nepříjemný zápach rozkládajícího se piva a jídla na zemi pod obřími celtami, ale zatím to byly obavy plané. Po prvním víkendu mají za sebou milion návštěvníků, 520 tisíc litrů vypitého piva a zatím žádný nepříjemný zápach cítit není.

Atmosféra je tady jednoduše skvělá, hosté jsou ve výborné náladě a svatý Peter nám poskytl nejlepší možné počasí, jaké si pro narozeniny Oktoberfestu můžeme přát,“ pochvalovala si manažerka festivalu Gabriele Weishäuplová.

Zákaz kouření ve stanech přijali všichni dobře a začal platit bez problémů,“ uvedli organizátoři. Zápach zatím nikde neobtěžuje také proto, že pořadatelé a majitelé stanů vsadili na speciální bakterie, kterými ošetřili půdu.

První obří máz na zahájení festivalu vypil mnichovský primátor Christian Ude. Letošní jubilejní pivo Jubiläumswiesnbier je také velmi oblíbené, z 520 tisíc dosud vytočených litrů piva tvořil tento speciál 44 tisíc litrů.

Zdroj: Kultura Dáma.cz


Kuriózní sbírku dal dohromady za pět let nový hostinský z obce Kámen na Pelhřimovsku Jaroslav Novák-Večerníček (42). Dal dohromady už tři sta lahví, které jsou naplněny vzácnými pivy. Sběratel tvrdí, že za některá by byl i slušný automobil.

Foto

Jaroslav Novák-Večerníček je nejen vášnivým sběratelem piv a hostinským, ale i spisovatelem, který o pivu dokáže ve svých knihách poutavě vyprávět. „Mám okolo tří set lahví archivních piv, které jsem většinou vydražil. Je to opravdu vzácná sbírka,“ pochlubil se pan Jaroslav Blesku. Hned poté však trochu zalitoval. „Teď budu muset piva asi přemístit na jiné místo, protože jsem o ní dosud mlčel,“ řekl otevřeně.

Pivo z roku 1902

Sbírky si opravdu vážím. Vždyť tu mám i pár lahví, které bych už nyní pod 300 tisíc korun neprodal,“ tvrdí sběratel. Nejstarší pivo, které má, je z britských ostrovů. „Je z královského pivovaru a bylo uvařeno v roce 1902. Je uloženo v sudech a jednou do roka je určité množství přelito do lahví a pochutnává si na něm jen královská rodina. Nikdo ze sběratelů neví, kolik piva ještě v těch sudech zbývá,“ vysvětluje.

Z amerického Bostonu si nechal dovézt rovněž nejsilnější pivo na světě. „Má neuvěřitelných 48 stupňů a lahev i s dopravou mě stála několik desítek tisíc korun,“ říká sběratel.

Nechybí mu však ani nejchutnější, tedy podle světových pivních expertů, pivo na této planetě. Pochází z Belgie od mnichů trapistů, kteří ho ročně uvaří pouze tolik, aby se vešlo do šesti tisíc lahví.

Zdroj: Blesk.cz | Autor: Jiří Čada


Souběžně se začátkem bavorského svátku piva, světoznámého Oktoberfestu, se v Plzni sešli zástupci minipivovarů. Pořadatelé festivalu - Slunce ve skle pozvali padesátku malých pivovarů s cílem překonat loňský rekord v počtu točených piv na jednom místě. Sjeli se výrobci piva z celé České republiky, ale i z Německa.

Foto

Na první ročník festivalu dorazilo 12 minipivovarů. Loňský druhý ročník se s 28 pivovary a více než 83 druhy točeného piva dostal do české knihy rekordů. Letos pořadatelé pozvali malé pivovary z celé České republiky a také z Německa. "Máme tady hodně pivovarů ze severní i jižní Moravy a vzhledem k tomu, že někdo sem váží cestu dlouhou přes 500 km, tak si toho skutečně považujeme," říká Petr Míč, hlavní organizátor festivalu.

Zájem o netradiční piva roste

Malých pivovarů, které mají výstav od 200 do 3 000 hektolitrů ročně, v Česku stále přibývá. Drobní pivovarníci tak reagují na zvýšenou poptávku po netradičních pivech. "Ne na roky, ale na měsíce zájem roste," tvrdí kupříkladu Jiří Špička, pivovarník z Vyššího Brodu.

Foto

Každý minipivovar přivezl do plzeňských Černic jak svoje nejprodávanější piva, tak i různé speciály. "Spíše experimentují ženy, které ochutnávají borůvková, malinová či ostružinová piva. To je ale tak na ochutnání, ne na posezení či na žízeň," popisuje náklonnost k experimentům majitel minipivovaru v Železné Rudě František Strnad.

Návštěvníci měli možnost vyzkoušet především nefiltrovaná a nepasterizovaná piva - jak nealkoholická, tak ležáky a vícestupňové speciály. Dobrou radu přidává organizátor Míč: "Jsou tady piva i silnější, 14stupňové i 16stupňové, takže každý musí zvážit, kolik těch piv chce skutečně ochutnat." Rekordy v Plzni nakonec padaly, sjelo se sem totiž 41 malých pivovarů a v jednu chvíli se tak zde čepovalo 120 druhů piv.

Video: Reportáž Jana Dvořáka naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz


Zda bude turistů jezdit tolik, aby město na projekt nemuselo každoročně doplácet, to se zatím nedá odhadnout.

Jako ztrátový je sestaven rozpočet nově vzniklé příspěvkové organizace Chrámu chmele a piva v Žatci. Ta se má starat o turistické atrakce, které v rámci stejnojmenného projektu letos ve městě vznikly. Jedná se hlavně o vyhlídkovou věž, restauraci, minipivovar a další.

Založení nové příspěvkové organizace potvrdili v září tamní zastupitelé, kteří zároveň schválili její rozpočet na příští rok. Ten počítá s částkou 8,2 milionu na straně výdajů a 6,3 milionu na straně příjmů. Rozdíl, 1,9 milionu korun, má uhradit příspěvek od města. Jak bude organizace v budoucnu hospodařit a zda se příspěvky ze strany města ukáží pro její chod každoročně jako nezbytné, se teprve ukáže. „Dnes nedokáže nikdo s určitostí říct, jak to bude, kolik bude provoz přesně stát. Neznáme ani výši všech provozních nákladů, nevíme ale třeba kolik přijde turistů a tím pádem nejsou známé příjmy. Prostě začínáme od nuly, je to něco nového, vše jsou jen odhady,“ řekl Jiří Vent, vedoucí Chrámu chmele a piva.

V průběhu roku 2011 bude třeba vyhodnocovat vývoj tržeb, aby mohl být případně korigován finanční vývoj,“ dodal.

Z rozpočtu Chrámu na rok 2011 vyplývá, že největší část si vyžádají mzdové náklady. Chrám zaměstná 21 lidí, náklady na jejich mzdy se plánují na 3,7 milionu korun, dalších 1,2 milionu se odvede na sociální a zdravotní pojištění.

Další výrazná částka v nákladech společnosti budou platby za spotřebovanou energii – počítá se s 1,2 miliony korun. Téměř devět set tisíc z toho spolkne elektřina. Náklady jsou vysoké zejména proto, že se na elektrických sporácích bude vařit v kuchyni restaurace a pivovaru.

Další milion korun „spolkne“ nákup materiálu, hlavně pak potravin do restaurace a materiálu pro vaření piva.

Výnosy organizace budou závislé na tom, kolik přijde návštěvníků. Od toho se odvine počet prodaných vstupenek, jídel a vytočených piv. Do výnosů promluví také množství prodaných propagačních materiálů.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Petr Kinšt


Spotřebitelé, kteří si oblíbili pšeničné pivo očekávají, že přirozený zákal sám o sobě po dlouhé době skladování nevymizí a pivo zůstane stále zakalené. Zákal je u pšeničného svrchního piva spojen s přítomností kvasnic a s tradičním způsobem dokvašování v lahvích. Přináší však riziko předčasného vymizení zákalu. Během skladování kvasničné buňky předčasně sedimentují na dno a už nemohou být k dispozici jako tvůrci zákalu.

Největší problémy přináší, když při čepování kvasnicového piva z kegů, nastane předčasné vymizení zákalu a ke spotřebitelům se dostane relativně čirý nápoj.

Krátkodobá pasterace kvasnicového pšeničného svrchního piva má příznivý vliv na stabilitu zákalu. Prostřednictvím krátkodobé pasterace dochází ke zvětšení částic, přičemž je toto zhrubnutí závislé na teplotě. Přičemž je podstatné, že průměrná velikost částic leží výrazně pod hodnotou 1 µm. Částice o této velikosti jsou dostatečně malé a nesedimentují tak rychle. V této velikostní oblasti jsou současně i tak velké, že na světle dochází k dostačenému rozptýlení tak, že je vzniklý zákal viditelný lidským okem.

Zdroj: Agronavigátor.cz


O levné pivo mají zájem hlavně obchodní řetězce, kterým jde o co nejnižší cenu. Ta se dostala pod pět korun za půllitr a s tím už mnozí čeští dodavatelé nejsou ochotní soutěžit.

Země s proslulou tradicí vaření piva, tedy Česko, zažívá v historii nevídaný růst dovozu. Jen za letošní pololetí vzrostl dovoz ze zemí, jako jsou Polsko, Slovensko nebo Německo, na 400 tisíc hektolitrů.

Podle údajů statistického úřadu je to o sto procent víc než za stejné období loňska. „Takový skok český trh ještě nezažil,“ říká Jan Veselý ze svazu pivovarů. Nevídaně roste především dovoz z Polska, které se letos podílí zhruba třetinou.

Naprostá většina piv, které se k nám z Polska dováží, míří jako nejlacinější privátní značky do regálů obchodních řetězců. Jde zkrátka o co nejnižší cenu.

Například při hrubém srovnání dovozu z Polska za letošních prvních sedm měsíců – 156 tisíc hektolitrů za 128,4 miliónu korun - vychází cena jednoho piva na zhruba čtyři koruny. S takovou cenou jsou tuzemští dodavatelé privátních značek piv stále méně ochotní soutěžit. Řada z nich se přesto bez těchto zakázek neobejde.

Pivovary ani řetězce na tohle téma nemluví rády. Češi si zakládají na pověsti nejkvalitnější produkce a k zakázkám pro laciné supermarkety se příliš nehlásí. Málokdy lze z etikety poznat, kdo konkrétní pivo vyrobil. Polský původ mají výrazně laciné značky, jako je třeba Deep nebo Argus v Lidlu.

Podle informací lidí z pivovarnické branže přechází na polské dodavatele například Kaufland se svým Ambrosiem, který mu doposud dodávala hanušovická Holba.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Vítěz Pivní stezky převzal cenu

[čtvrtek, 16. září 2010]

Vy jste mě vylosovali?“ ozval se udivěne do telefonu Tomáš Havelka, kterého jsme kontaktovali spolu s dalšími deseti výherci prázdninové soutěže Na pivní stezce. „Musím se přiznat, že jsem nečekal, že vyhraju,“ dodal radostným hlasem.

Foto

Hned následující den si přišel do redakce Libereckého deníku vyzvednout výhru – karton deseti piv Gambrinus.

Do soutěže jsem se rozhodl jít, protože mám rád pivo a rád si na něj zajdu do pěkné hospůdky,“ svěřil se šťastný výherce Tomáš Havelka. „Pokud budete dělat podobnou soutěž, určitě se jí znovu zúčastním,“dodal s úsměvem.

Soutěž Na pivní stezce vyhlásil Liberecký deník ve spolupráci s Plzeňským Prazdrojem. Deník vybral hospůdky v turisticky atraktivních destinacích. Co jiného tam po našlapaných kilometrech, než svlažit hrdlo jedním pěkně vychlazeným pivem.

Foto

Během prázdninových měsíců nacházeli čtenáři každou středu až do konce prázdnin v tištěném Libereckém deníku soutěžní kupón s šesti vybranými hospůdkami. Podmínkou účasti v soutěži bylo nasbírání razítek hospod, kde čtenáři vypili jedno pivo (Gambrinus nebo Klasik, Master, Primus, Radegast, Kozel, Pilsner Urquell, Birell Radegast).

Spolu s Tomášem Havelkou si kartony s deseti pivy odneslo dalších devět vylosovaných výherců. Všem, kteří vyhráli, upřímně blahopřejeme a těm, kteří se soutěže zúčastnili, děkujeme. Liberecký deník připravuje pro své čtenáře další soutěže.

Zdroj: Liberecký deník.cz | Foto: Luboš Vrabec


Kuks na Trutnovsku zažije v neděli demonstraci za zachování místní hospody U Prďoly. Její příznivci se už delší dobu houfují na internetové sociální síti. Nelíbí se jim záměr společnosti Revitalizace Kuks vystavět místo oblíbeného, i když trochu v čase zastaveného hostince, moderní zařízení.

Foto

V lokále mohou zájemci podepsat petici proti tomuto záměru

"Jezdím s rodiči na Kuks celý život a máme tradici, že do Prďoly míříme každého 25. prosince. Rodiče se dobře s hostinským znají. Když jsme se dozvěděli, že by hospoda měla skončit, tak jsme si řekli, že tohle tedy ne," říká dvacetiletá Barbora Bočková, která s přáteli založila skupinu na Facebooku a organizuje demonstraci.

Petici přímo v hostinci U Prďoly už podepsalo na čtyři sta padesát lidí. Asi dvě stě nespokojenců už také organizátorům přislíbilo, že se demonstrace zúčastní.

Organizátoři jdou i za starostou

V pondělí vyrazí příznivci hospody za starostou Kuksu. Jiří Beran vložil dvě budovy, mezi nimi i obecní hostinec, jako podíl do společnosti, která chce oživit Kuks, tedy jeho východní břeh.

Společnost Revitalizace Kuks chce získat z evropských peněz dotaci na různé projekty. Jedním z nich je také přeměna starého hostince na moderní centrum pro různé akce, které bude mít přednáškový sál i občerstvovací zařízení.

Starosta v létě řekl, že místo dnešního hostince U Prďoly by rád viděl v budoucím "zrevitalizovaném" Kuksu spíš jiný druh občerstvení.

Exkluzivní rozhovor s Prďolou visí na webu

Zastánci hospody natočili patnáctiminutový rozhovor, který umístili pod názvem Exkluzivní rozhovor s legendárním Prďolou na videoserver YouTube. V něm se k záměru obecního úřadu vyjadřuje právě hostinský Jaroslav Vohradník, který hospodu U Prďoly převzal v 70. letech minulého století jako zaměstnanec Jednoty.

Zasloužil se postupně o to, že se do něj řada lidí ráda vrací. Dnes už obecní hostinec U Prďoly se dokonce v anketě, za čím lidé jezdí na Kuks nejraději, umístil na stejném místě jako barokní sochy Matyáše Brauna.

Na druhou stranu starosta Beran argumentuje, že nájemce nechce spolupracovat na změnách lokálu, do kterého přitom obec investuje.

"Už od 70. let si v ní pan Vohradník drží svou úroveň. Pro někoho možná bohudík, pro někoho možná bohužel," řekl nedávno Beran.

Společnost: Nechceme Kuks připravit o hospůdku. Ale...

Ředitel obecně prospěšné společnosti Revitalizace Kuks Jiří Skalický tvrdí, že společnost rozhodně nehodlá obec připravit o hospůdku s atmosférou.

"Pokud však chce získat na rekonstrukci bývalého lázeňského domu evropské peníze - což je pro obec jediná šance jak resuscitovat notně zchátralý objekt - pak musí respektovat "nekomerční" pravidla. V praxi to znamená, že zázemí pro stravování bude tvořit jen patnáct procent celé plochy opraveného objektu," říká Jiří Skalický.

Starosta Kuksu Jiří Beran sdělil, že budova hostince dnes patří obecně prospěšné společnosti Revitalizace Kuks.

"Projekt přemění budovu, v níž je sál i další prostory, na multifunkční zařízení, informační středisko a přednáškový sál. Součástí tedy nebude obecní hospoda, ale určitě se tam zachová jednoduché občerstvení," řekl starosta Kuksu.

Foto

"Určitě to nemůže fungovat jako klasická hospoda, a to minimálně po dobu pěti let, kdy je třeba v případě získání dotace z evropských peněz garantovat dodržení podmínek projektu," dodal.

Na provozovatele nového občerstvení bude Kuks vypisovat výběrové řízení. Nájemce Jaroslav Vohradník před časem uvedl, že nechce do výběrového řízení jít a že na konci roku končí.

"Myslím, že už je stejně rozhodnuto a že bych hospodu stejně nezískal. A pokud obec vyhlašuje, kolik tady investovala, tak to je její hospoda a hlavně už má investice dvakrát zpátky," dodal.

Demonstrace za Prďolu

Demonstrace se koná 19. září od 13:30. Účastníci s transparenty chtějí projít obcí, průvod by měl skončit právě v hostinci U Prďoly. "Tam mohou účastníci podepsat petici a dát si pivo," říká další z organizátorů demonstrace Petr Misík.

Zdroj: Hradec iDnes.cz | Autor a foto: Petr Broulík


Výroba piva bez zbytečného plýtvání

[pondělí, 13. září 2010]

Americký pivovar MillerCoors z Trentonu v Ohiu, s ročním výstavem téměř 15,9 milionů hl piva, v závodě s deseti balicími linkami a 560 zaměstnanci, se rozhodl méně zatěžovat životní prostředí.

Ve své Zprávě o trvale udržitelném rozvoji představuje řadu ekologických cílů pro pětileté období. Do roku 2015 by pivovar chtěl zvládnout tyto úkoly:

Voda: Využití vody v poměru k vyrobenému pivu 3,5:1,0, tj. 15% snížení oproti stávajícímu stavu 4,11:1,0.

Energie: Použití 12,8 MJ na vyrobený hektolitr, opět 15% snížení z dnešních 14,7 MJ/hl.

Obaly: Snížení maloobchodních prodejních obalů o 2 %. Což je třetí snahou společnosti, kdy se ve vedení třinácti skladových jednotek má brát v úvahu i balení pivovarských surovin od dodavatelů a distribuce obalů. Bylo vypočteno, že se u baleného výrobku podílí obaly na uhlíkové stopě z 21-44 %.

Odpad: Snížení sládkovaného odpadu o 15 %. V roce 2009 pivovar MillerCoors opakovaně používal nebo recykloval více než 99 % pivovarských odpadů, včetně mláta a kvasnic, dřeva, hliníku, odpadního skla a střepů, kovů, plastů a kartonů.

Zdroj: Agronavigátor.cz


Velký výběr z produkce menších moravských i českých pivovarů, kapely, divadlo i ukázky řemesel čekají v sobotu 11. září na všechny návštěvníky, kteří zamíří do olomoucké Korunní pevnůstky.

Areál bude od půl dvanácté dopoledne až do půlnoci patřit už třetímu ročníku akce nazvané Chmelovy dožínkê.

Je to už tradice, dva ročníky byly ve Skanzenu v Příkazích, letos jsme se s Národním památkovým ústavem domluvili, že bychom ji přesunuli do centra města. Je dostupnější, může sem přijít víc lidí a pro nás je to velké plus. I proto, že v rámci této tradiční akce můžeme lidem pevnůstku přiblížit,“ řekla Markéta Záleská ze sdružení Muzeum olomoucké pevnosti, které postupně opravuje celý areál.

Neměli jsme otevřeno celý rok a chtěli bychom návštěvníky v rámci komentovaných prohlídek které jsou v deset, dvanáct, čtrnáct a šestnáct hodin obeznámit s tím, co připravujeme do konce roku i na ten příští,“ uvedla.

Příchozí se kromě zlatavého moku z produkce malých pivovarů mohou těšit na scénické divadlo Přímá oklika a ochotnický soubor z Velké Bystřice.

Chuťové prožitky bude zpříjemňovat i hudba. Příchozí se mohou těšit například na kapelu Bratři Karamazovi, Frank Zappa Quartet či olomoucký Pražský výběr Tribute a Bujabézu.

Chybět nebudou ani koně, hry, střelnice, řemeslné dílny a další atrakce.

Chystáme programy pro děti, jarmark či ukázky vojenské techniky,“ dodala Záleská.

Vstupné na akci je sto korun pro dospělé, studenti zaplatí o dvacet korun méně, děti mají vstup zdarma.

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Autorka: Petra Opletalová


Pivo teklo na slavnostech chmele proudem, některým pivovarům dokonce došlo.

Třiapadesátá Dočesná už je minulostí. Uklízí se, bilancuje. Desetitisíce návštěvníků strávilo na žateckém náměstí dva dny plné zábavy, pořadatelé už se pomalu zamýšlejí a začínají připravovat další ročník, s pořadovým číslem 54.

Desítky slavných i méně známých interpretů se vystřídaly v pátek a v sobotu v Žatci na třech scénách. V pátek znovu pořadatelé připravili „něco neobvyklého“, letos to byl narozeninový koncert skupiny Laura a její tygři, která na náměstí Svobody v čele s Ilonou Csákovou vzpomínala na pětadvacet let bohaté kariéry.

V sobotu pak prostor před hlavní scénou, ale vlastně i celé náměstí, zaplnili lidé, kteří si přišli na Dočesnou poslechnout Láďu Křížka, Mekyho Žbirku, Davida Kollera nebo Brutus. „Největší ohlas měl u diváků David Koller,“ hodnotí Karel Fiala z pořadatelského týmu Dočesné.

S návštěvností slavností je spokojenost. „Byla podobná jako každý rok, desetitisíce lidí se dobře bavily,“ pokračoval Fiala.

Přesné číslo není nikdo schopen prozradit, návštěvnost se ale vždy pohybuje mezi 30 a 50 tisíci lidí za dva dny. „Není vstupné, takže to nemáme přesně podle čeho vypočítat. Jsou to jen odhady, ale lidí bylo dost,“ vysvětlil Karel Fiala proč údaj chybí. Na Dočesnou dorazilo více než dvacet pivovarů z celé republiky i ze zahraničí. Pivaři mohli ochutnat kromě tradičních značek i různé speciály a silnější piva. Jedno z nich, osmnáctistupňový Strong, připravil speciálně na Dočesnou i Žatecký pivovar. Vyprázdněno bylo znovu celkem několik stovek sudů. „Dvěma pivovarům dokonce v sobotu v závěru Dočesné došlo pivo. Takže spotřeba letos asi také byla dobrá,“ usmívá se Fiala.

Kelímkový rekord nepadl

Žatec se během slavností chmele a piva pokusil znovu získat rekord v počtu nashromážděných kelímků do jednoho hada. Dočesná jej dlouhá léta držela, letos ji ale překonal festival Rock for People. Rekord nakonec v Žatci nepadl. „V rámci akce Čistý festival se podařilo vybrat zpět devět tisíc kelímků. Bohužel ale v sobotu vandalové stánek, kde se kelímky shromažďovaly, poškodili.

Dočesná skončila před "pár" hodinami, další ročník, čtyřiapadesátý, už ale pomalu začíná ožívat. Příští rok by měl mít stejný koncept. „Zatím jsme ještě pořád unavení z toho letošního ročníku, ale pomalu začneme připravovat další rok. Nějaká jména už máme v hledáčku,“ říká tajemně Karel Fiala.

Určitě ale chceme zachovat pátky, kdy představíme něco netradičního, jiného oproti jiným festivalům a akcím,“ dodal.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý


Pivní bar The Prague Beer Museum, který čepuje třicet značek speciálních piv malých a středně velikých pivovarů, otevírá své brány všem milovníkům a znalcům dobrého českého piva!

Ve čtvrtek večer proběhne slavnostní otevření a od pátku 10. září můžete každý den od 12 hod. odpoledne do 3 hod. do rána ochutnávat českou klasiku i odvážné speciality. Bar s více než sto místy a vlastní zahrádkou najdete v Dlouhé ul. 46 v Praze 1.

Logo

Na své si zde přijdou všichni fanoušci různých druhů a chutí piv – v nabídce jsou tmavé a světlé ležáky, piva nepasterizovaná, pšeničná nebo s medovou či vanilkovou příchutí atd.

The Prague Beer Museum nabízí 30 druhů čepovaných piv malých a středně velikých pivovarů z celé České republiky. Každé pivo je zde popsané – jeho složení, chuť a pivovar, kde bylo uvařeno. Navíc se tyto značky budou každý měsíc obměňovat, takže vždy bude možno ochutnat něco nového,“ říká Se Padilla, majitel The Prague Beer Museum, a dodává, „v roce 1989 se v České republice vařilo jen jedno speciální pivo, v minulém roce to bylo již více než 178 druhů piv malých pivovarů a dalších 83 netradičních druhů piv velkých pivovarů. A právě jen u nás je možnost je postupně ochutnat.

Foto

Pivní speciály jsou unikátní svou chutí a hned tak vám nezevšední. Nejsou to piva, která pijete jako vodu. Naopak si je musíte skutečně vychutnat a často jim i takzvaně přijít na chuť. U piva neplatí, že je nemůžete míchat, proto považuji za přínosné mít možnost ochutnat více druhů na jednom místě,“ řekl k otevření nového pivního baru sládek a majitel minipivovaru Matuška Broumy Martin Matuška a dodal, „pivní speciality často překvapivě zachutnají i těm, kteří běžná piva nemají rádi. Dámy obvykle ocení například pšeničná piva. Je to skvělá příležitost, jak doprovodit partnera, až půjde ,na jedno‘, a přitom si pochutnat.

Speciální akce podniku: Noc vyprazdňování sudů – na konci každého měsíce se bude konat „výprodej piva“ tak, aby se uvolnilo místo pro nové značky. V pivním baru se čepují i pivní koktejly, bar také plánuje večery s ochutnávkami piv za přítomnosti sládků nebo různé pivní hry. Pro hosty budou také zajištěny prohlídky pivovarů a pivních lázní.

The Prague Beer Museum se nachází v Dlouhé ul. 46 v Praze 1. Nabízí klasický interiér pivního baru s přátelskou, neformální atmosférou. Nabízí 80 míst k sezení a více než 30 míst ke stání a v létě je hostům k dispozici zahrádka. Bar nabízí 30 druhů čepovaného piva z malých českých pivovarů, 100 různých koktejlů a vždy něco k zakousnutí. Sortiment nabízených piv a více informací naleznete na www.praguebeermuseum.com nebo na www.facebook.com/BeerMuseum.

Se Padilla, rodák z Kalifornie, přišel do Prahy v roce 2001. Již více než dvacet let provozuje restaurace a bary jak v USA, tak i v České republice, některé s ročním obratem vyšším než 1,5 mil. USD.

Pivní speciály v nabídce pivního baru The Prague Beer Museum naleznete zde...

Zdroj: Tisková zpráva The Prague Beer Museum


Roční náklady prozradí až první sezona, důležité také bude, kolik přijde turistů. Optimistické plány hovoří až o padesáti tisících návštěvnících. Chrám chmele a piva by měl zaměstnat zhruba dvacet lidí.

Foto

Jeho výstavba stojí čtvrt miliardy korun. Chrám chmele a piva je bezesporu novou a lákavou dominantou Žatce.

Kolik ale jeho provoz bude město Žatec ročně stát nebo jestli na projektu metropole chmele a piva vydělá a turisté a peníze se jen pohrnou, to se zatím neví. Napovědět má příští, první kompletní sezona.

Peníze přišly na unikátní turistický projekt hlavně z Evropy, hodně přes 200 milionů korun Žatec dostal. Město na Chrám chmele a piva zaplatilo jen menší, i když také několikamilionovou část, za kterou by ale snad nevydláždilo a krásně neupravilo ani dříve opomíjené náměstíčko Prokopa Velikého.

Na kolik přijde provoz nové atrakce?

Chrám má být novým turistickým lákadlem a potenciál na to jistě má, jen ho využít. Kolik ale bude provoz stát žateckou pokladnu každý rok? Nebo naopak do kasy nějaké peníze potečou? To je zatím ve hvězdách. „Dnes nedokáže nikdo zodpovědně a s určitostí říct, jak to bude, kolik bude provoz přesně stát. Neznáme ani výši všech provozních nákladů, i když samozřejmě nějaké odhady máme, nevíme ale třeba kolik přijde turistů a tím pádem nejsou známé příjmy. Prostě začínáme od nuly, je to něco nového, všechno jsou jen odhady,“ připustil pro Deník Jiří Vent, šéf Chrámu chmele a piva. Oni odhady ale nechtěl zveřejnit. „Jsou to jen naše propočty, hodně hrubé,“ řekl.

Jak na tom budeme, by měla napovědět první kompletní, tedy příští sezona. Známe například zhruba mzdové náklady, ale nevíme, kolik protopíme, kolik přijde lidí, nikdo nemáme zkušenosti, teprve začínáme. Až se trochu rozjedeme, budeme chytřejší,“ řekl Jiří Vent, šéf Chrámu chmele a piva.

Bude něco platit město formou provozní dotace? S velkou pravděpodobností ano, minimálně v začátcích. Na zastupitelstvu by měla v příštích dnech vzniknout nová příspěvková organizace města. „Všechno závisí na tom, kolik dokážeme sami vydělat a samozřejmě i na výši nákladů. Je zatím předčasné o tom mluvit,“ řekl Vent.

Kolik přijde návštěvníků?

Na počtu návštěvníků jsou závislé příjmy. V dřívějších vyjádřeních se objevily optimistické plány na až 50 tisíc turistů ročně. Chrám chmele a piva otevřel své brány před několika týdny. „Už provázíme, návštěvníci chodí, od nás i z ciziny,“ pochlubil se Vent. „Kolik návštěvníků ale celkově bude, a jaké tedy budou příjmy ze vstupného, to si nedovolím odhadnout. Máme určitě velkou šanci, náš projekt má velký potenciál, teď ho musíme společně využít,“ pokračoval.

Projekt podpoří i zaměstnanost. „Počítáme s tím, že postupně by měl Chrám dát práci zhruba dvaceti lidem,“ dodal.

Chrám chmele a piva v Žatci už zpřístupnil regionální informační centrum, chmelové bludiště, erbovní síň, rozšířené Chmelařské muzeum a řadu dalších atrakcí. V září by měl být zpřístupněn pivní maják, v říjnu pak restaurace s vlastním minipivovarem. Kompletní projekt, včetně rekonstrukce klášterní zahrady a historické sladovny, by měl být hotov na jaře příštího roku. Vyjde na čtvrt miliardy korun, Evropská unie poskytne 211 milionů.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý | Foto: Jan Vraný



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI