Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Poctivé české pivo versus europivo

[středa, 20. leden 2010]

Rozdíly jsou veliké: v chuti i výrobě. Pro tradiční české pivo je typická klasická technologie výroby. Užívají se tradiční receptury a proces jeho vzniku je dlouhý a náročný.

Vyžaduje nejen mimořádně kvalitní suroviny, ale také přesné dodržování postupů a stále se tady uplatňuje vysoký podíl lidské práce.

Klasická výroba piva má v Česku dlouhou tradici a pro zbytek světa určila pivní standard, kterým je české pivo bezesporu i dnes.

Klasický technologický postup je spojen s vysokými nároky již na kvalitu surovin, ze kterých se na varně připraví sladina a to zásadně dekokčním rmutováním. Jedná se o přesně definovaný proces, při němž se přečerpáváním rmutů, přihříváním a vařením získá sladina s ideálním složením pro střední prokvašení.

Střední prokvašení je jedním z důležitých procesů ovlivňujících chuť piva.

Klasická výroba respektuje tradici a zásadně odmítá přidávání chemických přípravků, vše se děje na přírodní bázi.

Kvašení probíhá v maloobjemových otevřených kádích při teplotách do 10oC po dobu 7-10 dnů při použití středněprokvašujícího kmene kvasnic.

Dlouhodobé zrání v ležáckých tancích trvá 30 – 45 dnů při 2oC. Klasická technologie je typická nejen svou časovou náročností a s tím spojenými energetickými náklady, ale i vysokým podílem ruční práce. Odměnou je pak pivo plné a harmonické chuti s velmi dobrou pitelností, která nabádá k delšímu posezení.

Naproti klasické výrobě stojí velkoobjemová výroba piva.

Dříve byla u nás neznámá a její masivní uplatnění souvisí se vstupem zahraničních firem do českého pivovarnictví. Ty v 90. letech minulého století začaly skupovat české pivovary a hned nato měnit výrobu z prostého důvodu, kterým je zisk.

Jde o jednoznačné upřednostnění výrobních nákladů před kvalitou produktu a šetřit se začíná hned při výběru surovin. Největší producenti běžně používají např. náhražky sladu a díky tomu pak musí přidávat umělé enzymy. Tedy přirozený vznik piva se naruší hned v počátku. Z úsporných důvodů je urychlen i proces rmutování.

Zcela běžnou praxí je pak ředění piva na danou stupňovitost. Europiva se běžně vaří na vysokou stupňovitost a vodou se ředí až v hotovém stavu.

Rozdílné je i kvašení a dokvašování piva. Probíhá v jediné velkoobjemové nádobě a opět jde o zrychlený proces. Aby v pivu nezůstaly pachuti, musí se použít hlubokoprokvašující kmen kvasnic. Výsledkem je chuťově fádní, unifikované a obvykle přesycené pivo, které bývá označováno jako eurobeer, resp. europivo. Tento termín reaguje na fakt, že se tak prakticky ztrácejí rozdíly mezi produkty různých pivovarů.

10 x nej pro klasickou výrobu piva

spojení s tradicí českého pivovarnictví

pivo vzniká ze surovin prvotřídní kvality a přirozenými procesy

dekokční rmutování

vaření na stupňovitost

nepoužívají se žádné chemické přípravky

dvoufázová výroba, tzn. oddělené kvašení od dokvašování

dlouhodobé zrání

vysoký podíl ruční práce

jedinečná charakteristika piva

pro pivo je typická lahodná, harmonická a plná chuť, optimální říz, zlatožlutá barva, hustá pěna.

Velkoobjemová výroba piva

v Česku nemá tradici, uplatnila se zejména s nástupem zahraničních vlastníků

toleruje částečnou náhradu sladu levnější surovinou např. ječný šrot

pivo se v hotovém stavu ředí vodou

toleruje použití chemických přípravků např. umělých enzymů, barviv nebo stabilizátorů pěny

urychlené kvašení i dokvašování probíhá v jedné nádobě, pivo nemá čas dozrát

chybí charakteristika piva. Europiva jsou chuťově identická

pivo se vyznačuje prázdnou chutí, často nadměrným řízem, světlejší barvou.

Zdroj: Zubr.cz


Chýnovský pivovar je památkou, která léta chátrala. Nyní má naději, že se do něj vrátí život i chmelový mok.

Foto

Bohatou historií se může pyšnit donedávna opuštěný objekt tehdejšího Schwarzenberského pivovaru v Chýnově. Technická památka léta chátrala, ale v současnosti se zdá, že se blýská na lepší časy.

Přestože hned po roce 1989 existovalo několik projektů na rekonstrukci, žádný se nezačal realizovat. Naději dala v létě loňského roku společnost Walboria, která pivovarský areál zakoupila.

Záměrem je přestavba chátrajících objektů na multifunkční turistické zařízení s wellness centrem.

Nyní už v objektu funguje masážní studio. V průběhu ledna, února by měla být spuštěna infrasauna, otevřená bude i místnost pro různé druhy cvičení a kulturní akce, jako malé koncerty či autorská čtení. Letos chceme hlavně opravit střechy a udělat půdní vestavby s apartmány. Bude záležet na úřadech,“ říká majitel pivovaru Stanislav Valek.

Sen o vaření

Větší koncerty by podle něj mohla nabídnout rozsáhlá sklepení, která jsou ale v současnosti ještě nepoužitelná. V plánu je i výstavba malého krámku s bio kávou a čajem, pravidelné měsíční české jarmarky před pivovarem. Časem by se snad mohlo obnovit i vaření piva.

To je takový můj sen. Podle mě by se v pivovaru mělo vařit pivo a svého času bylo prý chýnovské pivo vyhlášené. Tady by šlo o to, co by se vyrobilo, to by se vypilo. Uvidíme v další fázi rekonstrukce,“ prozradil Valek.

O wellness víkendy, které by se měly v budoucnu v objektu o 1500 metrech čtverečních uskutečňovat, je už nyní podle Valeka zájem. „Lidé z Prahy mají o tento druh relaxace zájem skoro pořád, rádi vyjedou na čerstvý vzduch. Není to ale jen o lidech z Prahy, obecně jsou jižní Čechy velice atraktivní. Je škoda možností nevyužít,“ dodal.

Název objektu ještě není. Valek ale uvedl, že by v něm rád zachoval Chýnov a uvítá jakékoli nápady týkající se provozu pivovaru ze strany veřejnosti.

Rekonstrukce pivovaru by měla probíhat postupně. V další etapě oprav je plánována úprava objektu bývalých lednic na penzion s asi 20 pokoji a vlastním sociálním zařízením. Vše by mělo odpovídat industriálnímu charakteru objektu. Řešení úprav vnějšího vzhledu budovy by mělo respektovat podobu schwarzenberského pivovaru druhé poloviny 19. století.

Staletá historie

Schwarzenberský pivovar v Chýnově byl postavený současně s výstavbou vodovodu v roce 1581 majitelem hradu Zdeňkem Malovcem z Chýnova. Pivovar často měnil majitele.

Nějakou dobu jej vlastnili Vencelíkové z Vrchovišť, po nich královská komora, od které jej získala knížata z Eggenberku. Lepší časy pivovaru přichystali Schwarzenbergové v letech 1877 až 1880, kdy pivovar prošel rozsáhlou přestavbou, při které bylo vystavěno nové chladné hospodářství a varna. Rod jej vlastnil do druhé světové války – posledním majitelem byl Adolf kníže Schwarzenberg.

Poté byla na pivovar uvalena národní správa a poslední pivo v něm bylo uvařeno tři dny před koncem roku 1948. Poté sloužil jako sklad třeboňského piva. Od 70. let byla jeho část využívána JZD na sklady a kanceláře. Dnes bude z pivovaru relaxační centrum a středisko kulturně společenských aktivit.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor: David Peltán | Foto: Stanislava Valeka


Do kraje zazáří pivní maják

[úterý, 12. leden 2010]

Chrám chmele a piva v Žatci bude mít unikátní svítící rozhlednu, pod ní infocentrum či minipivovar

Zářící pivní maják v Žatci uvidí v budoucnu i lidé z Klínovce, Mostu či při jízdě od Prahy. A díky originálnímu znamení budou vědět, že v Žatci se právě koná velká akce, na kterou by se měli vydat.

Ve městě se za 250 milionů korun staví Chrám chmele a piva a jeho součástí bude i unikátní rozhledna v podobě majáku. Svítit bude o Dočesné nebo při Chmelfestu, tradičních žateckých slavnostech.

Z nové atrakce ale nemají těžit jenom turisté, nýbrž i místní lidé. Součástí chrámu bude i kavárna a dětské hřiště. Maminky si tak mohou povídat, zatímco jejich děti si budou hrát pod střechou či v zahradě. Taková služba lidem v Žatci prozatím chybí.

Žatecká radnice už vybrala manažera, který bude mít chrám a jeho fungování na starosti. Jiří Vent je na svém postu od začátku roku. V budoucnu má šéfovat týmu rozšířenému o další pracovníky.

Kolik jich bude v chrámu pracovat, v současné době ještě nevíme. To se všechno ukáže teprve v praxi. Podmínkou evropské dotace nicméně bylo, že musí vzniknout minimálně šest pracovních míst,“ poznamenal Jiří Vent.

Dá se ale podle něj čekat, že pracovníků bude nakonec více, protože Chrám chmele a piva, což je v podstatě malá městská firma, bude mít povinností dost. V chrámu bude sídlit informační centrum pro turisty nebo restaurace s místy pod střechou i pod širým nebem.

Bude tu také funkční minipivovar s výrobou až 200 tisíc piv za rok a degustační místností pro turistické výpravy,“ přibližuje Vent.

Stánek se bude starat také o prezentaci, a to jak svou, tak města. „Už připravujeme nový webový portál, který by měl být vstupní branou do města, jako to funguje třeba v Českém Krumlově,“ říká Vent.

Na webových stránkách se mají objevovat informace o kultuře, společenských akcích, možnostech stravování či ubytování.

Podle Venta tak bude chrám s čtyřicet metrů vysokou svítící věží patřit společně s dalšími chmelařskými objekty kolem náměstí Prokopa Velikého k největším turistickým lákadlům na severu Čech.

Vedle Labe a jeho lodní dopravy či skal Českého Švýcarska to bude největší atrakce v kraji,“ je přesvědčen manažer chrámu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal


Středočeské pivní slavnosti chce uspořádat Středočeský kraj. Slibuje si od toho rozvoj cestovního ruchu a zároveň podporu malého a středního podnikání.

Kraj má nějakých sedmnáct menších a větších pivovarů. Oslovíme je a chtěli bychom festival uspořádat v první polovině května,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast regionálního rozvoje Marcel Chládek. Pivovary by to přivítaly. „Každou slavnost vítáme, protože bychom rádi pronikli nejen do Příbrami, ale i dál,“ reagoval Tomáš Kopřiva, obchodní ředitel pivovaru Herold v Březnici.

Loni v létě, když se otevírala v Příbrami nová pěší zóna, jsme tam měli stánek a sklidili jsme velký úspěch. Udivuje mě ale, že lidé si myslí, že pivovar už dávno nefunguje. Přitom si lahve kupují v supermarketech,“ poznamenal Kopřiva s tím, že i oni letos chystají pivní slavnosti. „Loni jsme to nestihli, ale letos bychom na konci léta určitě chtěli slavnosti uspořádat. Má to vždycky velkou odezvu,“ dodal.

Kraj si vytipuje tři města, kde by se festival mohl konat, z nich potom vybere jedno. Na festivalu by se jednak představily pivovary, jednak by byly připraveny různé soutěže, jako třeba o nejlepší pivo nebo klání družstev jednotlivých pivovarů. Na slavnostním večeru by potom byl vyhlášen nejlepší tým, nejlepší pivo a také miss pivo.

Kraj teď najde manažera projektu, který se se všemi středočeskými pivovary zkontaktuje a vybere festivalové město. Podle Chládka by další ročník soutěže mohl probíhat celý rok, soutěžilo by se v jednotlivých kolech třeba přímo v pivovarech a ročník by vyvrcholil jednodenním finále.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Už dnes ráno začne v táborském infocentru na Žižkově náměstí předprodej vstupenek na jubilejní XX. Reprezentační slavnosti piva v Táboře. Ty se konají od 2. do 5. února v hotelu Palcát.

O lístky bývá tradičně obrovský zájem: "I když otevíráme až v 9 hodin ráno, už několik let se stává, že lidé první den předprodeje čekají před infocentrem třeba už od sedmi. A je jedno, jestli je minus dvacet stupňů, prší, nebo je sněhová kalamita," říká vedoucí infocentra Michaela Kalousková. Ve frontě ale podle ní většinou vládne dobrá nálada, lidé mají s sebou termosky s čajem nebo grogem a někdy nechybí ani slivovice.

Největší zájem bývá o vstupenky na pátek, které se obvykle vyprodají v řádu hodin. I na další dny jdou lístky rychle na odbyt. Pořadatelé letos neberou žádné rezervace a vstupenky nelze ani objednat. Kdo chce na slavnosti, musí si prostě vystát frontu.

Cena vstupenek se pohybuje od 90 korun na úterý po 120 korun na pátek. Slavnostem jsou vyhrazeny všechny prostory hotelu Palcát. Denní kapacita je zhruba 1 000 míst. Lidé mohou ochutnat na 90 druhů piva u více než 30 stánků. Letošní specialitou bude jubilejní táborský ležák, který nechali pořadatelé uvařit speciálně pro XX. ročník slavností.

Infocentrum na Žižkově náměstí je otevřeno ve všední dny od 9 do 16:30 hodin. O víkendech je zavřeno.

Zdroj: Jižní Čechy Regiony24.cz | Autorka: Jana Kopřivová


Havranie, no aj blond vlasy, podmanivé úsmevy, šarmantné pohľady, oči plné lesku. Ženská krása sa dá zobraziť tisícmi rôznych spôsobov. Trebárs aj na plechovkách od piva. Tento spôsob pripomenutia ženy ako toho najkrajšieho, čo príroda stvorila, praktizuje už roky pivovar Tennents z mesta Glasgow v Škótsku.

Pre konzumentov zlatého moku, ale aj obdivovateľov krásy spustil do obehu už okolo tisíc druhov plechoviek. Na každom druhu je iná kráska. Časť z nich je aj na Slovensku.

Foto

Tridsaťštyriročný Banskobystričan Martin Turčan má vo svojej zbierke asi štyridsať kúskov z plejády originálnych plechoviek pivovaru Tennents. Považuje ich za jedny z najvzácnejších vo svojej zbierke. A tá je mimoriadne rozsiahla. "Za asi sedemnásť rokov, počas ktorých sa venujem zberateľstvu plechoviek od piva, som zhromaždil okolo 10-tisíc kusov plechoviek. Okrem nich mám aj ďalších asi 3-tisíc plechoviek od nealkoholických nápojov," hovorí Turčan, ktorý medzi slovenskými zberateľmi pivných plechoviek jasne dominuje. Iní zberatelia nemajú v zbierke ani polovicu z Turčanovho počtu plechoviek.

Majiteľ najväčšej zbierky u nás, ktorý, mimochodom, pije pivo iba sporadicky, má v zbierke aj iné zaujímavé a vzácne kolekcie. Sú na nich zobrazené napríklad turisticky zaujímavé objekty sveta či rôzne druhy lokomotív. Keby plechovky povyberal zo škatúľ, kde ich má uskladnené, pripadať by si mohol aj ako cestovateľ po svete. "Moje plechovky pochádzajú asi zo 110 krajín sveta. S výnimkou Vatikánu či Monaka mám v nich zastúpenú takmer celú Európu, no zaujímavú kúsky mám aj z rôznych exotických krajín sveta. Plechovky mám z ostrovov Maurícius, Turks and Caicos či Reunion," poznamenáva Turčan.

V jeho zbierke nechýba ani asi 350 plechoviek od výrobcov piva na Slovensku, no po jednej "domácej" plechovke túži márne. "Ide o plechovku z kolekcie Zlatý bažant z konca šesťdesiatych rokov minulého storočia, na ktorej bol zobrazený kolektív hokejistov Československa, vtedajších majstrov sveta. Ak sa nemýlim, bol medzi nimi aj Václav Nedomanský, ktorý neskôr emigroval do zámoria. Túto edíciu potom vtedajší režim z obehu stiahol. Pokiaľ viem, spomínané plechovky majú vo svojej zbierke dvaja zberatelia. Jeden Talian a jeden Čech. S tým Čechom som hovoril, či by som si nemohol plechovku aspoň odfotiť, ale nesúhlasil," konštatuje zberateľ.

Aj keď je zbierka plechoviek Turčana suverénne najväčšia na Slovensku, za najväčšími zberateľmi ešte o dosť zaostáva. Svetový primát patrí zrejme dvojici mužov z Belgicka a Brazílie, ktorí majú vo svojich zbierkach okolo 80-tisíc plechoviek od zlatého moku.

Zdroj: Spravy Pravda.sk | Autor a foto: Štefan Rimaj


Pivní lahve, skvosty schované v muzeu

[pondělí, 11. leden 2010]

Pivní lahve bývaly kdysi uměleckým dílem pro nejbohatší. V Muzeu Beskyd mají podobných skvostů desítky.

Kolem padesáti pivních lahví z těšínského, karvinského, ostravského nebo místeckého pivovaru - takové chlouby má ve sbírce Muzeum Beskyd. „Máme lahve, které jinde nejsou. Vznikly a dochovaly se

jen tady,“ říká ředitelka muzea Zuzana Břízová.

Foto

Jiné tvary lahví i víčka

Mezi nejcennější lahve ve sbírce muzea patří místecká. Je z hnědého, litého skla. Na výšku má asi půl metru, na šířku přibližně deset centimetrů. Podle historika Petra Juřáka je podobných lahví jen pár. „Nápis Místek vystupuje přímo ze skla,“ říká Juřák. „Nápisy vznikaly i lité, leptané nebo pískované. Víčka byla z korku, ze dřeva a dokonce porcelánová s těsnící gumou,“ popisuje Juřák. Dnešní víčka se používají od dvacátého století. „U nás pivovary nejvíce žádaly lahve s protáhlým tělem a krátkým hrdlem pro jejich jednoduchost. Ale máme i lahev ve tvaru slzy,“ líčí Juřák vzhled, kterému se říká „portrétovka“.

Lahvové pivo pro bohaté

Pokud se člověku nechce na pivo do hostince, koupí si ho v lahvi. A to už odedávna znamenalo příplatek. „Obchodník si koupil pivo z pivovaru. Potom si musel sehnat stáčecí přístroj,“ počítá náklady historik Juřák s tím, že rozdíl v ceně dělal i nápis. Pokud ho láhev měla, člověk ji koupil mnohem dráž. Většina lahví byla litrová. Cenné lahve se nacházejí v uzavřeném sbírkovém fondu muzea, a návštěvníci je proto běžně vidět nemohou.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Lenka Rauerová


Prostory střední průmyslové školy potravinářské technologie skrývají nejmenší pivovar v zemi. Lednové zdražení kvůli vyšším daním zde ale nikoho netrápí. Pivovar totiž patří škole a vaří tu jen studenti. Přestože znalci jejich dílo oceňují, okusit ho může jen málokdo. Dvanáctistupňová Podskalská koza nebo třicetisedmistupňový Podskalský smrtihlav nesmí opustit budovu. Budoucí sládci pivo vaří jen pro studijní účely. Pivovar ale neslouží jen studentům. Ve škole se několikrát ročně pořádají i kurzy pro veřejnost.

Foto

Studenti většinou vaří polotmavé pivo, za deset hodin ho vyrobí kolem 30 litrů. Uvařené pivo musí nejprve měsíc zrát, až potom ho mohou žáci, kterým už bylo 18 let, ochutnat. Degustace je přímo součástí jejich výuky. Piva se ale ve škole vypije jen minimum. "Použije se v chemických a mikrobiologických laboratořích na rozbory, které je potřeba provádět, abychom zjistili, zda to pivo má potřebnou kvalitu," uvedl ředitel SPŠ potravinářských technologií Milan Chmelař.

Foto

Školu navštěvují i potomci bývalých nebo současných sládků

Vaření piva je na rozdíl od jiných oborů velmi populární. Jako řemeslo se totiž často dědí, školu tak navštěvují i potomci bývalých nebo současných sládků. Lukáš Hořejší patří například už do čtvrté generace, která školu navštěvuje: "Už vlastně praděda ji navštěvoval a já jsem se k pivu dostal přes tátu, který má vlastní pivovar."

Celý článek včetně videa naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz


Soutěžit budou pivovary i výrobci minerálních vod

Foto

Táborské Slavnosti piva opět patří k těm největším v republice. Rekordních 300 vzorků ze 75 pivovarů a minipivovarů, z toho i šest slovenských, dva německé a belgické a tři polské, se utká o prestižní ocenění Zlatá pivní pečeť, dříve Česká pivní pečeť.

Rozhodli jsme se pro změnu názvu kvůli zahraničním soutěžícím. Je trochu zvláštní, když se třeba vítězný slovenský pivovar jede prezentovat do zahraničí a je označen českým oceněním. Tento název je neomezující,“ vysvětluje Alois Srb.

Mezi desítkami pivovarů se blýskne i nejstarší český zástupce Klášterní pivovar Strahov (1140) a nejmladší pivovar z Chotěboře.

Soutěžit se bude v 16 kategoriích, novinkou je speciální skupina piv kvasnicových. Samostatnou kategorií je pak sedmnáctá, v níž se ucházejí o prvenství všechna vítězná piva dvacátého ročníku. Hodnotit je bude jak odborná porota, tak i zástupci médií a pivovarů či veřejnost. Poprvé se přímo mezi lidmi na sále hotelu představí piva polská, belgická, ale i některá česká.

Minipivovar je in

Návštěvníci budou moci ochutnat například vítěze z Litovle i minipivovar z Vyššího Brodu, Pacova i Hradce Králové. Cílem slavností je právě přehlídka piv z jiných regionů.

Lidé chtějí vědět a znát piva odjinud. Chtějí dnes kvalitní piva a rádi si vybírají. Mladší generace jsou experimentátoři a zkouší i jiné chutě. Dvě piva, jedna značka - to už není a nebude nabídka pro hosta v restauraci,“ dodal Srb, který v Táboře dvacetiletou tradici pivních slavností vybudoval. Nic si nedělá ani z toho, že loni spotřeba piva v ČR klesla o deset procent.

Pivo je zdravé, kvalita i blahodárné účinky jsou staletími prověřené, je to celosvětový nápoj. Pivo je zkrátka dnes a budoucnost určitě má. Říká se, že má člověk vypít nejméně dva litry tekutiny denně. Proč by jím nemohlo být pivo,“ komentoval Srb.

Slavnosti nebudou opět jen o pivě. Nedílnou součástí je klání minerálních vod Zlatý český pramen. Utká se v něm 22 značek a typů vod.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor: David Peltán | Foto: Alena Šatrová


Jsme na pokraji zavření, hlásí řada hostinců v regionu. Jejich pravidelných zákazníků se dotkla ekonomická krize, a tak v posledních měsících míří tržby strmě dolů.

Je to katastrofální, nyní jsme tak na polovině zisku, který byl před rokem,“ posteskl si třeba majitel vizovického Hostince na Lapači Josef Machuča.

Podle něj lidé začali více vnímat cenové rozdíly alkoholu v obchodech a hospodách.

Zatímco v prodejně lze desetistupňové pivo zpravidla koupit za pět až deset korun, u výčepu už za něj zaplatí i trojnásobek. „Vypadá to pak u nás tak, že chlapi během jednoho hokejového přenosu vypijí jenom dvě a jdou domů,“ poznamenal.

Podobně na tom jsou i v Hostinci u Maliňáků v Újezdě na Valašskokloboucku. „Poslední půlrok je nejhorší, je to špatné,“ sdělil majitel Jaromír Maliňák. Podle něj už hostům na stůl přináší prakticky jenom pivo, o tvrdý alkohol totiž klesl zájem na minimum.

Ten se pije doma nebo tajně u nás na záchodě,“ uvedl. Hostům na to prý neříká nic. Hrozilo by, že by přestali chodit úplně. Občas jim to dokonce i sám povolí, pokud štamgasti požádají.

Podle hospodských se na nízkých tržbách negativně podepisuje i roční období.

V zimě to bývá slabší. Teď do toho ještě ta krize. Přitom náklady na provoz jsou veliké, to topení něco stojí. Už je to tak na hraně, abychom hospodu utáhli,“ zoufá si majitelka Hospody u Kubínů v Lípě na Zlínsku Jarmila Rychlíková.

Hospodští proto s nadějí vyhlížejí příchod teplejší části roku. „To se tržby zvyšují, snad tomu bude i letos,“ věří provozní pohostinství v Doubravách na Zlínsku Jitka Hýsková. Zejména v menších vesnicích se navíc ještě žije zahájením jarní fotbalové sezony. „Po zápase lidi vždycky přijdou,“ těší se Hýsková.

Najdou se však i zařízení, která zatím propad nepostihl. „U nás je to pořád stejné,“ může si libovat spolumajitelka trnavské hospody Slávka Vraníková.

Zdroj: Zlínský deník.cz | Autor: David Karola


Čínský trh s pivem

[pátek, 8. leden 2010]

Upevňování pozice pivovarství v Číně a narůstající výrobkový mix zajišťuje tempo rozvoje tohoto oboru.

Hlavními faktory ovlivňujícími čínský trh s pivem jsou mimo jiné kombinace přírodních katastrof, chladnějšího letního počasí a důsledky finanční krize. To vede k nárůstu trhu s pivem ve výši téměř 6 %. Pohyb cen je dlouhodobým trendem a kromě toho mnoho pivovarů uvedlo v roce 2008 do oběhu své nové prémiové výrobky. Hodnota kombinovaných akcií tří největších pivovarů stále roste a v roce 2008 dosáhla 41 %. V nejbližší budoucnosti se očekává další upevňování pozic pivovarského průmyslu. Pivovary China Resources (Snow) Breweries pokračují v Číně ve své expanzi, přičemž prodávané značky Tsingtao a Yanjing využily během olympiády svou příležitost vybudovat image této společnosti.

Hlavní značky piva

Pořadí- Značka - Majitel - Pivovar

1 - Snow - CRB/SABMiller - China Resources (Snow) Breweries

2 - Yanjing - Yanjing - Yangjing

3 - Tsingtao - Tsingtao - Tsingtao

4 - Jinxing Henan - Jinxing Henan - Jinxing

5 - Harbin - A-BlnBev - A-BlnBev China

6 - Xuenin - A-BlnBev - A-BlnBev China

7 - Zhujiang - Zhujiang - Zhujiang

8 - Shanshui - Tsingtao - Tsingtao

9 - Shancheng - Chongqing Brewery - Chongqing Brewery

10 - Laoshan - Tsingtao - Tsingtao

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Na začátku byla otázka dámské části týmu nakladatelství Růže: proč dobrovolně sedává skupina lidí hodiny v zakouřené místnosti, prolévá se studeným nápojem, aby ho v nepravidelných intervalech opět vypouštěla do kanalizace a v závěru za to mohla zaplatit nemalý obnos?

Foto

Na konci je nyní kniha Příběhy slavných hostinců. Autoři v ní zachytili atmosféru a historii 18 známých podniků, jako jsou U Zlatého tygra, U Salzmannů, Masné krámy nebo pivovar Postřižin v Dalešicích. „Hospody jsou český fenomén, vyjádření češství. Nedělo se v nich nic menšího než revoluce,“ říká jeden z autorů Jan Matěj Krnínský.

Publikaci otevírá portrét pražské pivnice U Zlatého tygra, kde patřil ke štamgastům i Bohumil Hrabal. Toho tam autor kapitoly, herec Milan Šimáček, potkával. V knize mu posílá i fiktivní dopis.

Když se s ním seznamoval, klepala se mu kolena. „Byl jsem cucák. Udělal jsem adaptaci Anglického krále a požádal ho o adresu, abych mu poslal scénář. On nato: jasně, Praha 8, Jodasova... Vy nevíte, kdo to byl Jodas? Jste strašně nevzdělaný!“ pokáral ho Hrabal a herec si hned druhý den zjistil, že šlo o komunistického funkcionáře.

Troška o Hošticích

Kromě Šimáčka se na knize podílel ještě jeden divadelník: Zdeněk Troška. Napsal o ranči Šimona Pláničky v Hošticích a historii tamních hospod.

Všechny restaurace nafotil fotoreportér Deníku Václav Pancer. Autoři si s ním užili například v Dalešicích. Z legrace mu navrhli, že nejlepší záběr bude z komína. A za chvíli zírali, že tam vylezl.

Ještě se kaskadérsky zaklesl za kovové části a navíc vyklonil. Za ním lezl současný správce, což by jeho předobraz Francin nikdy neudělal,“ vypráví Krnínský, kterého také potěšilo, že v kerské hájence měli kance se šípkovou. Zároveň však v Kersku cítil, že starý svět mizí. „Když člověk projíždí tou alejí, kde jsou ty staré chatky a vedle nich stojí vily za ohromné peníze, měl jsem pocit, že nám něco ukusuje ten starý krásný svět,“ doplňuje.

Kniha přináší řadu historek. Čtenář se například dozví, že díky plzeňské restauraci U Salzmannů vznikla v Praze hospoda U Pinkasů. Když začal v roce 1842 plzeňský pivovar vařit ležák, povozník Martin Salzmann ho naložil a stavil se s ním v Praze za kamarádem, krejčím Jakubem Pinkasem. Ten do roka otevřel hospodu. „Využil reklamní kampaň mezi drožkáři, dal jim ochutnat a ti to okamžitě rozkecali po celé Praze. Odložil šití rouch pro františkánský klášter a začal vařit pivo,“ líčí Krnínský.

Jižní Čechy zastupuje sedm hostinců. Tím nejmenším je markvartická hospoda U Kaprů. Existuje od poloviny 18. století a vlastní ji stále stejná rodina. Došlo ale i na známé podniky jako krumlovská hospoda Na Louži a Masné krámy.

Existuje skupina štamgastů, kteří tam chodili už v 50. letech a dodnes se schází. Od nich máme historku o člověku, který se sázel a vyhrával strašně moc piv. Vsadil se třeba, jaké převýšení má náměstí od obrubníku ke kašně. A nikdo nevěřil, že je to 158 centimetrů,“ usmívá se Krnínský.

Bude druhý díl

Kniha, která stojí 290 korun, bude mít druhý díl. Ten se zaměří na Moravu, například krčmu U Hanuša v Bystřici pod Hostýnem, kam chodí rád Šimáček. Na prvním místě u něj ale vždy bude Zlatý tygr.

Od 17 let, kdy jsem se poprvé napil piva, mám dres Tygrů. Pivo tam voní, i český prezident tam zavedl nejmocnějšího muže planety. A moc rád mám i Bredovský dvůr, ten má mistra světa v čepování piva,“ dodává nadšeně.

Zbývá jen varování: četba této knihy může vyvolat ukrutnou žízeň.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Václav Koblenc | Foto: Jaroslav Sýbek


Internetová adresa Pintprice.com představuje v pivním světě spolehlivý barometr – právě zde lze rychle zjistit, kde na světě prodávají nejdražší a naopak nejlevnější stříbropěnný mok.

Informace o tom, kolik stojí pinta (0,57 litru) piva, sem zasílají konzumenti z celého světa. Představujeme vám poslední žebříček.

Nejdražší

1. Norsko – obvyklá finta, jak se vyhnout extrémně drahým pivům v barech, kde jejich cena dosahuje 180 korun, je napít se doma.

2. Džibuti – jen těžko dostupná africká země ležící mezi Somálskem a Etiopií na břehu Adenského zálivu. Žije zde milion lidí a málokdo z nich si může dovolit pintu ležáku za 177 korun.

3. Katar – desítky tisíc cizinců žijí v Kataru, obchodním centru Středního východu, v místě jedné z nejdynamičtěji se rozvíjejících ekonomik na světě. Nezaměstnanost je zde pouze kolem 0,6 procenta. Společně s Bahrajnem je to jedna z mála zemí na světě, kde nemají daň z příjmu. Ale ne všechno je dobré, například cena piva, to tady stojí kolem 174 korun.

4. Írán – v této muslimské zemi, jedné z nejlidnatějších a největších na světě, stojí pivo 150 korun.

5. Grónsko – v Grónsku si moc velkou zábavu neužijete a náladu vám nepřidá ani cena piva, stojí tu 145 korun.

6. Guadeloupe – francouzské souostroví v Karibiku má nádherné klima, kde teploty dosahují 31 stupňů Celsia. Hasit žízeň můžete pintou chladného moku za 143 korun.

7. Faerské ostrovy – na tomto souostroví, jehož tvar připomíná hrot šípu obrácený špičkou k jihu a které je tvořeno 18 ostrovy, 11 ostrůvky a 779 malými skalnatými ostrůvky a kde nejvyšší hora měří jen 882 metrů, stojí pinta piva 140 korun.

8. Singapur – městský stát je ke svým obyvatelům nemilosrdný, žádá po nich v průměru 134 korun za pintu piva. Ovšem není divu, Singapur patří mezi nejvyspělejší státy světa. K největším místním pijákům piva prý patří vojáci. I přes svou malou rozlohu si jich Singapur vydržuje více než 50 tisíc.

9. Spojené arabské emiráty – nezáleží na tom, jakou značku světlého piva popíjíte, každá pinta tu byla ještě nedávno neuvěřitelně drahá. Ovšem krize vykonala své, z prvního místa spadly emiráty (tehdy stála pinta 210 korun) na místo deváté. Obvyklá cena je tu nyní 133 korun.

10. Francie – v zemi galského kohouta obvykle účtují podle Pinprice.com pintu za 132 koruny.

Nejlevnější

1. Tádžikistán 7 Kč

2. Panama 9 Kč

3. Bhútán 10 Kč

4. Demokratická republika Kongo 11 Kč

5. Severní Korea 11 Kč

6. Madagaskar 11 Kč

7. Myanmar 11 Kč

8. Rwanda 12 Kč

9. Filipíny 14 Kč

10. Eritrea 14 Kč

Ceny piva v Praze

U Zlatého tygra - Plzeňský Prazdroj

0,5 l / 36 korun

Novoměstský pivovar – Novoměstský kvasnicový ležák (světlý / tmavý)

0,5 l / 65 korun

Klášterní pivovar Strahov – Sv. Norbert tmavý

0,5 l / 59 korun

U Pinkasů – Master 18°

0,4 l / 58 korun

Staroměstská restaurace – Velkopopovický kozel (černé pivo)

0,5 l / 28 korun

Potrefená husa – Staropramen ležák

0,5 l / 34 korun

Pramen internetové stránky pražských pivnic

Zdroj: E15.cz | Autor: Jaroslav Matějka


Strach ze zbytečného papírování a vyšších výdajů vede policii k překvapivému kroku. Při dechových kontrolách řidičů hodlá tolerovat malé množství alkoholu. Kolik? 0,24 promile. To je hodnota, kterou má v krvi dospělý muž zhruba půl hodiny po dopití jednoho desetistupňového piva.

Policisté nechtějí nic jiného než to, co už několik měsíců platí pro přestupkové odbory na úřadech. Ty už dnes takhle nízké překročení zákazu alkoholu odkládají. Pokud se člověk nepřizná, že před jízdou pil.

Práce policie, která musí ze zákona vyřídit jakýkoli případ řidiče s alkoholem, je tak prakticky zbytečná. Zatímco policisté papírují, na řidiče stejně žádný postih nečeká. Policie navíc od Nového roku provádí dechovou zkoušku při každé silniční kontrole. Alkoholových případů proto razantně přibývá.

Policie nechce iniciovat změnu zákona. Ten přitom jasně říká, že v Česku platí nulový limit alkoholu. "Asi by to nebylo dobré. Budeme ale hledat jakékoli jiné řešení tohoto problému," říká šéf dopravní policie Leoš Tržil. O žádném konkrétním řešení ale mluvil nechtěl.

Kvůli jasnému znění zákona by v této chvíli nestačil ani interní pokyn policejním hlídkám k tolerování nízkých hladin alkoholu. Policie tak podle informací LN připravuje šalamounské řešení.

Pomoci by jí měl Český metrologický institut, který testuje přístroje na měření alkoholu. Ten by mohl uvést, že naměřená hodnota pod 0,24 promile není průkazná. Pak by mohl teprve následovat zmíněný pokyn dopravním policistům, kteří by hodnoty pod 0,24 promile začali ignorovat.

Byla by to podobná situace, jaká je v současnosti při měření rychlosti. I když řidič nesmí oficiálně překročit stanovenou povolenou rychlost ani o kilometr v hodině, jistá tolerance tu funguje.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Josef Kolina


Zvýšení spotřebních daní z pohonných hmot, lihu a piva se okamžitě projevilo ve zvýšení cen. Oproti loňskému roku si tak občané za jedno pivo připlatí až korunu. Obdobnou částku též musí dát navíc při tankování benzinu a nafty.

Rok 2010 přivítala Česká republika mimo jiné i vyššími daněmi. Jednou z položek, která se zvýšila, byly i spotřební daně. Od prvního ledna vzrostly sazby u spotřební daně u pohonných hmot, lihu a piva. Na začátku února se k tomu přidá i vyšší daň u tabákových výrobků. Změna sazeb se prakticky ihned přenesla do cen pro spotřebitele a občané si tak za benzin a naftu připlatí od nového roku o více než korunu navíc. Navíc je dost dobře možné, že ceny paliv i nadále porostou. Zhruba o korunu se pak rovněž zdražil nejoblíbenější tuzemský alkoholický nápoj - pivo.

Zvýšení spotřebních daní ale nepostihlo jen motoristy. "Zapláče" také většina tuzemského pivního národa, jelikož od prvního ledna vzrostla rovněž spotřební daň z piva a z lihu. U lihu došlo ke zvýšení daně o 20 korun za litr etanolu a o u ovocných destilátů a pěstitelského pálení pak o 10 korun za litr čistého lihu. V přepočtu se toto vyšší zdanění projevilo zdražením tvrdého alkoholu zhruba o 5 korun (v případě ovocných pálenek asi o polovinu méně).

Spotřební daň z piva se pak zvýšila v základní sazbě o 8 Kč/hl. V nejnižší velikostní skupině podle výroby piva v hektolitrech ročně (do 10 000 hl/rok) sazba narostla z 12 Kč/hl na 16 Kč/hl a adekvátně se také zvýšily sazby v ostatních velikostních skupinách malých nezávislých pivovarů (v rozmezí o 4,8 Kč/hl do 6,4 Kč/hl). Vyšší spotřební daně se už většinou také promítly do cen.

"Prakticky všechny pivovary zdražují, ceníkové ceny se zvedají o 60 haléřů až o 1 korunu za půl litru. Jsem přesvědčen, že všichni musí zdražit," uvedl pro server Podnikatel.cz Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Část pivovarů od 1. ledna ceny v tomto rozpětí skutečně zvýšila. V závislosti na druhu piva zdražily o 60 haléřů až 1 korunu například pivovary Plzeňský Prazdroj nebo Budějovický Budvar.

Některé pivovary, jako Staropramen, už ceny upravily v průběhu prosince 2009. "Díky zvýšené poptávce spojené s prosincovými svátky a přirozenou snahou našich zákazníků předzásobit se za původní ceny bychom nemohli garantovat stoprocentní pokrytí všech objednávek zejména s přihlédnutím k menšímu počtu závozových dnů koncem roku," vysvětlil serveru Podnikatel.cz Pavel Barvík, manažer vnějších vztahů společnosti Pivovary Staropramen. Pavel Barvík zároveň dodal, že ceníková cena jejich nejprodávanějších sudových piv vzrostla o 70 haléřů až 1 korunu na půllitru piva.

Jiné pivovary zase zdražení teprve připravují. Rodinný pivovar Bernard přijde s novým ceníkem 18. ledna tohoto roku. "Navýšení cen o 0,50 – 0,60 Kč, u lahvového o 0,60 Kč u 11 % se týká velkoobchodů a gastro segmentu. Na supermarketových sítích je plánováno také navýšení cen, avšak termíny jsou závislé na potvrzení od protistrany, dle odhadu konec ledna 2010," uvedl Zdeněk Mikulášek, tiskový mluvčí pivovaru Bernard.

Zdroj: Podnikatel.cz | Autor: Daniel Morávek | Kráceno


Češi vypili za rok 2008 přes 50 milionů litrů nealkoholického piva, což znamená spotřebu 5,03 litru na osobu. Podle údajů firmy Canadean před Českem bylo pouze Španělsko se spotřebou 5,51 litru na hlavu, informoval v úterý agenturu Mediafax Vladimír Vaňka zastupující značku Birell.

"Málokdo ví, že nealkoholické pivo je v podstatě čistě přírodní iontový nápoj bez umělých přísad a konzervantů. Navíc má o 50 procent méně kalorií než běžné sycené limonády, nebo džusy," vysvětlil Vaněk.

Na třetím místě skončili v pití "nealko piva" Němci s 3,88 litry na hlavu za rok.

Češi ve své oblibě pití nealkoholického piva však neotáleli ani v minulém roce, přestože se dá říci, že obecně prodej piva klesl. Například meziroční navýšení spotřeby nealkoholického piva značky Birell v minulém roce činilo 2,7 procenta.

Důvodů, proč nealkoholický nápoj patří k těm nejoblíbenějším, je hned několik. Z hlediska praktického je to například v případě zákazu požívání alkoholu v pracovní době či při řízení motorových vozidel. Roste také procento lidí, kteří pijí nealkoholické pivo v rámci zdravého životního stylu.

Důkazem vzrůstající obliby "nealko piva" je srovnání s rokem 2000, kdy české pivovary vyrobily celkem 117 tisíc hektolitrů piva, za to v roce 2008 to bylo zhruba 496 tisíc hektolitrů piva, což je více než čtyřnásobek.

Zdroj: Eurozprávy.cz


Jubilejní už 20. ročník Slavností piva se uskuteční začátkem února v Táboře. Letos se velké akce, která je v celých jižních Čechách velkou kulturní událostí, zúčastní téměř sedm desítek pivovarů.

Do soutěže o Zlatou pivní pečeť se přihlásilo 68 pivovarů z Čech, Moravy i Slovenska. Ty budou soutěžit celkem v 15 kategoriích. “Poprvé po těch letech budou mít poměrně slušné zastoupení také jihočeské pivovary,“ uvedl organizátor slavností Alois Srb.

V Táboře se tak od 2. do 5. února zúčastní akce dva přední pivovary z Českých Budějovic, jeden z Dražíče a jeden ze Zvíkovského Podhradí na Písecku a jeden také z Koutu na Šumavě. „Je to přeci jen čest pro nás, že budou mít jihočeské pivovary také své zastoupení, doposud tomu tak vždycky nebylo,“ doplnil organizátor.

Součástí celých slavností, které budou slavnostnější, protože půjde o jubilejní ročník, bude i bohatý kulturní a společenský program. Podrobnosti, včetně počtu přihlášených výrobců minerálních vod, kteří budou soutěžit o Zlatý český pramen, zveřejní organizační štáb ve středu na tiskové konferenci v hotelu Palcát.

Zde se také velká část Slavností piva, které se staly jedněmi z největších v Česku, bude odehrávat. Letos záštitu nad akcí převzal i jihočeský hejtman Jiří Zimola.

Zdroj: Jižní Čechy Regiony24.cz | Autor: Mediafax


Pořekadlo praví: Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. V Belgii to platí dvojnásob, protože tam se pivo nejen vaří, ale také se na vaření používá. Restaurace U 3 fontán v městečku Beersel nedaleko Bruselu je vyhlášená jídly vařenými s přídavkem piva. Třeba na tradiční vlámskou specialitu carbonade, tedy hovězí dušené v pivu, tam jezdí hosté z širokého okolí. Spolumajitelka restaurace paní Tres Vergels vaří podle rodinné tradice.

Foto

"Recept je dědictví po mamince a po babičce. Ta ho měla od své babičky. Je tedy dost starý," chlubila se paní Vergels. Nezbytnou přísadou Flanderské carbonade je silné, nasládlé belgické pivo. V beerselské restauraci však do pekáče přidávají živé nakyslé pivo geuze.

Základem pokrmu je hovězí maso a cibule. Hodně nadrobno nakrájené cibule. Na pánvi nebo v pekáči se nechá zhnědnout a pak se přidají kostky masa. Mělo by to být horší maso, které potřebuje dlouhou dobu, aby změklo. Přidá se hnědý nerafinovaný cukr a pivo. To všechno se pak nechá dusit ve vlastní šťávě a pivní lázni.

"Dusíme to minimálně tři hodiny. V pekáči nebo kastrolu se to nesmí vařit. Maso se dusí na mírném plameni, aby změklo a nasáklo chuť piva a karamelizujícího cukru. Přidá se ještě sůl, pepř a je to," ukončila svůj výklad o carbonade paní Vergels. Hnědou barvu dodá hotovému jídlu pivo s cukrem. Ještě je třeba ovšem omáčku zahustit.

"Je to skoro hotové. Jen tam dáme trochu maizeny, tedy kukuřičné škrobové mouky, která způsobí, že maso v omáčce neplave, ale kousky masa se jí pěkně obalí," dodal Thomas Debelder, syn paní Tres Vergels. Chutí se flanderská carbonade podobá našemu guláši. Není v ní však ani špetka papriky a maso se přímo rozsýpá. Podává se s typickou belgickou přílohou - s hranolky.

Pivem se v restauraci v Beerselu dochucují i další jídla. Zdejší chloubou je třeba králík na pivu nebo lesní ovoce marinované s višňovým pivem kriek. Podle paní Vergels sice existují staré recepty pokrmů s pivem, ale kuchaři se stále snaží experimentovat. Někdy to vyjde, jindy bohužel ne.

"Jednou jsme se snažili uvařit pivní polévku z čekankových puků, které jsou také velmi oblíbené v belgické kuchyni. Jenže pivo dalo polévce v kombinaci s čekankou velmi hořkou chuť a dávat do polévky cukr jako u ostatních jídel moc nejde, protože polévka se jen vaří a nepeče se," uvedla jeden z neúspěšných pokusů paní Vergels.

Co se ovšem v kuchyni restaurace U tří fontán povedlo, je dezert známý jako Creme brulé. Do krému, vlastně vanilkového pudinku přidává paní Vergels ještě trochu lambického piva s hnědým cukrem. Potom nechá pudink s cukrovým sirupem na povrhu rychle zapéct, vlastně ogrilovat, aby se na něm vytvořila karamelová krusta. Na první pohled dezert, který vám nabídnou v belgických i francouzských restauracích. Jenže pivo a cukr daly zvláštní karamelovou chuť i samotnému krému.

Nepředpokládal jsem, že někdy v životě budu jíst pudink s pivem, ale tohle pivní kouzlo se paní šéfkuchařce z Beerselu podařilo.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor a foto: Pavel Novák


Pivo od ledna zdraží

[úterý, 29. prosinec 2009]

Pivovary příští rok hodlají zdražit pivo až o 4,6 procenta kvůli vyšší daňové zátěži. Od největších tuzemských pivovarů.

Ceny piva stoupnou zhruba o 60 haléřů až o jednu korunu na půllitr sudového piva. Podle pivovarů je na vině zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) a plánované zvýšení spotřební daně.

"Změna cen nepředstavuje pro naši společnost žádný prospěch, protože do ceníku pouze promítneme zvýšenou spotřební daň na pivo a nárůst DPH o procentní bod. Plzeňský Prazdroj navíc ponese zvýšené náklady ze spotřební daně na pohonné hmoty a vyšší sociální odvody za zaměstnance, které jsou také součástí vládního úsporného balíčku," uvedl již dříve obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tiarnán Ó hAimhirgín.

Kromě Prazdroje hodlá pivo zdražit i Staropramen, který pivo částečně zdražil již v průběhu prosince. "Díky zvýšené poptávce spojené s prosincovými svátky a přirozenou snahou našich zákazníků předzásobit se za původní ceny bychom nemohli garantovat stoprocentní pokrytí všech objednávek zejména s přihlédnutím k menšímu počtu závozových dnů koncem roku," uvedl tiskový mluvčí Staropramenu Pavel Barvík. Staropramen hodlá zdražit půllitr pěnivého moku o 70 haléřů až jednu korunu u nejprodávanějších sudových piv.

Srovnatelné zdražení plánují i další pivovary jako například Budějovický Budvar či Heineken.

Tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček dále uvedl, že pivovary rozhodně podporují návrh skupiny senátorů, aby spotřební daň byla vrácena na původní úroveň. O tom se však rozhodne až na lednové schůzi sněmovny.

Ministr financí Eduard Janota již dříve uvedl, že senátorský návrh rozhodně nepodporuje. Podle Janoty přinese zvýšení DPH a spotřebních daní do státního rozpočtu až 23 miliard korun. Plánované zvýšení má nejvíce postihnout pohonné hmoty a tabákové výrobky.

Zdroj: Eurozprávy.cz | Autor: Tomáš Kraus


Na Švihov za tajemstvím piva

[úterý, 22. prosinec 2009]

Od 25. prosince do 3. ledna lze na hradě navštívit výstavu, věnovanou historii oblíbeného nápoje

Milovníci piva i historických památek se sejdou o Vánocích na vodním hradě Švihov, kde bude od 25. prosince až do 3. ledna otevřena výstava s výmluvným názvem Je libo jedno pivo? Návštěvníci totiž nahlédnou nejen do dějin výroby tohoto oblíbeného moku, ale mohou ho i ochutnat a třeba si i vyzkouší, jak se láhev plnila. Otevřeno bude vždy od 10 do 15 hodin. Vystřídá expozici o kávě.

Pivní výstava na Švihově navazuje na tradici hradních vánočních výstav a střídá loňskou expozici o kávě. „Historie piva, tohoto oblíbeného nápoje, je dlouhá - sahá až do starověku. Jeho cesta k nám a k dnešní podobě nebyla jednoduchá, protože u nás byla oblíbeným nápojem medovina. Po svém příchodu pivo rozhodně nebylo pro široké vrstvy, ba právě naopak,“ vysvětluje Lukáš Bojčuk, kastelán hradu Švihov a naznačuje, co vše se lidé na hradě nyní dozvědí.

Časem si však našlo cestu na naše stoly a český fortel z něj udělal doslova domácí nápoj. Úprava na „české pivo“ vznikla především volbou surovin a způsobem zpracování. Zrodil se tak jedinečný nápoj, který později přinesl slávu českému národu po celém svět. Pojem české pivo výstava přibližuje tím, že představuje výrobní postup a základní vlastnosti tohoto nápoje. Bohužel se však díky převaze novodobých velkovýrobců piva v současných šencích s tímto tradičním nápojem již setkáváme zřídka. Hospoda je dalším pojmem, který výstava představí a návštěvníka seznámí s pravidly hostinců v tuzemsku,“ dodává Lukáš Bojčuk.

Výstava ve své druhé části připomíná Klatovsko, jakožto chmelařskou velmoc a region, kde i po zrušení propinačního práva počátkem 70. let 19. století úspěšně fungovalo několik desítek pivovarů, po kterých již dnes není ani památky.

Po roce 1945 bylo také z regionálních pivovarů odsunuto mnoho odborníků, což často znamenalo zánik podniku. Sledujeme vývoj pivovarnictví až do roku 1948, kdy byla díky Plzeňským pivovarům tato konkurence zlikvidována,“ upřesňuje Lukáš Bojčuk.

Každý host si vylosuje to svoje pivní štěstíčko

Všechny určitě potěší, že expozice je doplněna i o ochutnávku různých druhů piv a na hradě bude možné například vyzkoušet naplnění pivní lahve, zašpuntovat ji korkovou zátkou a odnést domů.

Při odchodu si každý návštěvník hradu vylosuje pivní štěstíčko na cestu k domovu,“ láká kastelán.

Po roce 1945 bylo z pivovarů na Klatovsku odsunuto mnoho odborníků, což často znamenalo zánik podniku.“ Lukáš Bojčuk, kastelán Švihova

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Markéta Sanalla



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI