Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Facebook už láká i pivovary

[pondělí, 12. říjen 2009]

Kdo není na Facebooku, jako by nebyl. Tohle rčení letos objevily také české pivovary. Malé, střední i velké. A nejde už jen o rozšířenou komunitní síť. Pivní reklamní spoty a další videa začali pivovarníci „sázet“ i na servery, jako je YouTube.

Masivní a drahou televizní reklamu tak zčásti začíná nahrazovat internet s cílovou skupinou mladších lidí.

Jen namátkou: Staropramen spustil nedávno ve své prezentaci mezi fanoušky na Facebooku pátrání po soudcích piva ukrytých po Praze, facebookoví fanoušci Heinekenu mohli soutěžit na internetu o nejvtipnější fotky a jejich popisky. Gambrinus využil mimo jiné na Facebooku svou promoakci „Věříme“ a zprostředkovává pivním a fotbalovým fandům komunikaci s oblíbenými sportovci. „Populární je i naše aplikace Pošli plzničku, ke které se už připojilo bezmála půl milionu uživatelů,“ pochvaluje si mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Na YouTube zas prezentuje svá videa různé kvality Gambrinus či menší průmyslový Pivovar Vyškov.

Zdroj: Česká média.cz | Autor: Miroslav Petr


Pivovarnictví na západním břehu Jordánu není jednoduchou cestou k velkým výdělkům. Velkou většinu obyvatel palestinských území tvoří abstinující muslimové. Dovoz surovin komplikují izraelská bezpečnostní opatření. Propagovat palestinské pivo zákazníkům v Izraeli také není jednoduché, píše britský Guardian.

Foto

Přesto pivovar Taybeh vyrábí každý měsíc tisíce lahví ležáku. Minulý víkend pořádal ve stejnojmenné vesnici na východ od Jeruzaléma každoroční Oktoberfest, který nalákal asi deset tisíc návštěvníků. Ve vesnici společně popíjeli zahraniční turisté i Palestinci a Izraelci.

Pivovar se zrodil v období optimismu, které následovalo po uzavření mírových dohod z Osla v polovině devadesátých let. Umírnění na obou stranách doufali, že desetiletí trvající konflikt se blíží ke konci.

Nadím Choury žil dlouhá léta v americkém Bostonu, kde se naučil vyrábět pivo v podmínkách malého pivovaru.

Jeho rodina ho v devadesátých letech nalákala zpátky domů a v roce 1994 investovala jeden a půl milionu dolarů do založení pivovaru.

Foto

Nealko jako pojistka

Žádná banka ani rozvojová organizace totiž na projekt nechtěla poskytnout půjčku. „Banky a nevládní organizace si myslely, že stavět na muslimském území pivovar je šílené," říká Choury. „Teď si ale myslím, že bylo štěstí, že jsme od nich nic nedostali," dodává.

Během druhé palestinské intifády na konci roku 2000 totiž produkce prakticky ustala. Pivovarníci museli propustit spoustu zaměstnanců, ale protože neměli žádné dluhy ani hypotéku, firma nezkrachovala. „Mnoho mých přátel přišlo o podniky, protože jim nemovitosti zabavila banka," vzpomíná Choury.

Nyní je alespoň na západním břehu bojů daleko méně a pivovar je v plném provozu. Kromě tří druhů ležáku vyrábí od léta i nealkoholické pivo Taybeh Halal, které chce pivovar prodávat mladým Palestincům.

Pivovar nepoužívá kromě vody žádné místní suroviny.Částečně jde o snahu rozšiřovat počty zákazníků, částečně má nový produkt zajistit odbyt v případě další eskalace násilí. „Pro případ, že se něco stane, dojde ke změně prostředí nebo politické situace," vysvětluje majitel pivovaru.

Vesnice Taybeh je převážně křesťanská, Chouryho rodina patří k řecké pravoslavné církvi. Počet palestinských křesťanů však klesá. Více lidí z vesnice nyní bydlí v americkém Michiganu než v Taybehu.

Foto

Křehké pivo na slunci

Pivo je překvapivě populární v Japonsku a vyrábí se také v Německu. Téměř všechny suroviny pocházejí ze zahraničí. Chmel dovážejí do Taybehu z Bavorska a České republiky, kvasnice z Londýna a sladový ječmen z Belgie a Francie. Majitel se chlubí, že to jsou společně s vodou jediné používané suroviny. „Většina masově produkovaného piva má v sobě tak deset různých chemikálií, hlavně kvůli zvýšení trvanlivosti. My se držíme Německého zákona čistoty piva z roku 1516 a používáme jen čtyři suroviny."

To ale přináší kvůli politické situaci další komplikace. I když je vesnice Taybeh jen několik minut jízdy od Jeruzaléma, dodávky piva musí projít checkpointem v Tarkumji u Hebronu, kam se dodávka dostane asi tak za dvě hodiny. Tam vojáci auta prohledávají a pivo se překládá na izraelská nákladní auta. Celý proces trvá několik hodin, během kterých stojí pivo na slunci, což může vzhledem k nepřítomnosti konzervačních látek vést k znehodnocení celé várky. „Moje pivo je dost křehké. Nemůžu si dovolit ho nechat sedět na sluníčku," říká Choury.

Foto

Sám má nejen americký pas, ale také Izraelem vydaný průkaz obyvatele západního břehu Jordánu. Proto musí mít ke vstupu do Jeruzaléma zvláštní povolení. To mu umožňuje vstoupit do města jen přes určený checkpoint, a to pouze pěšky. Nesmí tam zůstat přes noc a povolení musí obnovovat každý měsíc.

Pivovar dříve dovážel z Evropy i lahve, dodávky ale často měly ohromné zpoždění, a tak přešel na izraelské výrobky. Choury by chtěl vyvážet víc nealkoholického piva do arabského světa, naráží ale na velké množství překážek. Například Jordánci na ochranu svého pivovarnictví nasazují závratně vysoká dovozní cla. Podobné překážky obchodu rozdělují většinu arabských zemí.

Ekonomická situace se ale mírně zlepšuje na samotném západním břehu Jordánu. „Poptávka prudce vzrostla," říká majitel pivovaru. „Pokud se zlepšuje bezpečnost a přichází prosperita, lidé více slaví," dodává. Jeho čtyřiadvacetiletá dcera Madíz je ve vedení rodinného podniku a jednoho dne má celý pivovar převzít.

Lidé nevěří, že něco jako pivo Taybeh se v Palestině vyrábí," říká podnikatel. „Ve zprávách vidí jen násilí, bomby a povstání. Snažíme se to změnit a ukázat světu, že dokážeme žít se svými sousedy v míru. Jsme lidské bytosti a máme právo si užívat života. Bojů už bylo dost a dost."

Zdroj: Týden.cz


Pivní trubky se musí mýt denně

[sobota, 10. říjen 2009]

Správný hospodský by měl každý den po skončení čepování propláchnout pivní vedení. Na tom se shodují pracovníci firem sanitujících pivní vedení. Včera se v Plzeňském Prazdroji uskutečnilo jejich setkání.

Foto

Sanitaci, která se skládá z důkladného vymytí a dezinfekce, by pak podle odborníků mělo sanitační zařízení absolvovat maximálně jednou za čtrnáct dní. „Ne všechny hospody v Plzni to ale dodržují. Některé to nechávají i déle než měsíc. Ale na druhou stranu jsou i podniky, kde na to hodně dbají a chodíme k nim každý týden,“ říká Martin Borowski, který se sanitaci věnuje.

Na to, zda jsou či nejsou pivní trubky zanesené nečistotami, má vliv i délka vedení. „Samotné čištění trvá dvacet minut. Používá se k němu dvouprocentní chemický roztok. Po skončení se samozřejmě zařízení musí důkladně propláchnout vodou,“ vysvětluje další ze sanitačních techniků Jiří Fišer.

Pokud se pravidelná údržba neprovádí, na pivu je to hodně znát. „Nevytvoří se na něm pořádná pěna a chuť má dozvuky, které k ní v žádném případě nepatří,“ dodává Fišer.

Kromě sanitace je pro správné podávání piva důležité také načepování. To by měl výčepní provádět po skle, kdy je sklenice nakloněna pod úhlem 45 stupňů. Načepované pivo ve skle by mělo mít teplotu sedm stupňů Celsia. „Skladovat by se mělo v teplotě od osmi do patnácti stupňů Celsia. U piva tankového, o které se musí více pečovat, je to pak maximálně do deseti stupňů Celsia,“ sděluje Jan Krátký z Plzeňského Prazdroje, který má na starosti kvalitu čepování piva v hospodách.

Péče o zlatavý mok se podle něho v poslední době v hospodách znatelně vylepšila. „Pomohla tomu i různá školení a také zvyšující se konkurence mezi hostinci. Když si někdo dá někde pivo, které není dobré, má spoustu možností, kam jinam jít,“ dodává Krátký.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl


Navýšení spotřební daně u alkoholu, plánované od příštího roku, může přinést Kácovskému pivovaru podle slov jeho ředitele Davida Hořejšího velké ekonomické problémy.

Zvažujeme zdražení piva hned od ledna příštího roku. O kolik přesně, to zatím nevíme. V současnosti pracujeme na finanční analýze,“ informoval ředitel Hořejší. Pivovar se ale bude, podle jeho vyjádření, snažit ceny kácovského piva Hubertus navýšit jenom o minimum, aby tolik nezatížili konečného spotřebitele.

Zvýšení daně se údajně dotkne nejvíce právě malých pivovarů. A to hlavně těch, které mají dlouhodobé smlouvy s různými řetězci a nebudou tedy moci přiměřeně zvýšit stávající ceny.

Také někteří kutnohorští hostinští už nyní avizují zvýšení cen zlatavého moku, odlivu svých zákazníků v důsledku nárůstu cen piva se ale příliš neobávají.

Schválení balíčku úsporných opatření včetně navýšení spotřební daně považuji za rozumné a potřebné. Cena piva pro naše zákazníky není prioritou. Chodí k nám proto, že se u nás cítí dobře a chutná jim,“ uvedl jednatel společnosti Dačický Pavel Cikner. Hostů podle jeho slov Pivnici Dačický neubude, ani když se cena piva zvýší.

Úbytku zákazníků se neobává ani hostinský z restaurace U Zlatého lva Bedřich Vágner. „Jestliže zvýší ceny pivovar, budeme nuceni je zvýšit i my. Hostů ale bude pořád stejně,“ myslí si Vágner.

Místo točeného si koupí lahvové

Od roku 1993 točí pivo v hostinci U České koruny majitelka Andrea Neslingerová. Dačického desítku tehdy prodávala za čtyři koruny. „O zvyšování spotřební daně za alkohol a cigarety vím, ale ceny piva ani tvrdého alkoholu neplánuji zvyšovat. Vždyť cena za pivo v dnešní době už je i tak velmi vysoká,“ konstatovala Neslingerová.

Koneční konzumenti mají o cenách piva jasno. „Jestli v restauracích bude pivo drahé, raději si domů koupím lahvové,“ prozradil Michal Kubát z Kutné Hory. Jiné řešení by v případě vysoké ceny piva zvolil Karel Pompl ze Šestajovic. „Dal bych si klidně i pivo za třicet korun, ale nebylo by jich už tolik, třeba pouze dvě,“ uvedl.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autorka: Irena Brandejská


Pro vzorky piva k ochutnání se vypravila v těchto dnech část jihlavského Svazu pivních turistů (SPT) do Egypta.

Další členové se po návratu z největšího pivního festivalu světa Oktoberfest v Mnichově, který zavřel brány v neděli, podělili o zážitky s kolegy.

Foto

Atmosféra pohltila každého. Obří stany, poutače, reklamy, kloboučky, dirndly. Člověk by byl schopen za chvíli jódlovat s Němci. Je to monstrózní akce, kde je nejdůležitější se opít, ale my jsme šli jen po degustaci. Oktoberfest byl o pivech pěti největších mnichovských pivovarů. Zápisy o ochutnávkách už jsou v degustovníčku,“ prozradil včera mluvčí SPT Martin Povýšil. Degustovníček, obyčejný sešit se zápisy 2300 značek piv domácích i z celého světa, jež členové SPT poctivě ochutnali, je největším pokladem svazu. Záznamy vede léta Vlastimil Novotný z Jihlavy, známý v tuzemsku i zahraničí mezi špičkami laických znalců piva jako Moris.

Ochutnali jsme také dost piv z exotických zemí. Venezuela, Brazílie, Keňa a další. Teď na ochutnávku čeká norské šestatřicetistupňové pivo s doporučenou spotřebou v roce 2020. Jedno asi vypijeme příští rok a další ochutnáme za deset let,“ plánuje Moris. Třetinka norského piva v exkluzivním balení přijde na 260 korun.

Piva dovážejí členům spolku ze světa známí z dovolených a služebních cest. Sami členové vyrážejí po Česku i zahraničí do vyhlášených prodejen, kde lze sehnat vzorky základní produkce piva z celé planety.

Jako poslední nejexotičtější vzorky ochutnávali jihlavští znalci piva z Grenady, Trinidadu, Svaté Lucie a dalších ostrovů.

Byly to spíš obyčejnější ležáky, ale zajímavá je exotická značka. Ta se špatně shání,“ připomněl Martin Povýšil. Členové SPT u velkých pivovarů dávají přednost pivním speciálům. „Standardní piva jsou pro nás chuťově nezajímavá,“ tvrdí člen spolku Zdeněk Kousal.

SPT letos slaví 15. narozeniny. Jeho členové ochutnali na svých letních výpravách pivo bezmála stovky tuzemských pivovarů.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autor: Stanislav Jelínek


Nazlobení jsou zástupci plzeňských hospod a pivovarů kvůli plánovanému zvyšování spotřební daně. Jedno z opatření, které je součástí takzvaného Janotova balíčku, totiž zdraží pivo i tvrdý alkohol. U zlatavého moku by mělo být navýšení ceny od nového roku padesát haléřů za půllitr.

To ale znamená, že hospody by musely zdražit minimálně o korunu. Bojím se, že lidi budou pít méně. Pro menší podnikatele to je katastrofální,“ říká majitel restaurace Na Libušíně Jiří Vitvera.

Podle něho si po posledním zdražení spousta hostů začala dávat o pivo méně. „A jestli se zdraží znovu, zase jedno uberou,“ doplňuje. Podobně to vidí i majitel několika plzeňských hospod Viktor Starý. „Je to špatné, hlavně vzhledem k tomu, v jaké době se nacházíme. Krize už takhle ubrala hospodám hosty a tohle situaci ještě zhorší,“ bojí se Starý.

Hospody budou vyčkávat

Jestli v případě, že zvýšení spotřební daně vstoupí v platnost, ve svých podnicích pivo zdraží, zatím neví. „V současné době konkurence stále narůstá. Zvyšovat cena se v podstatě nedá. Uvidíme, jak se to v příštím roce vyvine,“ sděluje. Podle provozního Šenku Na Parkánu Vojtěcha Palenčára bude většina hospod vyčkávat a hned od ledna nezdraží. „V prvních měsících si to asi nikdo nedovolí,“ dodává.

Nadšeni nejsou ani v plzeňských pivovarech

Plánovaný krok bude citelným zásahem pro celý český pivní průmysl. Naši cenovou politiku a vývoj cen bohužel nemůžeme dále komentovat s ohledem na platnou legislativu,“ vyjádřil se včera tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. „Pro státní úředníky je nejjednodušší získat peníze na zvýšení cen alkoholu a cigaret. Ví, že lidi ze dne na den kouřit a pít nepřestanou,“ uvedl Petr Míč z pivovarského dvoru Purkmistr.

Cenu určují pivovary

Podle něj bude plzeňský minipivovar sledovat situaci na trhu. „Důležité bude, jak se zachovají velké pivovary, ty určují cenu. Myslím si ale, že hned od ledna skokově nezdražíme,“ dodává. Připouští ale, že vzhledem k cenám surovin a energií jsou náklady na hraně. Kdo rozhodně radost mít nebude, jsou pivaři. „Pamatuji se, že za mých let se říkalo, že která vláda zdraží pivo, padne. To ale dávno neplatí. Přijde mi, že se zdražuje pořád. Ale co se dá dělat. Pít pivo nepřestanu,“ konstatuje Plzeňan Josef.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl


Piva z minipivovarů hodnotil pro MF DNES sládek vyškovského pivovaru Dušan Táborský. Piva známkoval jako učitel ve škole, hodnocení je však obrácené, pětka je nejlepší.

Intenzita vůně. Celková vůně piva by měla být slabá až střední a měla by být sladěna v harmonický celek, tak aby žádná vůně z piva nevynikala. Každé pivo má svoji specifickou vůni a je věcí sládka, aby nekolísala. Příjemnou a pro určitá piva charakteristickou může být slabá ovocná vůně. Svěží vůni charakterizuje mírná kvasničná a hlavně jemná chmelová vůně.

Zdrojem nepříjemných cizích vůní bývají nekvalitní suroviny, ale také chyby v technologii a hygieně provozu, takže pivo pak může být cítit po mýdle, parfému, jablcích nebo spálenině. Zkažené pivo voní nakysle.

Říz. Nejdříve se hodnotí, zda je pivo dobře nasyceno kysličníkem uhličitým. Pokud má pivo správný říz, tak osvěží a bublinky přitom nelezou nosem. České pivo má mít hodně silný říz na rozdíl od anglických větráků.

Plnost. Klasické ležáky jsou plnější, protože jsou záměrně nedokvašené, obsahují víc zbytkového cukru. Při pití zanechávají v ústech hutnější dojem.

Hořkost. Je dána přítomností hořkých kyselin z chmele. Dobré pivo se pozná tak, že hořkost na jazyku ulpívá, neodezní tak rychle. V ideálním případě by měla být mírně drsná. Cizí chuť. Stejně jako vůně, může pivo obsahovat i cizí nevítané chutě, pro které platí v podstatě stejná charakteristika jako u uvedeného popisu cizích vůní. Nepatří do něj ovocné, zeleninové, parfémové nebo bylinné chutě. Po karamelu může chutnat pouze tmavé pivo, ne světlé.

Pokud pivo chutná tak, jako když se rozžvýká stará střídka chleba, může to být tím, že je zoxidované.


Minipivovar. Skrytá lahůdka

[pátek, 2. říjen 2009]

Malé, až rodinné pivovary už fungují skoro v každé jihomoravské vesnici. Žíznivý turista má slušnou šanci, že natrefí na takový šenk, kde čepují chutné pivo. Tam kalné, jinde se špetkou bylin, o kus dál s příchutí višní. Znamená to snad, že kraj proslavený vínem začne ohromovat zbytek světa pivními speciály?

Změní se vinotéky na pivotéky?

Ustoupí dvoudecovky půllitrům?

Vinice chmelnicím?

Nesmysl. Hlavní výrobci zůstanou na Plzeňsku nebo Českobudějovicku. Minipivovary jim nemůžou konkurovat, zůstanou jen koloritem jako třeba řeznictví, kde prodávají domácí klobásky, na které stojí každé úterý lidé ze sousedství frontu.

Znám ovšem několik pivních fajnšmekrů schopných cestovat za novou značkou na konec světa. Co kdyby jižní Morava udělala kompromis a kromě vinařských stezek nakreslila ještě pár pivařských?

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Robert Klos


Speciální piva mají svou soutěž

[pátek, 2. říjen 2009]

Pivních soutěží je v Česku sice méně než těch vinných, ale přesto víc než dost. V žádné se však dosud spolu neutkaly pivní speciály - piva, která nelze zařadit do žádné z obvyklých kategorií výčepní, ležáky nebo nealkoholická, protože se vzájemně hodně liší. Platilo to do poloviny září, kdy se v rámci festivalu Znojemský hrozen 2009 konala první soutěž speciálních a neobvyklých piv.

Přihlásilo se do ní celkem deset pivovarů s šestadvaceti vzorky. Organizátoři, kterými byla společnost Port spolu s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským, rozdělili piva do tří skupin: světlá speciální piva, tmavá a polotmavá speciální piva a neobvyklá piva, tedy piva ochucená nebo vyráběná neobvyklou technologií. Právě vzorek z této poslední kategorie - sladový nápoj Bernard švestka s čistou hlavou - uspěl u dvacetičlenné poroty odborníků a novinářů nejlépe. Paradoxně tedy vyhrál nápoj, který nemůže být označen jako pivo, třebaže jeho základem je nealkoholické jantarové pivo. Právě kvůli podílu přidávaného koncentrátu nespadá do kategorie piva ani nealko piva.

Soutěž speciálních piv se bude příští rok opakovat. „Velmi nás překvapil zájem pivovarů a počet přihlášených piv již v prvním ročníku soutěže překonal naše očekávání,“ uvedl Josef Vacl z pořádající firmy Port. „Potvrzuje se tak trend zvyšujícího se zájmu o speciální i neobvyklá piva a rostoucí popularita dosud málo známých piv.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Co prozradí pivní etiketa

[pátek, 2. říjen 2009]

Jen málokdo kupuje pivo podle etikety, jako to děláme u vína. Někdo si jde spolehlivě za svou značkou a někoho zase zajímá jen cena. Přesto je pivní etiketa důležitý zdroj informací. Dozvíte se z ní, zda jde o pivo lehké, výčepní, ležák nebo speciální a zda je světlé, tmavé, polotmavé nebo řezané, kolik má alkoholu, dokdy byste ho měli vypít...

Všechny tyto informace vám musí sdělit výrobce povinně. Pivovary však někdy zacházejí s povinnými údaji trochu stylem chytré horákyně. Aby se z nich zákazník dozvěděl, co musí, ale zase ne to, čím se výrobce nechce moc chlubit. Takže nezjistíme, kdy bylo pivo vyrobeno, a ani nevíme, jak je čerstvé. V anonymitě může zůstat dokonce i výrobce, protože zákon o potravinách umožňuje místo něj uvést distributora nebo prodejce.

Zákazník se může setkat ještě s dalšími údaji: například že je pivo nepasterované, nefiltrované, že bylo vyrobeno z přírodní minerální vody... Výrobce může všechny tyto informace uvést, pokud jsou ovšem skutečně pravdivé.

Vzhledem k tomu že naprostá většina tuzemských piv je vyrobena metodou spodního kvašení, způsob kvašení se uvádí jen u piv vyrobených svrchním nebo spontánním kvašením či kvašením v lahvi.

***

1 Značka

Značku si každý pivovar chrání, někdy i za cenu soudních sporů. Často mívá českou i zahraniční verzi, většina tuzemských piv se totiž vyváží do zahraničí.

2 Barva

Světlá piva se vyrábějí ze světlých sladů, tmavá z tmavých, karamelových nebo barevných sladů, polotmavé vznikne smícháním světlého a tmavého sladu, řezané smícháním světlého a tmavého piva stejného druhu.

3 Druh piva

Pivo musí být označeno druhem podle vyhlášky (lehké do 7%, výčepní 8-10%, ležák 11-12%, speciální nad 13%). Výrobce může přidat i údaj o stupňovitosti - například ležák 12%, jedenáctiprocentní pivo, 12o - pokud odpovídá skutečné hodnotě extraktu.

4 Výrobce

Ne vždy se dozvíte, ve kterém pivovaru bylo pivo vyrobeno a plněno, jako v tomto případě. Obzvláště u velkých pivovarských skupin, které vlastní více pivovarů, třeba i v zahraničí, se můžete jen dohadovat, kde pivo uvařili. Jindy se musíte smířit například s údajem „vyrobeno pro Tesco“.

5 Českobudějovické pivo

Evropské logo pro Chráněné zeměpisné označení dává zákazníkovi garanci, že pivo bylo skutečně vyrobeno v Českých Budějovicích a že nejde o napodobeninu. České pivovary, které vyrábějí pivo technologií typickou pro výrobu českého piva, mohou používat i značku České pivo.

6 Složení

Na většině etiket najdete místo hlávkového chmele „chmelové přípravky“, může to být jak sušený chmel v granulích, tak chemicky připravený chmelový extrakt.

7 Obsah alkoholu

Nemá nic společného se stupni piva, 10% pivo neznamená, že má 10 procent alkoholu. Množství alkoholu závisí na množství cukru v extraktu a stupni prokvašení. Tento 12% ležák má pět procent, ale například Pilsner Urquell (také 12%) má díky nízkému stupni prokvašení jen 4,4 % alkoholu.

8 Minimální trvanlivost

Do této doby výrobce zaručuje, že pivo bude v pořádku, pokud bylo skladováno při optimálních podmínkách. K pití bude ještě pravděpodobně i v dalších týdnech, ale zcela určitě si na něm nepochutnáte. Pivo totiž ztrácí časem na chuti. Jenže uvádět datum výroby, které by bylo pro spotřebitele důležitější, protože lépe vypovídá o čerstvosti piva, není bohužel povinné.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


U příležitosti svátku svatého Václava, patrona českých sladovníků a pivovarníků, byli dnes na Svatováclavské slavnosti českého piva 2009 uvedeni do Síně slávy českého pivovarství a sladařství Ing. Ivan Houska a Ing. Josef Tolar. Toto ocenění bylo již posedmé předáno významným osobnostem za jejich celoživotní profesní přínos oběma oborům.

Naše pivovarství a sladařství by nikdy nedosáhlo světového věhlasu bez těch, kteří se na výrobě piva podíleli svou celoživotní prací,“ uvedl Ing. František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. „Při předávání těchto ocenění si uvědomujeme, že ač technologie i technika kráčí vpřed doslova mílovými kroky, české pivo by nebylo tím, čím je, bez silného vlivu lidského faktoru. Naše obory mají to štěstí, že disponují takovými odborníky v pivovarech, sladovnách a výzkumných i vzdělávacích institucích. Jsem si jist, že tomu tak bude rovněž v budoucnu,“ dodal František Šámal.

Ing. Ivan Houska (* v Praze) je dlouholetý vynikající pedagog a byl řadu let ředitelem Střední průmyslové školy potravinářské technologie v Praze, Podskalské ulici. Během své pedagogické činnosti se podílel na odborné výchově kolem jednoho tisíce specialistů v potravinářském, a především pivovarském oboru. Mezi absolventy školy patří dnešní přední experti a manažeři českého pivovarství a sladařství. V letech 1990 až 2005, kdy vedl školu, se mu ji podařilo zrekonstruovat, zmodernizovat a vybavit mnoha technologickými zařízeními, tak aby vznikla špičková vzdělávací instituce. Škola se rovněž stala místem, které se dlouhodobě sponzorsky podílelo na činnosti nadace pro bývalé vynikající československé a české sportovce a olympioniky. Škola se pod jeho vedením stala institucí, která zahrnuje pět potravinářských oborů a sedm ekonomických a patří k prvotřídním vzdělávacím institucím u nás.

Ing. Josef Tolar (* 1942 v Počátkách) se v průběhu svého dlouholetého působení v Budějovickém Budvaru, n. p., stal synonymem vynikajícího pivovarského odborníka. Během období 24 let, kdy byl sládkem, se mu podařilo zrekonstruovat a zmodernizovat četná technologická zařízení v pivovaru. Tehdejší výstav piva byl v roce 1985 kolem 413 000 hl, zatímco v roce 2008 činil už 1 360 000 hl a export se zvýšil z 18 na dnešních 55 zemí světa. Piva s unikátní a nenapodobitelnou chutí, na jejichž výrobě se Tolar rozhodujícím způsobem podílel, byla mnohokrát oceněna doma a v zahraničí, např. v několika ročnících respektované a renomované Monde Selection v Bruselu. Tolar měl také po roce 1989 možnost prezentovat české pivovarství v různých zemích, např. v Rakousku, Německu, Brazílii, bývalém Sovětském svazu, Koreji nebo Japonsku. Je držitelem podnikových ocenění tuzemských i zahraničních institucí působících v pivovarském sektoru.

Zdroj: Tisková zpráva


Pivovary se zvířetem v názvu získaly nejvíce ocenění v soutěži České pivo roku, kterou vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven. Přerovský pivovar Zubr bodoval hned ve třech kategoriích. Mezi výčepními pivy zvítězil Zubr Classic před pivem Zubr Gold. Ve světlých ležácích skončil Zubr Premium na druhém místě, Zubr Free pak obsadilo třetí místo v kategorii nealkoholických piv.

Jediným dalším výrobcem, který si připsal více než jedno medailové umístění, byl Pivovar Velké Popovice patřící do skupiny Plzeňského Prazdroje. Jeho Kozel Premium zvítězil mezi světlými ležáky, Kozel světlé výčepní pak skončil třetí mezi "desítkami".

Ve čtyřech soutěžních kategoriích bylo dohromady posuzováno 53 piv. Degustátoři je ochutnávali na dvakrát – v dubnu a červnu. Mezi 21 hodnotiteli byli sládci a pivovarští odborníci, z nichž byly čtyři ženy.

Oceněná piva

VÝČEPNÍ (degustováno 16 značek)

1. Zubr Classic

2. Zubr Gold

3. Velkopopovický Kozel, světlé výčepní

SVĚTLÝ LEŽÁK (21 značek)

1. Velkopopovický Kozel Premium

2. Zubr Premium

3. Krušovice, Jubilejní ležák

TMAVÝ LEŽÁK (7 značek)

1. Rebel černý

2. Černá Hora Granát

3. Postřižinské pivo

NEALKOHOLICKÉ PIVO (9 značek)

1. Zlatopramen Nealko

2. Radegast Birell

3. Zubr Free

4. Primátor Nealko

Porotci posuzovali kromě chuti také senzorické vlastnosti piva, zkontrolována byla také jeho stupňovitost. "Výsledky znamenají potvrzení dlouhodobého trendu – nejlepší piva se vaří jak ve velkých, tak i v menších nebo malých pivovarech," zhodnotil anketu výkonný ředitel svazu Jan Veselý.

Zástupci druhé kategorie se letos prosadili i v novinářské anketě Naše pivo 2009. Téměř stovka zástupců médií nominovala 69 různých značek, což je v historii ankety rekordní pestrost. Zvítězil mezi nimi Plzeňský Prazdroj, druhý byl Bernard a třetí Svijany.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk


Švejk: Která vláda zdraží pivo, padne

[čtvrtek, 24. září 2009]

Jen aby se jednotkou dočasnosti vyšší daně nestal „jeden furt“, bojí se východočeští pivovarníci

Tahle historie se opakuje rok co rok. Jenže teď je příčinou zdražování českého národního nápoje něco jiného, než obligátní „nárůst cen vstupů a energií"

Pivo se de facto rozhodla zdražit vláda. Po sečtení vyšší spotřební daně a vyšší DPH zhruba o 67 haléřů, v závislosti na ceně piva. Vláda, která zdraží pivo, padne, jak zní staré rčení? Padla by stejně, na jaře nás čekají volby.

A pít se bude, i kdyby na chleba nebylo, praví letitá zkušenost. „To sice ano, ale posílí se tím hlavně šedá ekonomika. Hostinští budou daně platit ještě méně než doposud a pijáci začnou přecházet k levným značkám,“ míní ředitel náchodského pivovaru Primátor Josef Hlavatý.

Právě malé pivovary nadávají nejvíc. Zvýšení spotřební daně bude pro ně prý likvidační, mnohem silnější obchodní řetězce prý nebudou chtít o navýšení cen ani slyšet.

Takže se nejspíš bude opět čekat, až udělá první krok plzeňský Prazdroj. „Bez komentáře,“ uvedl třeba šéf hlineckého Rychtáře Milan Vedra.

Naproti tomu ředitel poličského pivovaru Karel Witz nutnost zdražení otevřeně přiznává. „Ale bude to v důsledku o korunu. V hospodách se na desetníky nehraje. Nejvíc se bojím toho, aby se z dočasného zvýšení spotřební daně nestalo trvalé,“ řekl.

Ostatně, na často používanou jednotku dočasnosti „jeden furt“ jsou Češi zvyklí už z dob komunistů za okupace Rudou armádou.

Zdroj: Hradecký deník.cz | Autor: Kamil Dubský


Navrhované zvýšení spotřební daně na pivo znamená podle Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPAS) v praxi brutální zvýšení daně o 42 procent na jeden hektolitr piva.

Zvýšení daně podle jeho slov poškodí jak malé tuzemské pivovary, tak i střední a velké. ČSPAS navíc podle Veselého považuje za diskriminační, že na rozdíl od piva by se v rámci úsporných opatření neměla zvyšovat spotřební daň u vína. „My se nezříkáme odpovědnosti při řešení ekonomických problémů, i když jsme je nezavinili. Nemáme nic proti vinařům, ale i vinaři jsou občané a nevidíme důvod, proč by víno mělo být vyjmuto ze zdaňování alkoholu,“ konstatoval ředitel svazu Jan Veselý.

Pivovarnictví je navíc podle jeho slov ryze tuzemský obor využívající prakticky stoprocentně tuzemských surovin, zatímco víno se do ČR více než z poloviny dováží. „Nulovou spotřební daní na víno tak dotujeme vlastně jeho producenty ze zahraničí,“ podotýká Veselý. Víno podle něj zdaňuje přibližně polovina zemí EU.

ČSPAS se kromě toho obává, že zvýšení spotřební daně a daně z přidané hodnoty, které se má týkat piva, půjde na úkor zisku pivovarů. U lahvového piva, které stojí v supermarketu osm korun za láhev, dostává nyní podle svazu pivovar na pokrytí všech svých nákladů čtyři koruny, po zvýšení daní zbude ale pivovaru jen 3,40 koruny. „To je propad zisku zhruba o 15 procent, což je ale zisk, s nímž v současné době pivovary pracují. To znamená, že pokud se zvýšení daní nepromítne do zvýšení cen piva, nezůstane pivovarům nic,“ podotýká Veselý.

Jak uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Zdeněk Juračka, maloobchodníci počítají s tím, že cena piva pro spotřebitele o zvýšené daně vzroste a prodejci tak nevezmou výrobcům piva jejich zisk. „My sami již také nemáme kam ustupovat, mnoho obchodníků je v červených číslech, takže nemůžeme jako v minulosti zvýšení daní u piva kompenzovat z vlastních rezerv,“ tvrdí Juračka.

Podle Veselého by bylo zvýšení cen piva v obchodech lepším řešením, než aby obchodníci požadovali po pivovarech kompenzaci daní z jejich zisků. „Nevěřím ale, že to obchodníci udělají. Nebo si svůj zisk na pivovarech vyberou jiným způsobem,“ konstatoval Veselý.

Podle ČSPAS je v současné době české pivovarství ve špatné odbytové situaci. V prvním pololetí letošního roku ve srovnání s rokem 2008 klesl výstav pro tuzemsko o 5,4 procenta a výstav pro export dokonce o 12,6 procenta. Pokles je zaznamenán i v dalších měsících, v červenci dokonce o 9,4 procenta. Pokud bude situace pokračovat nebo se ještě podmínky pro pivovarský sektor v ČR v důsledku chystaných daňových opatření zhorší, může to podle svazu ovlivnit nejen samotný sektor, ale i řadu návazných odvětví české ekonomiky. Nejčastěji je zmiňován dopad na zaměstnanost. „Podle nejnovější studie společnosti Ernst & Young naše pivovarství významně ovlivňuje zaměstnanost především v sektoru hotelů, restaurací a dalších gastronomických zařízení, kde dnes pracuje nejméně 32 000 zaměstnanců. V maloobchodě, kde se prodává především lahvové pivo je to nejméně 2 800 míst a v dalších dodavatelských odvětvích včetně zemědělství 12 300 pracovních příležitostí,“ uvádí ČSPAS.

Propad zaměstnanosti v gastronomii bude mít podle svazu především regionální charakter. Podle Veselého přitom bude zhruba platit, že tam, kde je již v současnosti situace špatná, bude v budoucnosti ještě horší.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax


Ubude piv z malých pivovarů, hospody se vyprázdní a méně mladých kuřáků si pravidelně koupí svoji krabičku cigaret. I tak může vypadat Česko v příštím roce, pokud projdou všechny plány na změny daní od ministra financí Eduarda Janoty.

Pokud Janota s vládním návrhem uspěje u poslanců, za obvyklých pět piv a krabičku startek budou štamgasti v hospodě i v supermarketu platit od Nového roku celkem pětikorunu navíc.

Malí pivovarníci jsou však přesvědčeni, že vyšší daň ponesou výrobci. Podle ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého na tom budou nejhůř ti, kteří mají byznys postavený na lahvovém pivu. Řetězce u "lahváčů" totiž drží cenu nízko a marže výrobce je výrazně nižší než u sudového piva do hospod. Obchodníci podle něj nebudou chtít zdražit ani po zvýšení daně, a státu tak zaplatí pivovarníci ze svého výdělku.

"Když se odečtou všechny daně, dostává výrobce průměrně z jednoho piva prodaného v řetězcích čtyři koruny. Nyní se tato částka ještě sníží o zvýšenou daň," stěžuje si Veselý. Malé pivovary to podle něj může zlikvidovat.

Na zdražení cigaret zase prodělají tabákové koncerny. Tabákový gigant Philip Morris má za to, že zvýšení daní hlavně zvýší nelegální obchod s cigaretami a stát z toho nic mít nebude. Výrobce musí s propadem prodejů počítat. I když si jej trochu vynahradí koncem roku, kdy si lidé budou dělat zásoby.

Eva Králíková z Referenčního centra léčby závislosti na tabáku odhaduje, že by se díky vyšší dani mohlo ročně vykouřit až o 480 milionů cigaret méně.

"Zvýšení daně na cigarety je absolutně úžasná věc. Je to totiž to nejúčinnější, co v boji proti kouření funguje, a to hlavně u mladistvých," pochvaluje si lékařka.

Na starých cenách zůstanou zřejmě i restaurace. Zvláště řetězce rychlého občerstvení pak mají často "baťovské" ceny s devítkou na konci, které jim neumožní s nimi hýbat.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autoři: Jiří Smetana, Iva Špačková a Tomáš Lysoněk | Kráceno


Lidé z vesnic chodí stále méně do hospod, které byly dříve centrem veškerého dění. Zůstávají raději doma a popíjejí u televize nebo s přáteli lahvová piva, která jsou zhruba o polovinu levnější než čepovaná. Během deseti let se výrazně změnil styl života Čechů. Informoval o tom pivovarnický expert Josef Krýsl z Plzně, který staví restaurační pivovary a školí sládky.

"Lidi si tam už nechodí popovídat a to je velký problém. Na začátku 90. let bylo čepované pivo lacinější než lahvové," dodal. Stav otočily supermarkety a hypermarkety s ohromnou nabídkou konkurenčních piv. Zatímco v 90. letech 20. století se vytočilo více piva v hospodách, posledních deset let jejich podíl klesá. Trend snižujícího se podílu pití piva v hostincích podle šéfa Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého ještě více urychluje hospodářská krize. "Hospoda upadá politikou státu. Když stojí lahvové osm korun a točené 20, tak je těžké se uživit. Hostinští shánějí levnější sudová piva, ale ta se musejí chytit," uvedl starosta Myslovic na Klatovsku Zdeněk Strnad. Ještě před deseti lety byla obecní hospoda trvale plná, dnes tam chodí 15 lidí. V okolních Obytcích a Habarticích hostince skončily. Myslovice příští rok přistaví patro, letos upraví kuchyni. Aby byl z hospody tahák, potřebovala by obec deset milionů korun. Nový nájemce začne od října vařit 100 obědů denně, které bude také rozvážet. "Pokud by vesnická hospoda nedělala akce, tak by okamžitě zůstala jedna v okruhu 15 km. Zkoušíme leccos, ale řada štamgastů zemřela a lidé mají hluboko do kapsy," řekl Bohouš Trojánek z obecní hospody v Kramolíně na Plzeňsku. Počet hostů klesl během pěti let téměř na polovinu. Hostinští v okolí, kteří nemají provozovnu ve svém, končí nebo omezují otevírací doby a otevírají jen večer.

Trend vyšší konzumace balených piv bude pokračovat. Pití piva u televize, kde se lidé podle Krýsla stávají konzumenty cizích myšlenek, není dobrá. Hospoda byla pozitivní i pro psychiku lidí, kteří tam získali nové nápady i kontakty. Světový trend odvádí lidi k internetu a Facebooku. Restaurace sloužila lidem i k řešení problémů. "Když tam člověk přišel a měl problémy v práci nebo doma, tak je řekl nahlas, přátelé to rozebrali a najednou bylo vidět, že to má řešení. A tato komunikace nám bude jednou civilizačně chybět," řekl Krýsl. Vesnické hospody, které nemohou snížit náklady, chtějí dostat zákazníka zpátky. "Šancí je předělat je na místa, kde se řeší problémy obce, kde se schází vesnické spolky, je možné si tam zahrát a zazpívat a kde bude dobré jídlo v přiměřené ceně," uvedl Krýsl.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Václav Prokš


Malé nezávislé pivovary varují před zvýšením spotřební daně o 50 haléřů na půllitr piva. Před nebezpečím varovali v dopise poslance i senátory. "Je to vyložená likvidace rozhodujícího turistického artiklu, který táhne turisty do České republiky. To by nemělo dopad jen do pivovarů," řekl iDNES.cz Jiří Fusek, který drobné pivovary zastupuje.

Zvýšení daně předpokládá balíček úspor, který dnes schválila vláda.

Spotřební daň se může zvýšit kromě pohonných hmot a tvrdého alkoholu také u piva. Vyšší spotřební daň o 50 haléřů na půl litru by oblíbený nápoj zdražila. Malé pivovary tvrdí, že jsou v nevýhodě.

"Poláci zvýšili spotřební daň o 13 procent a okamžitě to znamenalo snížení spotřeby. Na Slovensku to vedlo k likvidaci skoro všech malých pivovarů," řekl prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek. Vypočítal, že spotřební daň by se v České republice příští rok u piva zvedla o 42 procent.

Nyní je spotřební daň u piva 10 procent. Po úpravách by podle malých pivovarů hektolitr "desítky" zdražil z 240 korun na 340 korun, tedy o stovku. Domnívají se také, že budou na balíčku biti dvakrát - spotřební daní i vyšší DPH.

Zmíněné pivovary navíc tvrdí, že je ohrožuje už současná politika obchodních řetězců. "Platí se zpožděním 2-6 měsíců a nedodržují platební termíny bez jakýchkoli možností z naší strany je za to penalizovat. Jinak by totiž vyřadily náš sortiment z prodeje," dodal Fusek.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Filip Horáček


Taký prepad exportu ako tento rok české pivovary ešte nezažili. Najviac sa pritom znížil vývoz piva do Ruska, ktoré bolo vlani po Nemecku a Slovensku tretím najväčším exportným trhom pre české pivovary.

Taký prepad exportu ako tento rok české pivovary ešte nezažili. Najviac sa pritom znížil vývoz piva do Ruska, ktoré bolo vlani po Nemecku a Slovensku tretím najväčším exportným trhom pre české pivovary. Konštatuje to dnes český denník Hospodářské noviny.

Roky sa sľubne vyvíjajúci export piva z ČR na ruský trh sa tento rok v porovnaní s vlaňajškom znížil na polovicu. A zrejme bude ešte horšie.

Podľa analytikov pivovarnícky priemysel v Česku čaká tento rok citeľný pokles. V 1. polroku 2009 sa celková produkcia piva na vývoz znížila medziročne o 13 % na 1,7 milióna hektolitrov. Okrem Ruska klesol vývoz piva aj do Nemecka a na Slovensko. Rapídne ide dole aj domáca spotreba.

Na porovnanie: zatiaľ čo vlani predali české pivovary do Ruska v 1. polroku 161.000 hektolitrov piva, ten rok to bolo iba 92.000 hektolitrov. Hospodárska kríza núti ruských spotrebiteľov výrazne šetriť. A pivo dovážané z Česka patrí v Rusku medzi najdrahšie, takže je medzi prvými položkami, ktoré ľudia škrtajú zo svojich výdavkov.

ČR je všeobecne najväčším dovozcom piva na ruský trh. S veľkým odstupom nasleduje Nemecko. Podľa údajov zo zväzu ruských pivovarníkov sa celkový dovoz tohto nápoja do Ruska v období od januára do konca júna 2009 znížil o 30 %. Minulý rok do tejto krajiny doviezli zahraniční producenti viac ako 803.000 hektolitrov piva, z toho 300.000 len z Česka. V tomto roku by toto číslo malo podľa odhadov klesnúť na 550.000 hektolitrov.

Väčšina pivovarov v ČR pritom svoje produkty vyváža. A aj keď žiadny zatiaľ v dôsledku krízy neskrachoval, niektoré z nich musia počítať s tým, že tento rok sa prepadnú do straty.

Zdroj: O peniazoch Zoznam.sk | Autor: TASR


Podle studie českých a britských vědců má globální oteplování negativní vliv na kvalitu žateckého chmele – důležité suroviny pro výrobu tradičního českého nápoje. Čeští pěstitelé už nyní raději hledají nové odrůdy a uvažují o zlepšení zavlažování.

Výsledky studie ukázaly, že i mírné oteplení způsobuje zkrácení vegetačního období chmele, což zhorší jeho kvalitu.

Ze simulace, při níž vědci použili předpovědi budoucích změn klimatu, vyplynulo, že by výnosy v budoucnu mohly klesnout o 10 procent a obsah tzv. alfa-kyselin, který je hlavním určujícím prvkem kvality, o 13 až 32 procent.

Změn, které mohou přinést zvyšující se teploty, si jsou vědomi i sami pěstitelé chmele. "Náznaky tady jsou, ale spíše jde o dedukci z údajů některých výnosových let. Samozřejmě, pokud je v průběhu léta větší počet tropických dnů, tak se to na chmelu projevuje určitým útlumem," řekl Bohumil Pazler, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.

"Do budoucna se řeší nové odrůdy na bázi žateckého chmelu. Druhá věc, jak předejít negativním klimatickým podmínkám, je otázka závlah, a tím pádem ochlazení mikroklimatu na chmelnici," nastínil Pazler možné způsoby řešení. Šéf Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý nevidí situaci tak tragicky a připomíná, že před dvěma tisíci let se chmel pěstoval v okolí Říma a postupně se s oteplováním stěhoval dále na sever.

"Sám fakt, že k tomu dochází, není překvapující. Současné změny globálního klimatu to mohou pouze urychlit. Dá se očekávat, že se pěstování chmele bude i nadále stěhovat dále na sever nebo do vyšších horských poloh, případně se podaří vyšlechtit více teplomilné odrůdy," podotkl Veselý.

Pouze strašení?

Zároveň upozornil, že už nyní se v Česku spotřebuje jen tisíc tun žateckého chmelu a zbylé čtyři pětiny úrody jdou na export. Přesto však zdůraznil, že tradiční české pivo se bez žateckého chmele neobejde. S tím souhlasí i bývalý dlouholetý sládek Budějovického Budvaru Josef Tolar. "Pokud by se z nějakého důvodu přestal používat žatecký chmel, mělo by to na české pivo nepříznivý dopad. Česká piva jsou postavena právě na typu žateckého chmele," myslí si Tolar.

K výsledkům studie se však Tolar staví rezervovaně a vnímá je jako součást strašení před globálním oteplováním. "Obecně si myslím, že se kvalita žateckého chmele zhoršuje. Jsou zde výkyvy mezi jednotlivými léty, ale to je dáno spíše klimatickými podmínkami v období dozrávání než oteplováním," tvrdí Tolar.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Pavel Škopek


Erotické pivo Hopf prý zvyšuje libido

[úterý, 15. září 2009]

Sládek Jürgen Hopf vaří pivo nesoucí jeho jméno zásadně zcela nahý. Na sobě má pouze bavorskou koženou zástěru a krojový klobouk.

Foto

Moku to prý dodává výjimečné vlastnosti, které lze srovnat s účinky Viagry. Chmelový nápoj údajně zvyšuje libido, a kdo ho ochutná, zapomene na nudné večery u televize a chce se jen milovat.

První várku Hopf získal zcela náhodou. Vlastně omylem, když se pokazil samovarný systém pivovaru v bavorském Schönbrunnu.

Zavolali mě, abych zkusil opravit ten stroj, bydlel jsem jen přes cestu. Bylo to uprostřed noci a nebylo tam živé duše, takže jsem na to šel jen v trenkách a pantoflích,“ vzpomíná na osudnou noc sládek Jürgen Hopf.

Díky tomu, že nešel stroj opravit, musel polonahý Hopf míchat ručně a vytvořil tak unikátní várku piva. „Cítil jsem se divně a věděl, že toto pivo bude jiné a bude se lišit od všech ostatních. Když bylo pivo hotovo a šlo do prodeje, každý, kdo ho vypil, hned cítil účinek. Každý, koho jsem se ptal, mi tvrdil, že týden nezapnul televizi. Místo toho šel rovnou do postele, aby nemarnil čas,“ vysvětluje Hopf, jehož pivo se prodává v lahvích s nahotinkou na etiketě.

Pivní speciál se má teď z Bavorska rozšířit do zbytku Evropy včetně Británie

Zdroj: Blesk.cz | Autor: Famous



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI