Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Tipy na poslední srpnový víkend

[sobota, 30. srpen 2008]

Poslední srpnový víkend v Česku poteče pivo i víno proudem. Na pivních slavnostech ve Štramberku ochutnáte speciály jako Lašský vulkán, Grošák či Černé Uhlo. V Čejkovicích se zase otevírají brány vinných sklepů. Milovníky hudby jistě potěší festival Folková Ohře. Tipy na nejlepší akce - v článku.

Pivní slavnosti ve Štramberku

K ochutnání tu bude v sobotu i v neděli od 11 do 18 hodin pivo od osmi regionálních sládků. Návštěvníci mohou zkusit například čtrnáctiprocentní speciál polotmavý Grošák od Mojmíra Velkého z Minipivovaru Vojkovice, který získal první místo na letošní Jarní ceně sládků ve Zvíkově. Ochutnat můžete i čtrnáctiprocentní tmavý speciál Černé uhlo od kopřivnického sládka Jiřího Vaňka, který nabídne také Lašský Vulkán nebo třeba světlý ležák Hukvaldské pivo.

"Speciálem bude i Šalvějové pivo, světlý ležák, který se vaříval v 18. století a sloužil především ke zpevnění viklavých zubů, zamezení chvění kolen a končetin vůbec," uvedla Simona Grznárová z Infocentra Relax v podhůří Beskyd.

Na příchozí čeká spousta soutěží pro pivní znalce i sportovní fandy, hudební doprovod, pivní speciality i zábava pro děti.

Plzeň i Šumperk

Pivní slavnosti se konají i v jiných městech republiky. Příznivci Gambrinusu mohou zamířit do Plzně na nádvoří pivovaru ve Štruncových sadech a na náměstí Republiky. Mimo jiné tady vystoupí Buster Nixon, Ill Fish, Sunshine, Pražský výběr, Burma Jones, Turbo, Vladimír Mišík, Jirka Zonyga...

V Šumperku pivní slavnosti (v provozu 40 šenků, k ochutnání i speciál Holba Šerák) doplní ohňové show a bohatý hudební program - Support Lesbiens, Karel Kahovec či Viktor Sodoma,... Návštěvníci se budou moci vydat i na prohlídku pivovaru.

Zdroj: iDnes.cz - kráceno


Oštěpařka Barbora Špotáková už má píseň za zlatou olympijskou medaili, kterou získala přesně před týdnem. Hudební skupina Tři sestry dnes v pražské restauraci U Pinkasů premiérově zahrála skladbu Čtvrtá sestra, v níž oslavuje úspěšný pekingský závod české atletky.

Foto

Poslechněte si: Tři sestry - Čtvrtá sestra

Frontman skupiny Lou Fanánek Hagen v textu připomněl dramatický průběh závodu, v něž Špotáková do posledního pokusu prohrávala s Ruskou Marií Abakumovovou. Součástí je i finský komentář závodu, který na Špotákovou udělal největší dojem.

Refrén je oslavou mistryně světa, která nechala zapomenout na to, že nejčastěji rozhoduje závody hned prvním hodem. "Naštěstí však oštěp třímá dáma, která šestým tahem dává mat. Dobrá forma vážně není fáma, jednadvacátýho srpna já se mohu smát," zní za rockových tónů. Špotákové se netradiční dárek hodně líbil. "Písnička je úplně skvělá. Text je opravdu trefný, to Fanánek umí vždycky vystihnout. Je úžasné být součástí písničky, mám velkou radost," pochvalovala si velká fanynka skupiny. Už se těší, až píseň uslyší na koncertě naživo a naučí se ji sama zpívat.

Dnes jí patřila i oblíbená restaurace, která se přejmenovala na hospodu U Špotáků. Slavná oštěpařka byla dokonce symbolicky uvedena jako odpovědná vedoucí, i když tato role by jí rozhodně nebyla vlastní. "Myslím, že nejsem úplně ten typ na šéfování. Neumím na někoho pořádně zařvat. Takže bych asi byla moc hodná šéfka a brzo by se Pinkasi asi rozpadali," svěřila se. U Pinkasů je oblíbeným hostem, dostala tady poukázku na sto piv, od loňského mistrovství světa tu má vlastní půllitr a teď tady může jíst, co hrdlo ráčí. Dostala roční poukázku na jídlo zdarma, která platí i pro jejího přítele Lukáše. Prý aby příště nemusela tolik bojovat s "dobře živenou" ruskou závodnicí.

Text písně Čtvrtá sestra:

Ve čtvrtek po obědě srpen

A sedím jako běžně na báru

Výročí kladiva se srpem

A koukám v televizi na Báru

Dráha je nečekaně kluzká

A čtvrtá sestra má cit pro drama

Bohužel stále vede Ruska

A bitva bude opět prohraná

Naštěstí však oštěp třímá dáma

Která šestým tahem dává mat

Dobrá forma vážně není fáma

Jednadvacátýho srpna já se mohu smát

Zlato má mimořádnou cenu

A zápis do tabulky rekordů

Já přesto vidím za tím ženu

Která má ráda pivo a pár sester akordů

Naštěstí však oštěp třímá dáma

Která šestým tahem dává mat

Dobrá forma vážně není fáma

Jednadvacátýho srpna já se mohu smát

Zdroj: Lidovky.cz


Benešovský pivovar Ferdinand přidal k výrobě pěti druhů piv od nealkoholického po speciální ještě kvasnicové. Jedná se o pivo, které není filtrované ani pasterizované, obsahuje „živé“ kvasinky a řadu zdraví prospěšných látek, které jsou jinak při pasterizaci zničeny.

Zdroj: MF Dnes.cz


Krádež pivních sudů, které se ztratily písecké pivovarské společnosti, mají na svědomí její zaměstnanci. Policisté zjistili, že jich během přepravy vzali 140 kusů. Svému zaměstnavateli způsobili škodu za 220 tisíc korun.

Zdroj: MF Dnes.cz


Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPAS) do současné doby ještě neobdržel oficiální vyjádření Evropské komise o uznání chráněného zeměpisného označení (PGI) „České pivo“.

I přesto ale již mohou výrobci, kteří dodrží podmínky pro výrobu Českého piva, své produkty ochranným označením podle Veselého označovat.

Spotřebitel by měl takové pivo poznat podle loga EU (modrý kroužek s hvězdičkami) a nápisu PGI. „Toto označení potvrzuje, že nejde o partyzánský název české pivo. Zároveň se tím ale výrobci vystavují kontrolám Státní zemědělské potravinářské inspekce, která má dodržování podmínek označení „České pivo“ na starosti,“ konstatoval výkonný ředitel ČSPAS Jan Veselý.

Sousloví české pivo se podle ČSPAS ještě před uznáním evropského ochrany vyskytovalo zhruba na 20 typech piv v ČR. Záruku, že je pivo vyráběno skutečně tradiční technologií a z tradičních surovin, ale bude pro spotřebitele představovat jeho identifikace chráněným zeměpisným označením a logem EU.

Dodržování podmínek výroby chráněného „Českého piva“ je dobrovolné. „Žádná povolení či licence k jeho výrobě, který měl podle některých informací vydávat ČSPAS, nejsou zapotřebí,“ zdůraznil Veselý.

Zdroj: Královéhradecko24.cz


Na největší světovou pivní slavnost Oktoberfest přijedou do Mnichova ve druhé půlce září opět miliony lidí. Kdo si ale v obřích pivních stanech včas nezamluvil místo, bude mít smůlu nebo přinejmenším honičku. Čtyři týdny před velkou slávou je téměř obsazeno.

Popularita pivního svátku se tak pro mnohé předem stává frustrací. Stoly jsou zamluvené už měsíce předem. Pořadatelé tvrdí, že každý ze 14 velkých stanů už musel odmítnout kolem 10.000 zájemců o místo. Nejvíce nabité jsou za dvoutýdenní slavnosti na rozlehlé Terezině louce víkendy.

Takzvané pivní stany, což jsou vlastně obří montované stavby, pojmou najednou až 7000 návštěvníků. Sedí se v nich u obvyklých dlouhých stolů s lavicemi; uprostřed obvykle hraje živá hudba populární popěvky a břeskné odrhovačky německé a světové provenience. Za dobrého počasí mohou sedět venku další tisíce. V každém ze stanů čepuje pivo některý z věhlasných bavorských pivovarů, k tomu se ve velkém rožní voli, prasata, kačeny nebo pro skromnější jedlíky kuřata.

Stany vedou i své seznamy náhradníků. Seznam čekajících je ale s blížící se slávou stále delší. Stejně tak velký problém je v Mnichově sehnat v té době ubytování.

Slavnost milují nejen Němci, ale houfně se do pivní mekky sjíždějí třeba Italové, Američané nebo Japonci. Masy návštěvníků neodrazuje ani cena piva: Máz neboli litrový tuplák letos bude stát rekordních 7,30 až 7,90 eura (až 220 korun). Popíjení z půllitrů je spíše společenský trapas.

Již 174. ročník slavnosti bude bavorská metropole hostit od 22. září do 7. října. Každoročně přijede šest až sedm milionu návštěvníků, kteří vypijí zhruba stejné množství litrů chmelového moku. Ve světě piva nemá nic takového obdoby.

Oktoberfest má být lidový, všeobecně přístupný a rodinný, slibuje hlavní organizátorka Gabriele Weishäuplová. Tak, jak to mají návštěvníci rádi. Proto také letos dali pořadatelé najevo, že si nepřejí propagační nebo sponzorské akce, na kterých by se předváděly hvězdy showbyznysu. Oktoberfest je ke své slávě nepotřebuje. Vedení slavnosti se tak rozhodlo poté, co se loni po Terezině louce mimo jiné producírovala v bavorském kroji mladá dědička hotelového impéria Paris Hiltonová.

Teď už se jen čeká na to, až 22. září všechno zase vypukne. Mnichovský primátor Christian Ude tradičně narazí první sud, natočí první tuplák a podá ho bavorskému premiérovi Edmundu Stoiberovi.

Zdroj: Finanční noviny.cz


První kulaté narozeniny mají o víkendu pivovarské slavnosti v Šumperku. A spolu s nimi budou na nádvoří pivovaru popáté slavit i pivní fajnšmekři a milovníci dobré muziky. Do Šumperka zavítají hudební skupiny v čele se Support Lesbiens, Karlem Kahovcem či Viktorem Sodomou, návštěvníci se budou moci vydat i na prohlídku pivovaru. Slavnosti startují již zítra a vyvrcholí v sobotu.

„Počítáme s tím, že návštěvníci tvoří pestrou věkovou paletu a každému vyhovuje jiný styl zábavy. Tomu jsme se pivovarský areál snažili přizpůsobit a nainstalovali do něj několik pódií, aniž by se účinkující vzájemně rušili,“ vysvětluje za pořadatele akce Lenka Krellerová.

Kromě sobotního taháku na hlavní scéně – kapely Support Lesbiens – tak diváci uslyší i Bludověnku, Holátka nebo tradiční cimbálovku. Odpoledne bude pivovarské nádvoří patřit mušketýrům, večer se naopak promění v mystickou arénu s ohňovou show a Xenou v hlavní roli. „V areálu bude i horolezecká stěna, takže milovníci hor se mohou pokusit zdolat vrchol pomyslného Šeráku,“ dodává Krellerová.

Na slavnostech bude v provozu 40 šenků s pivem i světlým svátečním speciálem Holba Šerák. Vstupné na akci je zítra 20 a v sobotu 80 korun.

Zdroj: MF Dnes.cz


Něco takového by člověk v řeholním domě vskutku nečekal. Spíš by to hledal v areálu nějakého pivovaru nebo ve vyhlášené restauraci. Řeč je o pivním muzeu. Na dvou chodbách a zadním schodišti Salesiánského centra v Praze – Kobylisích ho ale opravdu mají.

Návštěvník si může prohlédnout 2300 českých pivních lahví, 2700 plechovek, několik stovek lahví zahraničních a starých. Kromě toho jsou vystaveny tácky, pivní sklo, otvíráky a další propriety. Nechybí dokonce ani ukázka pivních pet lahví.

Foto

Do muzea se chodí podívat zejména sběratelé nebo další zájemci o pivní kulturu. Lidi, kteří do budovy přicházejí kvůli salesiánským aktivitám, muzeum často překvapí. Pater Antonín Nevola, současný správce muzea, vysvětluje, že všechno vlastně vzešlo z hecu.

Když přítomnost muzea u salesiánů lidem vysvětluji, připomínám slova Františka Nepila, že chlap by měl mít nějakého koníčka. A přidávám doušku, že muzeum charakterizuje lidskou tvář naší řeholní komunity,“ tvrdí s úsměvem Antonín Nevola.

Když salesián Miroslav Dibelka působil v Hranicích na Moravě, začali mu kluci z farnosti nosit zajímavé pivní lahve. Kněz si je vystavil na kuchyňskou linku. Vzal si je i na nové působiště na Čtyři Dvory do Českých Budějovic – tady sbírka z dosavadních třiceti narostla na sedmdesát kousků. Když pater Dibelka z Budějovic odcházel, o lahve už nestál. Vladimíru Kopřivovi a Antonínu Nevolovi bylo líto je vyhodit, a tak je převezli k sobě do Prahy. Zárodek muzea byl na světě. „Přišli jsme k tomu skutečně jako slepí k houslím,“ směje se V. Kopřiva.

Lahve byly nejprve jen u nich v pokoji. Po rekonstrukci Salesiánského střediska v Kobylisích jim ale zdejší chodby přišly velmi dlouhé a zbytečně prázdné. Jak by se tam lahve vyjímaly! „Řešili jsme to v rámci komunity: někdo byl proti, některým to bylo jedno, ale my to prosadili,“ říká spokojeně A. Nevola.

Kuba i Indie

Co patří mezi muzejní majstrštyky? Velká kolekce lahví s Pivrncovými karikaturami. Z plechovek pak čtyři plechovky z Kuby – odkud je skutečně složité něco takového dovézt – a kolekce dánských litrových plechovek. Doby, kdy salesiáni objížděli pivovary a mámili odtud lahve, nebo kdy chodili na každou burzu, jsou minulostí. Zdi kobyliského muzea jsou skoro zaplněny a až budou police zcela plné, bude vyhlášen stop stav. Zatím ale mohou dárci do Kobylis nové „sbírkové předměty“ stále nosit. „Jsme třeba rádi, když naši dobrovolníci (například z Indie) nějakou tu pivní plechovku přivezou,“ prozrazuje pater Nevola. „Není ale tak důležité mít co nejvíc lahví a plechovek, jako spíš mít kompletní série,“ připomíná salesiánský muzejník.

Vystavení lahve nebo plechovky často předchází nutnost vyprázdnit její obsah. Muzejník se tedy zároveň stává znalcem pivních chutí. „Mnohdy je člověk přesvědčen chuťovou kvalitou ochutnávaných piv; zejména u malých pivovarů,“ říká A. Nevola. Stalo se mu někdy, že by ochutnávané pivo bylo naopak tak hrozné, že měl chuť plechovku snad ani nevystavit? Jednou prý ano: šlo o speciální sérii vydanou k získání titulu mistra ligy Spartou Praha.

Fryšták i Plzeň

Vladimír Kopřiva nyní působí ve Fryštáku. S sebou si vzal sbírku pivních etiket. „V albech dnes mám přes osm tisíc českých pivních etiket; je to zhruba polovina možného fondu,“ vysvětluje. Ročně mu přibývá zhruba 600 nových etiket. V. Kopřiva přitom sbírá jen etikety – tedy přední štítky z pivních lahví. Jsou sběratelé, kteří sbírají i tzv. zadovky či krček – papírové označení zezadu lahve nebo z jejího hrdla.

Pražský kurátor sbírky Antonín Nevola odchází v polovině září na nové působiště. Má představu, že pražské pivní muzeum bude administrovat na dálku a když do Kobylis přijede, exponáty alespoň opráší. Novou sbírku na novém působišti prý budovat nebude. Jeho slova by se dala brát za bernou minci, pokud by tím novým místem nebylo město pivu zaslíbené – Plzeň. Uvidíme tedy.

Zdroj: Katolický týdeník | Autor a foto: Aleš Palán


Pivní galerie: 180 druhů piv

[čtvrtek, 28. srpen 2008]

Ani hospoda, ani obyčejný obchod s lahvovým pivem. Pivní galerie v pražských Holešovicích je míněna především jako velké soustředění piva pod jednou střechou. Tento záměr se majiteli firmy Petru Vaňkovi skutečně daří naplnit: zájemci nemusí za pivem nikam jezdit, pivo sem jezdí za nimi.

Foto

V přední části podniku shlíží na návštěvníka nepřeberné množství lahvového piva. Nenajde se snad člověk, který by tu nenašel nějakou novinku. Řekněte – znáte třeba uzené pivo? Tento nápoj po uzeném nejen voní, ale ještě výrazněji chutná. Tohle pivo se samozřejmě nedá pít celý večer, ale jedna láhev poskytne skutečně nezapomenutelný zážitek.

Pivní galerie nabízí produkty malých českých a moravských pivovarů s ročním výstavem do 200 tisíc hektolitrů. Petr Vaněk nabízí také produkci minipivovarů – U Fleků, Na Zvíkově...

To je paleta, že? Aby ne, nacházíme se přece v obchodě s nejširší nabídkou lahvového piva v České republice.

Kromě piv lahvových jsou v zadní degustační místnosti k dispozici vždy dvě piva točená. Co se bude ten který den pít, je možné najít na internetu. Nebo se mohou nechat milovníci piva překvapit. V době naší návštěvy v Pivní galerii to byl broumovský Opat – pivo, jehož složku tvoří med – a pelhřimovský Poutník – možná nejhořčejší české pivo. Stálo za to ochutnat obojí.

Konzumenti, probuďte se

Nápaditý podnik v ulici U Průhonu nabízí sortiment 32 malých a středních českých a moravských pivovarů. Ve stálé nabídce je tu kolem 180 druhů piv. Pro pivo si majitel galerie jezdí sám. Na malé pivovary nedá dopustit.

Proč? „Dodržují klasický způsob výroby. Některé produkty velkých pivovarů jsou tak urychlovány, že už vlastně ani nejde o pivo, ale o pivní nápoj,“ říká Petr Vaněk. Na internetových stránkách je dokonce naléhavá výzva: „Čeští konzumenti piva, probuďte se a dejte o sobě vědět. Je čas učinit kroky na ochranu unikátního dědictví českého piva vyráběného tradiční technologií. Zachraňme pravé české pivo a nepodporujme konzumaci tzv. europiva (vyráběného velkoprůmyslovou technologií).

Do Pivní galerie se nechodí lidi opít, ale pivo ochutnávat. Porovnávají různé typy a druhy. Kromě pivních fajnšmekrů sem přichází i turisté či manželky pivařů. Pivo se totiž v posledních letech stává také žádaným dárkem. A takovému zájmu umí Petr Vaněk vyjít vstříc. Nabízí pověstný metr piv nebo přímo pivní koše. K pětadvacetinám oslavenci zabalí pětadvacet různých piv. „Dělali jsme koš už i k 85. narozeninám. Byl to dárek, který jistě potěšil celou rodinu – bylo v něm totiž také nealko pivo jako připomínka toho, že klient v dětství alkohol pravděpodobně ještě nepil,“ směje se P. Vaněk. Kromě piva samotného galerie nabízí speciální svíčky ve tvaru historických lahví, korbely, sklo, etikety, ohříváčky, knihy o pivu... Pro děti může být vhodné Piveso – při hře se hledají stejné dvojice podtácků.

Pivní turistika

Desítková generace českých pivařů vymírá,“ zamýšlí se P. Vaněk. „Zejména mladí lidé jsou do jisté míry znechuceni masivní reklamou a vyhledávají pivní turistiku. A malé pivovary jim vychází vstříc, když rozšiřují svou nabídku: Broumov začal dělat třeba pepřové pivo, Černá Hora borůvkové... Jsou lidi, kteří se po něm mohou umlátit.

Pivní galerie nabízí i zahraniční speciality: belgická trapistická piva, pšeničné pivo z Německa, nebo dokonce kamenné pivo, kdy se do mladiny přidávají kameny rozžhavené na 1200 stupňů. Nechybí ani psí pivo vyrobené speciálně pro čtyřnohé přátele člověka. Jak ale chutná, pan Vaněk neví – tenhle druh přece jen ještě neochutnal.

Galerie celkově nabízí přes stovku druhů zahraničních piv. Díky nízké režii je vše v dostupných cenách. To platí pochopitelně i pro piva domácí.

Kromě samotného prodeje piva sází Pivní galerie také na osvětu. Zájezdy ze Švédska pravidelně přijíždějí na dvouhodinovou degustaci a přednášku o pivu. Domácí kunčafti zase uvítají prezentaci malých pivovarů. Řekněte: který pivař by nechtěl strávit večer se sládkem a zeptat se ho na všechno, co se piva týče. A kdyby zrovna v Pivní galerii žádný sládek nebyl, na většinu otázek by mu odpověděl sám Petr Vaněk. Ví toho o pivu skutečně hodně.

Zdroj: Katolický týdeník | Autor a foto: Aleš Palán


Každý klášter má svoje speciální technologie a receptury, předávané mezi řeholníky už mnoho generací,“ vysvětluje Marie Mezuláníková výrazné rozdíly v chuti jednotlivých piv. V její brněnské prodejně klášterních produktů Benedictus si zájemci vybírají téměř ze tří desítek pivních značek a druhů z řady zemí Evropy. Naše kláštery reprezentuje Želiv a Strahov.

Foto

Je krátce před polednem a zahrádka u prodejny se začíná plnit stolky, židlemi i zákazníky. Vysoko nad námi čnějí štíhlé věže brněnské katedrály. Sídlo malého obchodu s čajovnou je totiž přímo na Petrově, v gotickém podlaží budovy bývalého kapitulního děkanství. Zdobí jej historické klenby a pravidelné výstavy výtvarných děl. Pivo patří v prodejně k nejvyhledávanějšímu sortimentu.

Jedná se převážně o piva svrchně kvašená, kde je chuť sladu i dalších příchutí intenzivnější. Piva z klášterů se mohou pít při pokojové teplotě, chutnají k mnoha jídlům – i k těm sladkým, včetně čokolády,“ odhaluje část tajemství svých dodavatelů Marie Mezuláníková, z níž se za 18 měsíců trvání prodejny stala už znalkyně kvalitních nápojů.

Zvláště trapistická piva z Belgie a Nizozemí se vyznačují vysokým obsahem alkoholu a chuťovou šíří. Neuvádí se u nich datum doporučené spotřeby, protože tato piva v lahvích často teprve zrají. Podobně jako vína. A čím jsou starší, tím víc je odborníci oceňují,“ říká majitelka prodejny. Vysvětluje také, že se jedna láhev silného trapistického piva může – podobně jako dobré víno – vychutnávat po celý večer. Kdo s tímto silným nápojem jen zahání žízeň, přijde o chuťový zážitek a brzy přestává být pro společnost přínosem.

Zájemců přichází hodně. Nyní si v prodejně vhodné dárky vybírá mladý kněz a žena středních let – právě přijela z Hodonína. „Když jsem v Brně, snažím se tuto prodejnu nevynechat. Ne vždy něco koupím, ale už ta vůně a pohled na výběr Božích darů z exotických dálek mě sem vždy znovu láká,“ říká zákaznice. V sousední čajovně „U anděla za vraty“ mohou zájemci posedět a téměř všechno ochutnat. Dlouhá chvíle nehrozí, mohou se začíst do aktuálního i starších čísel Katolického týdeníku.

Pracovníci prodejny Benedictus ovšem plní i vlastní informační roli. Trpělivě zájemcům vysvětlují jak rozdíly mezi druhy piva a dalšího zboží, tak i historii a poslání řádů či kongregací, které je vyrábějí. Denně na pravou míru uvedou řadu zmatených pojmů. Málokdo třeba zná podstatu mešního vína. Lidé také často nevědí, že košer znamená zvlášť náročný způsob židovské přípravy vína či pokrmů. Nebo že slovo trapista není odvozeno od trápení, ale od názvu francouzského města...

Největší výběr tu mají vína – na 300 druhů. A také u dalších klášterních produktů (čaje, likéry, sýry, marmelády, zdravá výživa z obilních klíčků, medové produkty, mýdla, keramika...) platí, že zákazník za vyšší cenu získává mimořádnou kvalitu.

Řeholníci pivo i všechno ostatní vyrábějí poctivě a s láskou, ovšem jen v malých dávkách, aby se mohli věnovat i modlitbě a dalším duchovním povinnostem. Nemohou tedy cenou konkurovat pivovarům se statisíci vystavenými hektolitry. Jejich výrobky proto nejsou ani na pultech supermarketů,“ říká podnikatelka.

Zákazník by měl vědět, že zakoupením klášterního produktu nepodpoří nějaký vzdálený nadnárodní koncern, ale vždy konkrétní skupinu řeholníků nebo řeholnic, jimž je tato práce často jediným zdrojem obživy,“ zdůrazňuje Marie Mezuláníková.

Zdroj: Katolický týdeník | Autor a foto: Václav Štaud


Jeďte na pivo

[úterý, 26. srpen 2008]

Za pivem přímo do pivovaru

S trochou nadsázky by se dalo říct, že v Česku skončila doba zavírání starých pivovarů a začíná doba otevírání nových pivovarů. Na pivní mapě republiky kvapem přibývají malé restaurační pivovary, které nabízejí pivo „z první ruky“, uvařené přímo na místě, většinou nefiltrované a nepasterované.

Kouzlo těchto minipivovárků -za rok toho uvaří tolik co velký pivovar za jednu směnu - spočívá v tom, že každý nabízí jiné pivo. A některé přidávají k pivu ještě něco navrch. Někde třeba středověkou kuchyni, jinde muzeum pivovarnictví, pivní lázeň nebo možnost uvařit si své vlastní pivo.

Co třeba spojit ochutnávku piva s prohlídkou ruční výroby skla a koupelí v pivních lázních? Takovou možnost dává minipivovar v Harrachově. Nebo si zajet na „kouzelné pivo lásky“ do středověké krčmy v Dětenicích?

***

Zajímavé minipivovary

Zámek a pivovar Dětenice

Středověkou krmi zapijete „zázračným nápojem lásky“, pivem uvařeným na otevřeném ohni.

Zámecký pivovar Chyše

Návštěvu historické památky spojíte s ochutnávkou nepasterovaného a nefiltrovaného světlého, tmavého i polotmavého ležáku Prokop.

Minipivovar Novosad Harrachov

Přímo od stolu můžete sledovat ruční výrobu skla, k jídlu si dát pivo z místního pivovaru a večer se osvěžit v pivní lázni.

Zvíkovské Podhradí

Po prohlídce hradu se můžete výborně najíst v Pivovarském dvoře Zvíkov, kde připravují kromě jiného jedno z nejsilnějších českých piv.

Pivovarský dům v Praze

Můžete tu ochutnat pivo kávové, višňové, kopřivové nebo pivní sekt.

Městský pivovar Štramberk

Horké škvarky z místní domácí kuchyně můžete zapít štramberským pivem. Nezapomeňte ochutnat jedno z nejlepších českých tmavých piv - nefiltrovaný ležák flekovského typu - nebo některé ze speciálních piv s višňovou či švestkovou příchutí.

Pivovar U Rybiček ve Stříbře

Pivovar s varnou přímo v pivnici nabízí kromě vlastního výčepního a ležáku i pivo pšeničné, jako chuťovku pak pivo višňové nebo banánové.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Hana Večerková


V Chrudimi teklo pivo proudem

[pondělí, 25. srpen 2008]

Druhé pivní slavnosti v areálu bývalého pivovaru na sebe o víkendu strhly největší pozornost zdejší veřejnosti.

Ve dvoraně areálu tekl zlatý mok proudem. Návštěvníci se činili seč mohli, aby dokázali, že pivko je i v Chrudimi nejoblíbenějším nápojem většiny „dospěláků“.

Však bylo co ochutnávat. Své značky tu nabízelo hned sedmero pivovarů.

Na své si ovšem přišly i děti. Desetiletý Radek Boháč si nechal na obličej namalovat tygří masku a v doprovodu o čtyři roky starší kamarádky Sáry Štursové netrpělivě vyhlížel každé další číslo sobotního programu. A na co se obě děti těšily? „Asi nevíc na písničky od Kabátů,“ říká Sára za Radkova souhlasného přikyvování. Pro malé a ještě menší nechyběl ani skákací hrad či trampolína, mnozí také využili možnosti svézt se na motorové čtyřkolce.

Pivní slavnosti doprovázel i letos až do pozdího večera bohatý kulturní program. Kromě zmíněného „Kabát revivalu“ se tu představila třeba i „Dechová hudba Chrudimské besedy“ nebo mladé tanečnice z „Tanečního klubu Alfa Pardubice“.

Na své si přišly i ženy během prezentace kosmetiky nebo zajímavé nabídky účesů.

Druhý ročník slavností naznačil, že se v Chrudimi už loni začala rodit tradice, kterou obyvatelé města nebudou míjet bez povšimnutí.

Zdroj: Chrudimský deník.cz | Autor: Marek Nečina


Už tradiční soutěž v pití piva a jiné disciplíny, ve kterých figuroval tento zlatavý mok, ovládla v sobotu Rychtářov. A pivo teklo proudem.

Pivo na bradě, tričku, stole, kalhotách a kdo ví, kde ještě. Jen aby byli nejrychlejší. Přesně to se asi honí hlavou všem účastníkům soutěže v pití piva na čas, kteří přijeli do Rychtářova. Koná se tam totiž pátý ročník Rychtářovského tupláku. A jak už napovídá název, pěnivý zlatavý mok teče proudem.

Ačkoliv je pod mrakem a hosty dokonce osvěžil i déšť, úsměv, se kterým přišli, jim na tvářích zůstává pořád. Že by to bylo právě tím pivem? Možná ano, ale pořadatelé také připravili spoustu vtipných soutěží.

Lidé se mají postupně zúčastnit několika klání, a to v pití piva na čas, hodu sudem, stavění komínů z kastlí a mnoha dalších. A že je zájemců požehnaně!

I pořadatel akce František Vincourek si návštěvnost pochvaluje. „Tuplák tady pořádám už pátým rokem. Tato slavnost se konala už za dřívějšího majitele hospody. Myslím, že by byla škoda, kdybych v tom nepokračoval. Hned na začátku léta se mě lidé chodí ptát, kdy už bude Tuplák,“ tvrdí Vincourek.A dodává, že lidí přišlo opravdu docela dost, víc než třeba vloni, což ho hodně potěšilo. „Prezentace se prodlužuje každým rokem. Hosté chodí postupně. Ceny máme myslím taky pěkné. Tak si říkám, že se lidé mají na co těšit,“ je přesvědčený Vincourek.

Zdroj: Vyškovský deník


Vlastní pivo chce mít město Vimperk na Prachaticku. Jak dnes prozradil starosta Pavel Dvořák (SNK-ED), vařit by ho měl strakonický Měšťanský pivovar.

Vedení města už zahájilo jednání s Měšťanským pivovarem ve Strakonicích o podmínkách, za jakých by zlatavý mok pro Vimperk vařil. “Zatím nemáme rozhodnuto o názvu, láhvi, etiketě, druhu ani stupni piva a ani o ceně. Zatím jde o vizi,“ řekl starosta Dvořák.

Podle současných předpokladů by ale vimperské pivo mělo být k dispozici už do letošních Vánoc. Radnice ho bude prezentovat například při různých kulturních akcích a nabídne ho taky jako dárek vzácným návštěvám, či jako turistický suvenýr. O běžnou distribuci, by se pak staral sám strakonický pivovar.

Vimperská radnice se nechala inspirovat v sousedních Volarech a v Prachaticích. Volary mají své vlastní pivo a nově i hořký bylinný likér pojmenovaný Volarská zlatá. Prachatice si nechávají vyrábět pálenku a od letošního léta také víno, které pochází z moravských vinic. Podobně je na tom město Hluboká na Českobudějovicku, kde obnovili vinici, ale vlastní víno prozatím jako suvenýr dodává městu moravský distributor s etiketou Hluboké.

Zdroj: jižní Čechy 24.cz


Chmel jako bylinka

[pátek, 22. srpen 2008]

Chmel, to není jen pivo, ale také účinná bylinka. Již v dávných dobách se lidé koupali v chmelovém odvaru a pivem omývali vlasy. Čtěte, jak můžete účinků chmelu využít i vy.

Humulus lupulus v lidovém léčitelství

Chmel slouží především k výrobě piva, v dávných dobách byl ale hojně využíván i k léčebným účelům. Pro přípravu různých čajů a koupelí se využívá především květenství v podobě šištiček. Odvar z chmele se pro své antibakteriální účinky v lidovém léčitelství používal především na obkládání špatně se hojících ran.

Nasbírejte si šištičky

Šištice chmelu se sbírají na konci srpna až počátkem září a suší se na slunci nebo uměle při 40 °C. Usušené květenství má kořenitý zápach a nahořklou štiplavou chuť.

Léčivé účinky chmelu: Chmel tlumí ženské potíže

Šištičky chmelu obsahují různá rostlinná barviva, éterické oleje a rostlinné hormony phytoestrogeny, nápadně podobné ženským estrogenům. Phytoestrogeny stabilizují hladinu hormonů a pomáhají tak předcházet menstruačním bolestem, zároveň zabraňují kolísání nálad a bolestem hlavy, kterými ženy často v tomto období trpí. Vědecké studie prokázaly, že působí také preventivně proti nádorům, především proti rakovině prsu. Další pomocníci, látky zvané monoterpeny, likvidují rakovinu v nejranějším stadiu, polysacharidy zároveň posilují imunitní systém.

Chmel proti nespavosti a depresím

Chmel vyvolává přirozenou potřebu spánku. Trpíte-li nespavostí, vypijte 20 minut před ulehnutím chmelový čaj. Pro své uklidňující účinky se bylinka využívá také při nervovém rozrušení, úzkosti a depresích. Chmel dále tlumí křeče, bolesti a snižuje horečku.

Chmel pro krásné vlasy

Již v dávných dobách lidé věděli, že chmel prospívá kvalitě vlasů. Ženy a dívky své kadeře oplachovaly pivem, ještě účinnější je ale silný odvar z chmelových šištiček. V pivu obsažený alkohol totiž nemusí svědčit suchým vlasům.

Jak se dělá čaj z chmelu

Stačí zalít 1 polévkovou lžíci sušených šištiček 250 ml vroucí vody a odkryté nechat 15 minut vylouhovat. Sladit můžete medem. V době menstruace lze vypít i tři šálky chmelového čaje. Tuto dávku ale nepřekračujte, zvláště pokud trpíte alergií na pyly.

Zdroj: Vaření.cz | Autor: Jiřina K.


Tuzemští pivaři nezopakovali loňský famózní výkon v prvním pololetí. Vypili totiž v prvních šesti měsících o 189 tisíc hektolitrů piva méně. Pivovary byly naproti tomu zdatnější, z Česka vyvezly o 138 tisíc hektolitrů více, což je téměř osmiprocentní nárůst. Celkový výstav to ale nezachránilo, poklesl o půl procenta. Vyplývá to z aktuální statistiky Českého svazu pivovarů a sladoven.

,,Už šest sedm let kontinuálně pokračuje růst vývozu, v letošním prvním pololetí téměř o osm procent," potvrdil výkonný ředitel svazu Jan Veselý. Vzhledem k tomu, že export táhne lahvové pivo, ukrojily ,,lahváče" z celkového podílu prodaného sudového a tankového piva. Přesto je většina výstavu stále distribuována prostřednictvím točeného piva. ,,V tomto ohledu jsme s Iry na špici v celé Evropě," dodal Veselý.

Vedle zvýšené poptávky po nealkoholických pivech (o 12,5 procenta) zaznamenávají největší nárůst speciální pivní tanky, které v Česku mění interiéry stále většího počtu hostinců. Podle pivovarského experta Jana Hlaváčka nedosahují nikde jinde na světě tankovny, používané od roku 1995, takového rozšíření a propracovanosti jako v České republice.

Největší tuzemská skupina Plzeňský Prazdroj prodává už celých deset procent čepovaného piva z obřích tanků. Spotřeba tankového piva se za pět let zvýšila o čtvrtinu, jeho letošní průměrná měsíční výtoč je nyní nejvyšší v historii. Informace o růstu prodeje piva z obřích nádob potvrzují také Staropramen a Budvar.

Pivovary sahají k různým zbraním, aby zvýšily nebo alespoň udržely své pozice. Známé už jsou například pojízdné výčepy. Zajímavostí mezi netradičními nástroji je například Pivní pohotovost na pražském Smíchově, provozovaná pod křídly dvojky na trhu - Pivovarů Staropramen. Na jednom místě si mohou zákazníci nakoupit levnější piva desítky druhů značek, a to jak lahvových, tak sudových. Provozovatel ale navíc nabízí například pronájem a prodej grilů pro přípravu selat. Vychází tak vstříc měnícím se trendům, z nichž jedním je stále větší obliba zahradního grilování spojená s konzumací piva. ,,Jsme schopni rozvážet pivo nejen po Praze. Umíme zařídit venkovní akci na klíč. Dovezeme pivo, gril, maso a případně i člověka, který maso připraví," uvedl Tomáš Hrazdíra ze společnosti Trinkers.

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Fencl


Chmel z Račic jde i do Japonska

[pátek, 22. srpen 2008]

Se sklizní chmelu začali tento týden také na rodinné farmě Antonína Alta z Račic. Chmel z celkově 35ha chmelnic postupně převezou a připraví na expedici na farmě u Záluží.

"Předpoklad výnosu je příznivý, klimatické podmínky byly vcelku dobré, takže předpokládáme nadprůměrnou sklizeň. Mimo počasí, že je mokro, nemáme problémy," spokojeně hodnotí průběh prací majitel farmy Antonín Alt. Podle něj mají podobné farmy problémy hlavně v jarním období, kdy jsou potřeba pracovní síly na ruční práci. "V minulosti při těchto pracích pomáhali studenti, ale dnes už nemají zájem. Bereme tedy Slováky, Ukrajince, Poláky nebo Rumuny, ale pracovní síla se hledá těžko," vysvětluje Alt.

Většina českého chmelu je určena na export. Celkově se vyváží asi 80% produkce. Chmel z okolí Záluží a Račic je ze 60% určen pro družstvo Žatec a dalších 40% pro německého obchodníka. "Pak už nevíme kam přesně jde a jaké pivo se z něj dělá, ale expeduje se dál v Německu, ale také do Japonska," popisuje další pouť zeleného zlata Antonín Alt.

Zdroj: Ústecko 24.cz | Autor: Jan Dostal


Etikety: byznys za půl miliardy

[pátek, 22. srpen 2008]

Zhruba 2,7 miliardy pivních etiket vyrobily tiskárny loni pro tuzemské pivovary a letos bude tento počet o několik procent ještě vyšší. Produkce pivovarů totiž dál výrazně roste, přibývají nové značky a etikety mají pomoci pivovarům v rostoucí konkurenci přilákat další konzumenty.

V byznysu s etiketami - pro pivovary i další nápoje - se letos protočí v Česku 500 milionů korun a většina z toho přes Jihočeské tiskárny v Českých Budějovicích a Obchodních tiskárnách Kolín - obojí z uskupení OTK Group.

Cena za kus tohoto malého, ale pro nápojáře důležitého papírku se přitom pohybuje podle velikosti, náročnosti a kvality tisku v rozmezí od pěti haléřů do několika korun. Tiskárny jich chrlí v sériích od několika desítek tisíc po zhruba dvacet milionů kusů.

Jen pro samotné Jihočeské tiskárny představuje tisk etiket 80 procent ze zhruba třísetmilionových tržeb. A celá OTK Group pak ovládá na 85 procent tuzemského etiketového trhu. K zákazníkům patří většina velkých, středních i malých pivovarů u nás.

"Bohužel se růst počtu tištěných etiket neprojevuje i odpovídajícím způsobem ve zvyšování tržeb, což bychom přivítali. Ceny etiket totiž v silné konkurenci v polygrafickém průmyslu spíše stagnují nebo mírně klesají," připomíná ředitel Jihočeských tiskáren Ladislav Blacký.

O růstu zakázek na pivní etikety mluví i evropští tiskařští giganti, jako třeba rakouský koncern Marzek Etiketten s ročním obratem 40 milionů eur. V Česku prodává jen část z loňských sedmi miliard vytištěných etiket. Nejen pivních, ale z velké části i těch, které jsou určeny pro lahve vinařských firem nebo likérek. "Letos očekáváme nárůst prodeje o šest procent," říká Zuzana Richterová z českého zastoupení firmy.

Do tisku pivních etiket se pouští i řada malých tiskáren. Jako klatovský Dragon Press. "Jakýkoliv rozvíjející se obor je pro nás zajímavý. Rosteme s našimi zákazníky," říká Michal Kučera, ředitel této firmy, která se s obratem 30 milionů korun zaměřuje zatím spíš na tisk katalogů a publikací.

Hlad po etiketách navíc dál roste. V Česku dnes existuje už víc než 400 značek piv, před deseti lety to bylo o stovku méně. Roste i odbyt lahvového piva z nejrůznějších hypermarketů.

"Loni jsme v porovnání s předchozím rokem vyrobili o procento víc etiket pro domácí trh a o 7,7 procenta víc pro export. S dalším nárůstem počítáme i letos," říká Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje, který s produkcí skoro 11 milionů hektolitrů nakupuje od domácích i zahraničních tiskáren na 80 druhů etiket.

Etikety na lahve stále víc nakupují i minipivovary. "Zatím prvních 25 tisíc kusů na lahve. Ale další pořizuji průběžně na PET lahve přes reklamní agenturu," říká Vladimír Lažanský, majitel nové značky Prokop a pivovaru s roční produkcí 1500 hektolitrů v Chýších na Karlovarsku.

Pivovary se předhánějí v atraktivním potisku, papírové etikety stále víc doplňují etikety z metalizovaného papíru, hýřivé barvy i retro styl doplňují obrázky spoře oděných slečen i vousatých pánů s pěnivým půllitrem. Přibývají etikety s výrazným popisem nejrůznějších marketingových akcí, k vidění jsou i termoproužky pro signalizaci ideální teploty piva.

Je to marketingový boj na zaplněném tuzemském trhu, kde prodeje piva už několik let stagnují a pivovary rozšiřují hlavně export.

"V takové situaci je role pivní etikety podstatná, i když český spotřebitel se dá někdy jen velmi obtížně ovlivnit a ani sebeatraktivnější etiketa nemusí jeho přesvědčení změnit," připomíná výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Zítra se koná druhý ročník Chrudimských pivních slavností. Akce začíná od jedenácti hodin v areálu bývalého pivovaru.

V loňském roce jsme se rozhodli nastartovat novou tradici v Chrudimi, a protože provozujeme část objektu bývalého pivovaru v Chrudimi, tak jsme zvolili pivní slavnosti, aby se lidem připomnělo místo, kde se dříve pivo vařilo,“ uvedl organizátor Ivan Bílek.

Zájemci ochutnají piva ze sedmi pivovarů - Polička, Havlíčkův Brod, Jihlava, Nová Paka, Náchod, Trutnov a Rodinný pivovar Vrchlabí. Hrát budou kapely od dechovky přes country až po rock.

Zdroj: MF Dnes.cz


Čínské pivo Tsingtao se stalo jedním z hlavních obchodních symbolů olympijských her v Pekingu. Firma si mne ruce. Za posledních šest měsíců hlásí rekordní zisk ve výši 55 milionů dolarů.

Foto

Oproti loňskému roku jde o nárůst 42 procent, za který druhý největší pivovar vděčí právě olympijské kampani. Plakáty s logem olympijských her a lahvovým pivem Tsingtao najdete v Pekingu na každém rohu, píší agentury.

Společnost, ve které vlastní 27 procent americká Anheuser Busch, informace o rostoucích ziscích potvrdila. Vedení Tsingtao sice připouští, že část zisků jde na vrub rostoucí ceně jejich výrobků, ale přesto jim olympiáda nepochybně pomohla.

Pomalu už šlape na paty čínské jedničce China Resources Snow Breweries, jejíchž vlastníkem je londýnský SABMiller.

Že je pivo v Číně populární dokazují také světové statistiky. Země středu se loni stala s 370 miliony hektolitrů největším producentem piva a na světové produkci podíl 21,1 procenta.

Pro porovnání, druhé Spojené státy vyprodukovaly 232,8 milionu hektolitrů, Rusko 109,8 milionu a Německo 106 milionu hektolitrů. Česká republika se drží na šestnáctém místě s 19,897 milionu hektolitrů.

Zdroj a foto: Aktuálně.cz



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI