Rastal

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Prvá pivotéka na Slovensku

[sobota, 29. srpen 2009]

Keď sa povie vínotéka, nič vás neprekvapí, lebo ich je na Slovensku dosť. Ale pri slove pivotéka určite zbystríte pozornosť. Na Slovensku otvorili prvé takéto zariadenie v bratislavskej Karlovej Vsi.

Foto

Prvá slovenská pivotéka sa nerodila ľahko. „Hľadal som niečo, s čím by som mohol podnikať a na internete som narazil na belgické pivá,“ povedal jej majiteľ Peter Blahút. Dalo mu veľa námahy, kým našiel dovozcu špecifických pív na Slovensko. „V Belgicku sa pivovarníctvo rozvíjalo už od stredoveku. Vyrábajú špeciálne druhy, dokonca ovocné či korenisté. Sú typické vysokým podielom alkoholu,“ vysvetľuje Blahút.

Foto

Ceny piva v prvej slovenskej pivotéke:

najlacnejšie pivo – 1,20 eura (36,20 Sk)

najdrahšie pivo – 5,75 eura (173,20 Sk)

najlacnejší pohár – 2,50 eura (75,30 Sk)

najdrahší pohár – 12 eur (361,50 Sk)

Foto

Každé pivo má originálny pohár

Na svete je vyše 15 000 druhov zlatého moku, z toho vyše 800 majú samotní Belgičania. „Jeden z najznámejších je Trappist. Vyrábajú ho mnísi v siedmich kláštoroch a proces výroby poznajú len štyria sladisti,“ hovorí majiteľ slovenského obchodu, kde majú 44 druhov piva. Prekvapia vás viaceré. Od ovocných pív, ktoré nerozoznáte od malinovky, až po pivo, ktoré chuťou konkuruje šampanskému. Popri nevšedných druhoch piva ponúkajú v novej predajni aj originálne pivné poháre. „Je to tradícia a prestíž každého pivovaru, že si vytvoria svoj vlastný tvar pohára. Pri niektorých pivovaroch je slávnejší pohár ako samotné pivo,“ usmeje sa Blahút. Poháre so širokým hrdlom vypustia pri nalievaní viac oxidu uhličitého do vzduchu a tým viac penia, naopak s úzkym hrdlom menej napenia a aj pena v pohári dlhšie vydrží.

Druhy piva:

Trappist

Trappistické pivá sa dodnes varia pod dohľadom mníchov už len v siedmich trapistických kláštoroch, pričom šesť je v Belgicku a jeden v Holandsku. Len tieto môžu svoje pivá označovať výrazom „trappist“. Mníšske umenie sa však šíri aj prostredníctvom komerčných pivovarov, ktoré používajú meno kláštora, ktorý im na to udelil licenciu – tieto označujú pivá výrazom „abbey“.

Ale

Ale je termín používaný na označenie pív kvasených tzv. vrchným kvasením prebiehajúcim obvykle pri vyšších teplotách okolo 20 – 24 °C, keď sú kvasinky počas fermentácie vynášané na hladinu vznikajúcim oxidom uhličitým.

Lambic

Lambikmi sa označujú pivá spontánne kvasené divokými kvasinkami. Tým sa odlišujú od iných druhov, kde sú kvasinky starostlivo kultivované. Pri spontánnom vrchnom kvasení sa do piva dostávajú prírodné kvasinky a vďaka prúdeniu vzduchu aj mikroorganizmy. Pivo tým získava osobitú suchú chuť pripomínajúcu víno alebo mušt. Zlatý mok dozrieva v dubových sudoch až niekoľko rokov (obyčajne tri), novšie a staré pivo sa pri niektorých typoch mieša, a tým sa získava vyrovnanejšia chuť. Neraz prekvapí jemnou rozdielnosťou chutí pri rôznych ročníkoch toho istého piva, podobne ako pri vínach. Tento spôsob výroby patrí medzi najstaršie a je typický pre belgickú oblasť Senna Valley, kde sa nachádza aj Brusel.

Witbier (belgické pšeničné)

Witbier je označenie pre belgické vrchne kvasené pšeničné pivá, ktoré sú veľmi svetlé, matné, jemne kyselkavé, s výraznou pšeničnou a jemnou chmeľovou chuťou. Často sú dochucované pomarančovou kôrou a koriandrom, prípadne je pridaný ovos na zjemnenie chuti. Sú osviežujúce, najmä v letnom období.

Flámske sour ale

Tieto pivá sú kvasené divokými kvasinkami a vyrábané vo flámskej časti Belgicka. Pri výrobe sa často mieša staršie (niekoľko rokov uležané) a nové pivo, ktoré spolu dozrievajú do rôznych podôb sladkokyslých chutí. Červené druhy sú vo všeobecnosti kyslejšie a menej sladové, kým hnedé druhy zvýrazňujú sladovosť (karamelové a čokoládové chute). Chuť chmeľu nie je takmer vôbec zastúpená a nasýtenie oxidom uhličitým je zvyčajne nízke.

Saison

Saison je typ vrchne kvaseného, suchého, ľahko kyselkavého piva s vysokým nasýtením oxidom uhličitým a pomerne vyšším obsahom alkoholu. Tento typ piva je charakteristický pre belgický región Valónska. Prídavkami niektorých bylín a korenín je dotváraná komplexná ovocná alebo citrusová chuť.

Pale Lager (svetlé ležiaky)

Svetlé ležiaky sú najkonzumovanejším druhom piva, za čo vďačia svojmu neutrálnemu charakteru chuti. Farba sa pohybuje od veľmi svetlých po ľahko medené odtiene. Sú obľúbené najmä v letných dňoch na osvieženie a zahnanie smädu.

Bock

Bock je typom silného ležiaka (spodne kvaseného pri nižších teplotách) s pôvodom v nemeckom meste Einbeck v 14. storočí. Tradičné bocky mali tmavú farbu a varili sa z veľmi tmavého sladu. V súčasnosti sa môžeme okrem tmavých stretnúť aj s jantárovou či svetlou farbou. Sú sladšie s chlebovým až karamelovým nádychom.

Zdroj: Pluska.sk | Autor: Rasťo Michalko | Foto: Matěj Kalina


První vaření piva v Hradci Králové je doloženo v roce 1390. Podle historika Zdeňka Doubka to bylo po celá staletí jedno ze základních městských práv a právováreční měšťané si toto privilegium bedlivě hlídali.

Každý dům s tímto právem měl oprávnění vařit pivo,“ řekl Doubek. Pivo se ale nevařilo v jednom pivovaru. V Hradci k tomu sloužily tři pivovary, které uvařily mladinu a na voze ji pak rozvážely po městě. „Každý právovárečný dům vlastnil dřevěné koryto, kterým tuto vzácnou tekutinu sváděl do připravených sudů,“ dodal Doubek. V sudech pak pivo dozrálo. Pivo se ale nevařilo, jak kdo chtěl. Vycházelo se z takzvané týdenice, tedy várky. Kromě místních hospod se hradecké pivo vyváželo do Wroclawi nebo do Kutné Hory. Změna nastala v polovině 19. století, kdy se hradečtí měšťané rozhodli založit Právovárečný městský pivovar. Do města pak mohly dovážet pivo i jiné pivovary.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Budú mať plastové poháre na pivo

[úterý, 25. srpen 2009]

Plány britskej vlády obmedziť násilnosti pod vplyvom alkoholu plošným zavedením plastových pivových pohárov v puboch nebudú populárne, varovali dnes majitelia reštaurácií. Britské ministerstvo vnútra zadalo objednávku na nový dizajn plastových pohárov na pivo.

Cieľom návrhu je zabrániť využívaniu sklených pohárov ako zbraní. Podľa oficiálnych štatistík sa každý rok iba v Anglicku a Walese stane 5500 ľudí terčom útoku skleným pohárom či fľašou. Združenie britského piva a pubov uviedlo, že si neželá povinné zavedenie plastových pohárov na pivo.

"Konzument má z pintového (0,568 litra) pohára lepší pocit, má dobrú váhu a nápoj pohár krásne vyfarbí. Preto chodia ľudia na pivo, aby si to užili," argumentuje. Minister vnútra Alan Campbell sa nechal počuť, že nový dizajn pivových pohárov by mohol významne znížiť počet zranených pijanov.

Zdroj: Pluska.sk | Autor: TASR


Sklizeň chmele zahájili zemědělci v tršické produkční oblasti, která leží na území Olomoucka, Přerovska a Prostějovska. Úroda bude přitom zřejmě na většině míst slabší než loni, a to hlavně kvůli vrtošivému počasí. Výnosy sníží i fakt, že na některých místech vichřice pokosily chmelnice. „Vizuálně vypadají rostliny vcelku dobře, odhad sklizně však není snadný. Vidím to zatím tak na deset metráků z hektaru, což by byl sice nadprůměr, ale v některých letech jsme sklidili i podstatně více,“ řekl Právu například ředitel Zemědělského družstva v Kokorách na Přerovsku Vladimír Lichnovský.

I Kokorským spadly letos při vichřicích některé chmelnice. Zasaženo větrem jich bylo přibližně třináct hektarů. „Způsobilo nám to ztrátu ve výši zhruba deseti miliónů korun. Menší škody nám počasí způsobilo i na dalších plodinách – máku a řepce,“ poznamenal předseda.

Loni Kokorští prodávali tunu chmele za 140 až 180 tisíc korun. „Za kolik se nám jej podaří prodat letos, budeme vědět kolem 10. září, kdy by měla sklizeň skončit,“ uvedl Lichnovský. Rozhodující přitom bude kvalita chmele, hlavně pak obsah látek, které mohou za jeho hořkost.

Všechny zemědělské podniky, které pěstují v tršické oblasti chmel, využívají služeb brigádníků. „My jich zaměstnáme zhruba sto, zejména z Moravy, ale i ze Slovenska,“ dodal Lichnovský. Kokorské chmelnice se rozkládají na ploše zhruba 146 hektarů. V tršické oblasti je zhruba 720 hektarů chmelnic.

Asi 75 procent plochy pokrývá žatecký poloraný červeňák, zbylá část patří hybridním odrůdám. Chmel z tršické oblasti využívá mj. i přerovský pivovar Zubr. „Chmel je pro pivo základním kamenem – dává mu příjemné aroma, pro Zubra tak typické, i správnou hořkost. Při vaření používáme chmel lisovaný hned po sklizni do tzv. granulí, tak je zajištěno uchování jeho vlastností,“ řekla Právu mluvčí pivovaru Hana Matulová.

Zdroj: Právo.cz | Autorka: Vlasta Hradilová


15. srpna byl ve městě Qing dao zahájen 19. mezinárodní pivní festival. Podle informací organizační strany se k účasti na letošním mezinárodním pivním festivalu přihlásilo 102 značek piv ze 17 známých pivovarů z 11 států. Počet zastoupených zemí a zúčastněných značek a pivovarů byl nejvyšší v historii. Mezinárodního pivního festivalu ve městě Qing dao se poprvé zúčastnilo také české pivo Budvar a dalších 13 pivních značek.

Zdroj: Czech CRI.tn


Pivaři se musejí připravit na novinku: ačkoli má pivo na plastové PET lahvi etiketu českého pivovaru, úplně české není.

Značky Klasik a Primus, které prodává v plastu Plzeňský Prazdroj, a značka Starobrno od skupiny Heineken se vaří i stáčejí v zahraničí. LN to potvrdili zástupci obou zmíněných pivovarů.

Kdo si tedy chce v obchodě koupit ryze české pivo, ať sáhne raději do regálu po klasické skleněné lahvi. „Piva Klasik a Primus v PET lahvích stáčíme v Maďarsku, kde je také vaříme,“ říká mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Pivo těchto dvou značek se vyrábí v pivovaru Dreher v Budapešti. „Převážení těchto levných značek z Čech by bylo neekonomické,“ upozorňuje mluvčí Mareček na skutečnost, že Prazdroj nemá v Česku stáčecí linku na plastové lahve.

Podobně je to s dvojicí Starobrno a Zlatopramen, které prodává v plastových „maxilahvích“ společnost Heineken.

Zlatopramen se v Ústí nad Labem vyrábí. Dováží se pak na Slovensko do Hurbanova, kde Heineken stáčí pivo do plastu. „Starobrno se vyrábí přímo na Slovensku. Ale náš vrchní sládek ve Starobrnu Tomáš Pluháček garantuje, že jsou použité stejné ingredience, recept i postup. Licenční Starobrno se tak neliší od toho brněnského,“ ujišťuje mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová. Firma si prodeje piva v plastu pochvaluje. „Po třech měsících, kdy jsme maxilahev uvedli na trh, jsme dosáhli šesti milionů prodaných lahví,“ uvedla Eliášová. Větší počet z nich tvoří Zlatopramen, který se distribuuje v plastu po celém Česku, Starobrno v tomto obalu je dostupné pouze na Moravě.

Piva v licenci se vyrábějí po světě běžně,“ řekl LN ředitel Svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Podle něj je běžné i to, když se pivo v tuzemsku vyrábí a v zahraničí stáčí.

Licenčně se například vyrábí pro místní trh Prazdroj v Polsku a Rusku, Kozel v Maďarsku a Gambrinus na Slovensku. Budvar pak neměl léta stáčírnu na plechovky, tak vozil pivo do Rakouska, kde ho plechovkoval pro místní i český trh,“ dodal Veselý. To, aby se „české pivo“ v zahraničí i vařilo, je ale letošní novinka. Pivovarské skupiny běžně jednotlivé značky „sestěhovávají“ do jednoho pivovaru. Takto například dopadl Braník, který se vaří ve smíchovském Staropramenu nebo Hostan, jenž ze zrušeného znojemského pivovaru přesunul Heineken do Starobrna. Běžné jsou pak licence – belgická Stella Artois určená pro český trh se licenčně vaří přímo ve smíchovském pivovaru Staropramen. Pivovary se nicméně dušují, že „zahraniční české pivo“ z Maďarska či ze Slovenska je stejné jako tuzemské. „Klasik je Klasik, vaříme stejnou technologií, stejnými postupy a při zachování stejného receptu jako v Česku,“ řekl mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. Podle Jana Kočky, majitele minipivovaru ve Varnsdorfu a provozovatele serveru Svět piva, zahraniční výroba u levných piv tolik nevadí. „Při dnešních technologických postupech se dá udělat pivo tak, že cílová klientela levných piv to nepozná,“ řekl LN Kočka. Podle něj pivo může utrpět spíše dlouhým převážením a špatným skladováním u supermarketů. PET lidi chápou jako levné pivo.

S pivem prodávaným v PET lahvích ve velkém začal Heineken se značkami Zlatopramen a Starobrno v květnu. Před čtrnácti dny se k nim pak připojil Plzeňský Prazdroj. Podle průzkumu agentury Simply5, který mapuje vnímanou kvalitu piva v jednotlivých baleních, jsou PET obaly chápané jako příležitostný obal pro laciné pivo.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Ondřej Malý


Na Kladensku byl chmel běžně pěstovaný například na severu Slánska nebo u Zlonic.

Foto

Pivovarnictví na území České republiky má dlouholetou tradici. První zmínky o výrobě piva pocházejí už z roku 1088 a nacházejí se v nadační listině kostela na Vyšehradě. Přes všechny tyto skutečnosti produkce piva kolísá. Svého zatím nepřekonaného vrcholu dosáhla v roce 1992, kdy se z sedmdesáti pivovarů vyexpedovalo rekordních téměř 19 a půl milionu hektolitrů chmelového moku.

Stejně zajímavá jako celá historie piva je i minulost česání chmelu a jeho dalšího zpracovávání. Dříve se zelené zlato česalo ručně, každý česač měl svou řadu rostlin, kterou obratně čistil. Musel otrhat šištičky bez listů a hlavně se stopkami. Množství natrhaných šištiček se měřilo na čtvrťáky neboli věrtele. Od známých Starců na chmelu doba pokročila a úlohu česačů převzala technika. Dnešní česání mají na starosti česačky, které obsluhují většinou najatí brigádníci.

Na Kladensku byl chmel běžně pěstovaný například na severu Slánska a u Zlonic. V současné době je na území celého Kladenska pouze asi 100 hektarů zemědělské půdy osázených chmelem. Jedním ze tří pěstitelů je Karel Bratschetl z Bílichova, který vlastní 44 hektarů chmelnic právě ve známé tradiční lokalitě u Zlonic, ve Šlapanicích, jenž odhaduje, že letošní sklizeň zeleného zlata bude dobrá.

Začínáme česat ve čtvrtek 20. srpna. Podle mého odhadu, budeme do čtrnácti dní s prací hotovi. Na sklizni se bude podílet celkem pětapadesát lidí a šest traktorů. Letos vydatně pršelo a to je pro chmel dobře, takže sklizeň bude podle mého názoru dobrá. Na Zlonicku máme občas se srážkami problémy, jelikož jich je málo,“ vysvětluje pěstitel, který si ještě pamatuje dobu, kdy bylo na jen na Zlonicku 126 hektarů půdy osázených chmelem.

Výměra se postupně zmenšovala, až jsem skončil na té současné. Očesaný chmel putuje do pásové sušárny, kde se šišky usuší na deset procent vlhkosti. Pěstuji odrůdu žateckého poloraného červeňáku a v loni jsem vysázel na zkoušku pět hektarů hrubší odrůdy premianta,“ popisuje Karel Bratschetl.

Největší hrozbou pro český pivní průmysl jsou podle pěstitele, který nejraději pije plzeň, velké monopoly, jež malé pivovary skupují. Na své 48hektarové výměře začne sklízet také družstvo Agros Vraný, kde má chmel na starosti Roman Javořík.

My začínáme česat v pátek 21. srpna. Myslím si, že letošní sklizeň bude dobrá. Minimálně na úrovni loňské úrody. Česat budeme tak čtrnáct až patnáct dní,“ informoval pěstitel chmele Roman Javořík.

Zdroj: Kladenský deník.cz | Autor: Daniela Řečínská


České pivovary se stále více vedle vaření piva věnují také turistickému ruchu. Zejména menší regionální pivovary nabízejí tematické turistické prohlídky, které často nabízejí nevšední zážitky a představují tradiční přípravu českého 'národního' nápoje. Ale velké pivovarnické společnosti nezaostávají. Novou prohlídkovou trasu v těchto dnech otevírá po rekonstrukci také Velkopopovický Kozel.

"Pivní stezky nebudou pro pivovary záchranným pásem, ale představují jeden z projektů podporujících povědomí o značce piva a jméně jeho výrobce a mohou ovlivňovat zákazníka, který pro něj nový druh piva objeví a třeba si jej začne kupovat," říká Ing. Jiří Fusek, prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů.

"A cestovní ruch může, a nepochybuji že bude, velmi významným prvkem pozitivně ovlivňující ekonomiku a zaměstnanost v řadě regionů. Navíc, pivo a kultura právě na českém příkladě ukazuje, že to jde dohromady a máme se čím chlubit," dodal Jiří Fusek.

Mnoho pivovarů si tímto způsobem buduje také vlastní image. Například v minipivovaru v Dětenicích poblíž Českého ráje mohou turisté navštívit atrakci v podobě středověké krčmy. V Chodové Plané na Plzeňsku byly zase při pivovaru vybudovány unikátní pivní lázně.

Při návštěvě hlavního města turisté chodí do restaurace a pivovaru U Fleků, kde kromě prohlídky výrobní části zaujme návštěva pivovarského muzea.

Krajinou barona Ringhoffera

Nedaleko Prahy po dvouměsíčním zkušebním provozu otevírá novou prohlídkovou trasu také Velkopopovický pivovar. Ta by měla nejen přinést zisk samotnému pivovaru, ale také zatraktivní celý region Velkopopovicka z hlediska turistiky.

Prohlídky pivovarů totiž často přilákají návštěvníky do turisticky opomíjených regionů a představují tak výraznou vzpruhu pro cestovní ruch v okolí pivovaru.

"Pro turisty na Velkopopovicku je pivovar něco jako startovní nebo cílový bod. Výhodou je také jeho poloha jen asi 20 km za Prahou. Místní příroda je ideální pro pěší rodinné výlety nebo cykloturistiku. Nedaleko je zámek Štiřín, lesní studny či rotunda a kostel sv. Martina z 9. století," vypočítává turistické cíle vedoucí návštěvnického centra pivovaru Eva Kršňáková.

Prohlídkové trasy jsou přizpůsobeny jak českým, tak zahraničním turistům, kterých každoročně přibývá. Zejména počet ruských turistů rapidně roste.

"Velkopopovický pivovar za prvních šest měsíců roku 2009 navštívilo přes 2000 ruských turistů. To představuje nárůst o neuvěřitelných 140 % ve srovnání s loňským rokem. Celková návštěvnost v pivovaru nám letos vzrostla i přes nepříznivé počasí více než o čtvrtinu ve srovnání s pololetím roku 2008. Vzhledem k celkovému poklesu počtu návštěvníků přijíždějících do České republiky to považujeme za velký úspěch," hodnotí manažer značky Velkopopovický Kozel Luděk Baumruk.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Martin Nevyhoštěný


Proměnlivé počasí letos na jaře a v létě rozhodně netěšilo a netěší každého. Minimálně jednu pozitivní věc však přineslo - milovníci piva si díky němu budou moci pochutnat na moku, který bude mít ten správný říz. Právě vývoj počasí v letošním létě příznivě ovlivnil kvalitu chmele, kterou určuje množství hořkých látek v jeho šiškách.

Bylo dost vláhy a tepla, ale přitom nepanovala žádná velká vedra,“ uvedl včera předseda českého svazu pěstitelů chmele Bohumil Pázler při tradičním setkání chmelařů před začátkem sklizně ve Stekníku na Žatecku. Hořkých látek, které potřebují pro výrobu pivovary, bude v chmelu více než loni. Po dvou špatných letech 2006 a 2007 čekají letos chmelaři podruhé za sebou také mírně nadprůměrnou úrodu co se týče sklizeného množství. „Zatím odhadujeme, že v Česku budeme sklízet 1,2 až 1,25 tuny z hektaru chmele. Celkem bychom mohli sklidit 6550 tun,“ prozradil Pázler.

Zdůraznil ale, že jde o předběžné hrubé odhady před sklizní. První zemědělci začnou s česáním příští týden, většina zahájí sklizeň za dva týdny.

Počasí se sice podepsalo pod vyšší kvalitu chmele, ale jeho výkyvy způsobily chmelařům také problémy. Hned dvakrát totiž chmelnice utrpěly. Nejprve v květnu řádily kroupy, na konci července zase vichřice. Ty poničily téměř desetinu z 5 300 osázených hektarů. A kolem 200 hektarů je zničených úplně. „Někde se ještě dá částečně chmel očesat, ale musí se to dělat ručně, a proto to bude náročnější a dražší,“ vysvětlil Pázler. Chmelaři tím utrpěli milionové škody - jednak přijdou o část výnosů, jednak musí znovu stavět zřícené konstrukce. A stavba hektaru chmelnice stojí přibližně půl milionu korun.

Pěstitelé budou nyní netrpělivě čekat, jaké ceny pivovary prostřednictvím chmelařských obchodníků nabídnou. „Ceny se vyjasní až na konci sklizně. Doufám, že se budou pohybovat na loňské úrovni, ale možná budou o trošku nižší,“ přiznal Pázler. Loni dostávali chmelaři za tunu zpracovaného chmele 190 tisíc korun.

Přestože letošní sklizeň má být ještě o malinko lepší než loni, vyšší ceny to opravdu nezaručuje. Obchodníci budou mít možná problémy loňské úrovně vůbec dosáhnout, protože ve skladech zůstalo ještě asi 2,5 tisíce tun z nadprůměrné úrody roku 2008.

Čeští chmelaři se už několik let potýkají s nedostatkem peněz na obnovu chmelnic, které jsou v průměru starší než v jiných zemích, i tak si ale udržují stále výborné postavení. Dokládá to i počet prestižních ocenění - chmelových řádů. Na mezinárodním kongresu ve Štrasburku minulý týden jej dostalo pět Čechů. Chmelař Emil Bureš ze Žatce se stal dokonce držitelem nejcennějšího řádu III. stupně.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal


Ve snaze prosadit se v drsném konkurenčním prostředí ekonomické krize šetří producenti na kdečem. Německý výrobce piva Veltins ale rozhodně nechce snižovat kvalitu svého chmelového moku, proto se rozhodl omezit výdaje na obalovou technologii.

Jeho ležáky se tak teď prodávají bez etiket pouze ve skleněných lahvích s vyraženým logem.

Foto

Statistiky hovoří jasně, krize ohromila i milovníky ležáků a v Německu jen za první pololetí letošního roku klesla konzumace o pět procent. A podle předpovědí na tom bude druhé pololetí ještě hůře.

Náš sektor nikdy předtím nezaznamenal takový pokles,“ potvrdil krizi v odbytu piva Michael Weiss, předseda Německé unie pivovarníků.

Pivo bez etiket jako reakci na krizi vyrábí pivovar C. & A. Veltins.

Zdroj: Blesk.cz | Autor: Famous


Nech si vraví kto chce čo chce, pivo najlepšie padne studené, najmä v týchto letných horúčavách. Tak prečo to nevyskúšať?

V dobrých reštauráciách sa pivo zvyčajne servíruje do chladených pohárov či už priamo z výčapu, fľaše alebo dokonca plechovky. Slovo zvyčajne ale asi nepoznajú v Icebare v Tokiu.

Majitelia tohto kuriózneho baru sa rozhodli podávať svojim zákazníkom pivo naozaj chladené. Lejú ho totiž priamo do krígľov vyrezaných z kociek ľadu. Neuveríte, ale ročne sa vyrobí viac než milión týchto špeciálnych chladených pohárov, ktoré sa následne rozosielajú po celom svete.

Avšak na to, aby ste ochutnali pivo z ľadových pohárov, nemusíte byť práve majiteľom podniku. Jeden taký si môžete pokojne rozkázať priamo z domu. Výrobcovia uvádzajú cenu bezprepravných poplatkov len 6 dolárov za kus. Avšak keď si zrátate náklady na transport ľadového krígľa, vyjde vás to určite poriadny balík.

Každý ľadový pohár vraj predtým, než sa roztopí, vydrží celú hodinu. Záleží už len na vás, koľko pív stihnete z „podenkového“ pohára za hodinku vypiť.

Pozrite si video, ako celý proces vlastne funguje:

Půllitr z ledu

Zdroj: Adam.sk


Analýza DNA dávných odrůd ječmene by mohla současným pěstitelům pomoci získat varianty, které budou odolnější proti suchu. To má význam i pro české pivo.

Archeologové University of Warwick studovali vzorky ječmene z oblasti Qasr Ibrim v Horním Egyptě (tehdejší Núbii). Vystřídala se zde celá řada kultur, nicméně zajímavé je, že od dob napatského království kolem roku 1000 př. n. l. až po ovládnutí země islámských Egyptem někdy kolem 13. století se zde pěstoval dvouřadý ječmen.

To je trochu zvláštní, protože zemědělství se sem rozšířilo z Blízkého východu, kde, stejně jako ve starověkém Egyptě, byl oblíbenější ječmen šestiřadý, který dává větší výnosy – má de facto 3krát tolik zrn. Myslelo se, že dvouřadý ječmen prostě vznikl z místní divoké formy, jenže genetické analýzy ukázaly, že je tomu jinak. Nubijský dvouřadý ječmen je potomkem domestikovaného ječmene šestiřadého (pozn.: snad původní divoké formy byly dvouřadé a šestiřadý ječmen byl vyšlechtěn až v neolitu, tj. obě formy se asi mohou mezi sebou „překlápět“ relativně snadno). Proč zde ale tato jakoby méně výhodná forma kolem roku 1900 př. n. l. převládla? Příčinou je pravděpodobně časté sucho panující v této oblasti. Na rozdíl od Egypta zde také nebylo tak propracované ovládání nilských záplav.

Pokud bychom identifikovali příslušné geny, které stály za změnou, výsledkem by mohly být odrůdy ječmene (nejspíš i nadále šestiřadé, to by pro genetické inženýry neměl být zvláštní problém), které budou odolnější vůči suchu.

Poznámka: Tento problém se týká i ČR a našeho národního nápoje. Jak se klima stává sušší, je zde stále obtížnější pěstovat pivovarský ječmen.

Další info o dané problematice naleznete např. zde.

Zdroj: Scienceworld.cz & Eurekalert.org


Kéž krize pivní trubky pročistí

[středa, 5. srpen 2009]

Že se krize nevyhnula ani pivovarům, může být pro Čechy, kteří na svoji spotřebu piva věří víc, než v pánaboha, překvapivé. Ale není vůbec. Pivovarnící si nemusí lámat hlavy, jestli za to mohou pivaři domácí nebo zahraniční, turisté, kteří nepřijeli, nebo počasí. Spikli se všichni a dalo se to čekat.

Pro nás, kteří máme pivo rádi, je to ale i dobrá zpráva. Krize by totiž měla nutit pivovary vařit lépe a více dohlížet na to, jak se jejich pivo točí, a hospodské se o své trubky a pípy pečlivěji starat.

Když se pije méně, doplatili na to v Čechách vždycky ti, kteří točili pivo mizerné. A hospody s vyhlášeným pivem nemusely mít strach.

Nezbývá než věřit, že to platí stále.

Zdroj: iDNES.cz | Autor: Martin Biben


Karel Tůma z Milešovic má neobvyklého koníčka. Pomocí drátků spojuje do obrazců barevné uzávěry od pivních sudů. Říká jim „dečky“.

Na třiapadesát těchto výtvorů poprvé představil veřejnosti za místní hasičskou zbrojnicí. Výstavu navštívilo na sto šedesát lidí místních i přespolních.

„Je to, jako když horolezec leze na první horu,“ popisuje pocity, které zažíval v počátcích svého neobvyklého koníčku sedmašedesátiletý Tůma.

Jako důvtipný hospodský brzy zjistil, že s barevnými víčky od pivních sudů by šlo něco zajímavého vytvořit. Nejdelší „dečka“ tvořící název obce Kobeřice u Brna dosahuje délky 4,36 metrů. Skládá se z tří set osmdesáti devíti kusů.

Tůma dal vzniknout od roku 1999 třiapadesáti dečkám s nejrozmanitějšími nápisy, od názvů okolních vesnic i měst, přes prapory organizací, Evropské unie, značky aut, zkratky politických stran, až po známá motta.

Spojením všech jeho výtvorů vznikl téměř sto dvanáct metrů dlouhý pás z devíti tisíc osmi set šedesáti osmi víček propojených osmadvaceti kilometry pozinkovaného drátku, na kterém strávil přes sedm set hodin práce.

Tůma se chystá se svými dečkami přihlásit také na známý pelhřimovský festival rekordů a kuriozit.

Otnický farář Pavel Buchta se po zhlédnutí jeho milešovické výstavy o něm vyjádřil jako o člověku, který něco dovede a také se o to chce s druhými podělit.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autor a foto: Hana Bajáková

Z uzávěrů od pivních sudů vytváří zajímavá díla

Muzeum zve na Pivní práce

[úterý, 4. srpen 2009]

Pivo bylo vždy fenoménem a neodmyslitelnou součástí české kultury. A právě o tomto oblíbeném nápoji pojednává výstava Městského muzea Chotěboř, která nese název Pivní práce. Ivan Pinkava a Tono Stano vytvořili dvě výstavy děl inspirované pivem.

Pinkava zde vystavuje soubor fotografií, na kterých jsou zachyceny intimní zátiší inspirované historickými pivovarskými předměty.

Stano se naopak inspiroval barvou piva a před obří nádrží nafotil siluety svých modelů a vytvořil tak fantaskní snové obrazy.

Návštěvníci mají možnost výstavu v Chotěboři zhlédnout do 30. srpna.

Zdroj: iDNES.cz


Společnost Královský pivovar Krušovice zakončila loňský rok ve ztrátě 44,3 milionu korun, zatímco v roce 2007 činil její čistý zisk 159,7 milionu korun. Naopak tržby společnosti se meziročně zvýšily, a to o 3,3 procenta na 1,196 miliardy korun. Informace vyplývají z účetní uzávěrky společnosti zveřejněné ve Sbírce listin.

Vlastníkem krušovického pivovaru je koncern Heineken. V průběhu loňského roku se Královský pivovar Krušovice stal majoritním vlastníkem společností Starobrno a Drinks Union a byl započat proces integrace akvizic skupiny Heineken v rámci České republiky.

Zdroj: Web reporter.cz | Autor: Barbora Štanglová (Česká informační agentura)


Alkohol stoupne do hlavy za šest minut

[pondělí, 3. srpen 2009]

Za pouhých šest minut po požití začíná alkohol ovlivňovat mozkové buňky: klesá množství chemických látek, které je obvykle chrání.

Zjistili to němečtí vědci. Na lékařském skeneru sledovali mozek pokusných osob, jež skoro metrovým brčkem vypily množství alkoholu odpovídající dvěma sklenkám vína nebo třem sklenicím piva. Do krve se jim tak dostalo pět až šest promile alkoholu.

Na testech se podílelo osm mužů a sedm žen. Jejich mozky reagovaly na alkohol úplně stejně. Testy ukázaly, že negativní účinky alkoholu jsou po jednom pokusu krátkodobé a že mozkové buňky se pak rychle zotaví. Vědci ale varovali, že opakovaná konzumace může omezit nebo zcela zničit tuto regenerační schopnost.

Zdroj: Právo.cz


Sbírka českých pivních sklenic

[neděle, 2. srpen 2009]

Sběratelská vášeň má mnoho podob, rovněž sběratelů různých sklenic, skleniček či pohárů je mnoho. Málokdo se však zaměřuje pouze na pivní a navíc české sklenice, tzv. krýgly a výšky. V Moravském Berouně takový sběratel je...

...a my si jej i jeho sbírku na následujícím, i když mírně postarším, videu krátce představíme.

Sbírka českých pivních sklenic

Zdroj: TV Portály.cz


Produkce piva s minimálním obsahem alkoholu vloni vzrostla o šestinu. Na trhu je už 23 značek. Trhu dominuje Birell. Jde sice stále o zlomek celkové produkce, která loni dosáhla 19,8 milionu hektolitrů, ale nealko piva se staly nejrychleji rostoucím oborem celého pivovarnického trhu.

Lahvové, točené, s minimálním obsahem alkoholu nebo i stoprocentně lihuprosté. Nealkoholické pivo táhne vítězně českým pivovarnickým trhem a každým rokem jeho produkce trhá rekordy. Loni už dodaly tuzemské pivovary na trh skoro 580 tisíc hektolitrů.

Jde sice stále o zlomek celkové produkce, která loni dosáhla 19,8 milionu hektolitrů, ale nealko piva se staly nejrychleji rostoucím oborem celého pivovarnického trhu.

Doby, kdy v Česku existovalo jediné Pito, jsou dávno pryč. Ze 47 průmyslových pivovarů v zemi už vyrábí nealko téměř polovina z nich a na výběr mají konzumenti z 23 značek. Ještě v roce 2000 dodaly pivovary na trh 117 tisíc hektolitrů. Jen v loňském roce vzrostla produkce meziročně o 16 procent. Pouze menší část z toho putovala za hranice.

Nealko pivo je nutností

Zájem o nealko roste postupně už řadu let, největší boom ale zaznamenaly pivovary v posledních dvou letech - v souvislosti s novými a přísnějšími pravidly pro řidiče. "Původně šlo o poměrně nevýznamný doplněk, teď už se ale většina producentů rychle přizpůsobuje tomuhle velmi rostoucímu trendu. Mít nealko pivo v portfoliu je dnes skoro nutnost," připomíná předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

"Výrazný nárůst spotřeby nealko piva souvisí se změnou životního stylu a odpovědností řidičů," uvedl brand manažer značky Radegast Birell Vladimír Vaněk z Plzeňského Prazdroje. Prazdroj loni vyrobil přes 320 tisíc hektolitrů Birellu, což jsou tři procenta jeho celkové produkce. Tahle značka je tak jednoznačně jedničkou na trhu. Patří jí dvě ze tří nealko piv, prodaných na domácím trhu.

Na nealko už sázejí velké i menší pivovary. Třeba v případě Pivovaru Náchod dělá už nyní jeho Primátor Nealko na 15 procent z celkové produkce 130 tisíc hektolitrů. "Ještě před platností nového silničního zákona jsme byli druzí na trhu. Dodnes je nealko pivo pro nás veledůležitá značka. A je jisté, že význam tohoto segmentu piv dál poroste. To je jedna z mála jistot na pivovarnickém trhu u nás," potvrdil ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý.

Hospody berou nealko pivo po sudech

Poptávka po zlatavém moku s minimálním množstvím alkoholu už narostla natolik, že ho hospody ve velkém berou už v sudech a čepují přímo z pípy. Mluvčí Rodinného pivovaru Bernard Zdeněk Mikulášek upozorňuje, že varianta točeného pivního nealka ale není řešení pro každou hospodu. "Hospodské nebo restauratéry vybíráme s větší péčí. Naše nealkoholické pivo je méně prokvašené, a to chce větší starost a zaručený odběr," uvedl Mikulášek.

Podobně mluví i spolumajitel Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. "Záleží na spotřebiteli. Malý motorest dá přednost lahvím. Má-li vyšší obrat, pak vezme i nealko pivo v sudech. Je to prostě služba," říká muž, který šéfuje i Svazu malých nezávislých pivovarů.

Černohorský pivovar prodává nealkoholické pivo s "čistou nulou". Klasické pivo totiž díky speciální technologií rozdělí na dvě frakce: pivo a alkohol. Vedle čistého pivního nealka zůstane i lihovina, prodávaná jako Pivní režná.

Přísnější silniční zákon plus nové trendy v konzumaci alkoholu už přinesly nealkoholické varianty i do výroby vína. V nabídce nealka se například utkávají prakticky všichni přední výrobci a dovozci sektů a šumivých vín.

Graf

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Energetické úspory v procesu vaření piva

[čtvrtek, 30. červenec 2009]

Za použití údajů o termodynamických vlastnostech látek bylo zřetelně ukázáno, že obvyklý způsob tepelného zpracování surovin poskytuje ohromný potenciál úspor spojený s poměrem snížení opařování. Přitom při tvorbě tepla z poskytované primární energie není zmenšena specifická pivovarská efektivita.

Zevšeobecnělé zjednodušené vztahy jsou použity takovým způsobem, aby ukázaly stupeň, při kterém může být energie ušetřena. To se může týkat každého pivovaru, kdy je funkce každoročního objemu výroby snížena o celkové odpařování na hektolitr mladiny, který nebyl odpařen. Během sledování efektivnosti hospodaření s energií byly zahrnuty veškeré technické a technologické možnosti.

Zvláštní pozornost provedeného hodnocení byla věnována rozdílům, které jsou výsledkem zabudování vybavení ke zpětnému získávání tepla, jako například parních kondenzátorů nebo parních kompresorů. Vynikajícím faktem je skutečnost, že úspory primární energie jednoduše rostou. Jsou výsledkem toho, že se může do výrobního procesu dodávat teplo vzniklé odpařováním. V případě přivedení mladiny k bodu varu s nižším celkovým odpařeným množstvím jsou dodatečné úspory primární energie nezanedbatelné. Tato skutečnost by neměla být opomíjena při hodnocení potenciálu celkových úspor.

Během sledování se projevilo, že největší potenciál úspor byl přirozeně nalezen v systémech bez opětovného využívání tepla.

Tudíž v případech, kdy se použijí takové systémy, které celkové odpařování přednostně sníží pod běžný rozsah, je stále ještě poskytováno dostačující množství energie pro ohřev mladiny. V tomto případě je mladina zahřívána přímo.

Zdroj: Agronavigátor.cz



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI