Pivo teklo na slavnostech chmele proudem, některým pivovarům dokonce došlo.

Třiapadesátá Dočesná už je minulostí. Uklízí se, bilancuje. Desetitisíce návštěvníků strávilo na žateckém náměstí dva dny plné zábavy, pořadatelé už se pomalu zamýšlejí a začínají připravovat další ročník, s pořadovým číslem 54.

Desítky slavných i méně známých interpretů se vystřídaly v pátek a v sobotu v Žatci na třech scénách. V pátek znovu pořadatelé připravili „něco neobvyklého“, letos to byl narozeninový koncert skupiny Laura a její tygři, která na náměstí Svobody v čele s Ilonou Csákovou vzpomínala na pětadvacet let bohaté kariéry.

V sobotu pak prostor před hlavní scénou, ale vlastně i celé náměstí, zaplnili lidé, kteří si přišli na Dočesnou poslechnout Láďu Křížka, Mekyho Žbirku, Davida Kollera nebo Brutus. „Největší ohlas měl u diváků David Koller,“ hodnotí Karel Fiala z pořadatelského týmu Dočesné.

S návštěvností slavností je spokojenost. „Byla podobná jako každý rok, desetitisíce lidí se dobře bavily,“ pokračoval Fiala.

Přesné číslo není nikdo schopen prozradit, návštěvnost se ale vždy pohybuje mezi 30 a 50 tisíci lidí za dva dny. „Není vstupné, takže to nemáme přesně podle čeho vypočítat. Jsou to jen odhady, ale lidí bylo dost,“ vysvětlil Karel Fiala proč údaj chybí. Na Dočesnou dorazilo více než dvacet pivovarů z celé republiky i ze zahraničí. Pivaři mohli ochutnat kromě tradičních značek i různé speciály a silnější piva. Jedno z nich, osmnáctistupňový Strong, připravil speciálně na Dočesnou i Žatecký pivovar. Vyprázdněno bylo znovu celkem několik stovek sudů. „Dvěma pivovarům dokonce v sobotu v závěru Dočesné došlo pivo. Takže spotřeba letos asi také byla dobrá,“ usmívá se Fiala.

Kelímkový rekord nepadl

Žatec se během slavností chmele a piva pokusil znovu získat rekord v počtu nashromážděných kelímků do jednoho hada. Dočesná jej dlouhá léta držela, letos ji ale překonal festival Rock for People. Rekord nakonec v Žatci nepadl. „V rámci akce Čistý festival se podařilo vybrat zpět devět tisíc kelímků. Bohužel ale v sobotu vandalové stánek, kde se kelímky shromažďovaly, poškodili.“

Dočesná skončila před "pár" hodinami, další ročník, čtyřiapadesátý, už ale pomalu začíná ožívat. Příští rok by měl mít stejný koncept. „Zatím jsme ještě pořád unavení z toho letošního ročníku, ale pomalu začneme připravovat další rok. Nějaká jména už máme v hledáčku,“ říká tajemně Karel Fiala.

„Určitě ale chceme zachovat pátky, kdy představíme něco netradičního, jiného oproti jiným festivalům a akcím,“ dodal.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý

Pivní bar The Prague Beer Museum, který čepuje třicet značek speciálních piv malých a středně velikých pivovarů, otevírá své brány všem milovníkům a znalcům dobrého českého piva!

Ve čtvrtek večer proběhne slavnostní otevření a od pátku 10. září můžete každý den od 12 hod. odpoledne do 3 hod. do rána ochutnávat českou klasiku i odvážné speciality. Bar s více než sto místy a vlastní zahrádkou najdete v Dlouhé ul. 46 v Praze 1.

Na své si zde přijdou všichni fanoušci různých druhů a chutí piv – v nabídce jsou tmavé a světlé ležáky, piva nepasterizovaná, pšeničná nebo s medovou či vanilkovou příchutí atd.

„The Prague Beer Museum nabízí 30 druhů čepovaných piv malých a středně velikých pivovarů z celé České republiky. Každé pivo je zde popsané – jeho složení, chuť a pivovar, kde bylo uvařeno. Navíc se tyto značky budou každý měsíc obměňovat, takže vždy bude možno ochutnat něco nového,“ říká Se Padilla, majitel The Prague Beer Museum, a dodává, „v roce 1989 se v České republice vařilo jen jedno speciální pivo, v minulém roce to bylo již více než 178 druhů piv malých pivovarů a dalších 83 netradičních druhů piv velkých pivovarů. A právě jen u nás je možnost je postupně ochutnat.“

„Pivní speciály jsou unikátní svou chutí a hned tak vám nezevšední. Nejsou to piva, která pijete jako vodu. Naopak si je musíte skutečně vychutnat a často jim i takzvaně přijít na chuť. U piva neplatí, že je nemůžete míchat, proto považuji za přínosné mít možnost ochutnat více druhů na jednom místě,“ řekl k otevření nového pivního baru sládek a majitel minipivovaru Matuška Broumy Martin Matuška a dodal, „pivní speciality často překvapivě zachutnají i těm, kteří běžná piva nemají rádi. Dámy obvykle ocení například pšeničná piva. Je to skvělá příležitost, jak doprovodit partnera, až půjde ,na jedno‘, a přitom si pochutnat.“

Speciální akce podniku: Noc vyprazdňování sudů – na konci každého měsíce se bude konat „výprodej piva“ tak, aby se uvolnilo místo pro nové značky. V pivním baru se čepují i pivní koktejly, bar také plánuje večery s ochutnávkami piv za přítomnosti sládků nebo různé pivní hry. Pro hosty budou také zajištěny prohlídky pivovarů a pivních lázní.

The Prague Beer Museum se nachází v Dlouhé ul. 46 v Praze 1. Nabízí klasický interiér pivního baru s přátelskou, neformální atmosférou. Nabízí 80 míst k sezení a více než 30 míst ke stání a v létě je hostům k dispozici zahrádka. Bar nabízí 30 druhů čepovaného piva z malých českých pivovarů, 100 různých koktejlů a vždy něco k zakousnutí. Sortiment nabízených piv a více informací naleznete na www.praguebeermuseum.com nebo na www.facebook.com/BeerMuseum.

Se Padilla, rodák z Kalifornie, přišel do Prahy v roce 2001. Již více než dvacet let provozuje restaurace a bary jak v USA, tak i v České republice, některé s ročním obratem vyšším než 1,5 mil. USD.

Pivní speciály v nabídce pivního baru The Prague Beer Museum naleznete zde...

Zdroj: Tisková zpráva The Prague Beer Museum

Roční náklady prozradí až první sezona, důležité také bude, kolik přijde turistů. Optimistické plány hovoří až o padesáti tisících návštěvnících. Chrám chmele a piva by měl zaměstnat zhruba dvacet lidí.

Jeho výstavba stojí čtvrt miliardy korun. Chrám chmele a piva je bezesporu novou a lákavou dominantou Žatce.

Kolik ale jeho provoz bude město Žatec ročně stát nebo jestli na projektu metropole chmele a piva vydělá a turisté a peníze se jen pohrnou, to se zatím neví. Napovědět má příští, první kompletní sezona.

Peníze přišly na unikátní turistický projekt hlavně z Evropy, hodně přes 200 milionů korun Žatec dostal. Město na Chrám chmele a piva zaplatilo jen menší, i když také několikamilionovou část, za kterou by ale snad nevydláždilo a krásně neupravilo ani dříve opomíjené náměstíčko Prokopa Velikého.

Na kolik přijde provoz nové atrakce?

Chrám má být novým turistickým lákadlem a potenciál na to jistě má, jen ho využít. Kolik ale bude provoz stát žateckou pokladnu každý rok? Nebo naopak do kasy nějaké peníze potečou? To je zatím ve hvězdách. „Dnes nedokáže nikdo zodpovědně a s určitostí říct, jak to bude, kolik bude provoz přesně stát. Neznáme ani výši všech provozních nákladů, i když samozřejmě nějaké odhady máme, nevíme ale třeba kolik přijde turistů a tím pádem nejsou známé příjmy. Prostě začínáme od nuly, je to něco nového, všechno jsou jen odhady,“ připustil pro Deník Jiří Vent, šéf Chrámu chmele a piva. Oni odhady ale nechtěl zveřejnit. „Jsou to jen naše propočty, hodně hrubé,“ řekl.

„Jak na tom budeme, by měla napovědět první kompletní, tedy příští sezona. Známe například zhruba mzdové náklady, ale nevíme, kolik protopíme, kolik přijde lidí, nikdo nemáme zkušenosti, teprve začínáme. Až se trochu rozjedeme, budeme chytřejší,“ řekl Jiří Vent, šéf Chrámu chmele a piva.

Bude něco platit město formou provozní dotace? S velkou pravděpodobností ano, minimálně v začátcích. Na zastupitelstvu by měla v příštích dnech vzniknout nová příspěvková organizace města. „Všechno závisí na tom, kolik dokážeme sami vydělat a samozřejmě i na výši nákladů. Je zatím předčasné o tom mluvit,“ řekl Vent.

Kolik přijde návštěvníků?

Na počtu návštěvníků jsou závislé příjmy. V dřívějších vyjádřeních se objevily optimistické plány na až 50 tisíc turistů ročně. Chrám chmele a piva otevřel své brány před několika týdny. „Už provázíme, návštěvníci chodí, od nás i z ciziny,“ pochlubil se Vent. „Kolik návštěvníků ale celkově bude, a jaké tedy budou příjmy ze vstupného, to si nedovolím odhadnout. Máme určitě velkou šanci, náš projekt má velký potenciál, teď ho musíme společně využít,“ pokračoval.

Projekt podpoří i zaměstnanost. „Počítáme s tím, že postupně by měl Chrám dát práci zhruba dvaceti lidem,“ dodal.

Chrám chmele a piva v Žatci už zpřístupnil regionální informační centrum, chmelové bludiště, erbovní síň, rozšířené Chmelařské muzeum a řadu dalších atrakcí. V září by měl být zpřístupněn pivní maják, v říjnu pak restaurace s vlastním minipivovarem. Kompletní projekt, včetně rekonstrukce klášterní zahrady a historické sladovny, by měl být hotov na jaře příštího roku. Vyjde na čtvrt miliardy korun, Evropská unie poskytne 211 milionů.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý | Foto: Jan Vraný

Objekt bývalého pivovaru v Bílině na Teplicku je na prodej. Shodli se na tom na svém posledním jednání zastupitelé města. Našel se totiž zájemce, který chce pivovar odkoupit za symbolickou jednu korunu. Během následujících pěti let by pak měl v historické budově vzniknout malý pivovar, obchody a ubytovací prostory. Pivovarem by měla vést i malá pěší zóna. Město ale neprodává pivovar za symbolickou korunu, chce za něj více než dva miliony korun. Není tak jisté, jestli česká společnost, která chtěla objekt odkoupit za jednu korunu, nabídku využije.

Zdroj: iTeplice.cz

Vo vraku lode v Baltskom mori, kde v júli objavili zrejme najstaršie pitné šampanské, našli aj fľaše piva. Potápači veria, že je to najstaršie pitné pivo na svete. Fľaše tohto obľúbeného nápoja objavili pri tom, ako na povrch vyťahovali spomínané šampanské. Počas toho jednu z fliaš poškodil vysoký tlak a začala z nej presakovať tmavá tekutina. Potápači si uvedomili, že je to pivo. Fľaše objavili vo vraku nachádzajúcom sa v oblasti fínskej provincie Alandy. Ten sa zrejme potopil medzi rokmi 1800 a 1830, pravdepodobne išlo o nákladnú loď smerujúcu z Dánska do Petrohradu. "V tomto momente veríme, že sú to najstaršie fľaše piva na svete," uviedol Rainer Juslin z ministerstva vzdelávania, vedy a kultúry na Alandách. Ako dodal, pivo je podľa neho stále pitné, pretože v 50-metrovej hĺbke, kde sa nachádza vrak, sú ideálne skladovacie podmienky - teplota vody je relatívne stála, pohybuje sa okolo štyroch až piatich stupňov Celzia, a do takejto hĺbky neprenikne svetlo. Ako informoval hovorca výskumného tímu Björn Häggblom, výskumníci ochutnali nápoj z poškodenej fľaše a tvrdili, že im chutilo. Odborník na pivo Göran Winbergh však pochybuje o jeho pitnosti. Úrady kontaktovali miestneho výrobcu piva, či by bolo možné zistiť receptúru tohto chmeľového moku. Vo vraku sa stále nachádza množstvo ďalších predmetov, na povrch ich dostanú zrejme až o niekoľko mesiacov.

Zdroj: Finančník.cz | SITA

Na výstavu pivovarnictví do nymburského muzea se přišel podívat i bývalý sládek

Víte, co znamená Humno nebo Kalorifery? Nevíte? V tom případě musíte navštívit nově otevřenou výstavu o pivovarnictví ve Vlastivědném muzeu v Nymburce.

Expozice obsahuje všechny dostupné informace o pivovarnictví Nymburska v novodobé historii, za posledních 115 let. Pamětníci opráší své vzpomínky na bývalé hospody v Nymburce, jejichž fotografie lemují hlavní vchodovou místnost muzea.

Návštěvníci se také dozví, že původní pivovar v Nymburce se nacházel na místě dnešní budovy soudu a domu s pečovatelskou službou Panorama. „Pod oběma domy jsou dodnes velké pivovarské sklepy. Sladovna byla v místech, kde se nachází jeden z domů městského úřadu a její zbytky jsou přístupné veřejnosti,“ uvedl ředitel nymburského muzea a hlavní duše výstavy František Sýkora, z jehož soukromých sbírek je mnoho z vystavovaných exponátů.

Na otevření výstavy se sešlo hodně zajímavých lidí. Vedle historiků, hraběte Tomáše Czernina a ostatních hostů přišel i bývalý sládek Miroslav Svoboda, který nastupoval do pivovaru v roce 1955. „Byl jsem u úplného ukončení činnosti dymokurského pivovaru, který získala rodina Czerninů zpět po revoluci,“ připomněl kousek historie bývalý sládek.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autorka: Milena Jínová

Staleté hospody nabízí příběh podniku v Lipí nad Náchodem, kde slavil maturitu spisovatel Josef Škvorecký. A nedávno se v něm zalíbilo i boxerce Dagmary Havlové.

Jsou hospůdky, které se snaží lákat hosty na umělou patinu starého lokálu či krásou malebné fasády. A jsou naopak staré podniky, jimž se majitelé snaží zachovat genius loci a nenahraditelný ráz minulosti.

Takový je i hostinec U Nováků v Lipí nad Náchodem, který patří už několik generací stejnému rodu Novákových. Dnes v jejich tradici pokračuje Olga Salonová z Vráže u Berouna, dcera posledního majitele Jana Nováka. Dnešní vlastníci sice od restituce hostinec pronajímají, ale stále dbají na to, aby připomínal šenk ze 40. let minulého století.

A uvnitř opravdu připomíná starou příjemnou vesnickou hospodu z minulého století: letité tmavé židle i stoly, dřevěné obložení stěn s jednoduchými vidlicovými věšáky a na stěnách historické fotografie, zachovalé staré reklamy či kopie dnes už úsměvně působícího živnostenského listu prvních hostinských.

Vzadu starý sál a na fasádě pečlivě uchovaný a z omítky vystupující reliéfní název hostince. Ten tu zůstal z časů první republiky.

Majitelé obnovili tradici stínání kohouta při posvícení

Olga Salonová připravuje v těchto dnech v hostinci už páté novodobé stínání kohouta, které dříve provázelo v Lipí posvícení. Koná se vždy v neděli před svátkem svatého Václava. O posvícení psal i Alois Jirásek. Olga Salonová však s úsměvem ujišťuje, že žádný kohout z vesnice už nebývá obětován. Dříve tomu ale tak bylo, jak píše etnograf Čeněk Zíbrt.

Tento zvyk byl rozšířen po celé Evropě, v českých zemích však šlo o rázovitý obřad. Muži v pitvorných oblecích se sešli u červeně natřeného sudu, na něm byla položena šavle a kohout byl přivázán za nohu ke kolíku. Mladíci se zavázanýma očima soutěžili, kdo dřív šavlí či cepem setne kohoutovi hlavu. Avšak mnohý ze soutěžících odešel z kolbiště s výsměchem.

V Lipí stínali kohouta tak, že vykopali na návsi díru, do ní dali kohouta a přikryli krajáčem. Hostinský a v 30. letech i starosta Josef Novák ve svých zápisech popsali, že jednou dezorientovaný a opilý účastník stínání kohouta netrefil cepem kohouta, ale se zavázanýma očima práskl do blízkého záchodku. "Asi dvě prkna upadla, ale běda. Směrem k obecenstvu zadnicí seděla na záchodku paní Benešová," zapsal navždy Josef Novák.

Dnes připravuje stínání kohouta sdružení Lipový list a dbá na to, aby "nezdárník kohoutí, jenž po okolí Lipí chodí, samou prostopášnost koná, pomlouvá, smilní a kdejaká sousedka si na něj stěžuje, byl rychtářem chycen a právo nad ním vykonáno".

Schází se k tomu hodně sousedů, nechybí rychtář ani policajti. "Pokud se jim někdo nepozdává, do šatlavy ho odvlekou," říká Olga Salonová. Stínání kohouta tradičně doprovází staročeskými písněmi kapela Klapeto.

Boxerce Dagmary Havlové se z hostince nechtělo

Nájemce, bodrý hostinský Lubomír Rufer říká, že jednoho z nejvzácnějších hostů měl teprve nedávno. Asi před třemi týdny přišla bývalá první dáma Dagmar Havlová se svou boxerkou. Bylo to v době, kdy v Náchodě spali filmoví herci i členové štábu, kteří v České Skalici natáčeli pod vedením Václava Havla filmový přepis jeho hry Odcházení.

"Byla tu ještě s jednou herečkou, která hraje v seriálu Ulice. Přišly pěšky z Náchoda a ptaly se na Peklo. Pak se paní Havlová přišla zeptat, jestli může dovnitř se psem. Řekl jsem, že samozřejmě," vzpomíná hostinský a dodává, že obě návštěvnice si poručily pivo a pavlišovský řízek.

Psům, kteří přijdou dovnitř, prý dává občas něco k zakousnutí. Třeba kousek klobásky. "Ptal jsem se, jestli fence můžu taky něco dát. Paní Havlová řekla, že klidně, že si její boxerka stejně ode mne nic nevezme. Boxerka si však kus klobásky vzala, pak další a pak nechtěla z hospody!" směje se hostinský a popisuje, jak Dagmar Havlová na psa volala marně a jak nakonec musel vyjít s jejím psem z hospody sám.

Hostinci se v minulosti nevyhnuly některé další známé osobnosti. Například tady měl maturitní ples Josef Škvorecký.

Nejprve čtenářský kroužek, postupně hostinec se sálem

Historii této hospody nemusí nikdo složitě objevovat. Sepsala ji z vyprávění a zápisů předků nejmladší z rodu, Kateřina Salonová. Publikaci pak vydal ateliér Duplex z Nového Města nad Metují.

Na hostinci U Nováků je dnes jako rok vzniku uveden 1856. Do roku 1870 to však oficiální hostinec nebyl, lidé tehdy chaloupku rodiny Hanušů v čísle popisném 6 považovali za jakési kulturní centrum obce.

"Scházela se tu kultury chtivá společnost. Antonín Hanuš uměl o vojně dobře vyhrávat, když někteří sousedé koupili kalendář, četl se tam třeba dvakráte po sobě. A když někdo sehnal nějakou historickou knížku, ihned putovala k Hanušovům. Zkrátka Hanušova chaloupka stala se čtenářskou besedou," píše kronikář Antonín Smrček.

Roku 1869 starosta povolil Antonínu Hanušovi v domě provozovat pohostinství a podnik dostal jméno U Zeleného stromu. Po smrti Antonína Hanuše v roce 1873 prodala vdova hostinec Antonínu Novákovi.

Ten ho celý přestavěl a přejmenoval na U Nováků. Když roku 1914 zemřel, zdědil hostinec jeho bratr Jan. Pak ho v polovině 30. let koupil Josef Novák, Janův synovec. Ten nechal v roce 1934 lokál přestavět do současné podoby, vybudoval novou kuchyni a zvýšil o metr a půl stropy, aby tam mohl být taneční sál.

V 50. letech komunistický režim hospodu zabral a Josef Novák v ní mohl zůstat jen jako zaměstnanec podniku Jednota Hronov. "Dědeček se tady ale spíše dřel. Vedl to sám, obsluhoval, vařil. Pak už na to nestačil, odešel a byli tu jen zaměstnanci Jednoty," říká Olga Salonová. Její otec požádal o restituci hostince na počátku 90. let. Časem ho přepsal na dceru Olgu a ta se s mužem v letech 2004 až 2005 snažila hostinec provozovat. Nakonec jej ale pronajala, protože z Berounska je do Lipí přece jen daleko.

Tři dny tance: ženy výskaly, z tlouštíků teklo jak z vodovodu

Její dědeček Josef Novák toho o Lipí hodně zapsal. Například jak vypadala pouť v Lipí počátkem století: "Náves, kdejaké místo i postranní kouty, vše bylo samá atrakce, kolotoče, houpačky velké, malé pro děti, několik střelnic, cirkus, cukrářských bud, řada vozů a maringotek směrem ku křížku cestou do polí."

Pouť trvala tři dny, od neděle do úterý. "Po ukončení bohoslužby před hospodou hudba zahrála dva pochody, hned s hudbou se šlo, zvláště mládež, do hospody. Hned po obědě začala taneční zábava a hrálo se bez odpočinku až do pondělí do rána. V pondělí ráno v devět hodin byla mše svatá, kol desáté dopoledne zase hudba hrála před hospodou a mladí i staří, vše se hrnulo do hospody na takzvanou zlatou hodinku, při níž ženy chodily pro muže v tanec. Na to se každý těšil, to byla ohromná legrace," popisuje hostinský.

Josef Novák také zaznamenává, že "z Náchoda přišlo vždy v posvícení neb pouti mnoho hostů živnostníků. Obyčejně několik láhví sladké kořalky ženám koupili a už to začalo. Z každého teklo od tance, zvláště od těch tlouštíků jako z vodovodu. Několik starších bylo velmi veselých žen, při tanci tančily tři najednou, držely se pohromadě jako kolotoč, některá měla na sukni na zadní části těla kapcu a z té koukal cíp bílého šátku. Při všem výskaly. Hrálo se až do čtyř hodin odpoledne, jeden po druhém opouštěl hospodu v podnapilém stavu, zaručeně oběd mnohému už nechutnal a nebo vůbec nejedl."

Jeviště na pivních sudech a čtvrťák kořalky pro režiséra

V hostinci U Nováků hrávali také herci místního ochotnického souboru Severočeská jednota. Založil ho učitel Gerhart, který přišel do obce v roce 1907. Josef Novák popisuje, jak se zpočátku stavělo jeviště: "Do místnosti se nakoulelo několik prázdných sudů od piva, na ty se daly prkna, které tvořily podlahu. Na podlahu se postavila kostra jeviště a zavěsily se kulisy. Hrálo se za velké účasti, neb mnoho lidí stálo namačkáno při otevřených dveřích."

Josef Novák také zapsal vzpomínku na jednoho režiséra: "Režii o každém divadle do války měl starší svobodný pan Smrček, říkalo se mu všeobecně strýček Smrčků. Při divadle nás všecky líčil. Na stole měl rozložená líčidla, barvičky, paruky, též láhev s lepidlem na vousy. Toto lepidlo úžasně chránil, na lahvičce bylo napsáno, pozor oheň škodí. Nikdo nesměl kouřit. Svědomitě líčil, chudák se potil tak jako mlatec, který točí ruční mlátičku. Mezi tím vším divadelním harampádím měl stát stále čtvrťák kořalky, který ku vzpružení a skvělému líčení obrátil při napití až na dno tak hladce, aniž by ohryzkem na krku pohnul. To byl nejmilejší jeho koníček."

Pamětníci vzpomínají na řízky, dnes si ho tu dala i první dáma

Dnes zůstalo U Nováků po ochotnících jeviště a propadlo pro nápovědu. Svůj ráz ale má celá hospoda. Na okně je historický přístroj na plnění pivních lahví, ve výčepu stará kamna s rourou a na věšácích na stěně je i několik plácaček na mouchy. "Já nemám ráda takové ty eurohospody, kde je to stejné, ať sedíte ve Španělsku, Francii, nebo v Praze. Kde je všechno správně vytmelené a správně zaoblené. Mám ráda normální české hospody s dobrou českou kuchyní," říká majitelka hospody.

Ostatně na řízky její babičky vzpomínají někteří pamětníci v Lipí dodnes. "Dělala je prý se speciálním kořením. Recept si ale vzala do hrobu," říká nájemce Lubomír Rufer. On sám tady udržuje na jídelníčku klasiku - dršťkovou, guláš s knedlíkem, segedinský guláš a pavlišovský řízek. Tím ostatně nepohrdla ani bývalá první dáma.

Zdroj: Hradec iDnes.cz | Autor a foto: Petr Broulík

V pořadí již pátý ročník Pivních slavností uspořádá v sobotu 4. září od 12 hodin v prostoru Tyršova stadionu jindřichohradecká agentura 3Wproduction.

Návštěvníkům oblíbené akce nabídne degustaci svých produktů celkem 13 pivovarů. Kromě osvědčených a preferovaných značek si příznivci pěnivého moku mohou vyzkoušet, jak chutnají třeba Zlatý Bažant, Rohozec, Stella Artois nebo Svijany.

Nedílnou součástí sobotních slavností bude i bohatý doprovodný program. V jeho rámci jsou připraveny soutěže pro děti i dospělé a také velká tombola.

V kulturním bloku si na své přijdou příznivci mnoha hudebních žánrů. Vyznavačům dechovky budou na malém pódiu vyhrávat například Řečická kapela či Božejáci. V hlavním programu na velkém pódiu pak vystoupí třeba jindřichohradečtí No Surrender či Těžkej Pokondr a celá akce vyvrcholí koncertem Žlutého psa s Ondřejem Hejmou.

PIVOVARY

Bernard, Bohemia Regent, Gambrinus, Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Poutník, Platan, Rohozec, Starobrno, Staropramen, Stella Artois, Svijany, Zlatý Bažant.

Zdroj: Jindřichohradecký deník.cz | Autor: Zdeněk Prager

Sklizeň chmele provází špatné počasí. Na kvalitě to bude znát. Davy studentských brigádníků jsou už minulostí.

Před padesáti lety na tomhle místě cvakla klapka filmu Starci na chmelu. Litoměřicko, konkrétně oblast kolem obce Polepy, bylo totiž vyhlášenou chmelařskou lokalitou, kam koncem srpna a na začátku září jezdily tisíce studentů kvůli sklizni chmele. Dnes se brigáda stala spíše přivýdělkem pro pár desítek místních. A namísto písní o zeleném zlatu je v oblasti slyšet spíše nářek chmelařů nad mizerným počasím, které v celém Česku snižuje kvalitu chmele. Sklizeň skončí za pár dní.

Staré časy

"Ty scény se točily tady na té chmelnici," ukazuje nedaleko obce Lounky Jiří Špringl. Dnes jeho společnosti Chmel Polepská blata patří včetně "filmové" chmelnice zhruba 55 hektarů okolních ploch. "To byly doby, kdy po vesnicích spalo přes tisíc brigádníků ve školách a sokolovnách," vzpomíná na časy velkých chmelových brigád. "Když jsem byl tehdy já na brigádě na Žatecku, museli jsme si na poli nacpat slamníky slámou a spát na půdě. Ale byli jsme mladší, tenkrát ty podmínky nikomu nevadily," popisuje.

Dnes na Litoměřicku mezi Polepy a Lounkami místo Vladimíra Pucholta nebo Ivany Pavlové pracuje na chmelnici mezi brigádníky třeba Zuzana Soukupová. Učí se v nedalekých Litoměřicích na servírku. Teď ale nosí zelenou pláštěnku a na nohou holínky.

Stejně jako ostatní brigádníci. Letošní "chmele" jsou totiž ve znamení bláta a deště. "Že existuje film Starci na chmelu, vím, ale nikdy jsem ho neviděla. Alespoň ne do konce," přiznává. Brigádu nijak zvlášť neprožívá. Je to jen vítaný přivýdělek, stejně jako třeba práce za kasou.

Počasí jako nepřítel

Nespokojení jsou ale chmelaři. "Je to jako malá válka," ukazuje na rozblácené a rozježděné chmelnice Jiří Špringl. "Tohle je cihlářská hlína, úplně zadušená. Poznáme to příští rok na úrodě," obává se Jiří Špringl. Letos chmelaře trápilo během roku zejména mokro. Kdo včas rostliny neošetřil, potýká se s plísněmi a kvalita jeho chmele je špatná. Na Polepských blatech se potížím naštěstí vyhnuli. "Minulý rok byl nadprůměrný ve výnosu i alfa hořkých látkách, letos takové výsledky nebudou. Oproti loňsku jsme totiž zaznamenali o něco nižší obsah hořkých látek, které jsou důležitým faktorem kvality," říká Jiří Špringl. Přesto si na sklizeň nestěžuje. "Chmel bude i tak velmi kvalitní," říká. Pryč jsou ovšem časy, kdy se k vaření piva používaly samotné chmelové šišky. Tuto technologii používá už jen pár pivovarů. Z chmelnic Jiřího Špringla míří šišky do Žatce, kde z nich udělají granulát. Ten pak použijí pivovary k výrobě piva.

Chmel domů i do Japonska

Z chmele "Starců na chmelu" se vyrábí například pivo Svijany, Krakonoš nebo Chodovar. Chmel z nedaleké oblasti kolem obce Liběšice míří zase až na japonský trh. Skončila také doba, kdy se na brigádu hodila každá ruka. Například nasušené šišky se do žoků už nesešlapávají, ale strojově lisují. "Dřív jsme na brigádu brali 140 lidí. Už máme ale nové technologie a stačí nám jich šedesát," popisuje chmelař.

Zemědělci také spoléhají na personální agentury, a to na jaře, při drátkování a zavádění. Přijedou k nim tak brigádníci ze Slovenska či z Moravy.

Chmelaři začali letos v Česku sklízet kolem 20. srpna a vzápětí potvrdili očekávanou sklizeň 6500 tun. Z dlouhodobého hlediska je to spíš nadprůměrný výsledek.

Zatímco vloni se obsah alfa hořkých látek pohyboval mezi 3,6 až 3,8 procenty, letos by to mělo být o něco méně. "Objem úrody je lepší, ale s alfa látkami je to naopak, jejich podíl je o dost menší," řekl jednatel Chmelařského institutu v Žatci Jiří Kořen.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Petr Weikert

Nová turistická atrakce v Žatci už vítá první turisty, zvědavci jsou z domova i ciziny. Během Dočesné se rozsvítí věž a maják. Rozhledna a restaurace nabízející pivo, nově uvařené v sousedním pivovárku, mají zahájit provoz až v dalších měsících.

Unikátní turistický projekt, který ve světě nemá obdoby, už začíná lákat turisty. Akce za čtvrt miliardy korun, Chrám chmele a piva v Žatci, se pomalu nadechuje.

„Šanci zaujmout máme, věřím, že ji využijeme,“ doufá Jiří Vent, šéf Chrámu.

Poprvé se brány Chrámu chmele a piva otevřely minulý týden. „Už provádíme, první turisté už si expozice prohlédli. Přivítali jsme už i cizince z Ruska, Francie, Německa,“ hlásí Jiří Vent.

Otevřeno je v Chrámu chmele a piva od úterý do neděle od 10 do 17 hodin, v Chmelařském muzeu od pondělí do soboty také od 10 do 17 hodin. „Návštěvníci už mohou do rozšířeného Chmelařského muzea, hotové je náměstíčko, fontány, unikátní orloj. Přístupné již je i informační centrum, chmelové bludiště, erbovní síň a další hodně zajímavé expozice,“ láká Žatecké i přespolní Vent.

Naopak počkat si zvědavci musí ještě na rozhlednu a restauraci. Pivní maják, jak se rozhledně s novým a neotřelým výhledem na Žatecko přezdívá, bude mít uvnitř také výtah, kde se bude promítat krátký film. „Čekáme ještě na kolaudaci, hned jak bude, bude rozhledna přístupná i pro veřejnost. Očekáváme, že se tak stane někdy v září,“ pokračoval šéf Chrámu.

Plný provoz až příští rok

Restaurace s vlastním pivovarem a zahradou i pro děti se také ještě dokončuje. Pivovar může vyrobit až 1000 hektolitrů piva za rok. Vařit se bude ležák, tmavé pivo a technologie umožňuje vyrobit také jedno speciální pivo. „Věříme, že restauraci rozjedeme v říjnu, to by měl být velký tahák,“ přestavil reálný termín Vent.

Plný provoz začne až příští rok. „Letos budeme postupně spouštět další a další atrakce, uvidíme, jak vše půjde. Až příští sezona bude první kompletní,“ pokračoval. Chrám chmele a piva má velké ambice, chce přilákat do regionu turisty z blízkého okolí, celé republiky, ale i ze zahraničí. „Šanci zaujmout máme, Chrám má velký turistický potenciál, ale musíme všichni ve městě spolupracovat, dobře propagovat. Věřím, že šanci využijeme, že Chrám bude pro Žatec přínosem,“ uzavřel Vent.

Projekt Chrámu chmele a piva přijde na čtvrt miliardy korun, přes 200 milionů přišlo z dotací z Evropské unie. Jeho součástí je revitalizace tzv. Pražského předměstí, klášterní zahrady a renesanční sladovny.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý | Foto: Libor Želinský

Pivovar Krušovice představil své novinky netradičním nezpůsobem. Na své předváděcí akce zve jak výčepní z hospod, tak bloggery píšící o pivu.

Online: Jak hostinští, tak lidé píšící na webu o pivu totiž neoficiálně ovlivňují názor spotřebitelů. „Jde o standardní komunikaci jako například s novináři. Bloggerům přednostně posíláme pozvánky na akce a informace o novinkách,“ řekla Strategii Corporate Relations Manager Heineken ČR Kateřina Eliášová. Zároveň dodává, že bloggerům nechávají na jejich rozhodnutí, jak s informacemi naloží. Mezi weby bloggerů patří například Světpiva.sk, Pivnídeník.cz, Přátelépiva.cz nebo Kamnapivo.cz.

První setkání 15 bloggerů s krušovickými sládky se konalo na jaře a zájem psát o akci měli i ti, kteří se nemohli zúčastnit. Zdá se, že tato spolupráce bude přínosem pro všechny: bloggeři ochutnají novinky jako první a informují o nich další přátele piva, pro pivovar jsou zase důležitými „opinion makers“, kteří díky své znalosti oboru a vášni pro pivo sdružují kolem sebe další lidi z pivařské komunity.

Zdroj: Strategie.cz

Chilská vína se v Česku pijí běžně, těžko ale najdeme někoho, kdo by ochutnal chilské pivo. Přitom se ale v této latinskoamerické zemi vaří. Zejména na jihu, kde je silný německý vliv.

„Zemětřesení postihlo hlavně pivovary středního Chile. Nám se vyhnulo, takže jsme zvýšili produkci. Ale teď už se lidé uklidnili a spotřeba piva obecně stoupá," připomíná přírodní katastrofu z února ředitel pivovaru Kunstmann Mauricio Delannoy.

Pivovar v jihochilské Valdivii nabízí zhruba desítku druhů piv. Exportují se hlavně do zemí Latinské Ameriky, v Evropě jsou v podstatě nedostupná. Přestože pivovar navazuje na německou tradici výroby chmelového moku.

Rodina Kunstmannů přišla do Valdivie z Drážďan v 50. letech 19. století. Tehdy do Chile z Německa přicházeli lidé různých profesí. Pivovarnickou tradici tu kolem roku 1850 začal Karl Anwaldter. Výrobu piva v regionu přeťalo až ničivé zemětřesení v roce 1960.

„Navázali jsme na ni před 18 lety. Přímo v tomto pivovaru vyrábíme 13 let," přibližuje v malém muzeu piva za zvuku bavorské muziky ředitel Delannoy.

Německý chmel a chilská voda

V Chile jsou nejběžnějšími piva Escudo nebo Cristal. Narazíte také na lokální značky. Kunstmann je ale znám svým důrazem na kvalitu, jak vyzdvihuje Mauricio Delannoy:

„Jednou z nejdůležitějších složek je voda z hor. Tady na jihu Chile, kde není průmyslová výroba, je skutečně čistá. Chmel dovážíme z Německa."

Zlatavý nápoj z Čech ředitel chilského pivovaru ještě podle svých slov neochutnal, ale jeho tradici zná. „Můj šéf, který jezdí pravidelně do Evropy, mi o tradici českého piva vyprávěl. Pro nás je česká pivní tradice příkladem," lichotí Mauricio Delannoy.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorka a foto: Kateřina Křenová

Čtyři dny budou v Žatci ve službě nasazeni všichni strážníci, aby bránili krádežím a opileckým rvačkám. Pořadatelé slibují, že zajistí lavičky na sezení i více toalet. Nově se bude na slavnostech chmele třídit odpad.

Více než dvacet pivovarů, desítky druhů piv, zábava a radost, oslava chmele a zlatavého moku. Za pár dní je tu opět Dočesná, už po třiapadesáté, a Žatec se znovu promění v hlavní město chmelařství.

Uvítá návštěvníky z celé republiky i zahraničí a každému nabídne jemu příjemnou zábavu.

„Program je opět hodně bohatý a věříme, že každý si najde to své. Znovu, kromě hlavní, bude i rocková scéna, dětská, historická i country. Letos patří mezi hlavní lákadla Miro Žbirka, David Koller nebo skupina Laura a její tygři s unikátním vystoupením,“ láká návštěvníky Karel Fiala z týmu pořadatelů.

A co už tradiční stížnosti návštěvníků? Málo laviček nebo toalet? Lavičky, které návštěvníci využívali hlavně k odpočinku po náročných „pochodech“ okolo náměstí letos opět budou, ale nebude jich tolik jako před lety. „Lavičky budou určitě před podiem. Lidé si je žádají, dohodli jsme se proto, že je tam znovu umístíme,“ ujistil Fiala. Dříve byla místa k sezení v celé první polovině náměstí, v takovém rozsahu už nebudou. „Nebude jich tolik jako dříve, ale několik řad určitě rozmístíme,“ pokračoval.

Lavičky budou

Objevily se také návrhy, aby pořadatelé umístili lavičky na jiné náměstí, například Chelčického. Zatím s tím ale nepočítají. „Letos určitě ne. Navíc by bylo obtížné jejich hlídání v odlehlém prostoru, nejsou tam žádné stánky ani atrakce, lidé by tam proto podle našeho názoru nepřišli. Posezení bude navíc i u stánků, lidé si určitě budou mít kde odpočinout,“ vysvětlil Karel Fiala.

Také toalet bude zase více než v minulém roce, už tehdy se ale jejich počet navyšoval. Podle pořadatelů by kapacita měla stačit. „Bude jich přes padesát, opět se přidávalo. Budou ve Dvořákově ulici, u Chmelničky, na autobusovém nádraží a za radnicí,“ popsal. Perné čtyři dny čekají také na žatecké strážníky. Do služby půjdou hlídat všichni. „Vystřídá se osmadvacet lidí, každý dvakrát. Dočesná pro nás začíná ve čtvrtek a končí v neděli,“ uvedl pro Deník ředitel Městské policie Žatec Jiří Štorek.

Strážci zákona varují před nenechavci, obtížné bude podle nich také parkování. „Samozřejmě by si lidé měli dávat velký pozor na osobní věci, takové velké akce vždy přitahují zloděje,“ upozornil Štorek. „Parkovat mohou lidé všude tam, kde to není zakázané. Vjezd do centra bude omezen už od čtvrtka večer,“ pokračuje velitel strážníků. „Doporučujeme parkovat na okraji města, do centra je pak lepší dojít pěšky,“ přidává se za pořadatele Fiala.

Pro pejsky slavnosti nejsou

Strážníci mají na návštěvníky také prosby. „Doufáme, že se lidé budou bavit s rozumem. Chtěli bychom návštěvníky také poprosit, aby doma nechali své psy,“ přednesl přání za své podřízené Jiří Štorek.

Pořadatelé Dočesné připravili pro letošek také jednu novinku. Bude se třídit odpad, Dočesná se zařadila do projektu Čistý festival. Do jednoho ze stánků budou moci lidé přinášet kelímky, PET lahve a papírky, čeká je za to odměna. „Za pětadvacet kelímků nebo lahví dostanou lidé poukázku na jedno pivo nebo nealko nápoj. Na třídění bude připraveno také velké množství pytlů, žluté na plasty, modré na papír,“ představil Fiala s tím, že Žatec se chce opět pokusit o návrat rekordu. Ten Dočesná získala před sedmi lety, když návštěvníci dokázali vytvořit nejdelšího hada z pivních kelímků, letos ale rekord překonal festival Rock for People.

Dočesná, tradiční slavnosti chmele a piva v Žatci, začíná v pátek 3. září a pokračuje v sobotu 4. září. Program bude probíhat na třech pódiích, hlavní bude na centrálním náměstí, historické ve Dvořákově ulici a dětská, rocková a country scéna na autobusovém nádraží.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý | Foto: Jan Vraný

Pražská ODS v pondělí oficiálně představila svého lídra v obvodu I. Jana Kalouska, který má v gesci kulturu, zahraniční vztahy a cestovní ruch. Kalousek prezentoval program občanských demokratů pro tuto oblast. Redakce ho po tiskovce zastihla na pivu a Kalousek poskytl krátký rozhovor.

Kalousek si po tiskové konferenci dal v nedaleké hospodě pivo, které bylo nealkoholické, tak nás zajímalo, jestli si dá i normální pivo.

„Já samozřejmě miluju pivo a hrozně mě štve ten globalizační proces. Ať s tím jdou někam. Pivo je čím dál tím horší. Dávají tam nějaké látky, aby to jakoby pěnilo. Já chci ale tradiční recepturu a jsem ochoten za to zaplatit i víc peněz. Ale když nemám ani tu možnost... Když přijdu a chuť piva je nekonzistentní a obejdu tři hospody, kde se točí jedno pivo, nebudu říkat které, abych nedělal antireklamu, ale víme všichni, o které jde, a chutná v jeden den ve všech hospodách blbě, tak takhle to fakt nejde," zlobí se Kalousek na výrobce europiv.

Když je Kalousek mimo Prahu, zkouší rád piva místních pivovarů. Obecně fandí menším pivovarům, které vyrábějí pivo se specifickou chutí. „Když je dobrá plznička, tak si ji taky rád dám, ale ona je bohužel čím dál tím horší. Šanci mají ty malé pivovary, které vyrábějí pivo podle staré receptury. Oni jsou ale tlačeny globální konkurencí a globálnímu akcionáři je ukradená nějaká kvalita. Ten chce vidět jenom zisk," postěžoval si pivař Kalousek.

Zeptali jsme se ho, jestli by nechtěl být v nějaké pivní degustační porotě, například s dalším milovníkem piva, prezidentovým tajemníkem Ladislavem Jaklem. „Degustace piva ´blind testem´ bych se klidně zúčastnil velice rád. Ty degustace jsou obecně legrační. Já jsem se svými známými konzultoval degustaci vína a ti uvedli, že když je víno ve stejné teplotě, tak mnozí lidé nepoznají, jestli je červené, nebo bílé," řekl Kalousek.

Kalousek se rovněž redakci svěřil, že má rád japonskou kuchyni, tak jsme se ho dotázali, zda k ní pije také pivo, nebo něco jiného. „Samozřejmě saké a výborná jsou mimochodem také japonská piva. Mám pocit, že mají dokonce českou technologii. Čili japonské pivo je také dobré. A samozřejmě zelený čaj," prozradil Kalousek.

Zdroj: Parlamentní listy.cz | Autor: Lukáš Petřík | Foto: Zbyněk Pecák | Kráceno

Když se dobrá věc podaří, stojí za to ji zopakovat. Toto motto si vzali k srdci pořadatelé Pivního festivalu v Hulíně a tamní Grádo tak v sobotu patřilo druhému ročníku.

„Těžko říct, jestli je to víc o vystoupení rockových kapel nebo o pivu. Hlavní slovo tu má obojí, je to prostě pivní hudební festival,“ přiblížil hlavní pořadatel Michal Zavadil.

Premiéra akce se podle něj loni nejen vydařila, ale dokonce předčila všechna očekávání.

„Dorazilo asi šest set lidí, což je nádhera. Letos to bylo podobné, i když počasí moc nepřálo,“ podotkl pořadatel.

Ačkoli se nad Grádem od startu festivalu až do noci honily mraky, žádný trvalý déšť nakonec nepřišel. Návštěvníci si tak v pohodě mohli pošmáknout na umění deseti hudebních seskupení, mezi nimiž převládaly ty z okolí.

„Aby si hosté mohli poslechnout i něco řekněme zvláštního, dorazily hlavní hvězdy Broumband z Prahy. A nezvyklosti lidi čekali i mezi nabízenými pivy,“ popsal Zavadil.

Mezi dvanácti druhy zrzavých moků se totiž objevily i malé pivovary, které sídlí ještě v menších vesnicích a nejsou tedy v běžné distribuci dostupné.

Aby odpoledne a večer nebyli jen o popíjení a házení hlavou do rytmu rockové muziky, připravili pořadatelé také několik soutěží. Odvážlivci například obíhali areál se dvěma pivními sudy či je zvedali nad hlavu.

Pořádnou porci síly a vytrvalosti si vyžádalo i držení půllitru v natažené ruce, což nejúspěšnější borec zvládl celých dvanáct minut a čtyřiačtyřicet vteřin.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Kroměřížský deník.cz | Autorka: Šárka Vavříková

Čas chmelové sklizně nastal nyní ve vyhlášené chmelařské oblasti na Hané. Většina úrody poputuje po slisování do zahraničí. I když naše pivovary často používají k výrobě piva extrakty z dovozu. Pivovary na Hané, které Deník oslovil, odebírají chmel vypěstovaný v regionu.

Česačky se rozjely naplno poblíž Velké Bystřice, sklízet chmel začaly také podniky v Doloplazech či ve Velkém Týnci i na dalších místech rozlehlé Tršické oblasti na Hané.

Ta patří mezi tři stěžejní chmelařská území v zemi. Stejně jako v Žatecké a Úštěcké oblasti hraje i na Hané prim odrůda Žatecký poloraný červeňák, která si stále drží neochvějnou pozici na světové špičce aromatických chmelů.

V čem vlastně tkví jeho výjimečnost?

„Hořké látky obsažené v našem chmelu jsou oproti jiným mnohem přijatelnější pro chuťové buňky, hořkost není odporná a po napití postupně během velmi krátké doby z jazyka vyprchá. Za chvíli tedy máte chuť napít se znovu,“ vysvětluje jednu z hlavních předností plodiny Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele České republiky.

Není proto divu, že drtivá většina chmele včetně toho, který se pěstuje na Hané, končí v zahraničí.

„Vývoz představuje zhruba osmdesát procent vypěstované plodiny,“ upřesňuje Pázler.

Naopak k nám se paradoxně dovážejí extrakty hrubého chmele z jiných zemí. Většina velkých pivovarů v České republice se totiž podle filmového rčení „chmel je naše zlato“ už dávno nechová.

Výrobci často používají dovážené extrakty s chemickými přísadami a u nás vypěstovanou plodinu použijí až při závěrečném dochmelování.

Litovel i Moritz vaří z hanáckého chmele

To se netýká pivovaru Litovel, který preferuje úrodu z Tršické oblasti. A ryze hanáckou plodinu používá k výrobě zlatavého moku i olomoucký pivovar Moritz.

„Náš chmel a slad jsou zaručeně hanáckého původu, na tom si zakládáme. My používáme jen čistý chmel, žádné extrakty a chemické přísady. Obvykle odebíráme žatecký červeňák vypěstovaný ve Velké Bystřici,“ říká spolumajitel pivovaru Martin Řehák.

Minimálně v těchto dvou případech tedy může Hanáky při konzumaci pěnivého obsahu sklenice hřát pocit, že v nápoji, který popíjejí, je obsažená úroda „jejich“ půdy.

Dovoz kvůli ceně

V mnoha dalších případech v České republice tomu tak ovšem podle odborníků zdaleka není. Proč pivovary dovážejí odjinud plodinu, v jejímž pěstování jsme světovou velmocí?

„Dříve to bylo dané tím, že chmel z dovozu byl lacinější než ten náš. V devadesátých letech se u nás ale začaly pěstovat nové odrůdy. Ty jsou levnější než žatecký poloraný červeňák a vyšlechtily se hlavně právě proto, abychom mohli nahradit dovoz,“ vysvětluje Pázler.

V posledních letech podle jeho slov některé pivovary zvyšují procento českého chmele a na chuti piv je to znát.

Rozliší chmel z Kokor a Čechovic

Téměř polovina od nás vyváženého chmele ovšem končí v Japonsku.

„S Japonci máme dlouhodobé partnerské smlouvy. Dobře vědí, že český chmel má svoji kvalitu. Jsou velmi konzervativními zákazníky, a než přejdou jinam, dělají si zkoušky přímo u pěstitelů a ve zpracovatelských podnicích. Kvalitu stále udržujeme, takže nemají důvod od kontraktů upouštět,“ objasňuje Pázler.

Zákazníci ze země vycházejícího slunce prý mají velmi dobrý přehled nejen o jednotlivých oblastech, ale i o rozdílech aromatu hořké rostliny lišící se vesnici od vesnice. Například aroma chmele vypěstovaného u Kokor může být z pohledu znalých odběratelů úplně o něčem jiném než toho z Čechovic.

Sklizeň nebude podprůměrná

Tradičně vysokou laťku by si měla podle prvních zpráv zemědělců udržet i letošní úroda.

„Počasí nás sice trochu zaskočilo, přesto by sklizeň neměla být podprůměrná. Rostlina má poměrně dost šišek – sice drobnějších, ale s dobrou hmotností. Očekáváme výnos zhruba třináct až patnáct metráků,“ uvedl Vlastimil Lehman, agronom farmy ve Velkém Týnci, která se navzdory lijáku pustila do sklizně počátkem týdne.

Brigádníky obsluhující česačky teď čeká každý den dvousměnná šichta od ranních sedmi hodin do šesti do večera. Konec letos o něco zpožděných chmelových žní by měl nastat kolem desátého září.

Zdroj: olomoucký deník.cz | Autor: Karel Páral | Foto: Jiří Kopáč

Letošní sklizeň chmele bude mít tak trochu hořkou příchuť. Ale právě ne takovou, jak by si možná pěstitelé ječmene a chmele představovali. Letní počasí totiž ovlivnilo kvalitu jejich úrody a chmel je podle prvních rozborů málo hořký.

Ječmen zase trpí nevyrovnanou kvalitou a sklízí se příliš pozdě. „Úrody bude asi stejně jako v loňském roce, ale problém bude s tím, že letošní rok je trochu atypický a obsah alfa hořkých látek je o něco menší než v loňském roce,“ poznamenal předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Bohumil Pázler.

Typická chuť se teď tak dá dohnat například tím, že se na výrobu dá více procent chmele. Podle Pázlera je v ideálním českém chmelu okolo 3,8 a čtyř procent alfa hořkých látek. „V současné době, alespoň tak, jak zatím vypadá sklizeň, se obsah alfa hořkých látek pohybuje kolem tří procent,“ upřesnil Pázler.

Na ceně piva, ale ani na chuti by se to však podle něj poznat nemělo. „Dobrý sládek je schopný uvařit dobré pivo i ze chmele, který má menší obsah alfa hořkých látek,“ poznamenal předseda Svazu pěstitelů chmele.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autoři: Martin Křížek a Alice Kottová

„Opravdu zbourat? Zdejší interiér 17. století.“ Hlásají nové transparenty, které od středy „zdobí“ zdevastovanou budovu roudnického pivovaru.

Tyto protestní plachty sem s cílem informovat, jak vypadá vnitřek budovy a již zničené krovy, vyvěsili lidé ze skupiny Zachraňte pivovar, která bojuje o zachování této barokní památky.

„Vyvěšení plachet bylo složité a hektické. Přijela místní policie a chtěla souhlas vlastníka. Musel jsem vytisknout e-mail od vlastníka budovy,“ uvedl autor transparentů, roudnický akademický malíř a restaurátor Jiří Brodský.

Oprávnění k vyvěšení plachet od vlastníka pivovaru – Johna D. Baileyho prý městské policii předložil a bylo mu povoleno plachty vyvěsit.

Cílem vyvěšení transparentů je podle Brodského přiblížit lidem, o jakou památku se vlastně jedná a jak vypadá její interiér.

Celý článek včetně fotogalerie naleznete zde...

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autorka: Zdeňka Studená

Pivo, najpopulárnejší nápoj na Slovensku, môže o pár mesiacov zdražieť. Na svetových trhoch sa prudko zvýšil dopyt po sladovníckom jačmeni, z ktorého sa vyrába pivo.

Ceny jačmeňa už niekoľko týždňov rastú a čoraz viac sa špekuluje o tom, že drahší slad zvýši aj cenu piva. Zdraženie by nemuselo byť dramatické - pivovarníci pripúšťajú rast do päť percent. Pivo tak zrejme zdražie nezávisle od toho, či vláda naň zdvihne spotrebné dane alebo nie. O zmene daní mala včera rokovať Koaličná rada.

,,Fakt je, že jačmeň je drahší a každá zmena ceny suroviny sa premieta aj do ceny piva," povedal prezident Združenia výrobcov piva a sladu Štefan Karšay. K výraznému rastu cien by však podľa Karšaya nemuselo prísť. Pripustil maximálny rast do päť percent, čo by pivo na pulte zdražilo možno o nejaké tri centy na polliter.

Rast cien pripustili aj obe najväčšie pivovarnícke skupiny. ,,Pod vplyvom vyššej ceny jačmeňa sa nedá vylúčiť ani zvýšenie ceny piva pre spotrebiteľov," povedala pre Pravdu Hana Šimková, hovorkyňa Heineken Slovensko, ktorý je lídrom trhu s pivom. Výšku možného zvýšenia však neuviedla. Aj pivovary Topvar sú zatiaľ opatrné. ,,Ak by došlo k zvýšeniu ceny vstupných surovín, zvážime, či je nevyhnutné premietnuť ich do ceny konečného výrobku."

Slovensko patrí k desiatke najväčších európskych vývozcov sladu a po jeho jačmeni je tohto roku zvýšený dopyt. Vidno to aj na cenách. Za tonu jačmeňa už ponúkajú obchodníci aj 170 eur. Slovenské sladovne majú pritom kontrakty na 120 až 125 eur za tonu. Poľnohospodári, ktorí dva roky predávali jačmeň za nízke ceny, sa s predajom neponáhľajú.

,,Nemáme sa kam náhliť. Čakáme, že ceny jačmeňa zvýšia aj naši zmluvní odberatelia," povedal predseda družstva v Kočíne Jozef Puvák. Na vyššie ceny čaká aj farmár Zdenek Černay zo Senca.

,,Pred rokom mi ponúkali za jačmeň len sto eur, ale posledná augustová ponuka znela na 170 eur za tonu. Ešte nejaký čas počkám," povedal Černay. Pripomenul, že farmári dva roky na obilí prerábali, predávali ho pod výrobné náklady a nikto vtedy nenastolil otázku, že chlieb či pivo by mali byť lacnejšie.

Slovensku by nemal chýbať slad na výrobu piva. Jeho produkcia každoročne klesá a na súčasnú výrobu okolo 3,3 milióna hektolitrov potrebujú pivovary 40-tisíc ton sladu. Aj pri zníženom oseve a nižších úrodách by malo byť sladu dosť.

Niektorí pivovarníci a sladovníci však nevidia dôvody na zvyšovanie ceny piva. "Spotreba piva na Slovensku padá a zvyšovanie ceny predaju piva nepomôže," myslí si generálny riaditeľ Sladovne Michalovce Milan Lapišák. Upozornil tiež na fakt, že na výrobu piva sa už nespotrebúva toľko sladu ako v minulosti. Pivovary totiž využívajú na zlacnenie výroby piva rôzne náhradky sladu.

"Hoci je slad najdrahšou surovinou pri výrobe piva, cenu dnes tvorí najmä konkurencia. Celkom určite to platí v Česku, kde klesol predaj od začiatku roku o desať percent," povedal šéf pivovaru Steiger Vyhne Jaroslav Vysloužil. Maržu za slad by mohli podľa Vysloužila pivovary ušetriť inde. "Pre Slovensko však bude kľúčové, ako sa zachová líder trhu. Ten stanovuje cenu, ostatní ho iba kopírujú," uviedol Vysloužil.

Pokiaľ slovenským sladovniam nevykúpia po žatve jačmeň zahraniční konkurenti a nebudú nútené dovážať surovinu zo zahraničia, cena piva by sa nemusela zvyšovať. Aký však bude ďalší cenový vývoj na otvorenom európskom trhu, ukáže až jeseň, keď bude konečne známe, koľko jačmeňa sa v Európe sužovanej suchom, povodňami a ohňom urodilo.

Zdroj: Spravy.sk | Autor: Jozef Sedlák