Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Pivní slavnosti propršely

[pondělí, 20. červenec 2009]

Pivní slavnosti, které se o tomto víkendu konaly v Nečtinech na Plzni-severu a v Nepomuku na Plzni-jihu, kazil téměř celou sobotu vytrvalý déšť. Malá návštěvnost se zvedla večer, kdy se trochu vyjasnilo.

Pouťové atrakce na nečtinském hřišti zely prázdnotou a stánkaři s nadějí vzhlíželi k obloze. Dechová kapela Radyňačka, která vystoupila po poledni, hrála jen pro pár lidí, kteří pod pódiem drželi deštníky. Téměř všichni, kteří se na slavnosti v deštivém a studeném počasí vydali, se schovávali pod stany. Hrstce lidí naopak déšť nevadil vůbec. „Je to tady dobrý,“ nechala se slyšet parta mladých lidí.

Na piváky do Nečtin jezdím každý rok. Letos je to ale slabý. Nikdo tady není, spousta mých známých zůstala kvůli tomu dešti doma. Kdyby tu večer nebyl ten rock, asi bychom to taky zabalili,“ svěřila se třiadvacetiletá Jana Dvořáková z Plzně, která jezdí ke příbuzným do Manětína.

Nečtinský starosta Jiří Křemenák byl i přes zamračené počasí optimistický. „Sice nám to tady déšť kazí, ale my si náladu zkazit nenecháme,“ pronesl s úsměvem. Tahák programu František Ringo Čech nakonec nevystoupil. Pořadatelé očekávali, že návštěvnost zvedne večerní bigbít.

V Nepomuku, kde se konaly pivní slavnosti po sedmnácté, bylo také pod mrakem. Narozdíl od Nečtin zde ale bylo více stanů, pod které se lidé mohli schovat. Obrat nastal během pozdního odpoledne, kdy se protrhaly mraky, a nepomucké náměstí se poměrně dost zaplnilo. Ani tak ale návštěvnost rekordy netrhala.

Zatímco v Nečtinech bylo možné ochutnat jen pivo pěti pivovarů, v Nepomuku se lidem nabízela širší nabídka více než dvaceti českých, moravských a dokonce i zahraničních pivovarů. Lidé se nejvíce pohybovali u stánků malých pivovarů. Nejednoho pivaře zlákaly různé kulinářské speciality, jejichž vůně se linula nepomuckým náměstím.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Miroslava Vejvodová


Plzeňsko žije slavnostmi piva

[neděle, 19. červenec 2009]

V Nečtinech na severním Plzeňsku a v Nepomuku na jižním Plzeňsku se konají pivní slavnosti.

Na nepomuckém náměstí zakotvila zhruba dvacítka českých, moravských i zahraničních pivovarů, které nabízejí své originální zlatavé moky. Slavnosti celý den doprovází hudba mnoha žánrů, a to od dechovky po folk, punk i tvrdý metal, aby si každý našel svůj styl.

Organizátoři nepomuckých pivních slavností mysleli i na ty, kteří pivu neholdují. Ti mohou ochutnat míchané alkoholické i nealkoholické nápoje či moravská vína. Prázdný žaludek zasytí klobása, langoše nebo párky, labužníci si ale mohou pochutnat i na rozmanitějších gastronomických kouscích, jako je uzená krůta, pečené kuře nebo švýcarský sýr.

Na sedmnácté pivní slavnosti v Nepomuku je vstup zdarma.

Na fotbalovém hřišti v Nečtinech se pivo oslavuje již po patnácté a jeho milovníci jej mohou prolévat hrdlem nejen celou sobotu až do noci, ale i v neděli od 13 hodin do půlnoci.

S nabídkou tekutých chlebů by se měla představit necelá desítka českých pivovarů. Zejména děti potěší lunaparky a pouťové atrakce. Na všechny čeká mnoho kulinářských specialit a rozmanitý stánkový prodej.

Po celou sobotu je připravený bohatý kulturní program. Ve 12.30 hodin zahraje na velké scéně dechová kapela Radyňačka. V 15.15 hodin budou návštěvníci moci vidět výpravný pořad z historie Staré Číny: Čínský drak přijíždí. Mezi 16. a 19. hodinou se představí taneční orchestr Desperados a František Ringo Čech. V 19.30 se na pódiu objeví rocková skupina Medium. V 21 hodin ji vystřídá rocková formace Parkán z jižních Čech. Po jedné hodině ranní začíná diskotéka. Hudební produkce jsou připravené i na neděli.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Miroslava Vejvodová


Milovníci piva majú od augusta možnosť ochutnať pivné špeciály už aj v Bratislave. V Karlovej Vsi na Jurigovom námestí 3 sa otvára prvá pivotéka v Bratislave a tiež na Slovensku. Vychutnávať si môžu návštevníci takmer 50 druhov belgických pív, medzi ktorými nechýbajú tradičné ležiaky, osviežujúce pšeničné, pivá s ovocnou príchuťou alebo silné kláštorné pivá.

Ako prvé nájdu zákazníci v Prešporskej pivotéke pivá z Belgicka, teda krajiny, ktorá je známa rozsiahlou výrobou piva. V súčasnosti sa ich v tejto malej krajine vyrába viac ako 800 druhov. "K belgickým pivám budú pribúdať špeciality slovenských minipivovarov a tradičné druhy z ďalších krajín, ktoré potešia našincov svojou nezameniteľnou a výnimočnou chuťou," povedala pre TASR Silvia Nagyová z Prešporskej pivotéky.

Na otázku, aký druh piva najlepšie hasí smäd v týchto horúcich dňoch, odporučila pšeničné pivá. Na rôznych rodinných oslavách k prípitku poslúžia ovocné druhy, ktoré rovnako nájdu uplatnenie na spoločenskom večierku. Ak hľadáte výrazný aperitív, poslúžia trapistické pivá ako napríklad značky Orval alebo Chimay, ktoré sa výborne hodia aj k syru roquefort či slovenskému syru niva. K polievkam alebo predjedlám je dobré vyskúšať niektoré belgické gueuze s príchuťou sherry. Pomarančové tóny vybraných belgických druhov sa vynikajúco dopĺňajú so sladkými dezertmi. Dokonalou bodkou za skvelou večerou, čo majú milovníci piva odskúšané, môže byť pohár bohatého piva Kasteel, ktorý doplní chutná cigara, odporučila odborníčka na pivo.

Zdroj: Orange portál.sk | Autor: TASR


Na tradiční pivní slavnosti zve letos již po sedmnácté město Nepomuk. Na náměstí se v sobotu sjedou zástupci pivovarů z celé republiky a připraven je také bohatý doprovodný program. „Návštěvníkům se na náměstí představí kapely různých žánrů od klasické dechovky, přes staropražské písničky, folk, country, jazz, pop až po rock, punk i řádně tvrdý metal,“ přibližuje program jeden z organizátorů slavnosti Pavel Kroupa. „Pro milovníky elektronické hudby a zlámaných beatů je navíc připravená popůlnoční taneční party v klubu Coffee-shop,“ dodává. Zlátý hřeb programu je pak plánován na jedenáctou hodinu, kdy oblohu nad městem rozzáří slavnostní ohňostroj. „Jako na každé správné pivní slavnosti nebudou chybět ani různé dobroty k pivu. Těšit se můžete na klobásky na grilu, pečená kuřata, australské masové koláčky a mnoho dalších dobrot,“ láká Kroupa.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Kvasnicové pšeničné pivo s jahodami

[čtvrtek, 16. červenec 2009]

Společnost Oettinger přináší na trh míchaný nápoj na bázi kvasnicového pšeničného piva s jahodovou příchutí. Nové „pšeničné & jahoda“ bylo vyrobeno v Ghotě a zařazeno k celé skupině Oettinger výrobků.

Výrobek bude k dostání na celoněmeckém trhu s nápoji a v maloobchodech s potravinami, což znamená pro skupinu výrobků Oettinger další milník výrobního podniku na cestě od výroby čistého piva k rozmanité škále nápojů s vlastní značkou.

S tímto novým výrobkem přináší pivovar splnění více přání svým zákazníkům. Po tom, co bylo v předchozím roce uvedeno na trh kvasnicové pšeničné pivo s grapefruitovou příchutí, následuje nyní druhý míchaný nápoj na bázi kvasnicového pšeničného piva ve vratných lahvích o objemu 0,33 litru.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová


Pivní ochutnávky 1

[úterý, 14. červenec 2009]

Kozel 11

Je možné, aby se i v zakouřeném čtyřkovém lokálu čepovalo dobré pivo? Čtěte dál a dozvíte se to!

Dnešní hodnocení přináší změnu - testovaný vzorek poprvé pochází ze sudu. Je tedy vhodné připomenout známé pivovarské úsloví: pivovar pivo vaří a hospodský ho dělá. Takže pivo, načepované v restauraci, v sobě nese nejenom podobu dodanou pivovarem, nýbrž i druh hnacího plynu, kterým se dostane ze sudu do půllitru, způsob uchovávání sudu v hospodě, hygienu restaurace, čistotu vedení, chladícího agregátu, nastavení teploty, dokonalost mytí pivního skla a způsob natočení. V neposlední řadě pivo dělá i atmosféra hospody.

Foto

Dnes vás chci seznámit s mými dojmy z konzumace Kozlu 11 (přesněji řečeno, jde o Velkopopovický Kozel Medium) v třeboňské restauraci U Báby, což je klasický zakouřený čtyřkový výčep. Testované pivo stálo 20 Kč, natočeno bylo na jeden zátah, míra po opadnutí maličko nižší. Vzhledem k tomu, že původní pěna byla mohutná po okraj sklenice, tak to nepovažuji za závadu (ale jde o můj osobní způsob hodnocení, nespojuje se se žádnými platnými předpisy ani nařízeními). Pěna byla kompaktního charakteru. Pivko na pohled jiskrné, barva zlatavá, v šeru hospody těžko rozpoznatelná.

Vůně však byla bohužel naprosto neutrální, říz slabší. I chuť se zpočátku zdála úplně prázdná, bližší analýzou lze najít trochu sladkosti, která však přechází v hořkost. V průběhu pití sklenice se hořkost ztrácí do podtónu spektra chutí a začíná opět převažovat sladkost. To je pravděpodobně dáno otupením chuťových pohárků, což jen potvrzuje myšlenku, že tato hořkost není agresivní. Mohlo by jí však být více. Kozla si z před pár let pamatuji jako hutné, řízné pivo, na které jsem si rád udělal chvilku. Jeho dnešní podoba (jistě ovlivněna jihoafrickými majiteli) není zlá, ale přeci jen je zcela jiná. Bohužel, nebo bohudík?


Bernard OX 14%

Náš spolupracovník je zde s další pivní recenzí. Dnes nás čeká produkt populárního tuzemského pivovaru!

Světlý speciál Bernard OX 14% se prodává ve třetinkových lahvích, obsah alkoholu je 5,8%. Jak název napovídá i pomalejším konzumentům, OX je z pivovaru Bernard, který sice funguje v Česku, ale dnes už bohužel jeho část česká není.

Foto

Po otevření: Při nalití vznikla slabě šedohnědá kompaktní, bohatá pěna. Z ní, a i vlastně z původního pohledu přes stěnu lahve, se dalo usuzovat, že pivo bude mít o něco výraznější barvu, což se po nalití potvrdilo. Popsal bych ji jako přechod z klasické zlatavé k jantarové.

Vůně a chuť: Vůně je zprvu sladová, posléze přichází intenzivní přechod ke karamelové až k připálenému podtónu. Pravděpodobně se k výrobě užívá i speciálních sladů. Ty by měly být poznatelné i v chuti. Já je sice nenašel, ale možná jsem tyto chutě prostě nedokázal nalézt pod hořkou skořápkou. Prvopočátek chuti je intenzivně hořký, s rychlým přechodem k sladké až ovocné a při polknutí přichází až nepříjemná ulpívající hořkost.

Láhev má tři etikety: přední, zadní s identifikačními údaji a konečně černý staniol pod zátku, což je lepší řešení než přes. Přední je nejdůležitější, i když dost neobvyklá: Značka je dobře viditelná jak v hlavním motivu, tak i v pozadí. Vlastně je optimálně čitelný celý název piva, kde bych vyzdvihnul barevné zpracování slova ox. Vtipný je i slogan “S těžkou hlavou,” který je parodií bernarďáckého nealka “S lehkou hlavou.” Na druhou stranu, byť je etiketa originální, k pivu podle mě moc nepasuje. Živě si dokážu představit, že některé tradičně zaměřené konzumenty by mohla přímo odradit.


Popper 10%

O slovenských pivech se říká, že jsou dobrá tak maximálně k čištění zubní protézy…Dnes se přesvědčíme, co je na tom pravdy.

V této rubrice vám budeme pravidelně přinášet hodnocení českých i zahraničních piv. Hrdiny prvního dílu jsou slovenská tmavá desítka Popper a sládek ing. Jaromír Čeleda - nechme ho promluvit!

Foto

První hodnocené pivo není kupodivu tuzemského původu, nýbrž jedná se o produkt našich východních sousedů. Přivedl mě k němu úspěch slovenských pivovarů na XIX. Representačních slavnostech v Táboře, kde se piva našich někdejších bratrů umístila 3x na stupních vítězů. Tmavé pivo Popper svou kategorii tmavých výčepních piv dokonce vyhrálo! Jeho lahvový vzorek jsem se tedy rozhodl blíže prozkoumat…

První dojem: vzhled lahve, tedy přesněji etikety. Na dnešní dobu se mi zdají velmi strohé, až dokonce zastaralé. Takže první a asi vlastně největší mínus. Další (podle mě) nevýhodou je použití náhradního sladidla sacharinu. Na etiketě je uvedeno 10 %, takže by pivko mělo obsahovat přes deset procent extraktu. Alkohol je uveden 3,8 % obj.

Po nalití: Pěna vyrovnaná, konsistentní a poměrně stabilní s hnědavým nádechem. Jedno velké plus: Barva intenzivně černá, přesto proti světlu karmínová. Nejdřív přichází první na řadu vůně, protože ta jako první odezní. Vnímal jsem jí velmi příjemně po karamelu, podloženou nasládlým kontextem. Chuť skoro přesně taková, jakou jsem od vítězného piva očekával. První dojem mírně po nakuřovaných sladech s brzkým přechodem do intenzivní sladké, která trvala až do koncovky a dlouho po napití.

Takovéto černá piva osobně moc nemusím, jenomže jsou dost oblíbená, a jelikož je většina výrobců preferuje, tak i v soutěžích vyhrávají. Prostě těm, kterým nevadí pivo, chutnající převážně jako rozpuštěný cukr, můžu doporučit. Rozhodně není špatné, nezaznamenal jsem v něm žádnou vadnou chuť ani vůni, jen mně osobně prostě moc nevyhovuje.


Kdo pro vás hodnotil?

Foto

Ing. Jaromír Čeleda (nar. 1979) je jedním z nejmladších a zároveň nejúspěšnějších tuzemských sládků. S červeným diplomem absolvoval VŠCHT, obor pivovarství a sladařství. V posledních letech pracuje v třeboňském pivovaru Bohemia Regent; je autorem receptur několika nových piv a jím vařená piva získala řadu medailí a dalších ocenění na prestižních soutěžích - naposledy uspěl letos v Táboře, kdy získal stříbrnou pivní pečeť v kategorii polotmavých piv za pivo Petra Voka.

Zdroj: 4 Men.cz


Evropský pivovarnický průmysl cválá nezdolně kupředu! Pivovary po celé Evropě vyprodukují obrovské množství organického odpadu a odpadní vody. Vědci se nyní pustili do řešení tohoto problému a vypadá to, že přišli s řešením. Odpadní produkty z výroby piva jsou využity k získání energie opět pro samotný proces výroby piva. Co to znamená? Ekologičtější pivo, přeci!

Farmáři zbytky odjakživa využívají jako krmení pro své chovy. Například kolem roku 2000 ale musely pivovary za zpracování a odvoz tohoto odpadu firmám platit. Teď se to podle Wolfganga Bengela změní. “Výroba piva je energeticky náročný proces - vaříte přísady, používáte horkou vodu a páru a pak elektřinou výsledný produkt chladíte. Takže pokud se podaří ušetřit alespoň 50% energie za pomoci vašeho vlastního odpadu, je to hodně,” komentuje svůj nejnovější projekt pro magazín GreenBiz.

Bengel se dlouhodobě zabývá biomasou, ziskával zkušenosti získáváním energie z rýžového a třtinového odpadu v Číně a Thajsku. Dnes je technickým ředitelem společnosti BMP Biomasse Projekt, která spolupracuje například také s INNOVAS (bioplynové elektrárny), BISANZ či slovenskou Adato (kogenerace). Tyto partnerské společnosti nyní hledají pivovary, které by měly zájem nový systém vyzkoušet.

Zdroj: Eko bydlení.eu


Letošní povodně poznamenají také sklizeň. Deště ničí především úrodu ozimého ječmene, který by se měl sklízet právě teď. Podmáčená půda ale nedovoluje zemědělcům vyjet do polí. Nedostatek ječmene by se mohl promítnout i do ceny piva. Zdražit by však mohlo kvůli nízké sklizni obilí i pečivo.

Podle viceprezidenta Agrární komory Jindřicha Šnejdrly kvalitu obilí ohrožují také plísně: "Počasí, které v tuto chvíli panuje, je škodlivé právě v nebezpečí plísní, které určitě sníží kvalitu sklizeného obilí. My bychom teď měli už sklízet ozimé ječmeny, ale současné počasí nám kvůli rozmoklé půdě nedovoluje vyjet do polí. Ozimé ječmeny se tak zalamují a zvyšují se sklizňové ztráty."

"Dál bychom měli už sklízet ozimou řepku, ale to také nemůžeme, řepky nakličují a také se snižuje kvalita, bude se muset dosušovat. Co se týče kvality sklízené pšenice a jarních ječmenů, tam škody pravděpodobně ještě nebudou tak vysoké," uvedl Šnejdrla.

Agrární komora proto nevylučuje, že vinou velké vody se sklidí méně obilí a jeho cena proto vzroste. Vzrůst by mohla ale také cena piva. "Už dnes je jasné, že ječmene sklidí farmáři letos asi o desetinu míň, a proto i podraží. To samozřejmě může částečně vést i k možnému mírnému zvýšení cen piva," vysvětluje agrární analytik Petr Havel.

Vytrvalé deště a v důsledku toho panující vysoká vlhkost vzduchu, vytvářející ideální podmínky pro růst plísní, poznamenají i úrodu dalších plodin. "Plísně a choroby se týkají nejen obilnin, ale i rajčat, okurek nebo brambor," vysvětlil Roman Beneš, ředitel Krajské agrární komory Olomouckého kraje.

Problémem pro zemědělce nejsou jen téměř každodenní deště, ale i vysoká vlhkost vzduchu v době, kdy zrovna neprší. Ta podle údajů meteorologů totiž často celý den neklesne pod devadesát procent, přitom obvykle se na začátku července pohybuje kolem šedesáti.

Takové podmínky jsou pro šíření chorob a plísní ideální, takže zemědělci musí častěji provádět postřiky. "Náklady na ně se nám zvýšily asi o třetinu," uvedl například Zdeněk Bureš, předseda družstva Agroben sídlícího ve Střelicích na Uničovsku.

Farmáři přesto stále doufají, že počasí se umoudří a oni zachrání, co se dá. Podle předpovědi by mohli vyjet do polí už po neděli, to má přijít slunečné počasí s teplotami okolo třicítky.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Alena Adámková a David Šťáhlavský


Pivní slavnosti lákají na Hlučínsko

[sobota, 11. červenec 2009]

Hned dvoje pivní slavnosti se chystají dnes na Hlučínsku. Slavit se bude od 14 hodin na zámku v Kravařích, a to s dechovou kapelou Kobeřanka a následně s country kapelou Karavana. V 18 hodin se lidé mohou těšit na prohlídku zámeckého muzea s Bílou paní. Vstup na akci je zdarma. Další pivní slavnosti se uskuteční v Šilheřovicích od 15 hodin za místním kostelem. Zítra mohou lidé zavítat pro změnu do Hlučína, kde se na tamním náměstí od 14 hodin koná Festival kultury Hlučínska. Vystoupí na něm lidové soubory, orchestry a zájmové skupiny z Hlučínska.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Nový český rekord: Osmdesát piv padlo za necelých dvanáct minut.

Foto

V roce 1992 parta kamarádů z Pěčic založila klub Vyspělých alkoholiků a pokusila se překonat v té době Československý rekord ve štafetovém pití piva. A povedlo se! Od té doby uplynulo sedmnáct let a v Pěčicích padnul nový rekord.

Ctirad Šíma, jeden z organizátorů řekl: „V roce 1992 jsme rekord udělali ve sto lidech, tentokrát nás bylo osmdesát.

Osmdesátičlenný tým, z něhož bylo patnáct žen vypil osmdesát piv, ve štafetě 80 + 1, za neuvěřitelných 11:53:09 minut. Rekordu se zúčastnila i držitelka českého rekordu v pití piva Olga Čunátová, která půllitr piva vypila za 4,04 vteřiny. Její osobní rekord je však 3,08 vteřiny. Nejrychlejším pijanem byl Miron Bano, do něhož půllitru zlatavého moku „spadnul“ za 2,89 vteřiny.

Pivní štafety se zúčastnili lidé z Palačova, Prahy, Tanvaldu či Radešova. Nejvíc jich však bylo z okolí Pěčic. Všem zúčastněným i sponzorům moc děkuji za podporu. Jsem rád, že všichni vydrželi i v lijáku, který nás potkal,“ uzavřel Šíma.

Nad regulérností štafety dohlížela notářka Eva Vágnerová.

Zdroj: Boleslavský deník.cz | Autor: Lucie Kučerová


Pivovarské muzeum patří k místům, která by měl navštívit každý správný Plzeňan. Původní právovárečný dům, ve kterém muzeum sídlí, vyzařuje atmosféru starých dob a odhaluje tajemství výroby a způsobu podávání a pití piva.

Myšlenka na založení Pivovarského muzea pochází již z roku 1929, avšak otevření muzea přišlo až o třicet let později. Muzeum bylo slavnostně otevřeno 8. května 1959 u příležitosti 100. výročí ochranné známky „Plzeňské pivo“.

Návštěvníci během prohlídky nahlédnou do původní sladovny, kde se máčelo a kde klíčilo obilí, či do valečky, původně sloužící k uložení a předsoušení zeleného sladu, takzvanému válení. Další zajímavou expozici tvoří interiér hospody z přelomu 19. a 20. století s využitím původního zařízení. Umístěna je v autentickém prostředí Tázlerovy pivnice z počátku dvacátého století. Lidé uvidí také dvoupatrové středověké sklepy - vysekané v kamenném a pískovcovém podloží - či exponáty, vztahující se k exportu piva.

Všechny, koho zajímá, z čeho se v historii pilo pivo, jak se měřily míry a jak se připíjelo na zdraví, zaručeně zaujme další část muzea věnující se právě těmto otázkám. Nalézt lze i rozsáhlý soubor pivních korbelů ze skla, keramiky a cínu a část věnovanou sběratelství a kuriozitám, které se vztahují k pivu. K vidění je například nejmenší soudek na světě, džbánek měřící jeden centimetr nebo obří korbel vydlabaný z jediného kusu dřeva na Sibiři. Součástí expozice je také kolekce pivních lahví pocházejících z různých českých pivovarů z období konce 19. a první třetiny 20. století nebo různé sladovnické náčiní spolu se znakem sladovnického cechu.

Muzeum je otevřeno denně od 10 do 16 hodin a prohlídka s průvodcem trvá přibližně 70 minut.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Speciální pivo pro ženy

[středa, 8. červenec 2009]

Opravdu zajímavý úkol dostali britští sládkové. Mají uvařit pivo určené speciálně pro ženy. Vyzvala je k tomu historicky první předsedkyně britské organizace, která vznikla za účelem propagace lahodného chmelového moku. "Mýtus, že je pivo výhradně mužskou záležitostí, vládne mezi lidmi až příliš dlouho. Je potřeba s tím něco udělat," míní čtyřiačtyřicetiletá učitelka Paula Watersová.

"Požádali jsme o spolupráci několik pivovarů a nyní čekáme, který si nenechá ujít šanci na úspěch a výrobu nového piva pro ženy zahájí. Půjde tak o vůbec první fem-ale (female = ženský, ale = pivo) na světě," prozradila slečna Watersová, která byla předsedkyní Kampaně za opravdové pivo zvolena v dubnu tohoto roku.

Členové skupiny, která kampaň organizuje, doufají, že se jim podaří zatraktivnit mezi lidmi především skutečně dobrá piva, která se za pojmenování "pivo" nemusejí stydět.

Zdroj: Top žena.cz


Nizozemský pivovar Bavaria porazil Bavorsko

[pondělí, 6. červenec 2009]

Evropský soud zamítl žalobu bavorských pivovarů na nizozemskou firmu kvůli zneužití územního označení. Druhý největší nizozemský pivovar Bavaria BK může i nadále používat své jméno jako obchodní značku.

Logo

Rozhodl o tom Největší evropský soud v Lucemburku. O výsledku soudní pře včera informoval list Financial Times. Spor mezi pivovarem, který sídlí u vesnice Liesbout v zemědělské krajině na jihu Nizozemska, a federací reprezentující 650 bavorských pivovarů se táhl osm let.

Federace se snažila přinutit nizozemskou společnost opustit svou obchodní značku nejprve u soudů v Německu, Itálii a Španělsku. Argumentovala přitom pravidly na ochranu zeměpisného označení, která Evropská unie přijala v roce 1992.

Ta chrání jako regionální speciality, které se smí vyrábět pouze na přesně vymezeném území, například Parmskou šunku nebo z českých výrobků Hořické trubičky nebo Žatecký chmel.

Bojujeme proti obchodním značkám Bavarie, protože víme, že si mnoho lidí, když pijí Bavarii, myslí, že jde o bavorské pivo,“ řekl Lothar Ebbertz, výkonný manažer Bavorské pivovarské federace.

Německé dědictví

Bavorské pivovary získaly regionální ochranu Evropské unie pro značky „Bayerisches Bier“ nebo „Bavarian Beer“ v roce 2001, ačkoli registrační proces odstartovaly už v roce 1992. Bavaria BK uvedla, že se o probíhajícím registračním procesu poprvé dozvěděla až v roce 1997.

Nizozemský pivovar argumentoval tím, že jeho případ je odlišný a nevztahují se na něj pravidla o regionální ochraně. „Bavaria je a byla pouze odkaz na pivovarskou technologii,“ řekl Peer Swinkels, pravnuk Johannese Swinkelse, který pivovaru dal současný název už v roce 1928.

Je ironií, že to byl německý vrchní sládek Georg Kraus, kdo přesvědčil Johannese a jeho tři syny změnit název pivovaru na Bavaria. Název měl zdůraznit, že nový pivovar přešel od tradičních holandských světlých piv ke spodně kvašenému ležáku bavorského typu, který si získal velkou popularitu ve dvacátých letech minulého století.

S Budvarem na jedné lodi

Podobný spor řeší také českobudějovický Budvar. S nadnárodní pivovarnickou skupinou AnheuserBusch Inbev se soudí o značky Budweiser a Bud. Letos v březnu potvrdil Soud první instance - druhý nejvyšší soud EU - své dřívější rozhodnutí, které brání firmě AnheuserBusch Inbev zaregistrovat si obchodní značku „Budweiser“ pro svá piva a další alkoholické i nealkoholické nápoje v Evropské unii.

V současnosti vedou oba pivovary o značku Budweiser nebo Bud desítky soudních pří ve třicítce zemí světa.

Zdroj. Lidovky.cz | Autor: Pavel Škopek


Takto sa čapuje pivo!

[neděle, 5. červenec 2009]

Každý dokáže perfektne načapovať pivo, tvrdí holandský majster v čapovaní Franck Evers, ktorý pricestoval na Slovensko trénovať barmanov. Svoje turné po slovenských puboch odštartoval v prvý júlový víkend a počas troch týždňov navštívi spolu 18 vybraných prevádzok po celom Slovensku.

O svoje skúsenosti z čapovania a podávania piva sa so zamestnancami prevádzok podelí vždy od štvrtka do nedele. Svojím umením bude zabávať aj návštevníkov pubov v Bratislave, Košiciach, Žiline, Banskej Bystrici, Trenčíne a ďalších piatich mestách.

Čapovanie je podľa jeho slov jednoduché, ale návštevníci a návštevníčky barov sa napriek tomu pri objednaní piva často stretávajú s rušivými momentmi, ako teplé pivo, veľa alebo málo peny, či rýchlo padajúca pena. Dôležité je pritom i použitie správneho podpivníka a pohára rovnakej značky ako je čapované pivo. Servírovať by sa malo otočené logom k zákazníkovi. „Môžete byť najlepší barman na svete, mať najlepšie vychladené pivo na svete a najlepšie pivo na svete, ale ak nemáte studený a čistý pohár, pena vám rýchlo padne,“ skonštatoval Evers. Práve pena je však dôležitá, pretože pivo chráni - drží oxid uhličitý vnútri a kyslík vonku. Holandský rituál perfektného čapovania je podľa jeho slov jednoduchý. „Zoberiete si studený a čistý pohár, jedným plynulým pohybom otvoríte kohútik, necháte pivo špirálovito stekať do nakloneného pohára, keď je pohár takmer plný, narovnáte ho, a keď je plný, kohútik zatvoríte, vezmete stierku a odstránite prebytočnú penu,“ predviedol Evers novinárom perfektne načapované pivo. Pena má byť pritom podľa neho taká pevná, aby v pive stála stierka. Ako hovorí, každé pivo má vlastný spôsob čapovania, no v prípade ležiakov je tento rituál približne rovnaký.

Počas svojej desaťročnej kariéry Franck Evers vyškolil viac ako 25-tisíc barmanov na celom svete. Ako sám hovorí, všetky jeho predchádzajúce povolania, či už ošetrovateľa na psychiatrii, tenisového trénera alebo majiteľa viacerých barov v Holandsku mu umožnili robiť jeho súčasnú prácu s plným nasadením.

Zdroj: Aktuality.sk |Autor: SITA


Krize stavbu pivovaru nezastaví

[pátek, 3. červenec 2009]

K minipivovaru v Broumech, kde vaří pivo vyhlášený sládek Martin Matuška, by měl časem přibýt i pivovar ve Všeradicích. Zrušen byl v obci v roce 1850, ta se nyní podílí na jeho obnově.

Věříme, že sem přetáhneme nějaké turisty z Karlštejna. Pomáhá nám i příznivá vzdálenost od Prahy. Když se udělá dobrá propagace, mohly by to být zase další taháky,“ řekl starosta obce Bohumil Stibal.

* Velké pivovary nyní zavírají malé pobočky, na druhou stranu vznikají nové minipivovary. I vy máte otevření jednoho v plánu. Jak si to vysvětlujete?

Podle mě velké pivovary zavírají malé pobočky kvůli snížení nákladů a unifikaci produkce. Minipivovary vznikají z důvodu poptávky po pivních speciálech a také v rámci rozvoje pivní turistiky jako doplněk turisticky zajímavých míst, případně jako obnovení zašlé slávy zaniklé místní značky.

* Vás krize od zprovoznění neodradila?

Ne, může jen výstavbu oddálit. Naopak je potřeba zareagovat a propagovat značku, aby po ukončení krize a návratu do normálu měla již svoje jméno a byli jsme připraveni okamžitě nabídnout svoje služby.

* Neobáváte se konkurence malých pivovarů v okolí: jen na Berounsku je berounský Medvěd, Broumy mají svůj pivovar a jeden se staví i v nedalekých Letech...

Současné malé pivovary si podle mého nekonkurují díky svým specifickým druhům piva, naopak v případě spolupráce se jim podaří lépe propagovat danou oblast, a tím přilákat turistu, potažmo konzumenta. Například pivo z Broum se točí v Broumech a je dodáváno do pražských restaurací.

* Kdy chcete pivovar otevřít, co se v něm bude vařit a pro koho? Budete rovněž rozvážet pivo do okolních restaurací?

O otevření pivovaru je uvažováno na přelomu roku 2010 a 2011. Základem bude polotmavá 13 a další čtyři speciály ročně. Pivo budeme prodávat pouze ve vlastní restauraci, prozatím neuvažujeme o dodávkách do okolních restaurací.

* Jak se bude pivovar jmenovat?

Pivovar ještě v současné době nemá definitivní název, stejně jako není název pro druhy piva. V současnosti pracujeme na logotipech, které chceme představit na kuchařské soutěži v září letošního roku.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Pavla Švédová


Severná Kórea odpálila vlastné pivo

[pátek, 3. červenec 2009]

Nad najnovším počinom komunistickej Severnej Kórey určite niekto vypení. Ide totiž o miestne pivo, ktoré podľa výrobcov sľubuje zmiernenie stresu u konzumentov.

KĽDR tento týždeň spustila v štátnej televízii reklamnú kampaň na pivo Tädonggang. Pivovar krajina kúpila od Británie a celú prevádzku presunula na svoje územie.

Severokórejská štátna televízia nevysiela takmer žiadne reklamy, hoci programy o miestnych továrňach sú bežné, takže reklama na pivo je zriedkavým posunom ku komercializmu.

Spot, charakterizovaný nekvalitnou grafikou, sprevádza veselá hudba. Záber pohára, ktorý sa plní čapovaným pivom, dopĺňa slogan "Pýcha Pchjongjangu".

V reklame, odvysielanej vo štvrtok, pivo pije baník, z ktorého kvapká pot a mladé atraktívne ženy v tradičných kórejských odevoch ho servírujú dobre oblečeným mestským obyvateľom.

"Predstavuje nový imidž Pchjongjangu," uvádza sa v reklame, ktorú dnes zhliadli aj v Soule. "Stane sa dôverne známou súčasťou našich životov," presviedča reklama.

Pivo je možné kúpiť aj v Južnej Kórei. V hlavnom meste KĽDR ho predávajú v hoteloch pre cudzincov a fľaša stojí približne 1,5 dolára (1,07 eur).

Zdroj: Orange portal.sk | Autor: Reuters, TASR


Jen ať kouří

[středa, 1. červenec 2009]

Já si myslím, že naše Sněmovna rozhodla dobře, když nezakázala kouřit v restauracích. Nemusíme být přece jako všichni. My lidé žijící v České kotlině jako všichni ani být nemůžeme! To dá rozum. A moc se mi líbí, když to občas dáme najevo.

Už nekouřím. Ale vůbec si nedovedu představit, že bych šel posedět s kamarády a kamarádkami, kteří kouří, a oni si nemohli zapálit. Mám rád kouř jejich cigaret a doutníků.

Mám rád odér restaurací a výčepů, protože ten tam patří, a byl tam, už když jsem chodil dědovi pro pivo. Kdo nám chce vzít i tuhle životodárnou kontinuitu? Nějaký prudérní pokrytec, který se zhlédl v ještě prudérnějších vzorech odkudsi z poza Atlantiku?

Militantní nekuřáci mluví o zdraví, které jim údajně kouř z cigaret ničí. Nevěřím jim. Tak hloupí nejsou. Ono jim to jenom nevoní. Jsou to týpci, kterým chybí špetka tolerance a soudnosti. Já například v zoo taky nelezu do pavilónu plazů. Co nesnáším, vynechám. Nekřičím po zákazu. Nemusím mít všude navrch. Každý přece ví, že jinak to voní v cukrárně, jinak v truhlárně, rybárně, pekárně, ve stáji i v kostele. A jinak holt tam, kde vám nalijí sklenici piva, nebo čeho, kde se vedou řeči, ke stropu stoupá dým a život jde moudře dál.

Aby ale bylo jasno – se zákazem kouření všude jinde souhlasím. A nekuřáckým restauracím přeji prosperitu!

Zdroj: Právo.cz - Z redakční pošty | Autor: Milan Jůzl


V Lobči se opět bude vařit pivo

[čtvrtek, 25. červen 2009]

O chátrající malé pivovary ve středních Čechách se starají různé společnosti. Do některých, například v Kostelci nad Černými lesy, se vrátilo vaření piva, v Mníšku pod Brdy v objektu vytvořili divadelní sál a restauraci. V Lobči se na rekonstrukci chystají.

V bývalém pivovaru v Lobči na Mělnicku se zase začne vařit pivo. Pivovar z počátku 17. století se nyní snaží zachránit společnost architektů Riofrio Architects. Chátrající objekt, který kdysi spolu s lobečským barokním zámkem tvořil dominantu vesnice, by jinak zanikl.

Rekonstrukce nefunkčního pivovaru, který je v havarijním stavu, by měla začít podle Pavla Prouzy ze společnosti Riofrio příští rok. „Současný stav je tristní. Dlouhodobé zanedbání údržby a úmyslné rozebírání stavby způsobily téměř zánik pivovaru,“ shrnul Prouza.

Zlatá léta zažíval pivovar na počátku 20. století a krátce ještě mezi světovými válkami. Během 40. letminulého století byl však provoz definitivně zastaven. O deset let později byla pivovarnická technologie odmontována a od té doby začal ojedinělý pivovar chátrat. Je přitom zařazen v publikaci 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje jako jedna z nejvýznamnějších technických staveb. Letos v květnu byl dům včetně celého lobečského areálu prohlášen kulturní památkou.

Skupina architektů, která se dlouhodobě věnuje průmyslové architektuře a například se podílela na přeměně továrny v pražské Libni na byty, se už dohodla s obcí, má hotový projekt a také platné územní rozhodnutí. Přeměna ruiny přijde na 100 milionů korun. Se záměrem přestavby souhlasí obec, památkáři i ochránci přírody. „Projekt je kompromisem mezi požadavky investora a námi. Pomůže areál obnovit a dá mu opět život, to je nejdůležitější,“ míní vedoucí mělnických památkářů Jiří Dohnal.

A co chtějí v objektu architekti vybudovat? Jde o změnu areálu na regionální centrum cestovního ruchu. Návštěvníci tam najdou nejen expozici o pivovarnické, sladovnické a chmelařské tradici regionu, ale i výrobnu piva. Exponáty mají slíbené z Národního technického a zemědělského muzea. „Obnovení výroby piva bude symbolické, plánujeme instalovat moderní technologii minipivovaru,“ popsal plány Pavel Prouza a dodal, že chybět nebude restaurace a ubytování. Velký sál v podkroví má sloužit pro pořádání přednášek, koncertů nebo dalších kulturních akcí. Riofrio získá stavební povolení už příští měsíc, stavět však nezačne. Uchází se o dotaci z Bruselu a čeká na výsledek. Společnost plánuje, že by se lobečský pivovar stal cílem turistů z celé Evropy.

Začlenil by se do systému mezinárodních stezek průmyslového dědictví a v budoucnu by propojením pivovarských muzeí mohla vzniknout tematická pivovarská stezka,“ uvedli architekti. Pokud grant nezískají, jsou rozhodnuti rozdělit projekt na několik částí či přizvat ekonomického partnera. Pivovarmá začít fungovat za dva roky v zimě.

***

* Změna k lepšímu Kostelec nad Č. l. (Praha-východ) Zdejší pivovar, který od roku 1994 chátral, se rozhodli zrekonstruovat lidé ze společnosti Dej Bůh štěstí. Ti jej od roku 2001 podle původních plánů opravují a vybavují skutečným zařízením, které nacházejí v jiných chátrajících pivovarech. Zahájili výrobu piva a otevřeli muzeum. V létě se tam například odehrají tři divadelní představení původní hry se zpěvy Postřižiny na motivy Bohumila Hrabala. Český Brod (Kolín) Pivovar opravuje soukromý vlastník také v Českém Brodě, kde areál chátral čtyřicet let a byla nutná kompletní rekonstrukce. Nový majitel ho opravuje od roku 1994, tehdy byl vstup do areálu nebezpečný. Bouraly se proto některé zdi a objekt se zastřešil. Dnes tam má vlastník kanceláře, obchodní prostory, sídlo internetové firmy a zbývá začít vařit pivo. To by mohlo být za dva roky. Mníšek pod Brdy (Praha-západ) U bývalého pivovaru v Mníšku pod Brdy v okrese Praha-západ nebylo před deseti lety k poznání, k jakému účelu původně sloužil. Pivo se tu přestalo vařit již v roce 1928 a objekt začal pustnout. V roce 2001 ho začalo opravovat Divadélko Káji Maříka. Dnes tam jsou vedle divadelního sálu ještě restaurace, kanceláře a byty.

* LOBEČ Pivovar s barokním zámkem se nachází v obci na okraji chráněné krajinné oblasti Kokořínsko u Mšena na Mělnicku. Pivovar ze 17. století chátrá od poloviny 20. století, kdy ho užíval státní statek a několik soukromých majitelů.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Lucie Zikmundová


Je kríza. Pivo pijeme skôr doma

[středa, 24. červen 2009]

Pitie piva ľudia u nás obmedzili. Môže za to kríza, ale aj konkurencia nealkoholických nápojov.

Tento rok sa nezačal pre výrobcov piva najlepšie. Za prvé tri mesiace si medziročne na výrobe piva odrátali približne 12 percent. „Veľký výpadok bol hlavne v januári, a to 15 percent," povedal výkonný riaditeľ Združenia výrobcov piva a sladu Roman Šusták. Celkovo sa však podľa neho vyrobilo menej piva v celej Európe.

Za poklesom výroby vidí Šusták ekonomickú situáciu obyvateľstva, ale aj počasie. Tohtoročné prvé tri mesiace boli totiž o čosi chladnejšie než tie minuloročné, apríl bol zasa teplejší. Vo štvrtom mesiaci sa už pivovary dostali do výrobného plusu - asi o jedno percento.

Či však bude celý rok v rovnakom duchu, je zatiaľ otázne. Odhad spotreby piva na Slovensku však hovorí, že sme vlani vypili na osobu o vyše štyri litre piva menej než v roku 2007.

Pivo ustupuje minerálkam?

Hlavu v smútku majú zrejme najmä krčmári, a to pre krízu. „V čase krízy spotrebitelia obmedzujú svoje výdavky práve na reštaurácie a gastronómiu mimo domova," hovorí Ladislav Csengeri z prieskumnej agentúry GfK Slovakia.

Niektoré pivárne už rozdiel pociťujú. „Zaznamenali sme mierny pokles konzumácie piva," povedal majiteľ bratislavského Slovak pubu Alojz Hlina. Podľa neho však výraznejšie klesal predaj drahých destilátov a vína.

Približne 20-percentný prepad predaja piva hlási napríklad banskobystrický podnik Červený rak.

Väčšina oslovených podnikov zatiaľ nepostrehla, že by sa u nich vypilo menej piva. „Je to zhruba rovnaké, ako to bolo," hovorí majiteľ žilinskej pivárne Nosorožec.

Oslovení majitelia podnikov si zatiaľ nevšimli, že by sa návštevníci viac obzerali po nealkoholických nápojoch než po pive. Pivovary Topvar však hovoria aj o takejto vyostrujúcej sa konkurencii pre pivo. „Môže za to zmena životného štýlu, spotrebiteľského správania, ale aj väčšia ponuka rôznych nápojov," povedala hovorkyňa firmy Drahomíra Mandíková.

Tento trend do istej miery nahráva aj nealkoholickému pivu. Jeho predaj sa podľa Dušana Viszta, marketingového riaditeľa spoločnosti Heineken, zvýšil za posledné roky až štvornásobne.

Topvar zasa vraví, že pivári prechádzajú na slabšie pivá. „Preferencie sa posúvajú od ležiakov vyššej stupňovitosti k menej alkoholickým pivám. Aj za tým je údajne snaha ľudí o zdravší životný štýl. Voľbu spotrebiteľov ovplyvňuje aj to, že desiatka je lacnejšia ako dvanástka," hovorí Mandíková.

Pomôcť môže leto

Analytik agentúry Terno Ľubomír Drahovský tvrdí, že na spotrebu piva vplýva veľa faktorov. „Menej piva sa pije v mestách, viac na vidieku. Na spoločenských stretnutiach sa začínajú presadzovať skôr nesýtené nápoje. Ďalším faktorom je znížená kúpyschopnosť obyvateľstva," hovorí Drahovský.

Tam, kde je vyššia nezamestnanosť, ľudia podľa analytika obchodu častejšie uprednostnia návštevu potravín pred pohostinstvom a „fľašku piva vypijú radšej rovno pred obchodom".

Pivovarníci či združenie výrobcov piva však vidia svoju budúcnosť ružovejšie. „Dno sme asi už dosiahli. Tento rok sa zrejme skončí stabilizáciou na úrovni minulého roka," povedal Šusták. V rast trhu verí aj Viszt, kľúčom k tomu je však teplé leto: „Bude to závisieť hlavne od počasia. Teplé letné mesiace dokážu urobiť aj 40 percent predaja".

Graf

Plechovky a fľaše sú v kurze

Celková spotreba piva u nás síce klesá, ale plechovky a fľaše kupované v obchodoch sú čoraz obľúbenejšie.

Plechovkám a fľašiam dávajú konzumenti piva na Slovensku čoraz častejšie prednosť pred návštevou pohostinstva. Ak sa pred tromi rokmi pivo zo sudov podieľalo na celkovom predaji u nás 43 percentami, vlani to už bolo len 37 percent.

Zvýšenie predaja piva si pochvaľujú obchodné reťazce. „Zaznamenali sme ho vo všetkých druhoch balení. Sme už nad pôvodne plánovanými číslami," povedal hovorca Kauflandu Martin Gärtner. Záujem o značky závisí podľa neho od akcií.

Nárast predaja piva zaznamenali aj reťazce Lidl a Tesco. „Dobre sa predáva pivo v plechovkách a PET fľašiach, kde predaj stúpol o vyše 25 percent," povedala hovorkyňa Tesca Oľga Hrnčiarová.

Mierny nárast spotreby piva v roku 2008 oproti predchádzajúcemu roku potvrdzuje aj prieskum GfK Slovakia. Vlani totiž podľa neho členovia domácností u nás vypili 1,286 milióna hektolitrov piva, rok predtým to bolo 1,27 milióna hektolitrov.

Tento rok pritom podľa agentúry GfK nemusí byť pre reťazce v predaji piva taký dobrý ako minulý. Pivo zdraželo, a to by mohlo mať na jeho predaj rovnako negatívny vplyv ako zvýšenie spotrebnej dane v roku 2003.

Ceny sme upravovali v marci tohto roka a to v priemere o 6,3 percenta," povedala hovorkyňa spoločnosti Pivovary Topvar Drahomíra Mandíková. Šesť až sedem percent pridala k cenám v marci aj spoločnosť Heineken.

Zdroj: Ekonomika Sme.sk


Carlsberg zatvára neziskové pivovary

[úterý, 23. červen 2009]

Kríza už niekoľko mesiacov trápi naše európske pivovary. Po tom, čo holandský Heineken zatvoril svoje dva pivovary v Česku, na rad prichádza aj nemecký závod dánskeho koncernu Carsleberg. Výrobcovia zlatého moku sa tým snažia vyrovnať sa s poklesom spotreby piva. Podľa analytika agentúry Terno Ľubomíra Drahovského je to spôsobené najmä tým, že preferencie spotrebiteľov sa odklonili na iné nápoje, či už na nealko alebo na víno. Najväčšie koncerny v Európe sa preto zbavujú tých, ktoré im vynášali najmenší zisk.

Spoločníkom sa nedarí

Carslberg, štvrtý najväčší výrobca piva na svete, zatvára v nemeckom meste Breunschweig svoj závod. „Nemôžeme to komentovať, pretože ešte iba prebiehajú rokovania s možnom potenciálnom kupcovi,“ uvádza pre HN šéf komunikačného oddelenia Carslbergu Jens Bekke. Okrem neho bola pred časom firma donútená zrušiť 270 pracovných miest v Dánsku, Nórsku a v pobaltských štátoch. Na podobné opatrenia pristúpili aj vo Francúzsku, v Británii či Taliansku. Samotný koncern však tvrdí, že krízu až tak nepociťuje, uvádza iba, že tieto kroky sú súčasťou reštrukturalizačných opatrení, ktorými reagujú na neistú situáciu na trhu.

Dôkazom toho je aj fakt, že spoločnosť plánuje v tomto roku prostredníctvom svojej chorvátskej pobočky Carlsberg Croatia preinvestovať asi 170 miliónov chorvátskych kún (v prepočte asi 23 miliónov eur). V Koprivinici, kde má Carlsberg svoju pobočku, sa mu podľa šéfa komunikačného oddelenia darí veľmi dobre. V priebehu tohto roka tam dokonca plánuje zvýšiť počet zamestnancov o desať percent. „Vo všeobecnosti robíme iba štrukturálne zmeny, pretože máme dostatok kapacít na iných trhoch,“ dodáva Bekke. Carslberg sa v týchto dňoch vyjadril aj o plánovanej expanzii do Ázie.

Carlsberg spolu s Heinekenom si minulý rok podelili škótsky pivovar Scottish & Newcastle, aby si tým zabezpečili silnejšiu pozíciu na trhu. Rok nato oznámili, že zisky z neho nie sú také, ako očakávali.

Vyššia cena

Zatváranie pivovarov totiž ohlásil aj Heineken. Ten sa zbavil pobočiek v Znojme a Kutnej Hore. „Ich zatvorením chceme zoptimalizovať efektivitu. Urobili sme dôkladnú štúdiu, z ktorej vyplynulo, že tieto závody nevykázali dostatočný potenciál v budúcich investíciách,“ zhodnotil nám hovorca Heinekenu Jeroen Breuer. Budúce plány, aj čo sa týka Slovenska, odmietol hovorca konkretizovať, podobne ako Anheuser Busch InBev. „Samozrejme, že sa snažíme hľadať najvhodnejšie cesty na zvýšenie ziskov, ale o možnom zatváraní či rušení pivovarov nemôžme nateraz hovoriť,“ uviedla nám hovorkyňa spoločnosti Marianne Amssoms.

Dôvodom, prečo firmy hľadajú takpovediac nové útočiská na iných trhoch, je aj to, že spotrebitelia zmenili preferencie a zlatému moku ľudia „neholdujú“ tak, ako v minulosti. Rovnako aj cena piva v poslednom období narástla, čo mohlo znamenať, že jeho výroba prestala byť efektívna najmä pre menšie závody v Európe.

Pivo stratilo na módnosti a stratilo svojho zákazníka. Jedným z dôvodov je zmena preferencií, ako aj jeho cena,“ tvrdí pre HN Drahovský.

Zdroj: HN online.sk | Autor: Marta Hilkovičová



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI