Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Pojďte do Tábora na pivo

[čtvrtek, 5. únor 2009]

Jihočeský Tábor hostí už podevatenácté reprezentační slavnosti piva, které patří k největším akcím tohoto druhu u nás…

Sjeli se sem pivovarníci z 67 našich i zahraničních pivovarů. A tak si tady až do 6. února milovníci zlatavého moku přijdou na své. V táborském hotelu Palcát je možné ochutnat kolem 80 druhů piv různé síly, barvy a způsobu výroby

Foto

Slavnosti, kterých se, kromě Plzeňského Prazdroje, účastní všechny významné české pivovary, mají také svou odbornou část. Letos při ní pivovarníkům projde rukama rekordních 300 soutěžních vzorků, jejichž kvalita se porovnává v anonymní degustaci.

Foto

Soutěže, kterých se zúčastní taky pět pivovarů ze Slovenska, jeden z Belgie a jeden polský, probíhají ve 13 kategoriích. Sládci nebo výrobní ředitelé degustují výčepní piva, ležáky, polotmavá, kvasnicová piva nebo různé speciály.

Ti nejlepší budou v pátek odměněni zlatým, stříbrným a bronzovým titulem Česká pivní pečeť. Vítězové se pak – stejně jako loňský šampion pivovar Litovel - utkají o zvláštní cenu Extra česká pivní pečeť 2009.

Foto

Pivní klání provází samostatná soutěž o krále mezi minerálními vodami. O Zlatý český pramen se utká pět největších výrobců ochucených i přírodních minerálních vod z Česka a dva ze Slovenska, kteří přihlásili asi 35 vzorků.

Foto

Čtyřdenní pivní maraton už má velkou tradici a těší se obrovskému zájmu návštěvníků. Organizátoři se proto letos rozhodli rozšířit slavnosti o další prostory, díky kterým se na ně denně dostane kolem 1000 milovníků českého tekutého chleba.

Zdroj: TN.cz | Foto: Slavnosti piva Tábor.cz


Je zajímavé, jakou renesanci zaznamenává pivo. Již dávno to není jen mok pro chudé a nemajetné, kteří potřebují zahnat žízeň. Je součástí nabídky i luxusních restaurací, kde vám doporučí tu nejlepší značku.

Návštěvníci některých předních restaurací v Británii si nyní mohou vybírat nápoje nejen z vinného lístku, ale také ze speciálního pivního menu. Sommeliéři v restauracích Le Gavroche a Le Manoir v Oxfordu, které se pyšní hvězdičkami od Michelina, tak pomáhají strávníkům vybrat si k jídlu to pravé pivo, píše list The Daily Telegraph.

Experti soudí, že je to signál konce desetiletí snobství, kdy jediným myslitelným nápojem ke špičkovým jídlům bylo víno. Nyní se obnovuje zájem o malé pivovary. "Převzali jsme francouzský koncept a dovedli jsme ho k dokonalosti," tvrdí R. Hayward, výkonný ředitel British Beer and Pub Association. "Bylo velmi těžké překonat bariéru, za níž se víno drželo jako automatický nápoj restaurací navzdory tomu, že Británie má v pivovarnictví velkou tradici. Pivo k obědu je přece považováno za naprosto normální v celé severní Evropě," řekl.

Důležité je vybrat správný druh piva k jídlu

K těm, kdo prosazují tento trend, patří i šéfkuchař A. Flinn, jehož moderní a cenami ověnčený restaurant Anthony's v Leedsu nabízí pivní menu. "Zpočátku jsme začali nabízet pivní menu jako marketingový tah. Zákazníci si na to postupně zvykli. Vzhledem k tomu, že piva mají různé chutě i konzistenci, je důležité vybrat k jídlu správný mok. Naši číšníci mohou poradit zákazníkovi, které si má vybrat," ujistil.

Ředitel pivní akademie R. Ponsonby, který už naučil 3000 Britů vybírat správné pivo k jídlu, upozornil v posledním čísle časopisu Country Life, že stejně jako existují různé druhy hroznového vína, jsou i různé druhy chmele. Časopis uvádí, že zájem o pivo přispěl i k oživení zájmu o venkovské pivovary, jejichž pivo se kdysi používalo jako platidlo pro zaměstnance na statcích a farmách.

Pro každý druh piva připravili speciální sklenici

Hayward soudí, že díky pivním nápojovým lístkům se může zvýšit zájem o novou míru - třetinku, kterou minulý týden navrhl úřad pro míry a váhy ve snaze povzbudit evropský styl pití piva v menších objemech. "Lidé, kteří budou chtít při jídle ochutnat více druhů piva, nebudou zřejmě chtít půllitry. Čtvrtka je málo a půllitr zase moc," uvedl na vysvětlenou. "Restaurace nebo hospody mohou servírovat pivo ve sklenicích vhodných pro určité druhy, například silnější moky ve sklenkách baňatého tvaru. Třetinky budou naprosto vhodná míra," dodal přesvědčivě.

Zdroj: Podnikatel.cz | Autor: Jan Vinter


Ochutnávali piva

[pondělí, 2. únor 2009]

Degustátoři vybírali ve čtvrtek v brněnském hotelu Voroněž nejlepší piva v soutěži Zlatý pohár Pivex - Pivo 2009. Porota složená zejména ze sládků českých a moravských pivovarů označovala své favority v anonymním ochutnáváním čtyřech desítek značek piv. Výsledky budou vyhlášeny na začátku března.

Zdroj: Právo.cz


Zdejší pivovar založený již v roce 1636 nadále chátrá. Tato památka s velkou urbanistickou hodnotou si to určitě nezaslouží. Rozbitá okna, opadaná omítka, zničené krovy a tím pádem chybějící střešní krytina. To je jen malý výčet problémů, které tuto památku již několik desítek let trápí.

Foto

Od doby uzavření pivovaru v roce 1925 se v objektu vyskytovaly sklady, byty a další nebytové prostory. Objekt často střídal majitele. Současný majitel L & M Service spol. s r.o. získal objekt jako propadlou zástavu. Firma však s úřady nekomunikuje, a tak orgány činné v této věci již nemají mnoho možností, jak stav objektu zlepšit.

Firmě, které objekt patří, byla udělena pokuta v poměrně zásadní výši z hlediska možného zákonného rozmezí. Sankce může být uložena opakovaně, avšak účelem státní památkové péče je v prvé řadě přimět vlastníka k opravě objektu. Při jeho nekomunikaci jsou zákonné možnosti státu velmi omezené,“ říká Slavomír Kudláček z Oddělení ochrany památek Městského úřadu Chrudim.

Objekt však hyzdí i jedinečné panorama sousedícího hradu Rychmburk, který je v současné době využíván jako domov důchodců. Možnost rozšíření domova pro seniory o zrekonstruovaný objekt pivovaru byla také jedním z možných variant záchrany pivovaru ve velmi žalostném stavu. Ze záměru však, kvůli nedostatku finančních prostředků na realizaci, sešlo.

Řešení této situace, pokud nadále majitel nebude komunikovat, je v nedohlednu,“ dodává starostka Předhradí Jana Řádková.

Zdroj: Chrudimský deník | Autor: Jaroslav Zemek | Foto: Karel Dvořák


Pivovarský kalendář v podobě kapesních vydání má tradici dlouhou 135 let. Pivovarský kalendář 2009, který vydal Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze nabízí na více než 300 stranách Kalendárium, které obsahuje výročí významných osobností pivovarského, sladařského a chmelařského odvětví a také významných historických událostí pivovarského průmyslu u nás.

Pivovarský kalendář již tradičně uvádí nejnovější statistická data o pivovarství a sladařství u nás i ve světě a také adresář pivovarů, sladoven a vybraných institucí působících v pivovarském průmyslu. Nalezneme v něm rovněž přehledný seznam soutěží piv a jejich vítězů v roce 2008. Kalendář však má také část, kterou oceňuje především odborná veřejnost. Tvoří ji články o surovinách nezbytných k výrobě piva a především odborné statě o pivu a jeho výrobě. Ty představují výsledky nejnovějších výzkumů vědeckých a odborných institucí činných v pivovarství.

V kalendáři nalezneme rovněž některé zajímavosti z historie pivovarství u nás. Pivovarský kalendář není jen souhrn faktů a zajímavostí z pivovarského průmyslu, ale je to svým způsobem zrcadlo toho, co se v domácím pivovarství, sladařství i chmelařství událo a na co bychom v dnešním shonu díky jeho kalendáriu neměli zapomenout. Fakt, že obsahuje nejen důležité statistické údaje a přehledy, ale také odborné statě, z něj dělají cenný zdroj informací nejen pro odbornou veřejnost, ale i ty, kteří se o pivo a pivovarství hlouběji zajímají.

První vydání předchůdce pivovarského kalendáře jak jej známe dnes vyšlo na rok 1874 v Praze o rok dříve pod názvem První pražský kapesní kalendář pro zájmy průmyslu pivovarnického a lihovarnického, jakož i pro vinařství, chmelařství a živnost hostinskou. Obsahoval např. Seznam pivovarů a sládků v Čechách a Seznam pivovarů na Moravě. Již tehdy se v kalendáři objevila stať Pivovarnický průmysl v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Pivovarské kalendáře poté vycházely v některých obdobích více či méně pravidelně. Měly však jedno společné – snažily se především odborné veřejnosti nabídnout teoretické i praktické informace z pivovarství. Proto v nich často nalezneme články odborníků, kteří významnou měrou ovlivnili úroveň výroby piva u nás a zasloužili se o jeho věhlas doma a v zahraničí. Po určitou dobu u nás kalendáře vycházely rovněž v němčině, aby byly k dispozici širšímu okruhu odborníků působících v pivovarství.

Jako poslední vyšel Pivovarský kalendář 1950. Nová éra pivovarských kalendářů začala v roce 1998 a od té doby jsou tradiční součástí odborné i populárně-vědecké literatury pivovarského průmyslu u nás.

Zdroj: Kultura21.cz | Autor: Ctibor Čejpa


Chceš pivo? Tak hraj

[středa, 28. leden 2009]

Praha se rozhodla zatočit s provozovateli nonstop heren a barů s výherními automaty. Úředníci proto od Nového roku striktně vyžadují, aby v těchto podnicích dostali po půlnoci alkohol jen ti hosté, kteří aktivně hrají na automatech.

Podmínit noční popíjení gamblingem se pražští radní rozhodli kvůli tomu, aby provozovatelům heren odehnali zákazníky. Je možné, že v centru, kde je síť nočních podniků hustá, bude nové opatření fungovat. Už nyní se ale ukazuje, že v řadě barů, a to převážně na okraji Prahy, může napáchat více škody než užitku. K hazardu totiž svádí i ty, kteří s ním normálně nechtějí mít nic společného.

Příkladem může být jeden pražský sídlištní nonstop. Má zhruba čtyřicet míst k sezení a tři automaty k tomu. Po dvanácté hodině bývá pravidelně plný, jde totiž o jediné místo široko daleko, kde si lze poručit pivo. Až donedávna automaty v noci nikoho nezajímaly. Nyní si ale musí zahrát každý, kdo si chce dát poslední pivo a nestojí o zhruba kilometrový noční pochod k nejbližší konkurenci.

Dřív tu v noci nehrál nikdo, teď ale musí každý. Až do minulého týdne jsem ten nesmysl ignorovala. Pak mi šéf dal pokutu, že prý se bojí úřadů,“ řekla LN pod podmínkou zachování anonymity místní výčepní Věra.

I přes pokutu je Věra uznalá a své, často notně opilé, hosty do tvrdého gamblingu nenutí. Stačí, když do „stroje“ čas od času hodí desetikorunu, a mohou se v klidu věnovat popíjení. I tak se podle Věry výdělky z gamblingu výrazně zvedly. Hosté se totiž prý nechají často zlákat a u symbolické desetikoruny nezůstanou.

Eva Kubátová z tiskového odboru magistrátu nařízení obhajuje: „Jde především o to, co nejvíce ztížit provozování hracích přístrojů a postihnout také ty negativní jevy, které je bohužel provázejí, jako je třeba zvýšená spotřeba alkoholu.“ Ideálem je podle ní stav, kdy by sami provozovatelé uznali, že na automatech kvůli různým obstrukcím ze strany města nevydělají, a vzdali se jich.

Odborníci nařízení, na které upozornila televize Prima, vesměs kritizují. „Nelíbí se mi to. Může to opravdu fungovat kontraproduktivně. Já osobně bych automaty zakázala všechny,“ míní Dobrila Hrůzová, expertka na léčbu automatové závislosti. Ještě nesmlouvavější je zavilý odpůrce gamblingu – bývalý senátor Josef Novotný: „Je to kombinace obou zel: alkoholu a hraní. Pro hraní je to velice výborné.

Alkohol s gamblingem spojili pražští radní loni v dubnu. Striktně vyžadovat tuto povinnost začaly úřady podle Kubátové od 1. ledna, kdy začala platit nová vyhláška upravující hru na automatech. Vyhláška povolila celkem 1344 pražským podnikům provozování výherních automatů. Většina z nich smí fungovat nonstop.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Václav Drchal


Nejznámější slavnosti piva v České republice, s nejdelší tradicí a největším setkáním všech pivovarníků Vás zvou do Tábora. Pro veřejnost bude ve všech prostorách Hotelu Palcát po čtyři dny od 3. února 2009 do 6. února 2009 uspořádáno setkání s výrobci piva a minerálních vod.

V prostorách Jihočeské univerzity proběhnou od 3. února do 6. února 2009 největší degustace piv a minerálních vod v České republice.

Reprezentační slavnosti pořádá: Město Tábor, Revel produkční agentura, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Střední škola obchodu, služeb a řemesel v Táboře a Hotel Palcát a umělecká agentura RichArt

Záštitu nad konáním slavností převzalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Česká centrála cestovního ruchu - CzechTourism

Mediálními partnery slavností je Český rozhlas a Rádio Blaník. Oficiálním garantem odborných degustací je světově renomovaná společnost Bureau Veritas Czech Republic, spol. s r.o.

Slavnosti piva v Táboře jsou z hlediska účasti pivovarů v odborné soutěži největší v České republice a mají nejdelší tradici – 19. ročník.

Odborná část slavností

Do odborných degustací je přihlášeno 67 pivovarů, z toho 5 ze Slovenské republiky, 1 z Belgie, 2 z Polska a 1 pivovar z Itálie. Zbývající pivovary a minipivovary jsou z České republiky.

Soutěžit se bude o titul „Česká pivní pečeť“ ve 13 kategoriích:

 nealkoholické pivo

 pivo se sníženým obsahem cukru

 světlé výčepní pivo

 světlý ležák

 světlý ležák prémium

 tmavé výčepní pivo

 polotmavé pivo

 tmavý ležák

 tmavé speciální pivo

 světlé speciální pivo

 světlé pivo z minipivovaru

 tmavé pivo z minipivovaru

 kvasnicové pivo

Vítězná piva se utkají v pátek 6. února 2009 o zvláštní cenu „Extra česká pivní pečeť“ za účasti zahraničních degustátorů, novinářů, veřejnosti a zástupců pivovarů. O tituly a právo užívat příslušné označení bude soutěžit 280 vzorků piv.

V soutěži minerálních vod bude ve 2 kategoriích soutěžit o titul „Zlatý český pramen“ 5 největších výrobců minerálních vod z České republiky a dva výrobci ze Slovenské republiky přihlášeno je 21 vzorků.

Závěrečná tisková konference /pro novináře/ spojená se setkáním zástupců pivovarů s vedením města se bude konat 6. února od 12,00 hod. v kongresovém sále Jihočeské univerzity.

Vyhlášení výsledků proběhne 6 února 2008 v 18 hodin v kongresovém sále Hotelu Palcát.

Ve veřejné části slavností, která se koná od 3. února – 6. února 2009 budeme nabízet hostům a odborníkům na 30 stáncích výrobky z 35 pivovarů. A přestože zatím nemáme upřesněný celkový sortiment jistě přesáhne 85 druhů piva.

Pro návštěvníky je připraven doprovodný zábavný program, ve kterém vystoupí 5 hudebních souborů, 2 různé diskotéky, řada speciálních hostů, ozvučení celého hotelu Palcát, přenosná plátna.

Vstupenky jsou v předprodeji v Infocentru města Tábora na Žižkově náměstí /tel. 381 486 230/ od 12. ledna 2009.

Další informace, zejména o minulých ročnících naleznete na webových stránkách slavností: http://slavnostipivatabor.cz/

Zdroj: Tisková zpráva Reprezentačních slavností piva


Pivní palác na prodej

[pondělí, 26. leden 2009]

Dreherův pivovar v Měcholupech

Obec Měcholupy leží 7 kilometrů jižně od Žatce. Kromě zámku, ve kterém je speciální škola, zde zaujme především budova bývalého Dreherova pivovaru. Nedávno prošla částečnou rekonstrukcí a v současnosti je na prodej.

Bývalý Dreherův pivovar leží přímo v centru obce naproti zámku. Je to dvoupatrová trojkřídlá budova, která na první pohled vypadá spíš jako honosný palác než průmyslový objekt. Stavba je zděná, krytá valbovou střechou. U středního křídla vystupuje do dvora schodišťový výstupek s přístavbami po obou stranách. Místnosti mají převážně trámové stropy a dřevěné podlahy. Podsklepeno je částečně jen levé křídlo.

Pivo se zde vařilo do roku 1926, dále fungovala pouze sladovna. Přízemní prostory v levé části byly upraveny na byty a v pravé vznikla kuchyň s jídelnou. Zbytek místností sloužil jako sklady. O údržbu stavby se však dlouhou dobu nikdo nestaral a začalo chátrání. Nezbytná rekonstrukce (zatím pouze exteriérů) proběhla teprve po roce 1989.

Současný majitel Roman Běhal měl s bývalým pivovarem velké plány. Do obnovy interiérů se ale nyní již pouštět nehodlá a nabízí nemovitost k prodeji. Cena je 10,9 milionu korun.

V rukou pivovarníka

První zmínka o Měcholupech pochází ze 13. století, kdy na jedné z listin vystupuje jako svědek Hrdibor z Měcholup. Do třicetileté války se v držení obce vystřídala řada majitelů, z nichž poslední, Sekerkové ze Sedčic, již sídlili na tvrzi.

Za hrabat z Paaru byl objekt v 17. století přestavěn na zámek, největší rozmach ale nastal teprve po roce 1860, kdy zdejší panství koupil žatecký průmyslník Anton Dreher. Narodil se roku 1810 ve Vídni. Sladovníkem se vyučil v rakouském Simmeringu a zkušenosti sbíral v pivovarech v Německu a Anglii. Byl majitelem pivovarů ve Schwechatu u Vídně a v Žatci, do Měcholup tedy přišel především za obchodem.

V obci již od středověku jeden pivovar stál, byl ale poničen povodněmi a jeho obnova by byla velmi drahá. Dreher proto hned roku 1861 začal naproti zámku stavět nový pivovar se sladovnou, který měl vhodně doplnit jeho pivovarské impérium.

Foto

Hotel, či bytový dům?

Záměr se vydařil a měcholupské pivo (Drehers Michelob Beer) se s úspěchem vyváželo i do Spojených států. Sladovna produkovala na export okolo 100 vagonů sladu ročně a výstav se v sezoně 1897 až 1898 vyšplhal až na 51 tisíc hektolitrů piva.

Značný vliv na rozvoj podniku mělo i napojení obce na železnici v 70. letech 19. století. Po rozpadu Rakouska-Uherska a ztrátě odbytišť ale začala výroba postupně upadat, až se roku 1926 zcela zastavila. Rodina Dreherů poté pokračovala už jen v produkci sladu.

Po znárodnění v roce 1948 byla budova pivovaru upravena na byty a sklady. Roku 1958 byla zapsána do seznamu nemovitých kulturních památek, nutná rekonstrukce ale začala teprve po roce 1989 a stále není dokončena. V budoucnu by objekt mohl sloužit jako hotel, bytový dům či administrativní centrum. V původní sladovně by mohlo vzniknout i malé muzeum.

Zdroj: Profit.cz | Autor: Přemysl Houžvička


Pivo kraji sluší, míní politici

[neděle, 25. leden 2009]

Jako půllitr v moři piva ztvárnili grafici Deníku Plzeňský kraj v grafice Česka udělaném jako Czechtropa. Deník tak zkusil otestovat smysl lidí pro humor, po kterém volali čeští politici poté, co plastika Entropa výtvarníka Davida Černého, znázorňující různými symboly země EU, vyvolala v Evropě velkou polemiku.

Foto

Půllitr v moři piva však nepohoršil zřejmě nikoho a oslovení lidé v Plzeňském kraji ho považují za výstižný. „Nejsem žádný umělec, ale nijak mi to nevadí. Myslím si, že je to docela trefné. Co si budeme nalhávat, když se v zahraničí řekne Česko, lidem se vybaví plzeňské pivo. Je to takové naše lákadlo. A nakonec nezáleží, kvůli čemu se k nám přijedou lidé podívat, nakonec zjistí že je tu i spousta jiných krásných věcí,“ uvedl starosta Bělé nad Radbuzou na Domažlicku Libor Picka.

Proč ne? Líbí se mi to. Jsme kraj piva, což koresponduje s tím, že chceme obnovit nejstarší pivovar v Domažlicích. Jeho založení v roce 1431 je důkazem této tradice. Kde jinde se tím mohou pochlubit,“ řekl starosta Domažlic Mirolav Mach.

Symbol půllitru piva pro Plzeňský kraj vnímá starosta Kostelce František Trhlík s úsměvem. „Pivo je přece pro Plzeňsko příznačné. A protože si na pivíčku rád pochutnám, nevidím v tom žádný problém. Jiný pohled na to ale může mít někdo, kdo se pozastaví nad tím, že se takto vlastně preferuje alkohol,“ řekl.

Když se řekne Plzeňský kraj, každý si vybaví Plzeň a tím pádem i zdejší pivo. Čím jiným by se tedy kraj měl prezentovat než právě pivem,“ míní místostarosta Stříbra Pavel Tóth.

Starostovi Rokycan Janu Balounovi grafické ztvárnění Plzeňského kraje včera zvedlo náladu. „Karikatutu České republiky jsem prohlédl důkladně a znázornění Plzeňského kraje hodnotím jako věrohodné. Jsme spojováni s regionem piva, tak proč se nad tím nepovznést. Každopádně mi to vylepšilo náladu,“ řekl Baloun.

Plzeňský primátor Pavel Rödl míní, že Plzeňský kraj je hlavním krajem alkoholu. „Je tu nejznámější pivovar na světě, největší české vinařství a jedna z největších českých likérek. I když já toho piva zase tolik nevypiji, určitě si nebudu na Czechtropu stěžovat a Plzeňáci ten půllitr jistě pochopí,“ vysvětlil Rödl.

Půllitr nevadí ani Rudolfu Salvetrovi, starostovi Klatov. „Plzeňský kraj coby pivo? Podobný nápad mě vůbec neuráží, myslím si, že právě plzeňské pivo je to, s čím si nás většina republiky i v zahraničí spojuje,“ řekl.

Karel Šidlo, poslanec Parlamentu ČR, zastupitel Plzeňského kraje z Bezděkova na Klatovsku, míní, že v rámci republiky je Plzeňský kraj hodně vnímán ve spojitosti s pivem a jeho výrobou.

Kdybych ale měl objektivně popsat náš region, pak bych hledal jiné připodobnění – jsme kraj strojírenský, zemědělský, pečujeme o životní prostředí, dalšími atributy je turismus, Šumava, Český les... Přirovnání by bylo více, ale neumím si představit nejvýhodnější ztvárnění. Proto si myslím, že pivo bude zřejmě to nejlepší, co nejvíce Plzeňsko charakterizuje,“ konstatoval Šidlo.

Zdroj: Plzeňský deník.cz


Všichni milovníci piva a dobré zábavy se mohou těšit na první ročník soutěže Mistr výčepní Pelhřimovska. Ta se uskuteční už tuto sobotu.

Hlavní pořadatel akce Václav Háva prozradil, že na své si přijdou jak účastníci soutěže, tak i diváci. Porota určí vítěze, který si odnese padesátilitrový sud piva Poutník. Na další pak čekají ceny jako dárkové balíčky, trička a barmanské zástěry.

Hodnotit se bude především správně natočená míra piva, pěna a jiskra piva. Porota ocení i originalitu oblečení a pracovní nasazení každého soutěžícího. Odvážní diváci si na konci večera již mimo soutěž mohou zkusit, že natočit správnou míru piva není zdaleka tak lehké, jak se na první pohled může zdát,“ prozradil Háva. Celá akce je bez vstupného. Veškeré načepované pivo vypijí diváci zdarma.

K dobré náladě přispěje i moderování bývalého hospodského a kapela Slávy Koláře Singl Band. Pro účastníky je dále připravena ukázka stolování, kterou připraví Vyšší odborná škola a hotelová škola Pelhřimov.

Prostory Staré tiskárny v Pelhřimově se pro zájemce o titul Mistr výčepní a pro diváky otevřou ve dvě hodiny odpoledne.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz


Architektonicky i stavebně unikátní komplex bývalého pivovaru v Plzni na Světovaru se stal kulturní památkou. V Plzeňském kraji jich loni přibylo celkem čtrnáct. Často k malé radosti jejich majitelů.

Foto

Stát začal držet ochrannou ruku nad řadou technických staveb, od náhonu v Dobřívi po pivovar v Domažlicích.

Třeba právě v případě Světovaru byla radnice, které dotčená část areálu patří, proti památkové ochraně. Marně. „Za kulturní památku byla prohlášena sladovna, varna a strojovna, komín, sklepy s vodojemem, bývalý výstav piva a administrativní budova,“ řekla Jana Bukovská z plzeňského Národního památkového ústavu (NPÚ).

Objekty byly postaveny těsně před první světovou válkou a podle Pavla Domanického z NPÚ jsou příkladem architektonicky zdařilé a esteticky působivé průmyslové stavby. „Mimořádný je i rozsah železobetonových konstrukcí,“ podotkl Domanický.

Město se obává komplikací

Město se teď obává komplikací při využití komplexu – areál naposledy obhospodařovali vojáci, do budoucna by zde mohly být například byty, archívy či depozitáře. „Památkáře chápu, ale ochrana Světovaru pro nás znamená velké omezení, hlavně ty budovy, kde jsou chráněné i interiéry, budou obtížně využitelné,“ upozornil náměstek plzeňského primátora Petr Rund (ODS).

Podle Domanického nebude možné měnit vnější vzhled budov. „Z interiérů je chráněná jen bývalá varna,“ doplnil. Další z primátorových náměstků Petr Náhlík (KDU-ČSL) považuje rozsah památkové ochrany za přiměřený. „Vztahuje se na jen ty objekty, které si to asi zaslouží. A i když nám to samozřejmě ztěžuje život,“ poznamenal Náhlík.

Další pivovarské památky

Světovar není jedinou pivovarskou památkou – loni se dočkala i světoznámá Jubilejní brána a vodárenská věž Prazdroje. „Za památku byl prohlášen i domažlický pivovar,“ doplnila Bukovská, podle níž minulý rok vůbec přál technickým památkám. „Dostal se mezi ně i mlýn v Chrástu, v němž se mimo jiné dochovala i prvorepubliková elektrárna,“ sdělila Bukovská.

Na seznamu je také náhon známého dobřívského hamru, zámek v Janovicích nad Úhlavou, fara v Ošelíně, kostel v Pernolci, kamenný kříž v Kočově nebo socha sv. Jiří ve Studánce na Tachovsku. Počet nově prohlášených památek zhruba odpovídá roku 2007 – tehdy jich přibylo třináct.

Zdroj: Novinky.cz | Autor a foto: Ivan Blažek


Devadesát procent mužů v České republice pije pivo, podíl žen je mezi 50 až 60 procenty. Informace vyplývá z průzkumu, který provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu Akademie věd ČR (CVVM) a včera zveřejnil Český svaz pivovarů a sladoven.

Podíl mužů a žen pijících pivo alespoň občas se významně neliší podle kategorií jako věk, vzdělaní nebo příjem. Také množství konzumovaného piva se v uvedených letech pohybovalo mezi 7,9-9,5 půllitru týdně u mužů a 1,9-2,4 u žen. Mírně nižší spotřebu vykazují nejmladší ročníky (18-29 let), naopak největšími konzumenty jsou muži ve věku 45-59 let. Potvrdilo se, že pivo nadále zůstává nápojem, který je nejčastěji konzumován ve společnosti jiných lidí.

Podle zveřejněných výzkumů je názor veřejnosti na budoucnost českého piva a pivovarnictví dlouhodobě poměrně optimistický. Z výzkumu vyplývá, že 69% obyvatel se přiklání k názoru, že některé české pivovary prorazí na zahraniční trhy. Zhruba tři čtvrtiny obyvatel se neobávají, že by české pivo bylo z domácího trhu vytlačeno zahraničními značkami. V horizontu deseti let se však zvětšila skupina těch, kteří sdílejí určité obavy. V této souvislosti má 42% obyvatel obavy z ohrožení menších pivovarů.

Podle průzkumu se zdá, že se veřejnost již smířila s tím, že ceny piva porostou. Dokonce stoupá počet těch, kteří jsou o tom silně přesvědčeni. U konzumentů piva je dlouhodobě patrná preference při volbě piva, které pijí. V letech 2004 až 2008 osciluje kolem 80% u mužů, u žen se oscilace pohybuje kolem 53%.

Konkrétní značku si vybírají konzumenti s vyšším vzděláním a vyšší životní úrovní domácnosti. Výzkumy CVVM také potvrdly, že tradičně nejdůležitějším kritériem pro výběr piva je podle hodnocení samotných spotřebitelů jeho chuť. Aspekty ceny nebo reklamy se umisťují až na konci seznamu právě za chutí, značkou, zvykem nebo stupňovitostí. Chuť je při výběru piva důležitější u mužů než u žen. Ty naopak při výběru více zohledňují aspekt ceny. Obecně bylo vysledováno, že s růstem životní úrovně roste preference chuti, v nižších příjmových kategoriích naopak nabývá na síle aspekt ceny nápoje.

Na českém trhu piva se stalo v posledních dvou letech významným fenoménem nealkoholické pivo, jehož spotřeba dramaticky stoupá. Je to způsobeno především mnohem lepší kvalitou piva, dále přísnějším postihem řidičů konzumujících alkohol a v neposlední řadě i stále se rozšiřujícím počtem míst, kde je nealkoholické pivo k dispozici, ať již lahvové, nebo točené. Nealkoholické pivo není pro české obyvatele samozřejmou náhradou piva, avšak 45% mužů a 16% žen jej volí jako nápoj v okamžiku, kdy normální pivo konzumovat nemohou.

Ženy dávají více přednost černému pivu (11%) oproti mužům (jedno procento). Padesát procent mužů pije více než 14 ležáků za týden. Ležák má v oblibě 79% mužů s příjmem nad 32 tisíc korun. Muži s příjmy pod 14 tisíc pijí ležák z 57 procent. Čím jsou lidé starší, tím častěji pijí pivo o samotě, u mužů nad 60 se jedná o 38%. Naopak lidé v rozmezí 30 - 44 let pijí pivo sami jen ze 17 procent. Muži z 60% považují za důležitější chuť než cenu, u žen je to 48%.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax


Radnice v Žirovnici udělala další krok k uskutečnění renovace bývalého pivovaru. Po získání dotace z evropských peněz ve výši třiceti devíti milionů korun teď hledá stavitele, který renovaci budovy provede.

O zvelebení kulturní památky, které spolkne celkem čtyřicet devět milionů korun je podle starosty Žirovnice Františka Plešáka velký zájem.

Do výběrového řízení se už přihlásilo dvanáct firem. A ještě můžou přibýt další. O tom, která z nich se do renovace pivovaru nakonec pustí, rozhodneme v pondělí,“ potvrdil Plešák. Pokud všechno půjde podle plánu, mělo by se s opravou památky začít za tři měsíce.

Dokumentace volně k nahlédnutí

Historická budova si vyžádá kompletní rekonstrukci. Je ve velmi špatném stavu. Hroutí se stropy a opadávají omítky. Práce na opravách skončí v roce 2011. Zvelebený pivovar poslouží jako muzeum.

Své místo v něm najdou stálé expozice knoflíkářství, šicích strojů a pivovarnictví. Od přebudování nevyužívané budovy na muzeum očekáváme zvýšení turistického ruchu ve městě,” sdělila Ivana Musilová, ředitelka žirovnických kulturních zařízení.

Do projektové dokumentace na opravu pivovaru může kromě zájemců z řad stavebních firem nahlédnout také široká veřejnost. Kompletní dokumentace je totiž k dispozici na oficiálních webových stránkách města.

Záchrana památky stojí dost peněz

A co na renovaci pivovaru říkají Žirovničtí? Někteří obyvatelé jí fandí, jiní si myslí, že stojí zbytečně moc peněz.

Oprava se zamlouvá například Lucii Pánové. „Myslím si, že pivovar si rekonstrukci zaslouží. Byla by věčná škoda, kdyby úplně zchátral,“ mínila Pánová.

Líbí se jí i myšlenka využití budovy jako muzea. „Na expozici šicích strojů a knoflíků už jsem docela zvědavá. Podle mého názoru je to rozumný nápad, že se pivovar po renovaci využije pro muzejní účely. Pro výstavy tam bude jistě více místa než na zámku,” dodala Pánová.

Rekonstrukce sice není nejlevnější záležitost, ale hlavní je zachránit kulturní památku. Kdybychom budovu neudržovali, museli bychom za to platit pokuty,” uzavřel starosta Plešák.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Nela Kyselová


Prvú časť projektu za 5,48 milióna eur (165 miliónov Sk), ktorý je zameraný na modernizáciu osivárskych kapacít a sladovne v Leviciach, má za sebou spoločnosť Osivo Zvolen. Projekt má za cieľ zlepšiť kvalitu osív a zvýšiť objem vyrobeného jačmenného sladu asi o polovicu na 25.000 ton ročne.

"V prvej etape, ktorá sa realizovala vlani, sme investovali približne 2,32 milióna eur (70 miliónov Sk)," povedal TASR riaditeľ pre ekonomiku a služby spoločnosti Osivo Ján Slančík. "Ešte predtým sme ale do prípravných prác a samotného projektu vložili 132.776 eur (4 milióny Sk)," dodal. Firma investovala najmä do logistiky a úspor energií. Len modernizácia technológií na sušenie sladu stála asi 1,19 milióna eur (36 miliónov Sk). Najväčšia časť výdavkov, viac ako 2,99 milióna eur (90 miliónov Sk), ich ale čaká tento rok.

Osivo realizuje projekt za pomoci eurofondov a štátu, vlastných zdrojov a úveru. Z prostriedkov EÚ a štátu prefinancujú polovicu nákladov.

Spoločnosť predáva slad z Levíc najmä malým pivovarom so slovenskou účasťou. Najväčším odberateľom je Pivovar Urpín v Banskej Bystrici. Podstatnú časť, asi 85 %, ale vlani vyviezli do zahraničia, predovšetkým do Maďarska, Rumunska, na Ukrajinu a tiež na Kubu. "Priestor na predaj sladu doma i v zahraničí tu stále je," podotkol Slančík.

Výroba jačmenného sladu plzenského typu tvorí pre Osivo významnú zložku tržieb. Jeho cena sa vlani pohybovala na úrovniach 432 až 465 eur (13.000 až 14.000 Sk) za tonu.

Firma kúpila sladovňu v Leviciach len pred niekoľkými rokmi a nadviazala tak na tradíciu výroby sladu v regióne, ktorej počiatok sa datuje do roku 1973. Dôležitá zložka výroby piva sa vtedy z tohto mesta vyvážala do viacerých krajín Európy, Ázie a Severnej aj Južnej Ameriky.

Zdroj: oPeniazoch.sk | Autor TASR


Rekordní zájem o vstupenky zaznamenali pořadatelé 19. ročníku Reprezentačních slavností piva, který se od 3. do 6. února odehraje v hotelu Palcát v Táboře. Během čtyř hodin byly téměř vyprodány vstupenky na závěrečné dva dny slavností.

Po vstupenkách se doslova zaprášilo i přesto, že organizátoři letos rozšířili slavnosti do celého hotelu Palcát, díky čemuž se na jeden z největších pivních festivalů v Česku dostane denně 1000 lidí. Ti budou moci ochutnat 85 druhů piva od 35 pivovarů a čeká je i bohatý doprovodný program či tradiční pivní soutěže.

Podle pořadatele slavností Aloise Srba z firmy Revel se během 19 let existence pivního festivalu mění přístup milovníků pěnivého moku: "Dochází k tomu, že lidé, kteří dříve byli zvyklí konzumovat poměrně velké množství piva, se už s přibývajícím věkem mění. Nastupující mladá generace má od tohoto oboru jiné požadavky, především hledá lepší, speciální či nestandardní konzumaci piva. Myslím si, že právě myšlenka představení našim hostům pivní nabídky a různých specialit byla nadčasová a překročila stín, který se na obor přinesl z minulé doby."

Zdroj: Rozhlas.cz


Kde se pivo vaří, tam se dobře daří, zní staré přísloví. Bílina by se mohla opět stát pivovarnickým městem. Město se ve spolupráci s Němci bude totiž snažit získat dotace z EU v rámci přeshraniční spolupráce na rekonstrukci pivovaru.

Foto

Jan Boháč z oddělení rozvoje města nastínil základ projektu. „Jednou z podmínek pro přijetí finanční dotace je nalézt vhodného partnera, který by se podílel na revitalizaci bílinského pivovaru. Našli jsme vážné zájemce ze Saska v rámci přeshraniční spolupráce. Jedná se o dotační titul Cíl 3 a rekonstrukce pivovaru by měla mít několik etap. Většinový podíl by v tomto projektu mělo město a menšinový saská strana.

Včera proběhlo setkání zástupců města s německým zájemcem. Hlavním důvodem včerejší návštěvy zatím bylo zmapování situace. Starosta Bíliny Josef Horáček vysvětlil, že návštěva z Německa si z prohlédla areál pivovaru a také bílinských lázní. Nyní budou chtít, aby město připravilo konkrétní představy o tom, jak by se pivovar dal rekonstruovat a co by z něj po rekonstrukci mělo být. Německá strana pak vše posoudí a na základě toho se rozhodne, zda bude možné projekt rozjet. Němci budou přemýšlet i o bílinských lázních. „Je to vše ve startovací fázi,“ zmiňuje starosta. Dodal, že je tedy potřeba nechat vypracovat studii, která by se v případě neúspěchu se současným zájemcem dala využít i pro jednání s dalšími investory. Samotný projekt je již možné zpracovávat pro konkrétního investora. Je jasné, že jde opět o dlouhodobější záležitost. Město v současnosti čeká ještě na stanovisko ministerstva kultury, které by se mělo vyjádřit k vyjmutí několika částí objektu ze statutu kulturní památky. Na tom stojí veškerá další práce. Přeshraniční spolupráce by nabízela možnost získání velkého objemu finančních prostředků a pro chátrající pivovar velkou šanci. Pokud by se zadařilo, budova pivovaru by se opět stala místem, kde se bude vařit lahodný mok.

Historie bílinského pivovaru se datuje od roku 1615 do roku 1977. V roce 1948 byl pivovar znárodněn, odebrán Lobkowiczům a přeměněn na státní podnik. Již v té době bylo jeho zařízení zastaralé. Pivovar prošel poslední rekonstrukcí na konci 19. stol. Po roce 1989 byl pivovar vrácen původním majitelům, ale v roce 1997 získalo pivovar město. Od té doby hledá bílinská radnice vhodného investora, neúspěšně.

Jan Boháč dodal, že je potřeba postupovat velmi opatrně a vše pečlivě promyslet, aby byl projekt přizpůsoben především potřebám města. „Musí to být realizovatelné, ale také provozovatelné,“ vysvětluje základní požadavky. Aby se investice opravdu vyplatila. Pro zařazení projektu do žádostí o dotace, musí tento splňovat určité podmínky.

Zdroj: Teplický deník.cz | Autor: Jana Šimková a Lada Laiblová | Foto: Zdeněk Traxler


Ani plížící se krize, ani vyšší ceny piva neovlivnily v Česku produkci pivovarů. Zatím je to spíš naopak. A tak není divu, že se staví další pivovary. Už v únoru zahájí provoz dva nové minipivovary - Tambor ve Dvoře Králové a Městský podorlický pivovar v Rychnově nad Kněžnou.

V dubnu odstartuje v Chotěboři nový regionální pivovar od developerské firmy Ross Holding a v příštích letech se chystá na zvýšení produkce světový gigant Heineken v Královském pivovaru Krušovice.

Rychnov i královédvorský Tambor budou v pořadí už 79. a 80. malým pivovarem v zemi. Investor a královédvorský podnikatel Nasik Kiriakovský by rád spustil výrobu několika značek Tambora 28. února - přesně třicet let poté, co ve Dvoře Králové skončila produkce piva. Ve městě bude sice Tambor jediný pivovar, ale v blízkém okolí mu budou konkurovat třeba pivovary Náchod, Trutnov, Nová Paka.

Příprava na stavbu začala v roce 2007 pořízením vlastního zdroje vody ze 130 metrů hlubokého vrtu. Dnes už je prakticky vše hotovo. "Zpočátku budeme vařit kolem tisíce hektolitrů ročně," připomíná Kiriakovský. Další podrobnosti - třeba o výši investice - si prý nechá až na termín spuštění.

V Rychnově je většinovým vlastníkem pivovaru tamní Podorlická sodovkárna. Ročně tisíc hektolitrů piv s názvem Rychnovský Zilvar, Klášter, Kněžna nebo Habrovák bude vznikat v prostorách bývalého pivovaru, který získal v restituci vnuk původních majitelů pivovaru a nynější vlastník Podorlické sodovkárny Jan Mikš.

Boom minipivovarů v Česku tím ale nekončí. Podle Václava Potěšila z firmy Pivo Praha, která se zabývá i stavbou minipivovarů, se jich v následujících dvou letech připravuje ještě minimálně deset. Přitom na začátku 90. let existoval u nás jen jeden - v Praze U Fleků.

"Před lety jsme říkali, že tyhle malé restaurační pivovary mají šanci hlavně v místech s velkou návštěvou turistů. Lokálně vařená piva patří u nás k těm dražším," připomíná výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. "Ale ukazuje se, že i tuzemští konzumenti zatím ještě mají peníze a jsou ochotni utrácet za různé místní pivní speciality," dodává.

Jde jen o rozšíření pestrosti na pivním trhu, ovládaném často unifikovanými značkami velkých koncernů. Samotný podíl všech minipivovarů na celkové tuzemské produkci piva je totiž zanedbatelný. Necelých sto tisíc hektolitrů v porovnání s téměř 20 miliony hektolitrů.

Celková domácí spotřeba piva přitom dál stagnuje a největší průmyslové pivovary v čele s Plzeňským Prazdrojem u nás rostou v posledních letech především díky posilování exportu.

Investice v Chotěboři

Viditelnějším konkurentem na českém trhu má být od dubna pivovar, jehož výstavbu zahájila loni s pomocí zkušených sládků v Chotěboři společnost Ross Holding.

Roční výroba má dosáhnout 25 tisíc hektolitrů. Jde přitom v pořadí už o 49. průmyslový pivovar v zemi. První na zelené louce od doby, kdy zahájil provoz ještě v minulém režimu pivovar v Nošovicích.

Stavba nového pivovaru má podle ředitele Ross Holdingu Romana Stryka smysl i v době, kdy nadnárodní skupiny u nás zavírají po jejich ovládnutí menší pivovary. "Pozice pro další průmyslový pivovar tu je. Tím spíš, že budeme těm velkým konkurovat klasickou staročeskou technologií," říká Stryk.

Projekt stavby průmyslového pivovaru a za tímto účelem speciálně vytvořenou společnost Pivotech koupil nynější investor loni od Angličana Iana Jefferyho. Tento velký fanda českého piva provozuje v Anglii síť prodejních řetězců, ale sen o vlastní výrobě v Česku kvůli vážnému onemocnění vzdal.

Rozšiřovat výrobu piva se chystají i velké pivovary. Například nizozemský Heineken v ovládaném Královském pivovaru Krušovice, který má vyšší kapacitu, než zatím vyrábí. Rozšířit produkci chce Heineken především díky masivnímu nárůstu exportu do Ruska. "Díky značným investicím v minulosti je naštěstí pivovar kapacitně zcela schopen pokrýt současné nároky," říká mluvčí českého zastoupení Heinekenu Kateřina Eliášová.

O průnik na zahraniční trhy se vedle velkých koncernů snaží i menší pivovary. Včera Pivovar v Černé Hoře uzavřel smlouvu s čínským partnerem a do Asie vypravil první dva kontejnery piva za zhruba půl milionu korun.

Zatímco počet průmyslových pivovarů v zemi klesl ze 176 v roce 1950 na nynějších 48, průměrná produkce na jeden pivovar prudce narostla. Za stejné období z 53 tisíc hektolitrů na nynějších více než 400 tisíc.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Dánsky pivovar Carlsberg plánuje zrušiť najmenej 270 pracovných miest v Dánsku, Nórsku a pobaltských štátoch. Oznámil to vo štvrtok generálny riaditeľ spoločnosti Jorgen Rasmussen. Plánované prepúšťanie označil za súčasť reštrukturalizačných opatrení, ktorými spoločnosť reaguje na neistú situáciu na trhu. Pivovar pokračuje v opatreniach, ku ktorým už pristúpil vo Francúzsku, Británii a Taliansku, poznamenal Rasmussen. Po oznámení o plánovaných reštrukturalizačných opatreniach klesli akcie Carlsbergu o 6 percent. Rušenie 400 pracovných miest vo Francúzsku, Taliansku a Británii oznámil Carlsberg minulý rok.

Zdroj: Ekonomika SME.sk


Nejen v Mnichově mají svůj Oktoberfest. Svátek piva, klobásek a dechovky můžete pořádně oslavit i na opačném konci planety - v chilském přístavu Puerto Varas i v dalších městech, která tady na drsném jihu založili v 19. století němečtí osadníci. A pohled na černovlasé Chilany v zelených kloboucích a kalhotách s „padacím mostem" opravdu stojí za to.

Foto

Elegantní kavárny, domky pobité barevnými šindeli a na březích jezera Llanquihue stovky sportovních rybářů, kteří se sem sjíždějí na lov lososů. Pohodová atmosféra dnešního Puerto Varas ostře kontrastuje s každodenním bojem o holý život, který tu před půl druhým stoletím museli svádět první němečtí kolonisté. Místo ráje na Zemi a rychlého zbohatnutí, které jim doma v Evropě naslibovali agenti chilské vlády, tu na ně čekaly jen zasněžené vrcholky sopek a neprostupné pralesy, jimiž si museli prosekávat cestu ke svým novým pozemkům.

Foto

Boom malých pivovarů

Kvůli naprosté izolaci od okolního světa si německé osady dlouho žily svým vlastním životem, takže si tu dodnes připadáte spíš jako v podhůří Alp než jako v Jižní Americe. Cukrárny nabízejí sladké apfelkuchen, na hlavní třídě stojí budova Německého klubu a z kopce na město shlíží červenobílý kostel, který místní okopírovali podle několika chrámů ve Schwarzwaldu. A když německá kultura, tak samozřejmě nemůže chybět ani pivo.

Foto

Na rozdíl od zbytku Chile, kde vládnou dvě velké značky Cristal a Escudo, je na jihu nabídka zlatavého moku přeci jen o něco pestřejší. Valdivijskému pivu Kunstmann, které mnozí Chilané považují za vůbec nejlepší ležák v zemi, tu v posledních letech zdatně sekundují také výrobky z mnoha nově vznikajících minipivovarů. Jen na posledních pivních slavnostech v Puerto Varas se dalo ochutnat pivo z jedenácti různých míst.

Foto

Nueva Braunau? Chilský Broumov

Pro turistu z Česka může být ale ještě zajímavějším zážitkem návštěva vesnice Nueva Braunau (Nový Broumov), která leží jen pár kilometrů od Puerto Varas. „Většina lidí si myslí, že se jmenujeme podle Hitlerova rodiště Braunau. Vesnici ale založili němečtí kolonisté z Broumova v Čechách," vypráví Pedro Felmer, který si tu před pár lety otevřel vlastní muzeum. Labuť, kterou má východočeské město ve znaku, tu proto najdete na nejrůznějších suvenýrech i na vlajce, která visí na stožáru před muzeem. „A tohle jsou moji předkové, kteří se tu v 19. století usadili," ukazuje na fotografii se jmény Theodor Niklitchek a Marie Stara. „Česká jména? To jsem vůbec nevěděl. Vždycky jsem si myslel, že to byli čistokrevní Němci," diví se.

Zdroj: Týden.cz | Autor a foto: Libor Hruška | Kráceno


Čierno-biely spot z roku 1955 je súčasťou kampane k 250. narodeninám pivovaru. Pozrite si ho.



V čierno-bielej reklame s názvom „Sea Lion“ z roku 1955 oživila agentúra SH Benson tukana s pohárom piva na zobáku, ktorý bol hlavným hrdinom úspešnej printovej kampane v 30. rokoch minulého storočia. Prvý spot sa začína slovami „A Guinness poster comes to life – Plagát Guinness ožíva“.

Spot sa na obrazovky vracia vďaka „stroju času“, ktorý pripomína „250 nezabudnuteľných rokov“. Podľa MediaGuardian sa v narodeninovej kampani postupne vystriedajú všetky najznámejšie spoty Guinnessu. Pivovar však ich zoznam neupresnil, divákov chce prekvapiť. Spoty budú dostupné aj online.

V Írsku kampaň podporia outdoory s obrázkami zvierat - tukana, pštrosa a pelikána, ktoré vystupovali v reklamách na Guinness. Oslavy vyvrcholia 26. septembra v Dubline.

Pivovar začal s oslavami narodenín už minulý rok. V septembri odštartoval kampaň „17.59. It's Guinness Time.“ (17.59. Čas na Guiness) za 5 miliónov libier (190 mil. SKK; € 6,3 mil.) z dielne dublinskej agentúry Irish International BBDO. V jednom z televíznych spotov si zahralo niekoľko desiatok akrobatov v zlatých trikotoch, ktorí znázorňovali bublinky v pive.

Zdroj: Mediálne.sk | Autor: Dáša Stanková



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI