Historie pivovarů na území dnešní Karviné se začala psát v roce 1447, kdy udělil těšínský kníže Bolek měšťanům ve Fryštátě právo vařit pivo.

Původní pivovar přiléhal k radnici a byl zničen při požáru města v roce 1781. Místo něho se postavil v Pivovarské ulici v první polovině dvacátých let 19. století Městský pivovar. Jeho součástí byly kromě šenkovní místnosti také velké podzemní prostory, táhnoucí se až pod dnešní Masarykovo náměstí.

Výroba zlatavého moku skončila 1. května 1876. Uvolněné prostory si pronajal a později odkoupil Jan hrabě Larisch-Mönnich ke skladování piva ze svého podniku v tehdejší Karviné. Hostinec, ale zůstal v provozu. Podávalo se karvinské pivo, teplá a studená jídla i nealkoholické nápoje.

Budova v dalších letech byla několikrát upravována. Zachovala si však zajímavou místnost pro výčep piva, zvanou Na bečkách. Po období 1. republiky provoz spravoval Josef Baron, pod jehož jménem je také dnes restaurace známá.

Bezprostředně po 2. světové válce zabral prostory Svaz české mládeže. V říjnu 1952 se staly novým vlastníkem Ostravsko-karvinské doly. O pět let později Restaurace a jídelny se sídlem v Českém Těšíně. Po roce 1989 přešla restaurace opět do soukromých rukou. Obnova staré pivovarské tradice se v Karviné v roce 1992 nezdařila.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Havířovský deník.cz | Autor: Josef Pintér

Poškození jater může vzniknout z mnoha příčin. Pravidlem však je, že jim nesvědčí alkohol. Proto milovníkům piva dává naději pivo bez obsahu alkoholu, které si ponechává zdraví prospěšné vlastnosti tohoto nápoje a zároveň neobsahuje škodlivý alkohol.

Zrádné názvy

Nealkoholické pivo neznamená, že je nápoj zcela bez obsahu alkoholu. Pivo s tímto označením totiž ve skutečnosti obsahuje méně než 0,5 % alkoholu (nikoli tedy žádný alkohol, jak by se zdálo). Takzvaná piva se sníženým obsahem alkoholu obsahují méně než 1 % alkoholu. Existují také dia piva pro lidi s cukrovkou, která obsahují naopak více alkoholu než piva běžná, proto jsou zcela nevhodná pro řidiče a pacienty s nemocemi jater.

Blahodárné i bez alkoholu

Nejeden milovník piva zná mnohé léčivé účinky zlatavého moku: je to bohatý zdroj vitamínů, minerálů, vody, zlepšuje trávení, snižuje riziko nemocí srdce a cév, také rakoviny střeva, prsu a dělohy. Naopak špatně působí alkoholické pivo na játra, slinivku a mozek.

Nealko pivo jako ideální řešení?

Obliba nealko piva v České republice stoupla za posledních 10 let šestkrát.

Nealko pivo je vhodné nejen pro řidiče a sportovce, ale i přijatelnou náhradou pro lidi trpící jaterními nemocemi. I nealko pivo s mírou! Lidé s jaterním onemocněním mají oproti zdravým lidem zmenšenou schopnost odbourávat alkohol. Výzkum, který ani po vypití 4 nealko piv po sobě u zdravých lidí neprokázal alkohol v krvi, nemusí platit u osob s poškozenými játry. V jiném výzkumu bylo prokázáno, že nemocná játra jsou náchylnější k poškození alkoholem, než když je tento orgán zdravý. Znamená to, že nealko pivo, nezávadné svým malým množstvím alkoholu pro zdravá játra, může být hrozbou pro játra nemocná. Proto by v těchto případech i pití nealko piva mělo být omezené, zhruba na 1–2 nealko piva za den.

Zdroj: Fifty fifty.cz

Studenti Střední odborné školy pro ochranu a tvorbu životního prostředí ve Veselí nad Lužnicí získají unikátní učební pomůcku. Od příštího školního roku se budou učit ve vlastním minipivovaru. Na zlatém moku, který sami vyrobí, si však skoro nikdo nepochutná.

Pivovar vznikne přímo v budově školy. Na jednu várku v něm studenti uvaří 50 litrů nefiltrovaného piva.

"Bude to pivo pouze pro školní účely – v minipivovaru se ho budou učit vařit žáci maturitního oboru technologie potravin," uvedl ředitel školy Ladislav Honsa.

Veselská ekologická škola se bude moci pochlubit vlastním minipivovarem jako první střední škola na jihu Čech. V prvním patře její budovy jen pár metrů od ředitelny vyroste malá kopie klasického pivovaru s kompletním vybavením, vlastní varnou i chladírnou.

Novinka, za jejíž pořízení škola zaplatí okolo 1,5 milionu korun, by měla být dokončena do letních prázdnin tak, aby první žáci mohli v minipivovaru začít s cvičeními už od září.

Studenty bude vyučovat bývalý sládek

Už od září tak budou studenti prvního, druhého a třetího ročníku absolvovat cvičení v minipivovaru, ale velké, třeba čtrnáctidenní praxe, je čekají v klasických pivovarech.

V minipivovaru bude studenty učit Ivan Dufek, který působil jako vrchní sládek v třeboňském pivovaru Regent.

"Na programu budou nejen typické české ležáky, speciální piva, výčepní piva, ale i pivo pšeničné, ovocné a další druhy," popsal Dufek.

Na školním pivu si ale téměř nikdo nepochutná. Žáci se na něm budou učit dělat v laboratořích chemickou a mikrobiologickou analýzu i správnou degustaci.

Žáci druhého ročníku budou předvádět degustaci i hodnocení jihočeských značek už při pátečním Dnu otevřených dveří veselské ekologické školy od 14 do 17 hodin.

Zdroj: Budějovice iDnes.cz | Autorka: Ludmila Mlsová

Pivo patrí skôr k letu. U nás síce teraz nie sú horúčavy, aby sme dostali chuť na dobré vychladené pivo, niekde inde sú však takéto chúťky oprávnené. Tam, kde je teplo. Napríklad v Egypte. Pivní fajnšmekri možno pokrútia nosom - pivo a Egypt? Pravdou však je, že pivo pili starí Egypťania už pred vyše 4.000 rokmi a stále ho považujú za svoj národný nápoj. Pivo malo v starom Egypte veľmi dôležitú úlohu, Egypťania verili, že pivo je boží dar, používali ho v medicíne a dokonca ho dávali do hrobov mŕtvych. Za to, že dnes poznáme receptúru piva zo starého Egypta, vďačíme pritom poľským archeológom. Po stopách staroegyptského piva sa priamo na mieste, čiže v Egypte, vybrala aj Zuzana Kohútková.

Pivo je po vode a čaji najpopulárnejší nápoj na svete. Výraz "pivo" pochádza so staroslovianskeho slova, ktoré označovalo nápoj - pivo, pitivo. Ale korene piva, ako ho poznám dnes, siahajú stovky až tisíce rokov pred naším letopočtom.

Prvé pivné stopy zanechala stará sumerská civilizácia, okolo roku 4.000 pred naším letopočtom. V ich umení pokračovali Babylonci, ktorí varili pivo z jačmeňa, pšenice a špaldy. Význam piva v babylonskej kultúre dokazuje aj Chamurapiho zákonník - až štyri paragrafy sa viažu k pivnej téme.

Pivo bolo veľmi dôležité aj v ďalšej rozvinutej civilizácii - v starovekom Egypte. Spolu s chlebom bolo pivo základným komponentom stravy a jedným z najdôležitejších darov, ktoré Egypťania dávali mŕtvym do hrobu. Vojaci aj robotníci dostávali prídely chleba a piva - a úradné normy určovali ich nevyhnutné minimum pre ľudskú existenciu.

Tento národný nápoj Egypťania produkovali z jačmeňa, pšenice a z datlí. To datľové sa pripravovalo vo veľkej mise, kde sa rozmrvilo polosurové cesto a zalievalo sa sladkastou datľovou tekutinou. Po fermentácii zlievali toto pivo do džbánov. Muselo sa však hneď vypiť, ak sa totiž dlho skladovalo, zhorklo.

V Egypte je aj najstarší pivovar, aký sa archeológom podarilo objaviť! Pochádza z roku 3.700 pred naším letopočtom a stál v Hornom Egypte v Hierankopolise.

Vieme dokonca aj výrobný postup staroegyptského piva! A vďačíme za to poľským archeológom. Poľská expedícia, ktorú riadi Jagelonská univerzita v Krakove a archeologické múzeum v Poznani, báda už vyše 12 rokov vykopávky na jednom z najdôležitejších archeologických centier v Egypte - v Tell el-Farha, na východnej delte Nílu.

Práve poľskí archeológovia urobili jeden z najsenzačnejších objavov - asi 120 kilometrov severovýchodne od Káhiry našli najstaršie pivovarské centrum. Pochádza z rokov asi 3.500 až 3.350 pred naším letopočtom, pričom na jednom mieste je sústredených až 6 pivovarov. V čase jedného procesu kvasenia bolo možné získať niekoľko stoviek litrov piva - čo bolo pred tisíckami rokov určite závratné množstvo!

To však nie je všetko! Vďaka šťastnej súhre náhod poľskí archeológovia odhalili dokonca technológiu výroby staroegyptského piva. Tá šťastná zhoda okolností pre archeológov i pre nás však bola pre starých Egypťanov pohroma a skazená várka. Keďže produkciu pokazili a pivo pripálili, archeológovia našli zmineralizované hrudy, výsledok tohto pokazeného procesu, na základe čoho jednoducho zistili výrobný postup.

Ukázalo sa, že egyptské pivo bolo zdravšie, než voda z Nílu a tiež veľmi kalorické. Bol to všedný, každému dostupný hustý nápoj s nízkym obsahom alkoholu - poldruha až dva a pol percenta. Podľa archeológov to "ich" pivo sa vyrábalo z dvoch rozlične pripravovaných porcií obilia - zo pšenice a hrubo zomletého jačmeňa. Prvú porciu zohrievali do vysokej teploty a potom zmiešali s čerstvou porciou z jačmeňa. Kvasenie trvalo dva týždne a obilie dodávalo pivu trpkastú chuť, ktorú zmierňovali sladom z papyrusových plodov.

A na záver ešte niekoľko zaujímavostí o egyptskom pive. Starí Egypťania verili, že pivo je darom od boha Ozirisa a používali ho aj pri liečení. Pivo bolo mimoriadne obľúbeným nápojom počas hrania senetu - senet je najstaršia známa dosková hra, ktorá pochádza práve z Egyptu a odhaduje sa, že je taká stará, ako aj egyptské pivo - čiže spred 3.500 roku pred naším letopočtom.

Pivo v starom Egypte označoval špeciálny hieroglyf, bol to jeden z najdôležitejších darov mŕtvemu do hrobu. Najpopulárnejšie egyptské pivo sa nazývalo "zythum" - bolo to pivo s dodatkom datľového sirupu a bolo veľmi silné, s obsahom alkoholu 10 až 15 percent a mohli ho piť výlučne muži.

Zdroj: Rozhlas.sk | Autorka: Zuzana Kohútková

V Česku se začíná stále více objevovat pivo balené v plastové lahvi. Obzvláště v létě, jak praví reklamní kampaně, je velká plastová lahev oblíbenou součástí pikniků nebo pobytu v přírodě. Jak se tento segment vyvíjí a bude se pivo v budoucnosti stáčet stále více do plastu? A je vlastně více ekologičtější půllitrový skleněný obal nebo třikrát větší PET lahev?

První plastové lahve na pivo se na českém trhu objevily před zhruba deseti lety. Velký boom ale začal až loni. V dubnu 2009 totiž začala stáčet pivo do PET-lahví společnost Heineken Česká republika a novinku podpořila rozsáhlou reklamou. „Jako první přišly v dubnu loňského roku s pivem ve speciálních plastových lahvích značky Zlatopramen a Starobrno,“ řekla za společnost Heineken její tisková mluvčí Kateřina Eliášová. Nový obal a větší obsah si také díky marketingové podpoře brzy získaly oblibu. Před Vánocemi minulého roku vstoupila na trh také značka Březňák patřící Heinekenu s dvoulitrovým plastovým obalem. „Za první rok od uvedení na českém trhu se podařilo prodat 323 000 hektolitrů piv značek Zlatopramen, Starobrno a Březňák v unikátních plastových obalech,“ řekla Eliášová pro Ekolist.

„Český pivní trh se zdá být velice konzervativní a jistá nejistota uvedení piva ve speciálních plastových obalech samozřejmě provázela, což je však běžné u každé inovace,“ vzpomíná Eliášová a dodává, že společnost měla k dispozici různé průzkumy ukazující na oblibu plastových lahví. A jaké jsou podle Eliášová důvody úspěchu? „Nový obal nabídl našim spotřebitelům větší komfort. Objem piva je třikrát až čtyřikrát větší než u běžné láhve, balení se snadno nese, láhev je lehká a nerozbitná.“

Budvar plast nechce

„Plast nepoužíváme, protože se domníváme, že plastové láhve nejsou z marketingového pohledu vhodným obalem pro prémiovou značku piva, jakou je Budweiser Budvar. Navíc nejsou v českých podmínkách tradiční a náš pivovar na tradičních hodnotách do značné míry staví,“ říká PR manažer Budějovického Budvaru Petr Samec. Připouští, že o obalu nakonec rozhoduje zájem zákazníků, ale další rok až dva se Budvar v plastových obalech pravděpodobně prodávat nebude. „O zavedení plastových obalů v tuto chvíli neuvažujeme,“ říká rozhodně Samec pro Ekolist.

Další čeští výrobci - Přerovský pivovar Zubr, podobně jako Staropramen a Pivovar Nová Paka nabízí plastové lahve o objemu 1,5 litrů již 10 let. „I přesto, že jsme v této oblasti průkopníky, vnímáme toto balení jako doplňkové, které přináší spotřebiteli možnost volby podle individuálních preferencí,“ uvedla pro Ekolist Hana Matulová z pivovaru Zubr a dodala: „V našem případě se jedná o stabilní poptávku. Je ale třeba uvést, že tento obal nijak výrazně nepropagujeme, protože naší prioritou stále zůstávají klasické obaly - tedy sklo a sudy.“ Jako výhody jmenuje nevratnost obalů, nižší cenu a možnost opakovaného uzavření.

Zelený obal? Sklo vede

Jaký obal pro pivo je tedy šetrnější? „Při ideálním fungování sběru a třídění odpadu má Maxilahev šanci skleněné lahve v tomto ohledu porazit. Již nyní mají Maxilahve při posuzování vlivu na životní prostředí řadu nesporných předností. Materiál, který používáme k jejich výrobě je plně recyklovatelný, životní prostředí je ušetřeno díky snížené zátěži na dopravu, není třeba je vymývat, což je náročné na vodní hospodářství,“ vypočítává Eliášová hlavní přednosti plastových lahví na pivo a dodává, že ekologičnost PET lahví na pivo se vlivem recyklace projeví až za několik let. Zástupce Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý si myslí, že více ekologické jsou skleněné lahve. „Studie ukazují, že vratné skleněné obaly jsou nejlepší z hlediska ochrany životního prostředí,“ uvedl pro Ekolist.

Ekologickou zátěž můžeme hodnotit podle energetické náročnosti na výrobu a poté podle množství odpadů, které z lahví vzniká. K nákladům na výrobu v Heinekenu Eliášová říká: „Nejdražší je samozřejmě výroba plechového obalu, který je také nejméně ekologický. Cenové náklady na výrobu skleněné a plastové láhve jsou podobné. Pohybují se přibližně na 80% nákladů za plechovku.“ ZUBR se podle Matulové plní do PET lahví, které jsou plně recyklovatelné a životní prostředí tedy zatěžují jen minimálně. V nákupních cenách se PET lahev o objemu 1,5 litru dostává pod tři koruny a u skleněné lahve jsou to zhruba 3 Kč, řekla Matulová. Dá se tedy říct, že díky použitým surovinám je obal z plastu více než třikrát levnější.

„Podle studie hodnotící dopady na životní prostředí spojené s používáním jednotlivých druhů nápojových obalů vyplývá, že nápojové kartony, spolu s vratnými skleněnými lahvemi mají relativně nejmenší měrný (tj. na stejný objem obaleného nápoje) dopad na životní prostředí ze všech posuzovaných nápojových obalů. Jako obaly s nejvyšším dopadem na životní prostředí jsou hodnoceny hliníkové plechovky a jednorázové skleněné lahve. To je způsobené zejména vysokou spotřebou energie potřebnou k jejich výrobě. PET lahve jsou přibližně „uprostřed“ této environmentální škály,“ řekl pro Ekolist Ladislav Trylč z odboru odpadů Ministerstva životního prostředí ČR. Dodal však, že podle zmíněné studie jsou obecně obaly větších objemů při použití stejného materiálu spojeny s nižšími dopady na životní prostředí než obaly menších objemů, nicméně existují i výjimky z tohoto „pravidla“.

Podle Trylče lze porovnat oba obalové systémy na základě energie spotřebované v rámci celého životního cyklu těchto obalů (těžba suroviny, výroba obalu, distribuce a odstranění odpadu). Pro výrobu a distribuci 1000 l nápoje prostřednictvím 1,5 l PET lahví je zapotřebí 4062 megajoulů (MJ), zatímco pro stejný objem nápoje distribuovaný ve vratných lahvích o objemu 0,5 l je to 3241 MJ. Při přepočtu na láhev je tedy použití jedné 1,5 l „petky“ spojeno se spotřebou 6,1 MJ, zatímco u 0,5 l vratné lahve je to 1,6 MJ. S životním cyklem vratných skleněných obalů je tedy, ve srovnání s PET lahvemi, spojena nižší energetická bilance. Z tohoto důvodu tyto obaly také méně zatěžují životní prostředí skleníkovými plyny, látkami poškozujícími ozonovou vrstvu nebo látkami způsobujícími acidifikaci a prostředí, informoval Trylč o výsledcích studie životního cyklu (LCA) nápojových obalů.

Plastové lahve naopak dosahují lepších výsledků v rámci indikátorů „tvorba fotooxidantů“ nebo „eutrofizace“, a také je s nimi paradoxně spojena nižší produkce odpadů. Při přepočtu lze podle Trylče říci, že v rámci životního cyklu PET lahve o objemu 1,5 litru vzniknou 3 gramy nebezpečného odpadu a 60 gramů odpadu ostatního, zatímco v případě tří skleněných lahví o objemu půl litru je to 6 gramů odpadu nebezpečného a 85 gramů ostatního odpadu. Tato skutečnost je způsobena zejména vyšší hmotností skla jako obalového materiálu, a náročností procesu těžby sklářských surovin. Pokud ale zvážíme, že skleněné lahve jsou zálohované a spotřebitelé jsou tak motivováni vracet je zpět do obchodů, zatímco sběr PET lahví probíhá na základě dobrovolnosti, je zřejmé, že je zde vyšší pravděpodobnost, že právě jednocestné PET lahve budou končit bez dalšího využití ve směsném odpadu nebo v horším případě pohozené v přírodě.

Zajímavá je i spotřeba vody na oba druhy obalů. Podle Trylče vyšly hodnoty prakticky stejné pro oba typy. „Nelze tedy říci, že v důsledku nutnosti vymývání skleněných vratných lahví je životní cyklus tohoto obalu spojen s nadměrnou spotřebou vody. Výsledek je v podstatě logický, neboť v rámci recyklace PET lahví je zase nutné zajistit čistotu odpadního resp. recyklovaného PETu,“ vysvětluje Ekolistu odborník na obaly, a říká, že k propírání tzv. PET flakes se používá právě značné množství vody. Další voda se používá i pro vyplachování nových čerstvě "vyfouklých" lahví před jejich naplněním.

Nahradí plast skleněné lahve?

Ačkoliv Eliášová neočekává, že by plastové lahve vytlačili tradiční skleněné, plechovky při speciálních příležitostech nahradit mohou. „Jmenovitě to jsou aktivity ve venkovním prostředí, jakými jsou pikniky, rybaření, výlety do hor a mnoho dalších.“ Bohužel, pivo v plastových lahví si oblíbili také vodáci a často může za tragické události. „Pití alkoholu na vodě je docela velký problém,“ říká vodák Petr Ptáček, ale zároveň dodává: „To, že je PET pivo vodáky využíváno je asi zřejmé, nicméně bych si nedovolil tvrdit, že počet PET lahví je odlišný od jiné outdoorově zaměřené skupiny.“

Samec si myslí, že boom plastových lahví je pouze dočasný a vytlačení skleněných lahví tedy nehrozí. „Ani víno v plastu se u nás nijak výrazně neprosadilo. Zákazníci u nás zatím vnímají plast jako obal vhodný spíše pro vodu nebo limonády, ale nikoliv pro alkoholické nápoje. Nárůst piva v plastu je nyní způsoben efektem novinky, souběžnými masivními reklamními kampaněmi několika výrobců a také příznivou cenou,“ uvedl pro Ekolist Samec.

„Očekáváme, že obliba speciálních pivních plastových obalů bude ještě nadále vzrůstat. V minulém roce tento mladý obalový segment pivního trhu vzrostl o 45% proti předcházejícímu roku. Je možné, že v budoucnu se dostaneme do situace, kdy se bude prodávat stejné množství plastových a skleněných lahví,“ myslí si Eliášová. „Pokud se podaří masově vyrábět vratné plastové obaly za cenu srovnatelnou se sklem, mohou vytlačit skleněné lahve,“ říká Veselý a svůj názor, jenž počítá s vratnými PET lahvemi, podporuje čísly. „Index spotřeby piva v plastu za první pololetí 2010 přesáhl 336%.“ uvádí Veselý vysoké číslo.

Zdroj: Ekolist.cz | Autor: Martin Singr | Kráceno

Pravnuk světoznámého spisovatele Jaroslava Haška chce vrátit Lipnici nad Sázavou, kterou Hašek proslavil, její vlastní pivo. To se v městečku se starobylým hradem na kopci nevaří už dlouhá desetiletí. Právo vařit pivo přitom Lipnice dostala už před 740 lety.

„Chtěl bych zřídit ve sklepích naší restaurace minipivovar, který by vařil speciální pivo jen pro naši hospodu,“ říká Haškův pravnuk Martin, provozní v rodinném hostinci U České koruny.

Úprava sklepení by podle něj vyšla zhruba na dva miliony. „Nebude to pro výdělek, ale pro radost. Chtěli bychom minipivovarem posunout naši hospodu někam dál,“ říká. Už teď Hašek testuje, zda by návštěvníci restaurace měli o specialitu zájem – prodává tam Haškův ležák, který mu však dodává nedaleký humpolecký pivovar Bernard. Ačkoliv je pivo určené jen pro jednu hospodu, jde velice dobře na odbyt.

Hostinec U České koruny je přímo spjatý se spisovatelem Jaroslavem Haškem. Milovník piva právě tady napsal velkou část Švejka, který jeho i českou literaturu proslavil po celém světě. Haškův vnuk Richard hostinec zrekonstruoval a už přes deset let ho provozuje.

Na Lipnici jezdí turisté hlavně kvůli zřícenině hradu, který je jednou z dominant Havlíčkobrodska. Láká je však také dodnes zachovalá Haškova světnice.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Nárůst konkurence, tlak na rozpětí cen díky vyšším nákladům na suroviny, přísnější právní předpisy pro nakládání s křemelinou a odpadními vodami a tendence zřetelného rozlišování výrobků při udržení marží - to je jen několik výzev, kterým musí čelit pivovary prakticky v každé geografické oblasti. Proto pivovary usilují o změnu své investiční filozofie a optimalizaci v oblasti úspor.

Funkční trvale udržitelný pivovarský koncept byl realizován jak v Belgii, tak i v Číně. V tomto konceptu je, na základě přesně evidovaných záznamů, stanovena spotřeba energie a vody a tak se v této době stávají tyto pivovarské provozy nejvíce „zelenými“. Pevně skloubený a ucelený chytře řešený návrh napomáhá snížit jak energii na jeho sestavení, tak i uhlíkovou stopu na nepatrné minimum. Sofistikované použití čistých výrobních technologií, stejně tak jako membránové filtrace piva a regenerace piva z přebytku kvasnic, umožňuje pivovarníkům minimalizovat pevný odpad, spotřebu energií a ztráty extraktu. Vše je přizpůsobené k optimálním hodnotám, přičemž samozřejmě není na posledním místě výtečně chutnající pivo.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

S jakou vůní máme spojeny Vánoce? Tuto otázku si zřejmě položil sládek Marek Pietoň, který připravil pro letošní adventní čas Vánoční vanilkové pivo. Jedná se o další ležák z řady pivních speciálů, se kterými se v rámci svého projektu

Pivo Franc objevil v našem regionu poprvé letos v létě.

V místních restauracích a hospodách si už štamgasti zvykli na neobvyklé chutě jeho piv, které postupně popijí v rámci Lunárního pitného režimu. Nechybí mezi nimi švestkové, višňové, pomerančové a ani zázvorové pivo. Nově k nim tedy od prosince přibylo vanilkové pivo, které je však určené jen pro dny, které předcházejí nejkrásnějším svátkům v roce.

A co dalšího chystá bývalý vrchní sládek kozlovického a štramberského minipivovaru? Zastihli jsme jej při přípravě první limitované edice piva v láhvích. Jeho vanilkový speciál bude k dostání v internetovém obchodě ve třetinkovém balení a každá etiketa bude očíslovaná a podepsaná samotným sládkem.

Část z výtěžku této série poputuje na dobročinné účely.

„Vánoce jsou přece svátky, kdy máme myslet také na druhé,“ říká Marek Pietoň. „Naplnili jsme jen sto kusů láhví a jedná se spíše o sběratelskou raritu. Ještě nemáme nasmlouvané

distribuční společnosti a tak bude naše pivo k dostání jen na Internetu. Řekli jsme si, když už Vánoční, tak tedy se vším všudy,“ dodává a podepisuje stou výroční etiketu piva, které bude vydraženo pro účely UNESCO.

A nám nezbývá než se těšit na další řízný ležák, který ovoní mrazivé večery svou příjemnou vůní.

Zdroj: Pivo Franc

Silná piva budou zatížena větší daní už od podzimu 2011. Spotřeba alkoholu klesla v zemi za posledních pět let o 13 procent.

Alkoholiky přesvědčí vysoká cena oblíbeného nápoje daleko spíš než sáhodlouhé vysvětlování lékařských kapacit, usoudili Britové.

Rozhodli se proto nekompromisně zatížit silné pivní speciály vysokou daní. Naopak jen slabě alkoholická piva budou daňově zvýhodněna.

Řečeno čísly: většímu zdanění podlehnou piva nad hranicí 7,5 %, zvýhodněna budou piva slabší než 2,8 procenta.

O kolik přesně bude daň u silných piv zvýšena, zatím ministr financí George Osborne neuvedl. Vládní mluvčí včera pouze potvrdil listu Guardian, že zdražení bude dostatečně razantní, aby odradilo těžké pijáky od konzumace silných pivních značek. "Naším záměrem bylo ovlivnit pozitivně chování těchto lidí," řekl mluvčí.

Britská vládní koalice konzervativců a liberálů se přiklonila k vyšší dani na základě doporučení expertních skupin, které se dlouhodobě zabývají problematickými skupinami, které holdují alkoholu. "Je skandální, že průměrná délka života u těžkých alkoholiků činí nějakých 40 let," prohlásil profesor Steve Field, který stál v čele expertní skupiny.

Vzdor obecným představám, které sugerují skupiny opilých britských mladíků po celé Evropě, celková spotřeba alkoholu v zemi posledních pět let vytrvale klesá. Postupně se snížila o plných 13 procent. Jen loni se snížila konzumace alkoholu o šest procent proti roku 2008, což bylo nejvýznamnější meziroční snížení od roku 1948.

Zdravotníci doufají, že trend bude pokračovat. Stále zůstává 31 procent žen a 39 procent mužů, kteří pijí víc, než je doporučovaná denní dávka alkoholu. Zdravotnické služby doporučují maximální denní konzumaci tří až čtyř jednotek alkoholu u mužů a dvou až tří u žen. Jedna jednotka odpovídá 25 mililitrům alkoholického nápoje s obsahem 40 procent.

Vláda zdůrazňuje, že tažení proti alkoholu bude pokračovat. Vycházejí s nedávné zprávy Nezávislého vědeckého výboru pro drogy, podle které napáchá alkohol v úhrnu větší škody než heroin či crack.

Pivo vede

60 % veškerého vypitého alkoholu loni v Británii připadlo na pivo, s přehledem tak vedlo před vínem, na které připadlo 17 procent z vypitého alkoholu.

Tažení proti alkoholu

Britská vláda chce dál přitvrdit proti lidem holdujícím alkoholu. Podle některých studií alkohol napáchá větší škody než drogy jako heroin či crack.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Jiří Sládek

Historie panského strakonického pivovaru je starší městského.

V souvislosti s právy várečnými, doplňovala vrchnostsvými várkami nejen vlastní spotřebu, ale zásobovala panské hospody po celém Strakonicku. Pivo se na strakonickém hradu vařilo s různými přestávkami.

Poslední oživení nastalo v roce 1834, kdy byly na třetím nádvoří postaveny na tehdejší dobu moderní budovy pivovaru a také adaptovány části hradu naproti kostelu. Hradní produkce ovšem počala skomírat s rozvojem pivovaru městského po roce 1874.

Provoz byl zastaven ve 20. letech 20. století a budova vzala za své v souvislosti s totální demolicí města v 60. až 70. letech 20. století.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Foto: Ivana Řandová

Veľa pivovarov pripravuje na zimu pivá, ktoré sa svojím zložením a chuťou líšia od bežného piva, a taktiež špeciálne vianočné edície.

Do zimných pív sa podľa Petra Blahúta z Bratislavskej pivotéky pridávajú rôzne koreniny, najmä škorica, koriander, ovocné šťavy či pomarančová kôra.

Okrem toho sú „ťažšie“ a niekedy majú aj vyšší obsah alkoholu. Medzi najznámejšie vianočné pivá patria Corsendonk Christmas Ale, pri výrobe ktorého sa používa koriander.

Ďalším je Bush de Noël, čo je vianočná verzia najsilnejšieho bežne vyrábaného belgického piva, má však plnšiu orechovo-sladovú chuť.

Pri tradičnom procese výroby sa do sudov pridáva chmeľ a pivo potom odpočíva štyri až šesť týždňov. Aj známa značka Leffe vyrába vianočnú verziu, Leffe de Noël s príchuťou škorice.

Zdroj: Relax eTrend.sk

S mírným a opatrným optimismem hledí velké tuzemské pivovary na příští rok. Očekávají, že pokles spotřeby a trhu bude menší než letos. Celý trh by podle odhadů měl letos kvůli vlivu krize, menší ochotě Čechů utrácet a zejména kvůli lednovému nárůstu spotřební daně u piva o třetinu klesnout asi o 12 procent. Příští rok by ale mohl pokles činit řádově pouze procenta.

„V příštím roce se pokles zpomalí, odhaduji na tři až pět procent. Stále tedy bude výstav klesat, kumulativně od roku 2008 to bude až o 25 procent. Důvodem je postupné překonávání krize a růst spotřeby. Zejména doufáme v opětovný růst exportu,“ řekl deníku E15 výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

V letošním roce pivovary zřejmě podle odhadů svazu vyvezou méně piva než loni, a to až o 12 procent. Tuzemské pivovary vyvážejí převážně do zemí EU, které rovněž trpí krizí, takže spotřebitelé v nich konzumují méně piva z dovozu. „Všechno shora uvedené potvrzuje, že jsme v nejhorší krizi od sametové revoluce,“ podotkl Veselý.

Generální ředitel tuzemské jedničky na trhu, Plzeňského Prazdroje, Douglas Brodman deníku E15 řekl, že odhad letošního dvouciferného poklesu považuje za realistický. Zvýšení spotřební daně mělo podle něj zásadní dopad na pivovarské odvětví a v kombinaci s ekonomickým poklesem způsobilo zásadní pokles pivního trhu. Ani stát přitom podle něj nevybral na spotřební dani očekávanou částku.

Podle Brodmana se přitom i nadále projevují nepříznivé vlivy, jako například přesun pivařů z hospod a restaurací k balenému pivu, což dále snižuje útratu za pivo. „Zpomalení ekonomiky pokračuje a se snižujícím se disponibilním příjmem občanů a vládními úspornými opatřeními se díváme do budoucnosti s opatrným optimismem,“ uvedl.

„Jsem přesvědčen, že to bude mírný pokles, menší než je letos,“ řekl nedávno novinářům generální ředitel Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář, podle něhož by mohl pokles dosáhnout nejvýše pěti procent. Tento odhad ale podle něj vychází i z předpokladu, že se již spotřební daň u piva dále nezvýší. Také podle údajů Staropramenu pokračuje trend přesunu od točených piv k baleným, navíc také stoupá dovoz levných piv z Polska do obchodních řetězců, které je nabízejí jako své levné privátní značky.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner

Třicet dva malých pivovarů soutěžilo v sobotu v horském hotelu Belvedér na Železné Rudě o titul Pohádkové pivo pro rok 2011.

„Soutěžilo se v pěti kategoriích, a to světlý ležák, tmavý ležák, polotmavý a tmavý ležák a ve speciálech vrchně a spodně kvašených. Porota tedy celkem mohla ochutnat celkem 101 přihlášených vzorků z 32 malých pivovarů, z nichž tři byly pivovary německé,“ říká za organizátory třetího ročníku soutěže Pohádkové pivo František Strnad.

Nejvíce vzorků bylo stejně jako v jiných letech přihlášeno v kategorii světlých piv. Bylo jich celkem třicet čtyři.

„Porotci to ani tentokrát neměli vůbec jednoduché. Ochutnat tolik vzorků a vybrat ty nejlepší bývá téměř nadlidský úkol. Přesto byla i letos porota fundovaná. Zasedli v ní například degustátor Jan Petříček, sládek pivovaru Purkmistr Petr Krýsl, majitel pivovaru Permon ze Sokolova Ladislav Sas nebo výkonný ředitel české skupiny K – Bewery Jiří Faměra a mnozí další,“ pokračuje Strnad.

I když soutěž o Pohádkové pivo je prestižní záležitostí, pivovarníci to jako souboj na ostří nože vůbec neberou.

„Jde hlavně o to sejít se, společně se pobavit, zasoutěžit si, ochutnat své výrobky a hlavně vyměnit si zkušenosti z výroby i prodeje piva. Všichni jsme pivovarníci z malých pivovarů, a proto je dobré scházet se. Letos byl o soutěž obrovský zájem i mezi veřejností. Kapacita hotelu ale všechny zájemce nemohla pojmout a mnozí odcházeli zklamaně domů. Jiné zas odradilo počasí a sjízdnost komunikací. Přesto nic dobré náladě a soutěžnímu duchu nechybělo,“ dodal Strnad.

Setkání pivovarníků na Belvedéru bylo hodnoceno kladně.

„Musím uznat, že soutěž zde na Železné Rudě lze hodnotit pouze v superlativech. Dosud jsme měli v republice tři nejvýznamnější degustátorské akce. Teď už máme čtyři, protože to, co vidíme na Belvedéru, už dávno není jen přátelská ani krajová akce, a to je naprosto úžasné. Já jakožto degustátor jsem byl maximálně spokojen s kvalitou přihlášených piv. V republice máme téměř 110 – 115 malých a středních pivovarů a každoročně jich přibývá. Stoupá i konzumace jejich výrobků. Malé pivovary dokazují, že umějí vařit dobrá piva, a i když se občas některé pivovary snaží experimentovat s různými speciály, pořád zůstáváme u českého základu,“ hodnotil akci pro Deník člen poroty, degustátor a autor projektu Pivní cesty Václav Fiala.

Nejprestižnější kategorií v každé pivovarské soutěži bývá kategorie světlý ležák a i vítězství v ní je nejvyšším oceněním pro pivovar. Z Belvedéru si první cenu odvezl pivovar Formánek z Hostivic u Prahy. V Plzeňském kraji přesto zůstala dvě ocenění. Třetí místo v kategorii speciálů získal pivovar Purkmistr z Plzně a třetí místo v kategorii polotmavý ležák domácí pivovar Belvedér.

„Vítězný pivovar Formánek je malý pivovar z Hostivic. Je příkladem toho, že i nové, začínající podniky dokáží uvařit kvalitní pivo a zvítězit. Každý, kdo sem přijel, je pro mě vítězem, protože při takovém setkání opravdu kvalitních pivních značek a chutí je vítězem opravdu každý. Jen někdo si navíc odvezl diplom,“ dodal Fiala.

Mezinárodní soutěž pivovarů doprovodila pravá nefalšovaná šumavská zabijačka, mikulášská zábava a živá hudba. V programu vystoupily i kapely Obšuka a WYJOU.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Ludvík Pouza

Pivně inteligentní výčep. Takovým titulem se může od včerejška pochlubit plzeňský Klub malých pivovarů. Stal se totiž prvním mimopražským členem asociace P. I. V., která sdružuje hospody, v nichž se čepovaná piva obměňují.

„Naším cílem je povznesení pivní kultury. Přišlo nám vždycky líto, že na láhvi vína se dočtete, odkud víno je, viničnou trať, jméno, výrobce a na flašce piva se nedozvíte téměř nic. A u čepovaného nemáte informace vůbec žádné. Maximálně vám výčepní řekne značku, ale často ani neví, jaký je obsah alkoholu ,“ říká Jiří Stehlíček z aliance. Výčepy, které do ní patří, musí mít na viditelném místě takzvané pivní listy, z nichž se zákazník dozví podrobnější informace o pivu, které zrovna pije. „Dostala se nám do ruky brožurka z Holandska, kde bylo uvedeno pětapadesát hospod. Je výborné, když pak někam jedete na dovolenou či na služební cestu, že si nalistujete, která hospoda je do projektu zapojena a měla by to být garance kvality. Chceme, aby to tak bylo i v našem případě,“ vysvětluje Stehlíček. Proto nechtějí počet členů za každou cenu rozšiřovat. „Pečlivě si vybíráme, koho vezmeme. Stanovili jsme půlroční zkušební lhůtu, kdy provedeme několikrát anonymní kontrolu. To čeká i klub malých pivovarů,“ dodává. Kromě informací o čepovaných značkách je také podmínkou, aby měla obsluha dostatečné znalosti o pivu. „Pivo je to hlavní. Majitelé k němu musí mít vřelý vztah a skvěle se o ně starat,“ doplňuje.

Výhodou, kterou členství v alianci přináší, je možnost propagace provozovny ve městech, kde se nacházejí další hospody do projektu zapojené. A také možnost prezentovat jinde pivovary z regionu. „Dorazíte s pivy, která se vyrábí ve vašem okolí, a zpět si přivezete značky z jiného regionu,“ konstatuje.

„Toho chceme rozhodně využít. Připravujeme se, že v zimě přivezeme do pražských aliančních hospod například pivo z pivovaru Chyše. Důležitá je pro nás i dobrá informovanost o pivech,“ sdělil Petr Strnad z Klubu malých pivovarů. Na čepu jsou tady každý den čtyři různé druhy piva, které se obměňují.

V alianci P. I. V. je v současné době pět provozoven, další dvě, včetně té plzeňské, jsou ve zkušební lhůtě. Podle Stehlíčka jsou vyhlédnuté už některé další hospody. Mezi nimi žádná z Plzeňska není.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Jana Nathanská

Při hodnocení vhodnosti plastových obalů na pivo se klade nejvyšší důraz na propustnost, resp. nepropustnost pro plyny (kyslík a oxid uhličitý). Z tohoto důvodu jsou vlastnosti lahví z polyethylentereftalátu (PET) zlepšovány různými způsoby úpravy jejich povrchu.

V současné době se pivo stáčí do PET lahví po celém světě:

V současné době je potřeba pokračovat ve vzájemném porovnávání nové děsivé vize světa levného piva a vize radostnější, s řadou osvědčených, důvěryhodných a tradičních značek piva.

Vážená jsou kvalitní piva, s tradicí svého původu podávaná tak, aby odpovídala pivovarskému řemeslnému fortelu v jednotlivých podnicích a autentičnosti práce konkrétních sládků. V tomto případě je pak pivo v plastu nepřijatelné, stejně tak jako oběd v restauraci podávaný na papírovém tácku s příbory z plastu a s papírovým ubrouskem.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová

Česko a Slovensko se nacházejí v "pivní krizi", která dosáhla největších rozměrů od roku 1989. Uvedl to rakouský deník Die Presse s tím, že pivovary bojující s poklesem spotřeby zlatavého moku prý navíc ohrožuje konkurence laciného piva z ciziny, především z Polska.

Deník si všímá například obav slovenských pivovarů v čele s Topvarem z dopadu plánovaného zvýšení spotřební daně. Kabinet premiérky Radičové ji chce v rámci úsporného balíčku od března zvednout u hektolitru desetistupňového piva ze 16,5 eura (asi 407 korun) na 24,5 eura (asi 605 korun).

Pokud by změnu schválil parlament, slovenské pivo by tak prý bylo v Česku levnější než doma. Navíc spotřeba piva u našich východních sousedů má od roku 2003 sestupnou tendenci, na které se podle deníku podepsalo vedle krize i zvyšování daní a chladnější počasí.

V Česku, tradičním pivařském centru, je prý slyšet alarm ještě hlasitěji. Nic na tom nemění fakt, že výjimečnost českého piva potvrdila i Evropská komise a označení „české pivo“ je registrováno jako ochranná známka. "Český pivní trh sklouzl do největší krize od změny režimu před 20 lety, zlepšení není ve výhledu," komentuje situaci deník.

Cizinci pomáhají Čechům k prvnímu místu

Jen letos se podle něj snížil odbyt o 12 procent ve srovnání s loňským rokem, který byl zatím prý nejhorší. Ceny v minulých letech vyhnaly vzhůru vedle vyšších daní i zvyšující se výrobní náklady. Navíc se u konzumace Čechů projevuje ekonomická krize.

Češi jsou sice s roční spotřebou 160 litrů na hlavu mistry světa v pití piva, ve skutečnosti je to však díky značnému přispění cizinců. "Protože Prahu a Čechy si bez piva nelze ani představit, nechávají si také turisté v českých hospodách už léta vydatně nalévat. Že v hospodářské krizi přijelo mnohem méně návštěvníků, se odpovídajícím způsobem projevilo i na spotřebě piva," připomíná deník.

Zdroj: Novinky.cz

Prodej piva se po loňském poklesu dál citelně propadá. V prvním pololetí byl meziroční pokles dvanáct procent. „V srpnu se prodej snížil o 12,8 procenta a v září dokonce o 15,7 procenta,“ uvedl pro server Euro.cz výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Počítá, že se naplní odhadovaný celoroční pokles o dvanáct procent, což je dvojnásobný propad než loni.

Přes miliardu navíc, jak si správci státní kasy slibovali od zvýšení spotřební daně o třetinu, tak do děravého rozpočtu nepřiteče. Pivovarníci předem varovali, že uvalení vyšší spotřební daně sníží spotřebu piva a fiskální přínos pro celé hospodářství bude nakonec negativní.

„Vyšší cena piva je velmi citlivá. Nižší spotřeba už není ovlivněna tak jako minulý rok odlivem turistů. Ani se nezvyšuje nezaměstnanost. Za nižším prodejem je jednoznačně zdražení piva, do něhož se promítla vyšší daň,“ tvrdí generální ředitel Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář.

„O nepříznivém dopadu vyšší spotřební daně na pivovarnický sektor se nedá pochybovat,“ konstatuje mluvčí skupiny Heineken Kateřina Eliášová. Také mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček potvrzuje, že zvýšení spotřební daně znamenalo významný zásah do rozvoje českého pivovarnictví. „Odhad pivovarského svazu ohledně poklesu prodejů je realistický,“ říká Mareček. Výsledky oznamuje tuzemská jednička jednou ročně, takže k letošním prodejům se vyjádří napřesrok.

Dle informací serveru Euro.cz se dál prohlubuje trend, kdy prodejní propad jde za největšími pivovary, které především měly přinést do rozpočtu kýžené odvody. „Celkově uváděný pokles výstavu vystihuje vývoj právě u rozhodujících producentů,“ uvádí zdroj obeznámený se situací.

Naopak někteří menší a střední výrobci se mohou chlubit lepšími výsledky než v předchozím roce. Na dvouciferný růst má našlápnuto uskupení K Brewery soustřeďující sedm regionálních pivovarů: Černá Hora, Platan Protivín, Janáček Uherský Brod, jihlavský Ježek, Rychtář Hlinsko, Klášter a Vysoký Chlumec.

„Ačkoli jsou naše prodejní výsledky vzhledem k vývoji celého českého trhu velmi pozitivní, měli jsme ještě ambicióznější cíle,“ říká šéf K Brewery Zdeněk Radil. Je přesvědčen o tom, že o další procenta růstu je připravila zvýšená spotřební daň. Letošní tuzemský výstav celé skupiny odhaduje na 700 až 750 tisíc hektolitrů. Vývoz naopak poklesne. „Ukončili jsme kontrakty převzaté z minulosti, které nebyly finančně efektivní. Snažíme se je nahrazovat novým exportem se zajímavou marží,“ vysvětluje Radil.

Tříprocentní nárůst výstavu oproti loňsku uvádí náchodský Pivovar Primátor. „Na to, jak se vyvíjí prodej na tuzemském trhu, si vedeme dobře. Možná také vyvezeme víc než loni,“ nestěžuje si ředitel Primátoru Josef Hlavatý. Slušné výsledky přičítá nové obchodní politice po loňském příchodu nového majitele, společnosti LIF Trade vlastnící populární Pivovar Svijany.

O jedno procento vyšší prodej za letošní první tři čtvrtletí oznámil Rodinný pivovar Bernard. „Náš říjnový výstav nepasterizovaného piva je dokonce absolutně historicky rekordní,“ hlásí Stanislav Bernard. Drží se také Budějovický Budvar. „Za tři čtvrtletí se nám prodej snížil jen o 0,8 procenta,“ vyčísluje mluvčí Petr Samec. Kromě zdražení piva, kterým čtyřka na trhu reagovala na uvalení vyšší daně, snižuje také náklady, kde se dá. „Výjimkou je kvalita surovin i našeho konečného výrobku,“ ujišťuje Samec.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Táňa Králová

V Plzni přibývá ryze nekuřáckých restaurací. Provozovatelé, kteří se k této změně rozhodli, většinou nelitují. O některé hosty přišli, ale jiní, kterým cigaretový kouř vadí, naopak do jejich podniku začali chodit.

Jednou z tradičních hospod, které letos přešly na "nekuřácký režim", je hostinec Na Potravinách. "Jsme sportovní hospoda, tři čtvrtiny personálu jsou nekuřáci. Už nám vadilo pořád vysypávat popelníky, vyřešili jsme to proto takhle. Většině hostů se to líbilo," popisuje Jan Kešner, provozovatel hostince. Přiznává ale, že o část klientely po změně přišli.

"Část lidí odešla, zhruba stejné množství ale přišlo. Takže ve výsledku jsme na svém," vypočítává Kešner.

Právě ztráta klientely je hlavním argumentem majitelů restaurací a hospod, kteří o přeměně na nekuřácké nechtějí slyšet. "Určitě by nám ubylo hodně tržeb. Využili jsme proto možnosti, že můžeme mít kuřáckou hospodu," říká Zdeněk Dolejší z restaurace Žumbera.

Podobný názor má i Vojtěch Palenčar z typické plzeňské restaurace Na Parkánu. "My jsme pivnice, většinu tržby nám dělá pivo, myslím, že ta cigareta k tomu pivu patří. Zatím to tedy takhle necháme," uvádí Palenčar.

V Plzni jsou přesto už i typické pivařské podniky, v nichž se kouřit nesmí. "My jsme měli jasno hned od začátku, náš podnik je specifický. Každý den čepujeme jiný druh piva. Kdyby tady bylo zakouřeno, člověk by si to vůbec nemohl vychutnat," vysvětluje majitel Klubu malých pivovarů v Nádražní ulici Petr Strnad, sám nekuřák. V prostorách není navíc pořádná klimatizace a podnik by se špatně odvětrával.

Podle Strnada se občas stane, že někdo přijde a když zjistí, že se tu nekouří, odejde. "Ale rozhodně převažují ti, kteří si to pochvalují. A to k nám chodí třeba šedesát procent kuřáků. Ti chodí kouřit ven. I oni si nakonec pochvalují, že ráno vstanou, nesmrdí jim oblečení, nepálí je oči," říká Strnad.

Od letošního července platí nový protikuřácký zákon, podle kterého si každý podnik může sám vybrat, zda bude kuřácký nebo nekuřácký. "Je to úprava k horšímu, novela je mírnější," upozorňuje plzeňský právník Tomáš Menčík, který se dlouhodobě zabývá problematikou kouření. S tím, že nekuřáckých podniků přibývá, ale souhlasí.

"Plíživě a pozvolna se tady rodí zařízení, kde se se dá najíst i v nekuřáckém prostředí. Příležitostí už je mnohem víc než dřív," je přesvědčen Menčík.

Zdroj: Plzeň iDnes.cz | Autorka: Barbora Němcová

Zelená nebo červená kočka? Takovou otázku si klade host, který se rozhodne vstoupit do brněnské restaurace Zelená kočka.

V centru Brna, v Solniční ulici, láká hladové i žíznivé turisty i Brňany ze skel oken restaurace kočka zelená. V kamenné mozaice u dveří se ale protahuje kočka červená, stejně tak jako v lampě nad výčepním pultem.

„Zelená nebo červená. Je to jedno. Hlavní je, že je tady útulno,“ rozhlíží se šéfkuchař ze Šelepky Ivo Ševčík po dřevem obložené místnosti, ve které výčep oddělují pivovarnické sudy a nad ním visí ve dvoumetrové výšce klavír. Zelená kočka se právě stala terčem pravidelného testu Brněnského deníku Rovnost.

Prostředí prvorepublikového dalešického pivovaru filmových Postřižin má v Brně donutit hosty ochutnat dalešické jedenácti a třináctistupňové pivo. A také si vybrat jídlo. Z lístku svázaného do kožených desek. „Je obsáhlý, ale přehledně rozčleněný. Nabízí hodně z tradiční české kuchyně a překvapuje mě i několik jídel z italské kuchyně,“ probírá se lístkem Ševčík.

Zaujmou ho minutky, třeba vepřová panenka s palačinkou a zeleninou, ale rozhodne se otestovat hotová jídla. Objednává svíčkovou s karlovarskými knedlíky a bramborové knedlíky plněné uzeným masem. Za okamžik se ovšem ochotná číšnice omlouvá, že kuchař svíčkovou nemá. „To nevadí. Asi nemá dovařeno. Lepší, když se omluví, než kdyby mi na stůl poslal blaf,“ souhlasí s kuchařem Zelené kočky Ševčík.

Místo svíčkové si proto objednává moravský talíř. Mezi variací studených a teplých předkrmů ho zaujme domácí paštika. „Je moc dobrá,“ říká Ševčík po ochutnání paštiky ze zvěřiny. „Mohla by být víc mazlavější, tedy přidat tuk, ale to záleží na technologii, kterou kuchař paštiku připravuje,“ dodává odborník. Jedno mu ale vadí: dva plátky citronu vedle paštiky a brusinek. Vzhledem k tomu, že na talíři nemá rybí paštiku, citron tam nemá co dělat.

Společně s předkrmem ochutnáváme česnekovou polévku. V silném vývaru jsou nejen kousky česneku a brambor, ale i další zeleniny, mrkve a petržele. Polévka je dochucena kousky opečeného chleba.

Prostor v restauraci Zelená kočka dostanou hosté nejen ve výběru jídel, ale také při posezení. Restaurace je důmyslně rozdělena tak, aby každý stůl měl své soukromí. Vychutnat si proto můžeme výborně připravené české speciality. Uzené maso, pečená kačena a vepřové výpečky. K tomu červené a bílé zelí a bramborový a karlovarský knedlík. To je jedna porce moravského talíře a i velký jedlík s ní má co dělat. Zelí je sladší, v červeném je cítit víno, chuťově vše hraje perfektně dohromady. Knedlíky zůstaly i po vychladnutí na talíři měkké a nadýchané. Stejně tak výtečné byly i bramborové knedlíky plněné uzeným masem. A porce také obrovská. „Sem bych poslal zájezd cizinců, kteří chtějí ochutnat pravou českou klasiku v poctivých porcích,“ říká Ševčík.

Při servírování kávy si šéfkuchař všímá i profesionálního vystupování číšnice. Ta každého z hostů obsluhuje zprava. „Tak to má být. Je vidět, že má řemeslo zažité. Stejně tak jako kuchař. Minutky se naučí vařit každý, ale hotovky a paštiky, to už chce opravdový kumšt,“ zasvěcuje čtenáře do tajů kuchařského řemesla Ševčík.

Zelená kočka je podle něj restaurací, kterou by lidé neměli obcházet. „Vřele ji doporučuji. Navíc na jídlo se tam nečeká, hezky to v ní odsýpá,“ dává jedničky v hodnocení šéfkuchař. V Zelené kočce se navíc vyplatí ochutnat polední menu. Podávají tam jen jedno, ale zato tříchodové. I s předkrmem nebo zákuskem.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autorka: Gabriela Peringerová

V podzemí domu hned vedle jihlavské radnice přímo na náměstí se bude vařit pivo. Městská rada schválila záměr podnikatele Miroslava Tomance, jehož společnost vydražila do podnájmu Radniční restauraci.

"Malý pivovar by měl vyrábět čerstvé, nepasterizované a nefiltrované pivo. Bude umístěn v suterénu v místech, kde dříve byla diskotéka a v prostoru kolem něj bude fungovat pivovarská restaurace," potvrdil Tomanec.

O názvu nového jihlavského piva zatím ale nemá jasno. V pivovaru by mělo být připraveno až osm pivních tanků s celkovou kapacitou osm tisíc litrů.

První ochutnávka zlatavého moku z nového jihlavského pivovaru bude možná v dubnu příštího roku. "Nemáme ještě přesně stanovený termín, ale chceme mít první pivo navařené už v dubnu, to znamená minimálně dva měsíce před otevřením musíme vařit, proces výroby nějakou dobu trvá," vysvětlil Tomanec.

Piva by měl nový pivovar ročně vyrobit zhruba tisíc hektolitrů. Nový Radniční pivovar v žádném případě nehodlá měřit síly s velkými pivovary. Jen pro srovnání – jihlavský pivovar Ježek letos počítá s produkcí asi 170 tisíc hektolitrů.

Nový soukromý pivovárek chce uspět na jiných pozicích. "Hosté uvidí jednotlivé základní procesy, tedy vaření, kvašení i zrání," plánuje Tomanec.

Zlatavý mok by se měl od běžné nabídky odlišovat také svou chutí. "Pivo bude čerstvé, osobité a bude mít charakter. Rozdíl člověk pozná, bude oproti běžným průmyslově vyráběným pivům asi takový, jako když jíte čerstvé a kompotované ovoce," přirovnal Tomanec.

Zdroj: Jihlava iDnes.cz | Autor: Michal Kolařík