Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivní.info

Návrat piva starého 9000 let

[pátek, 11. červen 2010]

Rýže, med a plody hlohu – to jsou základní suroviny pro výrobu piva podle receptury staré 9000 let.

Při vykopávkách neolitické osady Jiahu v čínské provincii Hunan narazili archeologové na džbány používané k uskladnění piva. Nápoj se v nich pochopitelně nezachoval. Patrick McGovern z Pensylvánské univerzity podrobil 9000 let staré střepy důkladným analýzám, a z molekul uvízlých v pórech keramiky nakonec zjistil, z čeho se alkoholický nápoj připravoval. S recepturou na papíře se ale nespokojil. Společně se sládky americké pivovarnické společnosti Dogfish Head připravil nápoj, který lze považovat za „rekonstrukci“ neolitického piva.

Sládci použili jako zdroj škrobu ječný slad a rýži. Do kotle pak přidali med, hrozny, plody hlohu a květy chryzantémy. Vše vařili 45 minut a po vychladnutí přidali kvasinky používané při výrobě saké. Směs kvasila celý měsíc. Nápoj bude uveden na trh pod názvem Chateau Jiahu nejprve v kanadské provincii Britská Kolumbie. Pokud o něj bude zájem, začne se prodávat i v dalších kanadských provinciích. Vyhlídky nemá špatné. Na pivovarnickém veletrhu Great American Beerfest v roce 2009 získalo Chateau Jiahu zlatou medaili.

Patrick McGovern už „zrekonstruoval“ více starých alkoholických nápojů. Pivo označované Midas Touch (Midasův dotek) bylo uvařeno na základě údajů získaných analýzami zbytků nápojů v nádobách nalezených v 2500 let starém hrobu v Turecku. Snad v něm byl pochován bájemi opředený král Midas. Jako Theobroma byl pojmenován výsledek pokusu vyrobit z kakaových bobů a paprik nápoj produkovaný předkolumbovskými kulturami Střední Ameriky.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Jaroslav Petr


S blížícím se fotbalovým mistrovstvím světa přicházejí i soutěže o nejlepší pivo šampionátu. Zatímco před čtyřmi roky německý týdeník Stern označil za vítěze český Budweiser Budvar, nyní je prý nejlepší srbský Jelen.

Foto

"Je to další důkaz, že máme světu co nabídnout," raduje se na webu Rádio Srbsko zástupce výrobce Slobodan Srećković. Radost mu nekazí, že o vítězi rozhodovala pouze dvoučlenná porota, Švédi Niklas Eksredt i Mathin Ludgren, známí ze severských obrazovek i barů. Mezi 32 pivy zastupujícími účastnické země v jejich soutěži skončil jako druhý řecký Mythos.

V Jelenovi ale možná přeci jen něco bude, před čtyřmi roky u redaktorů Sternu skončil na stříbrné pozici.

Zdroj: Týden.cz


Kvasnicové i ovocné pivo na výstavišti

[pondělí, 7. červen 2010]

Ležáky, tmavé speciály, kvasnicová, nealkoholická nebo s ovocnou příchutí. Více než sto druhů piva teklo v pátek odpoledne a večer z píp při Slavnostech piva na českobudějovickém výstavišti. V sobotu už byla nabídka o něco chudší. Návštěvníci měli zkrátka moc velkou žízeň.

Některé druhy už, bohužel, došly. Záleží totiž jen na pivovarech, jaké množství nám dají. Pořád je ale určitě z čeho vybírat,“ smála se Věra Kačírková, jež obsluhovala stánek firmy Hameco.

Spolu se dvěma kolegy musela zvládnout 26 píp. Jen v pátek tu vytočili 19 sudů, tedy 3 800 velkých piv. Mezi nejoblíbenější patřila kvasnicová, z jihočeských pivovarů pak zákazníky oslovil například protivínský Platan.

Tisíce litrů pěnivého moku prodaly v první den slavností i další stánky na výstavišti. Cestu si k nim našlo přes šest tisíc lidí. „To je rekord. Hodně nám pomohlo počasí. Myslím si, že i dnes přijde lidí dost,“ podotkla v sobotu ředitelka výstaviště Marcela Payerová.

Oslavu narozenin propojil s ochutnávkou různých druhů piv 27letý Ondřej Pašek z Budějovic. „Je to pánská jízda, uvidíme, jaké bude mít na sluníčku následky. Dobrá jsou piva od Bernarda, zkusíme i další,“ smál se oslavenec, kterého doprovázelo pět kamarádů.

V sobotu v 11 hodin se také pivaři dozvěděli, jaká piva uspěla ve 14. ročníku degustační soutěže, a mohou se chlubit titulem Pivo České republiky 2010. Celkem 243 vzorků se utkalo v 15 kategoriích. Nejvíce zastoupené byly světlé ležáky, kde v konkurenci 33 piv zvítězil Březňák z Pivovaru Velké Březno.

Z jihočeských podniků bodoval Budějovický měšťanský pivovar, protivínský Platan nebo krumlovský Eggenberg s pivem s netradičním názvem Nakouřený švihák.

Strakonický pivovar si v kategorii Světlý ležák odvezl druhé místo za Otavský Zlatý. „Mám velkou radost, protože tuto novinku jsme představili teprve před dvěma týdny. Je to pivo určené nejen vodákům a já bych mu popřála šťastnou plavbu,“ řekla sládková strakonického pivovaru Dagmar Vlková.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Šedesátiletý Stuart Ashby se před pěti lety rozhodl otestovat každou hospodu uvedenou v Průvodci dobrým pivem. Ve vydání knihy z roku 1990, které použil, jich sice bylo 700, muž se však přesto nezalekl.

Po pěti letech usilovného putování za dobrým pivem - občas i stopem - zakončil Ashby svůj unikátní průzkum oroseným půllitrem v hospodě Lamb v Yaptonu, jen sedm kilometrů od domova.

Tento železničář v důchodu navštívil v průměru tři hospody týdně. To se sice nezdá moc, ale hodně náleven bylo ve velmi odlehlých koutech Velké Británie.

Když dopil poslední pivo na této pouti, reportérům Daily Mail řekl: "Podařilo se mi vydržet. Ale byly chvíle, kdy jsem si myslel, že mě to ke konci určitě přestane bavit, nebo už budu moc starý."

Ashby odhaduje, že během hledání perfektního piva od roku 1984 navštívil přes 17 000 různých hospod. A prý hledá dál. Jeho odhodlání je o to úctyhodnější, že neumí řídit.

"Tam, kde nebyla veřejná doprava, jsem musel stopovat. Vůbec mi to nevadí. Dost lidí zastaví a sveze mě. Taky jsem se hodně nachodil a díky tomu jsem ani nijak nepřibral na váze," popisoval své putování.

Důchodce ze západního Sussexu je tak zaníceným pivařem, že dokonce strávil čtyři hodiny na trajektu, jen aby mohl ochutnat pivo v hospůdce na vzdáleném ostrově Lundy.

"Když je to nutné, cestoval jsem jakkoliv daleko, jen abych se dostal do hospody uvedené v průvodci," přiznal Ashby.

Přesto se mu ale nepodařilo najít jedno místo, kterému by jasně dal přednost před ostatními - prý proto, že jich navštívil tolik. Pozoruhodný výkon oslavil, jak jinak, pivem ve své hospodě.

"V návštěvách hospod budu pokračovat. Na konci měsíce jedu na osm dní do Walesu a mám v úmyslu zajít do sta hospod," dodal neohrožený pivař.

Zdroj: Web Volný.cz


Čeští experti usilují o to, aby jako jediní na světě měli patentován a chráněn postup výroby piva v prášku.

Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, který prodává pivo v prášku od poloviny devadesátých let, požádal Úřad průmyslového vlastnictví o ochranu vynálezu, ve kterém je popsán výrobní postup při výrobě tohoto piva.

Čeští experti ale mají konkurenci a zatím s žádostí o zápis neuspěli. Výzkumníci totiž ve lhůtě neposlali vyjádření k tomu, v čem se jejich vynález liší od zahraničních patentů.

Konkurence z Německa i Asie

V celosvětové i evropské databázi jsou totiž chráněny dva patenty související s výrobou piva v prášku. Jeden je registrován v Koreji, další pak v Německu, kde si výrobu piva v prášku nechal zaregistrovat podnikatel Siegfried Beissner.

Podle odborníků z výzkumného ústavu je ale česká přihláška vynálezu unikátní. "Na rozdíl od dalších patentů je v ní popsán výrobní postup práškového piva, které je speciálně používáno pro vysokohorskou turistiku, dálkové plavby a dlouhodobé mise," uvedli v žádosti o ochranu.

A experti dostali druhou šanci. Šéf Úřadu průmyslového vlastnictví Josef Kratochvíl totiž nyní po odvolání Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského uznal důvody, pro které experti zmeškali lhůtu pro vyjádření (vážné zranění) a případ znovu otevřel.

"Ze strany ústavu neskončila snaha o pokračování řízení o přihlášku patentu," rozhodl Kratochvíl.

Výzkumný ústav prodává pivní koncentráty od konce 80. let. Nejprve se jednalo o pastu, pak ale došlo i k odstranění zbytků vody a od poloviny devadesátých let se prodává jako prášek. Do zahraničí ročně vyveze na dvacet tun, v Česku prodá asi tunu.

Kupují hlavně malé pivovary

Pro jednoduchost výroby zájem o práškové pivo roste, zejména v zahraničí (Austrálie, Kanada, Island, Japonsko, Peru, USA, Rusko, Vietnam, Nový Zéland).

Pivo v zahraniční nakupují hlavně malé pivovary, které mají zájem o pivo českého typu a z různých důvodů je pro ně jednodušší vyrobit si ho z koncentrátu než dovézt už hotové. Díky pivnímu koncetrátu tak například před lety spustil výrobu první pivovar na Velikonočním ostrově.

Z prášku je možné vyrábět kvalitní pivo jak v průmyslovém pivovaru tak i doma. Český prášek je kvůli použitým surovinám včetně světoznámého chmele žateckého poloraného červeňáku určený pro výrobu nejkvalitnějších českých piv.

Zdroj. Aktuálně.cz | Autor: Tomáš Fránek


Gent je neobyčejně charismatické město s největším počtem chráněných historických památek z celé Belgie. Pro Čechy má ovšem země Vlámů a Valonů - a Gent zejména - ještě jeden rozměr. Pivní.

V prvním podniku v Gentu mi naštěstí hospodský nenabídl Kwak. Populární belgické pivo se stáčí do sklenice tak bizarního tvaru, že musí mít vlastní stojan. Při obsahu 1,25 litru by se výzkum pivního fenoménu rázně zpomalil hned po prvním vzorku.

Jen v centru Gentu se nachází oficiálně 265 hospod a výčepů! Všude pípa inzeruje několik různých typů točených piv a širší nabídka čeká na své žíznivce v chladicích boxech.

O kouřovém nádechu

Vycházku středem města podél nábřeží Graslei a Korenlei, lemovaných parádními cechovními domy od gotiky po baroko, proložte návštěvou některé z okolních hospůdek. Pivo či dvě dá výpravě o jednu dimenzi navíc. Nehledě na to, že jinde než v Gentu tak zachovalý ucelený komplex domů nenajdete.

Zajímavou, alespoň podle názvu, se může stát třeba výprava za pivem Delirium Tremens, vařeném v rodinném pivovaru Huyghe v městečku Melle.

"Ochutnej augustijna," pobízí Rudy Van der Ween, který místní kulturu, nejen tu pivní, zná velice dobře. Gent se mu stal domovem. Augustijn, stejně jako Piraat a Gulden Draak (Zlatý drak), vyrábí pivovar s původním názvem De Peer. Současné jméno velkopivovaru připomíná zastaralý počítačový systém - Bios. Rodina Van Steenberge ovšem vaří pivo moderně a ve velkém.

Augustijn patří mezi svrchně kvašená piva žlutě jantarové barvy a chuťově si nijak nezadá s většinou české pivovarské velkoprodukce. Není z nejslabších, množství alkoholu dosahuje 7,5 procenta, což stačí k tomu, aby pijáka zmohlo už několik málo sklenic. Podobně silný (7 % alkoholu) je augustijn v tmavé verzi. Zatímco světlé pivo má mírný vanilkový podtón, tmavé patří mezi hutnější "kousky" s velmi mírným kouřovým nádechem.

Zatímco Bios se řadí k velkým pivovarům, Brouwerij Van Den Bossche asi 30 km od Gentu je rodinným podnikem v pravém smyslu slova. "Zaměstnávám jen sebe, dva syny a manželku. Z logistického hlediska není možné zásobovat příliš mnoho hostinců. Důležití jsou pro nás zájemci o pivo co nejblíže pivovaru," říká jeho šéf Ignace Van Den Bossche.

Nejde o velkou produkci, včetně občasných svátečních vyrábějí devět typů piv. Mezi nimi zaujme pivní etiketou s kovbojem krotícím černého hřebce tmavý stout (svrchně kvašené pivo z praženého sladu) Buffalo. Spolu s vánočním speciálem s 9 procenty alkoholu patří mezi "nejsilnější" značky pivovaru. Barva vzniká díky tmavému praženému sladu, což se odráží i v chuti. Nasládlé, příjemně karamelové.

"V Belgii máme obrovskou pivní konkurenci, ale zatím si každý, byť sebemenší pivovar své místo na slunci našel. Samozřejmě že z obchodního hlediska jde o neustálý boj, ale jsme vlastními pány, takže bych rozhodně neměnil," říká Ignace a skromně zamlčí, že se "jeho" pivo dá sehnat i v Kanadě nebo USA.

Pivovar, podobně jako mnoho jiných, nabízí veřejné prohlídky svých prostor, během nichž poznáte nejen výrobní postup, ale i rodinnou tradici, jež se píše od konce 19. století.

Proč tolik?

Jak to, že Belgie nabízí takovou záplavu piv (udává se až okolo 750 druhů)? Hlavní důvody lze shrnout do dvou bodů: země v historii neprodělala sociální experiment s beztřídní společností, během něhož by byla likvidována vrstva malopodnikatelů, ani nepodlehla ideji pětiletkového plánování a centrální výrobě. Pivní poutník se tak v Belgii může cítit šťastný. Najde tady hospody ne nepodobné českým, kam si večer zajdou na skleničku přátelé, i honosnější podniky zaměřené na vysokou gastronomii.

Gentská restaurace Belga Queen je tím druhým případem. V menu si můžete nechat doporučit ke každému z chodů pivo chuťově sladěné s daným pokrmem. Jako předkrm si dejte třeba lososa marinovaného v tmavě červeném pivě Rodenbach a bylinkách, z hlavních chodů laděných pivně vyčnívá křehká svíčková z plemene Charolais s omáčkou z piva Orval a drceného pepře.

Jako dárek domů nemusíte přivézt zrovna pivo. Jste v Belgii, takže pokud neplánujete diamantové překvapení, stačí navštívit obchod s čokoládou. Jak v diamantech, tak v pralinkách se Belgičané vyznají jako nikdo jiný.

Jak se tam dostat

Autobusem

Autobusem Eurolines z Prahy přímo do Gentu (jednosměrná jízdenka od 990 Kč).

Co dělat

Projížďky lodí centrem

Poznejte Gent, který vznikl na soutoku řek Leie a Šeldy, z paluby lodi. Se společností Gent Watertoerist se vyjíždí z nábřeží Graslei 7 od 10 do 18 hod. Dospělí platí 6 eur, děti do 12 let 3,5 eura.

Kam na jídlo

Belga Queen

Graslei 10, Gent, www.belgaqueen.be

Restaurace nepatří mezi nejlevnější (jídla z masa tu stojí od 19 do 31 eur), leč kvalita nabízeného menu je úchvatná. Otevřeno má denně od 12 hod.

Kde se ubytovat

Monasterium Poortackere***

Oude Houtlei 56, Gent, www.monasterium.be

Zajímavé ubytování nabízí hotel Monasterium PoortAckere. Nachází se totiž v budově bývalého ženského kláštera, jehož historie sahá až do 13. století. Za dvoulůžkový pokoj zaplatíte od 115 eur za noc.

Zdroj: Cestování iHNed.cz | Autor: Topi Pigula


Vrána mapuje zaniklé pivovary

[středa, 2. červen 2010]

Po stopách zaniklých pivovarů se při svém bádání vydává Filip Vrána z Brna. Dostal se tak i na Blanensko. Chmelový nápoj se v minulosti vařil například v Olešnici, Boskovicích, Křetíně, Velkých Opatovicích, Šebetově či v Rájci–Jestřebí.

Na počátku Vránovy záliby byla láska k pivu. „Pivovary mě zajímaly jako každého chlapa. Jen jsem se to vše rozhodl brát poctivěji. Na vysoké jsem studoval zeměpis a dějepis, ale lásku k historii jsem profesně nepoužil,“ říká redaktor z povolání. Ten patří mezi nadšence, kteří mapují osudy pivovarů, jichž byly po České republice stovky. Vrána se zaměřuje na jižní Moravu. Nedávno mu vyšla publikace nazvaná Pivovar v Olešnici.

O osudu tamního měšťanského podniku se dozvěděl z podrobných zápisů olešnické kroniky. „Nechyběly v ní ani archivní fotografie. Další informace jsem našel v blanenském archivu. Mohl jsem si tak dovolit napsat větší rozsah textu,“ sděluje Vrána s tím, že vypátrat cokoliv o zaniklých pivovarech je docela fuška. Většina malých pivovarů byla totiž zbourána už v devatenáctém století. Vytlačily je velké pivovary v Jevíčku či Černé Hoře, kde šikovné ruce pracovníků vystřídaly stroje.

Pivovary měla i malá města

Lidé už často ani neví, kde všude malé pivovary stály. „Třeba ve Křetíně v místě, kde byl pivovar, je nyní parkoviště. V Rájci–Jestřebí se stalo z pivovaru potravinářské družstvo, které je naproti zámku,“ popisuje Vrána a vzpomene ještě pivovar ve Velkých Opatovicích či Šebetově, který se po ukončení výroby piva proměnil ve sladovnu. „Další malý pivovar stojí v Boskovicích. Je však v dezolátním stavu,“ podotýká publicista.

Každé panství o několika vesnicích mělo pivovar. Olešnický pivovar pochází podle Vrány ze šestnáctého století. Přestože jej postavili Pernštejnové, byl obecní. „Právo vařit pivo patřilo tenkrát k nejvýnosnějším. Týkalo se hlavně klášterů a měst,“ zmínil badatel s tím, že právě od šestnáctého století se právo vařit pivo rozšířilo i na šlechtu.

V roce 1830 Olešnice vyhořela včetně pivovaru. Pivovar pak byl obnoven, pivo se v něm přestalo vařit o dvaapadesát let později. Přesné důvody bohužel nejsou v zápisech uvedeny,“ pokračuje Vrána. Z bývalého pivovaru vznikla hospoda se skladem. Jenže umístění na náměstí hned vedle kostela se nezamlouvalo Římskokatolické farnosti. Postupně tak byl dřívější pivovar zbourán. Jeho větší část padla v osmdesátých letech, definitivně zmizel z povrchu zemského v letech devadesátých. „Zbyla z něj pouze lednice, kde je nyní muzeum strašidel,“ dodal Vrána.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Karolína Opatřilová


Barokní pivovar v Roudnici strádá

[středa, 2. červen 2010]

V Roudnici nad Labem nezadržitelně chátrá cenný barokní pivovar. Patří americkému podnikateli, který o jeho stav nejeví zájem. Komplex budov pivovaru v Poděbradově ulici patří mezi památky, které jsou nedílnou součástí historie města, vykazuje však značné stavebně-technické nedostatky. Radnice se podle svých slov může starat jen o to, aby padající trámy a zdivo nikoho nezranily. První písemná zmínka dokládající výrobu piva pochází z roku 1302. V roce 1589 získal roudnické panství Vilém z Rožmberka, který položil základy k dalšímu rozvoji pivovaru zakoupením čtrnácti spálenišť pod hradem. V té době se v Roudnici vařilo bílé pšeničné pivo, které bylo dodáváno do 68 hospod a šenkovních domů ve městě a v okolí.

Foto

Důkaz, že se pod roudnickým zámkem skutečně pivo vařilo, ještě existuje. Všude kolem bývalé varny už je ale zbořeniště. "Pokud to bude dále pokračovat, bude to veliká ztráta," prohlásil Petr Hrubý z Národního památkového ústavu Ústí nad Labem. Na záchranu pivovaru se ale zatím nikdo nechystá, americký majitel o něj nejeví zájem a město do cizího majetku investovat nechce. "Ať nám někdo řekne, kde na to máme vzít peníze," poukázal starosta Josef Bakeš (nez.). Hlavní slovo má podle zákona roudnický stavební úřad, který může městu opravy nařídit. Radnice pak musí peníze vymáhat na majiteli pivovaru. Jenže stavební úřad rozhodl jen o stržení krovu. "Budova měla narušenou statiku a ohrožovala životy kolemjdoucích," potvrdila mluvčí MÚ Roudnice nad Labem Renata Gudrová. Petr Hrubý však namítá: "Stavební úřad v Roudnici se bohužel rozhodl pouze pro práce, které tu stavbu likvidují."

Foto

Památkáři tvrdí, že za čtyři miliony korun, které zaplatila radnice za bourání, měla pivovar zachraňovat. "Za ty peníze šlo střechu zabezpečit tak, aby byla stavba zakonzervovaná," dodal památkář Hrubý. Starosta Bakeš však tvrdí, že památkáři jsou z levného kraje. Podle něj je oprava historického pivovaru nad síly radnice, jen střecha by stála kolem čtyřiceti milionů korun: "To jsou desítky, možná několik stovek milionů."

Foto

Video mj. naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz


Pro právě nadcházející Mistrovství světa ve fotbale 2010 je jako první v Německu nabízeno pivo výrobce Carsberg značky Holsten Pilsener v atraktivním obalu, který byl speciálně pro tuto příležitost vytvořen v německých národních barvách. V období od konce dubna do konce května zdobí barvy německé státní vlajky půllitrové pivní plechovky a PET lahve.

Foto

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová


Jak je to vlastně s Českým pivem?

[pondělí, 31. květen 2010]

Český pivní trh na konci března rozčeřila poplašná zpráva, že některé domácí pivovary přidávají do svých produktů chemicky získávaný chmelový extrakt, tzv. tetrahop. Za rozšířením informace, původně zveřejněné deníkem Mladá fronta Dnes v testu českých lahvových piv, stál podle mnohých od počátku Plzeňský Prazdroj. Následná konfrontační reklamní kampaň největšího českého producenta piv rozpoutala velké vášně a chvíli to dokonce vypadalo, že Prazdroj přijde o své členství v Českém svazu pivovarů a sladoven. Nikoho proto příliš nepřekvapilo, když pivovar nakonec svoji kampaň předčasně ukončil.

Kampaň Prazdroje, nazvaná „Žijeme českým pivem“, se setkala se silnějším ohlasem, než si sami její autoři zřejmě dokázali představit. O negativní publicitu přitom jistě nestáli. Chybou bylo, že pivovar tažení za čisté pivo vůbec spustil, protože už tím si proti sobě poštval konkurenci. Všichni bez rozdílu, ať už tetrahop používají nebo ne, se shodli, že medializace kontroverzního tématu může českému pivovarnictví jedině uškodit. Brzy se navíc začalo mluvit o tom, že ani samotný Prazdroj v otázce zachovávání původního technologického postupu výroby piva nemá tak docela čisté ruce.

Tetrahop byl při testu deníku Dnes objeven v pivech čtyř výrobců, kteří jeho používání více či méně obhajovali. Látka, která je podle standardů mnoha evropských zemí zdravotně naprosto neškodná, údajně zlepšuje pěnivost piva a dodává hořkost, která dnes v důsledku technologických změn při výrobě mnoha pivům chybí. V Česku její používání předpisy upraveno není, a tak někteří výrobci vydávají tetrahop za přírodní chmelový produkt, jiní za přídatnou látku, která musí být vždy uvedena ve složení na etiketě výrobku. Pivovary, v jejichž produktech byl tetrahop nalezen, až na jednu výjimku používání látky potvrdily. Hájily se však, že hlavním cílem je regulace chuti, zatímco hustší a stabilnější pěna, které si všimne téměř každý, je až druhotným efektem. Vyvracely i spekulace o cílených úsporách nákladů, protože aditivum je prý samo o sobě velmi drahé.

Kampaň plzeňských si však v úvodu vytkla odvážnější cíl – zpřísnění podmínek pro používání chráněného zeměpisného označení České pivo. Ochrannou evropskou značku získalo Česko po dlouhém vyjednávacím procesu před dvěma roky a při splnění podmínek jí nyní svá piva může označit jakýkoli český pivovar. To je samo o sobě v Evropě unikátem, protože chráněná označení bývají spojena s jedním místem či regionem, kde se produkt vyrábí, nebo odkud pocházejí suroviny pro jeho výrobu. České pivo je však pojmem, proti jehož registraci nevznesla námitky žádná ze zemí evropské sedmadvacítky. Přesto vedle této známky existují i u nás lokální chráněná zeměpisná označení piv, kterých využívají například pivovary v Českých Budějovicích, v Brně nebo ve Znojmě.

Paradoxem je, že plzeňský výrobce bojoval za zpřísnění podmínek registrace, ačkoli sám před několika lety žádal o to, aby chráněná piva mohla být vyráběna technologií High Gravity Brewing, při které se již uvařené silnější pivo později zředí na požadovanou stupňovitost. Navíc žádný z pivovarů vařících s tetrahopem dnes chráněné zeměpisné označení nepoužívá a ani používat nemůže, takže k porušení žádného předpisu nedošlo. Iniciativa Prazdroje tak vyznívá jako pouhé plácnutí do vody, které není podloženo věrohodnou argumentací.

Možná by však přece jen mohla nevydařená kampaň něco změnit – že by si více českých pivovarů zažádalo o možnost využívat známku pro své výrobky. Dosud o tomto druhu ochrany málokdo z českých spotřebitelů ví, a pokud ano, spojí si ho spíše s tradičními produkty, jako jsou Štramberské uši, Hořické trubičky nebo Olomoucké tvarůžky, které většinou nemíváme na stole každý den. Vzpomenout si na některý ze zahraničních chráněných výrobků by asi dalo mnohem více práce. Má-li tedy být jedním z důvodů ochrany i snaha upozornit turisty na místní specialitu, měla by se o propagaci více zasadit i samotná Unie. České pivo totiž u domácích konzumentů zatím rozhodně reklamu nepotřebuje a konkrétní značku už si stejně jako oblíbený tým v hokeji nebo ve fotbale vybere každý sám.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Jaromír Beránek


Představený kláštera František Vehovský říká: Naším cílem je, aby návštěvníci kláštera nejen prošli prohlídkovou trasou, ale mohli zde také najít zázemí k občerstvení.

Dvacet let od návratu do Milevského kláštera si v pondělí připomenou místní premonstráti. Nejen o jejich činnosti a aktivitách hovořil představený kláštera Norbert František Vehovský, který žije v Milevském klášteře deset let a spravuje farnost v Jistebnici a Sepekově.

Klášter jste během posledních let opravili. Kdy začnete s obnovou klášterního pivovaru?

Co se týče obnovy kláštera, pak jsme ukončili jeho první etapu, která koresponduje s prvním nádvořím kláštera. To by mělo být zázemím pro náš život a aktivity. Druhá fáze, kterou jsme již zahájili, probíhá na druhém nádvoří. Zde by mělo sídlit městské muzeum a sociální program. Vedle toho chceme obnovit klášterní pivovar a zajistit ubytování jak pro turistický ruch, tak i pro lidi, kteří chtějí strávit nějaký čas odpočinku a duchovní relaxace za zdmi kláštera. První kroky studie a plány máme připraveny. Ovšem v kontextu současné krize bude větší problém s finančním zajištěním. Chceme využít i evropských prostředků, případně získat stěžejního investora. Cílem je, aby návštěvníci kláštera nejen prošli prohlídkovou trasou, ale mohli zde také najít zázemí k občerstvení a odpočinku či zapojení do duchovně-relaxačních programů. Vždy jde o to, aby klášter současnému člověku nabídl hodnoty a prostředí, ke kterému byl založen. Tím pak žije a stává se smysluplným i pro dnešního člověka.

Zdroj: Písecký deník.cz | Autorka: Klára Černá | Kráceno


Nikoliv volbami, ale pivem žije tento víkend Třebíč. Konají se zde už 15. pivní slavnosti.

Zlatavý mok tu teče doslova na každém kroku a tak stovky lidí místo volebních uren zamířily raději k výčepům. Třebíč totiž od pátečních odpoledních hodin ovládly tradiční pivní slavnosti.

"Je to tu super, spousta piva, spousta stánků a muzika," pochvalovali si především mladší účastníci. K dispozici jim je až do sobotního večera doslova nevypitelná nabídka piva od dvaceti různých pivovarů z Čech, Slovenska, Neměcka či Belgie. "Máme roztočeny už čtyři sudy, z toho dva už jsou úplně vypité," hlásil už dvě hodiny po zahájení slavností jeden z mnoha výčepních.

Na účastníky navíc čeká spousta muziky, hvězdami slavností jsou Toxique, Martin Chodúr a slovenští Desmod. V sobotu slavnosti ukončí obří ohňostroj.

Pro milovníky adrenalinu a zábavy jsou pro změnu připrveny pivní soutěže s držení tupláku v natažené ruce nebo ve štafetě dvojic v pití piva na rychlost. Mimochodem nejrychejší pár slovenských rekordmanů v této disciplíně v pátek dokázal vypít čtyři piva za pouhých jedenáct sekund, druzí v pořadí byli jen o sekundu pomalejší. "Bylo to rychlý? Jsem skoro abstinent, měsíc jsem nepil," smál se po závodě druhý nejrychlejší soutěžící Tomáš Růžička.

Jediné, co páteční průběh pivního festivalu pokazilo, bylo počasí. V podvečer se totiž nad Třebíčí spustil déšť, který od pódia rozehnal diváky silácké show Železného Zekona.

Zdroj: TN.cz | Autor: Dušan Vrbecký


Odbyt piva v USA stagnuje

[pátek, 28. květen 2010]

Klesající spotřeba alkoholu ve Spojených státech amerických nejvíce postihla pivo. Pro leden 2010 byl odhadován propad o 8 %, v únoru a březnu se zdálo, že bude tento trend pokračovat, a tomu odpovídá i neradostný výhled na rok 2010. Již v roce 2009 byl zaznamenán pokles o 2,2 %.

Obzvláště trpěl segment prémiových piv. Není divu, když je každý desátý Američan momentálně bez práce. Skutečná míra nezaměstnanosti je odhadována na 17 procent.

Naproti tomu se může radovat společnost Craft Brewer. Spotřeba jejích piv vzrostla v roce 2009 o 7,2 %, co se týče objemu a o 10,3 % v cenách.

Okolo 1 500 výrobců Craft Brewer vyrobilo v loňském roce 10,6 milionů hl piva. To odpovídá 4,3 % (objem) a 6,9 % (cena) podílu na trhu. Celkově byl při prodeji piva ve Spojených státech amerických zaznamenán pokles o 2,2 %. Nejvíce postižená byla dovážená piva, jejichž objem klesl o 9,8 %, resp. 3,3 miliony hl.

Producent Corona Extra-Brauer Grupo Modelo zaznamenal u vývozů do Spojených států amerických ve čtvrtém čtvrtletí roku 2009 pokles o 4 %.

Co je tomu na vině? Předpokládá se, že mexičtí migrující obyvatelé. Mnoho přistěhovalců z Mexika ztratilo v průběhu recese práci. Před hospodářskou krizí žilo ve Spojených státech amerických odhadem 12 milionů Mexičanů, polovina z toho ilegálně, a 22 % jich pracovalo ve stavebnictví. Propuknutí krize v oblasti nemovitostí způsobilo, že se 3 miliony Mexičanů musely vrátit zpět do vlasti. Z tohoto důvodu již také nemohou ve Spojených státech amerických konzumovat žádné pivo, ani značky Corona.

Zdroj: Agris.cz


Jan Veselý. Kalné pivo je minulost

[pátek, 28. květen 2010]

Kde se vzalo pivo, říká ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Kde se vzalo pivo?

Říká se, že vzniklo před 6 tisíci lety v Mezopotámii. Do skladu s obilím se dostala voda. Obilí zkvasilo, a když místní zjistili, že má zkvašené obilí omamné účinky, začali ho vyrábět.

Kdy se objevilo pivo na našem území?

U nás chmelové pivo vařili už Keltové a od nich to poté milerádi převzali Slované. První písemné zmínky jsou z 10. století, ale pivo tu bylo už před Kristem.

Jak se u nás zlatý mok vyráběl?

Pivo se dříve vařilo v domácnostech ve velkých hrncích. Byla to výlučně ženská činnost a hlavně velice lukrativní živnost. Ve středověkých městech se pak začaly stavět první pivovary, kde každý týden vařil pivo někdo jiný. Tak začaly vznikat první cechy a pivo přešlo výhradně do rukou mužů.

Jak se lišilo tehdy pivo od dnešních kousků?

Pivo nebylo nic hezkého na pohled, protože bylo kalné. Naštěstí si toho nikdo nemusel moc všímat, protože se pilo výhradně z kameninových džbánků a na pivo tak nikdo moc neviděl.

Kdy dospělo v dnešní podobu?

Na začátku dvacátého století vypukla hádka mezi sládky, zdali pivo filtrovat či ne. Jedni tvrdili, že filtrování pivu ubere na kvalitě, druzí zas, že se pokrok nedá zastavit a že bude pivo trvanlivější. Předtím toho pivo moc nevydrželo a prakticky se nikam nevyváželo, a když už, tak jen v zimě. No a okolo padesátých let 20. století se pivo začalo pasterizovat. Nejzásadnější změnou však bylo vaření spodně kvašeného piva, díky kterému je pivo takové, jak ho známe.

Dříve se pivo vůbec nevyváželo. Vydrželo totiž velmi málo. Rekord byl vývoz rakovnického piva na pražský dvůr.

Zdroj: Metro.cz | Autor: Adam Váchal


Pivní kvasnice zachraňují svět

[pátek, 28. květen 2010]

Biopaliva jsou veliký byznys, ale taky velký problém, protože jejich první generace z potravinářských plodin způsobila hladomor ve třetím světě.

Kromě toho tento zdroj obnovitelné energie na svoji výrobu spotřebuje více energie, než nakonec získáme jeho spálením v motoru auta. Naštěstí se pokrok nezastavil a přicházejí biopaliva druhé generace vyráběná z rostlinného odpadu, nebo rychle rostoucích trav. Obecně je jejich hlavním poznávacím znamením výroba etanolu z celulózy.

Australská firma MicroBioGen po více jak deseti letech intenzivních výzkumů dokázala vypěstovat pivní kvasnice Saccharomyces cerevisiae, schopné fermentovat dřevní cukr (xylózu). V rámci jejich programu Fuel and Food, doslova Palivo a potrava, dokáží z jedné tuny rostlinného odpadu vyrobit 200 litrů etanolu a 90 kilo kvasnic.

Vzhledem k tomu, že se nejedná o geneticky modifikovaný organismus, je možno tyto kvasnice dále využít k výrobě potravin, jako je víno, pivo nebo krmení pro zvířata. Je dokonce možné, že výroba kvasnic z rostlinného odpadu bude ekonomicky výnosnější než výroba etanolu, a tak místo boje s chimérou globálního oteplování pomohou pivní kvasnice porazit světový hladomor.

Zdroj: VTM.cz


Už po patnácté bude střed města patřit Třebíčským slavnostem piva. Karlovo náměstí jim bude patřit tento pátek a sobotu. Příznivci zlatavého moku se mají opravdu na co těšit, kromě nepřeberné nabídky domácích i zahraničních pivovarů je po oba dva dny připraven bohatý kulturní program, který bude jako každoročně probíhat hned na dvou tribunách.

Západní části Karlova náměstí bude vévodit hlavní tribuna, na níž se bude hned od začátku odehrávat hlavní program. Západní tribuna je již tradičně vyhrazena regionální hudební scéně.

Na letošních Třebíčských slavnostech piva se bude prezentovat celkem osmnáct českých, moravských i zahraničních pivovarů. „Úplnou novinkou je letošní nabídka belgických a německých piv.

Těch českých bude samozřejmě víc, ale chtěli jsme nabídku rozšířit i o u nás méně známé výrobce. Premiéru si letos v Třebíči odbude pivovar Lobkowitz i výrobce nealkoholického piva Fríí. Jinak se návštěvníci slavností mohou těšit na tradiční výrobce piv,“ informovala Marta Svobodová z pořádají D. A. N. agentury. Novinkou bude i gastronomická show, kterou v sobotu na hlavní tribuně předvede nekompromisní mistr kuchař Zdeněk Pohlreich. „Během svého vystoupení uvaří známý šéfkuchař na pódiu hned dvě jídla, která okoření svým svérázným humorem,“ upřesnila Svobodová.

Ze známých zpěváků a hudebních skupin ve dvoudenním maratónu vystoupí například skupina Toxique, Petr Bende, Patrola Šlapeto i první československá superstar Martin Chodúr. „Právě Martin Chodúr by měl být hlavním tahákem sobotního programu. Je to jeho první vystoupení na Vysočině,“ dodala Svobodová.

Jubilejní XV. ročník Třebíčských slavností piva začíná tento pátek v 15 hodin. V sobotu se areál na Karlově náměstí otevře o hodinu dříve, tedy ve 14 hodin. Vstupenky lze v předprodeji koupit za 109 korun, na místě pak zájemci zaplatí 149 korun. Děti do deseti let mají vstup na slavnosti v doprovodu rodičů zdarma.

Zdroj: Třebíčský deník.cz | Autorka: Lenka Novotná


I letos ožije centrum Trutnova tradičním Pivofestem. V sobotu 12. června se na Krakonošově náměstí bude prezentovat desítka pivovarů v doprovodu pestrého kulturního programu. Těšit se můžete na Jakuba Smolíka, Jiřího Schmitzera, Tři sestry revival bandu, Jazz Generation nebo Roxette revival. Z pivovarů tu narazí sudy například Krakonoš, Primátor, Bernard, Svijany, Gambrinus, Pilsner Urquell, Nová Paka nebo Guinness. Už v dopoledních hodinách se na Pivofestu setkají vlastníci automobilových veteránů, chybět nebudou ani stánky s dobrým jídlem nebo tombola. Aktuální dění a novinky můžete sledovat na Facebooku nebo na www.pivofest.cz, kde už teď najdete řadu fotogaleríí a videí z uplynulých ročníků.

Plakát

Zdroj: Tisková zpráva Pivofestu


Jako bonus k TZ berte následující reportáž z loňského ročníku:

Trutnovský Pivofest: Deset druhů piva, Buty a Kubišová

Slunečné odpoledne, hudba a plno litrů piva. Tak tahle vypadalo sobotní odpoledne na Krakonošově náměstí, kde se konal 6. ročník Pivofestu. Tato již tradiční akce se stala jednou z nejoblíbenějších, které se na náměstí konají. Pivo zde nabízelo na deset pivovarů a mezi tradičními kousky se objevilo i nevšední malinové pivo a další produkty.

Proč se konal Pivofest právě na náměstí? "Měl jsem za to, že absolutní trutnovské centrum zeje prázdnotou a že se tu nekonají až tak často kulturní akce. Mám za to, že náměstí byla vždy vybudována k tomu, aby se na nich lidi scházeli za účelem poklábosení si, pobavení se a kulturního vyžití," vysvětlil pořadatel akce Daniel Šafr.

Hudební odpoledne odstartovala kapela Pěna a mezi hvězdy večera patřili Buty a Marta Kubišová. Na své si ale přišli i zastánci tvrdší hudby v podobě Kabát revival (Vaťák), to nejlepší z 60let zahráli The Beatles revival (And the end) a pořadatelé nezapomněli ani na milovníky ska hudby v podobě Skapolla. Jako doprovodný program byla tombola a nejrůznější soutěže. Deset pivovarů, deset kapel a oslavy piva trvající až do rána. Pivofest opět potvrdil svou oblíbenost a náměstí bylo přecpané pivaři, vínaři, ale i těmi, kteří se jen tak přišli podívat.

Zdroj: Trutnovinky.cz | Autorka: Kateřina Adamcová | Kamera: Jan Macek


Policie rozjela stíhání za trestný čin obecné ohrožení

Obecní ohrožení z nedbalosti. Chýnovští policisté nemluvili do větru, když tvrdili, že pokud se rychle něco nezmění, začnou s úkony trestního řízení na vlastní triko. Zatím na neznámého pachatele.

Foto

Stanislav Valek, majitel chýnovského pivovaru, jehož střecha hrozí zřícením, totiž stále nepodnikl žádné kroky k odstranění stavby. Část střechy už padla pod tíhou letošní sněhové nadílky.

Nejde o to, abychom za každou cenu někoho stíhali, ale aby se už konečně daly věci do pohybu. V okolí pivovaru totiž opravdu může jít o život,“ uvedl šéf chýnovských policistů Miroslav Peroutka.

O víkendu se na náměstí navíc bude konat tradiční pouť, takže v okolí budovy se bude pohybovat velké množství lidí. „Ve směru k dětskému hřišti je zábranná páska. Když ale foukne vítr, může kus spadnout na hlavní sinici. Tam s tím nic nevymyslíme,“ sdělil starosta Pavel Eybert.

Čápi nevadí

Majitel se nejdříve vymlouval na to, že čeká na vyjádření krajského odboru životního prostředí ohledně čápů, kteří hnízdí na pivovarském komíně. To už ale kraj poslal jak na adresu vedení města, tak samotnému majiteli.

Všem už dochází trpělivost. Majitel jen stále něco slibuje. Dva měsíce jsme ztratili tím, že jsme čekali na slíbené podklady ke stavebnímu povolení na demolici. Nám by klidně stačilo, kdyby dal kontakt na firmu, která to bude dělat, ale ani to se nestalo,“ informovala Jana Douchová ze stavebního odboru.

Valek si na poslední schůzce podal žádost o prodloužení lhůty. I ta ale už před týdnem vypršela. Ještě není ani vyhotovená projektová dokumentace, která je nutná pro zahájení samotné demolice.

Chvíli počkáme, jestli majitel nezareaguje na výzvu policie. Dáme mu čas tento týden. Po neděli mu chceme oznámit, že jsme si sami oslovili firmu. Demolici bychom pak museli provést na vlastní náklady, které pak po něm budeme soudně vymáhat,“ upozornil starosta.

Vyjádření majitele se nám získat nepodařilo. Při minulém rozhovoru ale tvrdil, že má s chýnovským pivovarem stále velké plány a demolici polorozbořené části objektu provede stůj co stůj.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Kateřina Nimrichtrová | Foto: Stanislav Valek


Najväčší polyfunkčný komplex na východe Slovenska, Cassovar Bussines Center v Košiciach, začne tento týždeň oficiálne slúžiť verejnosti. Za takmer sedemdesiat miliónov eur ho postavila bratislavská developerská spoločnosť Global Group.

Sídlo T-Systems

Cassovar je najväčší projekt svojho druhu v Košiciach a jeden z najväčších na Slovensku,“ hovorí Miroslav Marynčák, predseda predstavenstva spoločnosti Global Group. Všetky kancelárske priestory s plochou zhruba šestnásťtisíc štvorcových metrov v ňom obsadila slovenská dcéra nemeckej spoločnosti T- Systems, ktorá prišla do Košíc pred štyrmi rokmi a pre svoj rýchlo rastúci biznis potrebovala vhodné priestory. „Boli sme jedným zo spúšťačov projektu a presvedčili sme developera, aby do toho išiel,“ hovorí Jozef Ondáš, generálny riaditeľ T-Systems Slovakia. Softvérový dom nadnárodnej telekomunikačnej skupiny pôsobil v Košiciach na viacerých miestach, teraz sa presťahoval do jednej budovy.

Sme nadmieru spokojní. Pod jednu strechu sme dokázali vhodne pospájať svoje tímy, ušetriť náklady a zvýšiť efektivitu,“ dopĺňa riaditeľ. V Cassovare v súčasnosti pôsobí asi tisícdvesto zamestnancov firmy, zvyšných šesťsto sa presťahuje do dvojičky terajšej administratívnej budovy, ktorá sa začne stavať o pár mesiacov.

Hotel pripomína pivovar

Ku komplexu patria podzemné garáže, wellness a fitnescentrum, obchod s potravinami či banka. Pribudnúť by mala kongresová sála, hotel a apartmány. Rezidenčná časť obsahuje viac ako osemdesiat bytov, z ktorých je vyše polovice predaných. Z pôvodného pivovaru ponechali architekti v areáli komín a dom rodiny pivovarníka Bauernebla, ktorý zmodernizovali na viacúčelový luxusný objekt s administratívnou, rezidenčnou i hotelovou časťou.

Zdroj: HN Online.sk | Alexander Buzinkay


Ceny piva na svetoznámom mníchovskom Oktoberfeste stúpnu tento rok takmer o 2,5 percenta.

Každoročné zdraženie je však menej výrazné než v roku 2009. Oznámili to dnes predstavitelia bavorského Mníchova.

Informácia od majiteľov pivných stanov ukazuje, že tradičný litrový pivný krčah, takzvaný Mass, vyjde vychutnávačov zlatého moku na tohtoročných Októbrových slávnostiach viac - priemerne na 8,65 eura.

Vlani bola priemerná cena piva na Oktoberfeste 8,44 eura. Zdraženie v roku 2009 oproti predchádzajúcemu roku dosiahlo 31 centov, čiže takmer štyri percentá.

Tohtoročné obľúbené pivné slávnosti sa budú konať od 18. septembra do 4. októbra.

Nemecká inflácia bola v poslednom čase nízka, v apríli sa spotrebiteľské ceny zvýšili medziročne iba o jedno percento. Mníchovská radnica zatiaľ neuviedla, prečo je zvýšenie ceny piva väčšie než miera inflácie.

Zdroj: Čas.sk | TASR



PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI