Díky intenzivnímu bádání, během posledních desetiletí, v nápojovém průmyslu se chmel může ocitat ve středu zájmu početných skupin vědců a lékařů také mimo pivovarský svět. Hlavním příčinou pro to je určitě skutečnost, že v průběhu let bylo rozlišeno stále větší množství funkcí a vlastností jednotlivých komponent, což v konečném důsledku výzkumníkům otevírá nové cesty k lepšímu pochopení dané problematiky a k novým možnostem uplatnění této, dříve především jen pivovarské, suroviny.

V roce 2007 byl chmelu propůjčen titul „bylinná medicína roku“ a od té doby je stále více tématem četných studií a nalézá další uplatnění v různých oborech. Příkladem je fytoterapie, ve které jsou již léta úspěšně používány chmelové preparáty jako sedativa a hypnotika. Zkoumání chmele jako celku se v dnešní době stále více přibližuje k horizontu, kdy budí zájem spíše jednotlivé složky a jejich biologická aktivita, stejně jako možnosti jejich cílených úprav, zkoncentrování a konečné aplikace.

Jak ukazují další výzkumy, jak v medicíně, ale také i v oblasti výživy, neustále se posuzuje, do jaké míry jsou pro praktické použití vhodné nové chmelové extrakty, speciálně obohacené složkami jako je například xanthohumol nebo 8-prenylnaringenin. Obzvláště v oblasti výživy, v rámci tvorby receptur funkčních potravin, je možné, a lze si velmi dobře představit, četné cílené použití nově vyvinutých chmelových extraktů se zdraví prospěšnými vlastnostmi.

V dalších průmyslových odvětvích, jako je například extrakce řepné šťávy z řízků cukrové řepy nebo v kvasných procesech, slouží chmelové produkty již léta jako účinné prostředky v oblasti likvidace bakteriální infekce. V současné době jsou extrakty β-hořkých kyselin účinnou a bezpečnou přírodní alternativou ke konvenčním biostabilizátorům. Prvním úspěchem, kterého bylo s takovými extrakty také dosaženo, je ochrana potravin před bakteriální nákazou. Zvláště vhodné mohou být pro potlačení výskytu infekce způsobené mikroorganismem Listeria monocytogenes u chlazených potravin a u potravin s nízkým obsahem tuku.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Národ pivařů prošel loni svojí největší krizi, tedy spíše výrobci zlatavého moku. Ještěže jsou spotřebitelé našeho piva aspoň v Asii…

O největší »pivní krizi« v Česku od roku 1989 psal před nějakou dobou rakouský deník Die Presse. Vycházel z neuvěřitelného poklesu spotřeby v posledním roce. Ten způsobila světová ekonomická krize, která způsobila nižší spotřebu, vyšší náklady na výrobu, a tedy i vyšší cena…

Do Česka přijelo vzhledem ke krizi i méně turistů. I díky nim je Česko s roční spotřebou 160 litrů na hlavu mistrem světa v pití piva.

Podle informací Českého svazu pivovarů a sladoven se výrazně propadá jak domácí spotřeba, tak i export českých pivovarů.

„Na propadu se podílí velký pokles počtu turistů, kteří chybí především v těch nejnavštěvovanějších českých destinacích. V regionech, které tolik navštěvované nejsou, viditelný pokles turistiky a tedy spotřeby piva není,“ upřesnil pro novináře novinářům výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Problémy nezaznamenaly jen české hospody, krize se podepsala na vývozu téměř všech velkých pivovarů.

Netýkal se ale například Velkopopovického Kozla. Jeho export loni dokonce narostl o 28,6%, pivaři v cizích zemích tedy prolili hrdlem o 15 018 hektolitrů víc než v roce 2009. Aby se to Velkopopovickým dařilo, musí svoje sudy válet nejen po Evropě, ale dovážet také třeba do Jižní Korey.

Zdroj: Aha online.cz

Pivní slavnosti, které patří mezi největší akce v Třebíči, se letos vůbec nemusí uskutečnit. A pokud, tak to rozhodně nebude na tradičním Karlově náměstí. Pronájem místa totiž pořadatelům akce odmítla rada města. O alternativě se bude teprve jednat, ve hře je i zimní stadion.

Ti, kdo v minulosti nadávali nad uzavřeným náměstím při slavnostech piva, nezastírají spokojenost. "Mně vadilo, že dva dny bylo náměstí plné pivařů. Chápu, že tam hrály kapely a byl doprovodný program. Ale ten binec. Potácející se mládež. Nevím, podle mě do centra města tahle sláva nepatří," reagoval důchodce František Jelínek.

"Tak jestli pivní slavnosti nebudou vůbec nebo je přesunou někam mimo centrum, tak to je na nic. My jsme tam chodívali hlavně za dobrými kapelami, které teda normálně v Třebíči fakt neuslyšíte. Loni mě nadchl třeba Toxique," komentoval naopak dvacetiletý Lukáš Řezáč.

Pořadatelé se dozvěděli informaci o tom, že je město nepustí na Karlovo náměstí, včera ráno. "Ta zpráva mě opravdu zaskočila. Je velmi překvapující. My máme nasmlouvány pivovary i hudební skupiny. Vše je připraveno. Teď řešíme co dál," konstatoval Luboš Denner, jednatel společnosti D. A. N. Production, která je organizátorem slavností.

Na otázku, zda Třebíč přijde o slavnosti piva, odvětil Denner váhavě. "Je to naprosto čerstvé. My musíme nyní jednat. Otazník nad slavnostmi skutečně visí," připustil Denner.

Město nabídlo pořadatelům jako alternativu zimní stadion

Třebíčské slavnosti piva se konají od roku 1996 a je to největší lidová slavnost tohoto typu na Moravě. Letos mají být 28. a 29. května. Proč rada vlastně vytěsňuje slavnosti z náměstí?

"Myslíme si, že na náměstí nepatří žádná akce, která ho v podstatě uzavře. Bývá zahrazeno a lidé platí vstupné. Karlovo náměstí musí být přístupné pro všechny obyvatele kdykoli. Nepronajmeme ho pro žádnou akci, kde se vybírá vstupné a je uzavřeno," sdělil místostarosta Pavel Pacal. Pivní slavnosti nejenže omezovaly volný pohyb lidí, ale také dopravu.

"V žádném případě naše rozhodnutí neznamená, že rada nechce pivní slavnosti. Navrhli jsme pořadatelům alternativu, a to pronájem zimního stadionu a přilehlého parkoviště," nastínil Pacal s tím, že by to bylo za zhruba stejné peníze jako pronájem náměstí.

"Bohužel, Karlovo náměstí je jen jedno. Zda využijeme nabídku zimního stadionu, to musíme vyřešit. V nejbližších dnech budeme informovat veřejnost, jak se situace vyvíjí," vzkázal Denner.

Podzámecká niva kvůli festivalu Zámostí nevyhovuje

Radnice uvažovala ještě o prostoru na Podzámecké nivě. Což je rozlehlá travnatá plocha u řeky Jihlavy pod bazilikou svatého Prokopa. "Pořadatelé potřebují zpevněnou plochu," poznamenal Pacal.

Navíc by tady nastala kolize. Týden po slavnostech piva se koná další velký hudební festival, a to Zámostí.

"Sdružení Zámostí má smlouvu na to, že tři týdny před konáním festivalu nebude žádná jiná akce na Podzámecké nivě z důvodu, aby se udržela v pořádku tráva," vysvětlil radní Martin Svoboda, který se kolem pořádání Zámostí "pohybuje" dlouhé roky.

Pivní slavnosti a Zámostí jsou dvě největší akce v Třebíči. Spekulovalo se i o tom, zda právě pivním slavnostem nehází město záměrně klacky pod nohy. Ve vedení radnice jsou totiž lidé spojení se Zámostím. "Toto jsme vůbec neřešili. Jde nám pouze o to, aby Karlovo náměstí zůstalo vždy přístupné lidem," zdůraznil Pacal.

Zdroj: Jihlava iDnes.cz | Autorka: Michaela Šimová

Letos zaslali vzorky do prestižních soutěží výrobci moku ze třinácti zemí Evropy i Asie.

Jedenadvacátého ročníku Slavností piva a minerálních vod v Táboře, který začal včera, se letos účastní velcí zahraniční hráči na pivovarském trhu. Zdejší slavnosti nikdy nebyly žádným regionálním setkáním výrobců piv, ale poslední ročníky z nich dělají světovou pivovarnickou událost.

Letos do města nad Jordánem přiveze do soutěží o Českou pivní pečeť svá piva takový výrobce, jako je Baltika, největší ruský producent piva, který v loňském roce zvýšil čistý zisk o 42 procent na 330,9 milionu eur.

Letos zaslali vzorky výrobci piva ze 13 zemí. Ze Slovenska se zúčastní 6 pivovarů, z Německa 5, z Belgie 4 a dále po jednom z Běloruska, Holandska, Japonska, Kazachstánu, Maďarska, Polska, Portugalska, Rakouska, Ruska a Skotska.

Tábor bude hostit i dalšího giganta: starobylý mnichovský pivovar Paulaner, který pochází z roku 1634, kdy si mniši z kláštera vařili silné pivo, které jim pomáhalo překonávat obtíže půstu. Pivovar Paulaner má také jako jeden za šesti bavorských výrobců čest účastnit se tradičního mnichovského Oktoberfestu.

Jeden z největších výrobců piva na světě nizozemský Heineken vyšle do soutěží své výrobky z běloruského pivovaru, kam akcionářsky vstoupil. O slavnosti projevily zájem bavorský Oktoberfest Bier, pivovar BrewDog ze skotského Fraserburghu nebo maďarský pivovar Serforrás Miškolc. Pivaři v Táboře se tedy mají na co těšit.

„Když se podíváte na největší dvě pivovarnické soutěže na světě v Londýně a New Yorku, tak zahraniční pivovary, které přijedou letos i k nám, se v těchto soutěžích běžně umisťují na předních místech,“ uvedl hlavní organizátor slavností Alois Srb.

Proti „obrům“ se postaví „trpaslíci“, například Šumavský pivovar z Vimperka, Pivovar Bravůr Loučná nad Desnou, Pivovar na Rychtě z Ústí nad Labem, Chebský pivovar.

Premiéru budou mít na slavnostech i některé tuzemské výrobky. Hosté slavností ochutnají poprvé pivo z pivovaru Matuška z Broum, Domácího pivovaru Berounský Medvěd z Berouna, Rodinného pivovaru Pacov nebo pivovaru Belwedér Železná Ruda a dalších.

Odborné degustační komise přidělí tituly – České pivní pečetě. Čeká je posuzování zhruba 460 vzorků ve dvaceti kategoriích. Letos poprvé bude nejsilnější kategorií „nefiltrované a kvasnicové pivo“, kam pivovary přihlásily asi 50 výrobků.

A kdo bude garantovat regulérnost soutěží na táborských pivních slavnostech? „Především Státní zemědělská a potravinářská inspekce, což je nevyšší orgán přes výrobce v České republice. Pak bude některé soutěže dozorovat nadnárodní firma Bureau Veritas, nad minerálkami bude bdít německá společnost Tüv Süd,“ uvedl Srb. Stejná firma bude sledovat regule páteční soutěže o Extra českou pivní pečeť. Průběh soutěží bude pod drobnohledem také americké certifikační společnosti 3EC International. Celkem budou v Táboře působit čtyři nezávislé certifikační společnosti.

Seznam degustací - nealkoholické pivo; pivo se sníženým obsahem cukru; světlé výčepní pivo; světlý ležák; světlý ležák prémium; tmavé výčepní pivo; polotmavé pivo; tmavý ležák; tmavé speciální pivo; světlé speciální pivo; polotmavé pivo z minipivovaru; světlý ležák z minipivovaru; speciální pivo světlé z minipivovaru; tmavé pivo z minipivovaru; kvasnicové a nefiltrované pivo; tmavé pivo z minipivovaru; pšeničné pivo; netradiční pivo; ochucená piva, pivo typu ALE.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor: Luboš Dvořák

Vysoká škola chemicko-technologická na konci ledna zprovoznila vlastní minipivovar.

Co je malé, to je hezké. Platí to takřka obecně – pro ženy, auta, hrady, vodní elektrárny a – pivovary. Tzv. domácí pivovary se v posledních letech objevily v nejedné větší pražské restauraci, svými naleštěnými měděnými nádobami lákají k návštěvě a k vypití jednoho, či dvou… Ale mít tak malý pivovárek doma.

Jeden takový určený pro pedagogické, výzkumné a vývojové účely uvedla koncem ledna do provozu Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) ve svém Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství v Dejvicích. Jde o zařízení vycházející z koncepce současných pivovarů, jehož jádrem je moderní dvounádobová varna a cylindrokónické tanky s automatickou regulací teploty.

Při rekonstrukci pivovarské haly zůstal zachován i původní pivovárek z poloviny šedesátých let, který byl jen doplněn novým technologickým zařízením. „Hlavní rozdíl je v tom, že tento starý pivovar je klasické čtyřnádobové koncepce a je doplněný bojlerem na vaření vody a chladicí nádobou. I ten však měl svého předchůdce pocházejícího z roku 1937, z doby otevření školy. Bohužel skončil někde v Maďarsku a nezachovaly se nám ani fotky,“ říká sládek Rudolf Jung, který pivo na VŠCHT vaří už 22 let. Podle něj je stará varna výborná proto, že na ní jsou názorně vidět všechny procesy probíhající při vaření piva. Současný pivovar si vystačí se dvěma nádobami, které jsou vyrobeny z nerezové oceli. „Ten měděný povrch je jen pro parádu,“ říká sládek. Zásadní rozdíl je také v tom, že starý pivovar pracoval se samospádem, zatímco moderní musí mít čerpadla. Zatímco původní varna má ve sklepě skleněné kvasné nádoby a ležácké tanky, současná má v příslušenství cylindrokónické nerezové tanky.

Vyrobí dvojnásobek piva

Pro pivaře je ovšem zásadní rozdíl v kapacitě: starý pivovar vyrobil jen 50 litrů pěnivého moku, nový vyrobí dvojnásobek. „Úplně stejné zařízení mají také v Plzni, kde ho můžete vidět v té pivovarské restauraci,“ říká pan Jung.

Horký proces končí hotovou mladinou. „Je to hořko-sladký roztok, který je vyroben ze sladového extraktu, do něhož je zavařený chmel,“ říká docent Pavel Dostálek, který má v ústavu na starost výchovu mladých pivovarníků. Chmel používají na VŠCHT vysoce kvalitní, většinou poloraný žatecký červeňák, což je světový standard aromatického chmele. Používá se jak chmelový extrakt, tak chmelový granulát, který má vlastnosti identické se sušeným hlávkovým Chmelem, ale delší skladovatelnost. Extrakt je sice levnější, ale potřebuje se jej více, takže se náklady zhruba vyrovnávají.

Po přidání pivovarských kvasnic pivo ve studeném sklepě zraje, výčepní asi měsíc, ležák až dva měsíce. „Jenže výsledkem nemusí být vždycky dobré pivo. Může v tom být nějaké zadání, nějaký pokus dovedený až do extrému, takže výsledek se pak nedá pít,“ usmívá se sládek Rudolf Jung. Jenže to dnešní pivo se pít dá. Je nefiltrované, ale dost silné, i když mu podle docenta Dostálka chybí ještě asi čtrnáct dnů. Jedno je jisté: Co si v Dejvicích uvaří, to si také vypijí a jejich „Lachout“ opravdu chutná.

V českém pivu nesmí být žádný přídavek

Německé pivovary si moc zakládají na tzv. Reinheitsgebotu, jinými slovy na čistotě piva. Řídí se tím i naše pivovary?

Znamená to, že pivo se vaří jen z vody, ječného sladu, chmele a pivovarských kvasinek. Nic dalšího se do piva nedává a tím se řídí v podstatě všechny, nebo valná většina českých pivovarů. Někdy se diskutuje o dalších věcech, jako je například přídavek redukovaných, isohořských kyselin. Dle našeho názoru to do českého piva nepatří a Němci zastávají stejný názor ohledně piva svého. A to se týká i dalších přídavků.

Co vlastně bude znamenat nová chráněná značka České pivo?

Základní podmínkou je, že toto pivo musí být uvařeno v regionu České republiky. Když je vařeno jinde, například v Rusku nebo Polsku, tak už to nemůže být České pivo. Platí také přísná pravidla pro obsah surovin, zejména některých doporučených odrůd. Když to pivo procentuelně nesplňuje, už mu ten přívlastek nemůže náležet. Nutno říci, že ne všechny naše pivovary to splňují.

Traduje se, že velký význam pro chuť piva má voda. Je skutečně tak důležitá?

Historicky vzato ta piva vznikala skutečně velmi ovlivněna vodou. Tak se například říkalo plzeňská, dortmundská nebo mnichovská voda a podle toho vznikaly typy piv. V zásadě v Plzni mají měkkou vodu, velmi měkkou. Tehdy ještě tu vodu neuměli upravit, ale dnes, pokud chceme, tak se na tu příslušnou tvrdost můžeme dostat. Ale přesné dodržení může přesto působit problémy.

Dnes se zejména řidičům nabízí nealkoholické pivo. Jaký je rozdíl proti běžnému pivu z hlediska technologie?

Když srovnáváte nealkoholické pivo s tím skutečným, tak k němu má přece jen trochu dál. Je tam opravdu velice málo alkoholu. Každá trocha alkoholu je dobrá, protože se tam tvoří vedlejší kvasné produkty, i ten alkohol tomu dává chuť, a proto to pivo chutná jinak. Na druhou stranu, když se to pivo řádně neprokvasí (aby nemělo tolik alkoholu), tak tam zůstává mladinová příchuť, jsou tam aldehydy a pivo tím trpí. Dá se to řešit tak, že se ta mladinová chuť něčím přebije. Proto mají výhodu polotmavá a tmavá piva, která to svou chutí překryjí. Anebo se to dá překrýt úplně jinou chutí, například ovocnou. To potom je ovšem spíše pivní limonáda.

Jak chuť piva ovlivňuje obal? Je to jen dojem, nebo má racionální základ tvrzení, že plastový obal chuti piva škodí?

Je přirozenou vlastností plastu, že nebrání pronikání kyslíku tolik, jako sklo. A kyslík pivu škodí. Proto je sklo lepší než plast. Ten se hodí spíše pro krátkodobou přepravu: Když si necháte v hospodě načepovat pivo do PET lahve od minerálky a pak to u oběda vypijete, tak v tom nevidím problém. U piva dlouhodobě skladovaného v takových lahvích bych to už viděl jinak. I když se používají například tzv. nanonástřiky vnitřku lahví…

A pivo v plechovkách?

Tak to problém není, jde spíš o estetickou záležitost, anebo také sílu zvyku. V Americe se naprostá většina piva prodává v plechovkách, u nás je zatím to procento stále dost nízké.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Pražský deník.cz | Autor: Jan Horák

Organizátor 21. ročníku Slavností piva a minerálních vod v Táboře Alois Srb řekl v rozhovoru pro Deník.

Mužem, který má „na svědomí“ rozmach popularity táborských reprezentačních Slavností piva a minerálních vod, je Alois Srb. Slavnosti vypuknou dnes. Odborná část spojená s dvaceti degustacemi o Českou pivní pečeť a dvěma degustacemi o Zlatý český pramen se koná v budově Jihočeské univerzity, laická část v hotelu Palcát. Táborský „bírfest“ potrvá do pátku 4. února. Zúčastní se ho rekordních sto pět pivovarů a devět výrobců minerálek doslova z celého světa.

Jedenadvacet ročníků slavností je velký kus pivní historie, že?

Ano, máte pravdu. Nepředpokládal jsem, že vydržíme takhle dlouho.

Letos se slavností zúčastní 105 pivovarů, což je rekord.

Loni jsme měli nejvíce pivovarů v historii slavností – čtyřiadevadesát. Letos tedy máme sto pět pivovarů, z toho je třiadvacet ze zahraničí, konkrétně ze třinácti zemí.

Do Tábora přivezou své pivo Japonci, Kazaši. Přímo do soutěží?

Ano, do soutěží. Sládek z Japonska, který s pivem už přijel, studoval dva roky naši chemicko–technologickou fakultu. Je v obraze, kde je naše pivo. Jedno pivo, které Japonci přihlásili do soutěže, je tuzemského typu, další pivo je spíše britského typu. Zahraniční pivovary mají ale obrovský sortiment. Japonský pivovar nabízí asi třicet dva druhů piv.

Pivovarů přibývá. Jde prestiž slavností stále nahoru, nebo je třeba od patnáctého ročníku zhruba stejná?

Jsem skromný člověk, neuznávám samochválu. Myslím, si, že jsme se od třináctého, patnáctého, sedmnáctého ročníku posunuli někam dál. Význam slavností vnímá nejen celá česká pivovarská veřejnost, ale také pivovary mimo území České republiky. Velice nás těší, když se na takovou společenskou událost přihlásí jeden z největších pivovarů světa, jakým je Russia Baltica z Petrohradu. To je komplex jedenácti pivovarů, které vlastní dánský koncern Carlsberg. Jejich produkce piva představuje větší výstav piva, než má Anheuser Busch v Americe. Když taková společnost chce soutěžit o Českou pivní pečeť, má to velký význam.

V pátek plánujete soutěž Extra česká pivní pečeť, v níž se utkají vítězná piva z jednotlivých kategorií. V porotě usednou i novináři a partneři. Není tím pádem tato soutěž až moc amatérská?

Ne. Loni bylo padesát procent zástupců komise z pivovarů, padesát procent tvořili novináři, zástupci certifikačních firem, městského úřadu. Myslím si, že je zdravé, když se vyjadřují i neodborníci.

Ve stínu piva jsou soutěže minerálních vod. Kteří zajímaví výrobci do Tábora přijedou?

Kromě našich hlavních výrobců se letos přihlásil výrobce a dovozce minerálních vod z Gruzie, který býval rozhodujícím dodavatelem minerálek v Rusku. Pak se po určitých politických problémech gruzínská voda vrátila do celé Evropy. Tyto minerálky jsou mimořádně kvalitní. Představí se dva výrobci z Itálie a jeden ze Slovenska. Ačkoli soutěže minerálek nijak zvlášť nepopularizujeme, myslíme si, že je to jediná soutěž tohoto typu na světě. Celkem se v Táboře utká devět výrobců minerálek o Zlatý český pramen ve dvou kategoriích – ochucená a neochucená.

Co čeká návštěvníka na sále hotelu Palcát, kde se koná populární laická část?

Laická veřejnost o odborné části slavností ani neví, ani ji kolikrát nevnímá. Ze sto pěti výrobců, kteří jdou do degustací, bude pivo nabízet šestačtyřicet. Někdo bude točit jeden druh, někdo tři druhy, někdo pět. Zatím bych nepředbíhal, zda druhů na ochutnání bude přes sto. Pro každého návštěvníka to bude nepřeberné množství. Každý by měl odejít spokojen.

O zábavu se stará agentura RichArt. Jsou nějaké novinky v programu?

Agentura dělá pro slavnosti to nejlepší, co může. Na pódiu vystoupí během čtyř dní čtrnáct souborů a skupin. Budeme tu mít takové umělce, jako jsou Ilona Csáková, Maxim Turbulenc a jiní. Příležitost dáme i táborským muzikantům.

Ke slavnostem patří různé hry a závody. Známé soutěže, spočívající v pití piva na čas, mají potíže s legislativou. Táborské slavnosti se od nich také odklánějí?

Domlouval jsem s našimi moderátory, aby tyto soutěže eliminovali a věnovali jsme se decentnějším. Prostoduché závody nechceme.

Populární jsou soutěže v poznávání druhů piva. Ty jistě nezmizí?

Ano, nezmizí. A budu rád. Je to zajímavá a poučná součást slavností.

Denně hotelem Palcát projde devět set pivařů. Víc není možno?

Vezměte si, že každý den budeme mít dvě stovky hostů. Více lístků už prodat nemůžeme a budeme to respektovat.

Je šance získat ještě lístek na stání?

Na úterý a středu ještě nějaké lístky jsou, čtvrtek a pátku jsou vyprodány.

Zdroj. Táborský deník.cz | Autor: Luboš Dvořák | Foto: David Peltán

Pořadatelé zaznamenali rekordní účast pivovarů.

Již první návštěvníci zaplnili sál Hotelu Palcát, kde právě dnes začaly oblíbené Reprezentační slavnosti piva a minerálních vod.

Slavností se zúčastní přes 100 pivovarů z Česka i zahraničí, což je podle pořadatelů nejvíce za celou historii.

Dnešní den si návštěvníci kromě ochutnávek užijí i bohatý kulturní program. Kromě slavnostního zahájení přijde na řadu Melody Band, hostem bude Ilona Csáková, zahraje Jiří Matyáš band. Jako moderátor a DJ vystoupí Vláďa Slezák. Pro veřejnosti jsou připraveny i soutěže.

Již 21.ročník slavností bude trvat do pátku.

Angličan Mike Cole prezentuje u stánku skotský pivovar Brew Dog. Ten se může pyšnit podle konkurence také pivy nejvyšší kvality. Nejsilnějším pivem na stánku je to s obsahem alkoholu 41%. Točené má 20 stupňů a je vítězem světového poháru.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor: David Peltán

Rok 2010 nebyl pro české pivovary vůbec příznivý. I když nemá Český svaz pivovarů a sladoven ještě sečtená oficiální čísla, jeho výkonný ředitel Jan Veselý mluví o největším propadu od roku 1989. "Náš odhad je minus 12 procent," říká. Týká se to však hlavně velkých pivovarů, ty menší hlásí naopak růst.

Propad výroby tak bude zřejmě dvojnásobný oproti roku 2009, přesto by podle něj neměl přivést pivovary k existenčním problémům. Mnoho ze zranitelnějších menších výrobců totiž loni zaznamenalo růst nebo si produkci udrželo.

"Ve Svijanech jsme šli nahoru s výrobou o třináct procent, v Rohozci o desetinu," hodnotí loňský rok Tomáš Kučera, šéf společnosti LIF, pod kterou patří tři tuzemské pivovary.

Velké pivovary zatím výsledky s výjimkou Budějovického Budvaru, který zaznamenal mírný růst, drží v tajnosti. Zveřejňují je obvykle až v březnu.

Příčin loňského poklesu je více, pivovary ho ani tak příliš nesvádějí na krizi. Hlavního viníka vidí ve zvýšení spotřební daně, která každé pivo zdražila zhruba o korunu. "Pro spoustu lidí je takové zdražení už citelným zásahem do rodinného rozpočtu," podotkl Veselý. Při české průměrné spotřebě piva je to zhruba tři sta korun navíc ročně na obyvatele.

Obchodní řetězce, které prodávají i velmi levná piva pod vlastními značkami, se loni odklonily od českých pivovarů a "svá" piva si začaly nechat vařit v zahraničí. "Jde hlavně o dovoz z Polska," říká Veselý.

Na statistikách je to dobře vidět: v letech 2008 a 2009 se do Česka dovezlo kolem 330 tisíc hektolitrů piva, loni jen do listopadu 762 tisíc. Většina z této sumy připadá na Polsko. Z celkového objemu piva, které se u nás uvaří a vypije, však jde stále o relativně malé číslo – necelých pět procent.

Český vývoz naopak loni podle dostupných čísel ztrácel. Některé menší pivovary nepříliš výnosný export dokonce zcela zastavily. Šlo především o výrobu levných piv pro zahraniční obchodní řetězce. Za hranice směřuje necelá pětina všech u nás vyrobených piv.

Šetření Čechů přineslo pivovarům ještě jinou nepříjemnost. Více klesaly prodeje sudového piva, které se točí v restauracích. Například Stanislav Bernard, majitel stejnojmenného pivovaru v Humpolci, loni podle svých slov uvařil stejně piva jako o rok dříve, ale díky odbytu lahvového.

"Získali jsme mnoho nových hospod, ale i tak tam odbyt klesl. Bez nových bychom propadli mnohem více," říká Bernard. Pro pivovary je přitom sudové pivo výnosnější, prodávají ho totiž dráž než lahvové a ještě nečelí takovému tlaku obchodních řetězců.

Za menší spotřebou točeného piva v restauracích vidí Václav Stárek z Asociace hotelů a restaurací ČR i další důvody: "Spousta lidí si akce, které byly dříve v restauracích, pořádá ve své režii." Naráží tak na čím dál větší oblibu například malých sudů piva či balení v PET lahvích. Ty jsou jedním z mála typů obalů, ve kterém ještě prodeje piva rostou.

Pivovary doufají, že letošní rok bude příznivější. "Myslím, že pokles se už zastavil," domnívá se Veselý. Podle Bernarda například prodeje v letošním lednu stouply o dvanáct procent.

2009 - Pivovary vyrobily 18,6 milionu hektolitrů piva

2010 - Pivovary vyrobily podle odhadů 16,4 milionu hektolitrů piva

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Jan Sůra

Více než 100 pivovarů z České republiky i ze zahraničí se zúčastní letošních Slavností piva v Táboře. Je to nejvyšší počet v jedenadvacetileté historii festivalu.

Festival se koná od 1. do 4. února v táborském Hotelu Palcát.

Táborské slavnosti piva se od ostatních podobných akcí liší především svou soutěžní částí, kdy v anonymních degustacích odborníci pod dohledem certifikačních společností hodnotí dodané vzorky piva. Vítězové jednotlivých kategorií získávají prestižní titul Zlatá pivní pečeť, který mohou používat pro prezentaci kvality svého piva. Sládky z jednotlivých pivovarů letos v degustacích poprvé doplní studenti Střední průmyslové školy potravinářských technologií Podskalská Praha a doktorandi z VŠCHT Praha. Čeká je posuzování zhruba 460 vzorků ve dvaceti kategoriích. Letos poprvé bude nejsilnější kategorií „nefiltrované a kvasnicové pivo“, kam pivovary přihlásily asi 50 výrobků. Následuje „prémiový ležák“, kde bývala největší konkurence v minulých letech. Třetí nejpočetnější kategorií je „světlá výčepní desítka“.

O posouzení svého piva v odborných anonymních degustacích má zájem stále více pivovarů ze zahraničí. Letos zaslali vzorky výrobci piva z 13 zemí. Ze Slovenska se zúčastní 6 pivovarů, z Německa 5, z Belgie 4 a dále po jednom z Běloruska, Holandska, Japonska, Kazachstánu, Maďarska, Polska, Portugalska, Rakouska, Ruska a Skotska.

Širokou nabídku druhů a chutí piva nabídnou pořadatelé i návštěvníkům veřejné části slavností. Na sále budou stánky 46 pivovarů, které lidem nabídnou zhruba 100 druhů piva. I tady se budou kromě tuzemských čepovat zahraniční piva, například rakouské, holandské, skotské nebo bavorské včetně piva z Oktoberfestu.

Slavnosti budou zahájeny zítra (1/2) v 16 hodin ve velkém sále Hotelu Palcát. Vstupenky budou v prodeji přímo u vstupu. Program prvního dne zpestří vystoupení Ilony Csákové

Už dopoledne v 10 hodin se v kinosále Střední školy obchodu, služeb a řemesel v Bydlinského ulici v Táboře koná seminář VŠCHT Praha o potravinářských technologiích. Zúčastnit se může kdokoli a témata jsou velmi zajímavá, například Pivo a jeho vliv na naše zdraví, Není sekt jako sekt, kdy se bude hovořit i o pivním sektu, který se u nás vyrábí, ale dostane se i na nealko nápoje a metody detekce jejich falšování nebo na funkční probiotické a syrovátkové nápoje.

V 9 hodin ráno začnou v sále Jihočeské univerzity v Táboře anonymní odborné degustace piva. Jako první přijde na řadu kategorie světlé výčepní pivo. Degustace pokračují až do čtvrtka. V pátek v 10 hodin dopoledne proběhne v univerzitním kongresovém sále degustace vítězných piv ze všech kategorií a určí se absolutní vítěz Zlaté pivní pečeti 2011.

XXI. Reprezentační slavnosti piva se konají pod záštitou náměstka ministra pro místní rozvoj České republiky Ing.Michala Janeby, pod záštitou hejtmana Jihočeského kraje Mgr. Jiřího Zimoly a pod záštitou České centrály cestovního ruchu CzechTourism. Pořadateli jsou Město Tábor, produkční agentura REVEL, Jihočeská univerzita, ekonomická fakulta, České Budějovice, umělecká agentura RichArt, Střední škola obchodu, řemesel a služeb Tábor a Hotel Palcát.

Slavnostní vyhlášení výsledků a předání cen vítězům odborných degustačních soutěží proběhne 4. února 2011 v 18 hodin v kongresovém sále Hotelu Palcát.

Zdroj: První zprávy.cz

V bavorském Hillertau ukrývají klenot - pivovar navržený slavným architektem Friedensreichem von Hundertwasserem. Při popíjení lahodného kvasnicového moku v Kuchlabuerově pivním světě si můžete prohlédnout bizarní počin slavného Hundertwassera.

"Pokud se vydáte do útrob pivovaru Kuchlabuer v Abensberg v Hallertau, naskytne se vám nevšední zážitek. Uvnitř pivovarnické věže se ukrývá vizuální zážitek, kombinuje se zde pivo s uměním, filosofie, literatura i zemědělství," popisuje prohlídky majitel pivovaru Leonhard Salleck na internetovém portálu Boingboing.net.

Nejlepší po pivu je věž

Před dvěma lety se otevřel Svět piva (Bierwelt), který vznikl při rekonstrukci pivovaru Kuchlbauer. Během prohlídky potkáte pohybující se pivní skřítky, výstavu o historii pivovarnictví, pivní lékárnu, projdete se po celém areálu a také na závěr ochutnáte vzorek piva, tedy nalijí vám, jen pokud jste starší 18 let. Největším zážitkem je výstup na pivovarnickou věž.

Když stoupáte po schodišti, míjíte malé výklenky, symbolická okna a malé místnůstky, které vybízejí k tomu, aby byly prozkoumány. Na vrcholu věže v oválné kopuli najdete na zdech strom, který reprezentuje poznání.

Jakmile sestoupíte, vydáte se k místnosti, kde můžete ochutnat z šesti druhů kvasnicových piv, od nealkoholického piva až po pivo s dvojitou dávkou pšeničného sladu. Pokud vám nápoj zachutná, můžete si připlatit další vzorek za jedno euro (25 korun).

Slavný architekt

Majitel pivovaru přesvědčil Hundertwassera, aby navrhl věž pro pivovar. Byl to jeden z jeho posledních projektů předtím, než zemřel.

Téměř deset let se dohadovali s místními úřady, jak by měla být věž vysoká a jak by měla probíhat její konstrukce. Věž se otevřela roku 2010 a stala se jedním z nejzajímavějších míst v regionu. V původním projektu měla měřit 70 metrů, nyní ale má jen 35 metrů, aby vyhověla přísným požadavkům.

Friedensreich von Hundertwasser (1928-2000) je jedním z nejznámějších umělců v německy mluvícím světě. Proslavil se zejména zakřivenými budovami, ve kterých odmítá rovné linie, a představuje pevné semknutí s přírodou.

Specializují se na kvasnicové pivo

Pivovar Kuchelbauer v Abensbergu v Hallertau leží jen 90 kilometrů od Mnichova. Zaměřuje se na piva kvasnicového typu.

Zvláštností kraje Hallertau jsou také dva pivovary s nejstarší licencí na světě: Weihenstephan (1040) a Weltenburg (1050) a v současné době se zde nachází dalších 600 činných pivovarů.

Ačkoli pivovarská tradice sahá tisíc let zpátky, kvasnicové pivo je vcelku novým fenoménem mezi pivy. Tradičně bývá pivo v Německu z ječmenného sladu. Přidáním pšeničného sladu se stalo za posledních 60 let populárním. Kuchlabuer se rozhodl specializovat se na kvasnicové pivo na začátku 20. století a pro veřejnost se otevřel před 30 lety.

Jak se tam dostanete

Jen 90 minut trvá dostat se vlakem z hlavního nádraží v Mnichově do Abensbergu. Pokud si koupíte skupinovou zpáteční jízdenku Bayern Ticket pro čtyři osoby, zaplatíte za ní 29 eur (725 korun).

Pivovarnická věž je přístupná jen v rámci prohlídky, která pro dospělé stojí 11 eur (275 korun). Nabízí také slevy pro studenty, seniory a děti. Během léta doporučují udělat si rezervaci předem na stránkách zde.

Celý článek včetně videa naleznete zde...

Zdroj: Novinky.cz | Autorka: Lucie Poštolková

Ve městě se zase bude vařit pivo. Tradici výroby chmelového moku tam chce obnovit společnost Křinický pivovar. Ta pro své podnikání využije objekt bývalé restaurace pod kostelem na náměstí.

„Prodej objektu zastupitelé města projednávali opakovaně. Tentokrát jednohlasně rozhodli o tom, aby se novými vlastníky stala právě společnost Křinický pivovar. Zaplatí 1,5 milionu korun a součástí smlouvy jsou i další ujednání. Například složení dvoumilionové kauce. Ta bude kupující společnosti vrácena po splnění další podmínky, kterou je vynaložení investice do získaného objektu v celkové výši 10 miliónů,“ uvedl starosta města Jan Kolář.

Krásnolipští očekávají, že nově vybudovaný pivovárek v prostorách dlouho chátrající a teď prodané restaurace by mohl ještě více zvýšit turistickou atraktivitu sídelního města Správy národního parku České Švýcarsko.

„Věříme, že to bude další rozšíření potenciálu, který se tady už podařilo vybudovat. Například jenom v Domě Českého Švýcarska na Klinickém náměstí se v sezóně vystřídá okolo třiceti tisíc návštěvníků. Pivovárek by mohl být dalším lákadlem k tomu, aby se do našeho města vydávali další turisté,“ dodal Kolář.

První půllitry s novým křinickým pivem by mohli milovníci chmelového moku pozvednout už v příštím roce.

„Docela se na tuhle událost těším. Vždycky se rád podívám tam, kde začnou vařit novou značku piva. Nenechal jsem si ujít otevření varnsdorfského pivovaru Kocour a určitě se rozjedu příští rok i do Krásné Lípy. Také očekávám, že jenom na papíře neskončí záměry obnovy pivovaru v Děčíně, který se má stát součástí přestavby pivovarského areálu,“ poznamenal děčínský pivní štamgast Jaroslav Chaloupka.

Krásná Lípa měla v minulosti pivovar, který stával v místě dnešního panelového sídliště.

Zdroj: Děčínský deník.cz

Desaťdňový "oktoberfest", známy z Mníchova, by sa na jeseň mal po prvý raz uskutočniť vo Viedni. Organizátori očakávajú do 300.000 návštevníkov.

Viedenský sviatok piva pripravia v zábavnom parku Prater v dňoch 23. septembra až 2. októbra. Návštevníci si budú môcť lahodný mok a rôzne špeciality vychutnať v štyroch obrovských stanoch.

VIP-stan poslúži asi pre 600 hostí, okrem toho sa plánuje vybudovanie stanu vína a dvoch pivných stanov. Ponúknu tu viedenské "šnicle", klobásky, či cisársky trhanec.

Okrem dobrého jedla a pitia čaká záujemcov aj 480 hodín hudby - typických viedenských skladieb, ľudoviek, ale aj hitov súčasnosti. Organizátori už teraz hosťom radia, aby si miesto radšej rezervovali vopred - na internete.

Zdroj: Čas.sk | TASR

PIVO

Česká republika bezpochyby patří mezi pět pivních velmocí. Na rozdíl od Německa, Belgie, Anglie nebo USA však již několik let postrádá časopis, který se zaměřuje výhradně na toto téma a oslovuje širokou veřejnost.

První číslo měsíčníku Pivo, Bier & Ale vydá nakladatelství ROW 26. ledna 2011.

Uzavře se období příprav, které trvalo s menšími přestávkami od prosince 2009. Čtrnáct měsíců představuje dostatečně dlouhou dobu, abychom našli tři základní témata, jimiž se staly kvalita, tradice a rozmanitost. Během mnoha setkání a diskusí jsme si vyjasnili koncept pravidelných rubrik a našli tým zasvěcených autorů s osobitým pohledem na svět piva. Chceme-li hovořit o kvalitě, znamená to především kritický přístup k výběru piv i pivovarů.

Od úvodního čísla díky tomu Pivo, Bier & Ale nabídne stálé rubriky na téma degustace, nová piva, rodinné pivovary, pivní turistika po Čechách i do zahraničí, ale také gastronomie nebo káva. V každém čísle čtenář najde rozhovor se sládkem, velký profil českého i zahraničního pivovaru, kulatý stůl na téma 4. pípa nebo ukázky dopisních papírů a dalších dokumentů z pivovarů z dob před více než stoletím. Seriály na pokračování nesou například názvy Pár kousků teorie nikoho nezabije, Čepujeme s ..., Tajemství pivního skla, Franky, země piva.

Pivo, Bier & Ale vyjde v rozsahu 64 stran ve formátu A4 a lepenou vazbou V2. Náklad dosáhne počtu 5 000 výtisků. Grafickým řešením se chce vyrovnat zavedeným časopisům o gastronomii nebo vínu. Doporučená prodejní cena časopisu činí 49 Kč.

V lednu 2011 vydavatel spustí také internetové stránky www.pivobierale.cz. Obě média budou vedle sebe působit souběžně. Internetové stránky nabídnou především informace, prostor pro diskuse, možnost hlasování v anketách i soutěžích a podporu prodeje měsíčníku včetně jeho akcí.

Jestliže se na internetové verzi může podílet každý předplatitel měsíčníku nebo v omezené míře i návštěvník stránek, v tištěné verzi půjde o autorské materiály z pera profesionálů, kteří dokážou nabídnout zasvěcený pohled. Měsíčník se proto zaměří na výběr a komentování nejpodstatnějších informací, nabídne rozhovory a reportáže, hodnocení a výsledky degustací. Nechce se negativně vymezovat a ani spojovat obsah článků se zaplacením inzerátu. Smyslem měsíčníku zůstane snaha najít a charakterizovat skutečně kvalitní piva, připomenout a popsat tradiční postupy. Pokud bude úspěšný, vytvoří kolem sebe vlivnou skupinu autorů i čtenářů, kteří ocení poctivost pivovarů i hostinských. Za velmi důležité považujeme, aby se český konzument piva orientoval v nabídce zahraničních piv včetně speciálů s vyšším obsahem alkoholu, ale zároveň si uvědomil, že základem pivní kultury a české tradice zůstává kvalitní ležák jako společenské pivo k rozhovoru v hospodě.

Přílohou časopisu se od třetího čísla stanou volně vložené listy Encyklopedie piva. Na přední straně vždy představí jedno konkrétní pivo a na zadní straně listu pak pivovar, který jej vaří. Listy se stanou příležitostí pro pivovary, aby podrobně představily své produkty a prostřednictvím mnoha konkrétních údajů přesvědčily zájemce o jeho kvalitě. Z jednotlivých listů lze postupem času sestavit encyklopedii, nebo z nich vytvářet atraktivní pivní lístky v hospodách a specializovaných prodejnách.

České i zahraniční pivovary získají v podobě příloh možnost nejen prezentovat piva, ale také nabídnout čtenářům širokou škálu pozorností a dárků od plakátů, etiket, kapesních map až po CD nebo DVD. Chybět nebudou ani pozvánky na festivaly a různé akce, kupony se slevou nebo pohlednice.

BIER

Nový časopis dává svým názvem jednoznačně najevo, že svou část zaměří na německá piva. Kdo již navštívil Bamberg, Forchheim a především malá městečka a vesnice v jejich okolí, kde se v oblasti Franků nacházejí desítky malých rodinných pivovarů, tuší nebo dobře ví, proč jsem se tak rozhodl. Pravidelnou rubriku bych si netroufl do časopisu zařadit bez podpory velkého znalce franckých pivovarů Franka Wetzla a jeho přátel. Franky v sobě mají neopakovatelnou atmosféru, jaká byla v českých hospodách a rodinných pivovarech před 2. světovou válkou.

ALE

Pokud mám uvést, kdo mě inspiroval k vydávání měsíčníku Pivo, Bier & Ale, pak na prvním místě musím uvést společenství CAMRA, které svými akcemi, festivaly, knihami a řadou dalších aktivit trvale podporuje zájem o Real Ale, svrchně kvašené pivo, které zůstalo důkazem originality pivního trhu v Anglii. V Belgii se naopak Ale stalo základem celosvětového úspěchu a díky němu tato malá země, mnoha rysy velmi podobná té naší, právem přitahuje pozornost největších pivních znalců od USA až po Japonsko. Řadě Čechů lichotí, že se o nás dlouhodobě píše i hovoří v souvislosti s největším množstvím vypitého piva. Redakce měsíčníku Pivo, Bier & Ale naopak vynaloží snahu, aby se jeho čtenáři stále častěji objevovali mezi fajnšmekry, kteří si v Belgii v ničem nezadají s pivními turisty právě z USA nebo Japonska.

PIVO, BIER & ALE a něco navíc

Časopis Pivo, Bier & Ale chce být měsíčníkem pro všechny geniální hostinské a jejich štamgasty, zaměří se také na organizování degustací a představování piv pro čtenáře při společenských akcích, abychom prezentovali především tradiční výrobu piva v rodinných, malých a středních pivovarech. Soustavně se chceme věnovat pivní kultuře a podpoře turistiky, jejíž součástí se stane návštěva pivovarů, ale také spojení tras s atraktivními místy z pohledu historie, architektury nebo umění.

Profil našeho čtenáře odpovídá novým návštěvníkům kultovních hospod a restaurací typy Pivovarský klub v Karlíně, První Pivní Tramway, Zlý časy v Praze, Klub malých pivovarů v Plzni nebo Na Božence v Brně. Jde o příznivce piva, kteří preferují kvalitu, jsou ochotni za ní zaplatit vyšší cenu a mají zálibu v hledání nových značek i stylu piva, očekávají sezónní speciály k svátkům a festivalům. Zároveň však zůstávají poměrně konzervativní, když se opakovaně nebo pravidelně vrací pouze ke značce, která se vaří z prvotřídních surovin a s vysokými nároky na kvalitu. V řadě případů se jedná osobnosti, které ovlivňují vkus ve svém okolí stejně jako módní trendy a nálady dalších zákazníků.

Dám si jedno Pivo, Bier & Ale

Měsíčník se bude prodávat pod tímto sloganem především ve vybrané síti hospod, výčepů, restaurací a minipivovarů. Druhou variantu představují specializované prodejny piva s širokým sortimentem. Celkově počítáme s vytvořením zhruba stovky prodejních míst. Řada prodejců chtěla časopis nejprve vidět, takže prodej prvního čísla se na řadě míst rozběhne postupně, druhé číslo vyjde 28. února a každé další poslední den v měsíci.

Pavel Borowiec, vydavatel a šéfredaktor

Pavel Borowiec absolvoval Univerzitu Karlovu v Praze v roce 1980. Pracoval ve Filmovém studiu Barrandov, Československé akademii věd a na Rektorátu Univerzity Karlovy. V devadesátých letech vydával kultovní časopis Audio Video Revue. Od roku 2001 se jako ředitel DVD Group.cz zabývá marketingovou podporou formátu DVD video. Od roku 2005 organizuje výstavu Home Cinema Praha, která se během šesti ročníků stala největší výstavou na téma domácí zábavy v ČR. Publikoval stovky článků především v Týdeníku Televize a dalších denících a časopisech, aktuálně externě spolupracuje se Stereo a video nebo Brand & Stories.

Zdroj: Pivo Bier & Ale

Restauraci s vlastním pivovarem a výstavu v zámeckých pokojích chystá vlastník zámku v Rychvaldu.

„Práce na zámku již běží, doba trvání je ale zhruba na dva roky. Možná déle,“ uvedl Radim Průša z ostravské firmy Šmíra Print, která zámeček v současné době vlastní.

Vedení města informace o tom, že se zámek konečně opravuje, potěšila. „Jsme za to rádi. Na konci ledna mám s majitelem zámku schůzku, kde se budeme bavit o podrobnostech. Jsem rychvaldský patriot, takže jsem ráda, že zámek nespadne,“ řekla starostka města Šárka Kapková.

Zdroj: Havířovský deník.cz | Autorka: Nina Macošková | Foto: Tomáš Januszek

Drahocenná surovina voda si oprávněně zasluhuje pozornost jako základ každého výrobního procesu. Proto má stále větší význam uplatnění celého jejího potenciálu. Kontrola a hospodárné využití vody je při výrobě piva prioritou. Za tímto účelem se v pivovarech provádějí vizuální sledování vodovodního potrubí, čerpadel a provozních nádob. Dále je věnována značná pozornost postupům při úpravě vody, pravidelnému měření její vodivosti a čirosti, mikrobiologickým testům na přítomnost virů, bakterií a spor a sledování výskytu parazitů. O zjištěných nedostatcích je pak nutné neprodleně informovat a zajistit nápravu například uzavřením studní nebo přerušením činnosti čerpadel proto, aby se předešlo nežádoucím vlivům na kvalitu konečného výrobku.

Z porovnávání výsledků analýz vody v jižním Bavorsku v letech 1993-2002 vyplynulo, že 30-50 % v jednotlivých pivovarech individuálně testovaných vzorků vody překračovalo doporučené a absolutní limity mikrobiologických hodnot.

Měření nutná k zaručení potřebné kvality vody musí být pevně stanovena a následně aktivně dodržována. Pro mikrobiologické hodnocení kvality vody a hygieny, musí být v Německu splněny požadavky právních předpisů pro pitnou vodu (TrinkwVO).

Dále musí splňovat zvláštní směrnice pro použití vody v pivovarství, smí obsahovat pouze povolené množství mikroorganismů a další jiná specifika, což navazuje na obecný základ zajišťující spolehlivou míru čistoty vody. Proto musí být běžné analýzy pitné vody rozšířené tak, aby obsahovaly i parametry specifické pro pivovarství.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

„Pijte pivo!“, vzkazují lidem pěstitelé chmele na Přerovsku. Právě této plodiny se totiž loni urodilo rekordní množství. I když na některých lokalitách na střední Moravě deště a dlouhodobě podmáčená půda chmel zničily, na Žatecku ho bylo tolik, že jeho množství převýšilo poptávku.

Ještě v červenci pěstitelé chmele odhadovali, že úroda bude kvůli chladným nocím v květnu a červnu a také kvůli opakovaným povodním, dešťům a promoklé půdě velmi špatná. To nakonec platí jen o několika lokalitách. Například na nízko položených chmelnicích u Domaželic se voda slila v jedno velké jezero a dlouho zde zůstala.

„Bylo to špatné, celou plochu jsme měli pod vodou,“ poznamenává agronom Filip Pohančeník z Agrasu Želatovice.

Tam, kde se chmelu urodilo dost, není ale jeho kvalita nijak vynikající. „Dopadlo to tak, že sklizeň byla průměrná, dokonce i lehce nadprůměrná. V obsahu hořkých látek, které jsou při výrobě piva důležité a podle kterých se také určuje kvalita a cena, to ale dopadlo hůře,“ vysvětluje chmelař Tršické zemědělské Ivo Macháček.

Rekordní úroda

Producenti chmele se tak musejí smířit s nižšími cenami a dokonce mají problém tuto surovinu prodat. „V celé republice byla letos rekordní úroda. Část sklizeného chmele nám dosud zůstává neprodaná,“ říká předseda ZD Kokory Vladimír Lichnovský.

Chmelaři se také shodují na nižší poptávce ze strany pivovarů. „Pivovary poptávku omezují. Cena chmele šla dolů i proto, že se ho hodně urodilo v žatecké oblasti, což má zásadní význam,“ komentuje situaci Macháček.

„Možná je to i tím, že spotřebitelé mají zájem o lehčí typy piv, na které je potřeba menší množství chmele,“ doplňuje Lichnovský.

Těžší piva jsou v kurzu

Tento trend však podle mluvčí přerovského pivovaru Zubr Hany Matulové neplatí. „Je to přesně naopak. Celorepublikově se zvyšuje poptávka po vícestupňových pivech,“ vysvětluje Matulová.

Se snížením cen piva kvůli nadúrodě chmele zákazníci počítat nemohou. „Cenu piva určuje řada ukazatelů. Kromě surovin je to například energie, u níž naopak došlo k navýšení ceny,“ upozorňuje mluvčí přerovského pivovaru.

Podle šetření Českého statistického úřadu v uplynulých měsících vzrostla průměrná cena za půl litru světlého výčepního lahvového piva v Olomouckém kraji z 9,77 korun na začátku října až na 10,03 korun v první polovině ledna letošního roku.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Pavla Kubištová

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg včera navštívil pivovar v palestinském Tajbe TAJBE (Od našeho zvláštního zpravodaje) Nadím Chúrí sedí na bednách s lahvovým pivem, kývá nohama a spokojeně vypráví. O tom, jaké to je, založit v Palestině pivovar. O zkušenostech z USA i hostech z celého světa, kteří za ním teď jezdí do Tajbe.

„Je výborné, lehce trpké, jak mám rád,“ konstatoval se sklenicí palestinského piva v ruce český ministr Karel Schwarzenberg, který také včera dorazil do Tajbe na návštěvu. Přijel i takříkajíc na kontrolu. Palestinské pivo se totiž vyrábí z českého a bavorského chmele.

Pivovarník Chúrí je křesťan, stejně jako naprostá většina z 1 452 obyvatel vesnice Tajbe, která leží asi 35 kilometrů severně od Jeruzaléma. Podle Bible tu měl s učedníky pobývat také Ježíš, než se vydal na Horu pokušení. Palestina je sice převážně oddána islámu, alkohol však zdejší muslimové tolerují přinejmenším v křesťanském prostředí. Cyničtí jazykové dodávají, že i leckteří následovníci Mohamedovi občas zamíří do Vesnice Pokušení a pivo v Tajbe zakoupí.

Prastará křesťanská osada je zasazena do typické biblické krajiny. Přesto v Tajbe pořádají Oktoberfest. Ano, typicky bavorskou pivní slavnost, kterou tu navštíví i tisícovky lidí. Nadím Chúrí totiž hledal pivní svátek, který ve spolupráci s německými diplomaty našel.

Majitel prvního palestinského pivovaru je vlastenec, který doufá ve vznik samostatného palestinského státu - a ve výhledu mu tak poněkud překáží židovská osada, která se uvelebila na protějším kopci.

Pivovar prý neměl a ani nemá politické problémy, což je pochopitelné, neboť Západní břeh nyní řídí pragmatické hnutí Fatah. I v dobách, kdy zde vládli ministři z radikálně islamistické organizace Hamas, neměl s výrobou piva trable.

Jen prý byl hamasisty požádán, aby vyráběl i nealkoholické pivo, které nyní činí asi 15 až 20 procent z roční produkce šesti tisíc hektolitrů. Ač vlastenec, Nadím Churí zjevně má obchodního ducha, kterého dostal šanci tříbit i v americkém Bostonu, kde žil od konce 70. do začátku 90. let. Své pivo nevyváží jen do USA či Evropy, ale samozřejmě i do Izraele.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Pavel Novotný

Do diářů českých turistů mířících na dovolenou či alespoň někam na víkend stále více přibývá položka „návštěva pivovaru“. Na prohlídkách se ale vydělat nedá, shodují se pivovary oslovené deníkem E15, avšak za budování povědomí o pivovaru a jeho značkách to ale bezpochyby stojí. Staropramen tak proto do letošní rekonstrukce návštěvnického centra na pražském Smíchově vloží řádově desetimiliony korun.

Loni mohlo podle dostupných údajů projít pivovary nejméně 400 tisíc lidí. „Přibývá počet pivovarů, které prohlídky organizují, i počet jejich návštěvníků. Krize se ale projevila poklesem počtu cizinců a nárůstem tuzemských zájemců,“ řekl deníku E15 výkonný ředitel svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Hromadné organizované návštěvy přitom podle něj představují porevoluční novinku – za předchozího režimu či za první republiky se prohlídky takto ve velkém nepořádaly.

Návštěvnické okruhy ve všech čtyřech pivovarech Plzeňského Prazdroje loni prošlo přes čtvrt milionu lidí, tedy zhruba o šest procent více než o rok dříve. Počet českých návštěvníků stoupl dokonce o dvě pětiny a nyní jich je většina. „Nahrál nám trend loňského roku, kdy Češi zůstávali na dovolenou v tuzemsku a vyhledávali místní turistické cíle,“ uvedl manažer služeb cestovního ruchu Prazdroje Tomáš Raboch. Velkou roli hrálo i zpřístupnění pivovaru Gambrinus, do kterého se lidé mohou podívat poprvé po 140 letech od založení pivovaru.

Ze sedmi pivovarů skupiny K Brewery jich mohou lidé prozkoumat šest. „Největší zájem je bezesporu o černohorský pivovar na Blanensku, ve kterém se pivní turistice cíleně dlouhodobě věnují a kde návštěvnost loni dosáhla téměř devíti tisíc lidí,“ uvedla mluvčí skupiny Barbora Burešová. Krize měla spíše pozitivní vliv. „Díky tomu, že lidé vlivem krize více cestují po tuzemsku než do zahraničí, horší hospodářská situace zájem o exkurze udržuje, či dokonce zvyšuje,“ doplnila Burešová.

Podle samotných pivovarů výnosy ze vstupného náklady na provoz tras nezaplatí. Je to ale součást marketingu a vytváření obrazu o daném pivovaru a jeho značkách. „Je to konkurenční výhoda proti výrobcům ostatních nápojů – snad s výjimkou vinařů. Zajímá to také velmi místní samosprávu – je to součást lákání turistů do regionů,“ poznamenal Veselý.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner

Středeční 3. zasedání Zastupitelstva města Krásná Lípa mělo na pořadu, vyjma standardních bodů programu, především doplnění finančního výboru ZM a opětovné projednání prodeje objektu na Křinickém náměstí 7/12 (bývalá Restaurace pod kostelem).

Finanční výbor zastupitelstva byl rozšířen o dva nové členy Romana Soukupa (nominován KSČM) a Bc. Jitku Hodkovou (nominována Sdružením 2010).

Prodej objektu Křinické náměstí 7/12 projednávalo zastupitelstvo opakovaně. Jednohlasně podpořilo záměr vybudování turistického minipivovaru a objekt odprodalo společnosti Křinický pivovar, s. r. o. za cenu 1,5 mil. Kč s tím, že při podpisu kupní smlouvy bude na účet města Krásná Lípa, kromě kupní ceny složena i kauce ve výši 2 mil. Kč, která bude kupujícímu vrácena po splnění podmínek – především po prokázání investice do objektu v celkové výši 10 mil. Kč.

Chátrající restaurace tak dostane nového vlastníka a my se můžeme těšit, že v roce 2012 ochutnáme po mnoha desetiletích krásnolipské pivo.

Zdroj: Krásná lípa.cz

Co s přebytkem chmele na českém i zahraničním trhu, který způsobila rekordní loňská úroda? Touto otázkou se zaobírala většina chmelařů i na Rakovnicku.

K situaci rovněž přispěl i pokles produkce piva jak v České republice, tak i v ostatních tradičních pivovarských zemích. Obchodní firmy krátily smluvní odběry.

Družstvo

Nadbytečný chmel vykoupilo Chmelařství, družstvo Žatec, jehož jsou pěstitelé členy, za minimální zálohové ceny. Tím alespoň trochu producentům pomohlo. Jak se chmel dále zpracuje, jestli se pustí na trh, o tom rozhodne představenstvo družstva.

Rekordní úrodu potvrdil také Pavel Řepík, ředitel Probiosu Kounov: „Například žatecký poloranný červeňák dal až jeden a půl tuny z hektaru, oproti běžným jedna celá dvěma desetinám. Výnos nám ještě snížilo jarní krupobití. Zhruba dvanáct procent úrody nemáme pokryto smlouvou.“

Na dlouhodobé smlouvy a partnerství se spoléhají v Zemědělské společnosti Chrášťany. „Prodali jsme veškerý chmel. Pomohl nám také obsah alfa hořkých látek, který je v okolí Chrášťan a Olešné dlouhodobě nadprůměrný,“ řekl Miloslav Klas.

Složitá situace může pokračovat i v letošním roce. Mnoho pěstitelů ještě nemá smluvně pokrytou celou příští sezonu. Obchodníci nemají totiž o chmel zájem. Někteří chmelaři jsou pro znehodnocení přebytečného chmele, protože puštěním na trh by jeho cena katastrofálně propadla.

Vyšší náklady

Dalo by se říci, že chmelaři vypěstovali chmel navíc, takže s penězi za něj vlastně ani nepočítali. Ale rekordní úroda přinesla prodloužení sklizně až o tři dny.

Rovněž průběh vegetačního roku přinesl vyšší nároky na ošetřování proti škůdcům. To vše znamená více nákladů, které se pěstitelům z důvodu propadu cen zpět nevrátí.

Svaz pěstitelů chmele chmelařům doporučuje část ploch letos uvést do klidu a vůbec je neobdělávat. Rozhodně snížení produkce neřešit bouráním chmelnic, protože jejich plocha na Rakovnicku každým rokem ubývá.

Například v roce 2009 tady stálo 1422 hektarů chmelnic s celkovou produkcí 1766 tun z hektaru, vloni 1389 hektarů z rekordní produkcí 1986 tun z hektaru. Chmelnice u nás ubývají rychleji než v Německu a jejich obnova také trvá déle. Tím by mohli Němci naše pěstitele nakonec vytlačit z trhu. Pokles rozlohy se očekává i v dalších letech, stejně jako ve světě.

Vrhnout se na obnovu porostů a zakládání nových chmelnic je jedním z řešení, jak překonat současnou krizi. Že nyní chmelaři více investují, potvrdil Zdeněk Rosa, předseda představenstva: „V posledních letech se opět zvýšila aktivita pěstitelů chmele v investicích do oboru chmelařství. Tyto investice byly směřovány z velké části do nových výsadeb chmele, které nahrazovaly staré porosty, dále do výstavby chmelnic, ale také do chmelařských technologií.“

Pěstitelé chmele loni díky příznivým vegetačním podmínkám vypěstovali velké množství zeleného zlata nad rámec smluv uzavřených s odběrateli. Chmel se stal téměř neprodejný. Jeho cena poklesla až na sto padesát tisíc korun za tunu. Přitom například před dvěma lety se cena pohybovala od sto osmdesáti až do dvou set dvaceti tisíc korun.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Šárka Hoblíková