Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Při vernisáži ve Sladovně pokřitil starosta Miroslav Sládek nové pivo Portyčák z pivovaru Dražíč.

Sál Vysoké trámy v písecké Sladovně zabere od dnešních 16 hodin výstava, která v těchto prostorách není obvyklá. Obrazy a sochy vystřídal Svět piva 2010.

Klub sběratelů pivovarských suvenýrů v Písku připravil již třetí ročník výstavy pivovarských etiket a dalších suvenýrů, která patří k největším v zemích Evropské unie.

Foto

Návštěvníci se mohou těšit na pivní artefakty z 205 zemí celého světa, které pro výstavu zapůjčilo dvanáct sběratelů, z toho sedm píseckých, a dále sedm pivovarů,“ uvedl předseda pořádajícího klubu Jaroslav Řehůřek.

Stejně jako v předcházejících ročnících velkou část expozice tvoří pivní etikety. Ta první na území Rakousko – Uherska byla vyrobena v roce 1896 pro plzeňský pivovar. Průkopníkem v používání etiket byl také Měšťanský pivovar v Písku, jeho první etiketa pro pivo Kozel pochází z roku 1911.

Zajímavá je historie pivních tácků. „Ty první byly filcové a dávaly se ne pod, ale na pohár, aby do něj nepadaly mouchy a jiný hmyz. První tácky pod půllitry byly porcelánové, u nás se až do roku 1946 vyráběly v Karlových Varech. Výroba papírových začala v roce 1892 v Drážďanech, od roku 1906 se na ně začala dávat loga pivovarů,“ poodhalil kousek historie pivních tácků Řehůřek, sám jejich dlouholetý sběratel.

V jedné z vitrín je uložena historie skleněných lahví. Ty původní, ručně foukané, byly dost těžké, ale zato pěkně zdobené. V 19. století nahradily ruční výrobu automaty a v roce 1935 začali Američané „balit“ pivo do plechovek.

Za zastavení určitě stojí expozice s pivními papírovými ubrousky, i když je zde jen malá ukázka z jejich největší sbírky u nás. Její majitelkou je Alena Šedová a ve sbírce má více než 50 000 kusů z mnoha zemí. „Není bez zajímavosti, že pivní ubrousky se začaly používat už ve dvanáctém století. Byly ovšem látkové, s papírovými se setkali naši předkové až ve století osmnáctém,“ doplnil Jaroslav Řehůřek.

Stejně jako na předcházejících dvou ročnících, i tentokrát jsou zde unikáty. Jsou to ukázky světlého a tmavého piva Mahina, které přivezl strakonický Pavel Pavel z Velikonočního ostrova, kde byl zkontrolovat přemístěné sochy moai. Pivo zde vyrábí chilský majitel minipivovaru, který v Česku studoval.

Poprvé mohou návštěvníci ve Sladovně také vidět krásně zdobené poháry, první ceny z pivních soutěží v Táboře a Českých Budějovicích.

Výstava potrvá do 22. srpna.

Zdroj: Písecký deník.cz | Autorka a foto: Libuše Kolářová


V pivu byl objeven silikon

[čtvrtek, 1. červenec 2010]

Známe ho všichni a téměř každý z nás ho pije – ano, řeč je o zlatavém moku národa českého, pivu. Málokdo ale tuší, že pitím tohoto lahodného nápoje pomáháme našim kostem…

Pivo obsahuje silikon, který se v tomto nápoji vyskytuje ve formě OSA – tedy kyseliny ortosilické. Právě ta podporuje vývoj a růst kostí. Přispívá tedy rovněž ke snížení rizika osteoporózy.

Pšenice pokulhává za ječmenem

Výzkumná studie zahrnovala celkem 100 piv a zkoumala obsah jejich silikonu. Byl zjištěn obsah silikonu v průměru od 6,4 do 56,5 miligramu v litru. Podle vědců tak prý stačí denně vypít od jednoho do dvou litrů piv.

Ovšem tato rada se týká pouze vhodnosti vlivu piva při osteoporóze, a ostatní účinky piva, ať už pozotovní či negativní, ponechává stranou. neznamená tedy v žádném případě doporučení, abycho pili dva litry piva denně!

Také je nutné upozornit, že není pivo jako pivo. Druhy s velkým množstvím ječmene a chmelu také obsahují dostatek silikonu. To se už nedá říct o pšeničných druzích.

Pivo nahradí třeba vločky

Problém nastává v okamžiku, kdy někteří jedinci pivu jednoduše neholdují. I tady vědci znají radu – stačí jíst dostatečné množství cereálií, vlákniny či ovesných vloček.

To je dobrá rada i pro ty, jimž pivo není cizí. Kombinace pití zlatavého moku s vyváženou stravou je lepší volba než samotné vypití čtyř velkých piv denně.

Zdroj: Zdraví Centrum.cz


Trestní řízení ve věci obecného ohrožení stále trvá.

Věci se konečně pohnuly, a tak v Chýnově už bude bezpečno. Alespoň co se týče pivovaru, jehož střecha ještě do včerejšího dne hrozila zřícením.

Na neopravené části chýnovského pivovaru se podepsala letošní sněhová nadílka. Část střechy se zřítila, naštěstí do vnitřního traktu objektu, takže se nikomu nic nestalo. Poničená konstrukce ale ohrožovala dál.

S majitelem nebyla řeč. Dlouho se nám nedařilo donutit ho k tomu, aby začal s demolicí. Termíny stále posouval, takže jsem ani nevěděl, že přijedou zrovna dneska,“ řekl včera Deníku starosta Chýnova Pavel Eybert.

Foto

Policie na liknavost majitele reagovala zahájením trestního řízení ve věci obecného ohrožení. To stále trvá.

Trestní stíhání zastaveno nebude. Vlastně až do odstranění střechy obecné ohrožení trvalo. Věc byla předána na oddělení vyšetřování do Tábora. Rohodne o ní vyšetřovatel, potažmo státní zástupce,“ informoval bývalý šéf chýnovských policistů Miroslav Peroutka.

Bude nová střecha?

Během včerejšího dne bylo hotovo. Najatá firma odstranila nakloněnou špičku výtahové věže, část střechy směrem na hlavní silnici i tu část u dětského hřiště.

Do oběda budeme hotovi. Během prázdnin by se pak měla sundat celá střecha a na podzim se snad začne se stavbou nové. Do zimy by chtěl mít majitel hotovo,“ prozradil včera Dušan Lanžhotský, majitel firmy LD střechy, která demoliční práce prováděla.

Plány jednatele pražské firmy Walboria Stanislava Valka, který pivovar vlastní, jsou velké. A to i přesto, že objekt je stále v aktivní nabídce realitní kanceláře Avareal.

Kupec, který o pivovar projeví zájem, si musí připravit necelých třináct milionů korun. Vyjádření majitele se nám ale nepodařilo získat.

Kromě chýnovských občanů si nejspíš oddychne i radnice. Pokud by majitel nezačal v dohledné době s demolicí, musela by ji provést na vlastní náklady. Peníze by pak následně vymáhala po Stanislavu Valkovi.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka a foto: Kateřina Nimrichtrová


Prodávat víc, i když je krize? Je to možné. Středním a malým pivovarům se to daří.

Lidé hledají různorodější a zajímavější chutě, a proto se stále víc přiklánějí k regionálním značkám. Tento trend začal zhruba před pěti lety,“ vysvětluje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Právě do kategorie středních nebo také regionálních pivovarů patří středomoravské pivovary Holba Hanušovice, přerovský Zubr nebo Litovel. Všechny tři potvrzují Veselého slova.

V prvních pěti měsících prodávaly víc piva než ve srovnatelném období loňského roku. Přitom loňský rok byl pro ně rovněž velmi dobrý. Zubr letos dokonce zvýšil meziročně produkci téměř o patnáct procent. „Takový nárůst je skutečně výrazný. V žádném případě ale není ojedinělý,“ upozornil Jan Veselý. Mezi středními pivovary se podle něj najdou podobné příklady tak výrazného růstu produkce v celé republice. „Jen namátkou Bernard, jihlavský Ježek nebo pivovar Svijany. Je za tím samozřejmě hlavně charakteristické a zajímavé pivo, které ale musí být podpořeno dobrou obchodní politikou pivovaru.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Přes čtyřicet let sbírá František Nantl z Olomouce pivní etikety. K zálibě přivedl i svého syna.

Foto

Když v roce 1964 tehdy třináctiletý František Nantl začal sbírat první pivní etikety, ještě netušil, že se z toho stane celoživotní vášeň. „Tenkrát jsme s klukama etikety vyměňovali. Kupovali jsme je v papírnictví, ale hlavně je odlepovali z lahví. Jiné možnosti nebyly,“ vzpomíná Nantl.

Sbíral pivní štítky z celého světa, přesně si vzpomíná na první zahraniční kousek, který mu přišel poštou z Mnichova. Ve svých albech ho má založený na zvláštním místě.

Dnes už má doma přes pětačtyřicet tisíc etiket. Jsou mezi nimi i vzácné kousky z období první republiky nebo carského Ruska. Podařilo se mu získat i štítky z Barbadosu, ostrova Svatého Tomáše i dalších afrických zemí.

Burzy i internet

Ke stejné zálibě přivedl Nantl i svého syna, který s ním už od dětství vyrážel na burzy. „Hrozně mě to bavilo, i když byly chvíle, kdy jsem jsem se tomu tolik nevěnoval. Ale vždycky jsem se ke sbírání etiket vrátil,“ popisuje třiatřicetiletý Michal Nantl.

Nejdřív s otcem sbírali štítky ze všech zemí. Těch je však takové množství, že se v posledních dvaceti letech rozhodli soustředit na oblast bývalého Československa, odkud mají etikety ze všech významných pivovarů.

Ty Michal Nantl obesílá a navštěvuje, stejně jako burzy nebo různé akce. Nové kousky získává také na aukcích přes internet. „Je to jednodušší a rychlejší, nezabere to tolik času, ale osobní setkání na burzách jsou lepší. Přes kamarády se třeba dozvím, kde se bude otevírat nový pivovar,“ objasňuje.

Také při běžných nákupech nejvíc času stráví v oddělení s pivem a sleduje, jestli nejsou na lahvích zajímavé etikety. „Většinu z nich už mám, ale může se stát, že i v supermarketu narazím na kousek, který ve sbírce chybí,“ říká Michal Nantl.

Sběratelé mají na odlepení štítků z lahví dokonce své fígle. „Technik je několik. Aby se štítek odlepil a nepoškodil, používám fén nebo vařící vodu,“ prozrazuje jeho otec.

Etikety jsou pro výrobce důležité, proto přichází časem s dalšími novinkami a mění jejich design. „Obal prodává. Etiketa musí hezky vypadat a zaujmout, protože pivo chlapovi kupuje většinou žena,“ shodují se s úsměvem muži.

Dovolená v pivovaru

Co je pro nezasvěcené pivaře obyčená etiketa, může být pro sběratele vzácný kousek z limitované série. „Někdy na první pohled rozdíl nevidíte. Ale nápis je třeba o milimetr delší, písmo větší nebo se liší barvou rámečku,“ vysvětlují sběratelé, kteří si o pivních suvenýrech dokážou povídat hodiny.

A o své vášni mluví v nadsázce jako o postižení. „Pochopení musí mít i rodina. Naštěstí manželka mi toleruje, že dělám doma nepořádek. Teď už mi na sbírku vyčlenila i pokoj,“ pochvaluje si František Nantl, který je spolu se synem členem olomouckého Klubu sběratelů pivních etiket a pivovarských suvenýrů.

Ten má zhruba čtyřicet nadšenců, kteří sbírají vše, co souvisí s pivem: sklenice, plechovky, plakáty, tácky, korunkové uzávěry, soudky, otvíráky, staré faktury, účtenky nebo propisky. Někteří se koníčku věnovali v dětství a po letech se k němu vrátili, další sběratelství propadli teprve nedávno. Nantlův kamarád a člen klubu Jan Carbol začal před pěti lety shromažďovat tácky pro svého synovce, teď už má svoji vlastní sbírku.

Nejstarší kousky pochází z 30. let minulého století. „Zajímavé jsou pro sběratele rarity. Tiskárna udělá několik návrhů nových tácků v omezeném množství, pivovar si jeden z nich vybere. Ty ostatní jsou vzácné, protože se do hospody vůbec nedostanou. Cena se pak může vyšplhat i na několik tisíc,“ říká Jan Carbol. Podle něj se stane jen výjimečně, že přímo v hospodě narazí na tácek, který mu ještě ve sbírce schází.

Se svojí zálibou spojil i dovolenou, když vloni s přítelkyní objel třicet pivovarů. „Přítelkyně má pochopení, dokonce začala sbírat účtenky, ale letos už musíme vyrazit k moři,“ usmívá se mladý muž.

A je nezbytně nutné, aby sběratelé pivních kuriozit měli také kladný vztak k pivu? „Mám ho rád, ale nejsem klasický pivař, každý den si ho nedám. V našem klubu jsou i lidé, kteří ho vůbec nepijí,“ vysvětluje František Nantl.

Jeho syn dává přednost klasicky vařenému kvasnicovému pivu. V Olomouci chodí hlavně do Moritze nebo Svatováclavského pivovaru. „Když jezdím kvůli dalším etiketám do sbírky po republice do malých pivovarů, samozřejmě taky rád jejich výrobky ochutnám,“ dodává Michal Nantl.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Jana Burešová | Foto: Libor Teichmann


Štvalo vás ošklivé jaro? Určitě ne tolik jako tuzemské pivovary. Otevřené zahrádky, kempy a další rekreační zařízení totiž zvyšují spotřebu piva v průměru až o třetinu.

Kýžená chvíle, kdy sezonní provozovny otevírají, je proměnlivá a záleží právě na slunečném počasí.

Pivovarská sezona v minulosti začínala třeba už i v březnu nebo dubnu, zatímco ta letošní bohužel přišla se slunečným počasím až v červnu,“ říká Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Propad prodejů točeného piva kvůli tomu, že rekreační střediska a „zahrádky“ otevřely se zpožděním, zatím není vyčíslen. „Odhaduji, že během jara mohlo dojít ke snížení spotřeby čepovaného piva ve dvouciferných číslech,“ říká Petr Samec, mluvčí Budějovického Budvaru.

Zkušenosti oslovených pivovarů nasvědčují tomu, že sezonu už nezachrání ani mimořádně slunné léto.

V letošním roce se navíc pivovary musejí vyrovnat se zvýšením spotřební daně. V létě by si tak chtěly spravit prodeje alespoň při kulturních a sportovních akcích. Pivo by se mělo pít hlavně díky sledování fotbalového šampionátu v hospodách a sportbarech a také na letních hudebních festivalech.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Petr Švihel


Web Bavaria Beer praská ve švech

[neděle, 27. červen 2010]

Po guerillové akci MS ve fotbale stoupla návštěvnost stránek pivovaru.

Holandské pivo provedlo na MS guerillovou akci – návštěvu velké skupiny dívek v šatech v tradičních barvách pivovaru. Výrazně mu pak stoupla návštěvnost webu.

Web bavaria.com měl ještě nedávno návštěvnost limitně se blížící nule – nyní je pátou nejnavštěvovanější britskou pivní stránkou po pivech Carling, Cobra, Budweiser (oficiální sponzor) a Carlsberg. Většina návštěvníků byla přesměrována buď z Wikipedie nebo z Googlu, poté co se rozšířila zpráva o guerille, na jejímž konci byl mimo jiné vyhazov populárního moderátora Robbie Earleho.

Sean Durkan, marketingový manažer Bavarie, uvedl: „Povědomí o značce se definitivně zvýšilo, stejně jako vzrostla aktivita na sociálních sítích a na Twitteru.“ Podrobné výsledky Bavaria ještě neanalyzovala, očekává ale zvýšení prodejů. Celá akce se spustila okamžiku kdy 36 holandských fanynek přišlo na fotbal v šatech, které se distribuují jako součást velkého balení Bavarie. Durkan uvedl, že do odjezdu holandského týmu na mistrovství se prodalo přes 200 000 těchto šatů. Navzdory kontroverzi tak celá aktivita vzbudila v online prostoru velkou pozornost – podle expertů je tento způsob mediální prezentace Bavarie extrémně účinný.

Zdroj: Strategie.cz


Pivní maraton hostí od pátku až do neděle Šternberk. Třídenní slavnosti s koncerty a pivem obsadí areál bývalých kasáren v ulici Kpt. Nálepky.

Kromě přehlídky regionálních pivovarů z celé České republiky s více než třiceti druhy piv na návštěvníky Pivního maratonu čekají hudební vystoupení, grilované pochoutky a jsou přichystány také atrakce pro nejmenší.

Páteční hudební program otevírá sestava Tchoři, která začíná hrát od sedmnácti hodin.

Po ní vystoupí další interpreti rockového rázu, třeba David Spilka, James D. S. či Callibos M. S.

V sobotu začne program již v deset hodin Tunning srazem a od šestnácti hodin se rozezvučí i pódium. Vystoupí Morčata na útěku a další čtyři kapely jako U2 revivalk či Split Bearing.

V pátek a v sobotu zájemci za jednotlivý vstup zaplatí sto padesát korun, lístek na celý festival vyjde na dvě stě padesát korun.

V neděli, kdy už není hudební program, je vstupné zdarma, ovšem o to víc zbyde času na ochutnávku lahodných piv. Pořadatelé vzkazují, že akce se bude konat za každého počasí a návštěvníky před případným deštěm ochrání zastřešení.

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Veronika Kolesárová


"Nechcete to jídlo ohřát?“ ptá se sládek a číšník v jedné osobě. Vidí, že krmíme devatenáctiměsíční dcerku. „Ano, máte mikrovlnku?“ A sklenici s dětskou směsí mu podáváme. Dcera se ihned rozbrečí. Radši jí jídlo vracíme, sní ho studené. A pán v hábitu stejně mikrovlnku nemá. Kde by se také ve středověkém šenku vzala, že? Muž bere do rukou dudy a začíná hrát a zpívat na uklidněnou německou dětskou písničku. Baví se tím celá hospoda. Tedy není to úplně typická saská hospoda, ale weesensteinský minipivovar, malý sklepní zámecký šenk s dvěma varnými nádobami a dřevěným soudkem, odkud číšník a sládek točí pivo hostům. Dcera se uklidní a pánovi mává a tleská.

Můžeme tedy minipivovar prozkoumat a pivo ochutnat. Na zámku Weesenstein (asi 20 kilometrů od česko-německého přechodu v Krásném Lese) se pivo vařilo od roku 1510, tedy potud to lze vyzkoumat, pokud tu byl pivovar dřív, není v pramenech doložen. Ulrich Betsch ho obnovil v roce 1999. Vaří podle starých receptur, byť mu slad připravují v laboratořích v nedalekém Heidenau. Betsch uvádí, že tak, jak dělá pivo on, tak ho pili zhruba kolem poloviny 19. století.

Chuť je dobrá, byť nám trochu chybí říz, bez něhož si už dnes nedovedeme oblíbený nápoj představit. K pivu tu podávají jednoduchá jídla, masa a polévky. Ceny mají doslova mírné - půllitr vyjde na 2,90 eur, jídlo kolem 10 eur. Výrazně dražší je však zdejší produkt lahvovaný. V přepočtu zhruba na tisícovku vyjde pětilitrová láhev. Jak se však ukáže, velkou část ceny stojí samotné sklo. Jde o originální a opravdu nádherné láhve s vyobrazením zámku.

Do pivovárku ale nemíří lidé jen za občerstvením,mimořádně oblíbené jsou kurzy vaření piva, které pan Betsch pořádá. Jsou určeny těm, kteří si chtějí pivovar založit, anebo těm, kteří si chtějí uvařit svůj nápoj doma na kamnech.

Na dann, Prost! Tak tedy, na zdraví!

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jan Veselý


Tomáš Hlavenka asistent, Brno » Krakonoše neseženu

Rozhodně mám raději pivo z malých pivovarů. Jako svatební dar jsem dostal domácí minipivovar. Často pijeme Pegas a Dalešice. Nejsou to piva s univerzální chutí z velkých výroben, ale specifické značky. Když je tady na festivalu ochutnáme, můžeme procestovat všechny kraje. Krakonoše v Brně normálně neseženu.

Aneta Pléhová studentka, Brno » Malé pivovary nešidí

Piju pražská piva, ale mám ráda i malé značky, protože si myslím, že se jejich výroba tolik nešidí. Chutnají mi kvasnicová a hutná piva, která nejsou vodnatá a mají výraznou chuť. Pivo radši piju v hospodách než restauracích. Je lepší, když štamgasti bouchají sklenkami o stůl a dělají atmosféru, než když se pořád číšníci ptají, jestli máte dopito.

Michal Křivý automechanik, Brno » Malé vaří piva, která se liší

Větší pivovary jsou velkovýrobny, menší mají své kouzlo. Když je možnost, dám si pivo z malého pivovaru mnohem radši, než nějakou známou značku. Přišli jsme s kolegy právě proto, abychom ochutnali značky, které v Brně neseženeme. Známe je všechny, ale nemáme šanci je zkusit. Chutnají mi, nejsou tuctová a něčím se liší.

Simona Kuncová studentka, H. Králové » Gambrinus nezklamal

Mám radši větší pivovary, ale abych ochutnala něco nového, přijeli jsme sem z Hradce Králové. Takže asi půjdeme od stánku ke stánku a vyzkoušíme nové značky. Na začátek jsem si ale dala Gambrinus, který běžně piju s kamarády, když si jdeme sednout do hospody. Sem tam si pivo načepuju sama, to mi pak chutná nejvíc.

Jaroslav Julínek pracovník v přepravních službách, Brno » Hlavně, když je dobré

Mám rád hlavně dobré pivo. Takže nezáleží na tom, jestli je z malého nebo velkého pivovaru, ale na chuti. Když je hořké, má dobrou barvu, chuť a ještě ho podpoříte skvělým jídlem, tak nic nechybí. Jinak mám ale tři své oblíbené značky, které pijeme s přáteli, a pak zkouším nová piva. Teď jsme například ochutnali Poutníka.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Na brněnském velodromu si až do soboty přijdou na své „pivní gurmeti“. Na zdejším novém pivním festivalu mohou ochutnat přes padesát různých značek. Dobré pití doplní hudební program. Dnes zahraje Petr Spálený, v sobotu vše zakončí Kamelot.

První ročník Brněnského pivního festivalu, který včera začal, nabízí přehlídku malých a často neznámých piv, ale i stánky velkých pivovarů. Ve včerejších odpoledních hodinách zel areál velodromu prázdnotou. Stánkaři, kterých bylo na začátku festivalu snad více než návštěvníků, tak měli čas ochutnávat z nabídky konkurentů. Kolem osmé hodiny večerní už pivo ochutnávalo přibližně šest stovek lidí, pořadatelé ale čekali několikanásobně vyšší návštěvu. „Doufám, že lidi ještě dojdou. Samozřejmě jsem jich čekala víc, ale hlavně, že se jim tady líbí,“ říká organizátorka Zdena Macinková.

V Brně nic takového nebylo alespoň patnáct let. A myslím, že si tady podobnou akci zasloužíme. Osobně bych lidem doporučila ochutnat klášterní piva, které se vyrábí v malém nákladu u nás, v Belgii, Německu a Holandsku. Ty člověk normálně v hospodě neochutná,“ radí Macinková.

Pivovary akci pojímají především jako možnost se zviditelnit, což je především pro ty menší dost důležité. Potvrzuje to i sládek vařící pivo Svijany, které je na Brněnsku velice oblíbené.

Snažíme se podobných akcí účastnit v oblastech, kde se naše pivo prodává a v Brně máme hodně příznivců. Naše pivo je jiné než od těch velkých značek. Je stejné jako před padesáti lety a tím se liší od ostatních, nic nešidíme a to lidé poznají,“ míní sládek Petr Menšík. Na rozdíl třeba od nedávno zkrachovalého Vyškovského pivovaru se tady představují malí a třeba i nově vzniklí výrobci, kteří zaznamenali u lidí úspěch.

Mají jedno společné, zachovávají si tradiční český způsob výroby piva i za cenu vyšších nákladů.

Je to protiváha k nadnárodním korporacím. Jejich pivo sice lidi neurazí, ale ani je nenadchne, navíc všechny piva velkých značek chutnají skoro stejně. Pivo je součást společenského života, a proto na něho lidé kladou větší nároky a hledají alternativy k jiným značkám,“ vysvětluje Menšík.

Podle něj je ale těchto „pivních slavností“ v Česku až moc a to jim škodí.

Navzájem si berou lidi. Bylo by lepší, kdyby jich bylo méně a byly větší a kvalitnější. Doufám, že se to vyvine tak, že nejlepší přežijí a vytvoří si tradici,“ dodává sládek Menšík. Velké množství podobných akcí potvrzuje i zástupce strakonického Dudáka Tomáš Hušák. „Za léto jich může být i víc než čtyřicet,“ říká.

***

FAKTA

První Brněnský pivní festival

Kde: Velodrom v Pisárkách

Pivovary: Poutník, Starobrno, Pilsner Urquell, Pardál, Gambrinus, Richard, Budějovický Budvar, Krušovice, Master, Kozel, Dačice, Louny, Svijany

Ochutnávky piva: Vždy ve středu, čtvrtek a pátek od 13 hodin. V sobotu již od 9 hodin. Vstupné Středa, čtvrtek, pátek: 60 Kč Sobota: 80 Kč Vstup pro děti do 12 let zdarma

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Václav Prak, s přispěním Michaely Sagitariové


Už pošesté si dají v Číhalíně dostaveníčko milovníci zlatavého moku. Na sobotní odpoledne a večer jsou připraveny Číhalínské pivnosti v areálu Pod lucernou. Jako každoročně bude degustaci pěnivého moku provázet i řada zajímavých soutěží a hlavně hudebních produkcí.

Pro návštěvníky máme přichystané soutěže v pití piva na ex, turnaj v šipkách o soudek piva a vrcholem bude pojídání párku na čas,“ sdělila jedna z organizátorů Jana Holubová.

Letošní ročník pivností nabídne návštěvníkům celkem šest druhů piv od různých pivovarů, a kromě těch alkoholem oplývajících se v nabídce objevuje i jedno nealkoholické. Samozřejmostí jsou uzené a grilované dobroty.

Většina kapel, které v sobotu večer v Číhalíně zahraje, pochází z Třebíčska, které doplní Vaťák (Kabát revival) ze Dvora Králové nad Labem a Fousatej Hat z Havlíčkova Brodu. Z těch domácích se mohou návštěvníci těšit na Vjetef, Zeus a seznam domácích uzavírá Sociál Band. Kromě hudebních kapel je připraveno i vystoupení čerstvých Mistryň Evropy v hip hopu, které si říkají Devily Ice Flame ze Základní umělecké školy Třebíč.

Pro ty, kteří to mají do Číhalína trochu z ruky, bude přistaven autobus, který zájemce sveze na místo konání. „V plánu máme dva spoje, které pojedou odpoledne do Číhalína a stejný počet bude po skončení akce rozvážet účastníky v noci. Jízdné v obou případech činí 25 korun,“ upřesnila Jana Holubová. První autobus odjíždí už v 16 hodin z Přibyslavic. Jeho trasa vede přes Okříšky, Petrovice, Krahulov, Červenou Hospodu, Třebíč, Račerovice až do Číhalína. Druhý s odjezdem v 17 hodin nabere cestující v Červené Lhotě, Čechtíně, Svatoslavi, Radošově, Koutech, Chlumu Bransouzích, Číchově a Přibyslavicích. Zpáteční rozvoz bude v opačném pořadí ve 2.30 a ve 3.30 hodin.

Zdroj: Třebíčský deník.cz | Autorka: Lenka Novotná


„Zachraňte roudnický pivovar“ – tak se nazývá veřejná prezentace vizí o záchraně architektonické památky v Roudnici nad Labem, která proběhne již v sobotu od 15 hodin v Galerii moderního umění v Roudnici.

Občanské sdružení Esprit Roudnice n. L. zde představí svoji vizi, jak by mohla vypadat budoucnost pivovaru, pokud by se podařilo prosadit jeho zachování.

Budova ze 17. století řadu let chátrá a její stav podle vyjádření města ohrožuje bezpečnost občanů. Z tohoto důvodu již byla odstraněna střecha pivovaru. Už to ale byla podle o. s. Esprit zásadní chyba.

Petice za pivovar má stovky podpisů

Samotnou budovu však lze ještě zachránit. V petici za její zachování je již zhruba patnáct set podpisů. Sdružení oslovilo se svými podněty radu města a to se nyní snaží nalézt ze situace nějaké východisko.

Zrovna dnes jsme byli na prohlídce podobného pivovaru v Lokti. Snažíme se inspirovat jinými objekty v okolí,“ uvedl místostarosta Roudnice Luboš Matek.

Jak dále informoval, město stanovilo pracovní skupinu, která má tuto problematiku podrobně řešit. Současný stav budovy je totiž pro bezpečnost Roudničanů nežádoucí.

Majitel budovy John D. Bailey z amerického Texasu podle Luboše Matka s městen nekomunikuje, přestože jej vyzvalo k zastřešení stavby. To je nyní nejnutnějším krokem k zachování památky i podle o.s. Esprit.

Pivovar se musí co nejdříve zastřešit

Pivovar by se měl alespoň provizorně zastřešit do doby, než bude situace vyřešena. Myslím si, že by bylo dobré, kdyby jej získalo město a naložilo s ním jako s architektonickou památkou,“ uvedl za o. s. Jiří Brodský. Ten se osobně setkal i s Johnem Baileym, který má prý o zachování pivovaru zájem.

Pan Bailey si nepřeje, aby byl pivovar zbourán, má zájem na jeho zachování. Pivovar by chtěl opravit. Jen to zřejmě pro Roudničany trvalo příliš dlouho, tak se sami chopili iniciativy,“ informoval Brodský.

Jakým způsobem by bylo možné památku zachránit a v budoucnu využít, bude předmětem sobotní prezentace. Té ze zúčastní také architekti a další odborníci.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autorka: Zdeňka Studená


Pšeničná piva z pivovaru Karlsberg

[úterý, 22. červen 2010]

Německý pivovar Karlsberg přináší na trh čtyři nové druhy pšeničného piva. První druhem je pšeničné kvasnicové kalné pivo Karlsberg Weizen Hefetrüb, které se vyznačuje svou charakteristickou zlatou barvou. Znalce přesvědčí svým ovocným řízem a aromatickým osvěžením.

Čiré a světlé je kvasnicové pšeničné pivo Karlsberg Weizen Kristall, ze kterého byly odfiltrovány kvasnice. Pro svůj charakteristický říz je milovníky piva oceňované zvláště v létě.

Typickou výrazně tmavou barvou se prezentuje Karlsberg Weizen Dukel. Díky použití nejlepších svrchních pivovarských kvasinek vykazuje stejnoměrný zákal.

Přítomnost vitaminů a snížení energetického obsahu patří k charakteristickým vlastnostem nealkoholického pšeničného piva Karlsberg Weizen Alkoholfrei. Může sloužit například i jako osvěžení pro sportovce.

Všechny čtyři nové druhy jsou k dostání v půllitrových lahvích a kvasnicové Karlsberg Weizen Hefetrüb navíc ve třicetilitrových sudech.

Foto

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Pivo Holsten Pilsner, které je značkou společnosti Carlsberg Německo, je od poloviny března 2010 na německém maloobchodním trhu k dostání v plechovkách o objemu 0,568 l. Limitovaná série může potěšit spotřebitele o 13,5 procenta větším obsahem piva, aniž by byla zvýšena jeho cena. Získanou plochu na větším obalu využívá Holsten k informování zákazníků o ceně a výhodě množství navíc ve srovnání se standardní půllitrovou plechovkou. Nový formát balení má být neodolatelným impulsem pro kupující.

Použití této nové plechovky umožnil v Evropské unii konec (v roce 2009) omezování výroby obalů o různých i nestandardních objemech. Vzhledem k tomu lze nyní volně nabízet různé velikosti obalů, které se mohou nově uplatit na trhu.

Foto

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Bavorské pivo je oblíbené i v Asii

[pondělí, 21. červen 2010]

Německý výrobce piva, společnost Arcobräu z Moosu buduje své obchodní vazby s Asií. Ředitel pivovaru Holger Fichtel na své cestě po Asii navštívil Jižní Koreu a Čínu, aby si sám mohl učinit obrázek o tom, jak velký význam zde má bavorské pivo. Kromě toho se asijský trh jeví i jako dobrá možnost pro kompenzaci vývoje stagnujícího, resp. klesajícího německého trhu s pivem.

Jihokorejský trh je zásobován výhradně třicetilitrovými sudy. Do svatodušních svátků (23. května) bylo známo již 40 nových restaurací prodávajících pivo Arcobräu. Naproti tomu nabídku piv na čínském trhu bude tento pivovar obohacovat svým lahvovým pivem a pětilitrovými plechovkami.

Ředitel pivovaru Arcobräu počítá s více než dvaceti námořními kontejnery, které by mohly v roce 2010 zásobovat asijský trh.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Speciálně pro velšské milovníky silného černé piva (stout) bylo pivovarem SA Brain pod obchodní značkou Brains Black uvedeno na trh pivo o obsahu 4,1 obj. etanolu. Cílem výrobce bylo vytvořit takový nápoj, který by se podobal irskému národnímu pivu Guinness.

Marketing firmy je postaven na tom, že Velšané budou dávat přednost pivu velšského původu, jehož výrobce například již 6 let sponzoruje velšský národní ragbyový tým. Receptura nápoje nekopíruje přesně irské pivo, ale jejím cílem bylo získat stejný výsledný nápoj za využití již vyzkoušených známých surovin. Z tohoto důvodu se při výrobě Brains Black nepoužívá pražený ječmen, tmavost a pražená příchuť místo toho do konečného nápoje přechází z čokoládového sladu. Pro výrobu tohoto nového silného černého piva byly použité odrůdy chmele Challenger, Fuggles a Golding, které jsou stejně tak oblíbené u místních sládků, například v pivovaru SA a The Reverend James.

Konečný výrobek byl testován jak interními odborníky přímo v pivovaru, tak i spotřebiteli, kteří s oblibou konzumují irský Guinness. Ukázalo se, že 80 % z nich při trojúhelníkovém senzorickém testu nepoznalo rozdíl.

Zdroj. Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


Litoměřičtí chtějí ukázat, že to s návratem pivovarnictví do města myslí vážně. Pomoci jim k tomu mají i pivní slavnosti, jejichž datum konání stanovili radní na svém posledním jednání na 24. července. Uskuteční se tak v roce, kdy si město připomíná 290 let od založení pivovaru.

Litoměřicím chceme vrátit tradici. Pivní slavnosti zde ještě před ukončením výroby piva probíhaly. Navíc bychom rádi ve větší míře přilákali pozornost investorů, protože bez jejich pomoci se zde zlatavý mok vařit hned jen tak nebude,“ konstatoval místostarosta Jaroslav Tvrdík. Jednání s případnými investory o obnovení provozu přitom již nějaký čas probíhají. Prozatím však nebyla korunována úspěchem.

Pivní slavnosti proběhnou na nádvoří pivovaru. Část programu se uskuteční v Lidické ulici a na Tyršově náměstí. V následujících letech by se akce mohla rozšířit i na prostranství před gotickým hradem, případně na parkoviště U Hvězdárny. Návštěvníci dostanou šanci ochutnat několik druhů piv, různé pivní speciality, chybět nebudou stánky s občerstvením, ani pivní soutěže. Rýsuje se i podoba doprovodného kulturního programu. „Vystoupí v něm Chřestýši a některé místní kapely, jako například Veselý lidi nebo Dekáda,“ informovala ředitelka Městských kulturních zařízení Litoměřice Věra Kmoníčková.

"Naším přáním je, aby se třetí nebo čtvrtý ročník pivních slavností konal na nádvoří již fungujícího pivovaru,“ prezentoval myšlenku vedení města místostarosta Tvrdík.

Zdroj: Litoměřicko24.cz | Tisková zpráva


Obývák plný pivních etiket

[pátek, 18. červen 2010]

Předseda ostravského Klubu sběratelů pivních suvenýrů sbírá etikety od dětství. Dnes jich má tři sta padesát tisíc. Sběratel Jiří Kozel pivo moc nepije. Zato má od dětství vášeň pro pivní etikety. Jeho sbírka je dnes jednou z pěti největších svého druhu na světě.

Foto

Kde tolik pivních etiket uchováváte?

Jsou ve dvou bytech - u mě a u bratra. Jednak mám na míru udělanou zabudovanou skříň, a pak jsou v obývací stěně, kde je televizor a malá skříňka na sklo, jinak zbytek jsou všechno etikety. Postupně jsem manželku vystěhoval.

Co na to vaše paní říká?

Je s tím smířená.

Dá se v tak velké sbírce vůbec zorientovat?

Mám je srovnané v pořadačích, nalepené na bílém papíře z obou stran. Jsou rozčleněné podle států nebo podle měst. České pak podle katalogů. Musím v tom mít systém, ať vím, kam sáhnout.

Jak a kdy jste se sbíráním pivních etiket začal?

Jako malí kluci jsme s bratrem Miroslavem sbírali všechno možné, pak se nám nějak zalíbily právě pivní etikety. Sbírám je asi od roku 1970, to mi bylo patnáct. Přes bráchova spolužáka jsme se někdy v osmdesátých letech poprvé dostali na sběratelskou burzu ostravského klubu sběratelů. Po vojně už jsem tam začal chodit pravidelně sám.

Pamatujete si ještě, jak jste získal své vůbec první etikety?

Tenkrát to fungovalo tak, že jsme rozesílali dopisy do různých pivovarů. Kdysi to byla i pro pivovary reklama, dnes už je to pro ně spíš otrava. Poslal jsem třeba sto dopisů a na osmdesát mi odpověděli. Teď mi jich ze sta přijde tak pět, takže už to ani nedělám.

Jak je tedy sháníte?

Na sběratelských setkáních nebo mám osobní kontakty s ostravským pivovary. Od nich vždycky něco dostaneme a to pak dáváme na burzu. S tím jezdíme po republice a po světě. Kromě toho píšu katalogy pivních etiket. V žertu vždycky říkám, že když to nemám já, není to ani v katalogu.

Máte při tom množství ještě nějaký sběratelský sen?

Ani ne. Už nemám moc času všechno studovat, spíš se dnes věnuji psaní katalogů a organizování sběratelských setkání.

Kterých etiket ve své sbírce si ceníte nejvíc?

Kdysi to bylo tak, že když už někdo vyjel do zahraničí, odlepil třeba nějakou exotickou etiketu a přivezl ji. Nejvíce si asi cením těch, které jsem od někoho dostal. To jsou pro mě ty nejhezčí. Ale dnes už pravá sběratelská vášeň chybí. Mám například kolegu z Polska nebo z Litvy, který objede Afriku a přiveze etikety za deset tisíc. Je to hlavně o penězích. Kdo má peníze, může si koupit kdeco. Ale například se mi podařilo získat etiketu z piva, které si speciálně nechala udělat jako vánoční reklamu jedna hlučínská firma, která obchoduje s odpadky. To je sběratelství, které se mi líbí. A ne když někdo napíše, že prodá etikety za dvě stě euro.

Za kolik se vlastně pivní etikety prodávají?

Neviditelná ruka trhu. Kupoval jsem například jednu etiketu i za osm set korun, ale to není každý den. Takové si koupím tři za rok a jsem spokojený. Kdysi se vyměňovaly, dnes se všechno prodává. Částečně to chápu. Každý hledí na ekonomiku a pro pivovar jsou to náklady. Etiketa, která stála pár haléřů v době, kdy jsem začínal, se dnes prodává za pět korun. To potom dnešní mladé lidi odradí.

Mezi mladými lidmi v Ostravě už o váš klub není zájem?

Ubývá nás. Klub funguje od roku 1967, dnes máme asi čtyřicet členů. Já patřím ve svých pětapadesáti letech k nejmladším. Je to výjimka, když se objeví mladí. Nevím proč, asi mají jiné zájmy. Byli u nás mladí kluci, ale brzo skončili. Možná se dali spíš na pití piva.

Přesto ale zůstává jarní burza, kterou organizuje váš klub, jednou z největších v republice.

Společně s pražskou. Ale pro zahraniční sběratele se ta naše stala postupem času největší. Pravidelně jezdí do Ostravy sběratelé ze Slovenska, Polska, Litvy, Běloruska, Holandska a dalších zemí. Letos jsme tam měli osmasedmdesát stolů a přes třicet ubytovaných lidí. Někteří k nám jezdili už za mlada, dnes mají dvacetileté děti a jezdí pořád, i s manželkami.

Kdo bude pokračovat ve vaší sbírce?

Nikdo. Až skončíme my s bráchou, tak to skončí. Můj i jeho syn jsou sportovci a nemají o to zájem, nic jim to neříká. Možná je to také tím, že sami vidí, jak se tomu hodně věnujeme, jak manželka někdy nadává, že jsou všude rozdělané etikety, takže ta reakce může být spíše opačná.

Sbíráte pivní etikety. Máte rád i pivo?

Vždycky říkám, že kdyby záleželo na mně, tak je v republice jeden minipivovar a ten vaří pivo jednou za rok. Rád ochutnám nějaké speciální pivo, nebo si dám někdy pivo na chalupě, když něco dělám, ale pivař nejsem.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Taťjana Kittrichová


Z nejméně patnácti druhů piv a bohaté nabídky zvěřinových lahůdek si budou moci vybrat návštěvníci Zvěřinových a pivních hodů, které se uskuteční v sobotu 19. června v prostorách zábřežského plaveckého areálu.

Pořadatelé slibují chmelový nápoj z produkce domácích i zahraničních pivovarů a k němu kančí pečeni, zvěřinový guláš nebo klasickou šípkovou.

Kromě dobrého jídla a pití čeká na dospělé bohatý program. Namátkou budou moci zhlédnout exhibici thajského boxu, vyzkoušet si paintballovou střelnici, ale jsou pro ně připraveny také různé soutěže a v neposlední řadě i zápasy dívek v čokoládě.

Zkrátka nevyjdou ani děti, které budou mít vstup do areálu zdarma. Budou se moci účastnit pohybových aktivit, budou plnit nejrůznější soutěžní úkoly na stanovištích nebo uvidí výcvik dravých ptáků.

O hudební doprovod se v průběhu odpoledne postará country skupina Hubertus, kterou večer vystřídá rocková formace Atom .

Akce na bazénu začíná ve 13 hodin a potrvá až do půlnoci. V případě hrozícího deštivého počasí ji přesuneme do prostor kulturního domu,“ upřesnil jednatel pořádající Zábřežské kulturní Zdeněk David.

Zdroj. Šumperský deník.cz | Autor: Petr Krňávek



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI