Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Pivo a ženy: přirozená rozkoš

[pondělí, 5. květen 2008]

Světe, div se, malé množství piva zabraňuje ukládání tuků v těle.

Je zajímavé, že některé dívky a ženy skutečně nemají rády pivo. A na druhé straně jsou ty, které pivo umí náležitě ocenit. Musím říci, že jsem měl na vysoké škole i kolegyni, která byla naprosto schopna konkurovat nám klukům a mnohdy nás i "zahanbit". Deset desítek v jejím podání nebylo žádnou výjimkou. Ale ona byla skutečný unikát, který se hned tak nevidí, a to nejen v pití piva. Kdo chce vidět vrchol erotického zážitku pití piva v podání ženy, tak ať si okamžitě pustí mistrovský Menzelův film Postřižiny a kochá se pohledem na mladou a krásnou Magdu Vášáryovou, s jakým gustem pije to dobře vychlazené postřižinské pivo. Jestli vás toto nevzruší, tak již skutečně nevím, co by mohlo...

Madonno, jdeme na jedno!

Protože jsem měl možnost pracovně procestovat spoustu zemí světa, hlavně tedy těch vyspělých (míním Velkou Británii, USA, Německo, Nizozemsko, Švýcarsko atd.), mohl jsem se zájmem pozorovat dívky i ženy v různých podnicích, ať již vyšší či nižší třídy, jestli si pivo objednají či nikoli, a také kolik jej vypijí. Nejvíce se této radosti oddávají právě ve Velké Británii. Proto mě ani nepřekvapilo, že britští sládkové dostali takovýto zajímavý úkol. Mají uvařit pivo určené speciálně pro ženy. Vyzvala je k tomu historicky první předsedkyně britské organizace, která vznikla za účelem propagace lahodného chmelového moku.

"Mýtus, že je pivo výhradně mužskou záležitostí, vládne mezi lidmi až příliš dlouho. Je potřeba s tím něco udělat," míní čtyřiačtyřicetiletá učitelka Paula Watersová. "Požádali jsme o spolupráci několik pivovarů a nyní čekáme, který si nenechá ujít šanci na úspěch a výrobu nového piva pro ženy zahájí. Půjde tak o vůbec první fem-ale (female = ženský, ale = pivo) na světě," prozradila paní Watersová. Členové skupiny, která kampaň organizuje, doufají, že se jim podaří zatraktivnit mezi lidmi především skutečně dobrá piva, která se za pojmenování pivo nemusejí stydět. "Chytili jsme se výroku zpěvačky Madonny, která prozradila, že nedá dopustit na klasické britské hořké pivo, na takzvaný bitter," uvedla Watersová, která v rámci kampaně požádala zpěvačku o spolupráci. Zatím neúspěšně.

"Nabídli jsme Madonně čestné místo v porotě v rámci Britského pivního šampionátu, ovšem bez jakéhokoliv úspěchu či odpovědi. Přitom jde o největší pivní festival na světě, na němž se objevuje více než sedm set značek piv a jablečných moštů od výrobců z celého světa," říká odbornice na pivo. Watersová také věří, že o úspěchu ženského piva na trhu rozhodne jen férová konkurence s ostatními značkami piv.

Není nutné zdůrazňovat, že pivo má blahodárné účinky na lidské zdraví. Samozřejmě, pokud je konzumováno v rozumné míře. Vědci z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze nyní zjistili, že pití piva může mít pozitivní vliv na ženský organismus v klimakteriu. Pivo totiž obsahuje fytoestrogeny, tedy látky podobné ženskému hormonu estrogenu, jehož produkce během klimakteria klesá a řada žen musí pro zmírnění postmenopauzálních symptomů doplňovat hormony formou chemických produktů. Potřebné estrogeny by však mohly ženy získávat pitím speciálního piva, na jehož výrobě nyní vědci pracují. Více k tomu říká Karel Kosař, ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze: "Fytoestrogen, který se nalézá v pivu, má identické složení jako ženský estrogen. Naším úkolem je vyrobit nízkoalkoholické pivo s vyšším obsahem fytoestrogenů. Jejich vyšší obsah povede ke zlepšení zdraví žen v období menopauzy. Očekáváme, že to povede i ke zpomalení řídnutí kostí, což je negativní fenomén menopauzy."

Vy jste ale hustá

Přestože patnáct procent žen podle průzkumu agentury Stem/Mark pravidelně pije lahvové 10° pivo (točené jen 5 % žen), mnohé z nich si neuvědomují významný zdravotní rozdíl mezi nadměrnou a mírnou spotřebou piva. Pochopení zdravotních předností tradičního českého nápoje by mělo vést na jedné straně k omezení konzumace tam, kde má nadměrné pití piva blízko k alkoholismu, na druhé straně k definitivnímu zařazení mírné spotřeby tohoto nápoje do pitného režimu žen v zájmu jejich zdraví.

Tak jako je spotřeba piva nevyvážená, tak je nevyvážený i celý pitný režim. Pijeme málo a v nevhodné skladbě. Jen málokterá žena vypije denně 2 až 2,5 litru vody ve vhodných nápojích (pozor - pivo obsahuje 92 % vody), zato hodně vypijí silně močopudných nápojů s kofeinem, které je vlastně odvodňují, tedy vysušují (káva, skupina colových nápojů), a vysokoenergetických limonád slazených cukrem. Pivo není zdaleka tak energetické, jak se ženy domnívají. V půllitru desítky je v průměru okolo 200 kcal energie, zatímco v půllitru ovocné šťávy nebo mléka okolo 250 kcal a v půllitru vína dokonce 300 kcal energie. Podíl energie z cukrů na celkovém obsahu energie v pivu je 60 %. Pivo přitom obsahuje jak cukry jednoduché, které se spalují rychle, tak "pomalé" cukry, tzv. dextriny, z nichž se uvolňuje energie ještě dlouho po požití. Tím zajišťuje dodávku energie do těla nejen těsně po napití, ale i později. Cukry se v těle nehromadí, rovnoměrně se spalují a nepřeměňují se v obávaný tuk.

Malé množství alkoholu v pivu není z energetického hlediska vůbec na závadu. Právě naopak! Při odbourávání alkoholu účinkem enzymu dehydrogenázy vznikají volné radikály, které vstupují do rozkladných procesů tuků, a tím urychlují jejich energetické využití, namísto aby se tuky ukládaly. Proto začínají dietologové doporučovat fyzicky aktivním ženám třetinku piva jako vhodný iontový nápoj, který prodlužuje periodu spalování tuků nastartovanou kondičním cvičením.

Co už vás přesvědčí?

Jak alkohol, tak látky z chmelového extraktu zpomalují uvolňování vápníku z kostí, které je typické zejména pro starší ženy po menopauze a může být příčinou obávané osteoporózy. Tou trpí podle posledních údajů v ČR okolo jednoho milionu osob, převážně žen. Podle prognózy tohoto onemocnění jí bude do roku 2020 trpět dokonce 1,6 milionu žen! Správný pitný režim, obohacený v rozumné míře i pivem, znamená také dostatečné zavodnění ledvin, v nichž se tak usazuje méně vápenatých solí, které jsou příčinou tvorby kamenů.

U žen, jejichž organismus odbourává alkohol pomaleji než u mužů (mají méně enzymu dehydrogenázy), se považuje za rozumnou míru spotřeby 10 až 20 gramů alkoholu denně, což je přibližně obsah alkoholu v 0,3 až 0,5 litru desetistupňového piva. To je i množství významně snižující riziko srdečně-cévních onemocnění, která se dnes nevyhýbají ani ženám.

Pro ženy obzvláště vítaný je obsah kyseliny listové - vitaminu ze skupiny B - v pivu. Ta je nesmírně důležitá zejména pro ženy v reprodukčním věku, které mohou otěhotnět. Nedostatek této kyseliny totiž prokazatelně způsobuje vyšší riziko (až o 50 %!) takových vývojových poruch u novorozenců, jako jsou rozštěpy páteře a patra. Proto těmto ženám doporučovali gynekologové přijímat listovou kyselinu v doplňcích výživy. K nim nyní přibylo pivo jako zcela přírodní alternativní zdroj s překvapivě vysokým obsahem kyseliny listové.

Z pivovarských kvasnic přechází do piva také vzácný chrom, kterého je v běžné stravě stále větší nedostatek, i když jeho denní potřeba nepřevyšuje desítky mikrogramů (miliontin gramu). Tento stopový prvek podporuje aktivitu hormonu inzulinu, regulujícího hladinu cukru v krvi. Je-li chromu nedostatek, hladina cukru může být rozkolísaná, což vede k pocitům neodolatelných chutí, zejména na sladké. Důsledkem potom bývá nadváha, s níž nezatočí žádná dieta tak spolehlivě jako obohacování stravy chromem. Proč tedy k populárním chromovým a vlákninovým tabletám tedy ještě nepřidat třetinku piva denně?

Nelze vyčerpat všechny zdravotní výhody, které mají původ ve složení piva obsahujícím více než 2000 složek. Díky širokému spektru polyfenolů a dalších rostlinných antioxidantů obsažených v pivu není výzkum tohoto moku ještě zdaleka ukončen. To potvrzuje i poslední objev ze státu Oregon (USA): V pivním moku byl nalezen nový silný antioxidant se složitým názvem xantohumol. Jeho antioxidační "síla" má být jedna z nejvyšších. Pivo je nepochybně zdravé pro ženy, které vědí, kdy s pitím přestat. A pokud to vědí, jsou též náramné společnice.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Jan Vinter


České pivo je jedinečné

[pondělí, 5. květen 2008]

První dochovaná zpráva svědčí o tom, že benediktini v břevnovském klášteře v roce 933 vyráběli pivo. Nejprve byla výroba piva výsadou měšťanů a šlechty, ve 14. století pak byly zakládány cechy pivovarníků a výroba piva se rozšiřovala do té míry, že musely být zakládány průmyslové pivovary.

O světovou pověst českého piva se vedle českých sládků, známých zejména v období první republiky v celém světě, zasloužily především specifické podmínky pro pěstování ječmene a chmele.

Typické české pivo je charakterizováno zlatou barvou střední až vyšší intenzity, je více chmelené a především spodně kvašené s nižší mírou prokvašení. Po načepování či nalití do sklenice vytváří hustou bílou pěnu. Vyznačuje se silným řízem, typickou hořkostí a plností chuti.

K výrobě sladu se používá jarní dvouřadý ječmen, k jehož pěstování jsou zejména na Moravě vynikající podmínky. Pro chmelení je příznačné používání zejména žateckého chmele z oblastí Žatce, Úštěku a Tršic.

České pivo bylo, je a já jsem přesvědčen, že i bude sociálním fenoménem a součástí naší kultury a prostřednictvím dynamického rozvoje cestovního ruchu se stávají návštěvníci České republiky nadšenými propagátory konzumace českého piva po návratu do své vlasti. Průzkumy upozorňují, že vedle historických a kulturních památek je české pivo největším lákadlem k návštěvě České republiky.

Konzumace piva a jeho účinky na lidský organismus jsou předmětem stálých diskusí nejen u nás, ale i v zahraničí. Pivo obsahuje více než 30 minerálních a stopových prvků a vitaminů, které jsou při konzumaci piva přiměřené tělesné konstituci konzumenta prospěšné lidskému zdraví. Na podporu zodpovědné a umírněné konzumaci piva vznikla v roce 2003 společná iniciativa zodpovědných výrobců piva zaměřená především na výchovnou činnost a prevenci proti nadměrné či neodpovědné konzumaci piva. Hlavním cílem této iniciativy je zabránit konzumaci piva nezletilými či řidiči před jízdou.

Čeští pivovarníci přijali rovněž v roce 2006 kodex "Péče o pivo v gastronomii", jehož cílem je uplatnění zásad správného čepování a kultury podávání českého piva.

České pivovarníky reprezentuje nejen doma, ale i v zahraničí Český svaz pivovarů a sladoven, který je kromě působení v řadě mezinárodních organizací také od roku 2006 členem organizace evropských pivovarníků Brewers of Europe, kde výrazným způsobem prosazuje zájmy českých výrobců piva, sladu a navazujících odvětví. Zde bych se rád zmínil o našem usilí o ochranu pojmu české pivo v Bruselu v rámci geografického ohraničení jeho výrobců na základě vymezení analytických a smyslových vlastností českého piva.

České pivovarnictví a sladařství se dostalo v roce 2007 na vrchol z hlediska své produkce. Podílely se na tom jak velké, tak malé pivovary. Máme radost z velmi výrazného zvýšení výroby nealkoholického piva a ze stále širší palety piv speciálních. Z čeho nemáme radost, je výrazný nárůst cen základních surovin, zejména sladu, který přímo souvisí se zvýhodňováním producentů obilovin pro účely biopaliv. Trend zvyšování produkce českého piva souvisí především s proexportní orientací českého pivovarství. Export českého piva i jeho licenční výroba v zahraničí dosáhly v roce 2007 rovněž vrcholu, čímž si Česká republika vytvořila předpoklady pro udržení mezi deseti největšími vývozci piva ve světě.

Naším společným cílem je spokojenost koncového zákazníka s produktem, na jehož technologii, která vychází z tradičních receptur, a kvalitu, která je kontrolována nejmodernějšími metodami z pohledu světového vývoje, můžeme být plným právem hrdi!

Zdroj: iHNed.cz | Autor: František Krakeš - předseda ČSPaS


První sklenici piva vypijí Češi v průměru v 18.12, tu poslední ve 22.38. V drtivé většině konzumují jen mok vyrobený v Česku. Uvedl to včera zveřejněný průzkum Kdy a kde si Evropané užívají piva, v němž našinci dobyli první příčky hned několikrát.

Studii si nechal zpracovat nadnárodní pivovarnický gigant SABMiller. Vychází z odpovědí sedmi a půl tisíce lidí v 15 evropských státech. V každém z nich oslovil 500 osob.

Češi ve srovnání obhájili pozici největších pivních pijanů. Mají-li si v nabídce alkoholu vybrat, dvě třetiny z nich volí právě sklenici zlatavého moku. Slabší, ale stále většinovou pozici, má nápoj ještě v Německu, Polsku a Maďarsku. Propadl naopak ve Francii, kde si ho zvolí jen zhruba jeden z deseti konzumentů.

Čeští patrioti

Průzkum přiřadil Čechům i další první příčku, ve vyhledávání zboží z domácí produkce. Po českém pivu u nás sáhne 91 procent oslovených, což je dvojnásobek evropského průměru. Podobně patriotisticky jako Češi se chovají ještě Belgičané, kde národní produkty volí 81 procent dotázaných, a Němci se 79 procenty. Zcela bez nacionalistické pýchy přistupují k pivu ovšem Švédové, kde přes 80 procent jeho pijanů sáhne po dováženém moku.

Studie zachytila i jiný výjimečný znak české pivní kultury, zálibu vysedávat u orosené sklenice v restauracích ve společnosti několika známých. Stejně se chovají už jen Slováci. Běžný Evropan totiž pivo popíjí mimo hostince a bary, a to doma na soukromých večírcích a při grilování v zahradách. Trend podle pivovarů stále roste, akce často organizují ženy.

Pivo k obědu

Češi jsou na špici také v kategorii sledující, zda si lidé dávají pivo v době od 12 do 13.30. V Evropě tak v průměru činí desetina obědvajících, v ČR a Španělsku 17 procent. První příčka patří Dánům, kde oběd pivem zapije 24 procent z dotázaných.

Z pohledu četnosti si Evropané zlatavý mok většinou vychutnávají dvakrát až třikrát týdně, polovina z nich k tomu volí sobotu. Výjimkou jsou Francouzi, kteří ho vyhledávají ve středu. Vůbec nejméně se v Evropě popíjí v pondělí. Za největší fanoušky nápoje z chmelu průzkum překvapivě označil Španěly, kde si ho přes 30 procent dotázaných nalije denně.

Do evropského průměru se Češi zařadili snad jen při srovnávání denní doby, kdy vypijí první pivo. Je to v 18.12, u průměrného Evropana pak 18.08. Obecně nejdříve ke sklenici usedají Dánové. Nejpozději Nizozemci. Průměrné poslední pivo je pak v Evropě vypito ve 22.10. Rekordmany ve výdrži jsou pak Němci, kteří to odloží až na 22.59.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Lenka Hloušková


Český svaz malých nezávislých pivovarů chce sjednotit všechny zbývající výrobce piva s převahou českého kapitálu. Od poloviny května proto změní stanovy. Uvnitř svazu vzniknou dvě nové sekce, které se cíleně zaměří na minipivovary a podniky s výstavem větším než 200.000 hektolitrů. Sjednocením tuzemských výrobců se posílí jejich vliv na legislativu, řekl prezident svazu Jiří Fusek. Nové stanovy schválila v pondělí 21. dubna valná hromada, do dvou týdnů je svaz předloží k registraci na ministerstvo vnitra.

Svaz v současnosti sdružuje 16 podniků s ročním výstavem maximálně do 200.000 hektolitrů. "Nově chceme motivovat ke vstupu také minipivovary dodávající třeba do jednoho či dvou hostinců, a naopak větší pivovary, které jsou ještě v českých rukou," řekl Fusek.

Pivovarů s výstavem větším než 200.000 hektolitrů a českým vlastníkem je podle něj na trhu asi osm až devět, mimo jiné například pivovary v Přerově, Jihlavě či Protivíně. Svaz se bude snažit, aby do něj vstoupily všechny.

"Hledáme vlastní formu, jak vytvářet konkurenční prostředí na trhu. Poté, co Heineken koupil pivovar Krušovice a Drinks Union, už patří zahraničnímu kapitálu kolem 85 procent tuzemského trhu. Prostor pro české pivovary se tak postupně ztrácí," dodal Fusek.

Jedničkou na českém trhu je Plzeňský Prazdroj s podílem na trhu skoro 45 procent, který vlastní druhý největší producent piva na světě SABMiller. Na druhém místě jsou Pivovary Staropramen patřící světové jedničce z Belgie InBev. Třetí je nizozemská pivovarnická skupina Heineken.

Zdroj: M&M.iHNed.cz


Společnost Anheuser-Busch ve středu vykázala nižší čtvrtletní zisk, neboť američtí maloobchodní odběratelé nakupovali méně piva z velkoobchodu.

Největší pivovarnická skupina ve Spojených státech,

zahrnující značky jako Budweiser nebo Bud Light, vykázala za první čtvrtletí pokles čistého zisku na 510,9 milionu dolarů z 517,5 milionu před rokem.

Zisk na akcii díky nižšímu počtu akcií v letošním prvním kvartále stoupl na 71 centů ze 67 centů před rokem.

Čisté čtvrtletní tržby vzrostly na 4,10 miliardy dolarů ze 3,86 miliardy v prvních třech měsících loňského roku.

Anheuser-Busch čelí celé řadě nepříznivých faktorů od

vyšších cen energie a obilovin až po posun chuti amerických spotřebitelů od tradičních domácích značek k pivům ze zahraničí, vínu, lihovinám či k malým várkám pivních "speciálů".

Anheuser ovšem získal akciové podíly v mexickém pivovaru Modelo a čínském Tsingtao a uzavřel dohody o distribuci se společnostmi InBev, Grolsch a Hansen Natural. Tyto dohody přidaly k domácímu portfoliu Anheuseru zahraniční značky jako Corona, Stella Artois či Beck, které se tak staly zdrojem růstu v době oslabení vlastních produktů.

Zdroj: Finance.cz


Rekonstrukce bývalého pivovaru v Jindřichově Hradci je opět o něco reálnější. Zastupitelé města totiž odsouhlasili vznik obecně prospěšné společnosti "Dům gobelínů, kulturních tradic a řemesel", jejíž založení bylo jednou z podmínek při žádostech o dotace z operačního programu na obnovu tradičních řemesel.

Nová společnost ve stoprocentním vlastnictví města ovšem umožní nejen přístup k penězům, ale zároveň by měla poskytovat lepší kontrolu nad využitím prostor. Konkrétní záměry, spojené s přesunutím tradiční gobelínky do areálu bývalého pivovaru, prozradil jindřichohradecký místostarosta Alfred Němec: "Prostory by jednak mohly sloužit k výstavě děl, ale také jako živá galerie, kde by byla vidět výroba gobelínů. Návštěvníci a zájemci o tento druh práce by mohli vidět, jak takový gobelín vzniká a jak pracná je rekonstrukce a zachránění starých gobelínů."

Právě živost a autentičnost by přitom měly do Jindřichova Hradce nalákat nové turisty a zdejší tradiční výrobě gobelínů dodat novou tvář. Nově upravené prostory bývalého pivovaru by navíc pomohli vylepšit prohlídkovou trasu, která vede od zdejšího zámku přes jezuitský seminář s Muzeem Jindřichohradecka až po jezuitskou kolej, kde má své sídlo Národní muzeum fotografie.

Rekonstrukce všech zmiňovaných objektů město podle odhadů přijde na více než 100 milionů korun. Zhruba než 90 procent této částky by přitom mohly pokrýt právě dotace.

Zdroj: Rozhlas.cz


Klasická česká technologie a tomu odpovídající vyšší cena. S těmito parametry se stále více prosazují v zahraničí tuzemské malé pivovary. Jejich export tak už neroste jen prodejem piv nižších tříd v zahraničních obchodních řetězcích, ale i stále větším zájmem o dražší prémiové moky. Někde, jako třeba v případě Ruska a humpoleckého Rodinného pivovaru Bernard jde přitom o nejdražší české pivo na tamním trhu.

Český svaz malých nezávislých pivovarů tak odhaduje, že letos vzroste export osmnácti členských firem v průměru o dvacet procent.

Česká kvalita

"Vyvážet do řetězců za nízkou cenu, je krátkozraké. A ničí to pověst českého piva," říká prezident Svazu malých pivovarů a spolumajitel Pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. Loni z celkové produkce 167 tisíc hektolitrů vyvezl do desítky zemí 20 tisíc hektolitrů, letos očekává nejméně 25 tisíc.

"Nám celková výroba letos narůstá o 25 procent, export tomu bude zhruba odpovídat," přidává se spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard. Už dnes vyváží na Slovensko, do Německa a dalších více než deseti zemí 12 procent z celkové produkce 156,5 tisíce hektolitrů.

A takový Američany ovládaný Pivovar Herold z Březnice loni vyexpedoval za hranice, především do Anglie, 40 procent své celkové výroby a letos podíl podle ředitele Davida Porteouse vzroste zhruba na padesát procent. Ani on neprodává lacino. V Anglii někde i za dvě libry, srovnatelně s nejdražšími tamními značkami.

"Levné pivo si může zákazník koupit kdekoliv. V tom konkurují hlavně laciná polská piva. Naše šance uspět je ale založena na tradiční české kvalitě, a tedy za odpovídající cenu," říká Porteous.

Touto cestou chce nyní jít i Pivovar Jihlava. Ještě v roce 2006 vyvážel přes svého jediného importéra a zároveň většinového spoluvlastníka, jímž je belgický Bockhold N.V., do zahraničních řetězců 70 procent z celkové výroby 280 tisíc hektolitrů.

Loňským odchodem Belgičanů přišel jihlavský Ježek prakticky o veškerý export a výroba klesla na necelých 100 tisíc hektolitrů. Většinový podíl nyní vlastní tuzemské uskupení K Brewery a mění se i exportní strategie.

"Hledáme nové obchodní partery. Tradiční, a tedy i cenou odpovídající české pivo, to je jediná cesta," říká ředitel pivovaru Jan Kylberger.

Soupeření s kolosy

Malé pivovary, tedy ty, které vaří ročně do 200 tisíc hektolitrů, se podílejí na celkové české roční produkci 16 procenty. Všech 49 průmyslových pivovarů v zemi vyprodukovalo loni 19,9 milionu hektolitrů piva, z toho nynějších 32 malých pivovarů něco přes 3,2 milionu hektolitrů.

Zatímco ale zavedené exportní giganty typu Plzeňského Prazdroje, Staropramenu či Budějovického Budvaru využívají už dávno budované prodejní sítě v cizině, ti malí začali s exportem většinou až po našem vstupu do Evropské unie.

Nadnárodním kolosům nemohou malé pivovary konkurovat ani produkcí a často ani cenou. I to je jedním z důvodů, proč se snaží prosadit dražšími originály. A to i v cizině.

Celková produkce tuzemských pivovarů byla sice necelými dvaceti miliony hektolitrů rekordní, ale doma z toho prodaly firmy 16,3 milionu hektolitrů, což je v porovnání s předchozím rokem jen o 0,3 procenta více.

Větší úspěchy zaznamenal právě vývoz - narostl o 1,6 procenta na 3,6 milionu hektolitrů.

Největší podíl z této sumy už tradičně připadá na Plzeňský Prazdroj, který z necelých devíti v Česku uvařených milionů hektolitrů vyvezl 850 tisíc hektolitrů zlatavého moku za hranice.

Zdroj: M&M.iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Cena piva v rukou nejvyšších funkcionářů KSČ a mnohdy bídná kvalita pěnivého moku. I tak vypadá historie piva v Česku. Novinky přinášejí pohled do minulosti, jak se vyvíjela průměrná cena lahvové desítky v obchodech za uplynulých téměř padesát let.

V roce 1961 si zákazník mohl na lahvové desítce pochutnat v průměru za tehdejší 1,70 Kčs. Podle údajů Českého statistického úřadu se pak přes dvě desetiletí cena vůbec nezměnila, až mezi v roce 1984 podražila na 2,50 Kčs, kde zůstala až do revoluce.

Rozsáhlé změny přinesla až devadesátá léta, jak do kvality, chuti, množství značek a samozřejmě i ceny.

O ceně se rozhodovalo na ÚV

"Cena byla dříve politickou otázkou,“ řekl Jan Veselý, ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Novinkám prozradil, že jeden čas působil jako cenový gestor. "Nejvyšší stranické orgány rozhodovaly, zda pivo podraží a o kolik. Mě pak na několik dní zavřeli do zámku v Kolodějích a podle určitého vzorce jsem dělal cenu piv v celé republice,“ vysvětlil Veselý.

Graf

Jak dále vysvětlil, znamenalo to, že měl například nakázáno, aby lahvové pivo mělo stát jako v hospodě čtvrté cenové kategorie. Podle podobných pravidel pak stanovil veškeré ceny. "Poté přišla komise, která vše zkontrolovala a popřípadě udělala ještě nějaké úpravy,“ dodal odborník.

Podle něj ale některé změny nebyly v souladu s pravidly, podle kterých se měl sám řídit. Posléze se dozvěděl, že ceny nakonec upravil i sám tehdejší generální tajemník KSČ Miloš Jakeš.

Ceny uvedené v článku jsou průměrem všech lahvových piv s obsahem alkoholu 3,4 až 4,1 %, které bylo možné zakoupit v obchodech od roku 1961. Vyplývá to ze statistiky Českého statistického úřadu. Co do značek jsou v průměru započítány piva velkých pivovarů, ale i menších regionálních.

S cenou vzrostla i kvalita

Zdražení o stovky procent během jednoho desetiletí se může zdát příliš agresivní, ale s cenou rostla především kvalita. "Všechno v devadesátých letech podražilo, ale růst cen u piva byl v zásadě pomalejší než u jiných potravin,“ komentoval Veselý.

Podle něj si navíc v současnosti může každý koupit ze svého platu více piv než za minulého režimu, kdy o cenách piva rozhodovali funkcionáři KSČ. Kvalita piva navíc podle něj byla tehdy rozličná. "Lidi v obchodech otáčeli lahve hrdlem dolů, aby zjistili, zda v ní nejsou usazeniny. Trvanlivost piva byla kdysi jen sedm dnů,“ připomněl Jan Veselý.

V minulé éře působilo v tehdejším Československu na osm velkých pivovarních podniků, rozdělené byly podle krajů.

Pivo "PITOMOST"

Pamětníci si jistě vzpomenou na takový unikát, jakým bylo Pito. Název nealkoholického piva byl složen z písmen slov "PIvo“ a "auTO“.

"Vyráběl ho Pivovar Most a jelikož se nedalo vůbec pít, lidi mu říkali pitomost,“ dodal Veselý.

I v současnosti je ale možné narazit v obchodech na piva pochybné kvality. Jedná se především o "neznačková piva“ za velice nízkou cenu. Dohromady je pak možné zakoupit kolem 400 druhů nejrůznějších piv.

Zdroj: Novinky.cz


Znalcům piva chybí vzorky z Antarktidy

[pondělí, 28. duben 2008]

Znalci zlatavého moku z jihlavského Svazu pivních turistů přijeli v neděli z Komárna ze setkání s maďarskými kolegy.

Obě skupiny polečně navštívily minipivovar Sigip na maďarsko-slovenských hranicích a s jižními sousedy se u pěnivého nápoje dohodly na další spolupráci.

Za více než deset let činnosti se jihlavský spolek propracoval na republikovou špičku znalostí v oboru pivovarnictví a degustace piva. Jeho členové z nejrůznějších pramenů získávají informace a rozšiřují poznatky o výrobě piva v tuzemsku i ve světě.

Dokáží vysvětlit i technologické postupy přípravy nápojů, podobných pivu, vařené domorodci v oblastech rovníkové Afriky a mnoho dalších zvláštností kolem celosvětové produkce piva.

„Zatím nemáme vzorky z Arktidy a Antarktidy,“ posteskli si členové spolku.

V těchto dnech překročili magickou hranici degustace 1750 druhů piv z celého světa. O každé ochutnávce si vedou pečlivé záznamy.

„Letos chceme pokořit hranice dvou tisíc ochutnaných piv,“ prozradil jednatel SPT Martin Povýšil.

„Dá hodně práce shánět vzorky, které společně testujeme, ale svému koníčku se věnujeme s láskou,“ dodal jednatel SPT.

Zdroj: Jihlavský deník | Autor: Stanislav Jelínek


Prvním kolem začala v prostorách velkopopovického pivovaru soutěž o nejlepší české pivo letošního roku. Celkem do ní české pivovary přihlásily 64 značek. Letošní ročník bude mít stejně jako loni pět kategorií, informoval výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Tradičně nejvíce přihlášených je světlých ležáků - 23 značek. V kategorii světlá výčepní piva bude v dvoukolovém klání soutěžit 19 druhů, tmavých výčepních piv šest, tmavých ležáků sedm a stále populárnějších nealkoholických piv bylo do soutěže přijato devět.

Český svaz pivovarů soutěž České pivo považuje za prospěšnou pro české pivovarnictví a jako jedinou tuzemskou akci mezi soutěžemi piv ji garantuje. Výsledky testování jsou podle svazu objektivní a nestranné.

"Zkoumány jsou senzorické vlastnosti piva, kontroluje se původní extrakt, tedy zda pivo odpovídá přihlášené kategorii, dále se vyhodnocuje, která piva nejlépe chutnají," uvedl Veselý. Vzorky do soutěže jednotlivé pivovary neposílají, ale jsou přímo ve výrobních závodech odebírány komisí Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS). "Není proto možné vybírat ty nejlepší várky. Degustacím je přítomen notář, což podtrhuje již tradiční nezávislost a nestrannost vyhodnocovacího procesu," dodal Veselý.

Svaz chce navíc dosáhnout stavu, kdy všichni hodnotitelé budou mít degustátorské zkoušky. Zatím totiž ne všichni sládci a další pivovarští odborníci, kteří soutěžící piva hodnotí, tuto kvalifikaci mají.

Vítězem loňské soutěže se v kategorii světlý ležák stalo Starobrno Medium z pivovaru Starobrno. Mezi světlými výčepními pivy vyhrál Braník z Pivovarů Staropramen a vítězství z předchozího roku v kategorii tmavých ležáků obhájil Primátor Premium Dark z Pivovaru Náchod. Premiérovou soutěž tmavých výčepních piv vyhrál Pivovar Janáček s pivem Janáček tmavé. Rovněž poprvé v historii se soutěžilo v kategorii nealkoholických piv, kterou vyhrál Bernard Free z Rodinného pivovaru Bernard.

Druhé kolo soutěže České pivo 2008 se uskuteční 17. a 18. června opět v pivovaru Velké Popovice. Vítězové kategorií budou vyhlášeni 25. září v Praze během Svatováclavské slavnosti českého piva. Za chod, organizaci, technickou část soutěže a vyhodnocení výsledků odpovídá VÚPS.

Akce je součástí dlouhodobého projektu Českého svazu pivovarů a sladoven České pivo naše pivo. Jeho smyslem je seznamovat veřejnost s historií i současností výroby piva v českých zemích, s tím, co pivo obsahuje a jakým způsobem ovlivňuje lidský organismus, a zlepšovat image piva.

Zdroj: Marketing & Media


Čtyřdenní festival, plný rockové hudby a hektolitrů piva je téměř za dveřmi. Kulturní program bude letos hostit skutečně zvučná jmén, nově na něj přispěla i radnice. Pořadatelé očekávají, že na Lazce může přilákat až dvacet tisíc návštěvníků. Vloni tato akce vyvolala i stížnosti nekterých místních. Jak dopadne letos?

Největší akce masové zábavy v Olomouci, Pivní festival, vypukne ve středu 7. května a bude čtyři dny středem dění na Lazcích.

Pořadatelé čekají hodně přes deset tisíc návštěvníků. S touto skutečností musí počítat jak policie, tak i obyvatelé Lazců. Vloni se akce konala na Lazcích poprvé a pokud jde o veřejný pořádek obešla se bez větších problémů.

Divokej Bill, Peha, No Name, Kryštof, Support Lesbiens – na letošním ročníku Olomouckého pivního festivalu se představí špička české a slovenské hudební scény.

Účast takových jmen se samozřejmě projevila na celkovém rozpočtu přehlídky. Ten je v historii akce rekordně nejvyšší. Letos s ním organizátorům významně pomohlo i město Olomouc.

„Rozsah opatření je plánován ve zhruba stejném rozsahu jako v loňském roce. Policisté ve spolupráci s městskými strážníky budou dohlížet na veřejný pořádek a dodržování nočního klidu. Pokud by docházelo k nějakým výtržnostem budou připraveni adekvátně zakročit,“ řekla mluvčí olomoucké policie Jitka Dolejšová.

Pivaři mi vadí

„Nedalo by se něco dělat a najít jiné místo pro konání pivního festivalu? Tento rok bude naneštěstí opět čtyřdenní,“ svěřila se Olomouckému deníku s obavami paní Grygová z Olomouce.

„Torzo, které zbylo z kdysi skutečné funkční dostihové dráhy, je jednak řadu dní nepřístupné už před zahájením akce kvůli montáži stánků a přípravě areálu, po akci je to zasviněné místo, kde musí člověk dávat pozor na to, kam a hlavně do čeho šlape. Vždyť pivo se může pít kdekoliv, zelená louka k tomu není zapotřebí,“ dodala čtenářka Grygová.

Lazce si nestěžují

Náhodně oslovení obyvatelé Lazců se ale festivalu nijak neobávají. Na akci si nestěžovala mladá maminka, která na Lazcích bydlí.

„Moji rodiče, kteří mají byt přímo u baseballového hřiště, si však na hluk stěžují často. Festival trvá pár dní, tak se to dá vydržet. Chápu, že město nemá jiné vhodné prostory, kde takové akce pořádat. Lidé to prostě musejí nějak přetrpět,“ řekla Olomoučanka.

Podobný názor zastává také seniorka Dobroslava Vozarová, která bydlí přímo v Lazecké ulici.

„Nevadí mi hluk z pivního festivalu a ani z cirkusů, které tady občas hostují. Žiji tady od mých deseti let, takže pamatuji dobu, kdy se na místní dráze pořádaly dostihy. Bývala to obrovská událost pro celé město. Je škoda, že už tady nic takového není,“ posteskla si Vozarová.

Zdroj: Olomoucký deník


Kelemenová: Podlužan je mrtvý

[pondělí, 21. duben 2008]

Trachta břeclavského piva byla vskutku stylová. Poslední bečku spojenou s veřejným rozloučením s Podlužanem totiž uspořádal břeclavský hostinec Hanačka. Jeho majitelkou je Olga Kelemenová, která provozuje i známé břeclavské pohřebnictví.

„Naše hospoda byla tradičním výčepem Podlužanu. Břeclavské pivo brala už od třicátých let, kdy ji děda s mojí babičkou otevřeli. Není divu, vždyť její otec byl tehdy ředitelem břeclavského pivovaru,“ vzpomínala Kelemenová.

Dodnes ji mrzí, že tradice vaření piva z města zmizela. „Vaření piva dělalo Břeclavi velkou slávu. Než ovšem začali komunisté vařit patok. Po revoluci se bohužel nenašel nikdo, kdo by chtěl pivovar postavit na nohy. Spíše naopak. Vystřídali se v něm lidé, kteří na něm chtěli zbohatnout a spíše ho vytunelovat,“ hodnotí s odstupem pravnučka někdejšího ředitele.

Pivovar s bohatou historií prodal stát novým majitelům v roce 1994. To se se mu stalo osudným. Poslední várka piva byla v Břeclavi vyrobena v roce 1996. Dnes je z části pivovaru šicí dílna. A další prostory stále čekají na využití.

„Je to škoda, hlavně v devadesátých letech to byla úžasná éra. Pamatuji si, že když jsem v roce 1992 přebírala hospodu, dělali jsme za den takový obrat, jako dnes za tři,“ vracela se zpátky Kelemenová. Dodnes je přesvědčená, že Podlužan tak neslavně dopadnout nemusel. „Kdyby přišel někdo schopný, kdo by nechtěl hned vydělat, mohlo to dopadnout jinak. Kančí obora má výbornou vodu, která hned tak někde není. Na tom se dalo stavět,“ připomněla.

Podle ní je chyba, že si lidé na Břeclavsku více nehledí osvědčených tradic. „Mrzí mě, že se u nás ztrácí tradice. Že lidé kvůli dvěma korunám budou klidně chválit japonské pivo, i kdyby to byla voda z kaluže,“ vyjádřila se pětatřicetiletá žena, která chce známou břeclavskou hospodu i bez Podlužanu za každou cenu zachovat.

„Snažíme se zuby nehty. Myslím si, že i radnice by měla dávat vydělávat hlavně břeclavským firmám. A každý Břeclavák by měl podporovat vše břeclavské,“ uvedla.

Ve své hospodě už dvanáct let čepuje Starobrno. „Bylo nám nejbližší, je to jihomoravský pivovar. Kdyby ale existoval Podlužan, točili bychom Podlužan. Možná už by nebyl jediný, ale určitě bychom se místní pivovar snažili jako odběratelé podpořit,“ řekla.

Myšlenka na oživení Podlužanu je ovšem podle ní dnes už mrtvá.

S takovým bláznivým nápadem by musel přijít hodně bohatý člověk a velký patriot. A takový už dnes není. Není to reálné,“ myslí si Kelemenová.

Zdroj: Břeclavský deník | Autor:

Michal Šupálek


Místní podnikatelé se rozhodli vrátit Bruntálu po šedesáti letech vlastní pivo. Měli by však nejen rozšířit počet malých pivovarů v zemi, ale zároveň koketují s myšlenkou použít při výrobě jednoho z druhů chystaného piva i léčebnou vodu z lázní v blízké Karlově Studánce. „Pivo se vařilo v Bruntále téměř čtyři sta let. Jenomže v roce 1958 vše skončilo. Byl to jak důsledek toho, že po válce museli Němci z Bruntálu pryč, tak nových komunistických pořádků,“ říká Petr Andrle, člen družstva Návrat k pramenům, které hodlá do roka vzkřísit existenci bruntálského piva.

Bruntálské zámecké? Nebo Velmistr?

Sdružení má podobu sociálního družstva, pro něž není přední velký zisk, ale minimálně jednu třetinu jeho pracovníků budou tvořit zdravotně postižení lidé a senioři.

Nadšenci nechtějí konkurovat velkým pivovarům. Chtějí především dát Bruntálu zajímavost v podobě vlastního piva v příjemné vlastní hospůdce, kde budou i pivo vařit.

„Předběžně už i uvažujeme o názvu. Padají takové návrhy jako Bruntálské zámecké, které by připomínalo, že na zahradě bruntálského zámku stál kdysi pivovar řádu německých rytířů. Dalším z podobně odkazujících názvů je Velmistr,“ říká předseda družstva Oldřich Kodeda.

Petr Andrle doplňuje, že v hlavách nadšenců je i pivo, pracovně nazvané Lázeňské, při jehož výrobě by pivovar používal pramenitou vodu z lázeňské obce Karlova Studánka.

„Myslím, že v republice neexistuje pivo, které by se dělalo z léčivých pramenů,“ říká Petr Andrle.

Podotýká, že minipivovar by měl i vlastní místní speciality k jídlu. „Chtěli bychom se pokusit dodávat pivo i drobným podnikatelům na venkově.“

Z dob, kdy se ještě v Bruntále vařilo pivo, se dochoval slogan „O muzice, o bálu, chutná pivko z Bruntálu“. Podle pověstí se naučili první bruntálští osadníci vařit pivo od Keltů, kteří zde žili poschováváni v lesích. Právo vařit pivo mělo v Bruntále už na sklonku 13. století 109 domů. Záhy začala vařit pivo na svých statcích i šlechta a panský pivovar zřídil v Bruntále v letech 1556-1557 Jan starší z Vrbna. Další zmínka o pivovaru ve městě pochází z roku 1568, kdy Bernard mladší z Vrbna přenechal pivovar městu za čtyři vsi. Nový panský pivovar byl v Bruntále postaven roku 1653 Řádem německých rytířů.

Unikátním záznamem v bruntálských urbářích je přehled, kolik se toho vypilo a snědlo v bruntálském zámku v roce 1656. Starý měšťanský pivovar byl roku 1864 pronajat a posléze roku 1870 prodán Nathanu Hamburgerovi. Výroba piva byla však i nadále ztrátová, a nakonec došlo v roce 1908 k jejímu zastavení.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Petr Broulík


Buštěhradský pivovar je na prodej. Jeho majitel, firma Level, která ho chtěla zbourat a v areálu postavit byty, podlehla nátlaku místních obyvatel, památkářů a města. Ti proti demolici historických budov sepsali petici. Podepsalo ji kolem šesti stovek lidí.

„Pro areál nemáme uplatnění, ve své současné podobě a technickém stavu je pro nás nevyužitelný, proto jsme se rozhodli nabídnout jej k prodeji,“ uvedl člen představenstva firmy Vlastislav Paseka. Kolik bude firma za areál chtít, nezveřejnila.

„Firma je připravena jednat o ceně s kýmkoli. Město o koupi ale zatím neuvažuje,“ řekl starosta Buštěhradu Václav Nový.

„Podle mne jde o promyšlený úskok. Level bude požadovat nesmyslně vysokou částku, kupec se nenajde a firma to využije jako argument, že o pivovar nikdo nemá zájem a musí ho zbourat,“ uvedl kladenský architekt František Müller, který s demolicí areálu nesouhlasí.

Členové občanského sdružení Buštěhrad sobě, kteří proti demolici pivovaru nejvíce protestovali, rozhodnutí firmy vítají. „S vývojem událostí jsme spokojeni, snad se teď bezprostředně nemusíme obávat demolice. Máme naději, že pivovar by mohl být zachráněn a opraven. Doufáme, že se kupec najde,“ uvedla členka sdružení Daniela Javorčeková. Jeden z nejstarších pivovarů v České republice fungoval už v patnáctém století, současnou barokní podobumu dala přestavba podle plánů Anselma Luraga. Státem chráněná je však pouze jedna budova z celého areálu. Firma Level se objekt kvůli špatnému technickému stavu nejdříve pokusila prodat. Protože nenašla kupce, rozhodla se jej zbourat. Na místě chtěla postavit repliku pivovaru, v němž by byly byty.

Zdroj: MF Dnes.cz


Máte chuť na pivo? Jděte do muzea

[čtvrtek, 17. duben 2008]

Tři druhy piva dostanou k ochutnání návštěvníci Chmelařského muzea v Žatci. Sami určí, které jim chutná nejvíc. Ve druhém kole malé degustace pak musí podle chuťových vjemů rozhodnout, které pivo je to, které zvolili. „Když úkol splní, dostanou od nás glejt, že jsou mistrem chuti,“ říká manažer muzea Vladimír Valeš.

Degustace piva je jednou z novinek, kterou letos nabídne největší chmelařské muzeum na světě. Stovky exponátů v bývalém skladu a balírně chmele v Žatci zabírají 2500 metrů čtverečních. Letošní sezónu zahájí muzeum 3. května, kdy zároveň proběhne zábavné odpoledne Chmelfest, provoz potrvá až do října. Návštěvníci letos nově uvidí třeba i staré železniční pražce. Jak souvisí s pěstováním chmele? „Zjistili jsme, že to byl jeden ze způsobů, jak kdysi kotvili chmelnice. Častěji se ale používaly velké kameny,“ vysvětlil Valeš.

Většinu exponátů muzeum získalo před jedenácti lety při otevření. Nyní se objevují tak dvě novinky za rok. „Jsme rádi, že nyní máme nový zdroj. Pána v Zeměchách na Lounsku, který má sběrné suroviny a lidé mu tam občas dají věci, které je mu jako chmelaři líto vyhodit. Od něj je třeba stroj na postřik, který ve chmelnici tahali koně,“ uvedl Valeš.

Chmelařské muzeum v Žatci patří k několika málo institucím na světě, které se věnují výlučně chmelařské historii. Další jsou v Německu, Belgii nebo USA. „Jsou tu unikátní věci, jako třeba lis z roku 1890. Ojedinělé je ale i samotné muzeum, v němž se chmel kdysi opravdu upravoval. Třeba v bavorskémWolnzbachu mají krásné exponáty, ale mají je v moderní budově, které takový genius loci chybí,“ zdůraznil Valeš.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Tomáš Kassal


Na hradě Křivoklát by se po roce 2010 mělo obnovit vaření piva. Hrad je národní kulturní památkou, varna pěnivého moku proto bude ve sklepech bývalého knížecího pivovaru v podhradí. V těchto místech by měla vzniknout i restaurace s ubytováním.

Foto

Na Křivoklátě, jehož základy položil podle kronikáře Kosmase v roce 1109 český kníže Vladislav II., se pivo vařilo od roku 1517 do roku 1951. V loňském roce se do hradu symbolicky vrátilo právo várečné, bez nějž v minulosti nikdo nesměl pivo vařit.

"Nyní připravujeme dokumentaci pro stavební povolení a zajištění finančních prostředků, které by měly přijít zejména z evropských fondů," sdělil kastelán Luděk Frencl. Na dokumentaci chce přispět Středočeský kraj částkou 700 000 korun z přebytku hospodaření kraje z roku 2007. Rozdělením přebytku ve výši téměř 882 milionů korun se 14. dubna zabývalo krajské zastupitelstvo.

Obnova křivoklátského pivovaru by podle odhadů mohla stát až 80 milionů korun. V září loňského roku již rakovnický vikář Ján Petrovič požehnal základní kámen budoucího pivovaru. Stal se jím blok pískovce, který je spjat s historií Křivoklátu. Na hradě zůstal pravděpodobně po jeho přestavbě na přelomu 19. a 20. století.

Pivovar z roku 1517

První dochovaná zmínka o křivoklátském pivovaru je z roku 1547. Vařit pivo na této šlechtické usedlosti povolil Ludvík Jagellonský na začátku 16. století. Za oficiální datum založení pivovaru je považován rok 1517. Chod pivovaru zajišťovali sládci a poddaní, kteří pracovali na chmelnicích v podhradí.

Foto

V roce 1597 pivovar vyhořel při velkém požáru, který neušetřil ani královské komnaty. Další devastace přišla v období třicetileté války. Proto byl v roce 1652 postaven nový. Podle dobových materiálů se v té době na Křivoklátu ročně vařilo 54 várek a stržilo se 451 zlatých. Pivo bylo dodáváno do 13 krčem.

Velký rozmach pivovar zaznamenal od druhé poloviny 18. do 19. století po příchodu nových majitelů hradu, knížat z Fürstenberku. Byl vybaven novou varnou pánvicí a sušárnou, pro dostatek vody byl zřízen nový vodovod. Voda byla do litinové kašny na nádvoří přiváděna samospádem z několik kilometrů vzdáleného dvora Požáry.

Legenda z Křivoklátu? Dvacetistupňový Kastelán

Zatímco v roce 1877 zde zaznamenali roční výstav 8000 hektolitrů piva, po modernizaci v roce 1910 to bylo 17 000 litrů. Fürstenberkové skoupili a zavřeli pivovary v okolí, aby se tak zbavili konkurence. Po poklesu výroby v období první světové války se opět začalo na Křivoklátě vařit pivo ve větším množství - včetně vyhlášeného dvacetistupňového moku Kastelán.

Foto

V roce 1929 po prodeji hradu Křivoklát československému státu se pivovar stal součástí státních pivovarů s ročním výstavem téměř 10 000 hektolitrů piva. Fungoval až do roku 1951, kdy byl uzavřen na pokyn Národního památkového ústavu z důvodu ochrany historické památky.

Zdroj: Týden.cz | Foto: Profimedia


S originálním způsobem testování pitelnosti piva přišli japonští výzkumníci. Krysy daly českému pivu přednost před zahraničními.

České pivo má velmi vysokou pitelnost. Jednu z nejvyšších ve světě. Shodují se na tom tuzemští pivovarníci, vědci z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského i nejeden jejich kolega ve světě. A nic na tom nemění fakt, že kritérium pitelnosti nemá žádnou jednotku, nikdo ho neumí změřit. Jen ho umí tak trochu obecně popsat.

Se zajímavým testem přišli japonští výzkumníci, kteří postavili před laboratorní krysy misku s vodou a vedle s českým pivem. "Krysy se ze všeho pustily nejdřív do toho piva. Ale když pak vědci vyměnili české pivo za jiné zahraniční, daly krysy přednost vodě," popisuje s úsměvem kvality našeho moku Kosař. "Teď je otázka, do jaké míry to platí i pro lidi," dodává výkonný ředitel Českého svazu pivovarů Jan Veselý.

Vysoká pitelnost českého piva je jedním z argumentů předpokládaného zájmu o využití zeměpisného označení České pivo, jehož registraci letos připravuje Evropská unie. Ochranné označení má dát na etiketách vědět zákazníkům, že kupují to pravé pivo z Česka, uvařené výhradně z tuzemského ječmene, chmelu, zdejší vody, kvasnic a hlavně výhradně naší technologií, zejména důkladně provařeným rmutem.

"Vysokou pitelnost našich piv uznávají i ve světě. Už na předloňském jednání Evropské pivovarnické konvence v Edinburghu jsem byl vyzván pitelnost českého piva podrobněji popsat," říká znalec a výzkumník Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS) Josef Škach.

Popsat pitelnost ale nebylo jednoduché ani pro pivního vědce. Pitelnost, tedy jakýsi popis vlastností piva po opakovaném napití, překládají v zahraničí nejčastěji jako "drinkability" Zahrnuje nejrůznější vjemy a senzorické posouzení. "Z obecného hlediska se používá vyjádření - příjemné a bezpečné, zdravotně nezávadné pro pití s určitými fyzikálními, chemickými a biologickými vlastnostmi," vysvětluje šéf VÚPS Karel Kosař. Zkrátka - po vypití prvního českého piva má konzument potřebu si dát další, i když už nemá pocit žízně.

Česká pivní klasika je i v čase moderních technologií, pivní globalizace i nejrůznějších speciálních piv pro tuzemské pivovary potřebou číslo jedna. Pro malé minipivovary i giganty na trhu.

"Za všech okolností se snažíme o zachování všech atributů tradičního vaření. Zákazník - našinec i cizinec - právě tohle vyžaduje," říká Martin Vávra, sládek pražského minipivovaru Pivovarského domu s roční produkcí tisíce hektolitrů.

A jasno má i vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Jan Hlaváček, který řídí výrobu skoro devíti milionů hektolitrů. "Česká technologie, české suroviny, to je základ na kterém všichni stavíme. A kdo říká, že se pitelnost nedá měřit? Dá se přece měřit vypitým množstvím. Tedy těmi sto šedesáti litry na hlavu v Česku," říká sládek Hlaváček.

Zeměpisné označení České pivo má na rozdíl od dvou předchozích pivních registrací v Evropské unii - Bavorského a Brémského piva - přesně a do detailu popsanou specifikaci. Označení například nebudou moci užívat licenčně vyráběná piva z produkce Prazdroje, Staropramenu a Drinks Union. "Náš Pilsner Urquell má ale i tak sám o sobě renomé českého piva," neztrácí optimismus Hlaváček.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Mnoho let již na svou rekonstrukci čeká chátrající areál barokního pivovaru stojící mezi Dolním náměstím a třídou Svobody. Nyní to přece jen vypadá, že by budova z roku 1706 se vstupem z Lafayettovy i Uhelné ulice mohl dostat konečně novou tvář. Její majitel by zde chtěl vybudovat garáže a obchodní centrum.

Otázkou však zůstává, zda se na podmínkách rekonstrukce zachovávající historickou hodnotu stavby dohodne nynější majitel spolu s památkáři a olomouckým magistrátem.

Vlastníkem historického pivovaru a navrhovatelem jeho nového využiti je společnost Měšťanský pivovar Olomouc, která by chtěla v suterénu budovy postavit garáže a nad nimi obchodní centrum. Rozsáhlé podkroví hlavní budovy by pak zaplnily kanceláře.

Památkáři se však obávají necitelných zásahů do cenné architektonické památky.

„V budově je kvůli malým barokním oknům nedostatek světla, plánovaná přestavba těchto oken by ale zcela změnila technický charakter stavby,“ vysvětlil František Chupík z z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. Dodal ale, že si pracovníci ústavu uvědomují obtíže s hledáním využití pro tak velkou budovu.

„Nechceme, aby tato památka svým špatným stavem dělala městu ostudu. Snažíme se být proto co nejtolerantnější. V některých ohledech ale ustoupit nemůžeme,“ doplnil Chupík.

Zástupci společnosti, která má zájem na rekonstrukci a využití svého objektu se chtějí ke stanovisku památkářů vyjádřit až po jeho písemném doručení.

„Nyní hledáme investora a zajímáme se o možné dotace na rekonstrukci,“ uvedla Jiřina Oslzlová, členka představenstva Měšťanského pivovaru.

Na olomouckém magistrátu zatím řeší podmínky návrhu společnosti o novém využití budovy.

„Ve věci je podána žádost o správní řízení, v tuto chvíli posuzujeme vstupní podmínky žadatele i památkového ústavu,“ informovala Vlasta Kauerová, vedoucí oddělení památkové péče.

Zda se podmínky památkářů podaří naplnit, a kdy by se mělo tedy začít stavět, zatím jasné není.

„Budova barokního pivovaru sice není v kritickém stavu, ale prodlužováním chátrání mohou vyvstat problémy, které by rekonstrukci více zkomplikovaly. Byly bychom rádi, kdyby se tentokrát přijatelné řešení našlo,“ uzavřel Chupík.

Fotogalerie zde ...

Zdroj: Olomoucký deník | Autor: Jiří Mareček


Pitelnost piva je v současnosti v centru zájmu jak pivovarských výzkumníků a technologů, tak dodavatelů surovin pro výrobu piva a také marketingových pracovníků u nás i v zahraničí. Hledá se odpověď na otázku, co je pitelnost a proč se jí nyní věnuje výrazně zvýšená pozornost. Základním ukazatelem pro celkové posouzení piva je hodnocení po jeho opakovaném napití, pro které se používá pojem pitelnost, v zahraničí drinkability. Prozatím neexistuje její formulace, ale lze ji do určité míry charakterizovat jako příjemné a bezpečné (zdravotně nezávadné) pití s určitými fyzikálními, chemickými a biologickými vlastnostmi. Za zakladatele řešení problémů s pitelností piva je možno považovat české pivovarské odborníky P. Ferkla a J. Cuřína, kteří v roce 1979 studovali změny organoleptických parametrů piva ve vztahu k používání náhražek sladu a zkrácení doby zrání piva.

„Ve světě panuje obecné povědomí, že piva vyráběná v České republice mají vysokou pitelnost, což znamená, že pivo neslouží pouze k uhašení žízně, ale nabízí něco dalšího – příjemný prožitek – a nabádá k dalšímu napití, protože nevyvolává pocit přesycenosti," řekl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Tento názor o unikátnosti českého piva a jeho vlastnostech je přijímán i mezinárodní odbornou veřejností a důkazem může být i rostoucí obliba našeho piva především v zahraničí," dodal Jan Veselý.

„Jednotná definice pitelnosti piva nebyla dosud ani formulována, ani přijata. Z obecného hlediska se používá vyjádření ‚příjemné a bezpečné (zdravotně nezávadné) pro pití s určitými fyzikálními, chemickými a biologickými vlastnostmi‘," uvedl RNDr. Karel Kosař, CSc., ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. „Dosud však nejsou k dispozici prostředky pro obecné objektivní měření, které by tuto tezi potvrdilo, a proto je na pivovarských odbornících, aby ji potvrdili na základě obecně platných kritérií," doplnil Karel Kosař.

Klíčovou roli v ovlivňování pitelnosti piva mají technologové výroby piva. Kromě nich však konzumaci piva ovlivňuje široké spektrum profesí. Patří sem především pracovníci marketingu, restauratéři, kteří ovlivňují prostředí konzumace i jídelníček, dále politici a zákonodárci, kteří mohou regulovat legislativu spotřeby alkoholu. Svou významnou roli hrají i lékaři, neboť veřejnost citlivě vnímá informace o zdravotních účincích, a nepochybně i ekonomové s nástroji, jakými jsou cena piva a koupěschopnost, v neposlední řadě pak též média, která zprostředkovávají informace o pivu.

Aktuálnost řešení problémů s měřením pitelnosti piva nespočívá samozřejmě v diskusích o tom, které pivo je lepší. V podmínkách ekonomických tlaků je možno pitelnost (složitou rovnováhu v extraktové matrici piva) malým technickým či technologickým zásahem pozměnit, což může výrazně ovlivnit to, jak je pivo vnímáno spotřebitelem, a ve svém důsledku může změnit objem jeho konzumace. Avšak pro komplexní vyhodnocení dopadů u zákazníka zatím chybí precizní analytická metoda. Hlavní témata k řešení tohoto problému jsou proto vypracování metodiky stanovení pitelnosti piva, definice jednotky pitelnosti piva a klíčových extraktových složek jeho pitelnosti a také stabilita pitelnosti piva během skladování.

Zdroj: Heda.bloguje.cz


Čokolády s příchutí pomeranče, máty nebo chilli jsou už dobře zavedené, pivo obsažené v čokoládě však na svou premiéru teprve čekalo. Dočkalo se jí nyní v Aucklandu.

Novozélandský Auckland hostil v posledních dnech sjezd expertů na lahodný chmelový nápoj z celého světa. Jenže ti se více než pivem zabývali čokoládou s netradiční pivní příchutí, kterou na setkání přivezla Hanna Fredericková.

Zhruba čtyři stovky odborníků ze čtyřiadvaceti zemí se shodly, že jde o „výtečnou sladkost“, a vyzvaly cukráře a majitele čokoládoven ke spolupráci. Autorka pivně-čokoládové pochoutky přiznala, že se zpočátku bála, jak pivaři její sladkost, která pivo nejen obsahuje, ale tak po něm výrazně chutná, přijmou.

„Bylo těžké skloubit chuť piva a čokolády, aby byly v harmonickém poměru a ani jedna nepřevažovala,“ řekla Fredericková novinářům s tím, že dlouho vybírala z nespočtu pivních značek, které k čokoládě nejlépe sednou, až se rozhodla pro dva tmavé ležáky – Monteith´s Black a Speight´s Old Dark, které obsahují dostatek sladu.

„Nakonec se mi snad podařilo uvařit čokoládu plné chuti, v níž je ale zároveň výrazně cítit pivo,“ dodala cukrářka během setkání čtyř set odborníků na pivo vzatých.

Zdroj: Novinky.cz



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI