Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Vratné láhve na českém trhu zachraňují pivaři

Co se píše o pivovarech a pivu


Vratné láhve na českém trhu zachraňují pivaři

[čtvrtek, 1. duben 2010]

Vratné láhve jsou nejlepším obalem pro nápoje. Mají nízký dopad na životní prostředí, při jejich užití vzniká minimální objem odpadu, zaručují zachování kvality nápoje a jsou i levné. Přesto vratné láhve z našeho trhu mizí. Využívají je převážně pivovary, roli hraje zejména tradice a oblíbenost mezi českými zákazníky. Záleží tedy na spotřebitelském chování a důsledném vyžadování vratných obalů, zda se sklo vrátí také do regálů s dalšími nápoji.

Skleněné vratné láhve jsou z obchodů vytlačovány PET obaly (1), ve kterých se dnes prodává většina balených nealkoholických nápojů. "Plastové obaly však zbytečně zatěžují životní prostředí, znamenají nadměrný objem odpadů, a to i poházených po krajině. Třídění PET lahví je náročné, radnice měst si často stěžují, že lidé dávají do kontejnerů nezmáčknuté láhve, což silně prodražuje systém jejich sběru,“ upozorňuje Jitka Straková z českobudějovické pobočky Arniky. Její slova potvrzuje i studie Ministerstva životního prostředí k dopadům PET na životní prostředí, jež porovnává environmentální dopady celého životního cyklu nápojových obalů v ČR. Z hlediska energetické a materiálové náročnosti výroby, distribuce a likvidace jsou PET láhve k životnímu prostředí méně šetrné, než vratné skleněné obaly. Ze studie například vyplývá, že PET láhve takto přispívají významněji ke globálnímu oteplování, poškození ozonové vrstvy, okyselení prostředí, malé PET láhve s obsahem do jednoho litru přispívají i více k tvorbě smogu i eutrofizaci půdy než vratná skleněná láhev (2).

Poslední nápoj, který je běžně stáčen do skleněných vratných lahví, je pivo. Čeští pivaři možná nevědomky udržují v chodu poslední fungující článek systému zálohovaných vratných obalů, a tím přispívají k prevenci vzniku odpadu. Upřednostněním piva ve vratné skleněné lahvi před pivem v PET lahvi a plechovce šetří neobnovitelné suroviny (ropu v případě PET lahví a bauxit v případě hliníkových plechovek), vodu i energii. Zamezuje se tak navíc produkci nebezpečných odpadů, které jsou spojeny s výrobou nápojových plechovek.

Arnika provedla průzkum mezi pivovary z jihočeského kraje a zjistila, že PET obaly ani plechovky nepoužívají pro své produkty Pivovar Platan a Měšťanský pivovar Strakonice. Budějovický Budvar, Budějovický měšťanský pivovar (B.B.) a Eggenberg používají vedle vratného skla také plechovky. Žádný z jihočeských pivovarů nestáčí podle svých vyjádření do PET obalů.

Hlavní motivací pro využívání skleněných obalů českými pivovary ovšem není jejich šetrnost k životnímu prostředí, ale spíše tradice a obliba u zákazníků. Vyplývá to z vyjádření zástupců oslovených pivovarů, které stáčejí své produkty do skleněných lahví: "Sklo je spotřebiteli-pivaři vnímáno jako tradiční, oblíbený obal," říká Barbora Burešová ze společnosti K Brewery Trade, provozující Pivovar Platan, a doplňuje: "Nezanedbatelnou roli hraje i vysoká pořizovací cena linky stáčející pivo do PET lahví“. Skutečností také je, že skleněné láhve zachovávají kvalitu piva. PET láhve propouští kyslík a oxid uhličitý, což má vliv na chuť nápoje.

PET láhve mají také své výhody, jsou například lehké a nerozbitné. Ale i pro PET láhve platí to známé, že „všeho moc škodí“. Přestože v současnosti se podle společnosti EKOKOM v ČR recykluje 60 % všech PET lahví, stále připadá na každého občana ČR téměř 70 PET lahví vyhozených do směsného odpadu. „Planeta Země není na jedno použití. Vratný obal je ideálním preventivním opatřením z hlediska vzniku odpadu. Stát však trh s vratnými lahvemi nechal zhroutit. Špatná legislativa nutí firmy užívající vratné láhve vykupovat zpět i obaly, které nejsou jeho. Proto se má snižovat záloha na 0,7 litrové láhve na minerálky ze tří na jednu korunu. Stát selhal i dalším způsobem. Bylo jasné, že mnoho lidí bude raději kupovat nápoje v PET lahvích než ve skle. Přesto stát prodej nápojů ve skle zbytku neusnadnil,“ upozornil Milan Havel, vedoucí projektu Zdravá planeta pro zdravé děti, v jehož rámci se Arnika zaměřila na vratné obaly a další předměty běžné spotřeby. Projekt je zaměřen na propagaci trvale udržitelné spotřeby. "Chceme na příkladech z běžného života ukázat, že chovat se při každodenních nákupech zodpovědně k našemu zdraví i zdravému životnímu prostředí pro budoucí generace není nikterak složité. Stačí nakupovat s rozmyslem," uvedl Milan Havel. Projekt podpořil Státní fond životního prostředí, Ministerstvo životního prostředí a Magistrát hlavního města Prahy.

Výhody vratných lahví:

1) Vratné lahve šetří suroviny a energii

Vratná skleněná láhev spotřebuje během životního cyklu nižší množství energie než PET láhev. K úsporám energie dochází díky opakovanému použití. Suroviny pro výrobu vratných lahví se nestávají po prvním použití odpadem. Skleněná láhev je v průměru využita čtyřicetkrát, poté se dá mnohokrát recyklovat. Recyklací PET lahví už nikdy nezískáváme stejnou láhev, z recyklovaného materiálu se vyrábí textilní stříž, izolační materiál apod.

2) Vratné lahve snižují znečištění z výroby a likvidace obalů

Průmysl nápojových obalů se podílí na globálním oteplování, acidifikaci (okyselení) a eutrofizaci (obohacení živinami) prostředí, na smogu i poškození ozonové vrstvy. Ke znečišťování prostředí dochází hlavně při výrobě, přepravě a likvidaci obalů. Opakované použití nápojové láhve může znečištění životního prostředí zmírnit.

3) Vratné lahve předcházejí vzniku odpadu

Přechod od vratných k jednorázovým PET lahvím s sebou přinesl velké množství (objem) odpadu. Vratné lahve nám umožňují vzniku odpadu předcházet.

4) Vratné lahve snižují znečištění prostředí pohozenými obaly

Zálohový systém motivuje zákazníka k vrácení obalu. Lahve tak nekončí na černých skládkách nebo pohozené v krajině (téměř třetina volně pohozených obalů pochází z nápojů) (Zdroj: MŽP ČR, studie dostupná na http://www.mzp.cz/cz/studie_o_problematice_obalu).

5) Vratné lahve jsou levnější

Zavedení vratných lahví je pro spotřebitele ekonomicky výhodné. Vratná láhev je levnější.

6) Vratné lahve nepřenášejí zodpovědnost za odpad z producenta na zákazníka/obec

Při používání vratných lahví je za své obaly odpovědný ten, kdo je uvádí na trh. Většina lahví se díky záloze k výrobci či distributorovi vrací. Naopak při používání nevratných PET lahví nese zodpovědnost za produkci odpadu konečný spotřebitel, respektive obec.

7) Zálohovaný obal slouží opakovanému využití a recyklaci

Díky zavedení záloh na nápojové obaly v evropských zemích dosahuje jejich recyklace až 95% účinnosti (Německo, Norsko). V České republice se daří recyklovat asi 60 % PET lahví a téměř žádné nápojové plechovky (Zdroj: http://www.mzp.cz/cz/studie_o_problematice_obalu ).

8) Ze skla se neuvolňují nebezpečné látky

Používání vratných skleněných lahví je nejen ekologické, ale zároveň zdraví bezpečné. Skleněná lahev je totiž vyrobena z netečného materiálu, ze kterého se neuvolňují žádné nebezpečné látky. Kanadsko-německá studie z roku 2005 prokázala uvolňování antimonů z plastových (polypropylenových a především PET) lahví do balené vody. Antimon neboli stibium je toxický těžký kov postihující krvetvorbu a přispívající ke vzniku rakoviny. Balená voda v PET lahvi dosahovala třicetkrát vyšších koncentrací antimonů než ve skle. S délkou skladování vody v PET lahvi se koncentrace antimonů navyšovala. (Poznámka: V ČR zatím vyšší koncentrace antimonu zjištěny nebyly).

Poznámky:

(1) Co je PET, jak se recykluje a likviduje

PET neboli polyethylentereftalát je nejvýznamnějším termoplastickým polyesterem. Vyrábí se z ropy. PET láhve lze rozemlít a znovu využít. Většina recyklátu nachází uplatnění v textilním průmyslu.

(2) Studie „Porovnání environmentálních dopadů nápojových obalů v ČR metodou LCA MŽP“

je ke stažení zde (velikost 5 MB): http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/studie_o_problematice_obalu/$FILE/OODP-Studie_LCA_napojovych_obalu-20100111.zip

Stránky projektu Zdravá planeta pro zdravé děti: http://www.toxik.arnika.org/zdrava-planeta

Zdroj: Ekolist.cz


Přidat reakci

Jméno:
E-mail:

Kuba

středa, 16. květen 2012
20:29

Dále si myslím, že za tím, že je stále méně výrobků nabízeno v nevratných obalech, stojí dobře promyšlený tah obchodníků. Pro ty samozřejmě znamenají vratné obaly zátěž, neboť je musí skladovat v prodejně, což u nevratného obalu neplatí. A jak ten tah vlastně vypadá? Inu tak, že nápoj ve vratném obalu je sice nabízen na prodejně a tím je dodržen zákon o obalech, ale všimněte si, že v naprosté většině případů je zde dána mnohem větší přirážka než v případě nevratného obalu. Zákazník, zvlášť nyní pod vlivem hospodářské krize, sáhne raději po levnějším nevratném obalu. Vratný obal za přemrštěnou cenu samozřejmě nikdo nekoupí a obchodník se pak vymluví na to, "že o nápoje ve vratném obalu nemají spotřebitelé zájem".Uvedu příklad. Nápoj Kofola je dodáván ve dvou baleních - PET lahvi, obsah 2l a dále ve vratném skle, obsah 0,33l. PET láhev stojí řekněme, kolem 27 Kč, a 0, 33 láhev stojí 15 Kč. Logické je, že spotřebitel sáhne raději po PET lahvi. Pivo ve skle se zatím drží, protože jako jediné vyjde levněji než nápoj v PET nebo v plechu. Také bývá pivo ve skle často v akci, i když PET lahve to silně dohánějí, bohužel.
Ostatní vratné obaly bývají v akci v letáku zřídka; nepamatuji se, že by někdy byla v akci minerálka ve skle, sirup je také v drtivé většině v akci v PET lahvi na úkor skla, víno také. V akci je sice láhev 1l, ale právě takřka vždy ta nevratná, nikoli ta vratná.


napsal(a): Kuba [Odpovědět]

Kuba

čtvrtek, 5. duben 2012
16:56

to ladin:
K tomu převážení, myslím si, že je to právě výhoda. Pokud veze dodavatel do obchodu nápoje v PET lahvích, zpět do výrobny jede s prázdnou, neboť tyto lahve se nevracejí. To mi nepřijde zrovna ekonomické. Naopak v případě vratných lahví jede dodavatel do obchodu s plnými a zpět s prázdnými a prostor v autě je tak využitý.
Jsem pro vratné lahve, neboť v případě nevratných skleněných lahví je to zbytečná práce navíc, lahev vyhodit do skla, vyrobit jinou a tak stále dokola, při tom se spotřebuje mnohem více energie než při použití vratného skla.
Navíc vratných lahví se vrací k výrobci mnohem více než nevratných lahví do příslušných kontejnerů.
I když s politiváním musím říci, že ty vratné lahve nejsou v žádném případě to, co bývaly kdysi. Je zde totiž velice se rozmáhající se trend a požadavek výrobců na to, aby sklárny vyráběly co nejtejčí lahve, prý aby nebyly nápoje pak tak těžké, což ale vůbec nechápu. Síla skla v lahvi vyrobené před cca 20-10 lety se vůebc nedá porovnat s tou silou, které dosahují nové lahve. Je to škoda, neboť lahev pak určitě nevydrží totiž plnicích cyklů než ta, která je pevná. Pokud chci vratnou láhev, hold přistoupím na to, že bude těžší, ale pak vydrží alespoň 20 let. Ale to je můj názor, ne názor největších producentů zvláště piva, ale i jiných vratných obalů.


napsal(a): Kuba [Odpovědět]

Adsense

21. listopad 2024
11:56


posted by: Inzerce

siki

čtvrtek, 1. duben 2010
20:44

siki

Ale hoši, ať se cokoliv prodává v čemkoliv....Je na každém, v čem si to koupí... Ale ať to pak nikdo nehází do lesa nebo do popelnice.... Nádoby na plast/sklo/papír jsou dnes v každé vesnici, leckde i na bar. skol a bílé sklo, málokde i na tetrapaky a bohužel skoro nikde na bioodpad (nebo jak se to jmenuje), čili, každá surovina se dá znova zpracovat, jen to chce vychovat lidi, aby nebyli líní odnést ty odpady cca 200 metrů (průměrná vzdálenost kontejneru od občanova obydlí v ČR) do nádoby na tříděný odpad... Sám mám doma 4 koše, a to bydlím s dítětem a chotí ve 2+kk...


napsal(a): siki [Odpovědět]

Malakin

čtvrtek, 1. duben 2010
21:30

Malakin

to siki: Jenomže on ten problém s plastama není jenom o těch PETkách, které už lidi většinou dokážou vyhodit správně, ale taky o jiných plastech. Možná ti to přijde k smíchu, ale ve svém okolí se setkávám s tím, že pytlíky od těstovin, obaly od nanuků apod. končí ve směsném odpadu jenom proto, že si lidé myslí, že to není z plastu. Nějaké značky PE, PP či PS jim totiž nic neříkají a i kdyby říkaly, tak když kouknou na obal jen tak bez brýlí a lupy, tak to z toho stejně nevyčtou, protože se to tam píše buď malým písmem, nebo v případě importovaného zboží vůbec.


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Dan

čtvrtek, 1. duben 2010
23:11

Dan

to Malakin:
K těm petkám a plastům, coby obalům, bych měl ještě jednu věc.
Né všichni totiž vyhazují tam kam mají a jsou obce, kde místní lidi, berou jako naprostou samozřejmost a přirozenost, že PET a další odpadky prostě spálí na zahradě. Toto vídám dost často a lidi co toto dělají, naprsoto nechápu, co že je na tom nenormálního. A přotom mají kontejnery na tříděný odpad 100 m od baráku. A co je ještě častější případ, že ten kdo doma topí uhlím, tak tam spálí i všechny hořící obaly a odpady.
To se skleněnými lahvemi naštěstí udělat nelze...


napsal(a): Dan [Odpovědět]

Malakin

pátek, 2. duben 2010
07:24

Malakin

to Dan: U nás na dědině třeba kontejnery na plasty nemáme, protože jejich odvoz je prý moc drahý. Ale zvykli jsme si na jiný systém: Od obecního úřadu si za 5 korun vždycky nakoupíme tenké žluté cca 100litrové pytle, do nichž plasty ukládáme, a pak se jednou za dva tři měsíce obecním rozhlasem vyhlásí, že se plné pytle mají ten a ten den navozit na určené místo v obci, že budou následujícího dne odvezeny. Funguje to velmi dobře, spokojeni jsou všichni a hlavně obec zbytečně nevyhazuje peníze.

Co se spalování plastu v kamnech týče, tak mě tohle taťka vždycky zakazoval. Ne však proto, že by mu nějak záleželo na ekologii, ale proto, abych prý neničil rošt a nezasíral komín...

A budoucnost spalování plastů v kamnech? Vidím to černě, tj. že se bude v kamnech pálit opět vše, co půjde, tj. nejen plasty. Domácnosti jsou totiž stále chudší a chudší a stát než aby inicioval snížení cen elektrické energie na polovinu či třetinu dnešních cen, tak raději dovolí ČEZu, aby ji vyvážel. Topení na elektřinu, na jehož zřízení stát v 90. letech přispíval a na což spousta lidí tehdy slyšela, teď stojí ladem a lidé, kteří nemají na zřízení topení na plyn nebo nemají vlastní les, se zase vracejí ke spalování uhlí a všeho, co hoří, co má velkou výhřevnost. A lépe nebude. Bohužel.


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

Tomáš Kroupa

pátek, 2. duben 2010
09:19

Tomáš Kroupa

to Dan: Jak nelze? Stačí troubu trochu rozhicovat... :) Souhlas. Kdo pálí plasty je prase, u nás v obci do 15000 obyvatel se to děje běžně. Kdo má tu rakovinu čuchat.


siki

pátek, 2. duben 2010
19:15

siki

to Malakin: Ale vždyť píšu, je to jen a pouze o lidech a jestli je někdo tak vypatlanej, že mu nezáleží na tom, v čem budou žít jeho děti a vnuci, těžko mu to někdo rozmluví.... Šetřit přírodu může každý, stačí nestrkat si v obchodě 1 pomeranč do igeliťáku, nekupovat si při každém nákupu novou igelitku, jenž poslouží v průměru 15 minut, nechodit do těch mekáčů, kde k jedné porci dostanete půl kila odpadu atd.... A značky na obalech opravdu sleduje málokdo, ale alespoň základní znalosti o třídění by se měli vědět i bez nich.... Bohužel mám zkušenosti, že lidi si myslí, že plast je jen PETka, ale že do koše vyhazují tuny kelímků od jogurtů, pytlíků, polystyrenu z obalu od televize.....


napsal(a): siki [Odpovědět]

Lubos

pátek, 2. duben 2010
07:49

Lubos

Kdyby byly PET lahve zálohované, tak jako v některých zemích, pomohlo by vyřešit více problémů : lidi by to tolik nepálili, ubylo by různě se povalujících se lahví, protože určitá skupina obyvatel by se o to postarala. U určitě by ubylo i piva v plastech, protože hodně lidí kupuje pivo v plastu z důvodu. toho, že má o starost méně, tj nemusí je skladovat a vracet. Oni sice ten plast zaplatí, protože výrobce jim zadarmo nic nedá, ale ten psychlogický efekt tam je- neplatím zálohu, nic neztrácím, když to vyhodím.


napsal(a): Lubos [Odpovědět]

ladin

čtvrtek, 1. duben 2010
18:39

Az hlavy vychladnou, tak doporucuji si tu odkazovanou LCA studii precist a podivat se na mizivy rozdil mezi vratnym sklem a velkou PET lahvi. Tak jednostranny clanek udelany na zaklade solidni studie se jen tak nevidi, bohuzel u ekoteroristu se to vsak stava standartem.

Nemate nekdo odkaz na tu studii o antimonu pod bodem 8? Opravdu existuje? Ve vyhledavacich jsem bohuzel nenasel...


napsal(a): ladin [Odpovědět]

Dan

čtvrtek, 1. duben 2010
18:55

Dan

to ladin:
Mizivý rozdíl může být při výrobě, ovšem nikdy v zatěžování přírody a v nákladech na recyklaci.
Stačí se podívat kolem sebe, třeba i v rodině. Kolik se za rok vyhodí PET lahví a kolik skla. A i když vezmu nejhorší případ, vyhození do přírody, což bohužel někteří jedinci běžně dělají, tak PET tam vydržé dlouho a ještě uvoňuje zdraví škodlivé látky.
Sklo, pokud je záohované, tak někdo spořivý odnese do výkupu a pokud není, určitě přírodě neublíží tolik, jako plast. Nic neprodukuje, neb je to v podtstatě křemičitý písek...


napsal(a): Dan [Odpovědět]

ladin

čtvrtek, 1. duben 2010
20:18

to Dan: A negativa skla nejak zapominas- prevazeni (a jde o radove jinou hmotnost nez PET) tam a zpatky, organizovani vykupu, vymyvani skla, energie potrebna na vyrobu skla,...


napsal(a): ladin [Odpovědět]

Malakin

čtvrtek, 1. duben 2010
21:48

Malakin

to ladin:

Ad převážení sem a tam: Nápoje v PETkách musíš taky vozit a když se to vyhodí, tak to pak musí zase někdo odvést.

Ad organizování výkupu: Na to jsou dnes automaty.

Ad vymývání skla: Mycí vodu lze znovu vyčistit.

Ad vyšší nároky na energii: Energie může být vyrobena levně a poměrně čistě vodní či atomovou elektrárnou, příp. využitím slunečního záření.


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

ladin

pátek, 2. duben 2010
07:26

to Malakin: Nejen pro Malakina: Vracim se zpet na zacatek- opravdu si tu studii prectete, jsou tam nadherne rozepsane zvlast surovinove i energeticke naroky jednotlivych obalu.


napsal(a): ladin [Odpovědět]

Marek

čtvrtek, 1. duben 2010
18:00

Souhlasím s názorem Hříbka a pivo v PET lahvích zásadně nekupuji. Jsem student vysoké školy se zaměřením na Technologie potravin.


napsal(a): Marek [Odpovědět]

Malakin

čtvrtek, 1. duben 2010
17:59

Malakin

"V České republice se daří recyklovat...téměř žádné nápojové plechovky." A tomu se někdo diví, když kontejnery na ně nikde? Na malých městech se to dá aspoň hodit do kontejnerů na plechovky všech druhů, ale třeba v Praze to nelze řešit jinak než vyhozením do směsného odpadu. Tedy pokud člověk není sběratelem a nesyslí to doma, což je třeba můj případ.

Jinak v té studii "Porovnání environmentálních dopadů nápojových obalů v ČR" jsou mj. kritizovány i jednorázové skleněné lahve, takže Herolde, Vyškove a další, kteří stáčíte do třetinkových lahví, které zpětně nevykupujete, ptám se vás: Kdy s tím něco uděláte? Když to jde na export, tak je mi to jedno, ale proč si to máme zbytečnýma odpadkama zasírat i u nás?


ICQ: 321224013

napsal(a): Malakin [Odpovědět]

aromah

pátek, 2. duben 2010
03:28

to Malakin: 1.třetinkové lahve jsou pro pivo geniální obal, proti těm nemůžu bejt, pokud skončí v barevným skle, 2.doufám, že petkám konečně odzvoní a někdo vynalezne šetrnější obal 3. pivo v PET je jako víno z krabice


napsal(a): aromah (david.mathouchanh(a)seznam.cz) [Odpovědět]

Hříbek

čtvrtek, 1. duben 2010
16:49

Hříbek

Ten bod pod číslem 8 by se měl dostat mezi širokou laickou veřejnost třeba v nějaké dobré reklamě proti pivům v plastu.


napsal(a): Hříbek [Odpovědět]

Dan

čtvrtek, 1. duben 2010
16:03

Dan

Heineken by nám to asi vysvětlil jinak :(


napsal(a): Dan [Odpovědět]


PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI