Karel Čapek: Ohrožený šnyt
Co se píše o pivovarech a pivu
Karel Čapek: Ohrožený šnyt
[pondělí, 19. duben 2010]
Šnyt jak známo patří mezi míry duté; není to půllitr ani malé pivo, nýbrž míra toliko přibližná. Malé pivo si dávají nepijáci; piják piva, když se nechce napít, nýbrž toliko se zavlažit, nedá si třetinku, za niž by se jaksi před celým světem styděl, nýbrž šnyt. Šnyt je půllitr, ale nenapěchovaný, s pěnou do půl sklenice; záleží na dobré vůli hospodského, kolik té pěny do půllitru nadělá.
A právě z toho vznikl aktuální problém šnytu. Jde totiž o dlouhý boj hostinců s pivovary; a protože se pivovary nechtějí dát, hrozí šenkýři, že zruší šnyty, jelikož prý na nich prodělávají, a že budou prodávat jen pivo do poslední kapky odměřené jako chemikálie ve zkumavce. To tedy by znamenalo konec šnytu, míry neurčité a přesně neodměřené; a dobří pitci v hospodách by nemohli hlaholit, že si dnes už žádnou nedají a jdou do hajan, a pak se obměkčit a říci: "Tak pane vrchní, ještě jeden šnyt.” Pijákům by chyběla ta poslední krůpěj na rozloučenou, které se říkalo šnyt. Ale žádné strachy: mnoho z věcí, které nám hrozí, se nesplní. Ani šnyt nezanikne, neboť s ním by zmizel oblíbený přechod a kompromis mezi "dát si jednu” a "nedat si už nic”. Šnyt je aspoň něco víc než nic, i když to není plná sklenice. A proto se udrží jako většina kompromisů.
Zdroj: Lidovky.cz | Lidové noviny 18. 4. 1936 | Autor: Karel Čapek
[Ostatní pivní dění] 08:46 [permalink] [reaguj]
Přidat reakci
PetrV
pondělí, 19. duben 2010
20:27
to jan: Je to opravdu ten šnyt o kterém se tu mluví? V které hospodě? V Poličce jsem bohužel nenašel výčep, kde by se čepovalo pivo alespoň přibližně hladinkové, nebo na 1x max 2x, natož naříznutý šnýtek najednou s vysokou hustou krémovou pěnou. Všude v tomto regionu jsem bohužel zažil čepování z výšky, na několikrát.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 19.04.2010 ve 20:28:34
Adsense
21. listopad 2024
12:31
posted by: Inzerce
hroch
pondělí, 19. duben 2010
12:34
Šnyt z dnešního hlediska je především ohrožen kohouty s kompenzátorem. Aniž by hospodský laboroval s kohoutem tak toho pravýho šnyta neudělá, má většinou nastaven kohout na točení s nízkou pěnou. Některá piva při zchlazení na konzumační teplotu nejsou ani schopny vytvořit tolik pěny.
Z mého pohledu je krása šnytu točeného pákovým kohoutem bez kompenzátoru- najedno natočení hodně otevřeným kohoutem, rozbité, nekrkavé pivo, které nečekalo u pípy až spadne první pěna, aby hospodský mohl dotočit půllitr na přibližně přesnou míru. Takže zbavené přebytečného oxidu uhličitého, ale nezoxidované.
val
pondělí, 19. duben 2010
11:42
Třetinka je fajn, někdy není chuť na velké pivo nebo je to silnější voltáž, kde bych půllitr beztak nevypil. Nebo chci ochutnat několik různých druhů a při půllitrech bych byl brzo zbytečně a bezúčelně pod stolem. Prostě ať žije malé pivo. Co vyloženě nesnáším, jsou 0,4l šméčka. Btw. šnyt není mrtvá míra, spousta hospod ho dává za cenu půllitru.
PetrV
pondělí, 19. duben 2010
13:20
to nerw: S mírou udávanou jako 0,47l, 0,475l apod. jsem se setkal v pivnicích, kde se čepuje pákovým "nostalgickým" kohoutem hladinkové pivo, na jeden zátah, s vyšší kompaktní smetanovou pěnou bez děr, vytvořenou přirozeně, nikoli pěničem, do sklenic 0,5L. Při takovém čepování je vyšší pěna žádoucí, deklarace míry 0,47 je pouze obrana proti těm lidem, kteří jsou schopni při setkání s takto načepovaným pivem nechat schválně padat pěnu a nepít tak dlouho, dokud pivo nedojde a pak "reklamují rysku". Požitek s takto načepovaného piva je třeba pro mě osobně ale mnohem větší než z těch potenciálních 0,03l piva, o které jsem přišel. Pro koho ne, ať chodí někam na čochtana.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 19.04.2010 ve 13:21:34
aromah
pondělí, 19. duben 2010
23:10
to val: Podle mne nejde o třetinku ani o malé pivo. Šnyt je natočená "třetinka" do půllitrového štucu, nad tím vysoká pěna. Důvod není ten, že víc nevypiju, ale že se jedná o nejčerstvější a nejlahodnější pivo, dokonale vychlazené a s dokonalým řízem. Nedochází k žádnému rozbití piva dalším dotočením, nechceme, aby nám utekla ani bublinka. Nejrychlejší uhašení žízně, nejlepší prožitek. Lze to v pohodě natočit i přes kompenzátor, ale nesmí být příliš seškrcený, aby pivo neřezal.
napsal(a): aromah (david.mathouchanh(a)seznam.cz) [Odpovědět]
PetrV
pondělí, 19. duben 2010
14:21
to nerw: Tak to asi došlo k nedorozumění. Já mluvil o tom, že například U Pinkasů v Praze je v nápojáku (právě jako obrana proti výše zmíněnému) uvedeno 0,475l, ale čepuje se samozřejmě do normálních 0,5l půllitrů. Pokud někde mají sklo s ryskou označenou jako 0,475l, jedná se o něco jiného.
Henri
pondělí, 19. duben 2010
10:59
to Dan: Tak nevím jak to myslíš, já zde spíše v minulosti zaznamenal to, že se někdo snažil brojit proti třetinkám a našli se lidé, kteří se jich zastali. Já osobně si lahvové pivo v absolutní většině kupuji v 0,5 l láhvích, přesto chápu, že třetinky mají své opodstatnění. Každý není stejný piják, vždy není stejná nálada, chuť či možnost. Člověk někdy musí třeba jet v dohledné době autem a 0,5 l by již bylo moc, nebo mu prostě na napití stačí právě ta třetinka. Já na tom nic špatného nevidím. Nebo se takový člověk má stydět a bát aby nebyl obviněn, že se snaží podobat "amíkům"? A to už vůbec nemluvím o tom, když přijdu třeba do takových Zlých Časů, na čepu je mnoho lahůdek, které bych chtěl ochutnat a navíc potřebuji odejít po svých domů. Tam je třetinka jediným řešením a rozhodně nejsem sám, kdo se za takové řešení nestydí.
jarda chlumec
pondělí, 19. duben 2010
13:54
to Henri:souhlasim ve zlych casech to ani jinak nejde chcete li jed jeste vlakem domu.
napsal(a): jarda chlumec [Odpovědět]
Dan
pondělí, 19. duben 2010
17:16
to Henri:
Tak něco jiného je ochutnávání piv a nebo pití různých speciálů. I já si ve Zlých časem dávám některá piva jen do třetinky, prostě jen na ochutnání.
Pak jsou samozřejmě belgická piva, trapistická atd. Tam je třetinka též na místě.
Ovšem šnyt, o kterém píše Karel Čapek, nemůžeme spojovat s pivními speciály. Třetinka tehdy a dnes, není to samé. Tím nemám na mysli objem.