Pivní tácky, otvíráky, samolepky, popelníky, a hlavně hodně přes tisíc unikátních pivních sklenic. Ojedinělou sbírku vlastní doma Marián Jamrich z Tábora. Zakládal ji už před 23 lety.

„Když jsem se dostal na vysokou školu, tak mě můj známý zasvětil do sbírání pivních etiket. S těmi jsem tehdy začínal,“ vzpomíná 41letý sběratel.

Nakonec však voják z povolání upřednostnil pivní sklenice. Z 72 českých existujících i zaniklých pivovarů jich má 1 300. Každá má svůj nezaměnitelný emblém. Další tři stovky sklenic pocházejí z ciziny, především ze Slovenska.

Když se po vystudování školy přestěhoval do Tábora, zhruba dvě stovky sklenic se bez problémů vešlo do obývacího pokoje. Pak ale začaly přibývat a prostor byl náhle malý.

Třetinky, čtyřky, půllitry i tupláky různých barev a tvarů teď zdobí dřevěné police v upravených sklepních prostorách rodinného domku. „Manželka si mě vzala už s těmi sklenicemi, ale mít celý prosklený byt nechtěla. Musel jsem proto přestavět sklep, kde teď mám svou expozici pohromadě,“ říká Jamrich. Za jeden z nejcennějších kousků považuje prvorepublikový smaltový pohár z poděbradského pivovaru. „Je to jediný exemplář svého druhu, který mám ve své sbírce,“ pochvaluje si dobrý kup.

Dlouhých šest let sháněl další jedinečný kousek z hlučínského pivovaru Bivoj. Pivní pohár viděl poprvé v Praze na burze. Než ho však stačil koupit, skončil v rukou jiného sběratele. Sklenici se znakem pivovaru nakonec přeci jen sehnal. Od konce loňského roku zaujímá čestné místo na jedné z 25 dřevěných polic.

Přitom sběratelství je poměrně finančně náročné. Zatímco běžné sklenice lze v pivovarech koupit za pár desítek korun, na burzách je cena mnohem vyšší - od jednoho až do pěti tisíc korun.

Jamrich, který svou sbírku ukazuje převážně svým známým, má ještě jeden sen. Rozšířit ji o třetinkovou sklenici už dávno zaniklého táborského pivovaru s reliéfem Kotnova. „Už jsem ji držel v ruce, ale ještě se mi ji nepodařilo koupit,“ přiznal. Věří, že i ona se nakonec stane unikátem v jeho rozsáhlé sbírce.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jiří Bydžovský