Ve čtvrtek 9. prosince proběhlo na Ministerstvu zahraničních věcí závěrečné hodnocení účasti České republiky na Všeobecné světové výstavě EXPO 2010. Budějovický Budvar byl „Hlavním partnerem české účasti na EXPO 2010“ a jeho pivo bylo exkluzivně „Oficiálním pivem české expozice“. Účast Budějovického Budvaru na EXPO byla přínosem pro další rozvoj obchodních aktivit nejen v Číně, ale i v celé Asii. Hosté českého pavilonu vypili během výstavy 223 hektolitrů budvarského ležáku. Díky účasti na EXPO 2010 zvýšil pivovar letošní export do Číny meziročně téměř na trojnásobek a také podstatně rozšířil sortiment piva dodávaného do Číny. Letos byl také zahájen export sudového světlého ležáku a tmavého ležáku v lahvích i sudech do Číny. Protože podstatně vzrostla známost značky Budějovický Budvar nejen v Číně, ale také v dalších asijských zemích, očekává pivovar v příštích letech další zvýšení exportu do těchto zajímavých teritorií.

Ve čtvrtek 9. prosince proběhlo na Ministerstvu zahraničních věcí ČR závěrečné zhodnocení účasti České republiky na Všeobecné světové výstavě EXPO 2010. Jedním z reprezentantů ČR na této události světového významu byl Budějovický Budvar jako „Hlavní partner české účasti na EXPO 2010“ a jeho pivo bylo exkluzivně „Oficiálním pivem české expozice“. V restauraci CZECHIA na EXPO 2010 v Šanghaji se pro návštěvníky čepoval světlý i tmavý ležák z Budějovického Budvaru. Za půllitr čepovaného ležáku na EXPO 2010 platili návštěvníci 70 čínských RMB (v přepočtu asi 210 Kč). Tato cena odpovídá ceně, za jakou se tento prémiový originální ležák prodává v luxusních šanghajských restauracích pro zahraniční klientelu. Přes vysokou cenu vypili návštěvníci výstavy EXPO přes 223 hektolitrů světlého a tmavého ležáku, který se v Číně prodává pod ochrannou známkou „Budějovický Budvar“, doplněnou čínským ekvivalentem (čti „Bai De Fu“, v překladu znamená „mít hodně štěstí“ nebo „všichni mají mnoho štěstí“).

„S výsledky na EXPO jsme spokojeni. Podle našich odhadů ochutnalo naše pivo až 40 000 návštěvníků českého pavilonu z velmi solventní cílové skupiny, která je pro další rozvoj našeho prodeje v Číně klíčová,“ říká Ing. Jarmila Bočková, eventová manažerka Budějovického Budvaru a dodává: „Překvapil nás zvláště velký zájem o tmavý ležák, jehož objem činil asi 40% prodeje.“ V České republice tvoří tmavé pivo jen asi 2% celkové spotřeby.

„Díky účasti na EXPO 2010 jsme zvýšili letošní export do Číny meziročně téměř na trojnásobek. Celkový objem vyvezeného piva bude letos kolem 800 hektolitrů. Také jsme podstatně rozšířili sortiment piva dodávaného do Číny,“ komentuje výsledky Ing. Renata Pánková, vedoucí exportu Budějovického Budvaru. Byl zahájen export sudového světlého ležáku a tmavého ležáku v lahvích i sudech. Účast na EXPO 2010 byla efektivní propagací Budějovického Budvaru i v dalších asijských státech. Jihovýchodní Asie by se měla v nejbližších letech stát velmi perspektivním teritoriem. Přes prozatím nízkou kupní sílu vzniká v této oblasti cílová skupina pro importovaná originální a tedy i drahá piva. Do roku 2014 tam má vzrůst spotřeba piva o 25% a v samotné Číně až o 29%. Budějovický Budvar dnes vyváží pivo do devíti asijských zemí, kromě Číny například do Jižní Koreje, Japonska nebo Vietnamu. V letošním roce byla vypravena také první zásilka piva do Indie.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

K výrobě jednoho litru piva potřeboval pouhých 3,3 litru vody.

Pivovar Ostravar dosáhl v listopadu historického rekordu, když k výrobě jednoho litru piva potřeboval pouhých 3,3 litru vody. Ostravští pivovarníci tak přivedli proces vaření piva z pohledu efektivity nakládání s vodou téměř k dokonalosti a jsou v tomto ukazateli mezi nejlepšími v Česku. Dnešní spotřeba vody je přitom výsledkem dlouhodobé strategie pivovaru v níž je jeden z pilířů zaměřen na ekologii. Podle mínění vědců se přitom voda stane v blízké budoucnosti strategickou surovinou podmiňující další rozvoj lidské společnosti.

Otázka, kolik litrů vody je potřeba k výrobě jednoho litru piva, vypadá na první pohled jako nějaký vtip. „Laik by mohl říct, že k výrobě jednoho litru piva potřebujete zhruba jeden litr vody,“ vysvětluje vrchní sládek pivovaru Ostravar Richard Kornas. „Ve skutečnosti potřebujete k výrobě litru piva několikanásobně více vody, neboť vodu při výrobě piva potřebujete nejen při vaření piva, ale také v dalších výrobních procesech – například při chlazení piva, sanitaci zařízení či k mytí obalů..“

Ve světě spotřebují pivovary v průměru 5 litrů vody na 1 litr uvařeného piva. V současné době dokáží tuzemské pivovary vyrobit jeden litr piva zpravidla za 4,3 až 7 litrů vody. „Na spodní hranici těchto hodnot, tzn. na více než 4 litrech na jeden litr vyrobeného piva jsme byli přibližně před třemi lety,“ říká Kornas. „Letos jsme dokázali stlačit spotřebu vody pod 3,5 litrů a v listopadu se nám podařilo dosáhnout historického minima.“

Za nízkou spotřebou vody i elektrické energie na jeden litr vyrobeného piva v ostravském pivovaru stojí mezinárodní program SPOt, který má Ostravar implementován od roku 2007. „SPOt je postaven na 7 nejdůležitějších pilířích při výrobě piva. Kromě standardních procesů klade velký důraz právě na ekologii.“ vysvětluje vrchní sládek.

V posledních třech letech investoval Ostravar desítky miliónů korun do nových ekologičtějších technologií. V loňském roce například Ostravar pořídil novou moderní myčku vratných lahví s nízkou spotřebou vody a letos pro změnu zakoupil Ostravar do svého provozu kompresor využívající odpadní teplo, aby snížil spotřebu elektrické energie. Výsledkem ekologických investic ostravského pivovaru bylo snížení spotřeby elektrické energie o 23% a snížení spotřeby vody o 21%.

„V našich ekologických investicích budeme pokračovat i napřesrok,“ říká vrchní sládek ostravského pivovaru Richard Kornas. „Již teď připravujeme druhou etapu modernizace chlazení na spilce, která příští rok přispěje k dalšímu snížení spotřeby vody i elektrické energie.“ uvádí závěrem Richard Kornas.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Kriminalisté z Písecka stíhají dva mladé muže z Protivína, kteří měli poškodit zdejší pivovar. Jako jeho zaměstnanci měli postupně ukrást 25 sudů od piva.

Dvojice pachatelů měla pivovaru způsobit škodu přesahující 43 000 korun.

"Jeden z obviněných měl jako zaměstnanec podniku postupně odcizit sudy, které následně předával dalšímu obviněnému, který je v Písku vracel oproti záloze. Získané finanční prostředky si měli rozdělovat," uvedla mluvčí policie Kamila Ingrišová.

Motivem činu byla zřejmě finanční tíseň obviněných. Další vyšetřování obou mužů vedou kriminalisté na svobodě.

Zdroj: Jižní Čechy Regiony24.cz | Mediafax

O areál bývalého Steinu nemal nikto záujem. Orco vraj na projekte Dunaj stále pracuje.

Chátrajúci a stále viac rozpadajúci sa areál bývalého bratislavského pivovaru Stein sa zatiaľ predať nepodarilo. Príčinou bol nezáujem o objekt takmer v centre mesta.

Povedala to Petra Zdeňková, hovorkyňa českej a slovenskej pobočky spoločnosti Orco Property Group. „Dražba neprebehla, nikto sa neprihlásil.“

Dražbu vysvetľoval developer realitnou krízou na slovenskom trhu.

Komplex zatiaľ nebude

Orco kúpilo pivovar v roku 2007, chcelo tu postaviť multifunkčný komplex.

Na predaji Steinu spolupracuje s Orcom Všeobecná úverová banka. Hovorkyňa VÚB Alena Walterová povedala, že Stein je teraz v konkurze.

„Banka participuje aj na iných projektoch so spoločnosťami v rámci skupiny Orco Property Group,“ vraví Walterová. „Tie sú však dokončené a predajná stratégia sa napĺňa.“

Orco v projekte Steinu pokračovať už nechce. „Projekt je v stave insolventnosti,“ vraví Zdeňková.

Predtým, než Orco vyhlásilo dražbu, hľadalo na projekt spoluinvestora. To, že mala spoločnosť finančné problémy, nebolo tajomstvom. Minulý rok predala jeden zo svojich projektov City Gate.

Štúdia na Dunaj

Dnes Orco tvrdí, že situácia sa zmenila. V treťom kvartáli tohto roku vykázalo zisk 4,2 milióna eur. Zdeňková vraví, že trh sa rozhýbal.

Pre Stein to však neznamená nič, zmeny by sa mohol dočkať obchodný dom Dunaj, ktorý vlastní takisto Orco. „Riešime štúdie na Dunaj,“ vraví Zdeňková.

Prestavba objektu, s ktorou ešte ani nezačali, mala byť podľa plánov už hotová. Staromestská hovorkyňa Alena Kopřivová povedala, že Orco o stavebné povolenie na Dunaj ani nepožiadalo.

Zdroj: Bratislava Sme.sk | Autorka a foto: Lucia Tkáčiková

Jihlavský pivovar se ještě před pár lety pohyboval nad existenční propastí. Jeho piva se v roce 2008 uvařilo pro domácí odbyt méně něž 30 tis. hektolitrů. Za dva roky pod taktovkou nového majitele K Brewery se situace změnila. Jihlavské pivo nabízejí stovky restaurací na Vysočině a jeho prodej by měl letos dosáhnout 80 tis. hl.

Tyto výsledky byly dnes prezentovány obchodním ředitelem pivovaru Jihlava Ing. Milošem Vostrým. „Když jsem nastoupil do pivovaru v roce 2008, celkový výstav byl sice přibližně 90 tis. hl piva, z toho se ale obrovské množství vyváželo v lahvích a cisternách jako laciné pivo do zahraničí. To bylo, zvlášť při zpevňování koruny vůči euru, finančně velmi těžké ustát“, uvedl Vostrý. Vedení pivovaru dostalo jasný cíl – nevýhodné exporty ukončit, vrátit se k původní receptuře Ježka a začít znovu budovat jeho věhlas především „kolem komína“ - Vysočině. Zdánlivě nemožné se podařilo naplnit během dvou let. Letos již prodeje cizích značek, především pro obchodní řetězce, nedosahují více než 10 % celkového objemu.

„Za tímto úspěchem stojí především návrat k původní chuti piva. V našem pivovaru se sešla parta lidí, kterým velmi záleží na našem pivu a to se pochopitelně odráží ve vynikajících výsledcích, bez toho by ten nárůst nebyl možný“, říká Ing. Jaromír Kalina, výrobní ředitel jihlavského pivovaru. Prodej nejprodávanějšího piva sortimentu – Ježka 11 % - se jen za poslední půlrok navýšil o více jak 20 %, stejně dobře se prodávala ale i Šenkovní 10 % a speciály. Nárůsty jsou především v sudovém pivu, u lahví je prodej stabilní. Pivovar byl nucen na podzim zvýšit cenu svých výrobků, do kterých promítl nárůst cen vstupních surovin. „Pokud chceme udržet kvalitu našeho piva, znamená to vařit ho z nejlepších surovin, které na trhu jsou. A ty zdražily. Přesto se naše piva dnes prodávají za ceny nižší, než je obvyklé u většiny konkurence, což je dáno tím, že pivo nevozíme po celé republice a neinvestujeme miliony do reklamy“, dodává Vostrý.

Nárůst pivních speciálů

Pivovaru se dařilo i v oblasti pivních specialit. Jejich prodej sice tvoří pouhý zlomek výroby, mnohými pivaři jsou ale vyhledávaným typem produktů. Jihlavský pivovar nabízí kromě Telčského Zachariáše 14 % a Jihlavského Grandu 18 % i nefiltrovaného Ježka - pivo, které je vyráběno stejným postupem jako běžné pivo, přičemž v závěru výroby neprojde filtrací. Díky tomu obsahuje pivovarské kvasnice a řadu vitamínů.

Letos na Mikuláše jihlavští sládci uvařili jako jednorázovou várku pro celou skupinu K Brewery Čertovský speciál. Pivo se stupňovitostí 16,2 % a obsahem alkoholu 7,1 % obj. bylo charakteristické temně červenou barvou, způsobenou přidáním čistě přírodního výtažku z červených hroznů a sklidilo značný úspěch.

Rozšíření nabídky piva

Pivovar dokáže využít i synergií, které plynou z jeho začlenění do pivovarnické skupiny K Brewery, do které patří i dalších 6 regionálních pivarů. Od října je tak je hospodským nabízeno nové černé pivo Merlin, vařené v Protivíně. Při vývoji receptury piva Merlin se sládek nechal inspirovat pivem typu stout. Připravuje se za použití praženého ječmene, dále jsou použity tři druhy sladu, prvotřídní voda z hlubinného jezera a kvalitní chmel. Vzniklo tak pivo s výrazným a jedinečným charakterem. Merlina můžeme popsat jako spodně kvašený silný tmavý ležák o stupňovitosti 12,8 % a obj. alkoholu 4,7 %, který je charakteristický černou barvou, bohatou pěnou a magickou kombinací chutí. Do piva nejsou přidávána žádná umělá sladidla ani karamel. Prodávat se bude především v hospodách a restauracích.

Pro letošní předvánoční trh se v Jihlavě balí i speciální Vánoční mixpack obsahující sedm vybraných speciálů, polotmavých či tmavých piv z několika pivovarů skupiny. Ten je určen pro maloobchodní prodejny.

Pivovar se zapojil i do akce „Cesta pivních znalců“, která spočívá v tom, že ve vybraných restauracích je v průměru každých 14 dní nabízen jeden speciál ze skupiny K Brewery. Na Vysočině je do ní zapojeno přes 50 restaurací. Jihlavský pivovar do programu dodává svá piva Jihlavský Grand, Telčský Zachariáš, Ježek nefiltrovaný a Čertovský speciál.

E-shop s propagačními materiály všech pivovarů

V polovině prosince jsme spustili internetový obchod s propagačními předměty všech pivovarů K Brewery (sklenice, trička, ubrusy, apod.). Provozuje ho jihlavská firma Wimpy Jiří Kejnovský. Info na stránkách www.kbrewery.cz a na stránkách jednotlivých pivovarů.

Záměry Pivovaru Jihlava v roce 2011

Ve výrobě se plánuje několik investičních akcí, především do rozšiřování skladových prostor a modernizací spojených se zlepšením využívání energií, což bude mít kladný dopad na životní prostředí.

Pivovar bude rovněž pokračovat v podpoře kulturních a sportovních akcí v regionu. Nástin kulturních akcí pro rok 2011:

12.3. | Ples Ježka a Dukly (rezervujeme vstupenky (cena 250,- Kč bez místenky a 290,- Kč s místenkou). K vyzvednutí budou ještě před Vánocemi. Část výtěžku bude věnována na dětský mládežnický hokej.

18.6. | Den Ježka

30.6.-2.9. | Kulturní léto v Pivovarské restauraci

16.7. | Jazz a Blues Festival Roštejn 2011

16.12. | Vánoce v Pivovaru

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Poprvé ve své historii uvařil pivovar Radegast vedle tradičního výčepního piva a ležáku pivo speciální. Jedná se o Radegast Extra Hořký, který uvede v lednu příštího roku na trh. Nošovičtí sládci při jeho zrodu navázali na odkaz prvního sládka Jaromíra Franzla a vtiskli novému speciálu výraznější hořkost než je obvyklé u ostatních českých světlých piv. Novinka, která rozšiřuje rodinu piv Radegast, bude na celé Moravě k dostání v hospodách, restauracích a zároveň i v půllitrových lahvích v obchodech.

„Jak ví všichni milovníci piva v našem regionu, je Radegast typický především svou výraznou příjemnou chmelovou hořkostí. U nového speciálu Radegast Extra Hořký jsme tuto charakteristiku ještě zvýraznili. Nový speciál patří k nejvíce hořkým pivům na českém trhu. Zatímco běžné ležáky se pohybují v hořkosti kolem 30 jednotek, toto pivo má 42 stupňů hořkosti. Přes svou vysokou intenzitu zůstává hořkost příjemná a je vhodně doplněná bohatou sladovou chutí,“ přiblížil chuť nového piva manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Při výrobě byla zachována receptura typická pro pivo Radegast. Světlý ležák Radegast Extra Hořký je však unikátní vyšší dávkou chmele – žateckého poloraného červeňáku, což je český chmel nejvyšší kvality.

Radegast Extra Hořký je speciální pivo, které bude k dostání v obchodech i hospodách a restauracích od 3. ledna 2011 do konce března. Čepovaný Radegast Extra Hořký bude nabízen ve stovkách hospod po celé Moravě. Lahvová varianta bude k dispozici v prodejnách. Seznam provozoven, kde bude Radegast Extra Hořký nabízen bude na začátku ledna uveden na stránkách www.radegast.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Vlastníkem areálu zrušeného pivovaru Hostan v centru Znojma je s konečnou platností znojemská radnice. Dokončení převodu dojednaného ještě minulým vedením města blokovala exekuce nařízená kvůli obchodním sporům na majetek dosavadního vlastníka pivovaru, koncernu Heineken.

„Převod pivovaru je již řádně dokončený a vložený na katastrálním úřadu. Vlastníkem je tedy nyní město Znojmo. Nyní se zástupci města domlouváme přesné datum oficiálního předání pivovarského komplexu. Dojít by k němu mělo co nejdříve,“ sdělila mluvčí společnosti Heineken Kateřina Eliášová.

Znojemští zastupitelé schválili, po dlouhém vyjednávání o podmínkách smlouvy, koupi pivovaru za šestadvacet milionů korun. Do října pak město splnilo svůj smluvní závazek a složilo kupní cenu. Převod ovšem vázl na exekuci, kterou soud přechodně uvalil na majetek pivovarnického gigantu na žádost firmy, která s Heinekenem vedla obchodní spor.

O budoucím využití areálu budou představitelé města jednat. Zatím mají k dispozici první studii, která popisuje jejich historickou a architektonickou hodnotu a nastiňuje obecné možnosti využití.

Do případných plánů může ještě promluvit ministerstvo kultury. „Požádali jsme, aby vybrané části areálu pivovaru byly prohlášeny kulturní památkou. Žádost jsme odeslali v lednu letošního roku. Ministerstvo zahájilo příslušné řízení, výsledek zatím neznáme,“ sdělil Zdeněk Vácha, náměstek ředitele brněnského pracoviště Národního památkového ústavu.

Památkáři navrhli zahrnout do ochrany administrativní budovu se sociálním zázemím a sklady, sladovnu, stáčírnu a varnu i s technologickým vybavením a další technické objekty v areálu. „Zapsání mezi památky navrhujeme kvůli architektonické a technické hodnotě i urbanistickému významu,“ sdělil Vácha.

Už na podzim získalo město do vlastnictví, tentokrát bezplatným převodem, areál Louckého kláštera. Radnice jej získala od státu, který se zchátralý monument marně snažil léta prodat.

Historie výroby piva ve Znojmě

1278 šenkovat pivo v okruhu jedné míle smí jen Znojmo, potvrzuje listina Rudolfa Habsburského

Za Karla IV. se v záznamech objevuje sládek Hostan. Byl na seznamu měšťanů, kteří měli právo vařit pivo

1629 se ve Znojmě ví už jenom o dvou pivovarech

1709 městu připadá pozemek v sousedství znojemského hradu, kde bylo možné postavit nový pivovar

1720 zahájil výrobu

1860 prodalo město pivovar Tomáši Mauralovi za 50.000 zlatých a vznikl tak První znojemský parní pivovar a sladovna

1885 staví Rudolf Wotzilka další pivovar na Horním Předměstí

1924 se oba pivovary sloučily do akciové společnosti První znojemský pivovar a sladovna, která byla největším výrobcem piva v regionu

1948 pivovar byl znárodněn a začleněn do svazku Středomoravských pivovarů a následně do národního podniku Jihomoravské pivovary

1966 proběhlo první stáčení do hliníkových sudů

1991 Pivovar jako jeden z prvních začal hostinským nabízet pravidelné čištění trubek a představil prvního obchodního zástupce

1993 je pivovar privatizován. Od Jihomoravských pivovarů a. s. ho kupuje HOSTAN s. r. o.

2002 došlo k fúzi s a. s. STAROBRNO. Pivovar Hostan se tak stal členem Heineken Group

2005 výroba je přesunuta do pivovaru v Brně.

15. června 2009 výroba piva Hostan ve Znojmě definitivně končí

Prosinec 2010 – areál pivovaru Hostan je definitivně úředně přepsán na město Znojmo

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Martin Moštěk

Těšíte se na vánoční svátky? Máte rádi tradičního kapra s bramborovým salátem? Vyrazte se svými (zletilými) kamarády a známými 17. prosince do pivovaru Gambrinus v Plzni! V restauraci Na Spilce si můžete pochutnat na sváteční lahůdce a během speciální prohlídky pivovaru Gambrinus navíc získat dárek pro své nejbližší. A pokud dorazíte alespoň se čtyřmi dalšími kamarády, budete mít každý vstup na prohlídku jen za 50 korun!

Zavítejte 17. prosince od 11:00 do 15:00 hodin do restaurace Na Spilce na mimořádné vánoční menu s rybí polévkou, tradičním kaprem s bramborovým salátem a chutnou vánočkou. Jako bonus k polednímu menu získáte slevový kupón na prohlídku pivovaru Gambrinus a na cestu si můžete vzít plechovku piva Gambrinus.

A to není vše, pivovar Gambrinus pro vás připravil pro tento den speciální prohlídky. Nejen že na vás čeká prohlídka nabitá akcí a zábavou, ale v Gambrinus Aréně si zároveň můžete ulovit vánoční dárek! Prohlídka pro návštěvníky bez předchozí rezervace začíná v 15:00 hodin. Pokud se domluvíte alespoň s devíti kamarády, můžete si rezervovat vlastní čas prohlídky od 8:00 - 14:30 hodin.

Návštěvnická trasa v mladším z plzeňských pivovarů byla otevřena na konci srpna. Poprvé se tak široké veřejnosti nabízí možnost nahlédnout za brány pivovaru Gambrinus, v němž se pivo vaří již od roku 1869.

V provozu pivovaru Gambrinus návštěvník nahlédne pod pokličku výroby piva. Přesvědčí se, jak sládkové dohlížejí na kvalitu piv Gambrinus a pozná suroviny, tradiční postupy a nejmodernější technologie, které stojí za nejoblíbenějším českým pivem.

Neopakovatelný zážitek si každý odnese z unikátní interaktivní „Gambrinus Arény“. Dozvíte se tu, kdo se zasadil o obnovu pivovaru Gambrinus, který byl téměř zničený během náletů v roce 1945. Projedete se v čase na historickém náklaďáku, při fotbalovém utkání si kopnete penaltu proti brankáři Gambrinus ligy nebo se v záři reflektorů stanete kytaristou rockové skupiny. Prostě přijďte a udělejte si s kamarády malé Vánoce s dobrým pivem a zábavou již s předstihem.

A co by to bylo za prohlídku pivovaru bez možnosti ochutnávky! Na závěr prohlídky pochopitelně na účastníky čekají plné orosené sklenice. Zatímco si z nich budou vychutnávat pivo Gambrinus, jeden z pivovarských odborníků jim vysvětlí, jak se pozná kvalita piva a jak o něj správně pečovat. Dozvědí se také, jak se pivo správně čepuje, a budou mít možnost si pod odborným dohledem čepování sami vyzkoušet.

Nemáte v předvánočním shonu čas na zábavu? Přijďte si prohlídku pivovaru Gambrinus užít v klidu mezi svátky nebo na Silvestra.

Pivovar Gambrinus pro vás rozšířil časy prohlídek, které si nemusíte dopředu rezervovat. Stačí pouze dorazit na daný čas do Návštěvnického centra Plzeňského Prazdroje.

Pokud vás bude 10 a více můžete si zarezevovat vlastní prohlídku kdykoli během otevírací doby.

Vánoční otevírací doba:

Datum | Otevírací doba pivovaru Gambrinus | Časy prohlídek bez rezervace

24.-26.12. | zavřeno | -

27.-30.12. | 8:00 – 17:00 | 13:00, 15:00, 16:30

31.12. | 8:00 – 15:00 | 11:00, 13:00, 15:00

1.1. | zavřeno -

2.1. | 8:00 – 17:00 | 13:00, 15:00, 16:30

Již od 15. listopadu máte možnost navštívit pivovar Gambrinus za zvýhodněnou cenu. Pokud dorazíte na prohlídku minimálně se 4 zletilými kamarády, bude vás vstupné stát pouze 50 korun. Tato akce platí do konce března 2011. Před návštěvou doporučujeme si ověřit časy prohlídek na internetu (http://www.gambrinus.cz/navstevnicka-trasa/).

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Ochutnat kouzlo farmářských trhů a atmosféru nadcházejících Vánoc mohou zájemci v Rožnovských pivních lázních v sobotu 18. prosince.

Na farmářských trzích se lidé mohou těšit na voňavé domácí klobásky, křupavé pečivo právě vytažené z pece, mléčné výrobky či na čerstvé rybí pochoutky z místních rybníků. Nejen čerstvé ryby – kapry, pstruhy, amury, ale také domácí uzeniny, sušené ovoce, čerstvá vejce, mléko, tvaroh, vánoční cukroví a jiné zde bude možnost si zakoupit.

K ochutnání rovněž bude pivo z místního pivovaru - 10,9 º Radhošť, 12,9 º polotmavý Rothschild, černé a medové pivo.

Chybět nebudou ani ručně dělané výrobky, jako např. tkané koberce, ubrusy, nebo háčkované a vyšívané bytové doplňky.

Akce se koná 18. prosince od 9 do 16 hodin na nádvoří Rožnovských pivních lázní nedaleko od Masarykova náměstí v Rožnově pod Radhoštěm.

Zdroj: Novinky.cz

Budějovický Budvar, n.p. realizoval významnou investici do systému páteřní kamionové přepravy lahvového a sudového piva v rámci primární distribuce. Pivovar nasadil do provozu tři nové tahače značky Scania v celkové hodnotě 190 500 € (asi 4,8 miliónu Kč). Nové tahače jsou technicky dokonalejší a především mají úspornější provoz: průměrná spotřeba nafty se při plném vytížení pohybuje mezi 30 a 32,5 litry/100 km, u původních byla o 2-3 litry vyšší. Motory navíc splňují emisní normu EURO 5, což přinese další úspory na mýtném, které se pro tahače splňující tuto normu nebude v příštím roce zvyšovat. Tahače jsou vybaveny nejmodernějšími digitálními tachografy, které umožňují mimo jiné přesné sledování povinných odpočinkových časů a dob řízení řidičů.

„Nové tahače nahrazují opotřebovaná vozidla, která byla v nepřetržitém provozu od roku 2007. Staré tahače za tu dobu najezdily v průměru 780 000 kilometrů a náklady na jejich provoz a údržbu již byly nepřiměřeně vysoké. Hlavně se ale začala snižovat jejich spolehlivost,“ říká Ing. Vlastimil Němeček, vedoucí referátu dopravy Budějovického Budvaru. „Do vlastní primární distribuce investujeme proto, že je ekonomicky výhodná a je pro nás také zdrojem cenného know-how. Primární distribuce je v podmínkách Budvaru realizována z poloviny vlastní dopravou a zbylých asi 50% realizujeme s vybraným externím přepravcem. Tento systém primární distribuce provozujeme řadu let jako provozně a ekonomicky nejvýhodnější,“ doplňuje Ing. Pavel Pánek, vedoucí oddělení nákupu a logistiky Budějovického Budvaru.

Pivovar nyní disponuje vlastní flotilou 18 speciálních návěsů pro přepravu piva (tzv. „Budvar Expresů“), které jsou „přepřahány“ čtyřmi tahači. Soupravy s celkovou hmotností 42 tun jezdí do osmi obchodních středisek Budějovického Budvaru po celé České republice po pravidelných trasách ve dvousměnném nebo třísměnném provozu. Návěsy jsou upraveny tak, aby nedocházelo k přetížení zadní nápravy tahače. Při plném ložení se na návěs vejde 33 palet, to je 1320 klasických přepravek pro 20 půllitrových láhví. Za rok se uskuteční asi 2000 jízd plně naložených Budvar Expresů a celkem je tak převezeno 2 640 000 přepravek s pivem. To je asi polovina objemu piva, které pivovar prodá v ČR.

Celkový objem investic Budějovického Budvaru v roce 2010 se bude pohybovat v závislosti na devizových kurzech v rozmezí 190-200 mil. Kč. Větší část investic směřovala letos do výrobní technologie, především do zvýšení výkonu stáčecích linek, dále pak do logistiky a podpory prodeje.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Tedy 2,5 milionu hektolitrů nepasterizovaného piva. Právě takové množství se podařilo vystavit Rodinnému pivovaru BERNARD od jeho založení v roce 1991 do konce letošního listopadu. Tento objem piva by naplnil rovnou stovku hasičských vozů, své pivo Bernard by tak mohl vypít každý obyvatel Evropské unie nebo například každý uživatel sociální sítě Facebook.

V době, kdy celý pivovarnický trh zažívá těžké časy a letošní pokles objemu prodaného piva bude podle střízlivých odhadů odpovídat až 15 procentům, stále existuje několik výjimek, kterým se daří. Mezi ty patří právě Rodinný pivovar BERNARD, kterému se za první tři kvartály letošního roku podařilo výstav dokonce o jedno procento navýšit.

„Daří se nám především díky naším inovacím v podobě nealkoholických piv a nápojů Bernard s čistou hlavou Švestka a Višeň,“ vysvětluje Jana Hajníková, výrobní ředitelka pivovaru a doplňuje: „Díky jejich velmi dobrému přijetí na trhu jsme se rozhodli připravit i teplou variantu v podobě svařených nápojů. Jedná se o velmi netradiční a inovativní způsob podávání nealkoholických nápojů a reakce zákazníků nás utvrdily v tom, že jde o krok správným směrem.“

Zdroj: Finance.cz | Tisková zpráva

Václav Kloub je bytostně spjatý s pivovarem Krušovice. Kdysi pomáhal ke zrodu skvělé pověsti místního piva jako sládek a ředitel, potom dlouhé roky zpovzdálí přihlížel, jak o ni mok z Krušovic mezi českými pivaři přichází. Nyní se pokouší o její znovuzrození. V rozhovoru pro E15 říká: „Největší průšvih je, že se to krušovickému pivu stalo. Že přišlo v Čechách o svoji proslulost. A je jasné, že cesta zpátky bude dlouhá.“

* E15: V krušovickém pivovaru jste byl od roku 1973 do roku 1998. Pivovar jste poznal důvěrně, šéfoval jste stovkám lidí. Spolu s nimi jste vytáhl značku k výšinám. Jak vám bylo, když jste byl odvolán z pozice ředitele pivovaru?

Krutě. A to dost dlouho. Dva tři roky jsem obrazně řečeno rozplakával tu křivdu. Nesl jsem to těžce. Ale pak se to najednou zlomilo a já jsem zjistil, že to vlastně bylo k něčemu dobré. Najednou jsem viděl, že existuje i něco jiného než pivo a dvě stě padesát zaměstnanců pivovaru. Mohl jsem se začít bavit, věnovat se svým koníčkům. Třeba myslivosti.

* E15: Jak k odvolání došlo?

O tom bych se nerad rozšiřoval.

* E15: Dobře, a co mu tedy předcházelo?

Ředitelem jsem se stal v roce 1987. O dva roky později šel pivovar do privatizace. Už tehdy byl jedním z nejúspěšnějších. Majoritním akcionářem se stal fond PIAS. Byli jsme ve shodě, že pokud má pivovar růst, je nutné sehnat strategického partnera.

* E15: Jaký byl tehdy v Krušovicích výstav piva?

Dělali jsme 270 tisíc hektolitrů ročně.

* E15: Kdo se oním strategickým partnerem nakonec stal?

Ta nabídka přišla v podstatě sama. Už v letech minulých jsme totiž spolupracovali s východoněmeckým pivovarem Krostitz, který skončil po sloučení Německa pod křídly koncernu Binding. Reference o nás byly od Krostitzu skvělé, a tak nás Binding oslovil a začala naše spolupráce. V první chvíli to bylo výborné i proto, že do pivovaru investoval ohromné množství peněz. Vytvořil z Krušovic moderní pivovar. Jeden z nejmodernějších u nás. Bohužel jsme se ale neshodli na pivu, na charakteru piva.

* E15: V čem byl problém?

Oni chtěli především exportní pivovar, exportní pivo. A my jsme zase chtěli zachovat naše pivo. Ovšem, jak známo, větší bere. Takže se jelo exportní pivo. To byl počátek pozvolné ztráty obliby našeho piva v tuzemsku.

* E15: Můžete říct nějaká čísla?

Vystoupali jsme až na milion hektolitrů. To ještě přetrvávala euforie z Krušovic, z našeho dřívějšího piva. Pak ale prodeje u nás prudce spadly.

* E15: Zkoušel jste své německé partnery přesvědčit?

Samozřejmě, že zkoušel. Dokonce i hlavní technolog Bindingu byl stejného mínění jako já. Abychom rostli pomalu, nepředbíhali dobu. Ale nebyl jsem vyslyšen.

* E15: Jak jste to prožíval? Zvažoval jste odchod?

Odchod jsem nezvažoval. V rámci služby jsem se snažil dělat to nejlepší, co šlo.

* E15: Asi jste ale nebyl nadšen z reakcí českých pivařů?

Nebylo mi příjemné, když jsem přijel na hon a tam mi říkali: „Ty Krušovice jsou děsný.“ Já jsem ale pořád doufal, že až export dosáhne určitého stavu, bude čas i na tuzemské pivo. Bohužel k tomu došlo až po letech, po nástupu Holanďanů, společnosti Heineken.

* E15: V kolika hospodách a restauracích se tehdy krušovické pivo čepovalo?

V tisících.

* E15: A ty krušovické pivo odhlašovaly postupně?

Tak to nefunguje. Oni to neodhlašují, oni si vezmou jiné pivo. Ono se to odhlásí samo.

* E15: V roce 1998 jste byl, jak vy říkáte, „odejit“. Vaše přestávka od piva trvala jak dlouho?

Jedenáct let.

* E15: Od oboru jste byl po celou tu dobu odtržen?

Ale kdepak. Potkával jsem se s kamarády z oboru, nenechal jsem si ujít ani veletrhy v zahraničí, v Mnichově, Norimberku. Technologie výroby piva se za uplynulé roky nezměnila, změnila se jenom technika. A když jsem z krušovického pivovaru odcházel, pivovar byl prakticky vybudován. Byl jsem exkomunikován jen krátce před otevřením varny, kterou jsem měl tu čest stavět.

* E15: Takže jste měl přesné zprávy, co se v krušovickém pivovaru děje?

Samozřejmě, vesnice je tady malá. A já v ní žiju se svojí rodinou bez přestávky.

* E15: Měl jste nějaké signály, že by mohla přijít nějaká nabídka z krušovického pivovaru?

Ne. Vůbec.

* E15: Jak k tomu nakonec došlo?

Jedna zaměstnankyně z pivovaru mě loni v říjnu požádala, zdali bych s ní nezašel za novými majiteli. Že by rádi, kdybych jim poradil jako sládek. Tak jsem šel. Nabídka zněla zajímavě. Chtěli desítku, která se dělala za mě. Tak jsem řekl: Do toho půjdu, to si pamatuji, to umím. Rozjeli jsme to, ale můj podíl na nové desítce není nijak zvláštní. Tým zdejších mladých technologů je natolik kvalitní, že já tady od počátku působil spíše jen jako oponent. Jen jsem korigoval to jejich mladické nadšení.

* E15: Jestli se neupozaďujete…

Kdepak. Hlavní díl visí pořád na těch mladých klucích.

* E15: Víte, proč vás zástupci krušovického pivovaru, který nyní patří společnosti Heineken, oslovili?

To vědí jen oni. Ale třeba jsem se dozvěděl, že si dělali průzkumy po republice. A byly tam situace, kdy například jeden respondent řekl: „Pivo, jako dělal Kloub, vy stejně nikdy neuděláte.“ Z toho jsem měl neuvěřitelně příjemný pocit. Že i po letech si někdo pamatuje nějakého Klouba. Ale i tady, v pivovaru, samozřejmě všichni věděli, co jsem tady v minulosti dělal, k čemu jsem přispěl, tak to asi rozhodlo.

* E15: Zmínil jste, že se čeští pivaři odvrátili od Krušovic proto, že se tu vařilo evropské pivo. Jaké bylo?

Nechci nijak zlehčovat pivo evropského typu, protože ho pije většina světa, ale bylo to takové hořké, bezpohlavní pivo. U té desítky byl navíc další obrovský problém - byla nehezká na pohled, světloučké pivíčko. Pěnu měla, ale ne tak zcela dle představ.

* E15: Co se muselo stát, aby krušovické pivo v Čechách znovu zabodovalo?

Bylo třeba ho odevropštit. Vrátit ho zpátky do české hlíny. Krušovice byly pověstné tím, že měly světlá piva. Vyloženě jsme si zakládali na tom, že umíme dělat světlé pivo a dobré pivo. Jenže teď došlo k tomu, že si všichni navykli - co je světlé, je evropské a za nic nestojí. A pak jsme se museli také vyrovnat s tím, aby to pivo bylo pitelné.

* E15: Pitelné?

Pitelnost je oficiální termín. Je to vlastnost piva. Pivo by mělo totiž pobízet k dalšímu napití. A teprve třeba třetí pivo vám řekne, jestli vám bude chutnat. A druhá věc je, aby vám to pivo chutnalo, aby zůstalo v puse po napití. Hovořím o plnosti toho piva. Ten chleba, aby tam byl. Což bylo vždy typické pro česká piva. Chlebnatost piva. A tyhle dvě věci se do jisté míry vylučují -pitelnost a chlebnatost.

* E15: Jak jste si s tím poradili?

Museli jsme to vybalancovat, respektive kluci to museli vybalancovat. Prakticky až na hranu, aby to pivo bylo příjemné, když se napijete poprvé, ale aby vás to pořád pobízelo pít dále. Tohle se povedlo. Stal se malý zázrak. Máme teď znovu desítku, která se dobře pije. A přitom má zlatou barvu, chlebnatost, plnost, hustou pěnu.

* E15: Kam byste novou krušovickou desítku zařadil?

Do špičky, ta desítka je ve špičce. To říkám naprosto zodpovědně. A potvrzuje to i zájem zákazníků, začaly ji zase objednávat hospody a restaurace, které ji kdysi přestaly odebírat. Začali ji zase pít čeští pivaři.

* E15: Po svém návratu do krušovického pivovaru jistě sledujete více i konkurenci. Jak se vám jeví budoucnost českého pivovarnictví?

Česká piva jsou dnes výrazně limitována ekonomickou situací toho kterého pivovaru. A tu určují spotřebitelé. Když mají hluboko do peněženek, tak spotřeba klesá. Hodně lidí dnes kupuje pivo v supermarketech podle cenovek. Proto se ostatně objevilo množství malých pivovarů. Ty si mohou více dovolit vyrábět pivo podle svých představ. Větší pivovary musejí šetřit více.

* E15: Na čem?

Třeba na tom, že vyrábějí výčepní piva. Dají méně sladu a mají výčepní pivo. U nich nedeklarujete stupňovitost. Pokud ji totiž deklarujete, máte mnohem vyšší daňové zatížení než u výčepního piva.

* E15: Týká se toto i krušovického pivovaru?

Ne, my nevyrábíme desítku jenom jako výčepní pivo, ale jako desítku. Kdybychom to pivo nenazvali desítkou, máme daňové zatížení podstatně nižší, než když je to nazvané desítka, kdy musíme garantovat, že má opravdu deset stupňů.

* E15: Šetří se i na chmelu?

Jistě, ale ani to není náš případ. My používáme ve vyšší míře žatecký červeňák, poloraný, ten nemá ve světě konkurenci. Ve světě ho mnozí používají jen jako koření. Musím také zdůraznit, že krušovické pivo vzniká podle zákona ze 16. století. Ten umožňuje vařit pivo pouze z vody, ječmene a chmele. A opět jsme jedna z výjimek v tomto státě, která ho vyloženě dodržuje.

* E15: Asi je to od vás i obchodní tah…

Jistě, do jisté míry je to obchodní tah, který považuji za správný. Určitá míra frajeřiny je nutná. Když si můžete dovolit dělat desítku a být daňově zatížený, tak asi víte proč. Děláte ji takovou, aby byla dobrá, aby se prodala. Ale znovu se musím vrátit k ekonomice. Na ni je všechno navázáno. Pivovary jsou tak zdravé, jak zdravá je ekonomika. Dnes lidé více šetří a doléhá to na všechny. Spotřeba piva klesá.

* E15: Zatím však žádný pivovar nezkrachoval

Buďme rádi. Pár malých už ale ze scény zmizelo. Na druhé straně vzniklo mnoho lokálních pivovárků, co vaří jenom pro omezený počet zákazníků. O české pivo strach nemám.

Václav Kloub (63)

Od roku 1970 pracoval ve Výzkumném ústavu chemické techniky v Ústí nad Labem. V roce 1973 nastoupil do pivovaru Krušovice a krátce pracoval jako sládek v pivovaru v Chocni. Po návratu do Krušovic zde nejprve působil na pozici mistra ve výrobě, pak vedoucího stáčírny, podsládka, sládka a v roce 1987 se stal ředitelem pivovaru. Z tohoto postu byl odvolán v roce 1998. Do pivovaru Krušovice se znovu vrátil v roce 2009 a nastoupil na pozici poradce-technologa. Vystudoval vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích.

Zdroj: E15.cz | Autor: Jaroslav Matějka | Foto: Anna Vacková

Za pár dnů čeká město Náchod soud kvůli prodeji městského pivovaru Primátor liberecké společnosti LIF. Neplatnosti smlouvy se domáhá pivovar Holba, který byl mezi zájemci o koupi a tvrdí, že došlo k porušení povinností při správě cizího majetku a zneužití pravomoci veřejného činitele – to se týká osoby bývalého starosty Oldřicha Čtvrtečky.

Pokud by byla smlouva prohlášena za neplatnou, muselo by město vrátit 150 milionů korun – ale ty už mezitím utratilo za nákup hotelu Beránek a rekonstrukci základní umělecké školy. Osud náchodského piva je zatím ve hvězdách.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorka: Slávka Brádlová

Příznivci prémiové zábavy již jistě mají ve svém kalendáři červeně zaškrtnuté datum 15. ledna 2011. V tento den bude totiž v jihočeském Táboře slavnostně otevřen Music Club Kotnov - nový klub v rafinovaném gothic stylu a exkluzivním designu vytvořeném módním návrhářem Josefem Klírem. Stane se novou Mekkou jedinečné zábavy na jihu Čech. Vzhledem k tomuto faktu představuje také atraktivní destinaci pro potenciální partnery. Jedním z nich se dnes stal i český ležák Lobkowicz Premium. V kontraktu se protivínský pivovar, který ležák Lobkowicz vyrábí, zavázal v následujících letech investovat do kotnovského klubu rekordní částku 5 miliónů Kč.

Protivínský pivovar, kde se prémiový ležák Lobkowicz vaří, se sice neřadí mezi největší u nás, nicméně svou velikost mnohonásobně předčí kvalitou vyráběných produktů. Díky tomu patří v současné době mezi expandující pivovary. „Součástí naší aktuální strategie je i proniknutí do unikátních a prémiových podniků. To v poslední době přestává být pouze doménou velkých pivovarů,“ říká Daniel Budějcký, obchodní ředitel pivovaru. „Naopak je zde místo i pro menší podniky, které jsou často schopny nabídnout pestřejší nabídku piv i lepší podmínky spolupráce,“ dodává. To je jeden z důvodů, proč si vedení Music Clubu Kotnov vybralo právě ležák Lobkowicz Premium.

Exkluzivní kontrakt mezi oběma partnery byl slavnostně podepsán 7. prosince 2010 v prostorách protivínského pivovaru. Kromě zástupců obou stran se ho zúčastnil

i kmotr kontraktu a designový guru kotnovského klubu, módní návrhář Josef Klír. Vše bylo stvrzeno doslova symbolicky - pivním mokem.

Pro zástupce pivovaru představuje spojení piva Lobkowicz s Music Clubem Kotnov velkou výzvu. „Podílíme se na investicích do vybavení klubu, které je oproti podobným podnikům velice nadstandardní. Vzhledem k tomu, že projekt probíhá pod taktovkou zkušeného designéra Josefa Klíra, snažíme se vše maximálně přizpůsobit jeho vizi a vkusu,“ říká Daniel Budějcký. „Toto místo tedy bude pomyslnou výstavní síní našeho pivovaru.“ uzavírá.

Zajímavé překvapení si zástupci pivovaru připravili také na Inception párty, která 15. ledna 2011 slavnostně zahájí provoz klubu. Pouze při této výjimečné příležitosti mohou návštěvníci Kotnova ochutnat pivní speciál s mystickým názvem Kotnovský anděl, uvařený exkluzivně pro tento klub.

Další informace naleznete na www.lobkowicz-premium.cz a www.kotnovclub.cz.

Protivínský pivovar býval největším pivovarem v prácheňském regionu. Přesný rok jeho založení není písemně doložen, jisté ale je, že již v 16. století se v něm pivo vařilo. V roce 1711 přešel do vlastnictví šlechtického rodu Schwarzenbergů, v němž setrval déle než dvě stovky let. Dnes je pivovar majetkem ryze české pivovarské společnosti K Brewery.

Music Club Kotnov je nový klubem v rafinovaném gothic stylu a exkluzivním designu vytvořeném módním návrhářem Josefem Klírem. Milovníkům prémiové zábavy nabídne tajemnou atmosféru středověkého hradu i mystická setkání s anděly. Provoz klubu odstartuje 15. ledna 2011 neopakovatelná Inception párty. Ta zahájí nekonečnou éru víkendové zábavy plné jedinečných párty a show pod taktovkou předních českých DJ´s. Návštěvníky vždy znovu překvapí ten nejlepší program plný celebrit, miss i andělsky krásných tanečnic…

Josef Klír se narodil 12. 5. 1972 ve Varnsdorfu. Je absolventem střední průmyslové školy textilní v Liberci, obor oděvnictví. Oblékal finalistky soutěží krásy Miss České republiky a Miss Universe Slovenské republiky. Spolupracoval s Ilonou Csákovou, Lucií Bílou, Leonou Machálkou, Sisou Sklovskou, skupinou Black Milk, Kapelou Support Lesbiens a mnoha dalšími. Dlouhodobě a intenzívně spolupracuje s Terezou Černochovou. Od roku 1999 má ateliér v Praze na Malé straně. Stojí za značkou Josef Klír definitely in! a označením džínové módy a doplňků JKJ. Dvakrát získal titul Návrhář roku v soutěži Svatební šaty. V roce 2006 debutoval na týdnu módy v New Yorku. Ve spolupráci se společností Starorolský porcelán navrhl svou řadu porcelánu, pro hodinářskou firmu PRIM pak navrhl tři modely exkluzivních dámských a pánských hodinek. V letošním roce přišel se svou kolekcí dioptrických obrub a slunečních brýlí a ve středověkém hradě Kotnov v Táboře se podílí se na designu nového Music Clubu.

Jako svou vlajkovou loď a se sloganem „Šlechtic mezi pivy“ představila loni v říjnu společnost K Brewery prémiový ležák Lobkowicz Premium, který se vaří v protivínském pivovaru dle tradičních výrobních postupů a z ryze českých surovin – sladu, vody a chmele – bez použití extraktů či cizích příměsí.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Téměř třináctistupňové černé pivo Merlin uvedl na trh protivínský pivovar Platan. Nový ležák se vyznačuje sladkou, karamelovou až kávovou chutí s výraznou hořkostí. K výrobě piva se nechal pivovar inspirovat na britských ostrovech.

"Při vývoji receptury Merlinu jsme se nechali inspirovat pivem typu stout za použití praženého ječmene. Ten jsme zkoušeli pražit nejprve doma s manželkou v mikrovlnné troubě," směje se vrchní sládek společnosti K Brewery, do které patří i protivínský pivovar Jiří Faměra.

K výrobě nového ležáku Merlin se nechal protivínský pivovar Platan inspirovat na britských ostrovech, kde jsou černá piva oblíbená. Pro výrobu byly použity tři druhy sladu, voda z hlubinného jezera a chmel.

"Do piva nejsou přidávána žádná umělá sladidla ani karamel," dodává obchodní ředitel pivovaru Daniel Budějcký.

A britský rukopis je vidět i na samotných obalech piva - dodáván bude především do restaurací, kde si jej lidé mohou zakoupit v třetinkových lahvích, opět tolik oblíbených v Anglii a Irsku.

I jeho jméno Merlin pochází z anglické mytologie. V legendách o králi Artušovi, rytířích kulatého stolu a meči Excalibur je Merlin popisován jako mocný kouzelník, mág a čaroděj.

"Merlin je na rozdíl od běžných piv výjimečně černý, přesně jak se na nápoj plný kouzel, magie a čar sluší," dodává s úsměvem sládek Faměra.

Zdroj: Budějovice iDnes.cz | Autor: Václav Janouš | Foto: Slavomír Kubeš

Od 1.12.2010 je zahájen prodej všech reklamních a propagačních předmětů v prodejně Pivovaru Rohozec (kiosek hned vedle pivovaru).

Pivní sklo, dárkové balení piva, textil, upomínkové předměty

Vyberte si originální vánoční dárek pro své blízké

Otevřeno denně kromě pondělí od 9:00 do 17:00 hodin.

Zdroj: Pivo Rohozec.cz

Po celý rok 2010 probíhala ve známé pražské restauraci První pivní tramway degustační soutěž o nejlepší české pivo. Přečtěte si zprávu o vítězství našeho piva:

Nejnovější degustační úspěch rohozeckého pivovaru

Po celý rok 2010 probíhala ve známé pražské restauraci První pivní tramway degustační soutěž o nejlepší české pivo. Úkol vybrat šampiona mezi našimi pivovary na sebe vzala iniciativa První pivní extraliga. V ní zasedají pivní experti i laičtí znalci, mezi nimi například přední český pivní odborník a mezinárodně uznávaný degustátor Jan Šuráň či tajemník prezidenta republiky a známý pivní fanda Ladislav Jakl. V pěti základních kolech se degustovalo celkem 55 českých ležáků, tedy jakýchsi vlajkových lodí českých pivovarů. Degustovala se pouze piva lahvová, běžně dostupná v obchodní síti.

Ochutnávky byly mnohakolové, přísně anonymní, degustátoři nikdy nevěděli, jaká piva právě testují. Všechna piva měla stejné podmínky, pila se ze stejných sklenic a byla vychlazená na stejnou - předepsanou teplotu. Nejlepší piva postoupila ze dvou semifinále.

Finále se uskutečnilo v První pivní Tramwayi dne 1. prosince od 18 hodin. Na finálové kolo se za Pivovar Rohozec vypravili sládek Ing. Jan Kropáček a podsládek Pavel Blaževič.

Cesta do Prahy z pivovaru trvá za příznivých podmínek přibližně hodinku. Tentokráte vládl na silnicích sníh a kalamitní stav v Praze přispěl k dvouhodinovému zpoždění.

Přibližně ve 20:00 bylo finálové kolo dodegustováno a sčítalo se hodnocení jednotlivých vzorků.

Následoval tzv. rozpij (dva vzorky měli ve finálovém kole stejný počet bodů, proto se opakovalo hodnocení těchto dvou vzorků, aby se rozhodlo o vítězi). Právě v tento moment dorazili na místo zástupci rohozeckého pivovaru a po strastiplné cestě si při vyhodnocení užívali tu nejlepší zprávu: vítězem Pivní ligy pro rok 2010 se stal Skalák 12%, světlý ležák Premium z Pivovaru Rohozec. Získal tak titul Český ležák roku 2010.

Ocenění za rok 2010

Přehled úspěchů a ocenění našich piv v degustačním roce 2010 ve formátu .pdf zde...

Zdroj: Pivo Rohozec.cz

To, že jsme pivní národ je bez diskuze. Je to tak.

Pivo vaříme, pijeme i vyvážíme. I já patřím do skupiny pivařů. Když si jdu s kamarádkami „sednout na skleničku“, dám si pivo. Pěkně natočené do půllitru. Proto jsem ráda, že podkováňské pivo se po letech vrátí na trh. Na Mladoboleslavsku tak nebude „jen“ Klášter, ale i Podkováň. Jsem zvědavá, jak se povede. Jsem hrdá, že se obnova podařila zrovna v oblasti, kde bydlím, protože pivovarnictví je řemeslo s dlouholetou tradicí. Samozřejmě se nabízí otázka, jak uspějí obchodníci ze zmiňovaného pivovaru. Trh se zlatým mokem je doslova nadupaný a uspět na něm bude oříškem. Třeba zafunguje nostalgie a odběratelé se rádi vrátí ke staré dobré Podkováni. Možná nebudou chtít nic měnit. Více možností není. Každopádně pivovaru držím palce.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Lucie Kučerová

Dlouhou dobu všichni čekali, až jediný majitel vyškovského pivovaru, kterým je Ministerstvo zemědělství vyhlásí podmínky výběrového řízení. Ty ale údajně všechny zájemce odradily. Až na jednoho.

„Podle mých informací, které jsou z důvěryhodného zdroje má o nájem zájem zatím jediná firma, kterou je Czech Beverage Comany,“ zjistil lídr vyškovských Věcí veřejných Jiří Krutílek.

Ten však poukazuje na to, že dříve si mohl pivovar pronajmout i ten, kdo v něm nechtěl vařit pivo. Podle něj je to případ i této společnosti. „V minulém výběrovém řízení se přihlásila firma Agra, která chtěla vyrábět hnojiva. Ta zkrachovala. Podivné je, že jednatelé Agry a Czech Beverage Company jsou totožní, což lze ověřit v obchodním rejstříku,“ nechápe Krutílek.

Kolik zájemců se zatím přihlásilo do výběrového řízení ale ministerstvo prozradit nechce. „Ministerstvo nebude informovat o obchodních jménech a konkrétních nabídkách jednotlivých zájemců, neboť tyto informace by mohly zpochybnit výběrové řízení,“ uvedla mluvčí ministerstva Tereza Dvořáčková.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Petra Daňková

Velkopopovický pivovar slaví v neděli 12. prosince vánoční svátky. Pro návštěvníky připravil speciální prohlídku nebo ochutnávku prémiového ležáku.

Netradičně se rozhodli ve Velkých Popovicích začít Vánoční svátky. V neděli 12. prosince ve dvanáct hodin a dvanáct dnů před Štědrým dnem, bude ve Velkých Popovicích nadělovat Kozel prémiový ležák.

Pro návštěvníky bude připravena speciální prohlídka pivovaru. Nadělovat se budou také odměny za správné odpovědi v kvízu o historii a současnosti pivovaru. Nadílka u Kozla začíná ve 12 hodin.

Zdobení perníčků a ochutnávka piva

Na vánoční atmosféru vás naladí ukázka zdobení vánočních perníčků v Návštěvnickém centru pivovaru.

"Zdobení si přitom každý návštěvník bude moci vyzkoušet a vlastní výrobek si odnést domů. Speciální prohlídky budou v neděli hned dvě a to ve 14 a 15 hodin," láká do pivovaru vedoucí návštěvnického centra Eva Kršňáková.

Návštěvníci budou moct ochutnat vítěze soutěže České pivo roku 2010 v nejprestižnější kategorii světlých ležáků - Kozel Premium.

Dárek zdarma k nákupu v Kozlím obchodě

"Velkopopovickou nadílku můžete využít i k nakoupení netradičních dárků, v Kozlím obchůdku bude totiž zahájen prodej nové kolekce Kozlího oblečení a dalšího sortimentu," sdělil David Frodl ze společnosti Ogilvy Public Relations.

V období od 12. do 23. prosince navíc každý návštěvník dostane při nákupu nad 300,- Kč malý vánoční dárek, plechovku Černého Kozla.

Speciální piva k ochutnání

K občerstvení mohou návštěvníci využít místní Kozlovnu, kde se čepuje tankový Kozel Světlý i Kozel Medium a oblíbený Kozel Černý. Pro pivní labužníky bude k dostání také nefiltrovaný speciál.

Na své si ale přijdou také milovníci české kuchyně, popovické pečené koleno na černém pivě nebo pivovarský guláš s domácím houskovým a špekovým knedlíkem dokonale uspokojí vaše chuťové buňky.

Zdroj: Říčansko.info