Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Více než čtyři sta let vzniká v Plané zlatavý mok

Co se píše o pivovarech a pivu


Více než čtyři sta let vzniká v Plané zlatavý mok

[čtvrtek, 5. květen 2011]

Pivovar v Chodové Plané nikdy nepatřil mezi nejznámější výrobce piva v českých zemích a několikrát v historii byl na pokraji existence.

Ani po více než čtyři sta letech ale nepřestává dodávat zlatavý mok svým zákazníkům a podle výstavu ho lze zařadit někam do poloviny mezi našimi pivovary. V novém tisíciletí ale o sobě dává vědět i jinak. A to hlavně turistickými aktivitami, které rozvíjí jako doplněk k samotné výrobě zlatavého moku.

Byl zde hrad

Na místě dnešního pivovaru prý kdysi stával chodský hrádek, jehož sklepy vytesané v žulovém masivu přečkaly staletí. Zachovala se i pověst o pejskovi Albim, který prý nedaleko hradu objevil vydatný pramen vody, a jeho vyobrazení dodnes zdobí znak místního sladovnického cechu. Když po připojení Chebska k Českému království ztratila pevnost chránící hranici smysl, zanikl i hrad a na jeho místě vznikl pivovar.

První písemná zmínka o něm se datuje z roku 1573, kdy patřil šlechtickému rodu Šliků. Připomíná to i socha umístěná nedaleko brány současného areálu. V polovině 17. století se ve zdejším pivovaru uvařilo asi jedenáct set hektolitrů piva ročně, sto let nato byla produkce dvojnásobná. Vzrůstala až do roku 1861, kdy pivovar postihla katastrofa v podobě ničivého požáru. Hrabě Berchem, který pivovar vlastnil, se ho rozhodl obnovit a ten začal znovu prosperovat. Piva se vařilo stále víc, až v roce 1925 výstav dosáhl šedesáti tisíc hektolitrů roční produkce. Pivovar v té době vlastnil padesátku hostinců a do dalších šesti set pivo dodával. Berchemové jej vlastnili až do roku 1945, pak se stal součástí Horského pastvinářského družstva a poté státních pivovarů.

Pivo se i dlouho po válce ale vařilo na zastaralém a z velké části nevyhovujícím zařízení, a tak se na předválečnou produkci dostalo až po několika letech.

V roce 1960 dochází ke spojení 17 pivovarů v kraji do národního podniku Plzeňské pivovary a dva roky nato do pivovaru přichází Jiří Plevka. „V roce 1962 jsem přišel do Chodové Plané po svém předchůdci panu Šmardovi, který tady dělal ředitele a byl s ním rozvázán pracovní poměr,“ vzpomíná. „Mohla se tady klidně filmovat druhá světová válka,“ říká, když ukazuje plány z roku 1934, stejně staré, jako je on sám. „Byl tu postaven jeden suchý záchůdek, jinak vše bylo tak, jak to bylo vybudováno v předválečném období. Prostě zoufalé. Fasády oprýskané, nádvoří plné popele a uhlí. Sedmnáct pivovarů patřících do národního podniku Plzeňské pivovary bylo rozděleno na rozvojové a určené k likvidaci. Rozvojové byly kromě Plzně i Cheb, Karlovy Vary a Domažlice. Ostatní byly určeny k likvidaci,“ dodává.

Cesta k záchraně

Ačkoli Chodovar podle tohoto plánu čekala smutná budoucnost, nový ředitel se podnik snažil rozvíjet. Pozornost zaměřil nejen na pivovar a výrobu piva, ale zabýval se i myšlenkou na využití opuštěného zdroje minerální vody Ilsano, jehož čerpání bylo přerušeno v roce 1945. Začátky byly krušné a klacky pod nohy házeli pivovarníkům hygienici i partajníci. Postupně se ale místní kyselka stala nejoblíbenějším nealkoholickým nápojem v kraji.

Začátek byl takový, že jsme si v pivovaře umyli transportní sudy, přijeli jsme do Dolního Kramolína, kbelíkem jsme nadávkovali sirup a spustili jsme to do jímky. Pak jsme ten sud vytáhli nahoru, zašli jsme s tím na Ex Plzeň 68 a dostali tam za to Zlatý pohár“ usmívá se Plevka.

Přes to všechno Chodovar směřoval ke konci. Radikální přestavba a navýšení výrobních kapacit v pivovarech Prazdroj a Gambrinus na počátku 90. let vedly k rychlému ukončení výroby v krajských provozech Plzeňských pivovarů.

Smířit se s perspektivou definitivního uzavření Chodovaru ale Plevka odmítl. V roce 1992 koupil podnik v rámci privatizace a opět začal bojovat o záchranu, tentokrát již svého pivovaru.

Jiří Plevka – prezident pivovaru Chodovar k tomu říká: „První akcí, kterou jsme dělali, bylo, že jsme do obce zavedli plyn. Udělali jsme tu regulační stanici a plynovou kotelnu. A pak jsme začali modernizovat další provozy. A tak jsme zmodernizovali ležácké sklepy, vyměnili jsme tam nádoby. Byla tam spousta železobetonových tanků ještě z roku 1924, které přestaly sloužit svému účelu. A tak jsme jedno velké oddělení prostě nechali vybourat, a abychom to zpřístupnili, vytunelovali jsme pivovar,“ usmívá se. Ale na rozdíl od mnoha jiných jejich tunelování bylo legální. Má prý na něj kulaté razítko báňského úřadu. „Tunel do bývalých prostor je dlouhý jedenačtyřicet metrů, v roce 2000 jsme v nich zřídili restauraci Ve skále,“ vysvětluje.

Úspěch restaurace přivedl Jiřího Plevku a jeho syny, kteří s ním tvoří vedení rodinného pivovaru, k myšlence vybudovat v areálu vlastní ubytovací zařízení. Vznikl také hotel a poté i originální pivní lázně a beerarium.

Hlavním cílem ale zůstala výroba kvalitního nápoje a zásobovat jím hlavně vlastní podniky a restaurace v okolí. Zařízení se modernizuje, ale pivo se v Chodovaru stále vyrábí klasickou cestou v tradičních varnách a s vlastním sladem.

Výroba není vysoká a zůstává zhruba na polovině toho, kolik byl výstav piva v době před a krátce po privatizaci. Důraz se ale klade na kvalitu, která byla několikrát oceněna například titulem Evropská pivní hvězda. Konkurenceschopnost se Chodovar snaží zachovat také novými taháky. Počítá se například s kongresovou turistikou.

Vesnický pivovar se prostě proměnil v moderní, ryze českou pivovarskou firmu a spolu s ním se mění i Chodová Planá, kde se každoročně konají slavnosti piva a mistrovství Evropy v koulení pivních sudů.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Tachovský deník.cz


Přidat reakci

Jméno:
E-mail:

h.p

čtvrtek, 5. květen 2011
12:13

Jo,Jo,ještě že se trhli hned v devadesátejch,jinak by Chodovka byla tam,kde Vary,Cheb a Domažlice...Pane Plevka děkujeme za Vaši fajnovou kvasnicovou jedenáctku !!


napsal(a): h.p (hrubes.pivo(a)seznam.cz) [Odpovědět]


PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI