Odvolací rada Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu EU zamítla tento týden námitky Budějovického Budvaru proti přihlášce komunitární ochranné známky (známky platné v rámci zemí Evropské unie) BUD americké firmy Anheuser-Busch. Rozhodnutí však není konečné a lze proti němu podat žalobu k Soudu první instance v Lucemburku. Tu v současné době Budějovický Budvar zvažuje.

„Ani případné vítězství však americkému pivovaru neumožní prodávat své pivo pod označením BUD na všech evropských trzích. V řadě zemí Evropské unie má již ochrannou známku BUD zaregistrovanou Budějovický Budvar. V takovém případě je Budějovický Budvar tzv. prioritním vlastníkem, který má přednostní právo k využívání této známky na daném národním trhu“, říká Helena Lejtnarová, podniková právnička Budějovického Budvaru.

Podle informací některých médií považuje údajně americký pivovar rozhodnutí také za významný krok k prodeji svého piva „Budweiser“ v Evropě. „Zde je třeba zdůraznit, že se uvedené řízení týká pouze možnosti užívání ochranné známky Bud. S ochrannou známkou Budweiser nijak nesouvisí,“ dodává Helena Lejtnarová. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Produkty z pivovaru Budějovický Budvar, n.p. letos znovu uspěly ve významné světové soutěži testující kvalitu výrobků, kterou pořádá belgický International Institute for Quality Selections. Zlatá medaile za světlý ležák a stříbrná medaile za tmavý ležák Budweiser Budvar prokazují, že pivo vyráběné v Budějovickém Budvaru patří dlouhodobě k nejkvalitnějším světovým výrobkům.

Budějovický Budvar získal za svůj světlý prémiový ležák zlatou medaili v letošním ročníku mezinárodní soutěže testující kvalitu výrobků Monde Selection. Stříbrnou medaili získal také další z produktů Budějovického Budvaru, tmavý ležák Budweiser Budvar. Soutěž už od roku 1961 pořádá International Institute for Quality Selections se sídlem v Bruselu (www.monde-selection.com). Ocenění dnes odpoledne převzali zástupci Budějovického Budvaru na závěrečné ceremonii, která se konala poprvé v historii v Praze.

„Pro Budějovický Budvar je zisk medaile z Monde Selection velkým úspěchem, protože testování se účastní významné značky piva z celého světa. Výrobky hodnotí nezávislá odborná porota v množství parametrů a ocenění v této soutěži je pro spotřebitele vždy zárukou nejvyšší kvality výrobků,“ uvedl po předání cen sládek Budějovického Budvaru, Ing. Josef Tolar.

Tento rok bylo testováno více než 1400 produktů ze 71 zemí všech kontinentů. Kromě piva byla hodnocena také vína, nealkoholické nápoje, lihoviny i další potravinářské výrobky. Porota posuzovala celkem 300 druhů piv v osmi skupinách, které byly rozděleny celkem do 19 kategorií.

Skutečnost, že pivovar Budějovický Budvar klade důraz zejména na kvalitu svých výrobků, potvrzují také úspěchy v této soutěži z minulých let. První ocenění Monde Selection získal Budějovický Budvar v roce 1987, další medaile přibyla pivovaru do sbírky o tři roky později. V ročnících 1999 až 2001 získal Budějovický Budvar celkem tři zlaté medaile za svůj světlý ležák Budweiser Budvar a dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili za pivní speciál Bud Super Strong.

Jakost produktů posuzují nezávislí odborníci za pomoci chromatografických, bakteriologických, fyzikálních a mechanických testů. Výsledný verdikt ovlivňuje také degustace a vědecká rada. Monde Selection patří k prestižním, mezinárodně uznávaným oceněním kvality výrobků, o které usilují společnosti z celého světa. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Mají Masné krámy už našlápnuto? "Oplakávaný" vyřazený podnik v centru města dospěl po čtyřech letech ke světlu na konci tunelu.

Legendární pivnice Masné krámy vstane z mrtvých ještě letos. Alespoň je o tom nadále přesvědčen náměstek primátora Tomáš Kubín. Nic na tom podle něho nemění ani zádrhele kolem projektu výstavby nové kuchyně a zázemí restaurace. Sází na nalezenou společnou vůli a shodu všech spoluvlastníků objektu. Ta před týdnem vedla k dohodě o podmínkách nájmu inkasovaného od Budvaru. "Je pravda, že památkáři mají k projektu připomínky. Požadují, aby se nezasahovalo do půdorysu obvodové zdi objektu," uvedl včera. "Je to ale logický požadavek a projektant na něj umí reagovat," zdůraznil. Na přestavbě se dohodli již před půl rokem spoluvlastníci s budoucím provozovatelem Budvarem. Město pořízení bezpodmínečně nutných prostor zainvestuje, ostatní vlastníci náklady uhradí splátkami z nájemného. Za připomenutí v této souvislosti stojí, že tehdejší zástupce Budvaru se na předchozích jednáních nechal slyšet, že podnik iniciuje dohodu s památkáři. "Konečně jsme se vrátili na začátek. Ztratili jsme ale čtyři roky. A už vůbec nerozumím tomu, proč se nám před čtyřmi lety lhalo, když smlouva se rýsuje teprve nyní," uvedl včera jeden ze soukromých spoluvlastníků Josef Dušek. Masné krámy jsou po zásahu hygieniků a působení povodní zavřeny už od roku 2002. Z původní kuchyně již před časem vznikla oddělením restaurace U Tří sedláků. Celé čtyři roky podniku vévodily spory a tahanice všech zainteresovaných. Uzavření vadí nejen pivařům, ale i turistům a v neposlední řadě majitelům a provozovatelům živností v centru města. "Lidé tam chodili nejen na pivo a nasát atmosféru, ale cestou také utratili nějakou korunu i u nás," říká majitel jednoho z obchodů v sousedství. (Českobudějovické listy)

Budějovický Budvar uvádí na český trh významnou novinku – tmavý ležák v lahvích. Tmavou variantu originálního ležáku vyrábí Budějovický Budvar od roku 2004, dosud však byl stáčen pouze do sudů.

Tmavý ležák Budweiser Budvar si budou moci lidé v Česku od července zakoupit v lahvovém balení. Budějovický Budvar rozšiřuje nabídku tmavé varianty ležáku, která byla doposud k dostání pouze v menších sudech. Od února letošního roku zahájil Budějovický Budvar vývoz tmavého lahvového ležáku do vybraných zemí. V elegantních lahvích s klasickým půllitrovým objemem bude nyní pivovar nabízet jemně hořké karamelové pivo také na pultech tuzemských prodejen a v restauracích.

Tmavou variantu originálního ležáku uvedl Budějovický Budvar na trh v roce 2004. „Ihned po nástupu na český trh se náš tmavý ležák dočkal výborných ohlasů a pozitivního ocenění chuti. Některé provozovny ale dosavadní balení ve dvaceti a třicetilitrových sudech omezovalo, a také zákazníci si chtěli vychutnat tmavý ležák v klidu svých domovů. Požadavkům jsme se rozhodli vyjít vstříc a přidat do nabídky tmavý Budweiser Budvar i v lahvovém provedení,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Produkce tmavých piv se v posledních letech zvyšovala díky vývozu. Prodej tmavého ležáku z Budějovického Budvaru roste od zahájení výroby, mezi roky 2004 a 2005 stoupl v Česku o 7,5% a celkově dokonce o 30% (na 12 757 hl v minulém roce). „Věříme, že Budějovický Budvar může získat významný podíl na trhu tmavých lahvových ležáků a posílit i celkovou pozici na českém trhu tmavých piv,“ doplňuje Petr Samec.

Výrobní postup se od přípravy světlého prémiového ležáku neliší, rozšířilo se ovšem množství použitých surovin. „Pro přípravu tmavého ležáku využíváme vybraný žatecký chmel, měkkou vodu z našich artéských studní a moravský slad. K tomu se navíc přidávají tři druhy speciálních barevných ječných sladů, mnichovský, karamelový a pražený. Pivo charakterizuje tmavá barva a suchá, jemně hořká karamelová chuť. Tmavý ležák navíc příjemně voní po praženém sladu,“ popisuje produkt vrchní sládek Budějovického Budvaru, Ing. Josef Tolar.

Tmavá pivní novinka si získává oblibu nejen u českých milovníků ležáku, ale i v mezinárodním měřítku. Tmavý ležák Budweiser Budvar uspěl například v letošním ročníku světové soutěže Monde Selection, která testuje kvalitu výrobků včetně piva. Odborná porota projektu, který už od roku 1961 pořádá International Institute for Quality Selections se sídlem v Bruselu, ocenila tmavý budějovický ležák stříbrnou medailí. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Velké Popovice se opět vyšňořily do svátečního. Počtrnácté hostily Den Kozla, proud zábavy a folkové muziky, letos nazvaný rozmarné slavnosti.

Do městečka nedaleko Prahy svážely zájemce z metropole mimořádné autobusy, další mohli využít vlak, nebo se vydat na některou ze tří turistických tras, jejichž cíl byl vždy stejný - brána velkopopovického pivovaru.

Právě zde pro většinu návštěvníků, kterých pořadatelé očekávali deset tisíc, v sobotu 3. června začínal a končil Den Kozla, jemuž přálo slunečné počasí, i když chvílemi foukal studený vítr.

Jako první se mohli zapojit do některé z osmi připravených soutěží, jako byla chůze na chůdách, lávka přes vodu, proudnice nebo koulení.

Kolem stánků s všudypřítomným pivem a dalším občerstvením se lidé proplétali k první scéně "pod hrází", kde moderátor Miloš Keller uváděl folkové matadory i nadějné talenty.

Jako první zahráli už v devět hodin ráno Pouta, a pak přes kapely Strašlivá podívaná, Bezefšeho, Koňaboj, Františka Nedvěda s Druhým podáním a Marien se program dobral až k závěrečnému Fleretu.

O pár stovek metrů výše, na scéně "u vlečky", kraloval další ostřílený spíkr Jan Dobiáš, jenž postupně uvítal Lístek, Cop, Reliéf, Pacifik, Stráníky, Redla se Samsonem a Janouškem a na konec Ginevru.

Koho hudba nebavila, mohl se vydat na exkurzi do pivovaru, nebo si počkat na doprovodný program, uváděný Alešem Hámou. Obsahoval provazochodce, kejklíře, žongléry či akrobaty. (iDnes)

Celý postup výroby zlatavého moku v kutnohorském pivovaru budou mít poprvé příležitost vidět návštěvníci Královského stříbření, které se ve městě uskuteční o tomto víkendu. Brány podniku budou otevřeny dnes od 10 do 16 hodin. Pořadatelé zajistí pro zájemce kyvadlovou dopravu z centra města až do pivovaru a zpět. Při Královském stříbření se lidé mohou seznámit s celým postupem výroby piva. "Na vlastní oči uvidí, kolik práce stojí za tím, než si mohou v klidu u stolu ve své oblíbené hospůdce dát pěkně orosené pivo Dačický," poznamenal sládek Jiří Strnad. Jeho spolupracovníci návštěvníkům přiblíží tradiční způsob vaření - od úpravy sladu, přes vaření až po zrání piva v ležáckých sklepích. "Věříme, že díky tomu lidé poznají, jak složitým procesem je výroba piva, budou k němu přistupovat s úctou stejně tak, jako lidé v pivovaru," dodal ředitel Zdeněk Siblík. (Kutnohorský deník)

Sobotní Pivní slavnosti pustily do areálu Pivovaru Ferdinand vyznavače pěnivého moku. Byť byla ve stáncích dostupná i limonáda, roztáčeli prodavači jeden půllitr piva za druhým. K tomu nemalým dílem přispělo sluníčko, které celý den nádvoří, kde se slavnosti konaly, ohřívalo. Uniknout před ním mohli návštěvníci do stínu slunečníků, které tu pořadatelé prozíravě nachystali. Ani o zábavu nebyla nouze. Celý den vyhrávaly kapely různých hudebních žánrů. (Benešovský deník)

Pohled ředitele pivovaru

Den Postřižinského piva je naplánován na zítřek v areálu nymburského pivovaru. „Letos se koná již jedenáctý ročník Dne Postřižinského piva,“ upřesnil ředitel pivovaru Pavel Benák.

* Co je letos na programu?

Program začíná v 9 hodin. Do pivovaru mohou zájemci přijet ráno parním vlakem. Během dne se mohou projít po pivovaru a poslechnout si něco o historii a také o tom, jaké pivo vyrábíme. Připravené jsou i soutěže pro děti nebo projížďky na lodích po Labi. V plánu je také seskok kolínských parašutistů do areálu pivovaru.

* A hudební produkce?

Na Dnu Postřižinského piva tradičně vystoupí kapela Pohoda, Třehusk, dále Věra Martinová, Václav Neckář nebo skupina Ready Kirken.

* V sobotu hraje Česká republika zápas na mistrovství světa ve fotbale. Mysleli jste i na to?

Samozřejmě. Od 18 hodin bude možné sledovat v areálu pivovaru na velkoplošné obrazovce fotbalový zápas s Ghanou. V rámci „fotbalového dne“ jsou naplánované i různé soutěže, jako je střelba na branku.

* Dozvědí se návštěvníci sobotní akce také něco o Bohumilu Hrabalovi, se kterým je pivovar spojován?

Během exkurze v nymburském pivovaru se určitě bude hovořit o našem slavném českém spisovateli. (MF Dnes)

Davy lidí v sobotu navštívily Pivobraní v areálu Pivovaru Klášter. Ve stáncích bylo možné koupit si veškerá piva ze sortimentu tohoto pivovaru. Také děti si při doprovodném programu přišly na své, zaujaly je i mnohé stánky se zbožím právě pro ně. Nouze nebyla ani o muziku. Lákadlem byla hlavně kapela YoYo Band. (Boleslavský deník)

Výjimečné sedmnáctistupňové pivo uvařené pouze víkendové oslavy mohly ochutnat stovky lidí, kteří zavítali do moravského Štramberku. A co se slavilo? Připíjelo se na první narozeniny Městského pivovaru, jehož sládek vaří pivo v domě přímo na štramberském náměstí.

"Důvody k oslavám byly pádné, pivovar za prvních dvanáct měsíců uvařil třetinu piva nad plán, více než 600 hektolitrů. Je to také tím, že se pivo začalo prodávat i v dalších restauracích v regionu," řekl šéf pivovaru Václav Žila.

Původní nabídku světlého a tmavého ležáku plzeňského typu s názvem Trubač pivovar během roku doplnil ještě o višňový a švestkový pivní speciál.

"Švestkové pivo s názvem Valašské trnkové pivo je jediné svého druhu v Česku. Vyrábí se ale jen příležitostně," dodal Žila. V lednu začal pivovar ještě vyrábět třináctiprocentní tmavý speciál.

Pivo začal loni ve Štramberku po 150 letech vařit ostravský podnikatel Pavel Šmíra, který ve městečku koupil a opravil několik domů a v podhradí organizuje kulturní akce.

Pivo jako hobby na celý život

Speciální pivo uvařil sládek štramberského pivovaru Marek Pietoň. Ten sice prošel mnoha zaměstnáními, jako sládek se však vrátil k své celoživotní lásce. Jeho spolupracovníci z firmy Šmíraprint totiž dobře vědí, že své první pivo uvařil štramberský sládek už mnohem dříve. A to bez speciálních škol a v poměrně mladém věku.

"Pivo je jeho celoživotní hobby. Od čtrnácti let si vařil pivo ve vaně u babičky," říká o Marku Pietoňovi šéf pivovaru Žila.

To sládek zmírňuje. "Tak brzo to nebylo, ale jednou jsem našel u své nynější ženy návod její babičky, jak vařila za války takzvané šizené pivo. Tehdy nebyly suroviny a lidé si pivo vařili doma třeba z cikorky. Jediné, co tam chybělo, byl chmel. Nakonec jsem natrhal divoký chmel a uvařil jsem první pivo. Jenže jsem tam dal běžné kvasnice do pečiva a tak se to napoprvé nepovedlo," vypráví štramberský sládek.

Neúspěch ho ale neodradil. Naopak. Začal se zajímat, jak to staří pivovarníci dělali. Ve vědecké studovně našel recepty na pivo v odborných knihách a za chvíli vařil pivo, které už s uznáním pili i jeho přátelé. "Začalo mne to velmi bavit. Poznal jsem, že naše stará sládkovská škola byla kdysi uznávaná ve světě a čeští sládci doslova pořádali mise a učili vařit pivo mnohé země," říká pyšně Marek Pietoň.

Učil se u profesionálů

Když firma Šmíraprint hledala sládka, sáhla právě po něm. Z muže mnoha povolání a sládka-samouka se stal rok před uvařením piva zapálený učedník u profesionálů. "Měl jsem velké štěstí, že jsem potkal flekovského sládka. Od něho jsem se naučil vařit černé pivo, jen ho dělám hořčí, protože lidé v tomto kraji tíhnou více k silnějšímu a hořčímu pivu," říká štramberský sládek.

Muž, který v mládí nedostudoval geologii na ostravské VŠB, je dnes ve svém živlu. "Je to poprvé, co při práci cítím, že jsem hrdý na příslušnost k pivovarskému cechu. Je to poctivé řemeslo s tradicí a cítím z něj stavovskou čest," říká. (iDnes)

Hlučínský starý pivovar loni ztrojnásobil výstav na necelých 4000 hektolitrů piva. Je to nejvyšší výstav za 13 let existence minipivovaru, což se podle ředitele pivovaru Leonarda Plačka podařilo díky lepšímu marketingu. Hlučínský producent má podle něj šanci zvýšit dodávky do Německa a uplatnit se v Polsku. Díky tomu by už letos mohl dosáhnout výstavu 5000 hektolitrů.

"Nyní dodáváme pivo hlavně do velkoskladů v Opavě a Ostravě, odkud si ho hospodští nakupují," dodal. Pivovar vaří světlý ležák značky Avar, 95 procent výroby je v sudech.

Hlučínský pivovar se snaží pronikat i do zemí EU, kde je podle Plačka lepší prostředí. Evropští milovníci piva nejsou tak věrní určitým značkám jako Češi, ale pijí pivo, které jim zachutná. Podle Plačka si hlučínský ležák našel příznivce v Německu, kde ho čtvrtletně vypijí okolo 40 hektolitrů.

"Naše pivo bylo před nedávnem v Německu vyhodnoceno mezi první stovkou nejlepších piv na světě. Vyšlo to už i knižně. Hned mi přišlo trojnásobné množství objednávek z Německa," dodal Plaček. Nadějně vypadají podle Plačka nové trhy ve Varšavě a Berlíně, které ale zatím nejsou smluvně podchyceny. "Pokud se to podaří dotáhnout do konce, do Varšavy by v letošním roce mělo směřovat sto sudů týdně a stejně tolik by mělo jít i do Berlína," dodal. O hlučínské pivo mají podle něj zájem v irském Dublinu a ve Vietnamu.

Hlučínskému pivovaru se podařilo třikrát meziročně zvýšit výstav navzdory tomu, že loni musel kvůli konkurenčnímu tlaku vyklidit regály v Tesku. Hlučínský výrobce v tomto řetězci několik let slavil úspěch, když jako první tuzemský pivovar nasadil do řetězce světlý ležák Avar v láhvích s porcelánovým uzávěrem. "Konkurence, byť byla druhá, ale zálohovala láhve sedmi korunami, já jsem ji zálohoval 15 korunami, protože nákupní cena je 12,50 koruny. Za sedm korun zálohy jsme nemohli uzavřít smlouvu," zdůvodnil Plaček odchod z Teska.

Hlučínský starý pivovar vyrábí od léta 1993, kdy obnovil výrobu zdejšího piva po 89 letech. Nynějším vlastníkem pivovaru je ostravská s.r.o. Avar plus. Pivovar má do deseti zaměstnanců. (Morava 24)

Radegast Birell získal v australském Melbourne nejvyšší ocenění v kategorii nealkoholických piv mezinárodní pivní soutěže Australian International Beer Awards. Ocenění udělili odborní porotci těm nejlepším z celkového počtu 969 přihlášených pivních vzorků, které reprezentovaly 31 zemí světa.

Již od počátku dubna probíhal proces odborného posuzování kvality soutěžních pivních vzorků, kterých bylo letos registrováno neuvěřitelných 969. Plody své práce vyslalo k odbornému mezinárodnímu posouzení 31 zemí včetně České republiky. Mezi nealkoholickými pivy nejvyšší hodnocení získal Radegast Birell: „Jsme rádi, že se potvrdila pozice Radegastu Birell jako vysoce kvalitního nealkoholického piva i mimo domácí trh, v náročném mezinárodním srovnání s dalšími 30 zeměmi světa,“ uvedl Karel Kraus, manažer značky Radegast Birell.

Australian International Beer Award je třetí největší profesionální pivní soutěž na světě. Pořádá ji Royal Agricultural Society of Victoria (Královská zemědělská společnost ve Victorii) ve spolupráci s University of Ballarat, která jako jediná na jižní polokouli nabízí akreditované kurzy pivovarnictví. Soutěž byla založena roku 1987, aby odměňovala vynikající výkony na poli pivovarnictví a pomáhala podporovat toto odvětví na mezinárodní úrovni. Patronem Australian International Beer Awards je premiér provincie Victoria.

Registrované vzorky byly v rámci posuzování odbornou porotou podrobeny více než osmidenní analýze, při níž byly zkoumány z hlediska svých chuťových vlastností, aromatu, vzhledu a stylu, ale také technické kvality. U balení je pak kritériem jeho estetická úroveň, kvalita informací o produktu, které poskytuje, a účelnost balení. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Málokterý pivovar si dal na etiketu svého piva boha. Nošovický pivovar to udělal.

Ovšem tak, jako byl bájný Radegast například pohanským bohem úrody, plodnosti či války, střídá tato postava i své grafické podoby na etiketě stejnojmenného piva.

Pivaři si Radegasta vybrali sami

Od doby, kdy ho poprvé použil na etiketu mladý nošovický pivovar, uběhlo už šestatřicet let. Jako znak piva si postavu známé sochy boha z Radhoště vybrali sami budoucí pivaři, když právě tento symbol vyhrál veřejnou anketu o znak piva.

Od té doby se díval pivařům z pivních etiket a hospodských sklenic do očí, byť ztvárnění jeho postavy procházelo různými grafickými obměnami. Ty však vždy respektovaly podobu americké sochy Albína Poláška a přímý pohled na ni.

Až před několika lety manažeři pivovaru Pilsner Urquell schválili novou podobu etikety a znaku piva, na nichž ovšem bůh Radegast odvrátil zrak a hleděl někam mimo. Tak nějak nezúčastněně.

Možná i proto začali manažeři pivovaru uvažovat o tom, že otočí opět zvířecí tvář pohanského boha k lidem. „Na tenkém skle už nyní míří do restaurací Radegast otočený zpět k lidem,“ říká manažer značky Radegast Milan Gába.

Moravané mají raději přímý pohled do očí

Gába však dodává, že nepůjde o plošné otočení „boží“ hlavy na všech produktech pivovaru. „Novou podobu znaku piva zavedeme postupně. Je to spíše evoluce než revoluce. Například na deštnících v hospodských zahrádkách se lidé mohou setkat v současnosti se třemi, ale i čtyřmi podobami značky nošovického piva,“ říká manažer s tím, že například na lahvovém pivu se nová etiketa objeví nejdříve na podzim. A proč vlastně pivovar opět po několika letech mění podobu etikety a značky? „Necháváme si dělat velký průzkum spotřebitelů piva. A některým lidem se prostě nelíbí, že Radegast se v posledních letech dívá na etiketě a na sklenicích jinam,“ říká Milan Gába. „Myslím, že to vystihuje i povahu lidí na Moravě a ve Slezsku. Moraváci jsou přímí, co chtějí, řeknou bez vytáček a na plná ústa. A dívají se přitom do očí. Myslím, že takového chtějí mít i Radegasta.“

Radegast táhl v čele vojsk na Řím

Nejstarší hodnověrná zpráva osvětlující postavu Radegasta, pozdějšího boha Slovanů, je v Kronice Isidorově (asi 561 - 636 n. l.). Hovoří se v ní o porážce Radegastových vojsk za panování římských císařů Honoria a Arkadia roku 405. Tehdy se Redegaistus se čtyřmi sty tisíci muži vypravil do Říma, aby potlačil vzmáhající se křesťanství.

Uvěřil prý však bohům, kteří předpověděli nezdar válečného tažení, od obležení Říma proto upustil a byl poražen římskou armádou. Následovala jeho poprava a zřejmě brzo po smrti byl pohanskými Slovany přijat mezi božstvo.

Socha Radegasta letos oslaví pětasedmdesátku

Sochu Radegasta odhalili obyvatelé Beskyd slavnostně pod vrcholem Radhoště 18. července 1931. Stejně jako sousoší Cyrila a Metoděje stojící u nedaleké kaple je dílem akademického sochaře a profesora umělecké školy v Chicagu Albína Poláška. Socha byla darem amerických Čechů staré vlasti.

Jako po mytologické postavě sáhl po Radegastu i autor Pána prstenů J. R. R. Tolkien. Ten ve svých knihách nechává vystupovat čaroděje Radagasta Hnědého, jehož předobraz si vzal s velkou pravděpodobností ze slovanské mytologie.

Radegast si drží pozici druhého pivovaru v zemi

Pivovar Radegast v Nošovicích na Frýdecko-Místecku si za poslední rok udržel pozici druhého největšího pivovaru v České republice. Vyrobil dva miliony sto třicet tři tisíc hektolitrů piva. Značka Radegast je po značce Gambrinus stále druhou nejprodávanější značkou piva v zemi. Prodej podle manažerů pivovaru nezaznamenal žádný pokles, ač celkově prodej tradičního nápoje zvaného pivo klesl v Česku o jedno procento. I tak se za poslední rok vypilo v zemi téměř šestnáct milionů hektolitrů piva všech značek.

Nejvíce piva Radegast se tradičně vypije v okresech Frýdek-Místek, Karviná, Ostrava, Nový Jičín a Vsetín. (MF Dnes)

Dvanáctistupňový ležák Radegast Premium z produkce nošovického pivovaru Radegast získal bronzovou medaili na jedné z největších profesionálních pivních soutěží na světě Australian International Beer Award.

„Porota v Melbourne hodnotila téměř tisíc soutěžních vzorků piva z jedenatřiceti zemí světa,“ řekla Eva Škorničková ze zastupující mediální agentury.

Australian International Beer Award byla založena v roce 1987. Odborná porota během osmidenní analýzy zkoumá chuťové vlastnosti, aroma, vzhled, styl i technickou kvalitu piva. Hodnotí také jeho balení.

Radegast nebodoval poprvé

Nošovické pivo Radegast Premium na této soutěži zabodovalo potřetí za sebou - loni získalo stříbro a předloni rovněž bronz. Letos Radegast na australské soutěži pokořila značka Velkopopovický Kozel Medium z pivovaru Velké Popovice, která získala stříbro.

Pivovar Radegast i Velké Popovice jsou součástí největšího domácího producenta piva, společnosti Plzeňský Prazdroj.

Pivovar Radegast je s ročním výstavemkolem dvou milionů hektolitrů domácí dvojkou na trhu a pivovar Velké Popovice, který loni vyrobil téměř 1,5 milionu hektolitrů piva, je třetím největším pivovarem v ČR. (MF Dnes)

Nošovický pivovar Radegast ze společnosti Plzeňský Prazdroj chce letos uvařit 2,2 milionu hektolitrů piva. Za posledních 12 měsíců závod vyrobil 2,133 milionu hektolitrů pěnivého moku. Radegast, druhý největší pivovar v Česku, loni investoval 43 milionů korun převážně do ekologie a podpory kvality. Letos se vedle drobných investic zaměří na svou sladovnu.

Na modernizaci výroby sladu, která závodu pomůže snížit výdaje za teplo a vodu, vynaloží podle manažera pivovaru Radegast Ivo Kaňáka 23 milionů korun. Radegast v posledních letech investuje ročně mezi 40 až 50 miliony korun. Podle Kaňáka se Radegast zaměřuje na investice, které přinášejí rychlou návratnost.

Největší domácí výrobce piva Plzeňský Prazdroj, součást nadnárodní skupiny SABMiller, vyrobí osm milionů hektolitrů piva ve svých pivovarech v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích. Do konce letošního března opustilo podnik zhruba 130 lidí v rámci organizačních změn ve všech závodech. Jde zejména o administrativní personál, pracovníky technické podpory a střední manažery. V Plzni, kde se vyrábí prémiové pivo Pilsner Urquell, pracuje 1000 lidí.

Plná pětina zaměstnanců musela odejít z nošovického závodu. Ten teď zaměstnává 250 namísto dosavadních asi 300 lidí. "Zajistili jsme lidem, že dostali odstupné a mohli přejít do cizích firem v rámci externalizace některých provozů," řekl Kaňák. Radegast, který teď prošel výraznou reorganizací po pěti letech, podle Kaňáka vyčlenil do externích firem například úklid výrobních provozů, změnil organizaci údržby a stáčírny. (Morava24)

Recept na výrobu nealkoholického piva si nošovičtí sládkové přivezli ze švýcarského Curychu

V Česku roste zájem o nealkoholická piva. Úspěch slaví především u řidičů, ale pije se i v některých průmyslových podnicích. Pivovary ho vyrábějí dvakrát více než před pěti lety, nyní zhruba 239 tisíc hektolitrů ročně. Dlouhodobě nejúspěšnější značkou je Radegast Birell.

Jen za poslední rok vzrostl prodej nealkoholického piva Radegast Birell o osmnáct procent.

Prodej Birellu v sudech mířících do restaurací, motorestů a barů vzrostl dokonce o téměř třicet procent. Zástupci nošovického pivovaru kvůli úspěchu Birellu zřídili pro tento nápoj samostatnou marketingovou jednotku.

Nejvyšší spotřeba piva Radegast Birell je v Moravskoslezském kraji, Praze a Jihomoravském kraji. Na domácím trhu tvoří Radegast Birell sedmdesát procent všech prodaných nealkoholických piv a název Birell se stává u mnoha restauratérů obecným označením pro nealkoholické pivo. Rovněž hodně podniků odebírá pro své pracovníky toto pivo, největším odběratelem Birellu jsou například Třinecké železárny.

"Pivo Radegast Birell dosahuje výborných výsledků i bez větší marketingové podpory. Je nejdynamičtěji rostoucí značkou v celém portfoliu Plzeňského Prazdroje, odráží současné trendy životního stylu a stále více lidí volí toto pivo k jídlu, práci nebo za volantem před limonádou nebo minerálkou," řekl manažer značky Radegast Milan Gába.

"Chceme začít naše nealkoholické pivo propagovat na čerpacích stanicích, v restauracích. Se značkou Birell se budou spotřebitelé setkávat na festivalech a koncertech, například na festivalu Mezi ploty, kde není dovolen alkohol. Chceme, aby Birell byl vždy dostupný jako nealkoholická alternativa k našim značkám piv a mohli jej volit řidiči nebo ti, kteří v určitou chvíli nemohou pít pivo," řekl nový manažer Birellu Karel Kraus.

Značku a základ úspěšného nealkoholického piva přivezl na počátku devadesátých let ze švýcarského Curychu dnešní hlavní manažer pivovaru Ivo Kaňák. "Byl jsem tam tři týdny, a když jsme se s licencí vrátili, stejně mi nešlo na um, jak to pivo dělají. Tak jsme na té receptuře popracovali s nošovickými sládky a uvařili jsme první várku dvou set hektolitrů Birellu," vzpomíná vrchní manažer Radegastu.

"První tři roky to byl těžký porod. Nakonec však manažeři začali věřit, že se to pivo jednou chytí a že nastane obrat u lidí, kteří začnou tento druh piva vyhledávat," říká Ivo Kaňák a dodává, že pivovar, který Radegastu licenci na výrobu Birellu poskytl, dnes už neexistuje. "Jsou v něm sklady a pohltil ho jiný pivovar," řekl Ivo Kaňák.

Nealkoholický Birell dokonce zařízl i výrobu nealkoholického piva Gambrinus Free, které vyráběl plzeňský pivovar v době, kdy koupil nošovický Radegast. (iDnes)

V sobotu 10. června se v Ostravě uskuteční již osmý ročník Slavností pivovaru Ostravar. Akce, která každoročně poutá pozornost tisíců návštěvníků, proběhne v areálu pivovaru Ostravar. Ti, kdo se rozhodnou Slavnosti navštívit, se mohou těšit na výborné pivo a skvělou muziku. Letos se na hlavním pódiu sejde výjimečně hvězdná hudební sestava.

Největším tahákem letošních Slavností budou pravděpodobně obě slovenské kapely: No Name a Peha. Obě byly založeny ve druhé polovině devadesátých let a postupně se začaly prosazovat nejen na Slovensku, ale i v Čechách. V současné době jsou na vrcholu popularity, což dokázaly při udělování letošních AURELů (slovenská obdoba výročních cen Akademie české populární hudby). Peha získala čtyři (ocenění pro nejlepší skupinu roku, nejlepší píseň a text roku a nejlepší album roku) a její vokalistka Katarina Knechtová navíc obdržela ocenění pro nejlepší slovenskou zpěvačku. No Name zase obdrželi AURELa za nejprodávanější album roku.

Letošní Slavnosti nabídnou divákům i jednu hudební zajímavost. Na jednom pódiu se totiž hned za sebou vystřídají nejlepší slovenská a česká zpěvačka roku. Pozvání na Slavnosti totiž přijala také Lenka Dusilová, která si v březnu při udílení českých Andělů odnesla hned dvě sošky (první co by zpěvačka roku a druhou za album „Mezi světy", které bylo vyhodnoceno nejlepší rockovou deskou roku v České republice). „Jsme velmi rádi, že se na letošních Slavnostech sešla takto hvězdná sestava,” říká manažer značky Ostravar Pavel Barvík. „To jen potvrzuje skutečnost, že se Slavnosti staly zajímavou a vyhledávanou akcí,” dodává.

Vedle No Name, Pehy a Lenky Dusilové se na hlavním pódiu představí také další atraktivní hudební formace. Odpoledne zostra zahájí energické funky rytmy kapely Kuličky štěstí, následovat bude dnes již téměř kultovní revival Děda Mládek Illegal Band. A nebudou chybět ani hity valašsko-meziříčské formace Mńága a Žďorp.

Pro návštěvníky Slavností je jako každý rok připraven také bohatý doprovodný program včetně soutěží. V loňském roce Slavnosti pivovaru Ostravar navštívilo na 10.000 návštěvníků. (Web Pivovary Staropramen)

Stávající chladič mladiny, který v pivovaru fungoval od roku 1981, nyní nahrazuje moderní nástupce. K jeho výhodám patří nejen výkon 350 hl za hodinu, což je zhruba o polovinu více ve srovnání s jeho předchůdcem, ale také šetrnější stahování mladiny z vířivé kádě i její následné chlazení. K dalšími přednostem chladiče patří jeho automatické propojení s varnou, sterilní prostředí a minimalizace výtrat. Z hlediska úspor je pak hlavním přínosem snížení energetických nákladů, které představuje až milion korun ročně. „ Do nového chladiče a jeho příslušenství jsme investovali 3,8 milionů korun a jen úspora energie ho splatí zhruba za 4 roky,“ uvádí Luděk Reichl, sládek pivovaru. Letos počítá vedení pivovaru s investicemi ve výši více než 30 milionů korun. Finance půjdou především do výrobních zařízení, nového informačního systému podniku a do rekonstrukcí budov. (ATOZ)

Pivovar Holba zve nejen turisty a milovníky přírody na tradiční pěší pochod Pivovarskou čtvrtku. Za ryzím pivem z hor se můžete vydat v sobotu 13. května. Svoji kondici prověříte na čtyřech osvědčených trasách v délce od 10 km až téměř trojnásobek. Nejdelší štreku tvoří 28 kilometrový okruh Hanušovice pivovar – Svatá Trojice- Hanušovice pivovar . „ Nejde o sportovní výkony, ale o příležitost protáhnout si tělo a odreagovat se v krásné přírodě Jeseníků. Startující vítají také možnost podívat se do pivovaru a posedět zde s přáteli, říká Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru o tradiční akci, která každoročně přitáhne až 500 účastníků z blízkého okolí i celé republiky.

Na svůj pochod za ryzím pivem z hor mohou účastníci vyrazit ze tří startovacích míst

( Králíky náměstí, Šumperk u večerky, Hanušovice pivovar Holba), kde mezi osmou a desátou ráno budou start koordinovat speciální hlídky.

Od nich každý startující obdrží mapu trasy s programem, kupon do tomboly a poukázku na občerstvení, které bude na okruhu zajištěno. Po absolvování pochodu se všichni sejdou ve společném cíli na nádvoří pivovaru Holba, kde je čeká pamětní list a drobný dárek. Jako každoročně je připraveno bohaté občerstvení, zábavný program pro děti i dospělé a „sportovní“ tombola s hlavní cenou- značkovým kolem 4 Ever a poukazy na nákup sportovního vybavení v Denali sport Zábřeh v hodnotě 3 tisíce a tisíc korun

Trasy:

Hanušovice , pivovar – Nový Hrad – Hanušovice, pivovar, 10 km

Šumperk – Hanušovice, pivovar, 22 km

Králíky nám.- Sv. Trojice – Hanušovice, pivovar 21 km

Hanušovice, pivovar – Sv. Trojice – Hanušovice, pivovar, 28 km

(Tisková zpráva pivovaru Holba)

Od počátku května do konce července budou postupně restaurace s pěnivým mokem z Litovle na čepu navštěvovat litovelské promohlídky. Ty štamgastům budou přivážet soutěže o atraktivní ceny, večerní zábavu a populární stolní fotbálek, který do mnoha restaurací a hospůdek neodmyslitelně patří. Během celého večera se milovníci piva mohou zúčastnit řady soutěží o atraktivní ceny.

„V Čechách a na Moravě se stále chodí hlavně na točené pivo do hospody a nejobvyklejší příležitostí ke konzumaci piva je setkání s přáteli. To je také důvod, proč se již několik let soustřeďujeme především na večerní promo aktivity přímo v restauracích našich sudových odběratelů, které mají soutěživý a zábavný charakter“, říká Markéta Hoduláková, marketingová manažerka Pivovaru Litovel.

Podle Hodulákové mohou mít nápadité a zábavné podlinkové aktivity mnohem větší dopad na budování značky, než by se na první pohled mohlo zdát. V restauraci je sice oproti televizní reklamě mnohem menší publikum, ale o to intenzivnější je kontakt s ním a o to silněji se buduje vztah a loajalita ke značce. Proto věnuje litovelský pivovar v posledních letech většinu finančních prostředků určených na propagaci právě do podlinkových aktivit, které přináší štamgastům zábavu a dávají jim tak další hodnotu navíc. (Moderní obchod)