Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Dění v pivovarech

Pivovary


Pivní.info

Na Vysočině s největší pravděpodobností přibude další druh piva. V Chotěboři na Havlíčkobrodsku se v příštím roce bude stavět nový pivovar. Provoz na výrobu tradičního českého piva plánuje společnost Pivotech, za níž stojí britský kapitál.

Pivovar by měl ročně uvařit až dvacet tisíc hektolitrů piva, které se bude vyvážet hlavně do Velké Británie a Pobaltí. „Ochutnat jej budou moci také lidé v regionu,“ uvedl jednatel společnosti Pivotech Oldřich Záruba.

Chotěboř nemá v pivovarnictví téměř žádnou tradici, kdysi se tam pivo vařilo v malém. Nový podnik vznikne asi na čtyřech tisících metrech čtverečních pozemků v průmyslové zóně. Záruba uvedl, že polovinu kupní ceny za pozemek již město dostalo, celá částka bude zaplacena do konce tohoto měsíce.

Podle Záruby se chotěbořské pivo bude vařit výhradně z českých surovin. V technologickém postupu nebude nic z toho, co nyní řada pivovarů používá k urychlení produkce, jako je jednofázové kvašení v tancích po dobu 20 dní nebo dosycování piva oxidem uhličitým. V novém pivovaru bude kvašení v otevřených spilkách a dokvášení v klasických ležáckých tancích, u světlého ležáku po dobu nejméně 50 dnů.

„Na tomto trhu vysoce kvalitního českého piva vidím ještě pořád prostor jak na českém území, tak v zahraničí,“ řekl Jiří Fusek, prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů. Podle něj k průmyslové produkci piva přecházejí velké společnosti. „Když bude hodně pivovarů, které budou vařit klasickou technologií, budeme výrazně viditelnější,“ míní.

Mnoho prostoru ale nevidí ředitel pelhřimovského pivovaru Poutník Vladimír Veselý. „V tak malé regionu, jako je Vysočina, je už teď pivovarů moc,“ domnívá se. Pro svůj podnik tak předpokládá ještě větší prohloubení stávající konkurence.

Nový pivovar by se měl stavět i v Chrudimi . V průmyslové zóně ho chce vybudovat ostravská společnost Brewer. S plánem na vaření chotěbořského piva se to ale nedá srovnávat. Půjde totiž o levná piva určená do supermarketů.

Firma vyrábí značky piva Starovar, Bohemian a Forman ve vratných půllitrových lahvích, netypických skleněných lahvích, plechovkách i pet lahvích. Do maďarských supermarketů dodává pivo značky Hektor. (MF Dnes)


15. Velký den piva Pernštejn

[sobota, 18. srpen 2007]

Již 14 let je pro tisíce milovníků pardubického piva akce s názvem „Velký den piva“ samozřejmou zastávkou za dobrou hudbou, jídlem a pivem. Tedy zábavou se vším všudy.

Ani ten letošní nebude vyjímkou a jelikož se jedná o ročník 15., tedy jubilejní, rozhodli se pro Vás pivovarníci připravit ještě bohatší program. Z hudební produkce se můžete těšit na již tradičně vystupující dechovou kapelu Pernštejnka, atraktivní dámské kvarteto Inflagranti, pardubickou formaci Ready Kirken, energií nabytý YoYo Band a hlavně na trojnásobného držitele zlatých andělů pro rok 2007, skupinu Kryštof! Celým dnem bude provázet moderátorská dvojce Petra Polanská a Jiří Ševčík, kteří pro Vás mají připraveny spousty soutěží, především pak 2. ročník mistrovství světa v pojídání tlačenky na čas. Samozřejmostí je pardubické pivo Pernštejn a Porter za příjemné ceny, široká nabídka jídel a míchaných nápojů. Organizátoři věří, že již nyní vás letošní program zaujal a těší se na všechny návštěvníky v sobotu 15. září 2007 od 14.00 hodin v Pivovaru Pernštejn v Pardubicích. Vzhledem k maximální odhadované kapacitě areálu 7 tisíc lidí organizátoři doporučují zajistit si včas svou vstupenku v síti předprodeje www.vstupenky.cz, ve všech prodejnách Pivovarka nebo v obchodním centru Hypernova Pardubice. Předprodej odstartoval již ve středu 22. srpna. V předprodeji jsou k dostání pouze běžné vstupenky za 100 korun, zlevněné pro návštěvníky v důchodovém věku za 40 korun budou v dostatečném počtu k dostání přímo u vstupu v den konání akce. Děti do 150 centimetrů, v doprovodu rodičů, mají vstup zdarma. (Zprávy z Pardubic)


Správce pivovaru Francin byl na majitele hospod ve filmu Postřižiny tvrdý. Pokud měli v hospodě špinavé trubky nebo špatně vychlazené pivo, tak jim přestal dodávat. Lidé z pardubického pivovaru by si už něco takového vůči hospodským nedovolili. Starají se spíše jen o to, aby z pivovaru odcházelo prvotřídní pivo.

„My chodíme kontrolovat pivo jen občas k větším odběratelům. Spíše kontrolujeme pivo v hospodách dobrovolně,“ žertuje podsládek pivovaru Pernštejn Karel Nevřala. Sládci mají na starosti kontrolu výroby piva. Pokud ve zrovna vyrobeném pivu objeví nějakou výraznou cizí chuť, pivo se na jejich příkaz může klidně i vylít.

„Ideální čas na degustaci je devět hodin ráno. V takovou dobu to provádíme v našem pivovaru. Stane se, že člověk ráno vstane amá hned před sebou patnáct druhů piv na degustaci. Mezi každým vzorkem se musí sníst nějaká potravina s málo výraznou chutí, jako například sýr nebo dietní salám,“ řekl Nevřala.

V pardubickém pivovaru Pernštejn se při degustacích zaznamenávají výsledky na papír, kde se hodnotí například hořkost piva nebo cizí vůně. „Za tu dobu, kterou člověk degustuje, si zvykne na nějakou škálu chutí a ví, kam je zařadit,“ řekl Nevřala. Málokde má zaměstnanec v popisu práce pít alkohol. Ale nesmí to přehánět. „Já osobně vypiju za den dvě až tři piva. Čtyři piva jsou pro mě ideální maximum,“ dodal Nevřala. (MF Dnes)


Rekonstrukce rozsáhlého areálu bývalého pivovaru v Hradci Králové, ve kterém vzniká nová městská část, by měla skončit letos v říjnu. Vyplývá to z dodatku leasingové smlouvy, kterou schválili krajští zastupitelé. Během letošního listopadu a prosince se do budov Regiocentra Nového pivovaru ve středu krajského města začnou stěhovat první uživatelé: kromě soukromých firem se na novou adresu přesune v tomto termínu také kompletní Krajský úřad Královéhradeckého kraje.

"První návštěvníky by měl opravený areál i krajský úřad přivítat nejpozději v prosinci. Pro obyvatele města i kraje bude pozvánka na prohlídku opravených prostor v historickém jádru Hradce, které byly pro veřejnost dlouhá léta uzavřeny, jistě velice lákavá. Nový pivovar nabídne lidem po svém otevření spoustu dobrých důvodů k návštěvě," uvedl královéhradecký hejtman Pavel Bradík.

"Rekonstrukce je již v závěrečné fázi. Na některých objektech dokončujeme vnitřní rozvody, obklady a dlažby, jinde už jsou téměř hotové jak interiéry tak fasády," říká Martin Krumnikl, projektový manažer společnosti Skanska CZ.

V současné době se již rozbíhají kolaudace jednotlivých staveb, které mají v Novém pivovaru rekonstrukci již za sebou. "Hlavní část kolaudací proběhne během léta a budou pokračovat do podzimu; z loňska má již kolaudační rozhodnutí například elektrorozvodna areálu," řekl Tomáš Šubert, radní Královéhradeckého kraje, který na stavbu za kraj dohlíží.

Přeměna bývalého pivovaru v moderní oživený městský areál měla původně skončit letos v březnu. Prodloužení stavby způsobil neočekávaný objev velice cenných archeologických nálezů a řešení jejich zachování na původních místech. To má budoucím badatelům i dalším generacím zajistit autentickou představu o historii tohoto místa.

"Objev jílového valu a parkánové bašty posunul hranice poznání historie krajského města o staletí dozadu. Nálezy dokázali stavbaři vtělit do stavby tak, že je bude možné v budoucnu prozkoumat. Zároveň budou moci uživatelé na jeden z nálezů částečně nahlédnout. Kvůli zachování rozměrných objektů archeologických nálezů na původních místech bylo například třeba v prostorách parkovacího domu změnit projekt," doplnil radní Šubert.

Budovy Regiocentra Nový pivovar po dokončení využijí vedle Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, který se tak ocitne poprvé za dobu své existence pod jednou střechou, také další instituce regionálního či evropského významu. Prostor bude sloužit také studentům Univerzity Hradec Králové či řadě soukromých firem. Vedle kavárny či galerie soch najde v Regiocentru místo také funkční malý pivovar a na pivovarském nádvoří se budou konat kulturní akce. (Český rozhlas)


Náměstí ožilo pivem ze Svijan

[čtvrtek, 16. srpen 2007]

Všechny druhy točeného svijanského piva, grilované klobásy či pečené sele, živé kapely a oblíbené pivní soutěže čekaly v pátek před Domem kultury v Liberci na návštěvníky Dne svijanského piva.

Akce se letos konala již po osmé a nenechalo si ji ujít několik stovek lidí. K poslechu i tanci zahrálo několik rockových a country skupiny. “Jde nám především o to, aby se lidé přišli pobavit a ochutnat dobré pivo, které bude za výborné ceny,“ řekl ředitel Pivovaru Svijany František Horák. (Liberecký deník)

[Svijany] 20:27 [permalink] [reaguj]


Do Liberce míří sraz Porsche

[čtvrtek, 16. srpen 2007]

Majitelé sportovních vozů se sjedou na tradiční sraz do Vratislavic, rodiště Ferdinanda Porsche. Desítky nablýskaných vozů Porsche se sjedou o víkendu do Liberce na tradiční sraz, který se váže k výročí narození libereckého rodáka, automobilového konstruktéra Ferdinanda Porsche.

I letos si tak milovníci rychlých aut budou moci prohlédnout nejrůznější modely této značky, ať už během projížděk nebo přímo na parkovišti pivovaru Konrád ve Vratislavicích nad Nisou, kde sraz probíhá.

„Letos by Porsche oslavil 123 let od narození,“ uvedl pořadatel z libereckého Porsche klubu Milan Bumba. „Očekáváme účastníky z celé republiky. Dorazí i nadšenci z Německa, Slovenska, Rakouska nebo ze Spojených států.“

Na srazu by se mělo podle pořadatelů objevit kolem stovky vozů. „Půjde o auta nejrůznějšího stáří a modelů. Dorazí nejnovější moderní modely i auta z šedesátých let, která známe ze slavných filmů. Nejstarší vozy budou nejspíš z konce padesátých let,“ dodal Bumba.

Sraz vozů Porsche začne v pátek odpoledne ve vratislavickém pivovaru. V osmnáct hodin vyrazí skupina vozů na Ještěd. „Jde o tradiční výjezd. Pojedeme tak, abychom viděli z Ještědu západ slunce,“ podotkl Bumba. Na Ještěd zamíří kolem třiceti vozů v koloně. Trasa povede přes Zelené údolí, poté obchvatem do Hanychova a odtud na Ještěd. „Předem se omlouváme řidičům za malé zdržení, ale půjde pouze o malou skupinu, která by neměla blokovat provoz,“ řekl Bumba.

Zájemci o automobily Porsche budou mít skvělou šanci k exkurzi do vozového parku v sobotu dopoledne v areálu pivovaru. Právě po desáté hodině se sem sjede asi nejvíc vozů. „V jedenáct hodin začne vyjížďka vozů Porsche do Jizerských hor. Nechtěli jsme blokovat provoz v Liberci, proto jsme se rozhodli vyrazit do okolí,“ dodal Bumba.

„Auta přitom pojedou postupně v určitých intervalech, abychom netvořili kolony.“ Spanilou jízdu automobilů Porsche tak v sobotu kolem poledne uvidí lidé na předměstí Jablonce, v Bedřichově, Josefově Dole, Tanvaldu, na Smědavě, v Bílém Potoce, Hejnicích nebo v Raspenavě. Projížďka potrvá asi do osmnácté hodiny.

V neděli se automobilisté sejdou v pivovaru opět po desáté hodině. Účastníky srazu čeká návštěva rodného domu Ferdinanda Porsche. „V poledne vyrazíme do města se skupinou deseti až dvaceti vozů a vytvoříme krátkou výstavu aut před libereckou radnicí,“ řekl Bumba. „Poté už se účastníci srazu rozjedou domů.“

Podle Bumby si účastníci závodu pečlivě hlídají, aby se za volantem jejich vozů neobjevil alkohol. Nehrozí prý situace, která nastala na víkendovém tuningovém srazu aut v Mimoni, kde konzumace alkoholu zavinila smrtelnou nehodu.

„Naši účastníci jsou většinou zkušení řidiči, kteří si hlídají pravidla silničního provozu. Vzhledem k tomu, že se budeme pohybovat po veřejných komunikacích, vylučuji pití alkoholu během projížděk. Na pivo bude dost času večer,“ řekl Bumba. (MF Dnes)


Victor Cibich, tvář z loga pivovaru ve Velkém Březně, se začíná řadit k nejkopírovanějším pivním značkám světa. Ve vietnamské Hanoji Ústecké pivovary právě zaznamenaly nový případ padělání svého historického loga. Tvář někdejšího přednosty stanice Velké Březno nelegálně koluje na pivních lahvích už na třech světadílech. „Účastnil jsem se slavnostního otevření české pivovarnické hospody v Hanoji a přitom si udělal exkurz po místních pivovarech. Zůstal jsem jak opařený, když jsem na zdi jednoho z nich viděl obrovský portrét našeho Cibicha. Byl úplně stejný jako naše starší etikety, jen místo nápisu Březňák měl pod sebou napsáno Gambrinuz,“ popsal poslední úlovek historik pivovarnictví Petr Žižkovský, který pracuje pro majitele Ústeckých pivovarů, společnost Drinks Union.

Chtěl kuriozitu nafotit, ale zabránila mu v tom ochranka pivovaru. Podařilo se mu ale tajně odnést tácek z pivovarnické hospody.

„Ve Vietnamu je to celkem běžné, že se kopírují cizí značky, a Cibicha znal asi někdo z pivovaru z dob svých českých studií,“ vysvětluje si Petr Žižkovský vietnamský výlet Victora Cibicha.

V posledním půlroce je to už druhý objev neznámé zahraniční verze velkobřezenského maskota. Předtím z dovolené v Řecku přivezl hejtman ústeckého kraje Jiří Šulc plakát s francouzskou verzí Cibicha z pivovaru Sochaux.

„Při pátrání jsme zjistili, že pivovar zanikl v roce 1979 a dneska je v jeho prostorách muzeum firmy Peugeot. Jak a kdy se tam dostal obrázek českého pivaře, zůstává záhadou,“ doplnil příběh Žižkovský.

Líbivá velkobřezenská etiketa je obětí nelegálního kopírování takřka od počátku své existence, tedy od roku 1906. Nejdříve se šířila po Evropě. Po druhé světové válce pak pravděpodobně s odsunutými Němci překročila i oceán a dostala se do USA, Uruguaye a dalších zemí.

Drinks Union podle vyjádření svého mluvčího Josefa Vejlupka zatím nechystá žádné právní kroky proti kopírování své tradiční značky. „Padělky kolují na trzích, kde nás to zatím obchodně neohrožuje,“ poznamenal. Naopak společnost využívá velký zájem o svého Cibicha jako dobrou reklamu.

Nedávno vydala nové plakáty a pohlednice, na nichž přetiskuje všechny známé verze etikety s Cibichem, od historických po současné, včetně zahraničních padělků. Objev vietnamského a francouzského modelu na plakátech bohužel kvůli době nálezu chybí. (MF Dnes)


Den s Březňákem byl s divadlem

[čtvrtek, 16. srpen 2007]

V sobotu se ve Velkém Březně vypravilo několik stovek lidí hledat pana Cibicha, který se před více než 100 lety stal ikonou piva Březňák. Při prohlídce místního pivovaru se bavili malí i velcí návštěvníci.

Zajímavý byl i tenisový turnaj O tuplák pana Cibicha, na kterém nechyběli baviči Petr Rychlý, Josef A. Náhlovský nebo hokejista Jan Čaloun. Na vedlejším hřišti se konalo mezinárodní fotbalové utkání mezi FK Jiskra Velké Březno a SSV Textima Chemnitz.

Program pro návštěvníky byl připraven také v místní restauraci Tivoli, kde diváky bavili Franta Sysel, hudební skupina Blue Point a Čupr baby. K vidění byla též Miss Březňák – Irena Kinclmanová, která bude velkobřezenský pivovar zastupovat na soutěži Miss zlatého moku. (Ústecký deník)


Tenisový pohár pana Cibicha opět zůstal ve Velkém Březně. Také ve druhém ročníku tenisového turnaje O pohár pana Cibicha, který se uskutečnil v sobotu v rámci celodenní akce Den s Březňákem, zvítězili hráči reprezentující obec Velké Březno. Triumf na domácích dvorcích si tak zopakovali Jiří Renner a Václav Štajner. Za ně se pak zařadili reprezentanti pivovarů ze skupiny Drinks Union v pořadí, Kutná Hora-Dačický, Zlatopramen a Březňák.

Ve druhém ročníku byla konkurence výrazně tvrdší, než tomu bylo před rokem. „Podařilo se nám přitáhnout protřelé deblisty, kteří jsou známí nejen z tenisových kurtů, ale především z televizních obrazovek,“ řekl Josef Vejlupek z pořádající společnosti Drinks Union. Dodal, že letošního turnaje se zúčastnilo 32 hráčů.

Nechyběli mezi nimi například herci Petr Rychlý, Josef Alois Náhlovský či Karel Šíp. Další z televizních hvězd, herci Josef Dvořák a Pavel Nový pak dokonce se svými spoluhráči z týmu Mokré šosy a Stará myslivecká vystoupili na stupně vítězů v paralelně hraném turnaji útěchy o Cenu paní Sládkové. „Oba hráči podávali tak excelentní výkony, že jsme je museli odměnit ještě individuálními cenami. Josef Dvořák získal cenu za nejlepší pohyb na dvorci a Pavel Nový byl oceněn jako nejlepší nováček turnaje,“ doplnil Josef Vejlupek.

Mimo tenisového turnaje se na vedlejším fotbalovém hřišti konal mezinárodní fotbalový zápas mezi FK Jiskra Velké Březno a SSV Textima Chemnitz. Hráči Velkého Března nastříleli svému soupeři 10 branek. Zápas skončil 10:2 pro domácí. (Tisková zpráva Drinks Union)


Pivovar Louny nemusí mít na soutěži Miss zlatého moku, která se uskuteční v Žatci poslední srpnovou sobotu, o svůj osud strach. Mezi desítkou dívek, které budou usilovat o titul, bude i Barbora Richterová, povoláním městská policistka. Právě tato tmavovláska z Mnichova Hradiště bude pivovar reprezentovat.

Před několika dny se byla Barbora podívat přímo v pivovaru, kterým ji provedl jeho ředitel a vrchní sládek Daniel Urban. Mimo seznámení se s výrobou piva Louny ochutnala Barbora nefiltrované pivo přímo z ležáckých tanků načepované do pivovarského mázu. „I když mám pivo ráda, takhle jsem ho ještě nikdy nepila. Chutná skutečně výborně,“ pochvalovala si kandidátka na titul Miss zlatého moku s mírami 88-65-85. Dodala, že se do soutěže přihlásila sama.

Původně se do soutěže Miss zlatého moku přihlásilo 25 dívek. V červnu pak pobývaly ve Františkových Lázních kde si ji v Hotelu Kamenný dům vzali do péče režisér akce, choreograf, módní návrhář i kadeřnice. V rámci soustředění se pod odborným vedením pracovníků Chmelařského institutu v Žatci uskutečnila degustace piv a na základě jejích výsledků si pak deset přihlášených pivovarů vybíralo své reprezentantky. Volba pivovaru Louny padla právě na Barboru. Finálový galavečer se uskuteční posledního srpna v rámci dočesné v Žatci. (Tisková zpráva Drinks Union)


Žatecký pivovar se rozhodl vsadit na dámskou klientelu a představil nový výrobek, pivo Žatec Xantho. Obchodní ředitel pivovaru Radek Vincík uvedl, že by mělo mít pozitivní vliv na osteoporózu, tedy řídnutí kostí, postihující zejména právě ženy.

Nové pivo připravil pivovar společně s odborníky z Chmelařského institutu. Podle Vincíka obsahuje přírodní látky, jež příznivě působí na lidské zdraví. Patří mezi ně i xantohumol a isoxantohumol. Do piva přecházejí z chmele a pozitivně ovlivňují osteoporózu.

Žatec Xantho je dodáván na trh v kartonech o 24 nevratných láhvích s objemem 0,33 litru. "Jedná se o tmavý speciál s koncentrací původní mladiny 14 procent a obsahem alkoholu 5,7 procenta. Vzhledem k vyššímu obsahu alkoholu a delšímu ležení ve sklepě má tento výrobek trvanlivost jeden rok," uvedl Vincík. (iDnes)


Pouze turisté památky nespasí. To říká majitel zámku Chyše na Žluticku Vladimír Lažanský. „Naopak památka ožije teprve v době, když přitahuje lidi, konají se v ní svatby, koncerty a výstavy,“ říká zámecký pán.

Bez komerčních akcí by tedy provoz a údržba zámku nešla?

Jako komerční jsme zřídili sousední pivovar. Kdyby se za pár let podařilo, aby pivovar dokázal zámek utlačit, tak by to byl takový ekonomický zázrak. V pivovaru se také dají dělat svatby a koncerty. Každý zámek byl vždy kulturním centrem regionu, a když na zámku zorganizuji třeba koncert klasické hudby a jsem nakonec na nule, tak jsem šťastný. Tyto akce jsou o dobrém pocitu. Přímo zámek tedy není o komerci prvoplánově.

Říkáte, že náklady na údržbu jsou mnohdy důležitější, než jen jednorázově objekt opravit, a že by stát neměl přispívat jen na opravu zámků a hradů, ale i na další aktivity.

Ano. Když zámky opravíme a zpřístupníme, tak jak to dělá na svých objektech stát, bylo by dobré, kdyby se i malinko podílel třeba na nákladech na údržbu soukromých památek. Náklady na údržbu jsou mnohdy důležitější, než jen finančně jednorázově historický objekt opravit. Jde tedy o to udržet památku v nechátrajícím stavu.

Ročně investujete do oprav 1,5 milionu korun a přibližně 600 tisíc vyberete na vstupném. Zvyšuje se počet návštěvníků?

Vloni jich bylo čtrnáct tisíc a letos počítáme s osmnácti tisíci.

Kolik zaměstnáváte lidí?

Řemeslníků mám na správě zámku pět. V pivovaře pak pracuje jedenáct lidí. (MF Dnes)


Zámek v Chyši ožije hudbou

[pondělí, 13. srpen 2007]

Novogotický zámek v Chyši na Karlovarsku a jeho překrásný zámecký park včera vůbec poprvé přivítal špičkovou českou hudební kapelu. Pozvání přijal Čechomor. Představilo se také japonské Taiko Drummers.

Tato jedinečná podívaná není ovšem zdaleka poslední. Zámecký pán Vladimír Lažanský společně se svou chotí Marcelou mají další velké plány. Lidé se tak mohou těšit na nové zámecké prostory, unikátní rozsáhlé dvoupatrové sklepy zámeckého pivovaru připomínající podzemní město a na další koncerty podobné tomu včerejšímu. Nebudou chybět nejrůznější výstavy a v neposlední řadě unikátní opery. Na první se mohou těšit lidé pravděpodobně už příští rok.

„Chceme zámek i nadále oživovat akcemi, jako jsou koncerty klasické hudby, vernisáže výstav a podobně. Zámek musí pulsovat a žít. Je nutné sem přilákat lidi, zařídit hudbu a při vůni terpentýnu se ponořit do minulosti. Příští sezonu chceme v Chyši pod širým nebem uspořádat operu. Prostředí rozlehlého parku je zde ideální,“ řekl Lažanský.

Do nových sklepů příští rok

Exkurzi v pivovaru, jejíž součástí je ochutnávka místních piv nazvaných Prokop, rozšíří rozlehlé historické pivovarské sklepy.

„Lidé se mimo jiné dozví další podrobnosti, jak se pivo vařilo dříve a jak nyní. Počítáme, že by se sem první lidé mohli podívat příští rok,“ pokračoval.

Součástí prohlídkové trasy se stalo také zámecké sklepení. To reprezentuje nejstarší část architektonicky velice zajímavého objektu.

„Návštěvníci si mohou prohlédnout prostory sklepení jihozápadního křídla zámku. Prohlídka je doplněna o zajímavosti z historie objektu, nechybí vyprávění o lobkovickém pokladu či pověst o nesmrtelné duši šlechtičny, která bloudí zámkem. V přízemí východního křídla mohou lidé nahlédnout do prostor středověké bašty a barokní studny z roku 1717,“ upřesnil zámecký pán. (MF Dnes)


Ještě ani nevaří a už se stal terčem zlodějů. Řeč je o připravovaném malém pivovaru, který má vzniknout v Truhlářské ulici na parkovišti Rychtářka. V závěru minulého týdne ho navštívili zloději a sebrali vybavení za 340 tisíc korun.

„Věci zmizely v noci z 9. na 10. srpna. Pachatel napřed zřejmě násilím překonal vstupní dveře a pak odcizil brusku za 30 tisíc korun, dlažbu za 50 tisíc korun a chladicí zařízení pivovaru za 240 tisíc korun,“ uvedl mluvčí policie Jaroslav Ibehej s tím, že zmizely i vstupní dveře za 50 tisíc. Po pachatelích policie pátrá.

Pivovar v Truhlářské ulici má být třetím malým pivovarem v Plzni. Fungují už lochotínský minipivovar U Rytíře Lochoty a Pivovarský dvůr Plzeň v Černicích. (Plzeňský deník)


Parním vlakem do pivovaru

[pondělí, 13. srpen 2007]

Pochutnat si na kvasnicovém pivu, užít si koncert nebo šermířské představení a večer shlédnout velký ohňostroj. To vše mohou návštěvníci Chodové Plané, kde se v sobotu konají pivní slavnosti pivovaru Chodovar. Děti si také jistě vychutnají jízdu historickým parním vláčkem, který pojede z Plzně, Karlových Varů i ze Sokolova.

„Slavnosti začínají v 10 hodin netradičními prohlídkami pivovaru, kde lidé uvidí hrané scénky ze života pivovarské chasy. Od 13 hodin budou hrát Plzeňští heligonkáři a o hodinu později budou slavnosti oficiálně otevřeny,“ říká majitel pivovaru Chodovar Jiří Plevka.

Celé slavnosti budou jako vystřižené z filmu Postřižiny. Na návštěvníky Chodovaru, kteří v sobotu dorazí v kostýmu jako z počátku dvacátého století, čeká příjemné překvapení. Hned u vstupu obdrží od paní sládkové malý dárek

„Určitě bych všem návštěvníkům doporučil také zhlédnout neobvyklou kadeřnickou šou, která je inspirovaná slavnou scénou z filmu Postřižiny. V sobotu budou všichni svědky stříhání vlasů paní sládkové, a to v přímém přenosu. Své kadeřnické umění předvede český vlasový mág, vizážista a stylista Michal Zapoměl, kterého zná ve světě kadeřníků snad každý,“ dodává Jiří Plevka.

Bohatý bude i hudební program. Zahraje Chodovarka, Karel Gott Cover Band nebo Petr Kalandra Memory Band. Známé melodie připomenou skupiny Turbo revival a Lucie revival. Hvězdou večera bude známá kapela Blue Effect pod vedením Radima Hladíka, která rozezní pivovar od 22 hodin.

Na pivních slavnostech se zabaví i děti. „Před desátou hodinou večerní vystoupí skupina historického šermu Rytíři z Tachova. Pro publikum si připravili strhující ohňovou šou,“ láká návštěvníky do Chodové Plané majitel pivovaru.

Po velkém ohlasu z minulého ročníku je i o víkendu vypraven do Chodové tradiční parní vlak Chodovar Expres. Jeho jízdní řád a další informace jsou na www.chodovar.cz. (MF Dnes)


Žena jako inspirace pro pivní etikety

[pondělí, 13. srpen 2007]

Pivovarské muzeum v Plzni představí zajímavý výběr ze sbírky pivních etiket, které zakoupilo z pozůstalosti MUDr. Antonína Hajšmana. Nadšený sběratel dokázal shromáždit více než 20 tisíc etiket z celého světa a z různých časových období. Zhruba 400 z nich, které ženu zobrazují nebo se ženskou postavou inspirují, je od pátku 24. srpna do konce listopadu 2007 k vidění na výstavě v prostorách původního právovárečného domu v historickém centru Plzně.

„Motiv ženy se na etiketě vyskytoval proto, aby muže inspiroval ke koupi piva s přitažlivým obalem. Jindy, zejména u tmavých a speciálních druhů piv, podtrhl vhodnost piva i jako nápoje pro ženy,“ říká Jiří Hána, historik Pivovarského muzea a kurátor výstavy. Etikety jsou nejrůznějších tvarů a provedení, s ilustracemi v podobě grafických symbolů, kreseb, ale i fotografií.

• Největší zastoupení mají v expozici etikety z českých a německých pivovarů

• Nejstarší z vystavených etiket je z 20. až 30. let minulého století a jde o etiketu budějovického akciového pivovaru

• Etiketa dnes zaniklého pivovaru Michalovce na východním Slovensku zdobila speciální pivo, které se v dobách masové rekreace prodávalo na Zemplínské šíravě

• Nejexotičtější etikety pocházejí z Mexika, Indie, Tahiti nebo z Tirany v Albánii.

Výstava potrvá od pátku 24.8. až do konce listopadu. Bude součástí standardního návštěvnického okruhu v Pivovarském muzeu, nebo ji bude možno navštívit samostatně, denně od 10 do 18 hodin - za vstupné 20 Kč.

O sběrateli Antonínu Hajšmanovi

MUDr. Antonín Hajšman (1927 – 2000) sbíral pivní etikety, tácky, odznaky a další předměty spojené s pivem. Zajímal se o historii piva i o jeho současnost. Rád navštěvoval burzy, kde se setkával s přáteli a získával přírůstky do své rozsáhlé sbírky. Sbírku pivních etiket Dr. Hajšmana čítající přes 20 tisíc etiket z celého světa zakoupilo z jeho pozůstalosti na podzim roku 2005 Pivovarské muzeum v Plzni. Tím vlastně uchránilo výsledek jeho celoživotního koníčku před zánikem a rozptýlením. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Deset tanků vkročilo v srpnu letošního roku do Plzně. Kovoví obři směřovali do pivovaru, kde posílili tankový svazek existující již od června loňského roku. Jsou to tanky cylindro-kónické, určené ke kvašení piva.

Stavební část rozsáhlého projektu za téměř 120 milionů korun je téměř u konce, dnes pokračují práce na montáží technologického zařízení. Předpokládaná kolaudace a uvedení do provozu celého komplexu je na přelomu září-října 2007.

Stavba navázala na předchozí etapu projektu z let 2005-2006. Tanky byly usazeny do připravené betonové „ementálové“ konstrukce v blízkosti historické varny Pilsner Urquell v areálu plzeňského pivovaru.

Každý tank má objem 2 400 hektolitrů, hmotnost prázdného tanku je 25 tun, výška je téměř 16 metrů a vnitřní průměr 6,5 metrů.

Díky této „invazi“ bude plzeňský pivovar schopen vyrábět až 140 000 hektolitrů piva týdne, což představuje roční výrobní kapacitu přes 6 milionů hektolitrů.

Na instalaci těchto 10 cylindro-kónických tanků naváže další rozvoj varny Pilsner Urquell (dva nové měděné kotle) a zprovoznění šesti nových ležáckých tanků, které se očekává na jaře roku 2008.

Hlavním cílem této investice je zvýšení výrobní kapacity pivovaru v návaznosti na očekávaný růst poptávky po prémiovém pivu Pilsner Urquell na zahraničních trzích. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Prazdroj chce do UNESCO

[pondělí, 13. srpen 2007]

Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO by se rád prosadil Plzeňský Prazdroj. Má ambiciózní plán. Na prestižní listinu nejcennějších památek zapsat vstupní bránu do pivovaru a část historických sklepů.

„Je to sice zřejmě otázka desetiletí, ale nyní už podnikáme první kroky. Jsme teprve na samém začátku cesty,“ přiznává Markéta Formanová, manažerka turistických služeb Prazdroje. Ani jeden z navrhovaných pivovarských objektů dosud není ani oficiálně uznanou památkou v rámci našich národních předpisů. To by se však mělo změnit už do konce letošního roku.

„Dostat nějakou památku na seznam UNESCO je velice složitý proces. Předně musí být objekt oficiálně zařazen mezi kulturní památky a až poté se může ucházet o zapsání na seznam UNESCO,“ vysvětluje Pavel Domanický z Národního památkového ústavu v Plzni.

Záměr pivovaru vítá. „Se zástupci Prazdroje jsme už předběžně jednali a vysvětlili jim postup při podávání návrhu na prohlášení objektů kulturní památkou. Chráněné měly být podle mého názoru už dávno. Prazdroj si konečně uvědomil, že jde o prestižní záležitost,“ míní Domanický.

Z hlediska péče o tyto historické objekty pivovaru se pro Plzeňský Prazdroj nic nezmění, i když se mu je podaří prosadit mezi kulturní památky. „Už nyní jsme se o ně starali tak, jako by byly oficiálně prohlášenými památkami. Všechny opravy jsme konzultovali s památkáři, abychom nepoškodili jejich architektonickou a uměleckou kvalitu,“ prohlašuje Formanová.

Po zoologické zahradě patří pivovar společně s Pivovarským muzeem k nejvyhledávanějším turistickým cílům Plzně. „Ročně nás navštíví 160 tisíc turistů. Z toho je sedmdesát procent zahraničních návštěvníků. Historické objekty si proto rozhodně zaslouží stát se oficiálními památkami. Určitě jim to dodá ještě většího lesku,“ dodává Formanová.

Myšlenka Prazdroje má i podporu města. „Unikátní je, že o prohlášení kulturní památkou stojí samotný vlastník. Za exkluzivní považuji zejména pivovarské sklepy, které dodnes slouží svému účelu a jsou významnou technickou památkou. Šanci dostat se na seznam UNESCO snad mají, ale povést by se to mohlo nejdřív tak za deset let. Pro město Plzeň by to byla velká čest. Rozhodně je to však běh na dlouhou trať a teď stojíme teprve na jejím startu,“ říká náměstkyně primátora Marcela Krejsová. Česká republika má zatím na seznamu památek UNESCO dvanáct zápisů. Historická jádra Prahy, Telče, Českého Krumlova, Kutné Hory, Olomouce, chrámy ve Ždáru nad Sázavou a Třebíči, zámky v Kroměříži a Litomyšli, vesnici Holašovice a brněnský sloup Nejsvětější Trojice i tamní vilu Tugendhat.

***

Pivovarské klenoty - Zapíše si je UNESCO?

Vstupní brána - proslulý symbol pivovaru se objevuje na každé etiketě piva. Pochází z roku 1892 podle návrhu stavitele E. Klotze. Historické sklepy - síť téměř devíti kilometrů chodeb ručně tesaných pískovcovém podloží v hloubce 12 až 21 metrů. S jejich výkopem se začalo roku 1840. (MF Dnes)


Koně s rozvozem piva skončí

[pondělí, 13. srpen 2007]

Po 17 letech v Plzni zřejmě přestanou rozvážet pivo koně. Včera 15. srpna na to upozornil závozník pivovarského povozu Jan Gula. Uvedl, že pivovar chystá pro majitelku koní a povozu Janu Míčovou smlouvu, podle níž by povoz sloužil už jen jako reklamní předmět. Do 12 restaurací, kam teď koně s pivem zajíždí, by nově jezdily pouze automobily.

Podle mluvčího Plzeňského Prazdroje Alexeje Bechtina chce pivovar investovat do vývoje nového vozu s reklamou. „Chceme jej pak nabídnout za určitých podmínek paní Míčové k pronájmu. Připravovanou smlouvu považujeme za obousměrně výhodnou,“ uvedl Bechtin. To Gula zpochybňuje. Říká, že při představách, které pivovar zatím přednesl, bude muset žena na kozlíku nejspíše skončit.

Míčová se k podobě smlouvy a vůbec obchodním vztahům k pivovaru nechce vyjadřovat. Říká ale, že navrhovaný vůz není vhodný pro jízdu po silnici, protože z něj není vidět a objíždění města s prázdným povozem jako alegorickým vozem jí i tak přijde bezcenné.

„Zástupci pivovaru sice říkají, že si to otec dříve sám přál. Mně to ale před smrtí nikdy neřekl. Říkal, že jednou dvakrát v týdnu by město mohl objet jen tak, ale skončit s rozvozem úplně? To nikdy nechtěl,“ tvrdí žena, která prý už možné změny obrečela. „Kobylky jsou na pivovaru závislé. Neumím si představit, co bych s nimi udělala, kdybych musela skončit,“ dodává.

Bechtin dále poukazuje na to, že používat koně jako dopravní prostředek je v houstnoucí dopravě stále nebezpečnější. Míčová ale reaguje, že jízda s prázdným nebo naplněným vozem se od sebe neliší. „Navíc mám nově jezdit odpoledne, kdy je hustota dopravy největší,“ dodává žena.

Její otec Jan Šůs rozvážel pivo koňmo od roku 1990. Míčová zdědila řemeslo před rokem. Foto zde ... (Plzeňský deník)


Prohlídková trasa plzeňského pivovaru se rozšířila o další zajímavé zastavení, expozici věnovanou ledu a chlazení při výrobě piva. Informační panel je umístěn v původním prostoru takzvané lednice v pivovarských sklepech. Atmosféru „ledování“ přiblíží návštěvníkům pivovaru i veřejnosti také atraktivní tipovací soutěž Kdy roztaje ledový kvádr?

Informační zastávka věnovaná ledu a chlazení vhodně doplnila a tematicky uzavřela část prohlídkové trasy, která vede podzemními chodbami pivovarských sklepů. Podle Markéty Formanové, manažerky cestovního ruchu Plzeňského Prazdroje, přispělo její vybudování také ke zpříjemnění prohlídky pro turisty. „Využitím prostoru bývalé lednice jsme trasu tzv. zokruhovali, takže se dnes skupiny při návštěvě sklepů nepotkávají. Mimochodem, při vysoké frekvenci návštěv a velikosti skupin to může být někdy vážný problém. Prohlídka tedy dnes zahrnuje všechno, co bychom chtěli návštěvníkům v tomto unikátním prostoru předvést. Samozřejmě ochutnávku nefiltrovaného a nepsaterizovaného piva z dubových sudů vyrobeného původní technologií kvašení a zrání. Dále pak ukázky práce bednářů, dopravu piva ze sklepů nahoru a dnes už i nesmírně zajímavé ledování a chlazení“, doplňuje Markéta Formanová.

Ledování je zajímavé také tím, že bylo funkční poměrně nedávno, v 80. letech minulého století. Část sklepů se tehdy používala pro výrobu piva, když Plzeňský Prazdroj ještě nezavedl kvašení a dokvašování piva v cylindro-kónických tancích. Podle pamětníků skutečně vydržel led v prostorách sklepů po celý rok. Jedním z nich je i sládek Václav Berka, který právě ve sklepech začínal svou kariéru v plzeňském pivovaru. „Ledové kvádry z Boleveckých rybníků, kde pivovar měl vybudovana zařízení na těžbu a dopravu ledu, často sloužily jako svérázné Ztráty a nálezy. Kromě nejrůznějšího odpadů, kterého postupně přibývalo, jsme v nich občas nacházeli třeba brusle“, přidává zajímavý postřeh Václav Berka.

Pro návštěvníky pivovaru i pro širokou veřejnost připravil Plzeňský Prazdroj tipovací soutěž, která s problematikou ledu a chlazení ve sklepech přímo souvisí. Koncem srpna bude dopraven do prostoru bývalé lednice ve sklepech ledový kvádr, podobný tomu, jaké se používaly v minulosti při ledování. Atraktivní cenu od výrobce piva obdrží ten, kdo nejpřesněji odhadne okamžik, kdy ledový kvádr zcela roztaje. Propozice soutěže budou vyhlášeny v médiích a na internetové stránce www.prazdroj.cz: ledový kvádr se nyní vyrábí v plzeňských mrazírnách. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


«« « Strana 439 z 511 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI