Je to pro město významná událost a slibujeme si od toho zvýšený zájem ze strany turistů, podotkl mluvčí rožnovské radnice Tomáš Gross.

V Rožnově pod Radhoštěm se počátkem července začalo opět vařit pivo, a to v místním Rožnovském pivovaru. Na slavnostní okamžik tu milovníci chmelového moku čekali dlouhých 62 let. Vyrábí se tu jedenáctistupňové kvasnicové pivo, také speciální jantarová třináctistupňovka ze čtyř sladů Rothschild a pivovar vidí svou perspektivu také v produkci nealkoholického piva.

„Je to pro město významná událost a slibujeme si od toho zvýšený zájem ze strany turistů," podotkl mluvčí rožnovské radnice Tomáš Gross. Přestože je pivovar soukromým subjektem, město s ním uzavřelo partnerství, a to především v oblasti marketingu.

Vaření piva má v Rožnově dlouhou tradici

Hlavním turistickým lákadlem má být podle Grosse zejména chystaná novinka v podobě pivních lázní. „Zároveň s rekonstrukcí pivovaru probíhala i výstavba pivních lázní, které přivítají první klienty zřejmě koncem září. V rámci regionu je to zcela ojedinělý projekt, který může do Rožnova nalákat nové turisty," poznamenal mluvčí.

Historie vaření piva v Rožnově sahá do roku 1712. Pivovar byl v majetku šlechtických rodů Žerotínů, Fürstenberků, Kinských, Rothschildů a v roce 1994 se vrátil do rukou původních majitelů. Zdi pivovaru však pamatují již dobu Přemysla Otokara II., za jehož panování byl vybudován Rožnovský hrad, z jehož zdiva byl následně pod kopcem vystaven pivovar.

Zdroj: Parlamentní listy.cz | Autor: Anna Biháriová

Sľubný rast exportu zaznamenal za prvý polrok tohto roku pivovar STEIGER a.s., Vyhne. V porovnaní s prvým polrokom 2009 vyviezol o 41% piva viacej, čo predstavovalo 3894 hektolitrov. Najvýznamnejším pre export je aj v tomto roku maďarský trh, nasledujú ČR, Litva, Francúzsko, Rakúsko a Rusko. Informoval o tom riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Záujem o naše pivo v zahraničí je iniciovaný hlavne poznaním, že pivo varíme klasickým spôsobom a jeho chuť je prirodzená, typicky pravá pivná. STEIGER vyrába pivo spodne kvasené, stredne chmelené, takzvaného plzenského typu, ktoré zákazníkom chutí. Všeobecne je možno povedať, že v zahraničí je väčší záujem než u nás o pivo v plechovkách a fľašové pivo. Dobre sa predávajú naše ležiaky - 12° pivá a tmavé pivá 11°“, konštatoval J.Vysloužil.

Dodal, že STEIGER považuje za mimoriadny úspech zvyšujúci sa predaj sudového piva tejto značky na náročnom pivnom trhu v Česku. STEIGER sa tak stal druhou najúspešnejšou slovenskou značkou v ČR, hneď za Zlatým Bažantom.

Pivovar STEIGER predal na slovenskom trhu za prvý polrok 2010 spolu 138 000 hl všetkých pív, čo je 100% z vlaňajška. Celkové tržby za prvých 6 mesiacov dosiahli výšku 8 mil. eur. Slabší predaj z jari a hlavne v daždivom máji dohnal pivovar v júni a ešte lepšie sa ukazuje júl. Dôvodom zmeny trendu je predovšetkým priaznivé teplé počasie, ale aj zlepšujúca sa situácia v slovenskej ekonomike.

Vyhniansky pivovar je významným distribútorom importovaných značiek Budvar, Zubr a Litovel na slovenskom trhu a okrem toho vyrába vlastné i privátne pivá na čele so značkou STEIGER. Všetky tieto značky sú vyrábané náročnou klasickou výrobou varením každej stupňovitosti zvlášť, s otvoreným kvasením v spilkách a dlhodobým zrením v ležiackých pivniciach, čo je pre pravú pivnú chuť nenahraditeľné.

STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s bohatou tradíciou a takmer nepretržitým varením od roku 1473. Pivo sa v ňom varí na najmodernejších výrobných zariadeniach, ale stále klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Místní sládci v současnosti pilně pracují na vývoji další novinky, která by měla opustit zdi pivovaru v průběhu letošního podzimu. Protivínský pivovar slaví, i navzdory obecné recesi v oboru, řadu úspěchů – zdejší zlatavý mok za poslední půlrok zamířil do více jak sta nových restaurací, oblíbené jsou zejména piva Platan 11 a desítka Schwarzenberg. O lecčems vypovídají i významná ocenění ležáku Lobkowicz Premium a nealkoholického piva Lobkowicz Premium Nealko.

Protivínský sládek Michal Voldřich a jeho výrobní tým mohou být na svou práci hrdí. Jen v rámci jihočeského regionu za první pololetí přibylo 100 restaurací, které čepují protivínské pivo. „Největší oblibě se v jižních Čechách stále těší Platan 11, který na základě rostoucí popularity vaříme i v nefiltrované podobě“, říká Voldřich s tím, že v těsném závěsu se drží desítka Schwarzenberg, nesoucí jméno po šlechtickém rodu, který se významně zasloužil o největší rozmach pivovaru v jeho dějinách. V Protivíně se vyrábí také speciál Prácheňská Perla a polotmavé pivo Protivínský Granát.

Nadějně se vyvíjí i poptávka po nealkoholickém pivu.

„Poptávka po nealku obecně roste, ovšem v posledních dnech jeho spotřeba překonala veškerá naše očekávání. V porovnání s týdny, kdy počasí konzumaci piva příliš nepřálo, vaříme v současnosti značky Platan Nealko o 80 % více, v porovnání s lednem letošního roku vaříme dokonce trojnásobek.“, dodává Voldřich.

Podzim přinese další novinku

Vloni touto dobou v Protivíně vrcholily přípravy na uvedení nového ležáku Lobkowicz Premium a jeho nealkoholické varianty Lobkowicz Premium Nealko. Přestože neuplynul ani rok od jejich uvedení na trh, mohou se už tato piva pyšnit řadou ocenění: v Čechách (PIVEX 2010 – 2. místo Lobkowicz Premium Nealko, 3. místo Lobkowicz Premium; PIVO České republiky 2010 – 1. místo Lobkowicz Premium Nealko) i v zahraničí (Australian International Beer Awards – 2. místo Lobkowicz Premium). „Úspěchy nás samozřejmě těší a zároveň motivují k další práci, proto v Platanu průběžně pracujeme na vývoji dalších nových značek. To nejlepší a nejchutnější pivo pak rádi představíme široké veřejnosti již na podzim,“ uvádí Voldřich.

Zdroj: Tiskovky.info

Pivovar čeká velká změna, z národního podniku se stane akciová společnost

Hned po nástupu nové vlády byly oprášeny plány na přeměnu českobudějovického pivovaru – Budějovický Budvar, národní podnik, na akciovou společnost. Budvar by se podle ministra zemědělství Ivana Fuksy (ODS) mohl transformovat zhruba do jednoho roku.

S návrhem na transformaci pivovaru přišla někdejší vláda Mirka Topolánka. Prakticky okamžitě se začalo spekulovat o tom, jak daleko může být od akciové proměny společnosti k případné privatizaci Budvaru. Už Topolánkova vláda například připouštěla výhody možného vstupu silného partnera do pivovaru.

„Zdůrazňuji, že pivovar hodlám transformovat, nikoli privatizovat,“ uvedl ale nedávno pro média Ivan Fuksa.

Jeho slova však berou někteří opoziční parlamentní politici s rezervou. „Je to chystání privatizace, před kterou jsme varovali,“ říká jednoznačně poslanec za ČSSD Vítězslav Jandák. „Budvar je to rodinné stříbro, které by se nemělo prodávat,“ dodává Jandák a upozorňuje, že zahraniční firmy, hlavně konkurenti Budvaru, mají o pivovar zájem už téměř dvě desítky let.

Už k proměně Budvaru na akciovou společnost bude ale potřeba přistoupit obezřetně a chystá se zvláštní zákon. Změny totiž nesmějí ohrozit známkoprávní postavení pivovaru v zahraničí.

Budvar měl vloni výstav necelých 1,3 milionu hektolitrů a přes třetinu produkce vyvezl celkem do 58 zemí světa.

V současnosti vede Budějovický Budvar, n. p., po celém světě desítky soudních sporů a správních řízení. S americkým konkurentem – firmou Anheuser Busch, českobudějovický pivovar už dlouho válčí o své ochranné známky a hlavně o právo vývozu pod známým označením „Budweiser Bier“.

Když před časem přišla vláda Mirka Topolánka s tím, že národní podnik přemění na akciovou společnost, největší obavy ohledně budoucnosti pivovaru se týkaly právě dopadu transformace na ochranné známky. Ví to i ministerstvo zemědělství, které je zakladatelem Budvaru. „Vzhledem k rozsahu registrovaného duševního vlastnictví jsou u Budějovického Budvaru, n. p., klíčové dvě věci. Bezchybný přechod duševního vlastnictví doma i v zahraničí a také to, aby nedošlo k přerušení právní kontinuity,“ říká Tereza Dvořáčková, tisková mluvčí ministerstva zemědělství.

Patenty

V současné době například ještě stále probíhá ověřování u patentových úřadů jednotlivých zemí, jak riziková by byla změna z národního podniku na akciovou společnost.

Ministerstvo zemědělství za šéfování Petra Gandaloviče zadalo specialistům vypracování analýzy, zda je vůbec převod na akciovou společnost možný a jaká jsou s tím případně spojena rizika. Jejich konstatování je jednoznačné – jedině zvláštní zákon! To má zajistit, aby Budvar o své duševní vlastnictví nepřišel.

Spory trvají

Velká vlna sporů z minulých let mezi Budvarem a Anheuserem (který nyní vlastní belgická skupina InBev) momentálně odezněla. Přesto nejsou všechny úplně ukončeny a hlavně je otázkou, zda by transformace podniku nedala podnět k novému kolu žalob na českobudějovický pivovar.

Nynější ministr zemědělství Ivan Fuksa si je největšího zádrhele transformace vědom, ale myslí si, že to není nepřekonatelná komplikace. „Pro drtivou většinu zemí ale bude tento přechod s udržením ochranné známky akceptovatelný,“ vyjádřil se pro média Fuksa. Plán vlády je zdánlivě jednoduchý – poslanecká sněmovna schválí zvláštní zákon. „Jsou doporučeny dvě alternativy,“ uvedla Tereza Dvořáčková. Jednou možností je zvláštní zákon, smluvní převod některých práv a vznik zbytkového podniku, druhou variantou je zvláštní zákon s univerzálním právním nástupnictvím ze zákona.

Ministerstvo zemědělství by se nyní mělo pro jednu z variant rozhodnout a tu předloží ve finále do Poslanecké sněmovny ke schválení.

„Nepředpokládá se kratší doba než jeden rok,“ zmínila k časovému horizontu, kdy by mohl být nový zákon přijat, tisková mluvčí ministerstva zemědělství. „Předpokládá se, že jediným akcionářem by byla Česká republika,“ přiblížila Dvořáčková plány ministerstva.

Přechod Budějovického Budvaru na akciové uspořádání by podle Dvořáčkové znamenal standardní řízení a ovládání společnosti. Mimo jiné by to mohlo přinést třeba posílení vlivu firmy na trhu díky majetkové účasti jiných právnických osob nebo právo akcionářů na dividendu.

Vedení podniku se k problematice převodu na akciovou společnost a dalším možným změnám zpravidla téměř nevyjadřuje. „Transformace je věcí vlastníka,“ uvedl tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec a dodal, že úkolem vedení podniku je rozvíjet firmu, aby obstála na pivovarnickém trhu.

Případná změna na akciovou společnost by se neměla nijak dotknout ani zaměstnanců ani obchodních vztahů pivovaru.

Investice

Budějovický Budvar vloni investoval do svého rozvoje 313 milionů korun a vytvořil zisk před zdaněním téměř 300 milionů korun.

Českobudějovický pivovar je například významně zastoupen i v českém pavilonu na světové výstavě v čínské Šanghaji a vyváží do 58 zemí světa. Největší odběratele má v sousedních zemích, ale dodává třeba i do Číny nebo do Austrálie.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta

Novootvorený bratislavský Meštiansky pivovar na Drevenej ulici, nadväzuje na dávnu tradíciu známeho Meštianskeho pivovaru „Die Bürgerliche Brauerei“, domáci ho volali Meštiak. Varilo sa v ňom dobré pivo a priľahlá pivovarská reštaurácia bola vychýrená svojou domácou kuchyňou. Nový pivovar funguje na troch poschodiach a chce návštevníkov nalákať hlavne na špeciálny druh svojho vlastného piva, ktorému sa venuje v opozícii ku priemyselne vareným pivám. Meštiansky pivovar je vybavený tou najmodernejšou technológiou, aká v súčasnosti pre mikropivovary existuje.

Daj Boh šťastia

„Daj Boh šťastia“ zdravia sa tak aj sladovníci a toto heslo je aj vo várovni. „Proces varenia nášho piva sa začína výberom najkvalitnejších surovín. Varenie prebieha klasickou technológiou dvojrmutovým spôsobom za použitia tradičných zdrojov: slad, voda, chmeľ a kvasnice, nič iné sa doň nepridáva. Varí sa výlučne z toho najkvalitnejšieho chmeľu, pochádzajúceho zo Žateckej oblasti, voda použitá na výrobu sa filtruje. Naše pivo je pivo plzenského typu, vyrába sa štandardným procesom spodnej fermentácie,“ vraví sladovník pán Peter Pramuk.

Okrem najkvalitnejšej technológie, tkvie proces výroby piva aj v dušiach troch majiteľov –pivných nadšencov, ktorí niekoľko rokov dozadu obzerali po svete koncepty mikropivovarov s reštauráciami. Tí požadovali, aby bolo pivo horké presne k ich chuti. Čo páni sladovníci Brauner a Pramuk dokonale vystihli.

Kde sa dobré pivo varí…

Pri výrobe 12° stupňového piva trvá hlavné kvasenie 8 až 10 dní za štandardnej teploty s pridaním kvasníc. Dokvasovanie trvá 4 týždne a nepasterizuje sa, preto je kalné, obsahuje živé kvasinky. Pivo je pretláčané atmosférou dusíka, to znamená, že je zabránené oxidácií, teda starnutiu piva. Vďaka tomu, že nepasterizované pivo neprichádza do styku s kyslíkom, nedochádza k zvetrávaniu, čo má pozitívny vplyv na jeho kvalitu. V dôsledku toho sa uvoľňuje príjemná chmeľová aróma piva a zvýrazňuje sa jeho plnosť či väčšia bohatosť chuti.

Tam musí byť dobrá kuchyňa

Klasická , konzervatívna, poctivá a výdatná domáca kuchyňa, ktorá pasuje k pivu, sa snaží naviazať na pôvodné Prešporské receptúry. Samozrejme kuchyňa je dnes technologicky úplne inde, ale niektoré tradičné postupy v receptoch fungujú podnes. Šéfkuchár František Šipoš kladie dôraz na sezónnu aktuálnosť ako špargľa, hubová sezóna, divina, zabíjačková sezóna, ktorá bude spestrovať stabilné menu a lŕ carte.

Aj sladké jedlá ako sú „šufrle“ pochádzajú z Prešporku. Iný kalorický kaliber sú desaťročiami overené jedlá ako sviečková na smotane, kôprová omáčka s domácou knedľou, pečené koleno, alebo chutne servírovaná pivárska pochúťka, či „tatarák“ s hriankou. V tomto prípade kalórie netreba rátať, zabudnite na postavičky modelov a „modelečiek“, treba sa poddať chuti a pôžitkom z jedla, ktorú správne natočené pivo iba povzbudí.

Zdroj: Správy CZIN.sk

„STEIGER FEST VYHNE 2010“ je názov nového formátu aktivity regiónu Vyhní na podporu domáceho turizmu, ktorý nadväzuje na úspešnú 5 ročnú tradíciu „Dní otvorených dverí pivovaru STEIGER“. Návštevníci tejto originálnej akcie si budú môcť v sobotu 7.augusta 2010 prehliadnuť pivovar STEIGER, okúpať sa vo Vodnom raji a zabávať ich bude Kmeťoband, Alan Mikušek, Metalinda a ďalší. Na ,,Super poukážku“ v cene 3,5 eura dostanú návštevníci dve veľké pivá, pol litra nealka, porciu gulášu, hodinové kúpanie vo Vodnom Raji a tombolu. Informoval o tom manažér marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Dúfame, že stojíme pri zrode novej tradície spojenej s bohatou históriou regiónu a podporujúcej domáci turizmus, poznanie možností regiónu a hlavne šírenie jeho dobrého mena. Najstarší pivovar na Slovensku – STEIGER, v spolupráci s Obecným úradom Vyhne a ďalšími podnikateľskými subjektmi v obci, organizuje túto novú aktivitu propagujúcu zaujímavý región – obec Vyhne. Pivovar ponúkol vybudovaný potenciál návštevnosti akcie dní otvorených dverí, dosahujúci cez 3 500 návštevníkov, ale aj know-how získaný pri organizovaní piatich ročníkov“, konštatoval E.Mihálik.

Dodal, že organizátori očakávajú viac ako 5 000 návštevníkov, čo túto aktivitu zaraďuje medzi najväčšie v regióne. Festival je neziskový a bez vstupného, s nákladovým rozpočtom cca 15 000 €. Kým Dni otvorených dverí sa organizovali tradične prvú augustovú sobotu, v tomto roku bol zvolený termín 7. augusta a akcia bude celodenná (od soboty rána 10:00 do nedele 01:00). Bonusom pre návštevníkov je výhodný nápojový a stravovací lístok – Super poukážka v nominálnej hodnote 8 €, ktorú si môžu kúpiť len za 3,5 € a aj zvýhodnené ceny počas celej akcie. Občerstvenie a strava je za ľudové ceny v hoteloch Termál a Sitno. Na ihrisku OU Vyhne budú stánky s remeslami a atrakciami a vystúpenia známych interpretov a skupín budú na lúke pod hotelom Sitno. Tenisové kurty tohto hotela zas poskytnú deťom Detskú arénu so súťažami. Proti smädu je vybudovaný ,,Pivný chodník“, s čapovaním po trase pivovar -Vodný raj - hotel Sitno.

Pivovar STEIGER vo Vyhniach je už tradične zaujímavým cieľom skupinovej turistiky. Počas celého roka za symbolický poplatok si môžu návštevníci pozrieť celý pivovar, degustovať rôzne pivá a na záver dostanú aj darček. Vlani ich aj napriek kríze prišlo cca 1200. Pred krízou to však bolo ročne spolu s dňom otvorených dverí až 5000 návštevníkov ročne. Okrem domácich slovenských návštevníkov najväčší záujem pozrieť si tradičnú výrobu piva na najmodernejších výrobných zariadeniach vlani využili predovšetkým záujemcovia z Česka, Nemecka, Švajčiarska, ale i Maďarska a Talianska. Nevšedným zážitkom je pre nich ochutnávanie ,,živého“ kvasinkového piva priamo z ležiackeho tanku. Na rozdiel od bežne dostupného je plné výživných, zdraviu prospešných látok, aké sa inak pre predlženie životnosti odstraňujú filtráciou. Značná časť hostí po prehliadke a koštovke piva vyjadruje prekvapenie nad tým, že v najstaršom slovenskom pivovare vo vyhniach sa varí pivo klasicky a nepretržite už 537 rokov.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Již tradičně proběhne v Humpolci od 6. do 7. srpna hudební přehlídka, tentokrát však větší než kdy před tím. Festival se totiž letos rozroste o další scénu, která posluchačům nabídne komornější alternativu k programu na hlavním podiu. Návštěvníci se dočkají zavedených hvězd, ale také králů latinskoamerických rytmů Son Caliente.

Srpnový hudební svátek se v Humpolci odehraje na dvou scénách. Tu hlavní na náměstí doplní komornější prostor ve Štočkově Dvoře. „Chceme se přičinit o to, aby město žilo festivalem ještě více než dosud,“ vysvětluje spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard.

Machři i „nováčci“

Zatímco na náměstí i letos vystoupí nejznámější jména české i slovenské hudební scény jako jsou Kryštof, Monkey Business, No Name či Miro Žbirka, vedlejší pódium bude patřit regionálním kapelám v čele s bubenickou partou Barrel Battery , která využívá zvuku brazilských bubnů a postupů tradičních brazilských bubenických orchestrů. Novinkou na letošním ročníku Bernard Festu bude také zavedení jednotné dvoudenní vstupenky, která návštěvníkům festivalu zpřístupní program na obou scénách. Naopak již osvědčeným standardem je prodej piva na žetony či stanové městečko na autokrosovém závodišti.

Domluvíme se?

Jako i předchozí rok do Humpolce během konání Bernard Festu zavítá také road show Domluvme se! zaměřená na snížení počtu dopravních nehod způsobených mladými řidiči pod vlivem alkoholu. Při čekání na oblíbenou kapelu si tak návštěvníci budou moci vyzkoušet své reakce během krizových situací. Kromě simulátoru nárazu, imitujícího náraz do pevné překážky ve třiceti kilometrové rychlosti, budou připraveny také řidičské trenažéry osobního automobilu a motocyklu.

Šestnáctý ročník festivalu v sobotu vyvrcholí velkým ohňostrojem.

Prodej vstupenek na www.ticketpro.cz a na značkové prodejně BERNARD v Humpolci.

Vstupenky v hodnotě 390,- Kč jsou slosovatelné o hodnotné ceny.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Bernard Humpolec

Suverenita-Blok Jany Bobošíkové se v pondělí ohradila proti záměru vlády Petra Nečase (ODS) privatizovat Budějovický Budvar. Straně se nelíbí, že se o prodeji pivovaru nepíše v koaliční smlouvě vládních stran.

Suverenitě se nelíbí chystaná privatizace pivovaru Budvar, kterou připravuje ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS). Bobošíkové vadí, že se strany vládní koalice o prodeji jednoho z největších českých pivovarů dříve nezmiňovaly. "Nový styl této vlády evidentně spočívá v zatajování skutečných záměrů, o kterých se dozvíme, jen když se někdo z ministrů prořekne," uvedla Bobošíková.

"Je to naprostá nehoráznost. Místo toho, aby vláda přemýšlela, co udělá pro zvýšení výkonnosti ekonomiky a prestiže naší země, uvažuje o prodeji značek i míst spojených s historií, státností, národní hrdostí a tradicí České republiky," poznamenala šéfka Suverenity.

O prodeji Budvaru, posledního pivovaru ve státních rukou, se hovoří již několik let. Pivovar letos slaví 115 let od svého založení. Loni vyprodukoval 1,2 milionů hektolitrů piva. Téměř polovinu své produkce vyváží do zahraničí. Fuksa uvedl, že stát v současnosti řeší převod Budvaru z národního podniku na akciovou společnost a až po té se může začít s jeho privatizací.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

Spotřebitelská soutěž Hanácké žně, při které zákazníci mohou pod vršky klasicky vařeného piva Litovel najít tisíce originálních výher, byla spuštěna 19. července 2010. Pokud na spodním víčku uvidí uzávěr se symbolem kombajnu, obdrží pro sebe a své tři přátele vstup na dožínkovou party, na které jeden z účastníků vyhraje hlavní cenu, automobil Chevrolet Cruze.

„Všechny etikety na pivních lahvích prošly nyní kompletním redesignem z důvodu modernizace. Navíc jsme na podporu prodeje piva s novými etiketami spustili velkou letní spotřebitelskou soutěž Hanácké žně,“ uvedl Ing. Michal Trunda, vedoucí marketingu Pivovaru Litovel.

Letní kampaň Hanácké žně bude propagována inzercí v lokálních médiích (tisk a rozhlas), cross promotion s rádiem Haná (soutěže), billboardovou kampaní a také guerillovou kampaní s mašličkami umisťovanými na zaparkované automobily (na každé mašličce je unikátní kód, kdo se s kódem zaregistruje na www.hanackezne.cz, obdrží v srpnu na promo akci s kombajny dárek, 3pack piva).

Vrcholem samotné kampaně Hanácké žně bude promo akce ve dnech 5. – 7. srpna 2010, kdy bude před obchodními centry v Olomouci (OC Haná, Olomouc City a Olympia) přistaven kombajn SK-4 (o rozměrech 10,5 x 3 m) sovětské výroby, brandovaný nápisy Hanácké žně a logy Litovel. Hostesky u kombajnu budou vyzývat k nákupu piva a spotřebitelé obdrží na místě za nákupy dárky. Zároveň budou rozdávat dárky za mašle z guerillové kampaně.

Soutěž Hanácké žně bude probíhat od 19. července do 20. září. Mezi okamžité výhry patří čtyřkolky, lety balónem, horská kola, pivo na celé léto, originální cyklodresy, slamáky a nátělníky. Závěrečná dožínková party se slosováním o automobil Chevrolet Cruze proběhne 25. září na nádvoří pivovaru Litovel.

Více na www.hanackezne.cz

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Lahvové pivo společnosti Pivovar Litovel je od července 2010 v novém kabátě. Všechny značky pivovaru inovovaly své etikety na pivních lahvích. Redesign etiket klasicky vařeného piva z Litovle dostala na starost pražská designérská společnost Toman Design. Nový design etiket byl také nově doplněn o prvek zlatého staniolu na uzávěru láhve u značky Premium a zeleného u značky Moravan.

„Se studiem Toman Design jsme navázali na předchozí úspěšnou spolupráci z roku 2007, kdy jsme aktualizovali zastaralý logotyp Litovle. První práce na redesignu etiket začaly již v roce 2008, postupně se změnily etikety všech piv a pilovaly se sebemenší detaily. Jsme rádi, že můžeme našim zákazníkům představit klasicky vařené pivo Litovel s novou vizáží,“ sdělil Ing. Michal Trunda, vedoucí marketingu Pivovaru Litovel.

„Přes původní požadavek zachování logotypu, jsme s Pivovarem Litovel nakonec dospěli k dohodě na evoluční změně, která by zachovala kontinuitu značky u konzervativních zákazníků. Značka prošla celkovým „úklidem“ a zachovala si pouze barevnost, kompozici a hrubě i kontury liter,“ uvedl Jiří Toman z grafického studia Toman Design.

„V další fázi jsme s klientem přistoupili k redesignu etiket. Práce to byla dlouhá a strastiplná, nicméně věříme, že v rámci daných mantinelů produktům výrazně prospěla a bude mnohem více odpovídat jejich kvalitě. Práce na obalech plechovek stále ještě pokračují,“ dodal Toman.

Pivovar Litovel na podporu prodeje klasicky vařeného piva v novém designu spustil velkou letní promo akci Hanácké žně. Akce trvá od 19. července do 20. září. Spotřebitelé pod víčky od lahví mohou najít tisíce cen. Hlavní cenou je automobil značky Chevrolet Cruze. Více informací o soutěži na www.hanackezne.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Ministerstvo zemědělství odvolalo předsedu představenstva Jihomoravských pivovarů Zdeňka Řeháka a předsedu dozorčí rady Vladimíra Hynšta.

Pivovar ve Vyškově, který ještě nedávno chtělo poslat do útlumu a většinu jeho zaměstnanců propustit, nyní povede bývalý prezident agrární komory a nynější šéf její jihomoravské pobočky Václav Hlaváček.

„Jihomoravské pivovary mají nyní jednoho člena představenstva a tím jsem byl jmenován já,“ potvrdil Václav Hlaváček. Neupřesnil, jaké další kroky ve své pozici udělá, jen uvedl, že budou směřovat k tomu, aby se pivo ve Vyškově vařilo dál.

Odvolání Zdeňka Řeháka žádali i pracovníci pivovaru. Mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáková ho zdůvodnila tím, že představenstvo nepřijalo taková organizační opatření, která by zamezila možnému zahájení insolvenčního řízení s podnikem. „A předseda dozorčí rady se k takovémuto jednání představenstva nepostavil odpovídajícím způsobem,“ uvedla mluvčí Tereza Dvořáková.

Pivovar měl jít do útlumu od 30. června, představenstvo však na poslední chvíli upustilo i od hromadného propouštění.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

„Ústecký pivní dědek“ zdobí etikety po celém světě, jeho jméno ale historici dlouho neznali.

Málokdy se stane, že něčí tvář obletí celý svět. Navíc, že se o ní budou prát a žádat ji různé firmy jako součást své image. Přesně to se stalo Victoru Cibichovi. Dokonce i v dobách, kdy svět na jeho jméno zapomněl a identitu „pivního dědka“ bylo třeba znovu objevit.

Logicky by se dalo domyslet, že se o to postaral některý z ústeckých historiků. Není to tak, o to se postaral dokumentátor českého pivovarnictví, jak již několikrát řekl ředitel ústeckého archívu Vladimír Kaiser. „Objev Cibichovy identity plně náleží Petru Žižkovskému, který již dříve vypátral Cibichův původ a povolání.“

Je to víc než sto let od doby, kdy pivovar ve Velkém Březně začal Victora Cibicha na svých etiketách používat. „Jako jediný z fungujících domácích pivovarů má Březňák na své etiketě po celé jedno století podobiznu osobnosti, která skutečně žila,“ upozornil Žižkovský ve stati pro Pivní deník.

Podobiznu tohoto přednosty stanice na svých etiketách používaly a dodnes používají pivovary v mnoha zemích světa. Například v Uruguayi, Kostarice, USA, Rumunsku, Řecku a jinde. Díky Victoru Cibichovi je také Březňák velmi oblíbený v sousedním Německu. Vlastníkem loga je dnes společnost Heineken.

Kdo vlastně byl ten vousatý milovník krásnobřezenského piva? Je pravděpodobné, že prodělal kariéru drážního úředníka, který se v jejích počátcích podle potřeb svého zaměstnavatele, jak bylo u „eráru“ dobrým zvykem, stěhoval z místa na místo.

O tom vypovídají další data z jeho života. Pocházel od Brna, oženil se v Praze, první syn se narodil v Hoštce, druhý v Lukách nad Jihlavou. Cibichova rodina se trvale usadila ve Velkém Březně až v roce 1891. Tam se přistěhovala z Luk. Cibichovi dostali od c. a k. drah prostorný byt v budově zdejšího nádraží.

O jeho železničářské kariéře vědí dějepisci jenom málo. Snad jen, že v roce 1901 byl drážním kontrolorem C. a k. soukromé rakouské severozápadní dráhy. Mimoto v pronajatých nádražních prostorech v malém obchodoval s uhlím. Po roce 1910 Cibicha ještě jednou povýšili na drážního inspektora. Pohřben je ve valtířovském hrobě číslo 236.

Jeho synové v Čechách žili až do konce druhé světové války. Je příznačné, že v roce 1946 je odsunuli. Nikdy se neoženili a v Německu žili společně v Norimberku do roku 1967.

Victor Cibich

Narozen 11. prosince 1856 v Hustopečích u Brna. Oženil se 26. června 1884 v Praze s Auguste Bunzelovou. Měl dva syny, Bruna a Paula, ti byli po válce odsunuti. Trvale ve Velkém Březně žil s rodinou od 2. března 1891. Zemřel 25. ledna 1916 v 18.50

Jeho tvář byla poprvé na pivní etiketě použita v roce 1907

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Janni Vorlíček | Foto: Archiv Muzea města ústí nad Labem

Zlatavý mok tekl proudem na Tyršově náměstí i v přilehlé Lidické ulici. Po devítileté odmlce se totiž v sobotu vrátily do Litoměřic „Pivní slavnosti“.

Celkem 1400 návštěvníků dostalo šanci ochutnat výrobky hned šesti českých pivovarů, malého a středního charakteru. Prezentoval se zde Pivovar Nymburk, Rohozec, Žatec, Kocour z Varnsdorfu, Pivovar Holba Hanušovice a Svijany.

K dispozici byly lavičky k sezení, stejně jako stánky s občerstvením. Nechyběl ani doprovodný soutěžní a kulturní program startující už v 11 hodin. Postupně vystoupily skupiny Dekáda, Veselý lidi, Swing Quartet Bohemia, Chřestýši, Swing Quartet Bohemia a Vintage retro. Náladu pozvedly i soutěže o největší pivní pupek nebo jak nejrychleji vypít tupláka.

Finanční náklady na organizaci pokryl výtěžek ze vstupného, pronájmů a dary od sponzorů. Město tak „pivobraní“ nestálo nic. „Přestože nám počasí příliš nepřálo, přišel překvapivě vysoký počet lidí, kteří svou účastí ukázali, že návrat k tradici vítají,“ konstatoval místostarosta Jaroslav Tvrdík. Případný výtěžek z akce bude věnován na koupi babyboxu.

Zdroj: Litoměřicko24.cz | Autorka: Eva Břeňová | Foto: Miroslav Zimmer

Další informace včetně fotogalerie a videa naleznete zde...

Pořadatelé Slavností pivovaru Ostravar, které se uskuteční poslední srpnovou sobotu, dnes poprvé zveřejnili kompletní seznam kapel, které vystoupí na konci prázdnin v areálu pivovaru v centru Ostravy.

Mezi účinkujícími jsou tradiční jména i řada kapel, které budou hrát na Slavnostech úplně poprvé. Na 3 pódiích vystoupí během 10 hodin celkem 18 kapel „Letošní složení slibuje to nejbohatší hudební menu v celé dvanáctileté historii našich Slavností,“ říká manažer značky Ostravar Michal Útlý.

Hlavními taháky srpnového programu bude tentokrát hned několik hudebních seskupení. „Bohatost hudební nadílky bych rád dokumentoval pěticí různorodých kapel,“ říká Michal Útlý z Ostravaru. „Mám na mysli Divokého Billa, Horkýže Slíže, Charlie Straight, The Prostitutes a samozřejmě Vypsanou Fixu, která obstará letošní finále Slavností pivovaru Ostravar.“

Na Slavnosti zavítá také legendární ostravská kapela Citrón, která vystoupí na pódiu nazvaném Legendy Stage, společně s populárními Legendy se vrací, kapelou Doga či Pavlem Novákem ml..

Pestrobarevný hudební koktejl doplní také nejlepší místní kapely. „Zatímco organizátoři festivalů hledají hudební zpestření za hranicemi České republiky, my postupujeme přesně opačně. Ostravar je pevnou součástí místní tradice. Proto také se sloganem Fandíme místním partám na Slavnostech dáme příležitost nejlepším místní kapelám,“ vysvětluje Útlý.

O místo na pódiu projevilo během července zájem přes 100 kapel z Moravskoslezského kraje! Pořadatelé je rozdělili do sedmi teritorií: Ostravsko, Opavsko, Krnovsko, Havířovsko, Karvinsko, Novojičínsko a Frýdecko-Místecko.„V první polovině srpna proběhne na našich stránkách www.ostravar.cz hlasování, ve kterém necháme naše příznivce rozhodnout, kterých sedm místních kapel na Slavnostech vystoupí,“ dodává závěrem Michal Útlý z pořadatelského týmu Slavností pivovaru Ostravar.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Mohl se jmenovat Hutník nebo Horník. Mohl mít sladší chuť stejně jako ostatní piva v regionu v té době. V nošovickém pivovaru se ale v roce 1970 rozhodli jít od počátku svou vlastní cestou...

Pivo, které zde v prosinci před čtyřiceti lety začali vařit, dostalo nadčasové jméno Radegast a nebývale hořkou chuť, kterou mu vtiskl Jaromír Franzl, uznávaný sládek pocházející z pivovarské rodiny s velkou tradicí.

„Nejprve ho z hospod s tímto novým pivem vyhazovali, postupně se ale prosadilo a dnes je větší hořkost piva přímo spjata s tímto regionem,“ vrací se k počátkům pivovaru v Podbeskydí Vladimír Jurina, manažer Plzeňského Prazdroje, pod který Radegast patří.

Ke čtyřicátému výročí od uvaření první várky piva nyní nošovický pivovar připravuje celou řadu akcí. První z nich by se měla uskutečnit v druhé polovině srpna. Půjde o přechod Beskyd od sochy boha Radegasta přes Ondřejník až do Nošovic. Délka trasy? Symbolických čtyřicet kilometrů.

„Konkrétní datum přechodu ještě ladíme, mělo by jít o sobotu 14. nebo 21. srpna. Sraz na Pustevnách bude zřejmě v osm ráno. Půjde se po značených turistických trasách, kontrolní body budou u rozcestníků. V cíli samozřejmě bude čekat na účastníky přechodu odměna,“ přibližuje Pavel Kmínek z Radegastu.

Hlavní oslava se pak chystá na sobotu 11. září. U pivovaru v Nošovicích se uskuteční tradiční Radegast den. Chybět na něm nebude kvasnicový ležák Radhost, zároveň bude u této příležitosti otevřeno také nové návštěvnické centrum, které například přiblíží historii pivovaru v podobě výstavy dobových předmětů a fotografií.

„V plánu má Radegast uskutečnit i setkání pamětníků. Mnozí z nich disponují cennými materiály či informacemi o historii pivovaru. Chybět určitě nebude ani otec piva Radegast a jedna z největších osobností pivovarnictví na Moravě, pan Jaromír Franzl,“ podotýká dále Kmínek.

Zlatý hřeb narozeninových oslav, zahalený zatím do roušky tajemství, se uskuteční přesně v den výročí, tedy 3. prosince. To má být stočen jubilejní sud s pivem Radegast. „Co s ním ale provedeme, si zatím chceme nechat pro sebe. Bude to překvapení pro všechny,“ dodává Kmínek.

Radegast ve zkratce

V Pivovaru Radegast se vaří pivo od prosince roku 1970. Od roku 1999 je součástí největší pivovarské skupiny v České republice – společnosti Plzeňský Prazdroj. Ročně produkuje přes 2,2 milionu hektolitrů piva a zaměstnává 270 lidí. V roce 2008 uvařil Radegast desetimiliardté pi­vo.

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz | Autor: Martin Pleva

Novým majitelem Pivovaru Bakalář se stane skupina největších dovozců a distributorů piv v Rusku.

Rakovnický Pivovar Bakalář míří do rukou skupiny dovozců a obchodníků s pivem, která působí v několika evropských zemích. Rozhodující aktivity má ale v Rusku a na akvizici Bakaláře se podílí především jednačtyřicetiletý Andrej Brajlovský, spoluvlastník největšího importéra a distributora piv v Rusku - společnosti Russian Tradition Group.

Tato firma v Česku působí už deset let, dováží do Ruska pivo a v budějovickém Samsonu si nechává vařit privátní značky Pražečka a Černovar, určené výhradně pro ruský trh. Brajlovský podle informací HN už delší dobu hledal v Česku možnost podobné akvizice.

Bakalář je však značně zadlužený pivovar s letos očekávanou produkcí necelých 20 tisíc hektolitrů. I dosavadní vlastník je Rus - Alexander Olenin, který ovládal Bakaláře přes společnost Czech Brewery. Lidé z odcházejícího vedení ale nechtěli celou transakci komentovat. Není známa ani cena, za kterou noví majitelé Bakaláře kupují.

Novým ruským akcionářům pomáhá v roli poradce pivovarnický expert a někdejší generální ředitel Plzeňského Prazdroje a posléze Pivovaru Krušovice Pavel Gregorič, který z "královského" pivovaru odešel už před časem, když Krušovice koupil nizozemský Heineken. Stejně tak by do Bakaláře měla nastoupit na vysokou pozici i někdejší manažerka Krušovic Draha Pittnerová, která už třetím rokem pracuje pro Russian Tradition Group.

Podle Gregoriče je důvodem zájmu nového investora především kvalita českých piv. "České pivo má v Evropě prostě dobrý zvuk a získat jeho vlastní zdroj je, především pro investory, kteří se pivem profesionálně zabývají, určitě zajímavé," říká poradce nových majitelů Bakaláře.

Bakalář by tak měl zůstat dál regionálním pivovarem a dodávat na tuzemský trh, ale počítá se s nárůstem produkce a zvýšením podílu exportu na minimálně 50 procent. Russian Tradition Group, kterou Brajlovsky vlastní spolu se svým bratrem - dvojčetem Alexandrem a ještě kamarádem z dětství Sergejem Jegorovem, má v Rusku čtvrtinový, tedy největší podíl na dovozu a distribuci piv. Především německá piva, jako jsou Paulaner, Krombacher, Liebenweiss, Grotwerg, holandská La Trappe a česká piva, jako jsou Krušovice nebo Bernard a v Česku vyráběné privátní značky Pražečka i Černovar dodává Russian Tradition do 1500 supermarketů a pěti set restaurací v Moskvě. Další stovky jich zásobuje v ostatních regionech Ruska.

Vyjádření samotného Brajlovského se nepodařilo získat.

"Německo a Česká republika, to jsou naše základní trhy," řekl před půldruhým rokem v rozhovoru pro Hospodářské noviny. "Pokud má kupovat pivovar skutečný hospodář, musí nejdřív řešit otázku peněz do marketingu, rozvoje a počítat si návratnost své investice. Teď musejí do bank i firem přijít hospodáři místo spekulantů," vyjádřil se tehdy Brajlovský.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Vedení vyškovského pivovaru postihlo zemětřesení. Ministerstvo zemědělství předchozí úřednické vlády ještě stihlo odvolat předsedu představenstva vlastníka pivovaru, společnosti Jihomoravské pivovary, Zdeňka Řeháka a předsedu dozorčí rady Vladimíra Hynšta. Informoval o tom server iHNed.cz.

„Představenstvo nepřijalo taková organizační opatření, která by zamezila možnému zahájení insolvenčního řízení s podnikem. A předseda dozorčí rady se k takovémuto jednání představenstva nepostavil odpovídajícím způsobem,“ citoval iHNed.cz zdůvodnění z úst mluvčí ministerstva zemědělství Terezy Dvořáčkové.

Pivovar, který chtělo ministerstvo po hospodářských propadech úplně zavřít, povede šéf jihomoravské pobočky Agrární komory Václav Hlaváček. Ten chce podle svých slov zachovat v podniku výrobu. Vyškovský pivovar je podle něj perspektivní. Ideální by prý byl pronájem fabriky některé firmě, jež se výrobou piva už zabývá. O to se už ale stát marně pokoušel.

Každopádně rozhodnutí ministerstva přivítali zbývající zaměstnanci, již měli být podle původních plánů už dávno bez práce. „Máme radost, že je teď už bývalý předseda představenstva Zdeněk Řehák odvolaný. Vnímáme to jako pozitivní věc,“ svěřil se například zaměstnanec pivovaru a člen jeho dozorčí rady Martin Obruča.

Změnu kurzu oceňuje i vedení vyškovské radnice, které vyzývalo bývalého ministra zemědělství, aby výrobu piva ve Vyškově udržel. „Rozhodně je to pozitivní krok, musíme ale být opatrní. V celé záležitosti ještě přetrvává celá řada úskalí a problémů,“ prohlásil vyškovský starosta Petr Hájek.

Naráží především na skutečnost, že pivovar stojí na církevních pozemcích a stát ještě nevypořádal restituce. „Kdyby se vyškovský pivovar dostal do církevních rukou, byl by zachráněný. Určitě by to znamenalo zachování výroby,“ domnívá se starosta.

Podle něj je přitom docela dobře možné, aby do pivovaru vstoupilo jako spolupodílník i město Vyškov. „Jako klíčové vidím zachování výroby piva, která do této části městské památkové zóny patří. Největší nebezpečí vidím v tom, že si někdo areál pronajme nebo odkoupí a udělá tam třeba tržnici. Výrobu už pak nikdo nikdy neobnoví,“ naznačil Hájek.

Dodal, že touto problematikou se bude muset zabývat příští vedení města vzešlé z komunálních vo leb.

Záměr zrušit výrobu ve vyškovském pivovaru do konce června oznámilo ministerstvo zemědělství koncem května. Na dlažbě se mělo ocitnout čtyřiadvacet zaměstnanců. Hlavním důvodem byly ztráty, jež dosáhly třiceti milionů korun. Zatímco v roce 2002 činil roční výstav podniku osmdesát tisíc hektolitrů piva, vloni to bylo už pouhých čtyřiadvacet tisíc. Po protestech radnice, senátora Ivo Bárka, zaměstnanců, obyvatel i sympatizantů z celé republiky, nakonec stát svoje rozhodnutí přehodnotil.

Zdroj: Deník.cz | Autoři: Michal Sklenář a Petra Daňková

Ministerstvo zemědělství vyměnilo šéfy statutárních orgánů státem ovládaného a předluženého vyškovského pivovaru – společnosti Jihomoravské pivovary. Pivovar, který předchozí vedení přivedlo na hranici krachu, teď řídí někdejší prezident Agrární komory a zemědělský podnikatel Václav Hlaváček. Chce za každou cenu zachovat provoz a pivovar případně pronajmout.

Ministerstvo zemědělství ještě v jednom ze svých posledních rozhodnutí před výměnou ministrů vyhodilo z jednočlenného představenstva Zdeňka Řeháka a šéfa dozorčí rady Vladimíra Hynšta. Nejednali podle mluvčí rezortu Terezy Dvořáčkové v zájmu společnosti.

„Představenstvo nepřijalo taková organizační opatření, která by zamezila možnému zahájení insolventního řízení s podnikem. A předseda dozorčí rady se k takovémuto jednání představenstva nepostavil odpovídajícím způsobem,“ uvedla mluvčí. Nové vedení v čele s Václavem Hlaváčkem má podle ní jediný úkol – zabránit zadlužování firmy a zamezit hrozbě insolvenčního řízení.

Ostatně už před časem lidé z pivovaru upozorňovali na některé přinejmenším podivné praktiky minulého vedení, které přispěly k nárůstu kumulované ztráty tohoto druhého ze dvou státem ovládaných pivovarů (po Budějovickém Budvaru) na víc jak 81 miliónů korun. Tržby přitom loni klesly na necelých 34 miliónů korun.

Objevily se například informace o některých podezřele předražených zakázkách, nelogickém odmítání nabídek od obchodních řetězců nebo vývozců piva do zahraničí. V pivovaru, který je sice ve velké ztrátě, ale nemá větší dluhy, už zahájila minulý týden šetření kriminálka. Zabývá se trestním oznámením na „neznámého pachatele“, podaného vyškovskými zástupci strany Věci veřejné.

Nečekaný obrat: výměna vedení

Ministerstvo nejprve chtělo obří ztrátu řešit „utlumením“ provozu – tedy propuštěním většiny z víc jak třicítky zaměstnanců, ukončením výroby a pronájmem jednotlivých částí zařízení a nemovitostí.

Pak ale obrátilo. Na konci června zastavilo plán na ukončení výroby a krátce poté vyměnilo vedení. „Bylo to hodně rychlé. Ale je to pro mne výzva,“ reaguje nově dosazený šéf a zároveň jediný člen představenstva. Hlaváček - dnes šéf jihomoravské pobočky Agrární komory a dřívější prezident celorepublikové komory, velký propagátor regionálních výrobků a zemědělský podnikatel (společnost ZVOS Hustopeče) by měl využít svých manažerských zkušeností. A od začátku má v jedné věci jasno: „Pivovar má stále velký potenciál, který musíme využít. Vyškovské pivo je kvalitní a má šanci na rozšíření minimálně na regionální úrovni. Podstatné je, že nebyla přerušena výroba.“

Za ideální považuje, aby si vyškovský pivovar, jehož produkce rok od roku klesala po tisících až na loňských sotva 25 tisíc hektolitrů, pronajala některá ze společností, která už pivo v Česku vaří a prodává. Stát totiž svůj pivovar nemůže prodat, nemovitosti jsou blokované jako budoucí církevní restituce.

Ale ani s pronájmem to nebude mít Hlaváček snadné. O to samé se snažili i jeho předchůdci. Najaté právní kanceláři zaplatili celkem přes milión korun za dvě výběrová řízení. Výsledek byl nula. Do tendru se přihlásili jen majitelé třeboňského pivovaru Regent, ale nakonec ani nepodali závaznou finanční nabídku.

„Zavřít vyškovský pivovar by byl zločin,“ reagoval už před časem prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek. Už dávno podle něj neplatí, že piva z Vyškova se nedají pít. Ale teď je to spíš naopak.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Třeboňští radní schválili udělení výjimky z vyhlášky města ohledně provozní doby hudební produkce na nádvoří pivovaru Bohemia Regent.

Výjimka se vztahuje na tento víkend,. Budou tam totiž Pivní slavnosti. Muzika podle schválené výjimky může hrát v sobotu od rána od 10 do nočních 2 hodin, ale také každý pátek nebo sobotu v červenci a srpnu od 20 do 24 hodin, kdy musí být dodrženy městem stanovené podmínky ohledně hudební produkce.

Zdroj: Jindřichohradecký deník.cz | Autorka a foto: Stanislava Koblihová

Litoměřičtí chtějí ukázat, že to s návratem pivovarnictví do města myslí vážně. Pomoci jim k tomu mají i pivní slavnosti, jejichž datum konání stanovili radní na svém posledním jednání na 24. července.

Uskuteční se tak v roce, kdy si město připomíná 290 let od založení pivovaru.

„Litoměřicím chceme vrátit tradici. Pivní slavnosti zde ještě před ukončením výroby piva probíhaly. Navíc bychom rádi ve větší míře přilákali pozornost investorů, protože bez jejich pomoci se zde zlatavý mok vařit hned jen tak nebude,“ konstatoval místostarosta Jaroslav Tvrdík.

Jednání s případnými investory o obnovení provozu přitom již nějaký čas probíhají. Prozatím však nebyla korunována úspěchem.

Pivní slavnosti proběhnou na nádvoří pivovaru. Část programu se uskuteční v Lidické ulici. V následujících letech by se akce mohla rozšířit i na prostranství před gotickým hradem, případně na parkoviště U Hvězdárny.

Návštěvníci dostanou šanci ochutnat několik druhů piv, různé pivní speciality, chybět nebudou stánky s občerstvením, ani pivní soutěže. Rýsuje se i podoba doprovodného kulturního programu.

„Vystoupí v něm Chřestýši a některé místní kapely, jako například Veselý lidi nebo Dekáda,“ informovala ředitelka Městských kulturních zařízení Litoměřice Věra Kmoníčková.

„Naším přáním je, aby se třetí nebo čtvrtý ročník pivních slavností konal na nádvoří již fungujícího pivovaru,“ prezentoval myšlenku vedení města místostarosta Tvrdík.

Prezentovat se budou pivovary Nymburk, Žatec, Holba, Rohozec a Svijany.

Zdroj: Litoměřický deník.cz