Největší párek v rohlíku v celé České republice vznikne možná již zítra v pivovaru v Kostelci nad Černými lesy.

Dosavadní rekordní pochoutka měla párek dlouhý 223 centimetrů, rohlík 194 cm a vážila 24 kilogramů. Na regulérnost soutěže dohlédnou nejen návštěvníci, ale i zástupce agentury Dobrý den z Pelhřimova, která podobné rekordy eviduje a potvrzuje jejich platnost.

Vše začne v 11 hodin, návštěvníky čeká spousta doprovodných programů včetně divadelních představení pro děti i dospělé.

Fotogalerii a původní článek naleznete zde...

Zdroj: Kolínský deník.cz

Provoz pivovaru v Kutné Hoře by po Heinekenu mohla převzít švédská firma Peter Maclaine Reissmüller.

Kutnohorští radní už mají jasno, kdo jim bude po loňském odchodu Heinekenu vařit v městském pivovaru pivo. Na svém úterním jednání potvrdili zájemce, který ve výběrovém řízení jediný splnil všechna požadovaná kritéria – za provozování pivovaru zaplatí roční nájem 2,5 miliónu korun, má zpracovaný vyhovující podnikatelský záměr a také nabídl městu majetkový podíl ve společnosti, která bude pivovar provozovat.

V české pivovarnické branži neznámá švédská firma Peter Maclaine Reissmüller městu nabídla v nově vytvořené společnosti 40 procent, zhruba do roka by měl znovu obnovený kutnohorský pivovar vařit kolem 60 tisíc hektolitrů.

Starosta Ivo Šalátek je přesvědčený, že zhruba do dvou měsíců by měla být připravena zakladatelská smlouva o vytvoření společné firmy, která se provozování pivovaru ujme. Kromě města a Peter Maclaine Reissmüller by v ní měla mít zastoupení i společnost Quality and Oil Company, obchodující s pivem a dalšími komoditami. „Odhaduji, že někdy koncem roku bude možné provoz pivovaru opět spustit,“ tvrdí starosta.

Celý proces se ale může zadrhnout na názoru zastupitelů. O pronájmu městského majetku rozhoduje sice jen samotná rada, ale o vytvoření společného podniku už hlasují zastupitelé. A ne všichni se záměrem pronájmu městského pivovaru souhlasí.

Pivní útok Švédů na Česko

Firma Peter Maclaine Reissmüller, která se už dnes zabývá vývozen českých piv na skandinávský trh, chce podle informací z radnice v prvním případě vařit nové pivo pro místní trh, případně se prosadit s prodejem v Praze. Následně hodlá využít svých obchodních kontaktů ve Skandinávii k exportu nového kutnohorského piva.

Švédi už obnovení výroby piva v Kutné Hoře konzultovali s jednou z českých předních firem v oblasti dodávek pivovarů a kompletních technologií - společností Pivo Praha. A spolupracovat by prý chtěli dál.

Podle spolumajitele Pivo Praha Michala Černého lze po určitých úpravách současnou technologii pivovaru, patřící dosud Heinekenu, na opětovný provoz pivovaru využít. „Záleží ale na tom, jaký odbyt dokážou zajistit,“ soudí Černý.

Zástupce švédské společnosti se nepodařilo kontaktovat, na radnici jeho identitu i název firmy do poslední chvíle tajili.

Heinekenu vadila nerentabilita

Heineken získal kutnohorský pivovar před dvěma lety spolu s dalšími pivovary skupiny Drinks Union. Nemovitosti patří městu, technologie a tradiční značka Dačický Heinekenu. Před rokem zde ale nizozemský koncern i přes bouři nevole místních lidí vaření piva kvůli údajné nerentabilitě zastavil. Pivo Dačický už vaří jinde, technologii by chtěl prodat městu nebo novému provozovateli.

Zastupitelé budou příští týden hlasovat, zda vybavení svého pivovaru vůbec koupí a za kolik. Původně si Heineken cenil technologie na 28 miliónů, pak požadoval 20 miliónů, nyní slevil na deset. A ani za tuto cenu se zástupcům města nechce nakupovat. Technologie totiž kdysi patřila také městu a to ji před lety prodalo za čtyři milióny.

Zdroj. Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

ZUBR se stal šampionem mezi českými pivy

Odborní degustátoři v prestižní soutěži Zlatý pohár PIVEX pasovali světlé výčepní pivo ZUBR Classic nejen na vítěze příslušné kategorie, ale také na absolutního vítěze celé soutěže a díky nejlepšímu hodnocení mu patří titul PIVO roku 2010. ZUBR tak navazuje na řadu úspěchů z předchozích let a jeho umístění potvrzuje pozici šampióna mezi českými pivy.

Přerovský ZUBR si úspěšně zachovává svoji výjimečnost. V přerovském pivovaru, kde se vaří pivo klasickou technologií již 138 let dle tradičních receptur, vsadili na na fenomén chuti a vysoké kvality.

Stejně se vyrábí i pivo Holba a Litovel a pověstnou kvalitu jim přináší nejen dlouhá doba zrání v ležáckých sklepích, které ve srovnání s europivy představuje až dvojnásobek, ale také vaření na předem danou stupňovitost. V praxi to jednoduše znamená, že ředění hotového piva je tak předem vyloučeno. Klasický postup výroby dává pivu čas vzít si to nejlepší ze sladu i chmele a získat vyváženou plnou chuť a výborný říz.

Vstup zahraničních pivovarských skupin na náš trh přinesl levnější zrychlenou výrobu piva, která s sebou nese snížení kvality a bohužel také unifikovanou chuť piva. Dnes je klasická výroba piva významnou konkurenční výhodou.

18. ročník soutěže Zlatý pohár PIVEX – pivo 2010 probíhal ve čtyřech kategoriích:

- světlá výčepní piva

- světlé ležáky

- nealkoholická piva

- tmavé ležáky

Celkem se utkalo 43 pivních značek

Odborná porota složená ze sládků a pivovarských odborníků z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského po anonymním dvoukolovém zhodnocení kvality a chuti udělila medaile těm nejlepším. Ve dvoukolové soutěži degustátoři anonymně hodnotili především chuť piva, jeho plnost, vůni, říz, hořkost i jeho pitelnost.

Dvojí hodnocení zaručuje maximální objektivitu a má potvrdit vyrovnanost značky, aby nemohlo dojít k náhodnému zkreslení. Odborným garantem soutěže je Výzkumný ústav pivovarnický a sladařský v Praze, kde jako součást hodnocení probíhá laboratorní rozbor všech vzorků. To všechno činí z Pivexu vysoce objektivní, nezávislou degustační soutěž a dává prestiž získaným oceněním.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Jana Beránková

Niekdajší pivovar ešte nebúrajú, no jeho časti postupne miznú. Na výstavbu multifunkčného komplexu potrebuje investor zmeniť územný plán.

Kupola opusteného pivovaru Stein na Blumentálskej ulici zhnedla. Zelenú meď z nej olúpali zlodeji. Plechy mizli postupne, a to aj napriek tomu, že obyvatelia z okolia na to opakovane upozorňovali políciu aj majiteľa areálu. Tým je spoločnosť Orco Property Group.

Počas búrok a pri veternom počasí odlietavali kúsky kupoly do okolia. Jeden veľký pristál aj na dvore priľahlého domu. V tom čase bol našťastie dvor prázdny, veľký medený plech tak nikoho nezranil.

Políciu volali často

Firma tvrdí, že areál je strážený. „O Stein sa stará strážna služba,“ hovorí Martina Březinová, PR Coordinator českej a slovenskej pobočky spoločnosti Orco Property Group. „Je poistený.“ Na areáli visí tabuľa Vstup zakázaný a upozornenie, že priestor je monitorovaný kamerou. SBS-kára vidno aj na vrátnici prázdnej budovy.

Pre nočný hluk a vnikanie do objektu volali obyvatelia políciu minulý rok často. Viac zásahov v Steine potvrdil v minulosti aj policajný hovorca František Peczár. Upozornil však, že keď vlastník budovy nepodá trestné oznámenie na zlodejov, musí byť páchateľ po vypočutí prepustený.

Zmena územného plánu

Niekdajší pivovar by sa mal zmeniť na polyfunkčný objekt s bytmi, kanceláriami a obchodnými priestormi. Březinová tvrdí, že zámer spoločnosti sa napriek tomu, že areál je už vyše roka opustený, nezmenil. „Mal by tu vzniknúť multifunkčný projekt, ktorý bude kombinovať byty, kancelárie a občiansku vybavenosť,“ vraví Březinová.

Okrem nových budov a výškovej dominanty uvažuje Orco aj nad zachovaním časti terajšieho areálu. Na výstavbu však investor potrebuje zmeniť územný plán. Zatiaľ dokončil urbanistickú a dopravnú štúdiu. „Začiatok prác predpokladáme na rok 2010,“ dodala Březinová. „Postupné dokončovanie bude pokračovať v nasledujúcich rokoch.“

Hľadanie spoluinvestora

Predaj pivovaru a areálu, tak ako vlani v prípade rozostavaného luxusného projektu City Gate medzi ulicami Gorkého a Laurinskou, spoločnosť Orco zatiaľ nepotvrdila.

Březinová povedala, že na projekt hľadajú spoluinvestora. Jeho konkrétne meno prezradiť nechcela. Na otázku, či spoločnosť využíva nejako areál takmer v centre mesta, Březinová odpovedala, že je prázdny.

„Priemyselná výroba skončila v roku 2008.“ O tom, že by dal vlastník priestory zatiaľ do užívania napríklad umelcom na ateliéry, ako to urobil napríklad s Cvernovkou, sa nehovorí.

Priveľa požiarov

Pivovar v Bratislave sídlil viac než 130 rokov, jeho areál zaberá 1,6 hektára. Počas demontáže zariadenia v roku 2008 vznikli až tri požiare. Nikto pri nich nebol zranený, no najväčší požiar si vyžiadal uzavretie Legionárskej ulice.

Demontáž vtedy robila firma K+B Slovakia a ako príčina požiarov bola uvádzaná súhra viacerých faktorov. Išlo napríklad o vznietenie izolácie či nedodržanie bezpečnostných opatrení. Areál sa nachádza v blízkosti obytných domov i Nového evanjelického kostola.

Ako sa menila kupola

Bývalý pivovar Stein a okolie začiatkom roku 2009. Kupola bola vtedy ešte zelená, pokrývala ju meď. Rozoberanie sa v tom čase len začínalo.

Pohľad na kupolu Steinu zo strechy internátu Bernolák – október 2009. Kupolu meď pokrývala už len čiastočne, aj vtedy bol areál oficiálne strážený.

Pohľad zo strechy internátu Bernolák – október 2009.

Pohľad na pivovar a okolie dnes. Zelená kupola charakteristická pre Stein už nesvieti, medené plechy zmizli.

Zdroj: Bratislava SME.sk | Autorka: Lucia Tkáčiková

V pořadí šestá Kozlovna byla slavnostně otevřena ve Velkých Popovicích, přímo v místě, kde se již od roku 1874 vaří jedinečné pivo. Velkopopovická Kozlovna symbolicky završuje novou prohlídkovou trasu pivovaru.

S odstupem času se zdá zcela samozřejmé, že ve Velkých Popovicích vznikla další Kozlovna. Nicméně tomuto rozhodnutí předcházela pečlivá příprava a ověřování konceptu Kozloven přímo v praxi. Nakonec rozhodl prostý fakt a přesvědčení provozovatele.

„Jsme v podstatě přímo v pivovaru a tam Kozlovna prostě patří,“ komentuje pan Jiří Hobza, provozovatel Kozlovny ve Velkých Popovicích své rozhodnutí a dodává: „tento projekt považuji za velmi povedený, což se také potvrdilo v případě Kozloven, které už fungují několik let.“

Velkopopovická Kozlovna nabízí posezení 60 hostům v restauraci a 50 hostům na zahrádce. K dispozici je i salonek pro 45 osob. Tým zkušených kuchařů sází na tradiční českou kuchyni a na oblíbené pokrmy, které vhodně korespondují se zde čepovaným pivem.

„Velkopopovická Kozlovna nabízí svým hostům jedinečné pivo,“ říká ing. Jiří Fusek, sládek pivovaru Velké Popovice a dodává: „Nefiltrovaný, kvasnicový ležák je čepovaný přímo z pivních tanků. Jeho výjimečnost poznáte ihned po prvním napití. Koneckonců přijďte se přesvědčit sami."

Pivo čepované z tanku není upraveno pasterizací. Jeho kvalita nemůže být při čepování negativně ovlivněna používaným tlačným plynem, protože pivo nepřichází s tlačným plynem či vzduchem vůbec do styku.

Koncept Kozloven je určen pro vybrané provozovny a rozvíjí značku Velkopopovický Kozel. Kozlovny se vyznačují interiérem, který navozuje tradiční hospodskou atmosféru, ale zároveň bere v potaz současné požadavky na vybavenost a moderní životní styl. Kozlovnami se prolíná motiv kozla jako symbol značky piva. Hospody jsou vybaveny originálním nábytkem a zařízením.

Pro úpravu interiéru Kozlovny jsou využity tradiční materiály – dřevo, kov, mosaz – a použity přírodní barvy, jako je béžová a terakota. To vše slouží k navození příjemné a útulné atmosféry. Interiérové prvky jsou doplněny stylovými motivy, například kopyty, růžky a koženými prvky.

Kozlovna je projekt Plzeňského Prazdroje. V současné době se na území České republiky nachází celkem šest Kozloven. První vznikla v roce 2007 v Bystřici nad Pernštejnem. Následoval Havlíčkův Brod, Praha, Humpolec, Brno a nyní i Velké Popovice.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne, začal v máji expedovať svoju desiatku ,,STEIGER CLASSIC“ 10% (objem alkoholu 4,1%) do veľkoobchodných reťazcov aj v novom balení, ktorým sú 1,5 litrové PET fľaše. Predchádzalo tomu od začiatku roka 2010 testovanie v regióne, ktoré sa stretlo s pozitívnym ohlasom. Informoval o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Zákazník si obľúbil aj tento druh obalov a tak sme mu vyšli v ústrety svojim produktom. Pred imidžovou fľašou a adjustážou sme uprednostnili a vyvinuli úžitkové hodnoty ako pevnú, nedeformovateľnú etiketu, možnosť kvalitného uchopenia fľaše a praktickej manipulácie s ňou. Stavili sme pritom na overenú a odskúšanú kvalitu obalu. Naše PET fľaše sú z kvalitného plastu, neprepúšťajú kyslík, lámu slnečné žiarenie, sú odolné voči pádom a majú dobrú stabilitu. Zákazníci majú istotu, že aj v novom obale dostanú svoj kvalitný produkt a práve v obsahu je naša najväčšia výhoda. Aj pri tomto obale ponúkame vysokú kvalitu klasicky vareného a dobre uležaného piva za prijateľnú cenu“, konštatoval E.Mihálik.

Dodal, že cieľom predaja piva STEIGER v PET fľašiach nie je dobíjanie nových trhov, ale snaha vyhovieť zákazníkovi a povinnosť byť na trhu s kvalitným produktom v kvalitnom obale, ktorý si žiada.

,,Prinášame pokročilým pivárom kvalitné pivo aj v tomto praktickom obale určenom hlavne na konzumáciu v kolektíve mimo domov, skôr v exteriéri a prírode. Prínosy PET balenia pre zákazníka sú už dostatočne overené – či už ide o opätovnú uzatvárateľnosť, nerozbitnosť, alebo väčší objem. V prípade nášho piva je tu ešte pridaná hodnota piva vyrobenými klasickými výrobnými postupmi z najkvalitnejších surovín a s dostatočne dlhým ležaním. Náročná klasická výroba varením každej stupňovitosti zvlášť, s otvoreným kvasením v spilkách a hlavne dlhodobým zrením v ležiackých pivniciach, je pre pravú pivnú chuť nenahraditeľná. Takáto výroba spája všetky pivá ktoré STEIGER vyrába vo Vyhniach, ale aj dováža a distribuuje vo svojej sieti. Kvalita pri zachovaní rozumnej ekonomiky by sa mala z dlhodobého hľadiska vyplatiť“, uzavrel E.Mihálik.

Vyhniansky pivovar je významným distribútorom importovaných značiek Budvar, Zubr a Litovel na slovenskom trhu a okrem toho vyrába vlastné i privátne pivá na čele so značkou STEIGER. Objem predaja všetkých týchto pív za prvý štvrťrok 2010 dosiahol spolu 51 623 hektolitrov (hl), čím sa v porovnaní s rovnakým obdobím roku 2009, zvýšil na 102 percent, ziskovosť firmy sa zvýšila ešte viac.

STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s bohatou tradíciou a takmer nepretržitým varením od roku 1473. Pivo sa v ňom varí na najmodernejších výrobných zariadeniach, ale stále klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. STEIGER si aj vo vlaňajšom krízovom roku udržal ziskové hospodárenie a dokonca zvýšil celkové tržby zo 14,07 mil. eura na 14,14 mil. eura, pri výstave 180-tis. hl piva z vlastnej produkcie.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Dnes v půl šesté ráno vyráželi třeboňští hasiči k požáru v restauraci v areálu pivovaru v Třeboni. Výše škody a příčina vzniku požáru jsou v šetření.

Zdroj: Sedmička.cz

V závěru loňského roku podepsaly společnosti ČEZ Energetické služby a Plzeňský Prazdroj smlouvy o vybudování centrální kompresorovny a náhrady kompresorů zajišťujících dodávku stlačeného vzduchu pro pivovar Velké Popovice. Společnost ČEZ Energetické služby modernizovala kompresorovou stanici a od 1. dubna 2010 zajišťuje dodávku stlačeného vzduchu pro pivovar.

Cílem celé investiční akce je nahradit kompresory v pivovaru ve Velkých Popovicích. Nové zařízení zajišťuje s využitím nejmodernějších technologií dodávku stlačeného vzduchu v požadovaných kvalitativních parametrech. Hlavním motivem výměny kompresorů jsou snížené nároky na spotřebu energie a s nimi související šetrnější přístup k životnímu prostředí.

„Jsem rád, že naše společnost udržuje úzký pracovní vztah s Plzeňským Prazdrojem. Ten započal již v roce 2008, kdy jsme v Pivovaru Plzeň realizovali studii proveditelnosti přemístění energetického centra, rozvodů a technologií mimo tehdejší budovu a území. Naši partneři se tak přesvědčili, že s kvalitním energetickým poradenstvím lze nastartovat podstatné úspory elektrické energie. Kompresorovna ve Velkých Popovicích je důkazem, že na výpočty úspor dokážeme navázat i realizací plánovaných opatření a následnou správou nových částí energetického hospodářství“ uvedl Daniel Morys, obchodní ředitel ČEZ Energetické služby.

„Pivovar Velké Popovice je tradiční místo vaření českého piva. Výrobní postupy a původní receptury piv jsou pro nás neměnné. Důležité je vařit pivo tak, jak odjakživa chutnalo pivařům. Suroviny, které při vaření piva používáme, jsou čistě přírodní – slad, chmel a voda. Proto se také maximálně snažíme o ochranu přírody a trvale udržitelného rozvoje. Už nyní jsme schopni recyklovat takměř všechny druhotné produkty z výroby i odpady. Úspora energií je jednou z našich priorit a jsme rádi, že spolupráce s ČEZ Energetické služby k nim přispěje,“ říká Jaroslav Gubiš, manažer speciálních projektů Plzeňského Prazdroje.

ČEZ Energetické služby zajistila výstavbu nové kompresorovny – komplexně. Dodávka začala získáním stavebního povolení, pokračovala výstavbou včetně technologií a byla zakončena instalací ovládací techniky. Pivovar Velké Popovice bude následně investici splácet v ceně dodávky stlačeného vzduchu po dobu deseti let.

Zdroj: Tisková zpráva ČEZ

Spolupráca Futbalového klubu a pivovaru vo Veľkom Šariši je oficiálne potvrdená aj na sezónu 2010/2011. Pivovar sa so začiatkom jarnej časti futbalovej ligy zaviazal podporiť futbal vo Veľkom Šariši aj v tejto hernej sezóne, a to sumou takmer 20 tis. eur. Začne sa tak už trinásty rok spoločnej spolupráce. Podpora športu nie je jedinou aktivitou, ktorou Pivovar Šariš podporuje miestne komunity. V spolupráci s Komunitnou nadáciou Veľký Šariš realizuje každoročne už od roku 2004 aj grantový program Občianska voľba Pivovaru Šariš.

Pivovar a futbal vo Veľkom Šariši už jednoducho patria k sebe

Od roku 1998, kedy spolupráca začala, stojí pivovar pri úspechoch aj výzvach Futbalového klubu v meste Veľký Šariš. Nebude tomu inak ani tento rok. Pivovar Šariš sa aj v tejto hernej sezóne zaviazal finančne podporiť futbal vo Veľkom Šariši. Tohtoročná podpora dosiahne sumu takmer 20 tis. eur.

Róbert Oros, primátor mesta Veľký Šariš, pokračovanie spolupráce víta: „Som rád, že spolupráca futbalového klubu a Pivovaru Šariš má už takú dlhú a stabilnú tradíciu. Aj vďaka tejto podpore nemusí naše futbalové mužstvo čeliť problémom, s ktorými sa v súčasnosti stretáva veľa mestských športových klubov.“

Zuzana Lošáková, hovorkyňa spoločnosti Pivovary Topvar pri príležitosti oficiálneho potvrdenia spolupráce s Futbalovým klubom vo Veľkom Šariši uviedla: „Dôležitou súčasťou stratégie spoločnosti Pivovary Topvar je aj podpora miestnych komunít. Preto každoročne vynakladáme prostriedky aj na podporu projektov, ktoré zlepšia život obyvateľov v regiónoch. Príkladom toho je aj podpora futbalového klubu vo Veľkom Šariši, ale tiež grantový program Občianska voľba Pivovaru Šariš, ktorý naša spoločnosť tiež uz dlhodobo na východnom Slovensku zastrešuje.“

Pivovar Šariš podporuje miestne komunity

Podpora športu nie je jedinou aktivitou, ktorou Pivovar Šariš podporuje miestne komunity. V spolupráci s Komunitnou nadáciou Veľký Šariš realizuje každoročne už od roku 2004 aj grantový program Občianska voľba Pivovaru Šariš, ktorý je určený mimovládnym organizáciám z okresov Prešov, Sabinov a Vranov nad Topľou. Jeho hlavným cieľom je podporiť projekty zamerané na zlepšenie zdravotnej starostlivosti a sociálnych služieb, kultúrneho a spoločenského života, vzdelávania, športu alebo ochrany životného prostredia a je špecifický tým, že o víťazných projektoch rozhodujú vo verejnom hlasovaní samotní obyvatelia. V rámci tohto programu bolo doposiaľ prerozdelených cca 157 000 eur a podporených 54 projektov.

O spoločnosti Pivovary Topvar

Akciová spoločnosť Pivovary Topvar je členom jednej z najväčších pivovarníckych spoločností na svete SABMiller. Do portfólia spoločnosti patria slovenské značky Šariš, Topvar, Smädný mních a české značky Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Gambrinus a Radegast Birell.

Zdroj: Media Infoservis.sk | Pivovary Topvar

Tradiční pochod za ryzím pivem z hor, v pořadí již 13. Pivovarská čtvrtka letos odstartuje v sobotu 22. května. Čtvrtka je ojedinělou turistickou akcí, kterou pořádá pivovar Holba. Každoročně se na ní sjíždějí příznivci turistiky a ryzího piva z hor z celé republiky, aby absolvovali pěší túry na vyznačených trasách a současně zavítali do hanušovického pivovaru.

Kromě očekávaných kilometrů přináší letošní ročník několik novinek. 13. Pivovarská čtvrtka nabídne celkem 6 tras v délce 10 až 22 km, to je o jednu tůru více než loni. Nová trasa přes „Zámeček“ patří k těm méně náročným, její délka je 12 km. Stejně jako ostatní vede krásnou krajinou a navíc nabízí příjemnou zastávku v malebném penzionu na okraji lesa.

„Největší zájem je o kratší nenáročné vycházky, proto jsme se rozhodli jejich počet rozšířit,“ k organizaci vyjadřuje Lenka Krellerová z pivovaru Holba.

Další novinkou letošního pochodu je možnost on line registrace prostřednictvím internetu na www.holba.cz. Ta by měla přispět k rychlejšímu odbavení účastníků, kteří se budou hlásit přímo na startovních místech. Loni Pivovarskou čtvrtku absolvovalo více než 1.800 lidí, a proto letos pivovar posílí odbavení účastníků. „Je to skutečně jedinečná akce v rámci republiky a i letos počítáme s vysokou účastí, kterou zatím potvrzují on line rezervace. Chceme zajistit nejen plynulý start, ale také odbavení v cíli,“ dodává Krellerová.

Pochod končí na nádvoří pivovaru, kde jeho absolventi obdrží malovanou pivní sklenici z limitované série. Motivy na sklenicích na sebe navazují, takže pravidelní účastníci akce mohou dát dohromady celý seriál. Na nádvoří pivovaru bude připraveno příjemné posezení s hudbou a občerstvením a pro zájemce prohlídky provozu s průvodcem.

13. Pivovarská čtvrtka nově přináší také zvýhodnění seniorů ve věku 70 let a více, kteří mají letos startovné zdarma, dodává Lenka Krellerová.

Trasy podle náročnosti

Nejnáročnější

Hanušovice - Hanušovice 22 km (Pivovar HOLBA - Hynčice – Potůčník – Prameny - Křížový vrch – Lužná – Nový Hrad - Pivovar HOLBA)

Králíky – Hanušovice 22 km (náměstí Králíky – Hedeč – sv. Trojice - Počátky - Pivovar HOLBA)

Šumperk – Hanušovice 22 km (Šumperk SOU - Nové domky - Městské skály – Smrk - Nový hrad)

Střední náročnost

Hanušovice - Hanušovice 16 km (Pivovar HOLBA - Hynčice – Křížový vrch – Lužná – Nový Hrad - Pivovar HOLBA)

Příjemná procházka

Hanušovice – Hanušovice10 km (Pivovar HOLBA - Nový hrad - Pivovar HOLBA)

Hanušovice – Hanušovice 12 km (Pivovar HOLBA – Zámeček - Pivovar HOLBA)

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

V rámci kompletního vylepšení produktového portfolia uvádí v těchto dnech pivovar Krušovice na trh novou desítku. Milovníci pěnivého moku ocení především její vyšší stupňovitost, která, což není na českém pivním trhu běžné, přesahuje deset stupňů (10,20). K přípravě desítky si pivovar přizval bývalého sládka Václava Klouba a o její chuti se radil s těmi, pro které je pivo určeno – se zákazníky a konzumenty. Pivovar přistoupil ke kvalitativním změnám i u dalších druhů piv ve své nabídce, Mušketýra a Ležáku. V Krušovicích také připravili nový třináctistupňový speciál nazvaný Staročeský Malvaz.

Jedním z důvodů rozsáhlých změn byl záměr vrátit se zpět k chuti, kterou Krušovice prosluly před více než dvaceti lety . „Krušovické pivo bývalo vyhlášené pro svou plnou nahořklou chuť, příjemnou vůni i sytou barvu. Novou desítkou chceme vyjít vstříc preferencím a poptávce konzumentů, kteří se v průzkumech jednoznačně vyjádřili pro pořádnou poctivou desítku, která má vynikající pitelnost a plnost.,“ uvedl Jiří Daněk, obchodní ředitel společnosti Heineken, která nyní pivovar Krušovice vlastní.

Cestu k nové desítce naznačili pivovaru sami zákazníci – hostinští, štamgasti i obyčejní milovníci pěnivého moku. Z kvantitativních i kvalitativních spotřebitelských výzkumů a ze stovek rozhovorů, které se týkaly především vnímání značky, kvality a produktu jasně vyplynulo jakou desítku zákazníci a hostinští vyhledávají.

Zárukou poctivého piva připravovaného podle tradičních receptur je bývalý ředitel pivovaru a sládek Václav Kloub, kterého pivovar nyní přizval také ke spolupráci na nové Desítce. „Pan Kloub si pamatoval základní chuťové vlastnosti a technologický postup z dob největší slávy pivovaru, jinak ale pivo vznikalo týmovou prací. Zkušební várky jsme dávali ochutnávat zaměstnancům i odborné veřejnosti a postupně tak došli až k výsledné podobě nové Desítky,“ přiblížil Tomáš Kosmák, současný vrchní sládek krušovického pivovaru. Václav Kloub doplňuje: „S bývalým německým majitelem pivovaru jsem se kdysi rozešel ve zlém, nabídka spolupráce od nového vedení byla pro mě příjemným zadostiučiněním a bez váhání jsem ji přijal. S Tomášem Kosmákem a celým týmem je velmi příjemné spolupracovat.“

Na rozdíl od dřívějšího postupu se sládci rozhodli snížit stupeň prokvašení, aby v nové desítce zůstalo více neprokvašeného extraktu. Dominantní hořkost a tělo piva tak dosahují ideální rovnováhy. Zásadní změnou je i stupňovitost nové Desítky, která má nyní 10,20. Stupňovitost pivovar zvýšil i u piva Mušketýr, drobné změny doznala také výroba Ležáku.

Nová Desítka je v prodeji od 1. května 2010 v obchodních řetězcích Tesco, Interspar, Kaufland a na dalších obchodních místech ve vratných lahvích 0,5 l a ve speciálním promomultipacku s dárkovou sklenicí, následovat bude standardní nápojový karton a půllitrová plechovka. Kromě obchodních řetězců je Desítka distribuována i do restauračních zařízení v KEG sudech 50 l.

Také ostatní vylepšené produkty z krušovického portfolia se dostanou na trh v průběhu května.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Znojmo odkoupí od společnosti Heineken areál bývalého pivovaru Hostan v centru města. Zaplatí za něj 26 milionů korun. Na odkoupení areálu se znojemští zastupitelé dohodli už loni na podzim, od té doby vyjednávali podmínky, za jakých město pivovar převezme. Koupě pivovaru je pro město klíčová. Pokud by areál získal někdo jiný, Znojmo by jen těžko zajišťovalo přístup k hradu a známé rotundě svaté Kateřiny.

Jednou z původních podmínek pivovarského koncernu bylo, že se v areálu pivovaru a na přilehlém hradě bude následujících deset let prodávat pouze pivo skupiny Heineken. To se ale zástupcům města podařilo zmírnit. Podmínka se bude týkat pouze areálu pivovaru a lhůta se zkrátila na polovinu. „Pět let není zase tak dlouhá doba vzhledem k tomu, jak je to rozsáhlý areál a v jakém stavu se nyní nachází,“ uvedl starosta Petr Nezveda (ODS).

Lhůtu si Heineken určil i pro případnou budoucí výrobu piva. Pokud by Znojmo dostalo během následujících deseti let od někoho nabídku na výrobu piva, osloví nejdříve společnost Heineken, která bude mít přednostní právo. „Pokud nabídku nebude Heineken akceptovat, budeme mít volné ruce a budeme moct spolupracovat s kýmkoliv jiným,“ vysvětlil podmínku Nezveda.

Požadavkem města bylo, aby daň z převodu nemovitosti zaplatilo Znojmo a Heineken napůl. I na tom se s nynějším majitelem pivovaru zástupci města domluvili. Nejasný osud teď čeká už jen část vybavení bývalé varny piva.Ta se totiž možná stane kulturní památkou, a proto v pivovaru stále zůstávají měděné kotle a je na ně uvaleno věcné břemeno. I když bude pivovar patřit Znojmu, kotle zůstanou majetkem Heinekenu a budou umístěny v areálu. „Dokud nebudeme znát verdikt řízení o udělení statusu kulturní památky, necháme tuto technologii stát na místě a až potom se rozhodneme, jak s ní naložíme,“ uvedla mluvčí skupiny Heineken Kateřina Eliášová.

Budoucí využití areálu ještě není určeno. Město má k dispozici studii, ve které památkáři určili jednotlivým budovám pivovaru památkovou hodnotu. Pivovar je umístěn v historickém centru města v areálu hradu a v těsné blízkosti nejvýznamnější znojemské památky, rotundy svaté Kateřiny. Podle starosty Petra Nezvedy by se v areálu mohlo postavit například muzeum výroby okurek, muzeum dějin Znojma nebo výroby piva. Částku šestadvaceti milionů korun musí město Heinekenu zaplatit do konce října.

Znojemský pivovar postavilo město počátkem 18. století v sousedství hradu. Pivo se tam začalo vařit v roce 1720. Pivovar patřil pod skupinu Heineken od roku 2003.

Původní článek a video naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz

Pivovar Ostravar mění vizuální styl svých hospod, etiket a spolu s tím i půllitrů čili krýglů. Při pohledu na ně mě však jako první blesklo hlavou, že jsou tak nějak pražsky zženštělé.

Poprosil jsem tedy jednu svou kolegyni z Moravy, aby vyslovila svůj názor. Aniž znala můj názor bez přemýšlení potvrdila to, přesně to, co jsem si myslel. K ní se přidali i další kolegové v redakci a všichni do jednoho použili slovo „zženštělé“. Vše završila kolegyně, která má své kořeny přímo v ostravského regionu. Když pohlédla na novou sklenici, jen ucedila, „ty pičo, to jsem zvědavá, jak z toho teď ti havíři budou pít“.

Představuji si, že se to celé seběhlo takhle: majitel Ostravaru, tedy pražské Pivovary Staropramen, usoudil, že je třeba dodat trochu toho lesku mourem zapadané značce. Manažeři s vizáží metrosexuálů začali zjišťovat, jaké jsou aktuální trendy a zjistili, že v designu vládne jednoduchost, decentnost, tenké sklo atd. I pověřili agenturu, aby přesně takhle trendy vypadal ten nový krýgl. A stalo se. Dost možná, že došlo i na nějakou tu „fokus grupu“, pochopitelně v Praze. Na ní parta holobrádků a možná i slečen dosvědčila, že takhle je to fakt „cool“, a že by jim to pivo hned víc chutnalo.

Tak, Ostraváci, a máte to! Konečně jste nás dohnali a i vy budete pít ze stejně vystajlovaných půllitrů, z jakých už léta chlemtáme pivo u nás v Praze.

PS: Budu moc rád, pokud dáte nové sklenici svůj palec nahoru nebo dolů v rámci diskusního fóra, i když je mi jasné, že mezi čtenáři se mnoho tradičních pijáků Ostravaru asi neobjeví. (vlevo starý krýgl, vpravo nový)

Zdroj: Blogy MaM iHNed.cz | Autor: Bohuslav Bohuněk

Petr Žáček, ekonomický ředitel pivovaru Budějovický Budvar, n. p., dnes (29.4.2010) předá při příležitosti vyhlášení cen Jihočeské Thálie 2009 Jihočeskému divadlu sponzorský šek na 750 tisíc korun. Pivovar spolupracuje s Jihočeským divadlem již od roku 1994. Pivo vyráběné v Budějovickém Budvaru se objevuje jako rekvizita i v některých hrách Jihočeského divadla a samozřejmě je možné zakoupit ho i v divadelní restauraci a bufetu.

Budějovický Budvar, n. p., pokračuje i v letošním roce jako generální sponzor v dlouholeté spolupráci s Jihočeským divadlem. Při dnešním slavnostním vyhlášení cen Jihočeské Thálie 2009, které proběhne od 19 hodin v kulturním domě Metropol, předá ekonomický ředitel pivovaru Ing. Petr Žáček darovací šek na částku 750 tisíc korun Mgr. Jiřímu Šestákovi, řediteli Jihočeského divadla. Výrobce tradičního českého piva je partnerem této prestižní regionální kulturní instituce již sedmnáct let.

„Jihočeské divadlo patří mezi nejdůležitější kulturní instituce v regionu jižních Čech a díky krumlovské točně získalo i velký mezinárodní věhlas. Protože Budějovický Budvar patří k významným jihočeským podnikům, považuje za samozřejmost podporovat i rozvoj kultury v našem kraji. Věříme, že námi věnovaná částka pomůže Jihočeskému divadlu k tomu, aby tisícům Jihočechů přinášelo i nadále špičkové kulturní zážitky,“ uvedl Petr Žáček, ekonomický ředitel pivovaru Budějovický Budvar.

Pivo z Budějovického Budvaru si jako rekvizita „zahrálo“ i v některých inscenacích Jihočeského divadla. Pochutnávali si na něm herci například ve hře „Odcházení“ od Václava Havla nebo ve hře „Sajns Fikšn“. Návštěvníci divadla si samozřejmě mohou dopřát výjimečnou chuť ležáku Budweiser Budvar v restauraci Divadelní klub i v divadelním bufetu.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Ležák Budweiser Budvar již šest let splňuje přísné požadavky na kvalitu, výrobní postup a místo výroby, které jsou definovány pro Chráněné zeměpisné označení (CHZO) „Českobudějovické pivo“. Proto se na etiketách tohoto prémiového ležáku od května 2004 objevuje logo s tímto symbolem. Evropská unie tím uznala jedinečnost a výjimečnost ležáku Budweiser Budvar a zařadila ho do prestižního klubu nejkvalitnějších evropských potravinářských výrobků. Chráněné zeměpisné označení „Českobudějovické pivo“ bylo zároveň prvním označením tohoto druhu, které získaly potravinářské výrobky z nově přistoupivších členů EU v roce 2004 ve střední a východní Evropě. Budějovický Budvar své zkušenosti z procesu registrace později poskytl i Českému svazu pivovarů a sladoven při získání stejného chráněného označení pro pojem „České pivo“. Podmínky chráněného zeměpisného označení „Českobudějovické pivo“ jsou ještě přísnější než v případě názvu „České pivo“.

Podmínky pro udělení CHZO „Českobudějovické pivo“ jsou velmi přísné. K výrobě piva s tímto označením musí být přesně dodržen technologický postup, místo výroby a mohou se používat jen přesně definované suroviny:

Voda: čerpá se výlučně z jediného konkrétního zdroje, tedy z artéských studní, které jsou hluboké přes 300 metrů. Tyto studny poskytují ekologicky nezávadnou vodu z podzemního jezera pod povrchem přesně vymezené oblasti Českobudějovické pánve. Stáří vody, která je ukryta v horních křídových vrstvách, se odhaduje na sedm až osm tisíc let. Tvrdost této vody dosahuje nízké úrovně, maximálně 1 mval/l, a její minerální složení je rozhodující pro typický a nenapodobitelný chuťový charakter vyrobeného piva. Voda se mimořádně hodí pro proces výroby piva bez jakékoliv chemické úpravy.

Slad: může pocházet pouze z ječmene vypěstovaného v geograficky přesně vymezené oblasti Moravy, který splňuje vysoká kritéria kvality.

Chmel: při výrobě lze použít jen odrůdu Žatecký poloraný červeňák, nakupovaný a dávkovaný výlučně ve formě lisovaného hlávkového chmele (nikoliv pelet nebo extraktů). Chmel musí být pěstován ve vymezených katastrálních územích obcí v okresech Chomutov, Kladno, Louny, Plzeň – sever, Rakovník a Rokycany.

Kvasinky: Pro výrobu „Českobudějovického piva“ se používá kmen kvasinek pro spodní kvašení (Saccharomyces cerevisiae var. uvarum), jehož vlastnosti dávají pivu Budweiser Budvar charakteristickou vůni a chuť. Tento kmen byl izolován počátkem 20. století přímo v pivovaru.

Při výrobě ležáku Budweiser Budvar tedy nepřipadá v úvahu použití glukózového nebo maltózového sirupu, sladu z kukuřice nebo rýže ani dalších přísad a aditiv typu chmelových extraktů nebo přípravku Tetrahop.

Zásada výroby pouze v místě původu také neumožňuje vaření piva Budweiser Budvar licenčně mimo České Budějovice. „Tato skutečnost je zdánlivě konkurenční nevýhodou, ale pro nás je kvalita na prvním místě. Díky našim originálním postupům, specifickým výrobním podmínkám a produkci pouze v našem pivovaru máme celý proces bezprostředně pod kontrolou a zaručujeme tak, na rozdíl od licenčních výrobců, neměnnou a vysokou kvalitu našeho piva. Náš zákazník kdekoliv na světě má jistotu, že si zakoupil originální produkt, nikoliv napodobeninu,“ říká Ing. Adam Brož, sládek Budějovického Budvaru.

Dodržování všech předepsaných parametrů průběžně kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Ležák Budweiser Budvar v sobě spojuje specifické geografické podmínky Českých Budějovic, pivovarský fortel, po staletí předávané zkušenosti místních lidí, pečlivě dodržovaný výrobní postup a nejkvalitnější suroviny. To vše společně vytváří jeho nezaměnitelnou chuť s jemnou hořkostí, kterou oceňují zákazníci na celém světě.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Pivo, které vaří strakonický Měšťanský pivovar pro Otavskou plavbu, ponese jiný název, než se původně uvažovalo.

Podle slov mluvčí radnice Marie Kotlíkové se těsně před tiskem etiket ukázalo, že název zlaťák už je registrovaný. „A tak přišla změna na Otavský zlatý,“ dodala.

Tento světlý ležák, označovaný jako prácheňské pivo, vyrobený speciálně pro již jmenovaný společný projekt měst Sušice, Horažďovice, Strakonice a Písek bude veřejně pokřtěn a poprvé ochutnán koncem května v Písku při akci Cipískoviště. Křest se odehraje v pátek 21. května od 11 hodin na plovoucím pódiu na Otavě u Kamenného mostu.

Cipískoviště nabídne v Písku o víkendu od 21. do 23. května návštěvníkům široký program, kde se kromě již populárních soch z písku objeví mezi mnoha jinými akcemi i závody dračích lodí. Těch se pravidelně zúčastňují také posádky z měst Otavské plavby.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autorka: Jana Štroblová

Domažlice se nemohou smířit se stavem vyhlášeného pivovaru a bojí se, co z něj bude.

Ukázat veřejnosti zajímavé a využitelné prostory, které zůstaly v areálu starobylého pivovaru založeného roku 1341 – to byl hlavní záměr prvních domažlických pivních slavností. Cílem bylo poukázat na poměrně dobrý stav historických objektů zapsaných mezi památky a také příchozím ukázat, jak by bylo možné pivovar oživit.

Představení návrhu na využití

„Pan architekt Vorel, který je místní rodák, studoval na Baarově gymnáziu a má k městu vztah, nám zpracoval tuto studii na využití prostor pivovaru,“ uvedl několikrát za sobotní odpoledne návštěvníkům starosta Miroslav Mach. Poté na plátně postupně představil návrhy Jiřího Vorla, který podle jeho slov ´dělal´ i plzeňský pivovar Spilku.

Město Domažlice se soudí s investorem, se kterým podepsalo smlouvu minulé zastupitelstvo. Oprava pivovaru a záměr vybudovat malý pivovar a hotel měly časově navazovat na stavbu vedle stojícího Kauflandu, avšak nestalo se tak. Město proto odstoupilo od smlouvy – investor se jejího dodržení domáhal u soudu a nyní věc leží na odvolacím Krajském soudu v Plzni.

Bude na místo pivovaru rozšířeno parkoviště?

„Proslýchá se, že investor jednal s vedením Kauflandu, prý by bylo možné pivovar zbořit a rozšířit parkoviště před hypermarketem,“ uvedl Deníku zdroj, který si nepřál být v souvislosti s touto neoficiální zprávou jmenován.

„V této historické budově by mohl vzniknout nejen pivovárek, ale i jakési kulturní centrum, což jsme si ostatně vyzkoušeli už dvakrát. Poprvé při křtu desky Chodské vlny, podruhé dnes. Líbí se mi myšlenka architekta Vorla, který do míst současného pivovarského komína umístil prosklený výtah jako dopravní prostředek na vyhlídkovou věž,“ vysvětlil starosta Mach, který si pro tuto příležitost oblékl tričko s nápisem mluvícím za vše: SPMD.CZ Sdružení pro město Domažlice.

Uvedení návrhu architekta Vorla v život je závislé na výroku krajského soudu

„V případě, že by soud Domažlice vyhrály, měly by další historický objekt se smysluplným využitím. Říkám to proto, že se nemohu dívat na areál staré domažlické nemocnice, který už roky chátrá a dělá ostudu,“ prohlásil senior Václav D. a dodal:

„Moje jméno není tak důležité jako to, co se dokáže s pivovarem udělat. Dnes jsem slyšel, že z ulice by měly – pokud se to podaří – být vidět pivní tanky. Ukazovali je na obrázku, je to dobrý nápad a byla by to další zajímavost.“

Zeptali jsme se

Co říká možnému zbourání pivovaru a jak se mu líbí nápad architekta, jsme se zeptali regionálního historika Zdeňka Procházky.

„Slyšel jsem to také, ale vypadá to jako fáma. Sdružení Tusta i já osobně jsme se prali za to, aby byl pivovar prohlášen za kulturní památku, což se podařilo. Věděli jsme, jak to předtím dopadlo s Destou a dalšími historickými budovami ve městě. Myslím si, že nebude jednoduché památku zbourat. Každopádně se mi líbí myšlenka pivovar opravit. Vyhlídková věž nad varnou, zamýšlené muzeum i sklářská výroba by byly jen přínosem,“ odpověděl Procházka.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Domažlický deník.cz | Autorka: Milena Cibulková

Slávnostné otvorenie prvej prevádzky s tankovým pivom – Keltic pub v Komárne

Spoločnosť Heineken Slovensko túto sezónu prináša najčerstvejšiu novinku v oblasti čapovaného piva. Je ňou úplne nový, plne automatizovaný systém tankového piva, ktorý je riadený počítačom a konzumentom zabezpečuje absolútnu čerstvosť čapovaného piva v každom momente podávania. Inováciu na trh uvádza značka Zlatý Bažant a prvé prevádzky s novým systémom tankového piva boli ku koncu apríla otvorené v Komárne.

Najnovšia inovácia v oblasti tankového piva, ktorú na konci apríla priniesol Heineken Slovensko prostredníctvom svojej najhodnotnejšej značky Zlatý Bažant, je moderným, plne automatizovaným systémom s počítačovou riadiacou jednotkou CLEVER. Tá zabezpečuje informácie o stave čapovaného piva v 500 litrovom pivnom tanku a automatické čistenie pivných potrubí bez zásahu človeka. Samochladiace tanky udržiavajú pivo v ideálnych teplotných podmienkach. Výsledkom je stopercentná chuť a čerstvosť čapovaného piva v každom momente podávania, ako aj mnohé výhody pre samotného majiteľa prevádzky.

Z pivovaru priamo k spotrebiteľovi

Pivo sa do pivných tankov v prevádzke dopravuje priamo z pivovaru v Hurbanove v špeciálne upravených cisternách za prísnych hygienických a technických podmienok, bez zásahu človeka a bez kontaktu so vzduchom. Vo vnútri pivného tanku je vzduchový kompresor, ktorý tlačí vzduch na vaky s pivom vo vnútri tanku. Pivo si tak zachováva pôvodný obsah CO2. Pivné tanky zároveň udržiavajú pivo po celý čas v ideálnych teplotných podmienkach a sanitačná jednotka zabezpečuje automatické čistenie. Výsledkom je vždy stopercentná chuť a čerstvosť podávaného piva po dobu 30 dní od narazenia tanku.

Výhody pre majiteľa prevádzky

Pre samotného majiteľa prevádzky nový systém tankového piva prináša hneď niekoľko výhod. Systém sa ovláda veľmi jednoducho spoza barového pultu, čo znamená zlepšené pracovné podmienky pre personál prevádzky. Prevádzke zároveň odpadajú starosti s čistením pivných potrubí, ktoré zabezpečuje automaticky sanitačná jednotka a veľkou výhodou je aj automatizovaný manažment stavu skladových zásob prostredníctvom riadiacej jednotky CLEVER. Nezanedbateľnou výhodou pre majiteľov prevádzok je dostupnosť piva v každom momente bez časových strát. V prevádzke s tankovým pivom sa zároveň manipulácia so sudmi, ich skladovanie či „držanie záloh“ v sudoch stávajú minulosťou.

Prvé prevádzky v Komárne

Prvou prevádzkou, v ktorej bol nový systém tankového piva na Slovensku zavedený, je prevádzka Keltic pub v Komárne, po ktorej v krátkom čase nasledoval pub Jazmín takisto v Komárne. V priebehu mesiaca máj bude uvedená prvá prevádzka s tankovým pivom od Heinekenu Slovensko aj v Bratislave a v priebehu roka je naplánovaných zhruba 77 prevádzok na celom Slovensku. Po značke Zlatý Bažant, ktorá novinku uvádza, bude nový systém zavedený aj pre najpredávanejšiu značku piva na Slovensku, značku Corgoň. Spoločnosť Heineken Slovensko si od tejto revolučnej novinky okrem iného sľubuje aj "naštartovanie" predaja čapovaného piva v segmente Horeca na Slovensku.

Fakty o pivných tankoch od Heinekenu Slovensko:

Riadiaca jednotka Clever: program riadenia a ovládania systému prostredníctvom počítača, ktorý zabezpečuje informácie o stave čapovaného piva, riadi automatické čistenie jednotky, sleduje stav zásob a zabezpečuje spojenie so serverom.

Chladič: udržiava pivo v ideálnych teplotných podmienkach

Prietokomer: umožní kontrolu nad obsahom piva v tanku

Sanitačná jednotka: automatický systém na údržbu a čistenie. Pravidelnou sanitáciou zabezpečuje správnu chuť a čerstvosť piva.

Vzduchový kompresor: tlačí vzduch na pivné vaky, v ktorých je uskladnené pivo v tankoch, pivo si zachováva pôvodný obsah CO2.

Heineken Slovensko je viac ako 10 rokov lídrom na slovenskom pivnom trhu so stabilným trhovým podielom takmer 45 %. Heineken Slovensko a.s. je súčasťou jednej z najväčších pivovarníckych skupín na svete – Heineken N.V. Spolu so značkou Heineken, vlajkovou loďou portfólia spoločnosti, Heineken na Slovensku predáva najhodnotnejšiu slovenskú značku Zlatý Bažant, ďalšie silné slovenské značky Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer, ako i niektoré známe zahraničné značky – Krušovice, Starobrno a Desperados.

Okrem investícií do pivovaru, Heineken vybudoval v Hurbanove aj najväčšiu sladovňu v strednej a východnej Európe. Celkové investície dosiahli výšku približne 216 mil. EUR, čo tvorí zhruba 70% celkových investícií v odvetví. Podľa Trend Top 2009 je Heineken Slovensko najväčšou potravinárskou spoločnosťou na Slovensku.

Zdroj: Spravy czin.sk | Foto: Heineken

Domažlice mají za sebou premiérové pivní slavnosti.

Uskutečnily se v budovách, které zbyly z kdysi vyhlášeného pivovaru, mimochodem jednoho z nejstarších v Čechách.

Veřejnosti byl představen návrh využití stávajících prostor.

Původnímu investorovi, který měl v objektu vybudovat mimipivovar a hotel, město pro nedodržení podmínek vypovědělo smlouvu. Investor se odvolal a vyhrál u okresního soudu. Nyní je na krajském soudu, jak vše posoudí.

Na snímku z prezentace je výtah, který má být v případě, že město soud vyhraje, postaven v místě současného komínu a má vyvážet zájemce nahoru, kde má vzniknout vyhlídková věž.

Takto nějak by mohl v budoucnu vypadat dle návrhu architekta Jiřího Vorla domažlický pivovar s vyhlídkovou věží.

Zdroj: Domažlický deník | Autorka: Milena Cibulková

Český národ je zřejmě po právu nazýván národem pivním. Ukazuje se, že vyznavači pěnivého moku poznají, zda pijí kvalitní pivo. Přesvědčil se o tom sládek Jan Rada z minipivoaru Permon v Sokolově, který v pátek pořádal pivní slavnosti. Během nich si pivaře otestoval degustací různých druhů piva Permon.

Degustátoři dostali na stůl šest vzorků piva. Ohodnotit museli vůni, říz, hořkost, plnost a chuť zlatavého moku. To vše si pečlivě zapisovali, aby později mohli určit, jaké pivo vůbec pijí.

„Nejlepší je, když se nechá trochu klesnout pěna, pak je vůně výraznější,“ radil sládek, který se výrobě piva věnuje už čtvrtým rokem.

„U nás na vesnici v Lomnici tehdy zavřeli snad všechny hospody. Tchán proto řekl, že se pokusíme vařit pivo vlastní,“ zavzpomínal během degustace sládek. To už degustátoři hodnotili říz.

„Tady je důležité, zda má pivo správný obsah CO2,“ podotkl. U hodocení hořkosti pak poznamenal, ža ta by po napití měla mít jakýsi doznívající efekt. A jak si degustátoři při pivních slavnostech vedli? Podle sládka nad očekávání dobře. Více než polovina zúčastněných totiž dokázala rozpoznat například plnost piva, která se určuje obsahem alkoholu a o chuti nemohla být ani řeč.

„Jsem typickým pivařem a rozpoznám dobré a špatné pivo. Když mi v hospodě někdo natočí špatné, už si další nedám a odcházím,“ řekl odhodlaně Jiří Thán z Krajkové. Dokázal přesně určit čtyři vzorky z šesti. Obdobně si vedli i další degustátoři. Sládek Jan Rada na závěr doplnil, že na chuti piva se výrazně podílí i samotný výčepní. „Pokud pivo správně nenačepuje, ztrácí svojí chuť. To jistě pravý pivař moc dobře pozná,“ doplnil.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Jiří Drozdík