Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. dokončuje v současné době největší investiční záměr za posledních deset let.

„Jedná se o stáčecí linku na sudové pivo a nové skladovací prostory. Investiční akce přesáhne částku deset milionů korun a technologie pro stáčení piva bude patřit k nejmodernějším, jaké současný trh nabízí,“ doplnil Jiří Hušek. Linka na stáčení sudů bude spuštěna počátkem března letošního roku.

„Nová technologie pro stáčení piva zajistí spolehlivější mytí sudů a následné stočení. Je vybavena nejmodernějšími systémy, které jsou schopny včas identifikovat vadný sud či únik tlaků,“ dodává Jiří Hušek.

Zdroj a foto: Vysočina-news.cz | Autor: Milan Pilař

Pred senátom Krajského súdu v Banskej Bystrici sa v pondelok začal odročený proces s bývalou zamestnankyňou Pivovaru Gemer Helenou H. a jej piatimi komplicmi.

Prokurátor im kladie za vinu podvodné konanie pri manipulácii s tzv. KEG sudmi na pivo, ktorým spôsobili škodu takmer 20 miliónov korún.

Medzi svedkami bol i člen komisie, ktorá preverovala účtovanie s KEG sudmi. Povedal, že pri kontrole zistili dopisovanie a prepisovanie údajov na dokladoch, ktoré mala podľa neho na svedomí práve obžalovaná Helena H. Bývalá 60-ročná vedúca obalového hospodárstva v Pivovare Gemer Rimavská Sobota a neskôr v Pivovare a sladovni Gemer Vlkanová sa mala dohodnúť s piatimi odberateľmi a v rokoch 1997 až 1999 dopisovať im na dodacie listy vyššie počty vrátených obalov a tým znížiť fakturáciu za dodaný tovar. Vedúca tak mala získať peniaze, o ktoré sa potom so spoluobžalovanými delila.

Pivovaru Gemer a spoločnosti Heineken tým vznikla škoda bezmála 20 miliónov korún. Všetci tvrdia, že sú nevinní a konania podľa obžaloby sa nedopustili.

Iba 51-ročný Otto F. z Gemerského Jablonca v prípravnom konaní opísal spôsob podvodného narábania s obalmi na pivo, najmä sudmi. Neskôr svoju výpoveď odvolal. Na pojednávaní sa nezúčastňuje zo zdravotných dôvodov. So súhlasom senátu sa pojednáva aj bez Heleny H.

Ďalší obžalovaní sú 44-ročný Jozef G. z Košíc, 58-ročný Juraj P. z Michalian, 54-ročný Ján N. z Kamenných Kosíh a 44-ročný Peter L. z Košíc. Ak sa preukáže ich vina, Helene H., Jozefovi G. a Jurajovi P. hrozí trest odňatia slobody od päť do 12 rokov, Ottovi F., Jánovi N. a Petrovi L. dva až osem rokov. Pojednávanie pokračuje v stredu výsluchom ďalších svedkov.

Zdroj: MY

Začalo to roku 1895, kdy v Praze - Holešovicích došlo k položení základů Prvního pražského měšťanského pivovaru. Práce na něm probíhaly rychle a již v roce 1897 došlo k výstavu piva, které se zde pak vařilo více než století, konkrétně do března 1998. Areál prošel od té doby mnoha změnami (sídlí zde nyní mj. vydavatelství Ringier), ale já jsem chtěl zavzpomínat na časy, kdy zde teklo pivo proudem. A ke vzpomínání jsem vyzval muže z nejpovolanějších – posledního ředitele, respektive vrchního sládka, Milana Bílka.

Jaké jsou předpoklady k tomu, aby se člověk mohl stát „šéfem“ pivovaru?

V prvé řadě by měl už v mládí jako elév o pivu něco vědět. Musí se učit řemeslu na střední, posléze vysoké škole a získávat praxi, která mu umožní dostat se do takové pozice, aby mohl ovlivňovat kvalitu výroby a následně se stát sládkem.

Buďme konkrétní. Jakými cestami jste k této metě došel vy?

U mě ta cesta byla jednoduchá, já jsem se u piva narodil. Můj otec pracoval dlouhá léta jako sládek v mnoha českých pivovarech, naposledy působil ve funkci ředitele ve Velkých Popovicích. V chlapeckém věku jsem prošel tři pivovary – Kostelec nad Černými lesy, Kolín a Velké Popovice, kde pracoval můj táta, a tím jsem vlastně byl předurčen k tomuto řemeslu. Vyučil jsem se v Budvaru, absolvoval jsem průmyslovou školu a v roce 1976 jsem nastoupil v holešovickém pivovaru. Zde jsem zažil obě éry – socialistickou i kapitalistickou. Bohužel jsem tu jako ředitel dostal nepopulární úkol pivovar uzavřít, když se anglická firma Baas rozhodla v únoru 1998 ukončit výrobu. Úkol o to těžší, že v pivovaru tehdy pracoval skvělý kolektiv a pivo oproti minulosti dosáhlo vysoké kvality. Navíc došlo ke zkvalitnění technického zázemí velkými finančními investicemi. Pivovar se zavíral při výstavu 337 tisíc hektolitrů piva, což je na dnešní poměry skvělá bilance. Pracovalo tu téměř sto šedesát zaměstnanců…

A ty jste opustil?

Byl jsem pozván do Průhonic, kde jsme měli zasedání nejvyššího vedení firmy včetně britských majitelů a tam jsem byl postaven před nelehký úkol: Uděláš, co chceme a dostaneš možnost restruktualizovat pivovar Braník, nebo to neuděláš a udělá to někdo jiný. V tu chvíli to pro mě bylo těžké, v Braníku se investovaly miliony korun a šlo o to, aby se tyto kapacity využily. Z hlediska nových majitelů to bylo pochopitelné, ale z hlediska našeho, kteří jsme vyrostli v klasické výrobě, ne. Nicméně zde existovala šance přejít sem s holešovickým týmem a podílet se dál, řekněme, na slávě pražského pivovarnictví. Bohužel, když nyní děláme tento rozhovor, víme, že i pivovar Braník je také uzavřen.

Pak jste se stal ředitelem pivovaru v Benešově, jenže ani tam není situace zrovna růžová a ve funkci jste skončil…

S Benešovem, respektive Ferdinandem, se problémy spíše ekonomického rázu táhnou již delší dobu. Tyto problémy má však dneska kdejaký malý či střední český pivovar, neboť je velmi těžké obstát v konkurenci velkých nadnárodních společností, které dělají všechno pro to, aby zardousily ten stále se zmenšující zbytek našeho národního klasického pivovarnictví.

Děkuji za rozhovor.

Zdroj: bigBloger | Autor: Aleš Presler | Foto: Oldřich Teringer

Značka Březňák se stala neoficiálním absolutním vítězem letošních Slavností piva v Táboře. Z tradiční pivní soutěže si vedle zlata a stříbra v kategorii světlý ležák a tmavé výčepní přiváží také titul „ Pivo piv“. Na závěr slavností totiž hodnotili vybraní sládci, novináři či zástupci radnice nejlahodnější pivo mezi vítězi všech 12 kategorií. Na prvním místě v soutěži nazvané „O pivo piv“ zvítězil světlý ležák Březňák. „ Je to vynikající úspěch této značky. Jen potvrzuje, že naši pivovarští ve Velkém Březně jej vaří skutečně poctivě a s láskou,“ řekl marketingový manažer značky Březňák Jan Sedláček. Za Březňákem skončily světlý speciál Pelhřimov 14° a tmavé výčepní pivo Dačický. Březňák i Dačický patří do skupiny Drinks Union.

Letošní Slavnosti piva v Táboře byly pro značky skupiny Drinks Union jednou z nejúspěšnějších degustačních soutěží z posledních let. Vedle úspěchu Březňáka si odvezl z Tábora zlato také tmavý výčepní Dačický. Další zlato pak získala značka Louny za své pivo Diamant se sníženým obsahem cukru. Do letošního, již 18. ročníku Slavností piva v Táboře se přihlásilo celkem 64 pivovarů s 279 vzorky piv, které od úterý do pátku soutěží ve 12 kategoriích. Slavnosti se konaly na přelomu ledna a února.

Březňák s dvěmi místy na stupních potvrdil svou pozici jednoho z nejvíce oceňovaných piv společnosti Drinks Union. Březňák si v posledních deseti letech přivezl z různých soutěží po celé zemi více než 100 ocenění. „Ve Velkém Březně vaříme skutečně poctivé pivo s lahodnou, plnou chutí a krémovou pěnou. Používáme přitom ty nejlepší suroviny. Podobná ocenění jsou další motivací pro všechny lidi z pivovaru,“ řekl ředitel a vrchní sládek pivovaru Velké Březno Pavel Rottenborn.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

S kamarádem jsme ve středu dostali chuť zkusit taky jiné pivo, než to, které je obvykle k dostání v pražských restauracích. Našli jsme si tedy restauraci a minipivovar Pražský most u Valšů v ulici Betlémská. Neodradilo nás ani to, že jejich stránky jsou jen v azbuce www.prazskymost.cz. Těšili jsme se, až vyzkoušíme pivo, které by si měli podle informací sami vařit.

První překvapení přišlo hned na začátku, pivo sice v nabídce mají, ale vařit jej ještě nezačali, nejdříve za měsíc by mohly být první kusy. Dobrá, nabízený Rohozec jsem taky ještě nepil, tak co. Jídlo, interiér i obsluha byli celkem v pohodě. Pivo se sice pravidelně dívalo na rysku určující půllitr z několikamilimetrové vzdálenosti v náš neprospěch, ale dalo se to přežít. Bohužel jen do doby, než jsme měli platit. Blížila se jedenáctá a byli jsme zřejmě poslední, komu účet vystavovali. „604 Kč, tak to je v pohodě," říkal jsem si. Na základě zkušeností, které jsem nasbíral občasným pohybem po pražských restauracích, pro jistotu kontroluji účet, a ejhle. Nesedí počet naúčtovaných piv. Konkrétně se obsluha sekla o 4 piva, místo 12 se nám jich snažila naúčtovat 16, což je vcelku podstatný rozdíl. Na nesrovnalost jsme upozornili, ale to jsme neměli pravděpodobně dělat. Jako bychom píchli do vosího hnízda, servírka už nebyla tak neutrální jako doposud a ještě si přizvala kolegyni. Nicméně my jsme si trvali na svém. Na stůl jsme položili 500 Kč za to co jsme opravdu vypili a snědli (takže jsme jim nechali 16 Kč navíc). To, abychom zaplatili zbývající 104 Kč, jsem razantně odmítl. Navrhl jsem, aby zavolali policii (tuhle poznámku jsem myslel spíše ironicky, protože aby volal zloděj policii, to mi přišlo poněkud absurdní), a oni to opravdu učinili. Zřejmě čekali, že zaplatíme a budeme se snažit rychle zmizet. To se tedy spletli. Platit něco, co jsem nedostal, rozhodně nebudu. Ale k odchodu jsme se měli, protože už zavírali. Nicméně nám byla zastoupena cesta a situace se trochu vyostřila. Do sporu se přidal pan provozní, který seděl u baru ale obsluha tvrdila, že tam není, tak nevím, kdo to vlastně byl. A pak přišla ta sláva. Policie se dostavila. Byli jsme lustrováni a spor dále probíhal, naše stanovisko bylo jasné, nebudeme platit to, co jsme nevypili, a nezměnili jsme jej ani před policií. A o tom, že jsme vypili každý šest, a ne osm piv, jsem 100% přesvědčen a ani na chvíli jsem o tom nezapochyboval.

Výsledek? Policistům došla trpělivost, a tak se to snažili nějak vyřešit. Vyřešilo se to tím, že nás nechali odejít a sami odešli. Chce se říct, že spravedlivost zvítězila, ale v nás zůstal velmi nepříjemný pocit z toho, co si někteří lidé v dnešní době dovolí. Na druhou stranu, ještě že tam policie byla, protože by jinak pravděpodobně došlo k fyzickému střetu (už proto, že nám bránili v odchodu).

Každopádně bych rád před návštěvou tohoto pochybného zařízení co nejdůrazněji varoval. Pohodový večer se dá prožít i jinde a bez toho, abyste se museli bát, že vás okradou. Máte taky někdo podobnou zkušenost?

Zdroj: U ukecanýho Neala - blog

Zlaté období zažívá na počátku letošního roku havlíčkobrodský měšťanský pivovar Rebel. Sbírá jedno ocenění za druhým, chlubí se rekordním prodejem.

Poslední ocenění si Rebel přivezl z pivních slavností v Táboře. Z největší události svého druhu v republice brodský pivovar přivezl zlatou pivní pečeť za tmavý ležák a stříbrnou pečeť za světlý ležák. „Pro náš pivovar je to jedno z nejvýznamnějších ocenění,“ nechal se slyšet ředitel pivovaru Jiří Hušek.

Pro brodský pivovar to nebylo letošní první ocenění. „Dalo by se říci, že ocenění, které bylo od počátku roku možné získat, jsme získali a prodej v lednu je nejlepší za posledních pět let,“ dodal Hušek. Vedle obou cen byl brodský pivovar vyhlášen Pivovarem roku 2008 v kategorii do 100 tisíc hektolitrů.

Zároveň měšťanský pivovar dokončuje největší investici za posledních deset let. Už za několik týdnů se rozeběhne provoz na nové stáčení lince sudového piva. Spolu s rozšířením skladů přišla pivovar na deset milionů korun.

K docílení větších zisků je pivovar připraven mimo jiné i znovuotevřením sladovny. Její činnost byla před čtyřmi lety z ekonomických důvodů pozastavena, dnešní cena sladu ale dovolí její opětovné zprovoznění.

„Dnes je cena sladu dvojnásobná a takové navýšení zdaleka nepředstavuje pouze navýšení ceny ječmene. Marže sladoven nám umožňuje, abychom znovu vyráběli vlastní slad se ziskem. Jednání s místními pěstiteli ječmene už začala a padesát procent množství, potřebné k výrobě piva v roce 2009, už máme zajištěno,“ vysvětlil Hušek.

Prodej piva značky Rebel se na tuzemském trhu v roce 2007 zvýšil o pět procent, a to zejména v restauracích regionu Vysočiny. Zdvojnásobil se také export brodského piva, kterého nejvíc ochutnali milovníci zlatavého moku na Slovensku, v USA, Dánsku či ve Finsku. Celkový výstav pivovaru loni činil 82 tisíc hektolitrů.

Zdroj: MF Dnes

V loňském roce dosáhly v pivovaru Klášter výstav 113 tisíc hektolitrů piva. Jak jsou ale spokojeni s celkovou situací v pivovaru? Jaké plány mají pro letošní rok? A co rozkrádání piva, které před několika dny vyšlo najevo? O tom všem jsme hovořili s Josefem Špryňarem, obchodním ředitelem společnosti Ecoholding, která pivovar Klášter provozuje.

Tak jaký byl ten loňský rok?

Jednoznačně úspěšný.

Dále…

V první řadě jsme splnili ekonomické parametry, které jsme si před rokem 2007 stanovili. Za klíčový výsledek považuji nárůst v obchodní bilanci sudového piva, která se nám podařilá navýšit o více než 17 procent. V konkurenci pivovarů na českém trhu to považujeme za velmi slušný výsledek. Dařilo se ale i v dalších oblastech včetně exportu, který je významnou součástí celkové bilance. Těchto výsledků bylo dosaženo i přesto, že se podstatně změnily ceny rozhodujících surovin pro výrobu piva. Historie nepamatuje, že by meziroční nárůst cen sladu, který byl způsoben především neúrodou v loňském roce, byl 60 až 70 procent. Pro každého výrobce našeho typu tohle znamená velkou změnu. Jak v kalkulacích, tak v technologických postupech.

Nevzpomínám si, že byste ale zdražovali.

My jsme opravdu nezdražovali. Naše obchodní strategie je postavená na získání množstevních rabatů.

Kolik piva jste vloni vyrobili?

Výstav byl 113 tisíc hektolitrů piva.

Kam jste převážně dodávali pivo? Do ciziny, nebo do Čech?

63 tisíc hektolitrů zůstalo „doma“, 50 tisíc hektolitrů putovalo do zahraničí.

Když se podíváme do ciziny, kde se dařilo?

Rozhodně se úspěšně rozvíjí spolupráce s odběratelem v Německu, které je naším největším zahraničním trhem. Vše nasvědčuje tomu, že současný kontrakt budeme navyšovat. Rozhodně úspěšná je spolupráce s odběratelem v Moskvě. Tam bychom měli postupně nahrazovat poměrně velké kvóty, které dodával na ruský trh krušovický pivovar. Dále pokračuje export do Ameriky, je tu ale řada dalších zajímavých kontraktů. Za všechny bych jmenoval africký Benin.

Velké naděje jste vkládali do vývozu piva do Číny.

To je pravda. Bohužel, tam nebyla splněna očekávání, která jsme si představovali.

Proč?

Uplatnění exportního piva na trhu v současné Číně je daleko složitější, než jsme si představovali a než to vypadalo.

Co vás čeká letos? Jaké jsou plány?

S našimi loňskými výsledky se blížíme na hranici technologického maxima našich zařízení.

A ta je?

Mezi 130 až 140 tisíci hektolitry piva za rok.

Co s tím?

Zvažujeme nákup zařízení, které by mohlo podstatně zvednout výstav pivovaru.

Vám nestačí současné výsledky?

V tomhle oboru stagnace znamená do budoucna velké problémy. Takže nestačí.

A jakého výstavu byste chtěli letos dosáhnout?

Své představy máme. Ale ono vždy není nejdůležitější sledovat pouze výstav. Produkt musí být kvalitní, musíme investovat, mít dokonalý servis. Jinak řečeno. Navyšování výstavu za každou cenu ještě neznamená, že pivovar je úspěšný. Důležitější je konečná obchodní a ekonomická bilance. A někdy méně může znamenat více. Především nelze podcenit hledisko kvality piva.

Budete letos nějak výrazně investovat do obnovy zařízení?

Zlepšit lze vždy všechno. My potřebujeme investovat do stáčecí linky a zkvalitnit předmytí a mytí sudů.

Před pár dny pivovar „přepadla“ policie. Přišlo se na rozkrádání zboží, tedy piva. Jak to vše dopadlo?

Bohužel, k této události opravdu došlo. Šlo o dva zaměstnance, kteří požívali naprosté důvěry managementu i spoluzaměstnanců. Bylo to jejich individuální rozhodnutí. Prostě klasické rozkrádání asi tak chytré, jako když pokladní krade vlastní tržbu. Ve spolupráci s policií byla tato činnost prokázána.

Jak veliká škoda vznikla?

250 tisíc korun.

Co zaměstnanci?

Byli okamžitě propuštěni.

Poučení pro vás?

Daleko tvrdší vnitřní opatření. Taková, aby se něco podobného neopakovalo.

Mohlo tohle rozkrádání ohrozit chod pivovaru?

Samozřejmě nemohlo. Vnitřní opatření jsou natolik kvalitní, že k něčemu podobnému masově dojít nemůže. Byla tu ale určitá skulina, postavená na důvěře k zaměstnanci, která bohužel nedopadla dobře.

Zdroj: Boleslavský deník

Za celý uplynulý rok vystavil hanácký Pivovar Litovel celkem 226 381 hektolitrů klasického piva. V meziročním srovnání to představuje nárůst o 15 procent oproti roku předcházejícímu, kdy pivovar uvařil celkem 197 490 hl zlatavého moku. Většinu své produkce (205 256 hl) prodal na tuzemském trhu. Výstav pro tuzemský trh, který má stagnující tendenci, se zvýšil o 14,5 procenta. Loni pivovar vystavil pro domácí trh 179 353 hektolitrů.

„Téměř patnáctiprocentní nárůst na tuzemském trhu je pro nás velmi příznivý výsledek, protože domácí trh má celorepublikově stagnující tendenci. Na těchto číslech je vidět, že spotřebitelé dávají čím dál více přednost kvalitě a více si vybírají. Kvalitní klasicky vařené pivo obstojí i v dnešní velice tvrdé a nevybíravé konkurenci, která na tuzemském trhu panuje. Stále více lidí si uvědomuje, že klasicky vařené české pivo je absolutní špičkou na trhu. Potvrzují to i výsledky celostátních anonymních degustací i ocenění získávaná v zahraničí,“ komentoval roční výsledky Miroslav Koutek, ředitel pivovaru a dodal: „Předpokládáme, že celkový tuzemský trh bude mít i v dalším roce mírně klesající tendenci, ale naším cílem je odbyt v tuzemsku minimálně udržet na úrovni odbytu roku 2007.“

„V loňském roce opět pokračovaly změny struktury poptávky. Obecně lze konstatovat, že se zvyšuje výstav především vícestupňových (11° a 12°) piv a piv nealkoholických,“ uzavřel Miroslav Koutek.

V roce 2007 vyvezl hanácký závod za hranice 21 125 hektolitrů. V roce předcházejícím to bylo 18 552 hl. Export podniku tak meziročně vzrostl o 14 procent. Největšími zahraničními odběrateli litovelské klasiky jsou Slovinsko, Anglie a Švédsko. Nezanedbatelný podíl na litovelském exportu tvoří také polský a slovenský trh. V roce 2007 narostl export především na trhy Anglie, Švédska a Itálie.

Zdroj: Agris

Pro všechny milovníky zlatavého pěnivého moku je tu hotová revoluce - pivní lázeň! Už jste se někdy koupali ve vaně plné piva? Ještě ne? Tak právě nyní máte jedinečnou příležitost to vyzkoušet na vlastní kůži, a to dokonce v kraji, který je "tekutému chlebu" přímo zaslíbený!

"Pivní lázeň má velmi blahodárné účinky na lidský organizmus," říká Jan Čeliš, provozní vedoucí Lázeňského penzionu U Čtyřlístku v obci Hořelec na Chrudimsku, který jako jediný v Pardubickém kraji tuto unikátní léčebně - relaxační proceduru nabízí.

"Dokáže výrazně zlepšit funkce celého těla a jeho obranyschopnost. Představuje naprosto ideální ozdravnou kúru pro pleť i vlasy. Pivní lázeň pročišťuje též krevní oběh a uvolňuje svaly. Příjemně prohřeje klouby i pokožku a uvolní škodlivé látky z kůže. K regeneraci přispívá také celá řada vitamínů B, proteiny, sacharidy, které v sobě mají pivní kvasnice," popisuje provozní vedoucí Lázeňského penzionu U Čtyřlístku, jenž se nachází v blízkosti vyrovnávací nádrže Sečské přehrady.

"Cílem pivní lázně je naprostá fyzická i psychická harmonie. Pro člověka je to prostě balzám na těle i na duši," sděluje Jan Čeliš. "Celá procedura se odehrává v příjemné teplotě vody, která se pohybuje kolem 35 stupňů Celsia. Dokonalý prožitek umocňuje koupel ve stylové dřevěné, dubové vaně pro dvě osoby," doplňuje.

O to, že by se někdo snažil při této proceduře vypít její lahodný obsah, v Lázeňském penzionu U Čtyřlístku strach nemají. "Ve spolupráci s pardubickým pivovarem Pernštejn jsme pro hosty připravili příjemné překvapení. K pivní lázni bude podáván dvanáctistupňový kvasnicový ležák," podotýká provozní.

"Pivní lázeň je cenově dostupná. Dovolit si ji může úplně každý. Chce to mít jen chuť vyzkoušet něco nového a netradičního," dodává Jan Čeliš.

Slavnostní zahájení (pozvánka zde... ) činnosti pivní lázně se uskuteční ve čtvrtek 7. února 2008, přičemž účast je nutné potvrdit na tel. 732 124 506.

O den později pak bude tato procedura přístupná široké veřejnosti.

Zdroj: Protext

Obrys Žatce a nové logo pivovaru zdobí žatecké pivo. Zcela nové etikety, které se mění po šesti letech a jež navrhla Hana Klůchová z Prostějova, včera představil Žatecký pivovar. „Nové etikety se budou na lahvích v prodeji objevovat postupně. Ke kompletní výměně u všech piv by mělo dojít během dvou měsíců,“ vysvětlil ředitel závodu a hlavní sládek Radek Bařtipán.

Přestože pivovar mírně změnil i druh písma, název produktu zůstává. Dominantou etiket je dál nápis Žatec. Změna nálepky na lahvích přišla po relativně dlouhé době, obchodníci jejich vzhled většinou mění častěji. „Nám se ale původní etikety líbily, proto jsme ke změně přikročili až po šesti letech,“ přiznal obchodní ředitel pivovaru Radek Vincík.

Během šesti let ale v pivovaru došlo k mnoha jiným změnám. „Za tu dobu jsme investovali asi 400 milionů korun. Prakticky se vyměnila kompletně výrobní technologie, tedy varna, vířivá káď, spilka, tanky nebo filtry,“ prozradil Vincík.

Všechny změny platil majitel pivovaru Rolf Munding. Hosté slavnostního představení nových etiket se včera mohli se všemi novinkami seznámit na prohlídkové trase, při které prošli celou výrobou piva. Pivovar po ní pravidelně provází i turisty. „Máme tady dvě prohlídkové trasy. Kdo si připlatí, toho vezmeme i do sklepů a natočíme pivo přímo z tanků,“ říká jeden z průvodců.

Sklepy pocházejí ze středověku, neboť pivovar vznikal na konci 18. století na místě bývalého přemyslovského hradu. Ten připomíná i věž v areálu pivovaru, které se říká Vodárenská. „Nevím vlastně proč, protože vodárna tam snad nikdy nebyla. Je to poslední nadzemní připomínka hradu. Bohužel je ve špatném stavu a není přístupná,“ řekl Bařtipán.

Jako hlavní sládek připomněl i hlavní výhody žateckého piva. „Už se nevaří jako před časem ze všeho, co se dalo koupit. Používáme výhradně přirozené suroviny, tedy zdejší vodu, středočeský slad a chmel z žatecké oblasti, konkrétně ze Stekníku,“ řekl Bařtipán.

Žatecký pivovar patří k malým výrobcům, kterým se daří udržet pozici na trhu. Loni dokonce navýšil výstav na 26 400 hektolitrů, což je nejvíc v moderní historii. Kromě Česka se žatecké pivo prodává třeba v USA, Austrálii či Velké Británii. Pivovar vyrábí sedm druhů piv, včetně speciálů Baronky a Xantho.

Chystá speciální velikonoční ležák

Žatečtí kromě etikety chystají letos i další novinky. „Před Vánoci jsme uvedli na trh speciální patnáctistupňový ležák, o který byl velký zájem. Další speciál chceme představit o Velikonocích,“ prozradil Vincík. Během včerejší slavnosti přinesl jeden z místních sběratelů do pivovaru také sbírku etiket starých až čtyřicet let. Pamětníci tak mohli vzpomínat na národní podnik Severočeské pivovary nebo cenu 2,50 Kčs za tehdejší žateckou světlou desítku.

Zdroj: MF Dnes

Prestížne ocenenie Česká pivní pečeť získal Banskobystrický pivovar za pivo Urpiner na najväčšom stredoeurópskom festivale piva v českom Tábore.

Na 18. ročníku Reprezentačných slávností piva sa počas uplynulého víkendu stretlo 66 domácich a zahraničných výrobcov piva. Výrobcovia, medzi ktorými nechýbali ani slovenské pivovary, súťažili aj tento rok v 11 kategóriách. Predstavilo sa 250 vzoriek piva, návštevníci festivalu mali možnosť degustovať 80 z nich. Okrem pivovarníkov súťažia na festivale aj výrobcovia minerálnych vôd. Tí sa uchádzali o ocenenie Zlatý český prameň.

Spoločnosť Banskobystrický pivovar, s. r. o., je výrobcom slovenského piva značky Urpiner, vyznačujúceho sa originálnou chuťou a vyrábaného podľa tradičných receptúr. Banskobystrický Urpiner je najmenším slovenským pivovarom v SR s podielom na trhu 1,7 %. Jeho ročná produkcia predstavuje 66 000 hektolitrov piva.

TASR o tom informoval riaditeľ pivovaru Branislav Cvik.

Zdroj: Orange

Hlinecký pivovar začne za necelé dva měsíce vařit pivo z jiné vody. A jeho vedení si přeje jediné - aby si toho nikdo nevšiml.

Chrudimské vodárny rozhodly, že Hlinecko už nebudou zásobovat měkkou vodou z Hamerské přehrady, ale podzemní a daleko tvrdší vodou z Havlíčkobrodska. Naneštěstí nová voda obsahuje i vyšší koncentrace dusičnanů. S novou vodou mohou mít kromě pivovaru potíže i další firmy a lidé v domácnostech.

Pivovar ale tvrdí, že na změnu bude připraven. „Momentálně budujeme vlastní úpravnu vody, která dokáže snížit koncentraci dusičnanů a také snížit tvrdost vody. Kdybychom to neudělali, na chuti piva by se to mohlo projevit. Takto ale nic podobného nehrozí,“ řekl ředitel hlineckého pivovaru Milan Vedra.

Úpravna za více než sedm milionů korun, na kterou přispěly i vodárny, by měla podzemní vody z okolí Chotěboře upravit do podoby co nejbližší vodě z Hamerské přehrady.

„Nechali jsme si udělat ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském várky ze staré a nové upravené vody. Degustační komise nedokázala odlišit rozdíl,“ řekl Vedra.

Změna vody rozladila i hlineckou mlékárnu. „Tvrdost vody je náš úhlavní nepřítel. Používáme chlazení pitnou vodou, kde jsou malé trysky, zarostlo by nám to vodním kamenem,“ řekl technický ředitel Mlékárny Hlinsko Ladislav Pekař.

Mlékárna musí zaplatit šest milionů za úpravnu vody a dalších půl milionu ročně za její provoz. Kvůli tvrdé vodě hrozí, že vodním kamenem budou zarůstat i varné konvice, pračky či bojlery v domácnostech.

Hlinečtí radní se pokoušeli odstavení Hamerské přehrady zabránit. Společnost Vodovody a kanalizace však na tom trvala.

Úpravna vody v Hamrech je ve špatném stavu a její rekonstrukce by byla příliš drahá. Tamní voda je sice kvalitní, s minimální koncentrací dusičnanů, ale kvůli přírodnímu znečištění se musí upravovat vysokými dávkami chemikálií. Přechod na novou vodu bude postupný. „Předpokládám, že by měl trvat dva až tři měsíce,“ řekl ředitel společnosti Vodovody a kanalizace Chrudim Josef Hrad.

Vodárny stále ještě definitivně nerozhodly, zda Hamerskou přehradu odstaví a nahradí ji vodou z úpravny v Monaku, jak to mají v plánu. „Teď se právě dokončuje analýza, která rozhodne,“ řekl Hrad.

„Mám obavu, zda není unáhlené odepsat zdroj pitné vody. Jak přestane fungovat, pravděpodobnost, že se uvede znovu do provozu, je malá,“ řekl Jaroslav Říha z chrudimské pobočky Krajské hygienické stanice.

Zdroj: MF Dnes

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod do letošního září obnoví výrobu sladu, aby nebyl závislý na dodavatelích a snížil své výrobní náklady. Pivovarská sladovna byla uzavřena asi před čtyřmi lety z ekonomických důvodů. Nyní ale pivovar nakupuje slad za dvojnásobnou cenu, což podle ředitele Jiřího Huška nezpůsobilo jen zdražování ječmene, ale i velká přirážka sladoven.

„Marže sladoven nám umožňuje, abychom znovu vyráběli vlastní sklad se ziskem,“ uvedl Hušek.

Nákup sladu podle něj komplikuje to, že jeden subjekt ovládá přes 60 procent trhu. „To vidíme do budoucna jako hrozbu. Ve výrobě sladu chceme být soběstační,“ konstatoval. Pivovar loni uvařil 82 000 hektolitrů piva, což je zhruba o 7 000 hektolitrů méně než v roce 2006. „V předloňském roce jsme dělali privátní značky pro obchodní řetězce, s tím jsme skončili,“ uvedl Hušek.

Sladovna nyní funguje jako sklad Nyní se v pivovaru vaří pouze pivo značky Rebel. Loňské tržby za pivo převýšily 100 milionů korun.

Sladovna se nyní používá jako sklad, proto před obnovením výroby bude pivovar stavět novou skladovací halu asi za tři miliony korun.

O dodávkách sladovnického ječmene již podnik jedná se zemědělci v regionu. „Padesát procent množství potřebného k výrobě piva v roce 2009 už máme zajištěno,“ dodal Hušek.

V prvním čtvrtletí tohoto roku pivovar dokončí rekonstrukci části výrobních prostor za více než deset milionů korun. Pořídil novou technologii na stáčení sudového piva a rozšířil skladovací prostory.

Podnik nyní zaměstnává 88 lidí, ve sladovně vznikne dalších šest pracovních míst.

Zdroj: MF Dnes

Jednou z mála olomouckých nekuřáckých restaurací je hostinský pivovar Moritz. Jeho provozovatelky Radky Staroštíkové jsme se zeptali na dosavadní zkušenosti s pohostinstvím bez oblak cigaretového dýmu.

Inspirovali jste se při vzniku nekuřácké hospody nějakým zahraničním vzorem?

Žádný zahraniční vzor jsme neměli. Jsme typická česká restaurace, akorát se u nás nekouří. Jak se ukázalo, byla to dobrá volba. Máme většinou plno. Klientela se samozřejmě posunula trochu někam jinam.

Neobávali jste se, že vám bude kuřácká klientela chybět?

Ani v nejmenším. Jsou to jednoduché počty. V České republice je šedesát procent nekuřáků. Více než polovina z nich jsou lidé, kteří by jinak do hospody nešli kvůli zápachu z cigaret. To ale neznamená, že by k nám nechodili kuřáci. Naopak, spousta jich je tolerantních a dokonce jim vyhovuje, že se při jídle nekouří.

Může mít nekuřácký prostor i příznivý vliv na chování obsluhy?

Určitě to svou roli může sehrát. Pokud pracujete 14 hodin denně v zakouřeném prostředí, pak asi stěží vydržíte být pořád stejně příjemný. Samozřejmě základem v tomto ohledu zůstává výběr takových lidí, které ta práce baví.

Co si myslíte o zákazu kouření?

Jako člověk to vítám. Samozřejmě by to bylo pro mě jako klienta příjemné. Na druhou stranu by to znamenalo určitou diskriminaci podnikání, a to není dobře. Každý provozovatel by si měl rozhodnout sám o charakteru své hospody. Nemyslím si, že by tato rozhodnutí měla ležet v rukou státních úředníků.

Takže kdybyste měla možnost hlasovat v parlamentu, zvedla byste ruku proti?

Ano.

Neohrozil by vás takový zákon?

Určitě ne. Kvalitní hospodu nemůžete budovat jen na tom, že je nekuřácká. My stavíme na vlastním pivovaru, speciálních jídlech a dobré obsluze. Pokud budou tyto tři věci fungovat dohromady tak jako doposud, nemáme se čeho bát.

Zdroj: Olomoucký deník | Autor: Karel Páral

Třikrát více nové značky piva Pardál, než předpokládal, prodal loni na jihu Čech Budějovický Budvar.

Od 1. března, kdy mohli lidé světlé výčepní pivo poprvé ochutnat, ho národní podnik uvařil více než 76 tisíc hektolitrů. Původně plánoval vyrobit jen 25 tisíc.

„Téměř tři čtvrtiny objemu jsme prodali v lahvích, zbytek v sudech. Pardál získal trh na úkor konkurenčních piv. To bylo od počátku naším cílem,“ řekl obchodní ředitel Budvaru Robert Chrt.

Lidé na jihu Čech ale kupovali méně i tradiční světlou desítku Budějovický Budvar. Její odbyt klesl o necelých deset procent. Podle vedení podniku ji ale Pardál výrazně neohrožuje. Letos v lednu rozšířil Budvar prodej nové značky i do ostatních částí republiky. Oproti loňsku chce její výstav zdvojnásobit.

„Marketingová kampaň bude podobná jako na jihu Čech. Využijeme tváře pijáků, kteří se na vývoji Pardála podíleli,“ nastínil mluvčí podniku Petr Samec.

Budějovická pivní novinka má konkurovat značkám, jako je Radegast, Braník nebo Primus. Její cena se v republice bude pohybovat okolo 15 korun za točené a 7,5 koruny za lahvové pivo.

Zdroj: MF Dnes

Kutná Hora, Tábor/ To, co možná nikdo nečekal, se stalo skutečností. Tmavé výčepní pivo Dačický, které se vaří v Kutné Hoře, potřetí obhájilo prvenství na slavnostech piva v Táboře.

Odborné degustace chmelových nápojů tam jsou největší v České republice a mají také nejdelší tradici.

Podle odborníků je i letos tmavý Dačický nejlepším pivem ve své kategorii. O zisku Zlaté pivní pečetě rozhodla anonymní odborná komise na osmnáctém ročníku Táborských pivních slavností. Na druhém místě se umístilo tmavé výčepní pivo Březňák, jenž také zvítězil v kategorii světlých ležáků. Na třetím místě skončilo slovenské pivo Steiger. Do letošního ročníku se přihlásilo celkem 64 pivovarů s 279 vzorky piv, které soutěžily ve dvanácti kategoriích.

„Zvítězit v Táboře třikrát za sebou, to už je opravdový kumšt. Dvakrát obhájit prvenství v takovéto prestižní soutěži se podaří jen málokomu. Piva Dačický vaříme skutečně poctivě, klasickým způsobem z toho nejlepšího sladu, vody a chmele. Starost našich lidí slaví úspěch,“ řekl nový ředitel kutnohorského pivovaru Jan Hejra. Ten je zároveň vrchním sládkem. „Prvenství se stalo vyznamenáním pro všechny lidi v pivovaru, kteří se každý den starají o to, aby piva měla tu nejvyšší kvalitu. Naše poctivá práce přináší ovoce,“ dodal Hejra.

Pro Dačického není vítězství v Táboře ojedinělé. Ceny sbírají pravidelně

Zdroj: Kolínský deník

V Táboře proběhl osmnáctý ročník pivních slavností, pivo z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s., získalo zlatou a stříbrnou pivní pečeť.

Letošního ročníku soutěže se účastnil rekordní počet šestašedesáti pivovarů z České i Slovenské republiky. Do soutěže poslaly pivovary 270 vzorků, které hodnotilo 88 degustátorů. Zlatou pivní pečeť obdrželo pivo Rebel v kategorii tmavých ležáků, stříbrnou pivní pečeť mezi světlými ležáky.

„Pivní slavnosti v Táboře jsou největší událost svého druhu v České republice a získání ceny je pro náš pivovar jedním z nejcennějších ocenění,“ uvedl Jiří Hušek, ředitel pivovaru.

Letošní rok začíná pro Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s., opravdu výjimečně. „Dalo by se říci, že ocenění, které bylo od počátku roku možné získat, jsme získali a prodej v lednu je nejlepší za posledních pět let,“ dodal Jiří Hušek. Vedle dvou výše zmíněných cen je brodský pivovar Pivovarem roku 2008 v kategorii do sto tisíc hektolitrů.

Zdroj: Vysočina-News.cz | Autor: Milan Pilař

Městský pivovar Platan, který dosud vlastnilo šest společníků, má nového majitele. Jediným vlastníkem protivínského pivovaru se stala firma K Brewery Group, která od loňského roku majetkově vstupuje do malých a středních nezávislých pivovarů v tuzemsku. Vlastnickou změnu v Platanu potvrdil serveru Euro online Zdeněk Radil, předseda představenstva K Brewery Group.

Nová investiční skupina má již majetkový podíl v pivovarech Černá Hora, Svijany, Rohozec a Janáček. Podle informací Euro online jedná také o vstupu do pivovaru v Jihlavě. Protivínský Platan, který v licenci vyrábí pivo pro Plzeňský Prazdroj, nezopakoval vloni rekordní výstav piva z roku 2006.

Platan uvařil v minulém roce 341 tisíc hektolitrů piva. Nepřekonal tak výstav z předloňského roku, kdy se výroba zastavila na 401 tisíci hektolitrů. Za poklesem odbytu pivovaru stály podle mluvčího pivovaru Ladislava Rosmüllera menší dodávky pro největší odběratele i úbytek vlastní výroby.

Městský pivovar Platan byl do roku 2002 součástí Jihočeských pivovarů České Budějovice. Poté ho získalo město Protivín a od listopadu 2002 patřil šesti fyzickým osobám.

Zdroj: EURO Online | Autor: Táňa Králová

Pivovar v Černé Hoře na Blanensku zdraží od března o deset procent čepované pivo a limonády. Koncové ceny v obchodech a restauracích tak vzrostou přibližně o korunu. „Zvýšení cen zapříčinila vysoká cena vstupních surovin, energií a nákladů na dopravu,“ vysvětlil generální ředitel pivovaru Jiří Fusek.

Zdroj: MF Dnes

Jako na běžícím pásu získávala medaile piva z produkce litovelského pivovaru na největší české degustační soutěži, která se konala tento týden v Táboře. Zlatou medaili a prestižní titul Česká pivní pečeť 2008 vybojovala desítka Classic.

Stříbrnou medaili si litovelští pivovarníci odvezli za své nealkoholické pivo Litovel Free. Bez medaile nezůstalo ani dvanáctistupňové pivo Premium, které skončilo třetí.

Litovelští pivovarníci jsou na ceny z pivovarnických soutěží zvyklí. Právě ze soutěže o Českou pivní pečeť vozí medaile pravidelně. „Získat tolik ocenění na tak prestižní soutěži je vždy obrovský úspěch. Navíc je to jako ve sportu. Vždycky je těžší pozice stále a stále obhajovat než vyhrát jednou a potom zapadnout,“ sdělil ředitel Pivovaru Litovel Miroslav Koutek.

Nejvíc si cení vítězství v kategorii desítek. „Tato kategorie bývá na pivních soutěžích vždy nejnabitější. Vždyť desítka se pije nejvíc a vaří ji v podstatě každý pivovar,“ řekl Koutek. Podle něj na soutěži jasně dominovala klasicky vyráběná piva. Takzvaná europiva vyráběná zrychleným procesem se neprosadila. „Nic se nedá uspěchat ani ošidit. Pivu zkrátka musíte dát potřebnou energii, čas a také srdíčko. Potom může být úspěšné jak u zákazníků, tak u odborníků,“ prozradil recept na úspěch litovelských pivovarníků Koutek.

Českou pivní pečeť udělovala komise složená z osmaosmdesáti členů, především sládků. Ti posuzovali zejména vůni, chuť, hořkost, říz, pěnu a čirost. „Sládkové jsou na slovo vzatí odborníci, kteří pivo v pivovarech připravují tak, aby chutnalo jim. Proto je vítězství v takové soutěži tak ceněné,“ podotkl Koutek.