S Pivovarem Eggenberg, a. s., Český Krumlov bylo v dubnu zahájeno insolvenční řízení a v květnu na něj byl prohlášen konkurz (KSCB 27 INS 1466/2008).

Návrh podal dlužník sám s tím, že jeho závazky po lhůtě splatnosti činily k 11. dubnu 154 milionů, majetek včetně pohledávek a zásob asi 73 miliony, a společnost je tedy předlužena.

Podle návrhu je v platební neschopnosti především proto, že Vrchní soud v Praze „otočil“ rozhodnutí Krajského soudu v Č. Budějovicích a přiznal Factoringu České spořitelny pohledávku 7,24 milionu s příslušenstvím. Krajský soud nato k jejímu vymožení nařídil exekuci a exekutor vydal exekuční příkaz, na jehož základě nemůže pivovar disponovat se svým majetkem. O zmíněnou pohledávku je nyní vedeno dovolací řízení u Nejvyššího soudu ČR.

Nemovitosti „zmizely“

V majetku dlužníka je drobný investiční majetek, zásoby a něco na účtech a pokladnách v celkové výši kolem šestnácti milionů, aktuálně však nikoliv nemovitosti, které nyní vlastní jiný subjekt, společnost s ručením omezeným, a část zařízení, které patří leasingové společnosti.

Nápadně nevýhodný vklad nemovitého majetku do společnosti Pivo Eggenberg A. D. 1560, spol. s r. o., hodlá správce napadnout žalobou jako neúčinný právní úkon. Vklad 210 milionů byl dle internetové verze obchodního rejstříku „oceněn“ na 30procentní majetkový podíl, 20tisícové vklady dvou fyzických osob pak po 35 procentech... Správce chce rovněž napadnout jako neplatný převod obchodního podílu více než 200 milionů z Piva Eggenberg do majetku jiného subjektu za nápadně nevýhodných podmínek.

To se zřejmě váže k 13. prosinci 2006, kdy se obchodní podíl Pivovaru Eggenberg v Pivu Eggenberg A. D. 1560 „ztenčil“ na 3,23 milionu a společnost Tema, a. s., Plzeň, naopak v ní měla splacením 206,809.999 Kč získat 99 procent. Podle internetového výpisu z obchodního rejstříku je momentálně jediným „úřadujícím“ členem představenstva Temy Plzeň Petr Vicenda.

Ten je také jediným jednatelem Piva Eggenberg A. D. 1560, když do letošního 16. června jím byl také Jiří Shrbený, syn předsedy představenstva úpadce Pivovaru Eggenberg. Vicenda figuruje dále jako jednatel společností Pivovar Český Krumlov, s. r. o., za níž má úpadce pohledávku 5,5 mil. z titulu ručitelského závazku a kterému správce do konkurzu uznal pohledávku 1,3 milionu.

Pohledávky úpadce za dodavateli činily k polovině května asi 4,5 milionu.

Odstraňovali škody?

Ke konkurzu se přihlásilo v termínu 48 věřitelů s pohledávkami za asi 137 milionů korun.

Největším věřitelem Pivovaru Eggenberg je Beltton, s. r. o., sídlící na adrese úpadce. Přihlásil pohledávku ve výši 86,529.775 korun.

Beltton je v obchodním rejstříku od 2. června 2005 se základním kapitálem 200.000 Kč. Podnikal ve specializovaném maloobchodě se smíšeným zbožím, velkoobchodě a zprostředkování obchodu a služeb, od letošního dubna i v reklamní činnosti a marketingu. Společníkem je Iiro Vuerola.

Pohledávku Belttonu rozporuje další věřitel úpadce Factoring České spořitelny, s. a. Poukazuje na to, že věřitel nabyl podle svého tvrzení tuto pohledávku postoupením v únoru 2007 a letos v únoru Pivovar Eggenberg tento závazek uznal. Factoring uvádí, že jediný společník Belttonu rozhodl letos v lednu o přejmenování společnosti na Eggenberg Invest s. r. o., byť změnu nenavrhl k zápisu do rejstříku. Factoring z toho dovozuje, že by mohlo jít o personální propojení s úpadcem, případně že by se mohlo jednat o pohledávku fiktivní.

Zástupce Belttonu se na přezkumném jednání nad intervencí Factoringu rozhořčil. Ke své společnosti řekl, že dávno před úpadkem pivovaru – v letech 2005, 2006 – participovala na vznikajícím projektu uvádění značky Eggenberg do Skandinávie, Pobaltí a Anglie, na modernizaci části pivovaru a přípravě na stavbu nového závodu na zelené louce. Beltton prý takto investoval do společného záměru několik milionů. Proto taky požádal o pronájem zařízení úpadce, aby pokryl nasmlouvané zakázky.

K přihlášené pohledávce řekl, že ji Belttonu postoupil věřitel pivovaru 1. Západočeská z titulu neuhrazených poskytnutých prací po povodních 2002.

Insolvenční správce ing. Štěpán Bláha pohledávku uznal. „Není důvod ji popřít,“ řekl s tím, že v účetnictví úpadce z rozhodných let je řádně doložena.

Podle internetu byla 1. Západočeská (stavební) s. r. o. dvou společníků ve věku 21 a 24 let zapsána do rejstříku 3. září 2007. Pokud tedy mělo jít o práce po povodních, byla nejspíš i ona postupníkem původní pohledávky – pozn. red.

Druhým největším věřitelem Pivovaru Eggenberg v konkurzu je nynější předseda představenstva Jiří Shrbený, a to s pohledávkou skoro 32,8 milionu. Také tuto pohledávku Faktoring napadá, ale ji má za správce za zjištěnou, doloženou v účetnictví úpadce: Jiří Shrbený měl pivovaru poskytovat účelové finanční půjčky rovněž k odstranění povodňových škod. Odkud prostředky měl, to pak není otázka pro insolvenčního správce, uvedl ing. Bláha.

Shrnul, že z firmy „vyvedený“ nemovitý majetek napadne žalobou (zatím jej zablokoval v katastru), v případě zmíněných pohledávek že ale nemá „titul“, jak je popřít. Popřel naopak pohledávku Factoringu České spořitelny ve výši přes 7,2 milionu, jež vedla k podání návrhu na konkurz (viz výše).

Co ostatní?

Z „objemnějších“ věřitelů Pivovaru Eggenberg zmiňme ještě e.on (2,14 mil.), Celní úřad (1,17 mil.), VaK JČ (254.251 Kč), Raven Trading (1,63 mil.), Marzek Etikette (320.404,50), Linde Gas (258.153,90). A také správu sociálního zabezpečení s původně přihlášenými 620.831 a VZP (235.722), jimž ale předseda představenstva Shrbený ze své kapsy ještě za zaměstnance pivovaru zaplatil dodatečně 200.000 korun.

Členy výboru věřitelů byly zvoleny Beltton, F. P. Print, s. r.o., Roudné (pohledávka 602.343 Kč) a ČSSZ (474.488 Kč).

Podařilo se vyřešit výrobu, která hrozila zastavením vzhledem k daňovým předpisům: mladinu uvařil Beltton, který ji prodá pivovaru v konkurzu a také zaplatí spotřební daň.

Cílem správy podstaty je získat zpět nemovitosti a pivovar prodat jako podnik. Podle představ ing. Bláhy za nejméně za 200 milionů.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Vladimír Majer

V případě krize by plzeňané byli zásobováni vodou z pivovaru a teplárny

Zástupci plzeňské vodárny dnes definitivně schválili do provozu čerpací stanici, kterou Plzeňský Prazdroj vybudoval společnou investicí s městem. V případě krize, jako je kontaminace vodního zdroje nebo technická závada, by pivovar posloužil jako záložní zdroj pitné vody pro obyvatele Plzně.

V listopadu loňského roku uzavřelo město Plzeň s Plzeňským Prazdrojem smlouvu o dodávce pitné vody v případě nouzového režimu při kontaminaci vodních zdrojů. Společnou investicí pěti milionů korun, na které se podílely obě strany přibližně polovinou částky, byla zřízena automatická tlaková stanice. Její výstavba započala v listopadu 2007 a byla dokončena v dubnu letošního roku. "Za běžného provozu slouží celkem šest čerpadel o celkovém výkonu 380 m3/hod k dodávce vody do stáčíren k mytí lahví a sudů. Stanice je kdykoliv připravena k okamžitému využití pro nouzové zásobování města, jelikož pivovar zajišťuje její pravidelnou údržbu a stoprocentní technický stav," říká Vladimír Šťovíček, vodohospodář Plzeňského Prazdroje.

V případě nouze by tedy byla stanice schopna dodat více než 9 tisíc m3 vody denně do městského vodovodu. Takové množství vody by stačilo k nouzovému zásobování přibližně 90 tisíc obyvatel, tedy přibližně poloviny obyvatel. "Náhradní zdroj vody výrazně zvyšuje bezpečnost v oblasti zásobování města vodou v extrémních situacích. Doufáme, že takový stav nenastane. Přesto se ale usíná s lepším pocitem, když víme, že existuje alternativa," říká Petr Liška z magistrátu města Plzně.

Při hledání optimálního řešení v čase havárie hraje roli to, o jaký problém se jedná. Kroky při řešení situace stanovuje krizový štáb, ve kterém by zasedli představitelé města, a například také zástupci hygienické stanice a vodáren. V nouzovém režimu by plzeňská vodárna musela najít optimální systém distribuce vody. Jednotlivé městské rozvody vody by byly pravděpodobně zásobovány střídavě ve třech okruzích. V případě krátkodobého výpadku by pak připadalo do úvahy řešení, jako je například distribuce pitné vody do hydrantů a prostřednictvím cisteren, nebo pokračování v dodávce pitné vody za současné odstávky teplé vody. Je totiž praxí prověřeno, že při odstávce teplé vody, která se připravuje ohřevem pitné vody, poklesne spotřeba přibližně o polovinu.

Co by muselo nastat, aby byla ohrožena dodávka vody Plzeňanům

Plzeňská vodárna využívá v současnosti jako hlavní zdroj povrchovou vodu z řeky Úhlavy. Proto by jednou z příčin mohla být kontaminace této řeky. Právě proto je krizový scénář zásobení vody z pivovaru vhodný: pivovarská voda z hlubinných vrtů na Roudné je kvalitnější než voda kojenecká a vaří se z ní piva Plzeňského Prazdroje. A právě tato voda by dočasně tekla v městském vodovodu v kombinaci s čištěnou vodou z řeky Mže, kterou dodává Plzeňská teplárenská.

"Plzeňská vodárna doposud nikdy nemusela čelit takovému problému. Dokonce ani při povodních v roce 2002 nedošlo k výpadkům dodávky vody," dodává Jan Kretek, vedoucí úseku pitných vod plzeňské vodárny.

Prazdroj spolupracuje s Městem Plzeň

Na jaře podepsali zástupci Prazdroje a města Plzně smlouvu o krizovém řízení.

Součástí spolupráce je také podpora při živelných pohromách, jako jsou záplavy. Plzeňský Prazdroj je připraven poskytnout městu těžkou manipulační techniku. V případě ohrožení by město mohlo využít také skladovací prostory Plzeňského Prazdroje.

Konkrétním vyjádřením smlouvy byla například spolupráce při chystaném pochodu neonacistů v Plzni na jaře tohoto roku. Dalším příkladem spolupráce pivovaru s městem je také deklarace o spolupráci na rozvoji cestovního ruchu, kterou podepsali představitelé pivovaru a města letos v květnu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Nad malými soukromými pivovary se v Česku smráká, drtivou většinu trhu totiž ovládly nadnárodní pivovarské koncerny. Stejně je tomu i na Valašsku, v regionu se totiž do těchto dní zachoval už jenom jeden jediný: rodinný vsetínský podnik Valášek.

„Malé pivovary nemají v Česku na růžích ustláno a vedle pivních gigantů se prosadí jen zřídka. Velké pivovary hospody doslova skupují. Po podepsání smlouvy restaurace s velkým pivovarem, se nemáme šanci nikde uchytit,“ vysvětlil sládek a majitel Valášku v jedné osobě Jan Dohnal.

Proto čepuje pivo ve vlastní hospodě, která patří k pivovaru, a pak už jen v restauracích ve Zlíně a v Prostějově. Přesto prý zájem o jeho značku roste, a to i šest let po jeho otevření.

Jedním z důvodů rostoucí popularity je podle Dohnala fakt, že minipivovar vaří klasickou technologií, bez urychlování výrobních procesů.

„Používáme na výrobu jen kvalitní suroviny, což je slad z hanáckých ječmenů a žatecký chmel. Proto v našem pivu nenajdete žádné chmelové extrakty,“ pochlubil se sládek.

V nabídce vsetínského minipivovaru lidé najdou světlé a tmavé ležáky, višňová, mandlová i kávová piva, i čtrnáctiprocentní světlá piva, jenž se podávají obzvlášť na Vánoce a na Velikonoce.

„Nabízíme ještě pivo kvasnicové, které má v sobě celou řadu vitamínů B a proto je velmi zdravé. Samozřejmě máme i filtrovaná piva,“ doplnil Dohnal.

Dalším trumfem, který pomáhá minipivovaru přežít, je restaurace patřící značce. „Byli jsme tam s rodinou na večeři sice poprvé, ale líbilo se nám to. Terasa je nádherná i ten zurčící potůček protékající okolo,“ pochválila si třeba Jana Pešková ze Vsetína.

„Mě ani tak neokouzlil potok, ale to pivo. V životě jsem o kávovém neslyšel, jen mě mrzí, že jsem se nemohl podívat, jak taková pochutina vzniká,“ dodal její manžel Marek.

Dohnal totiž místnostmi, kde vzniká zlatavý mok, provádí návštěvníky jen výjimečně.

"Lidé o exkurze sice mají zájem, jenže musíme dodržovat čistotu. Navíc tady pracuji jen já a můj pomocník, a pak bychom neměli žádný čas na vaření a museli by jsme jen umývat,“ vysvětlil omezený počet exkurzí vsetínský sládek.

Zdroj: Zlínský deník.cz | Autor: Kristýna Jarošová

Ve dnech 2. až 6. sprna se konal v Honolulu na Havaji světový pivovarský kongres „World Brewing Congress 2008“. Spolu se zástupci z více než 35 zemí se ho zúčastnili i čeští výzkumní pracovníci, kteří úspěšně prezentovali výsledky výzkumné činnosti Budějovického Budvaru, n.p. zaměřené na kvalitu piva.

Budějovický Budvar, n.p. jako jeden z významných tuzemských pivovarů se velmi aktivně zajímá o vývoj a zvyšování kvality piva. Z tohoto důvodu mj. provádí řadu vědeckých výzkumů, jejichž některé výsledky byly nedávno úspěšně prezentovány na světovém pivovarském kongresu „World Brewing Congress 2008“ (WBC). Čeští odborníci byli, společně s odborníky z více než 35 zemí, pozváni organizátory kongresu, aby se podělili o své poznatky a zkušenosti. WBC se koná pravidelně každé čtyři roky a zaměřuje se na aktuální témata z oblasti pivovarnictví. Letošní ročník byl pořádán ve dnech 2. až 6. srpna v havajském Honolulu.

Tématem vystoupení výzkumných pracovníků z Budějovického Budvaru, n.p. na kongresu WBC 2008 byly odborné prezentace (postery) týkající se stárnutí piva, tvorby i rozpadu pivní pěny a jejich modelování, využití infračervené spektroskopie při kontrole pivovarských surovin a sledování průběhu hlavního kvašení piva. „Ve své práci jsme se zaměřili na tato témata, která jsou v současném pivovarství aktuální, neboť se týkají základních vlastností piva, podle nichž posuzuje jeho kvalitu spotřebitel. O tom, že jsme vybrali zajímavá témata nepochybně svědčí nejen zájem odborné veřejnosti, ale i to, že všechna naše nabízená sdělení byla přijata,“ říká Doc. Ing. Jan Šavel, CSc., vedoucí výzkumného oddělení Budějovického Budvaru, n.p. Některé z těchto příspěvků budou publikovány např. v americkém odborném magazínu Technical Quarterly & The MBAA Communicator.

Budějovický Budvar, n.p. se aktivně podílí na výzkumné a vývojové činnosti, podporuje i vědecké publikace a jeho odborníci se účastní mezinárodních vědeckých kongresů. Hlavním cílem výzkumu Budějovického Budvaru n.p. je zlepšování vlastností piva, tedy vliv jakostních znaků piva na spotřebitele a vliv jakostních znaků surovin na požadované parametry piva. „Vědecký pokrok jako nástroj hlubšího poznání detailní technologie podporujeme, ale výroba jako taková se u nás stále řídí stejnými tradičními zásadami a principy, které jsou založeny na výběru co nejkvalitnějších surovin při uplatnění nejmodernějších způsobů řízení výroby,“ doplňuje Ing. Josef Tolar, sládek pivovaru. Pivo z Budějovického Budvaru si mezi spotřebiteli na celém světě získalo oblibu právě díky tradiční výrobě z hlávkového žateckého chmele, vybraného moravského sladu a vysoce kvalitní měkké vody čerpané z vlastních, více než 300 m hlubokých artéských studní.

Kongres WBC je pořádán již od roku 1984. Mezi hlavní řečníky letošního WBC patřili Daniel W. Bena z „PepsiCo“ International s přednáškou na téma trvale udržitelný rozvoj a pivovarnictví, dále Scott Mortensen ze společnosti „International Flavors and Fragrances“ s vystoupením na téma předvídání spotřebitelských chuťových preferencí v dynamickém tržním prostředí a konečně Lester Jones z „Beer Institute“ s tématem ekonomické vyhlídky na globální trh a jejich dopad na pivovarnictví. Kongres WBC 2008 organizovaly asociace „Master Brewers Association of the Americas“ a „American Society of Brewing Chemists“ ve spolupráci s „Brewery Convention of Japan“, „European Brewery Convention“ a „Institute of Brewing & Distilling". Více informací o WBC 2008 naleznete na www.worldbrewingcongress.org.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Kamila Vostrá přijela oslavit své kulaté narozeniny do velkobřezenského pivovaru. Drobná černovláska z Postoloprt bude hájit barvy Březňáku v soutěži Miss zlatého moku.

Kamila Vostrá oslaví dvacetiny v sobotu, ale první dárek už dostala – navštívila pivovar ve Velkém Březně, který bude 5. září reprezentovat v soutěži o nejhezčí dívku piva a chmele. Studentka hotelové školy v Žatci si se zájmem vyslechla příběh pana Cibicha, muže, který je již 102 let tváří Březňáku. Zavítala také do vyhlášené restaurace Tivoli, ve které si pan Cibich vychutnával své oblíbené pivo až do posledního dne života. Tak, jak si vymínil výměnou za propůjčení své tváře pivovaru.

Kamila Vostrá, která je vášnivou rybářkou a příležitostnou servírkou, se seznámila také s ředitelem pivovaru Pavlem Rottenbornem, který ji provedl jednotlivými úseky výroby. Zpestřením její návštěvy ve Velkém Březně byla v závěru prohlídka místního romantického zámku.

O titul Miss zlatého moku 2008 bude deset finalistek soutěže bojovat 5. září na galavečeru v Městském divadle v Žatci. Prestižní akce, ve které dívky měří své dovednosti například v ručním česání chmele nebo čepování piva, je již tradiční součástí žatecké Dočesné. Soutěže se letos účastní všechny čtyři pivovary společnosti Drinks Union a další pivovary z České republiky, Slovenska, Belgie a Slovinska. Pořadatelem je pražská agentura Gejzír, záštitu nad Miss zlatého moku převzal hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Hudební festival Staropramen SmíchOff Summer už pomalu začíná klepat na dveře a spolu s ním i bohatý doprovodný program! Letos budeš mít poprvé možnost poslouchat hudební kapely zcela unikátním způsobem – z ptačí perspektivy! A k tomu všemu se ti poštěstí ještě naprosto okouzlující výhled na pražský Smíchov!

Na festivalu SmíchOff Summer vystoupí desítka hudebních kapel, mimo jiné například Tatabojs, Kryštof, Vypsaná fixa, Sunshine či Skyline. „Kromě hudebního vyžití jsme pro návštěvníky připravili také bohatý doprovodný program plný zážitků. Hlavní atrakcí sobotního festivalu bude Staropramen Sky bar,“ říká Daniel Musialek, Brand manažer značky Staropramen. „V České republice jsme vůbec poprvé představili tento bar v oblacích na Pražském mezinárodním maratonu letos v květnu a zájem o točené pivo v padesátimetrové výšce bez pevné půdy pod nohama předčil všechna naše očekávání. Proto jsme se rozhodli umožnit takovýto adrenalinový zážitek také návštěvníkům festivalu,“ dodává Musialek.

Pokud si bude chtít partička návštěvníků uspořádat soukromou party uprostřed rozjetého festivalu, není nic jednoduššího, než si zakoupit svůj vlastní CoolKeg v CoolKeg Private Zone. „V této zóně dostanou fanoušci svůj vyhrazený prostor a vlastní CoolKeg, ze kterého si budou moci čepovat skvěle vychlazené pivo dle libosti,“ popisuje výhody CoolKeg Private Zony Musialek.

V letošním roce uvedly Pivovary Staropramen na trh ledově vychlazené pivo Staropramen Chill. „Pro Staropramen Chill chystáme na akci speciální místo ve stanu United Music Lounge, který se bude věnovat taneční hudbě. Věříme, že návštěvníky Staropramen Chill příjemně osvěží,“ láká na festival Musialek.

Vstupenky na festival Staropramen SmíchOff Summer si budou moci zájemci zakoupit výhodně v předprodeji za 200 Kč, na festivalu bude cena vstupenky o padesát korun vyšší. Vstupenky budou k dispozici začátkem srpna v obvyklých předprodejních sítích Ticketpro, Ticketstream a Ticketportal.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Největší promo akce značky Krušovice pod názvem „Vítáme vítěze“ probíhala ve dnech 1. května až 31. července 2008. Motto této promo akce znělo: „Každý multipack vyhrává“.

Princip akce byl jednoduchý: Každý, kdo si v uvedeném období koupil multipack s deseti lahvemi krušovického piva Mušketýr, našel v multipacku poukázku na pět točených piv značky Krušovice. Každou z poukázek na pět točených piv pak mohl uplatnit ve vybraných krušovických hospodách, které byly zřetelně označeny logem promo akce a sloganem „Vítáme vítěze“.

„Akce se setkala s velkým zájmem - a to nejen u konzumentů, ale i u provozovatelů restaurací. Všem, kteří se do této akce zapojili, děkujeme. Věříme, že výherci byli spokojeni nejen s kvalitou piva, ale že si také u krušovického piva vychutnali příjemné chvíle strávené se svými přáteli,“ konstatovala Hana Fenclová, Brand Manager Královského pivovaru Krušovice a.s.

Zdroj: Krušovice.cz

Vznést se balónem nad pivovarský komín nebo si vyzkoušet zahrát na novém hřišti v areálu pivovaru metanou, to budou dvě možnosti z programu, který rodinný pivovar Chodovar připravil na sobotu 23. srpna.

V tento den se konají Slavnosti piva, které letos mají podtitul Za paní sládkovou na pivovarský komín balónem. „Součástí letošního programu bude několik hraných humorných scének, které jsme připravili ve spolupráci s tachovskými Komedyjanty,“ informoval nás vrchní sládek pivovaru Jiří Plevka. Slavnosti začnou v sobotu 23. srpna v 10 hodin.

Až do 14 hodin bude možné se zúčastnit netradičních prohlídek pivovaru, navštívit pivovarské sklepy, případně vystoupat v balónu nad pivovarský komín či zkusit si letní metanou. „To je naše novinka, pod terasou Slaré Sladovny jsme vybudovali dětskou zahradu a hřiště na metanou, což je sport podobný curlingu, ovšem nemusí se hrát na ledě a hráči se trefují co nejblíže k pohyblivému terči,“ vysvětlil Plevka. Ve 13 hodin začne program v pivovarské zahradě, který bude jako v loňském roce moderovat Radek Nakládal.

Účinkovat budou Plzeňští heligonkáři, Chodovarka, Argema, František Ringo Čech a skupina Desperados. Kromě již zmíněných scének je připravena soutěž v pití tupláku Pivní rytíř Chodovaru 2008. Své umění rovněž předvede stylista a vlasový mág Michal Zapoměl. Program vyvrcholí kolem třiadvacáté hodiny slavnostním ohňostrojem. „Na slavnosti piva bude možné přijet také zvláštním vlakem, Chodovar Expresem, který pojede z Plzně a Sokolova. Letos mohou cestující do vlaku nasednout také přímo v Tachově, protože kvůli výluce pojede vlak přes Tachov,“ uvedl Jiří Plevka s tím, že jízdní řády zvláštních vlaků jsou vyvěšeny na internetových stránkách pivovaru.

Vlak bude vyjíždět v 8.30 hodin z Plzně a pojede na Staňkov, Poběžovice a Bělou nad Radbuzou. Na Tachovsku bude zastavovat v Třemešném (odjezd v 10.30 hodin), ve Stráži (odjezd v 10.44 hodin), v Boru (10.54), ve Starém Sedlišti (11.05), v Tachově (11.36) a v Plané (11.55). Do Chodové Plané by měl přijet přesně v poledne. Zpět z Chodové Plané bude vyjíždět ve 20.35 hodin.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor: Jiří Kohout

Starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka čelí výtkám některých zastupitelů kvůli způsobu chystaného prodeje městského pivovaru. Někteří zastupitelé mu vyčítají, že o celém záměru prodeje neměli dostatek informací, jiní prohlašují, že byli postaveni před hotovou věc.

„Město nikdy nevyhlásilo výběrové řízení na odprodej pivovaru. Obdrželo v první fázi jen nabídku od společnosti LIF. Ta zřejmě reagovala na výroční zprávu pivovaru, která upozorňovala na rizika, kterým bude pivovar čelit v letošním roce,“ říká starosta, podle nějž si každý zastupitel může na radnici opatřit všechny informace, které potřebuje. „Každý podnět k odprodeji musí radnice projednat. Je jedno, jestli se jedná o prodej pozemku, či nabídku firmy. Až zastupitelé rozhodnou, zda se prodá nebo neprodá,“ dodal Čtvrtečka.

Nikdo nám nic neřekl, tvrdí někteří zastupitelé Zastupitel a předseda kontrolního výboru zastupitelstva Miroslav Brát však Čtvrtečkovi vytýká, že zastupitelům až do června, kdy byl návrh prodeje pivovaru společnosti LIF stažen z programu jednání zastupitelů, nikdo neřekl, že o pivovar má zájem i někdo jiný. Tehdy především pivovar Holba, který za pivovar nabídl i více peněz.

Brát připomíná, že důvodem stažení prodeje pivovaru z programu zastupitelstva bylo právě doporučení kontrolního výboru zastupitelstva proto, že zastupitelé nemají dostatek informací o připravovaném prodeji a že jsou další nesrovnalosti.

Čtvrtečka sdělil, že v současnosti o koupi pivovaru usiluje několik zájemců. Společnost LIF nabídla 145 milionů korun s podmínkou, že radnice odkoupí od pivovaru přístavbu hotelu Beránek. Společnost Holba nabídla 150 milionů a stejnou podmínku týkající se Beránku. Vedle těchto dvou firem obdrželo město ještě nabídky od Steinu Bratislava, který nabízí 145 milionů, a od firmy K Brewery. Ta nabízí stomilionů korun. Čtvrtečkovi se nelíbí, že někteří zastupitelé napadají kvůli prodeji pivovaru celé vedení města. „To má plnou důvěru. V roce 1998 byl pivovar nabízen za patnáct milionů a byl určen k likvidaci. Byl to především dnešní ředitel Hlavatý, který dokázal vyvést pivovar z krize a udělat z něho úspěšný podnik,“ říká Čtvrtečka a dodává: „Je ironií, že právě ti, kteří tehdy prosazovali prodej pivovaru, mluví dnes o krizi vedení a o rodinném stříbře.“

Podle náchodského starosty jsou pivovary LIF a Holba sdruženi s velkým finančním a výrobním potenciálem. „Mají velké možnosti prosadit naši značku Primátor prostřednictvím masivní reklamy. Náklady v oblasti reklamy přiznávaly ve výši 50 až 60 milionů. O tom se dnes náchodskému pivovaru může jen zdát,“ říká starosta Čtvrtečka.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Petr Broulík

Novogotický zámek v Chyších poblíž Žlutic nabízí stále víc důvodů, proč se tam vypravit, ať už autem nebo na kole. Kromě výjimečných událostí, jakou byl sobotní koncert Backwords v podzámčí, je tu vidět, jak je možné zachránit památku, které hrozilo zřícení. Návštěvník se může projít rozlehlým upraveným parkem, dozvědět se víc o Karlu Čapkovi, který na zámku pobýval, ochutnat místní pivo a prohlédnout si pivovar.

A pokud se u pokladny objeví štíhlý chlapík v triku a džínách, jak něco domlouvá - a pak odchází telefonujíc směrem k pivovaru, uvidí příchozí nejspíš zámeckého pána, Vladimíra Lažanského. Potomek rodu Lažanských, kterým zámek kdysi patřil, před dvanácti lety areál s manželkou koupil a spolu se synem z něj postupně vytváří zajímavé centrum. „Zámek v Chyších je fenomén,“ shrnuje vystudovaný strojní inženýr Lažanský.

* Jak dlouho žijete přímo na zámku?

Na Chyších žijeme zhruba dva a půl roku, od doby zprovoznění pivovaru, kdy zaměstnáváme 14 pracovníků.

* Jaké to je, být tam doma?

Pohled z venčí může být impozantní. Zámek je krásná romantická budova obklopená parkem. Na zámku je ale všechno velké. V zimě je tam velká zima, velký průvan. Kvůli vysokým stropům je problém vytopit místnosti. Zejména na podzim a v zimě je v bytě nebo rodinném domku bydlení pohodlnější, zámek je v tomhle ohledu drsnější. Má ale i samozřejmě své klady, zámek je fenomén.

* Život zámeckých pánů přece jen bývá spojen s velkým komfortem.

Komfort by zařídit šel. Ale když se snažíte zámek zachránit a opravit, tak si vybudujete nutné zázemí a upřednostňujete spíš to, co vzniká pro veřejnost. Kdybych vzal zlomek z prostředků, které jsme vložili do expozic, mohl bych mít velmi luxusní bydlení. My bydlíme ve východním křídle, které bylo vždy pro lepší služebnictvo. Nejkrásnější komnaty představujeme veřejnosti.

* Jaký je o prohlídky zájem?

V roce 2006 navštívilo zámek 14 000 hostů, v roce 2007 už to bylo 18,5 tisíce a letos očekáváme přes dvacet tisíc návštěvníků, z 90 procent tuzemských.

* Většímu zájmu turistů by mohla nahrát i poloha zámku, ležícího nedaleko hlavní silnice mezi Karlovými Vary a Prahou. Najdou se další podobné argumenty?

Poloha Chyší je strašně zajímavá. Jsme v Karlovarském kraji, na hranice Ústeckého kraje to máme dva kilometry, do Plzeňského kraje deset kilometrů a když dojedu do Žihle, tak jsem v bývalém okrese Rakovník a tedy ve Středočeském kraji.

Jsme v krásné přírodě Manětínska, Rabštejnska, Žihelska, obklopeni hustými lesy, řekou Střelou. Bohužel, zatím tu není dostatek možností k ubytování. Příští rok by měl jeden penzion vzniknout přímo v Chyších, my bychom v budoucnu ubytování také rádi nabídli.

* Co nového se chystáte návštěvníkům ukázat?

Soustředíme se především na první patro zámku. Na začátku příští sezony bychom chtěli zpřístupnit jeho převážnou část, kde chceme díky mecenášům představit lovecké trofeje z jižní Afriky. Sbírka čítá na dvě stě exponátů, jsou to exotické věci jako antilopy a různé šelmy. Kromě toho také budeme dál spolupracovat s Národním památkovým ústavem v Praze, který nám zapůjčí původní Chyšské fondy - nábytek a obrazy, které jsou uloženy na zámku Krásný Dvůr. Původní věci se tak vrátí na původní místo.

* Na zámku už hrála skupina Čechomor, teď v sobotu přišlo na Backwards přes 1200 lidí. Počítáte do budoucna s dalšími podobnými akcemi?

Zámek potřebuje oživit. Pořádáme tu komorní koncerty, chystáme akci na závěr sezony, na konci roku pak nabídneme adventní koncerty. Během roku chceme nabízet i dvě tři velké akce pod zámkem, jako byl například koncert Backwards. Velké možnosti nabízí do budoucna budova pivovaru. V sále v prvním patře, kam může přijít přes dvě stě lidí, by měl po úpravách vzniknout klub pro koncerty menších skupin. Mohl by se tam konat třeba folkový festival. Mým snem je vždy počátkem května nechat vylepit v okolí plakáty, kde bude program aspoň s deseti produkcemi.

* Expozice na zámku připomíná pobyt Karla Čapka, který strávil na zámku v roce 1917 pět měsíců, když privátně učil tehdy 13letého gymnazistu Prokopa IV. Lažanského. Jak se mu v Chyších líbilo?

Vadily mu tu dvě věci. Jednak 13letý Lažanský, který ho zatěžoval nad rámec pracovní smlouvy, ale hlavně mu vadil hraběcí život a ceremoniál. On byl tehdy mladý, moderní, vzdělaný člověk, demokrat a s tím prostředím se nesžil. Za svůj pobyt tady se proto trochu styděl. Ve svém díle se sem vrací jedním dílečkem, a tím je povídka Na zámku z knihy Trapné povídky. Ale díky práci Marii Šulcové víme, že Čapka inspiroval zahradník, zámecký park, skleníky s kaktusy a orchidejemi. Získal tu lásku k zahradnictví a obrovské znalosti z tohoto oboru.

* Jednou ze zajímavostí spojených se zámkem jsou také zkazky o Lobkovickém pokladu. Hledal jste ho?

Příběh spojený s pokladem se tady opravdu odehrál, na podzim roku 1593. Ladislav z Lobkovic musel tehdy utéci před císařem Rudolfem II. ze země. Jeho žena nechala na čas ukrýt jeho majetek na náš zámek, kde sídlila její švagrová, Grizelda Švamberková z Lobkovic. Sklep, ve kterém byl majetek uschován, posloužil po mnoha letech jako skrýš posledního majitele, Prokopa Lažanského, který opouštěl zámek v roce 1946. Sklep jsme našli, ale byl nejspíš už po druhé světové válce vykradený. Tak ho alespoň ukazujeme.

* Hostům ukazujete také pivovar. Jak jste s ním spokojen?

Náš pivovárek má výstav 1500 hektolitrů, to je 150 várek za rok. Co uvaříme, to prodáme jak se říká - kolem komína. Nesnažíme se expandovat. Naše pivo Prokop se ale prodává také v jedné pivnici v Karlových Varech. Pivovar je v provozu přes dva roky a už se nám podařilo získat pět prestižních ocenění, například Jarní cenu českých sládků. Máme mimořádně schopného pana sládka. Vaříme pouze z přírodních surovin, staročeskou metodou.

* Že budete mít zájem o historii a zámek, to by se u potomka šlechtického rodu dalo čekat. Jak jste ale vůbec dostal k výrobě piva?

Když máte technické - strojní vzdělání, tak máte k pivu blíž než k zámku. Původní pivovar je industriální památkou. Nové technologické vybavení je pak vyloženě strojařská záležitost: potrubí, čerpadla, kohouty, nerez...

* Kdy zpřístupníte unikátní sklepení?

Pivovarské sklepy se stanou součástí exkurze od příští sezony. Ještě je potřeba doopravit izolace proti vodě, zavést elektroinstalaci a vyčistit je. Jsou mimořádně rozsáhlé, ale byly systematicky zasypávány odpadem z okolí. Jsou dvoupatrové, navazují na nejstarší sklepy vylámané ve skále. Pro představu, v podzemí je asi dvanáct tisíc kubických metrů obestavěného prostoru.

* Co všechno ze sklepů lidé uvidí?

Prohlídka bude začínat na kraji parku vedle zámecké věže, návštěvníci projdou celé spodní patro a vrchním patrem až k propojovacím chodbám, které kdysi vedly na hrad.

* V jakém příbuzenském vztahu jste s posledním majitelem zámku, Prokopem IV. Lažanským?

Můj dědeček, o dva roky starší než Prokop Lažanský, byl jeho vzdáleným bratrancem.

* Odkud pocházíte?

Z Děčína, kde mám dodnes trvalé bydliště. Rodina má ale kořeny v západních Čechách, zejména v Bukové, odkud pochází. V patnáctém století koupili ves Lažany na Horažďovicku. Odtud vzniklo také příjmení Lažanští z Bukové.

* Vzhledem k vašemu původu je asi skoro povinností mít o celém rodu velký přehled.

Historie je mým největším koníčkem už od základní školy. Na zámku jsem si mohl své sny zhmotnit, na historii si doslova sáhnout. A chyšský zámek je z hlediska délky stavební historie jeden z nejvýznamnějších objektů v západních Čechách. Ta začíná od vladyckého sídla v dvanáctém století přes gotiku a všechny slohy až po novogotiku v devatenáctém století.

* Jenže dvacáté století ovšem bylo pro zámek spíše smutným stoletím, po stavební stránce zvlášť pak jeho druhá polovina.

Náš původní hrad a později třikrát přestavěný zámek přežil husitské bouře, třicetiletou válku, první a druhou světovou válku. Jediné co málem nepřežil, bylo 41 let budovatelského období. Už se nacházel ve stavu stavebně technické havárie. V jednom křídle byly zřícené stropy a některé krovy byly napadeny tak, že hrozila jejich destrukce.

* Zámek, který jste před dvanácti lety s manželkou koupili, byl vašemu předkovi zkonfiskován na základě Benešových dekretů. Jak k tomu došlo?

Poslední majitel zámku Prokop, řečený IV. Lažanský, si vzal v roce 1933 německou šlechtičnu Ingeborg von Königsmark. Ta byla sestřenicí manželky německého ministra zahraničí Joachima von Ribentropa. Zámek Krásný Dvůr byl s příchodem Heydricha zkonfiskován a sloužil jako letní rezidence Ribentropa. Sestřenice se pak navštěvovaly, což po válce velmi vadilo. Prokop měl z obavy o majetek přijmout za války německé občanství, takže byl po válce na základě Benešových dekretů jeho majetek zkonfiskován. Byl to ale člověk mimořádně oblíbený, mnoho Čechů zachránil před koncentrákem.

* Žijí ještě kromě vaší rodiny nějací potomci Lažanských?

Lažanští se po roce 1804 rozdělili do tří větví, manětínské, chyšské a takzvané rakouské. Rakouská větev, ze které pocházím, je jediná, jejíž potomci nevymřeli. Dodnes v Rakousku žijí dva Lažanští, se kterými jsem v kontaktu. A přede dvěma měsíci u nás byly dvě dcery Prokopa Lažanského, které bydlí ve Velké Británii.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Josef Šofra

Plzeňský Prazdroj dokončil rozšíření stávajícího skladu u nové stáčírny v pivovaru Plzeň. Investice za 215 mil. Kč téměř zdvojnásobila kapacitu skladu na více než 16 800 palet hotových výrobků. Zefektivnění dopravy a nakládek zároveň přinese roční úspory 2,4 mil. Kč.

„Reorganizací skladů hotových výrobků v přímé souvislosti s tímto rozšířením jsme získali možnost skladovat navíc dalších 25 000 hl stočeného piva pod střechou,“ říká Pavel Šemík, manažer závodu Plzeňského Prazdroje.

Rozšířený sklad nyní pokrývá plochu 13 400 m2 a má kapacitu 16 827 palet. Nová budova dosahuje výšky 9,8 metru a umožňuje skladování palet naložených pivem ve třech vrstvách nad sebou. Zboží z plného skladu by naplnilo 510 kamionů, které by vytvořily řadu dlouhou více než devět kilometrů. Samotné palety rozprostřené jedna vedle druhé by pokryly plochu o velikosti 7 fotbalových hřišť.

Rychlejší expedice a úspory nákladů

Nový centrální sklad přináší efektivnější systém dopravy a nakládek. Dosud v plzeňském pivovaru fungovalo šest skladů a meziskladů a pět nakládacích míst, rozmístěných po celém areálu pivovaru. „Snížením interních převozů mezi jednotlivými sklady přibližně o 40 % ušetří Prazdroj ročně na pohonných hmotách 2,4 milionu korun,“ doplňuje Pavel Šemík.

Sklad nabízí osm nakládacích míst, takže v závodě nevzniká dopravní chaos ani v době letních špiček, kdy se v pivovaru vystřídá týdně přibližně 700 velkých kamionů a stejný počet malých nákladních aut.

Pivo se ve skladu „neohřeje“ déle než čtyři dny. Výjimku tvoří jen balení určená na export, která jsou vzhledem ke speciálním rozměrům nakládána do přepravních kontejnerů ručně. Například trasa do zámoří je precizně načasovaná včetně dopravy do Hamburku, odkud míří pivo na lodi do zámoří. Proto je exportní pivo ve skladu zpravidla sedm dní.

Součástí skladovacích prostor jsou i zpevněné plochy určené pro uskladnění prázdných sudů a beden o celkové kapacitě více než 17 tisíc palet.

Rozšiřující informace o investicích do rozvoje pivovaru a značek

Hlavní cílem investic do výrobní kapacity pivovaru v Plzni a chuťové stability je posílení exportu Pilsner Urquell a uspokojení rostoucí poptávky ve světě. Vloni vyvezl Prazdroj 846 tisíc hl piva, s 675 tisíci hl se na tom podílel Pilsner Urquell. Meziročně vzrostl export o 7,7 % a Prazdroj zaznamenal rekord ve své 165leté historii.

K rozšiřování výrobní kapacity pivovaru Plzeňský Prazdroj investuje do různých fází výroby (varna Pilsner Urquell, kvašení, dokvašování, filtrace, stáčení, skladování atd.). Kapacita výroby plzeňského pivovaru vzroste z původních 5 060 000 hl ročně na cca 6 160 000 hl za rok. Této kapacity pivovar dosáhl v červnu 2008 po dokončení instalace ležáckých tanků.

Ve fiskálním roce F08 (duben 2007 – březen 2008) Prazdroj investoval do dalšího rozvoje 2,77 mld. Kč, což je druhá nejvyšší částka od vstupu SABMiller do PPAS. Z toho více než 1/3 použil Prazdroj na rozšíření výroby pivovarů a další třetina směřovala na dokončení modernizace obalů.

Od svého vstupu do Plzeňského Prazdroje již SABMiller investoval do rozvoje společnosti a jejích značek více než 14 mld. Kč.

Zdroj: Region Plzeň.cz

Kolem prodeje pivovaru se bohužel objevují nepříjemné tahanice mezi zastupiteli a ty jsou často ke škodě celé věci. Například pře o tom, že zastupitelé nevěděli včas o zájmu pivovaru Holba, který nabízí více než původní zájemce LIF. Nabídka pivovaru Holba ale přišla v první fázi pouze jako dopis, nebyla podrobněji konkretizovaná. To se stalo až později, ale ani při nedávném rozšířeném jednání rady města o nabídkách na koupi pivovaru, kde už se sešlo více nabídek, nebyla nabídka pivovaru tak podrobná jako od společnosti LIF. Ta předložila podrobnou nabídku, dokonce včetně návrhu smluv. To ale neznamená, že by měl mít některý zájemce menší šance. Nakonec zastupitelstvo bude na podzim posuzovat všechny vážné nabídky. A bude muset rozhodnout. Netroufám si vůbec odhadnout, jak to nakonec dopadne. Buď se pivovar prodá, nebo ne. Nechci říci, že mi je jedno, jak to dopadne, ale já osobně jsem připraven na obě varianty. I na tu, že pokud zastupitelé s prodejem pivovaru nebudou souhlasit, nebude už město v tomto volebním období o prodeji pivovaru jednat.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Josef Hlavatý, generální ředitel náchodského pivovaru

Na berounském okrese fungovalo v minulosti kolem dvaceti minipivovarů. Dnes pivo vyrábí pouze Berounský medvěd

Moderní pivovarnictví v Berouně počalo rokem 1871, tradice vaření piva je však spojena již se založením města. Na Berounsku bylo registrováno kolem dvaceti minipivovarů, dnes je jediným fungujícím Rodinný pivovar Berounský medvěd, který za svůj provoz vděčí Václavu Mayerovi, majiteli pivovaru.

Jak se zrodil nápad vybudovat v Berouně pivovar a jaký máte k pivovarnictví vztah?

I když jsem původně z úplně jiného oboru, pivovarnictví mě vždycky lákalo a kolem roku 1991 jsem se o to začal více zajímat. Se svým kamarádem, který je dnes sládkem, jsme na začátku dokonce sami zkoušeli vařit pivo v hrnci… Na ty doby mám velice hezké vzpomínky. V podstatě jsem byl vždycky pivovarským fandou.

Vyrábíte jedenácti a třináctistupňové nefiltrované pivo. Jaký je rozdíl oproti filtrovaným pivům?

Produkujeme jen nefiltrované pivo, které se od ostatních značek liší chutí i složením. Když se napijete nefiltrovaného piva, působí takovou příjemnou sytou chutí. Když naši prapředci říkávali, že je pivo tekutý chléb, bylo na tom leccos pravdy.

Častá otázka žen: Prý se po pivu tloustne. Je to mýtus nebo pravda?

Sám na sobě jsem si vyzkoušel, jak to doopravdy je. Pivo totiž obsahuje velké množství vitamínu B, který je sice velice prospěšný našemu organismu, ale jeho vedlejším účinkem je, že dostanete chuť k jídlu. Netloustnete tedy po pivu, ale po tom, co si k tomuto nápoji přikusujete. Samozřejmě pivo určitou energetickou hodnotu má, ale abyste ztloustli, museli byste pivo pít ve velkém množství.

Jaké máte plány s pivovarem do budoucna? Máme očekávat nějaké novinky?

Víte, já jsem takovým jakoby patriotem. Tak jako jsem v Berouně jsem obnovil značku Berounského medvěda, mám nyní myšlenky o obnovení tradice vaření piva v suchomastském pivovaru, kde momentálně funguje jen sladovna. Rád bych v budoucnu pojmenoval jedno pivo po panu Marešovi, bývalém majiteli pivovaru v Suchomastech.

Budete se i nadále věnovat výrobě pouze piva? Nepřemýšlíte i o něčem jiném?

Je pravda, že mám teď takový nápad založení likérky, kde bychom vyráběli vlastní likéry. Už máme vyzkoušených přibližně pět druhů nových likérů a myslím, že by to za pokus jistě stálo.

Video zde...

Zdroj: Berounský deník.cz | Autor: Dagmar Kratochvílová

Pivovarská restaurace, pivnice a také minipivovar, kde by návštěvníci mohli sledovat ukázky výroby piva, by měly začít v roce 2009 vznikat v areálu znojemského pivovaru Hostan. Počítá s tím revitalizační plán majitelů.

Svoji tvář by měl změnit i znojemský hrad. Má zde vzniknout zázemí pro pořádání konferencí a různých setkání ve Znojmě. V objektu pivovaru by měl vzniknout i prostor pro ubytování.

"Počítá se i s umístěním expozice o pivovarské historii. Dobová architektura budovy a celý kolorit stavby jsou k tomu ideální," řekla mluvčí společnosti Starobrno Kateřina Eliášová.

Změna by se ale měla týkat jen části areálu. "Nejedná se o přebudování stávajícího pivovaru, ale o rekonstrukci a nové zprovoznění jeho horní třetiny, kde dříve byla stáčírna lahví," upřesnila Eliášová.

Spolupráce města s majiteli pivovaru

Výroba sudového piva by tak měla ve Znojmě zůstat zachována. V loňském roce pivovar vyprodukoval zhruba sto devadesát tisíc hektolitrů. Podle Eliášové je o něj velký zájem, stejně jako o limonádu, která se ve Znojmě vyrábí. V posledních letech ale produkce piva klesala.

Majitelé pivovaru spolupracují i se znojemskou radnicí. Ta již hledá nové využití pro areál přilehlého hradu. Město zvažuje možnost otevřít památku především kongresové turistice.

Mimo hlavní sezonu by tak pro tyto účely mohl být využit i sál předků a císařský sál. Pro konference a sympozia by mohl sloužit i současný ateliér a deset dalších místností v prvním patře hradu.

Podle znojemského místostarosty Mariana Keremidského město spolu s majitelem pivovaru chtějí vytvořit obecně prospěšnou společnost.

Město hodlá s majitelem pivovaru vytvořit obecně prospěšnou společnost. "Bude tak pro nás jednodušší čerpat dotace například z fondů Evropské unie," řekl. Kdy by k přípravě hradu na jeho novou funkci mělo dojít, ale zatím nechce předjímat. V nejbližších letech památka potřebuje zhruba sedmi set tisícovou investici na zajištění akutních oprav. "Dalších až dvanáct milionů bude potřeba na výměnu dožívajících konstrukcí a střešního pláště," dodal Keremidský.

Kongresy a různá firemní setkání jsou podle odborníků jednou z možností, jak do města přilákat turisty i mimo hlavní sezonu. Znojmu zatím chybí kvalitní reprezentační prostory a ubytování. V pivovaru by mělo být zhruba deset až dvacet pokojů. Město se podle Keremidského bude snažit majitele přesvědčit, aby kapacitu lůžek zvětšil.

Zdroj: Znojemský deník

Hospoda Kozlovna slavnostně zahájila provoz v centru Havlíčkova Brodu. V originálních prostorách se může usadit až 150 lidí, letní zahrádce pak 40 lidí, vychutnávat široký sortiment čepovaného piva a vybírat z tradiční minutkové kuchyně nejrůznější pivní pochutiny.

„Interiér havlíčkobrodské Kozlovny dbá zejména na detaily. Hosté zde mohou posedět na originálních židličkách u stolů s kopýtky, bar zdobí reliéf s kozlím motivem, světla na stěnách mají tvary půllitrů a majestátně působící socha kozla jako by dohlížela na veškeré dění uvnitř. K úpravám bylo využito dřevo, kov, mosaz a přírodní barvy, jako je béžová a terakota, což přispívá k navození příjemné a útulné atmosféry“, informoval Tomáš Vrána z tiskového servisu projektu Kozlovna.

V hospodě mohou hosté sledovat televisní přenosy na velkoplošných obrazovkách a současně nebudou rušit další, kteří budou hrát šipky či kulečník.

V Kozlovnách je pro náštěvníky připraven široký výběr čepovaného Velkopopovického Kozla: Velkopopovický Kozel 11° Medium a Premium (ležáky) a Velkopopovický Kozel Černý. Speciální sortiment jídel a chuťovek k pivu vychází z tradiční národní i regionální české kuchyně a přináší její moderní varianty.

"Testovací Kozlovna v Bystřici nad Pernštejnem, která byla otevřena v květnu loňského roku, se těší veliké oblibě, proto chceme tento koncept rozjet naplno. Věřím, že havlíčkobrodská Kozlovna bude v úspěchu pokračovat," uvedl Luděk Baumruk, manažer značky Velkopopovický Kozel, a dodává: "Pivovar Velkopopovický Kozel patří mezi nejdynamičtěji se rozvíjející pivovary v České republice i na celém světě. Byla by škoda, kdyby si zákazníci nemohli vychutnat Velkopopovického Kozla v originálních hospodách."

Zdroj a foto: Regionalist.cz | Autor: Eva Šinkovská

Zámecký park v Chyši se dnes večer promění v dějiště rokového koncertu. Ve 20 hodin tady odstartuje velká revivalová show s názvem The Beatles Night, jejíž hlavní hvězdou bude košická kapela The Backwards. Na scéně působí od roku 1995 a po původní tvorbě se členové rozhodli, že se budou věnovat hudbě své nejoblíbenější skupiny, tedy The Beatles. V roce 1998 tito slovenští hoši vyhráli Světový Beatfest v New Yorku, a nechali tak za sebou konkurenci třiceti šesti kapel z celého světa. Po pěti letech toto vítězství úspěšně obhájili. Jako předkapely se představí Jam & Bazar, kteří zahrají písně legendárních kapel, jako ABBA nebo třeba Boney M. Na vystoupení budou vypraveny zvláštní spoje z Karlových Varů, Sokolova a Chebu. Vstupné na koncert stojí 250 korun.

Zámek láká k prohlídce Pokud by diváci toužili spojit koncert s prohlídkou zámku, musí v pátek počítat s omezením jeho provozu. Úplně o ni ale nepřijdou. Zámek bude otevřen do 15. hodiny. Prohlídky budou v tento den probíhat po třiceti minutách a poslední začne ve 14 hodin.

Velkým lákadlem by se pro návštěvníky mohl stát chyšský pivovar, který vaří zdejší pivo podle staročeských receptur s použitím českých a moravských sladů a žateckého chmele. Chyšské pivo není filtrované a pasterizované a také neobsahuje chemické přídavky.

Prohlídková trasa zámku má tři části a návštěvníci si mohou prohlédnout zámecké interiéry, sklepení a expozici věnovanou pobytu Karla Čapka v roce 1917. Interiéry nabídnou podívanou na zrekonstruované sály, které jsou vybaveny převážně barokním zařízením. Zámecké sklepení zase reprezentuje nejstarší část zámku a jeho prohlídka je doplněna o zajímavosti z historie objektu. Expozice Karla Čapka ukazuje odraz jeho pobytu v Chyši a na Karlovarsku, který se promítl do jeho literární tvorby.

Zámecký park zase nabízí příklad krajinářské architektury z poloviny 19. století. Návštěvníci zde najdou například čtyři sta let starou lípu. Nejstarší historické zprávy o Chyši pocházejí z druhé poloviny 12. století.

Vstupné na zámek je pro dospělé 50, pro studenty, důchodce a držitele karty ZTP 40, děti od 6 do 15 let zaplatí 30 korun.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jana Plechatá

Kým za prvých sedem mesiacov roku 2007 v Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne vyexpedovali 96 631 hektolitrov (hl) piva, za rovnaké obdobie roku 2008 to bolo až 126 274 hektolitrov. STEIGER za obdobie január až júl 2008 zaznamenal 31-percentné medziročné zvýšenie výstavu piva (predanej produkcie), čo je absolútne najväčší nárast spomedzi všetkých slovenských pivovarov. Celkovo vyrobili za 7.mesiacov slovenské pivovary 2,167 mil. hl piva, čo predstavuje medziročný pokles o 5 percent.

Vystaveným pivom si STEIGER udržiava stabilné tretie miesto medzi pivovarmi na Slovensku, keď pred ním sú veľké pivovarnícke skupiny Heineken Slovensko, a.s. (1,1604 mil. hl za 7.mesiacov 2008) a Pivovary Topvar, a.s. (840 172 hl). Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

"Napriek medziročnému nárastu, s vývojom predaja nie sme celkom spokojní. Leto je pre všetky pivovary obdobím žní a tohtoročný nepriaznivý priebeh letného počasia nám, aj väčšine ostatných pivovarov, ubral z očakávaného predaja. Striedanie daždivých dní a tropických horúčav negatívne ovplyvnilo predaj piva. V daždivých dňoch ľudia nenavštevujú kúpaliská a bufety pri vode, ktoré v lete tvoria značnú časť predaja. Horúčavy nad 30 stupňov zas spôsobujú, že ľudia prudko znižujú konzumáciu nápojov s obsahom alkoholu, pretože im to nerobí dobre. Na odbyt sice vtedy idú nealkoholické a nízkostupňové pivá, ale to výpadok predaja ležiakov nenahradí. Ideálne pivárske počasie predstavuje 28 C v tieni a polojasno", konštatoval J.Vysloužil.

Dodal, že STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo štyroch percent za 7 mesiacov roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných necelých 6 percent. Medziročný nárast výstavu

piva bol akcelerovaný aj varením fľaškového Steinu. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pre vývoj tržieb a ekonomiku spoločnosti je dôležitý fakt, že pivovar predáva na slovenskom trhu aj české importované značky Zubr a Budvar. Nezanedbateľný je aj predaj sudových limonád, predovšetkým vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly.

STEIGER v tomto roku v rámci rebrandingu zmenil svoju pivnú pečať, v ktorej sa objavili dve jašteričky a pivovarský pozdrav DAJ BOH ŠŤASTIA v latinčine. Výraznou zmenou jednej z hlavných grafických charakteristík pivovaru chce jeho vedenie demonštrovať spätosť s legendou o nájdení zlatej a striebornej rudnej žily Spitaler a slávnou baníckou históriou Štiavnických vrchov. Túto zmenu podporil pivovar jednou z najväčších marketingových kampaní vo svojej histórii. Zlatým klincom kampane bolo turné legendárnej skupiny OLYMPIC v deviatich slovenských mestách.

Veľkú technickú zmenu priniesla inštalácia novej stáčacej linky od nemeckej firmy Krones. Zvýšila sa tým produkcia fľaškového piva o 10.000 fliaš za hodinu. Kapacita linky je 26.000 fliaš za hodinu a vyžiadala si investície vo výške 45 miliónov Sk. Ďalších 10 miliónov stáli stavebné práce. Celkové investície STEIGRA dosiahnu v roku 2008 viac ako 80 miliónov Sk.

Vyhniansky pivovar patrí medzi najstaršie spoločnosti na Slovensku a nadväzuje na tradíciu varenia piva, ktorú začali mnísi vo Vyhniach v roku 1473. K jeho prednostiam patria kvalitná voda prameniaca v Štiavnických horách a najmä klasický spôsob výroby piva, za pomoci modernej technológie. Proces varenia prebieha od roku 2004 v novej, počítačmi riadenej varni. Pivovar STEIGER, a.s. Vyhne je najväčším z malých slovenských pivovarov. Vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001, v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 2,6 mil. Sk a zamestnáva cca 200 pracovníkov. Nová filozofia dôrazu na kvalitu prišla s nástupom nového manažmentu, ktorý nastúpil po zmene vlastníckych pomerov v roku 2006. Väčšinovým akcionárom v pivovare STEIGER Vyhne je od júla 2006 investičná finančná spoločnosť Endemit Londýn. Menšinovým akcionárom STEIGRA sa vtedy stala moravská pivovarnícka skupina PMS, ktorej prínos je predovšetkým v oblasti know-how a ktorá presadzuje tradičnú českú pivovarnícku školu.

Zdroj: Tisková zpráva Steigra Vyhne

Aktuální celoplošná televizní reklama na pivo Březňák rozvířila mezi znalci debaty o postavě pana Cibicha, muže z etikety. Kdo to vlastně byl, když je mu prokazována taková úcta?

Victor Cibich se narodil 11. prosince 1856 v Hustopečích u Brna. Jeho vzdělání není známo, celý život byl zřejmě drážním úředníkem, díky čemuž se často stěhoval. Oženil se roku 1884 v Praze s Auguste Bunzelovou, se kterou měl dva syny, Bruna a Paula. Ve Velkém Březně se Cibichovi trvale usadili 12. března 1891. Bydleli v prostorném bytě v budově nádraží. V roce 1901 byl Victor Cibich kontrolorem soukromé rakouské severozápadní dráhy. O šest let později zažádal u obce Velké Březno o udělení domovského práva. V protokolu následného jednání obecního výboru je poprvé zaznamenána jeho funkce přednosty stanice Velké Březno.

Victor Cibich byl proslulý svou láskou k pivu Březňák nejen ve Velkém Březně, ale i okolí. V roce 1906 ho proto oslovila správní rada s nabídkou stát se tváří piva Březňák a Cibich rád souhlasil. Jeho portrét se od té doby objevoval na etiketách, reklamních cedulích, inzertních a propagačních materiálech všeho druhu. Jako protihodnotu dostal doživotní rentu 30 piv týdně, kterou si vychutnával v restauraci Tivoli ve Velkém Březně.

Pan Cibich zemřel v 59 letech. Záznam o jeho pohřbu vypovídá o jeho postavení ve společnosti a oblíbenosti. Na hřbitov ve Valtířově, kde má svůj hrob dodnes, se s ním přišli rozloučit členové hraběcí rodiny Chotků, úředníci a zřízenci státních drah, představitelé a členové místních spolků a korporací.

U příležitosti stého výročí ochranné známky s panem Cibichem se konala v Ústí nad Labem dvoudenní konference na téma „Muž, který dal pivu tvář“, na které se sešlo na čtyřicet historiků ze čtyř zemí Evropy. Přednášky pak byly vydány ve sborníku „Pivo lepších časů“. U stejné příležitosti byl nákladem pivovaru obnoven zapomenutý hrob Victora Cibicha na hřbitově ve Valtířově osazením epitafní desky. Současně bylo oficiálně pozměněno jméno muže z etikety, které bylo do té doby nesprávně známo jako pan Zippich, k čemuž přispěl patrně nepřesný fonetický přepis. O panu Cibichovi se rozepisuje také Martin Krsek ve své knize Šedesát ústeckých NEJ, jako o nejznámějším českém pivaři na světě.

Dokladem úspěšnosti motivu pana přednosty stanice je fakt, že postupem času používaly a stále používají Cibichův portrét na svých etiketách pivovary v Itálii, USA, Kostarice, Uruguayi, Rumunsku, Francii nebo ve Vietnamu – samozřejmě bez souhlasu mateřského velkobřezenského pivovaru.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Video: YouTube.com

Společně s dalšími osmi porotci zvolil Josef Tolar, sládek a výrobně technický ředitel Budějovického Budvaru, na festivalu "Great British Beer Festival (GBBF)" nejlepší pivo Velké Británie, který pořádá spotřebitelská organizace CAMRA. Z více než dvou tisíc značek, které se celkově přihlásily do soutěže, zvítězila Alton´s Pride z hrabství Hampshire. Vítěze český sládek volil mimo jiné s členem britského parlamentu či odborným redaktorem britské televize BBC.

"Vítězné pivo bylo mým favoritem. Je to zlatohnědé pivo velice čisté chuti se zakouřeným nádechem. Obsahuje asi 3,8 procenta alkoholu a musím říci, že se velice příjemně pilo. Jsem přesvědčen, že zvítězilo nejzajímavější pivo, které přesvědčilo prakticky všechny porotce," uvedl k vítěznému pivu Tolar.

Britský způsob hodnocení při pivních soutěžích je odlišný od toho českého, kdy se hodnotí například plnost či hořkost. Kromě klasického anonymního hodnocení, kdy porotci jednotlivé vzorky bodují ve čtyřech kategoriích - chuť, vůně, vzhled a dojem - jsou piva hodnocena i v diskusi mezi porotci a na jejím základě je určen vítěz.

"Bylo to velice působivé a pro mě, jako Čecha, i nezvyklé. Je to takový systém dle anglického práva, kde se o všem debatuje. Kromě bodového hodnocení porotci o jednotlivých pivech diskutují a až na základě této diskuse a vzájemného přesvědčování vzejde vítěz. Debata byla místy velmi bouřlivá, zvláště v ní vynikal právě redaktor BBC, který ale, stejně jako všichni členové poroty včetně poslance britského parlamentu, pivu opravdu rozuměl. Myslím, že je to velice spravedlivé a tímto způsobem lze odpovědně zvolit nejlepší pivo i mezi naprosto rozdílnými typy piv, jako tomu bylo na této soutěži," vysvětlil Tolar.

V modelu soutěže na GBBF jsou totiž ve finálovém kole hodnocena piva velice odlišných typů, která se do závěrečného klání kvalifikuji vítězstvím v šesti pivních kategoriích: Bitter, Best Bitter, Dark & Light Mild, Golden Ale, Speciality Ale a Strong Bitter. Na GBBF se v nich utkalo 73 značek, které hodnotilo 33 porotců. Ti určili vítěze jednotlivých kategorií a poslali je tak před hlavní porotu, která rozhodla o celkovém vítězi. K šesti vítězům je pak automaticky přiřazen vítěz soutěže o zimní speciál, která se koná v zimním období.

"Britský pivní trh je v porovnání s naším velice rozmanitý a nabízí opravdu širokou nabídku různých druhů piv. Tomu odpovídá i rozsah soutěže a kategorií. Posledních sedm piv je pak hodnoceno bez jakýchkoli rozdílů a záleží na tom, jak pivo dokáže porotce zaujmout. Myslím, že je to takový spotřebitelský výsledek. Ale rozhodně se nedomnívám, že by hodnocení bylo laické. Britové jako národ jsou velkými znalci piva a porotci jsou mistři svého řemesla. Velmi si vážím toho, že jsem mohl být členem této poroty," podotkl Tolar.

Kromě soutěže o nejlepší pivo byla součástí GBBF dražba různých předmětů, jejíž výtěžek je tradičně určený na charitativní účely. Vrcholem této soutěže pak byla dražba nazvaná "Brewer for a Day", tedy možnost stát se na jeden den sládkem vybraného pivovaru. Pro letošní rok byl cenou jeden den v roli sládka v Budějovickém Budvar. Značka Budweiser Budvar je ve Velké Británii dlouhodobě jednou z nejpopulárnějších importovaných značek, a proto byl o možnost vařit zde jeden den pivo velký zájem. Vítězem se nakonec stal sedmdesátiletý Ian Dobson, jeden ze zakladatelů sdružení CAMRA a v období 90. let i jeho předseda. V dražbě zvítězil nejvyšší nabídkou v historii GBBF, když za roli sládka pro jeden den nabídl 1250 anglických liber, tedy téměř 39 tisíc korun.

"Měl jsem velkou radost, když jsem od naší královny dostal Řád britského impéria, ale možnost být sládkem v Budějovickém Budvaru toto ocenění zastiňuje. Řídit výrobu v jednom z nejikoničtějších pivovarů Evropy, byť jen na pár hodin, je splněním mých snů," řekl ke svému vítězství Ian Dobson. Ten má k Budějovickému Budvaru dlouholetý vztah. Poprvé jej navštívil před rokem 1989 a podle jeho slov byl tehdy motivován hlavně snahou vyzkoušet dobré pivo.

Pro Dobsona je v pivovaru připraven náročný program, který mu poskytne komplexní představu o náplni činnosti sládka v Budějovickém Budvaru. Vítězstvím získá přístup na všechna místa, která sládek v průběhu jednoho pracovního dne při své práci navštíví. Ve výrobě bude s Tolarem přebírat suroviny pro výrobu piva či testovat jednotlivé fáze procesu vaření piva. V průběhu dne pak společně naplánují výrobu Budějovického Budvaru pro další období nebo zkontrolují průběh stavebních prací a budou jednat se stavebními dodavateli. Kromě návštěvy v pivovaru je pro Iana Dobsona připraven jednodenní pobyt v Praze a v Českém Krumlově.

"Mám opravdu radost, že vítězem je právě Ian, který má k Budějovickému Budvaru dlouholetý vztah. Chceme mu připravit opravdu realistickou zkušenost, a proto spolu začneme hned v šest hodin ráno," dodal s úsměvem Tolar.

Zdroj: WebReporter.cz | Autor: Barbora Bělinová

Malý, ale známý březnický pivovar Herold změnil majitele. Po amerických investičních fondech vstoupil do firmy tuzemský majitel - pražská investiční a konzultační společnost Ballena podnikatele Marka Šoltése.

Američany ovládaná společnost Pivovar Herold Breznice Holdings USA prodala Herolda po třech letech svého působení.

Na půl plynu

Podle informací HN je důvodem ekonomická situace pivovaru, který je už několik let ve ztrátě a vyrábí přes 14 tisíc hektolitrů ročně - tedy ani ne polovinu toho, jakou má kapacitu.

Američané prodali březnický pivovar se značkami, jako je Herold, Bastard, Porter či Kameňák. Pivovar sice vyváží podstatnou část své produkce do zahraničí, především USA, Anglie a Finska, ale na domácím trhu a ve svém regionu byly jeho speciály k vidění a k ochutnání stále méně. Klesaly i prodeje v síti obchodních řetězců.

Nový vlastník chce vybudovat silnou regionální značku, obnovit českou distribuční síť i některé chátrající objekty.

"Obchodní politika orientovaná na vývoz do Spojených států amerických a Velké Británie byla díky neustálému posilování kurzu české koruny pro malý pivovar neudržitelná," vyjádřil se včera nový ředitel Miroslav Abrahám, který vystřídal na tomto postu Američana Davida Porteouse. Prodeje piva podle ředitele Abraháma klesaly i přesto, že pivovar vybudoval v minulých letech v devíti státech USA síť šedesáti odběratelů. Cenu za pivovar firmy tají.

"Herold je vynikající pivo. Ale tím, že využívá jen menší část své kapacity, se výrobní náklady prodražují," vyjádřil se nedávno pro HN Karel Košař, ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS), pod který Herold až do privatizace v roce 1997 patřil.

Bývalý ředitel pivovaru David Porteous od počátku sázel na tradiční českou technologii a pivo, zejména speciální značky, které vyhrávají nejednu degustační soutěž. A odmítal prodávat doma i v cizině lacino. Tradiční česká kvalita má být podle něj k mání za odpovídající cenu. "Levné pivo si může zákazník koupit kdekoliv," tvrdil Porteous.

Vlastnické rošády

Před společností Pivovar Herold Breznice Holdings USA patřil pivovar Američanovi Charlesi Corrymu, jenž má stejně jako Porteous českou manželku a který Herolda v roce 1997 koupil od VÚPS.

Dva roky před Corrym řídil pivovar na základě pronájmu Kazach Alexej Samik a jeho firma S-Progres.

Prodej březnického Heroldu je další z několika změn vlastníků tuzemských pivovarů, ke kterým došlo v poslední době.

Poté, co světová pivovarnická čtyřka Heineken loni koupila Královský pivovar Krušovice a letos k němu přidala i Zlatopramen a další značky ze skupiny Drinks Union, následovaly další vlastnické rošády.

Česká společnost K Brewery rozšířila počet ovládaných pivovarů o další značky - o protivínský Platan, jihlavského Ježka nebo Klášter Hradiště.

O prodeji svého pivovaru jedná i město Náchod.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr