Senát Okresného súdu v Banskej Bystrici dnes prijal obžalobu na pivovarníka Pavla Č. Prokurátor Úradu špeciálnej prokuratúry ho žaluje za neodvedenie dane vo výške takmer 95 miliónov korún. Hlavné pojednávanie sudkyňa vytýčila na koniec

Podľa obžaloby Pavel Č. ako konateľ spoločnosti Pivovar Urpín Slovenská Ľupča spáchal pokračujúce trestné činy neodvedenia a nezaplatenia dane a poistného. V rokoch 2001 až 2003 neodviedol a nezaplatil dane vo výške takmer 95 miliónov korún, hoci na účtoch spoločnosti mal dostatok peňazí. Pivovarník neodviedol preddavky na daň z vyplatených miezd zamestnancov, daň z pridanej hodnoty z piva a cestnú daň.

Obhajoba namietala, že vo veci nie je príslušný špeciálny prokurátor. Ten však predložil súdu písomné rozhodnutie generálneho prokurátora, ktorý určil, že v tejto trestnej veci bude vykonávať dozor Úrad špeciálnej prokuratúry.

Zdroj: SME.sk

Českobudějovické Masné krámy mají za sebou půl roku fungování v novém hávu. Po pětileté pauze se zrekonstruovaná pivnice otevřela hostům loni na Mikuláše a zástupci jejího provozovatele, Budějovického Budvaru, jsou spokojeni.

Původní plány před otevřením počítaly s tím, že se v Masných krámech ročně vytočí 1500 až 2000 hektolitrů piva. Bude to ale zřejmě víc, řekl ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček: "Předpoklady budou určitě překročeny. Restaurací, které měsíčně vytočí 160 až 200 hektolitrů piva, v České republice moc není."

Do zmodernizované pivnice, která je jedním ze symbolů města, si podle generálního ředitele Budvaru Jiřího Bočka našli znovu cestu nejen turisté, ale především místní: "Velmi nás potěšilo, že předevší budějovičtí konzumenti se do Masných krámů vrátili. Masné krámy se našly svou klientelu a to, že vlastně jsou trvale obsazeny, je dobrá zpráva pro provozovatele."

Zdroj: Rozhlas.cz

Pivovarské muzeum připravilo na letošní turistickou sezonu pro návštěvníky Plzně i Plzeňany výstavu o historii pohostinství.

V prostorách Pivovarského muzea a ve vybraných plzeňských hospodách a restauracích bude od 17. 6. do 31. 10. k vidění výstava, mapující historii plzeňských pohostinství, která je bohatě doprovozena fotografiemi a pohlednicemi, vybraných z kolekce Západočeského muzea, z několika soukromých sbírek a samozřejmě ze sbírek Pivovarského muzea v Plzni. Historické fotografie zachycují plzeňské hospody, hotely a restaurace v různých časových obdobích. Součástí vernisáže výstavy bude i a unikátní formanská jízda centrem Plzně. K výstavě se tematicky pojí první odborná konference na téma historie pohostinství. Výstava nazvaná Jak dlouho se točí, aneb historie pohostinství v Plzni představí na historických pohlednicích a fotografiích to nejlepší z unikátních záběrů věhlasných či naopak již zapomenutých hospod a restaurací v Plzni. Aby oslovila co nejširší okruh zájemců, překročí výstava i práh Pivovarského muzea a zamíří do vybraných hospod – Na Parkánu, U Salzmannů, Centrálu a U Morávků. Během vernisáže budou části výstavy do těchto hospod rozvezeny formanskou jízdou. Komentovaná prohlídka hospod s ochutnávkami Doprovodný program obsahuje pravidelné komentované prohlídky výstavy i vybraných plzeňských hospod. Akce se bude konat každý pátek od 17 hodin počínaje 20. červnem. Účastníci projdou společně s historikem Pivovarského muzea nejen samotnou výstavu, ale i část centra Plzně a seznámí se s bohatou historií mnohde dosud provozovaných podniků, ale také s již zaniklými hostinci, hotely či hospůdkami. Na cestě čekají účastníky celkem tři ochutnávky piva. Výhodou je rezervace na telefonu Pivovarského muzea 377224955. Pivovarské muzeum pořádá konferenci o historii pohostinství Téma minulosti slavných českých hospod a pohostinství budou diskutovat také odborníci na konferenci pořádané Pivovarským muzeem a Plzeňským Prazdrojem ve dnech od 17. do 18. června. Odborná konference nazvaná Z historie zlatavého moku je prvním vědeckým počinem zaměřeným na historii pohostinství v Čechách. „Historií pohostinství se v Česku zabývá řada badatelů, na konferenční scéně ale vědecké debaty na toto téma neprobíhaly. Odborníci proto volali po širším fóru, kde by mohli prodiskutovat svoje poznatky. Proto jsme se rozhodli uspořádat první ročník konferenčního cyklu. V dalších letech bychom se chtěli zaměřit na další témata z bohaté historie piva a pohostinství,“ vysvětluje Jiří Hána z Pivovarského muzea v Plzni. První ročník konferenčního cyklu Z historie zlatavého moku, který se rozhodlo uspořádat Pivovarské muzeum v Plzni za podpory společnosti Plzeňský Prazdroj a.s., přichází s poměrně širokým tématickým zaměřením – Historie hostinské živnosti v Českých zemích. Mezi tématické okruhy bude patřit také téma sociální struktury hostinských a restauratérů, nebo porovnání krčem, restaurací a hotelů ve městech a na venkově. Na konferenci zazní také referáty o dodavatelsko odběratelských vztazích v minulosti a o historii stolování.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz

Poplašná zpráva o tom, že se chystá uzavření kutnohorského pivovaru se nyní objevila v jednom z úzce zaměřených médií. Deník tedy pátral po pravdivosti této zprávy přímo u zdroje.

Kutnohorští pivaři a milovníci Dačického byli velmi překvapení, když jsme zjišťovali, jestli tuší něco o zrušení pivovaru. „Co bychom potom pili?“ zhrozil se jeden z nich.

A aby bylo dohadům konec, vydali jsme se přímo ke zdroji nejen piva, ale především informací. „Ono se toho poslední dobou na toto téma hodně namluví,“ předeslal ředitel a sládek kutnohorského pivovaru Jan Hejra. Podle jeho slov se již setkali s tím, že podobné „ověřené“ zprávy rozšiřují zástupci konkurenčních výrobců piva. „Nic takového se nekoná a konat nebude,“ vyvrátil zprávu Jan Hejra.

Místo avizovaného útlumu jedou na plné obrátky. Během letních měsíců nabírají dokonce brigádníky. „Musíme umožnit našim zaměstnancům trochu si v rámci dovolené odpočinout. Vždyť někteří pracují celý rok při zimní teplotě plus dva stupně Celsia,“ dodal ředitel s tím, že právě letní období představuje obecně pro pivovary zatěžkávací zkoušku jak zaměstnanců, tak celé výroby. „Vzhledem ke kapacitám a množství připravovaného piva nemusí mít lidé obavy. Z pivovaru vždy odchází oblíbené pivečko v prvotřídní kvalitě,“ uklidnil konzumenty Dačického Jan Hejra. Už nyní tak například speciály připravované pro podzimní a vánoční trh leží ve sklepích a další se budou vařit v nejbližší době.

To, že opravdu nekončí, potvrdily i jejich plány na zvýšení kapacity přetlačných tanků na filtrované pivo nebo na novou sanitační stanici pro studené provozy. „Minulý měsíc jsme dělali rozsáhlé opravy na stáčírně lahví, abychom vkročili do sezony připraveni,“ dodal ředitel.

Veřejnost určitě nepřijde zkrátka. Koncem srpna čeká na zájemce akce nazvaná „Divadlo v pivovaru“. Jde o originální prohlídku pivovaru s historickým nádechem v podání profesionálních herců. „Nechte překvapit,“ zakončil ředitel Hejra.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Jitka Pokorná

Chystaný prodej pivovaru v Náchodě rozděluje tamní zastupitele. Patrioti by jej nejradši nechali městu, ale pragmatici tvrdí, že ve složité situaci na pivovarnickém trhu je lepší se podniku vzdát za dobrou cenu.

Pro prodej pivovaru investiční společnosti LIF už v úterý zvedlo ruku sedm radních z devíti. Zastupitelé o tom rozhodnou koncem června. „Je možné získat strategického partnera, nebo jít cestou úspor, což neotvírá budoucnost. Nebo město může doufat, že vývoj bude dobrý,“ vypočítává varianty generální ředitel Pivovaru Náchod a člen představenstva Josef Hlavatý.

Prodeji pivovaru přejí v radniční koalici občanští demokraté a sdružení SOS. Vypadá to, že mezi zastupiteli mohou prodej protlačit spolu s jediným hlasem odjinud. „Jako opozice jsme neměli žádné informace, prodej se objevil zničeho nic. Rozhodneme se příští týden,“ řekl k hlasování sociální demokrat Jan Birke.

Za poslední rok se zajímalo o koupi pivovaru asi osm firem. Česká investiční společnost LIF, jíž už patří třeba pivovar Svijany, nabídla městu 135 milionů korun. Z nich se splatí přístavba hotelu U Beránka za 45 milionů. Investor by podle Hlavatého přejal i další závazky pivovaru ve výši kolem 80 milionů korun. „Signalizují, že jim jde o dlouhodobou investici. Rozvíjela by se dál výroba v Náchodě, značka Primátor i nealkoholické nápoje,“ míní Hlavatý. Podle něj by se pivovar dostal do poměrně velké skupiny, vlastněné LIF a K Brewery, takže by mohl na trhu snáz obstát.

Pivovar má za sebou osm let v zisku, během patnácti let investoval do zařízení 300 milionů korun. Vloni dosáhl tržeb přes 180 milionů korun při výstavu 133 tisíc hektolitrů piva. Město z něj nikdy nečerpalo dividendy, ale před třemi lety pro něj pivovar podnikl přístavbu hotelu, jejž také provozuje. Všechen zisk pivovaru z posledních let ve výši statisíc korun spotřebovává prodělečný Beránek, letos však pivovar zřejmě žádný zisk nevytvoří.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Štěpánka Tůmová

Koupel v pivní pěně a vdechování aroma pivních kvasnic pro zájemce chystá pivovar Černá Hora. Ještě letos chce v jihomoravské obci s necelými dvěma tisíci obyvatel začít stavět multifunkční komplex za víc než 105 milionů korun. Jeho součástí budou i pivní lázně.foto: HiProject

"Máme zde překrásný region, bohužel ale nemá téměř žádnou infrastrukturu. Jezdí k nám celé zájezdy návštěvníků a doposud jsme pro ně neměli zázemí. Proto jsme se rozhodli postavit čtyřhvězdičkový Hotelu Sladovna i s konferenčním sálem a kompletním vybavením relaxačního pivního wellness centra," vysvětlil majitel černohorského pivovaru Jiří Fusek.

Třípodlažní hotel s téměř stovkou lůžek, nabídne konferenční sál pro víc než 140 posluchačů, v podzemí dvanáctimetrový bazén, saunu, prostory pro kosmetické a tělové ošetření, regenerační svalové centrum, endermologické centrum. Návštěvníci budou moci využít i fitness, bowling či snídaňovou místnost.

Pivovar chce postavit i nové kryté parkoviště se 40 místy a spojovací koridor k hotelu. "V centru budou i speciální kádě pro pivní koupele ve směsi z bylin a pivních kvasinek, které mají výborný vliv na pleť a regeneraci. Chystáme také pivovarské muzeum s interaktivní ukázkou vaření piva tradiční technikou," plánuje Fusek.

Na stavbu černohorští pivovarníci dostali peníze z Evropské unie. Projekt, je hotový, čeká se jen na smlouvu kvůli dotaci. "Z takzvaného regionálního operačního programu se nám podařilo získat 50 milionů korun," potvrdil Hubert Adámek z pivovaru.

Hotovo by místní chtěli mít do konce příštího roku. Turisté by se pak ve čtyřhvězdičkovém hotelu měli ubytovávat podle Fuska za "venkovské ceny". "Cena za jedno lůžko a noc by měla být mezi 1200 až 1400 korunami, při delším pobytu levněji. To je jen zlomek toho, co se platí jinde," tvrdí Fusek.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Pavla Komárková | Foto: HiProject

Žhavou novinku připravil v uplynulém roce na trh Pivovar Černá Hora. Jedná se o samochladicí sudy CoolKeg, do kterých Černohorští stáčí pivo Páter. „Autorem technologie je německá společnost Cool-System, od které jsme zatím zakoupili padesát sudů. Jejich obsah je patnáct a půl litru. Podle zájmu se nebráníme pořízení dalších,“ prozradil Hubert Adámek z oddělení marketingu černohorského pivovaru. Podle jeho slov mají tyto sudy hned několik výhod. Například nepotřebují výčepní zařízení, zájemci také ušetří za zapůjčení chladicího aparátu, protože pivo v nich zůstane v optimální teplotě až dvanáct hodin. „Snad jedinou nevýhodu vidím v tom, že záloha bude přece jen o něco vyšší než u klasických sudů. Jeho pořizovací hodnota je totiž vyšší.

Samotný systém celého zařízení funguje tak, že po odblokování páčky na víku sudu a spuštění reakce se ochladí voda a chladicí efekt se přenese do mezistěny na přírodní kamen zeolit. Ten zmrzne a během půl hodiny ochladí pivo uvnitř. Po vyprázdnění a před novým naplněním se sud uloží do speciální pece, ve které se zahřeje na čtyři sta stupňů, voda z kamene se vypaří a vrátí se zpět do zásobníku. „Samotná obsluha je velmi jednoduchá. Sud nevyžaduje žádná přídavná zařízení, příslušenství tvoří pouze opakovaně použitelná výčepní sada,“ říká Adámek.

Zdroj: Zrcadlo.nrt blanenska a boskovicka

Ústecký Březňák ocenili znalci na 12. ročníku degustační soutěže Pivo České republiky v Českých Budějovicích. Desítka z Velkého Března zvítězila v kategorii tmavých výčepních piv.

Jako druhý skončil slovenský Zlatý Bažant tmavý (Hurbanovo, Heineken Slovensko, a.s.), třetí se umístil další hráč Drinks Union a.s., Dačický tmavý výčepní, z pivovaru Kutná Hora. Na českobudějovickém výstavišti se o uplynulém víkendu utkalo 44 pivovarů, které přihlásily 240 druhů piv. Celkem se rozdalo 14 titulů.

Vítězství tmavých piv ze společnosti Drinks Union není náhodné. Na letošních a loňských degustačních soutěžích získaly značky Březňák a Dačický v kategorii tmavých piv celkem sedm cen. Tajemství jejich úspěchu odhaluje hlavní technolog společnosti Drinks Union Ing. Ondřej Koucký: „Pro výrobu tmavých piv používáme čtyři druhy ječných sladů, světlý plzeňský, bavorský, karamelový a barvící, které našim pivům dodávají jedinečnou kombinaci plnosti a karamelové chuti“.

Soutěž Pivo České republiky je počtem přihlášených značek piv nejvýznamnější akcí svého druhu v zemi. S výjimkou největších pivovarů, jako jsou Budvar a Plzeňský Prazdroj, se akce účastní všichni výrobci piva z celé země. Soutěž se koná při tradičních Slavnostech piva. Každoročně je navštíví okolo 8000 lidí.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Titul „Pivo České republiky 2008“ získal opět Francinův ležák 12%, a to v nejprestižnější kategorii prémiových piv – Světlý ležák Premium (12%). Rozhodla o tom odborná porota v rámci celostátní soutěže na českobudějovických Slavnostech piva, které proběhly ve dnech 6. - 7. června. V soutěži bylo přihlášeno celkem 44 pivovarů s více než dvěma stovkami vzorků.

„Z úspěchu v Českých Budějovicích máme dvojnásobnou radost. Nejenže jsme zvítězili v nejprestižnější kategorii prémiových ležáků, ale téměř všechna naše piva se ve svých kategoriích probojovala do finále. To svědčí o vysoké kvalitě všech značek Postřižinského piva,“ komentuje umístění ředitel nymburského pivovaru Ing. Pavel Benák.

Nymburský pivovar, jehož počátky sahají přibližně k roku 1895, svůj „zlatavý mok“ spojuje se spisovatelem Bohumilem Hrabalem a především s jeho knížkou Postřižiny. Mezi jeho pivy tak kralují například Pepinova desítka, Francinův ležák nebo třináctistupňový pivní speciál Bogan, který byl na konci března tohoto roku vyhlášen Potravinářským výrobkem Středočeského kraje 2007 a v Českých Budějovicích byl rovněž ve finále.

Pivovar Nymburk vaří šest druhů světlých piv, dále piva tmavá a speciální. Do Izraele se loni začalo vyvážet dokonce košer pivo Nitro Lager Beer. V minulém roce měl výstav celkem 158 000 hektolitrů piva.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk

Nejen renomované giganty, ale také malé rodinné pivovary, ba i minipivovary mají svoje hrdiny. Vybrali jsme zástupce tří nesouměřitelných provozů. Co mají společného? Lásku k českému pivu a úctu k naší tradici.

Sládek Plzeňského Prazdroje: Nevařím. Už jen podepisuju

Jedeme do vnitřní zóny pivovaru Plzeňský Prazdroj, chráněné druhou závorou. Ta první kříží cestu hned na bráně.

„Paní Šádková vám sem volala, že potřebujeme vzít dovnitř novináře,“ volá tiskový mluvčí plzeňských pivovarníků Jiří Mareček na paní z ochranky.

„Mně sem nikdo nevolal,“ říká paní.

„Tak jim tam zavolejte.“ Kolem je čisto jako na nádvoří kláštera...

„Tam to nikdo nebere.“ „Prosím vás, já bych měl možná taky právo vám zavolat,“ vmísí se do sporu muž na sedadle spolujezdce, „já jsem Hlaváček.“ „To by moh říct každej.“ Přitom muž vedle řidiče je opravdu Jan Hlaváček, vrchní sládek Plzeňského Prazdroje. A také poslední ze slavné dynastie českých sládků, která v našem pivovarnictví znamená totéž co rod Steimarů a Kodetů na divadle.

Pivo vařili už jeho prapradědeček a pradědeček. Ale až dědeček začal účinkovat na první pivovarské scéně: v roce 1929 vyhrál jako sládek znojemského pivovaru konkurz na vrchního sládka Plzeňského Prazdroje. Jeho život byl lemován velkými činy, aspoň jeden za všechny: po válce se postavil proti většině, která chtěla zlikvidovat rozbombardovaný pivovar Gambrinus, zrekonstruoval ho a vytáhl na špici.

Otec Jana Hlaváčka si jako buržoazní synek odkroutil vojnu u pétépáků a začal v plzeňských pivovarech od píky. Dotáhl to na generálního ředitele. Klíčové zásluhy? Odrazil normalizační pokus soudruhů zjednodušit výrobní technologii Prazdroje. Vláda ho chtěla vařit rychleji a víc, protože byl významným zdrojem deviz. Postavil také sladovnu, díky níž může Prazdroj stoprocentně kontrolovat kvalitu jedné ze strategických výrobních surovin.

Dědeček napsal základní učebnici sládka – knihu Pivovarnictví. Otec ji doplnil. Pořád vychází, je aktuální. „Když jsem přijel do Ruska, chtěli místní odborníci, abych jim ruské vydání podepsal aspoň já,“ směje se Jan Hlaváček. V jeho dnešní kanceláři, kde visí portrét T. G. Masaryka, měl dědeček služební byt.

„Na chalupě se děda s otcem bavili jedině o pivu,“ vzpomíná Jan Hlaváček. Sám začínal v Plzeňských pivovarech jako brigádník a prošel všechny provozy. Vypracoval se na vrchního sládka. To už místo mrtvého dědy vedl s otcem hovory o pivu. „Laikovi to nic neřekne,“ váhá, „ale přeli jsme se třeba, zda zachovat konzervativní chmelení piva na gramy, jak doporučoval on, nebo zavést chmelení na alfu, což jsem chtěl já. Zkrátka o odborných detailech.“

Když se však například místo kvasných kádí a ležáckých sudů uváděly do provozu cylindrokónické tanky, čekal Jan Hlaváček s představenstvem, co na novotu řekne parta „starejch pivovarskejch“ v čele s jeho tatínkem. Ten je ve zkušebním provozu nadšeně doporučil. Prohlásil, že je z nich pivo ještě lepší než to jeho.

V jednom se Jan Hlaváček s otcem neshodl. Dostal od něj nůž na dopisy. Na střence stojí vyryto: Sládku, drž se svého komína. Tou dobou už plzeňští pivovarníci uvažovali o licenční výrobě prazdroje v Rusku a v Polsku. Otci se to nelíbilo, ale syn už měl jako vrchní sládek na starosti právě tyto zahraniční projekty. Věděl, že kdyby Plzeňští nezahájili výrobu ve vytipovaných pivovarech v zahraničí, nedokázali by uspokojit rostoucí poptávku na tamních trzích a museli by tam Prazdroj prodávat pouze v lékárnách. Otec letos v lednu zemřel, a tak nevíme, zda by mu chutnal Prazdroj třeba z pivovaru v polských Tychách.

Syn Jan doufá, že ano. Je v jednom kole. Co všechno dělá? „Nejvíc času mi zabere to podepisování lahví a plechovek,“ žertuje. Podpis vrchního sládka Plzeňského Prazdroje, pod nějž spadá i produkce pivovarů Velké Popovice a Radegast, se totiž skví na etiketě každé čtvrté lahve, kterou Češi vypijí.

A co jinak? Výrobu přece řídí počítače.

„No a co? Já říkám mladým, že správný sládek by měl minimálně jednou denně projít celý pivovar, všechny provozy. Teda pokud ho tam ochranka pustí,“ směje se.

Ale to už jde závora konečně nahoru.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Ladislav Verecký

Město Náchod prodává svoji společnost Pivovar Náchod za 90 milionů korun liberecké firmě LIF. S prodejem v úterý souhlasila rada města a definitivně jej bude schvalovat zastupitelstvo. Řekl to náchodský starosta Oldřich Čtvrtečka.

Náchodský pivovar je s pivem Primátor největším výrobcem piva v hradeckém kraji. LIF vlastní spolu s firmou K Brewery pivovar ve Svijanech a Pivovar Rohozec. Skupina také spoluvlastní pivovary Černá Hora, Janáček a Jihlavský pivovar a nedávno koupila Městský pivovar Platan.

O Pivovar Náchod, který má roční výstav přes 130.000 hektolitrů a tržby přes 180 milionů korun, se ucházelo více zájemců. "Konkrétní nabídku ale předložila pouze společnost LIF," řekl starosta. Město Náchod by za akcie pivovaru mělo dostat 135 milionů korun a zároveň by si od pivovaru za 45 milionů koupilo nedávno vybudovanou přístavbu hotelu Beránek. Do městské pokladny by tak přišlo 90 milionů korun.

"Pivovar Náchod je na vrcholu a potřebuje silného partnera, aby se v zostřující se konkurenci mohl rozvíjet a udržet na globalizovaném trhu," řekl Čtvrtečka. Hlavním impulsem k prodeji byl podle něj letošní nástup nizozemského Heinekenu na český trh a razantní zdražení sladu, chmelu a energií. Město podle starosty nemá kapacity na to, aby mohlo v rizikovém pivovarnickém oboru podnikat. Pokud by prodej ve druhé polovině června schválilo zastupitelstvo, měla by být transakce dokončena do konce roku.

Loni Pivovaru Náchod klesl výstav o dvě procenta na 133.110 hektolitrů. Za snížením stál pokles odbytu v Česku, protože export firmě narostl o sedm procent na 22.660 hektolitrů. Pivovar se od poloviny 90. let zaměřuje na výrobu speciálních piv, která se na jeho výstavu podílejí asi 30 procenty. Celkem podnik s 90 zaměstnanci vyrábí devět druhů speciálů a do jeho portfolia patří i čtyřiadvacetistupňové pivo Primátor Double 24, které patří mezi nejsilnější piva v zemi.

Loni pivovar završil patnáctiletý program obnovy, do kterého vložil asi 300 milionů korun. Poslední stavbou byla v polovině loňského roku spuštěná dvacetimilionová investice do nové technologie skladování piva v tancích. Hlavní částka přes 100 milionů korun šla v minulých letech do stáčecí linky. Podnik také postupně opravil varnu, spilku, filtrace, sklady, vodní hospodářství a chlazení. V posledních letech pivovar většinou vykazoval zisky v řádu milionů korun.

O skupině K Brewery začátkem června Hospodářské noviny napsaly, že koupila Pivovar Klášter. K Brewery podle novin skupuje podíly v tuzemských menších pivovarech už druhým rokem. Uskupení údajně financuje skupina tuzemských investorů, o nichž je zatím známo jen jméno jednoho z nich - majitele Lázní Luhačovice Martina Burdy.

Zdroj: Finance.cz

Navšívit plzeňský pivovar mohou i handicapovaní návštěvníci

Po posledních technických úpravách je nyn plně přístupná i všem handicapovaným návštěvníkům. Průvodci jsou vyškoleni a vybaveni tak, aby dokázali zprostředkovat zážitek z pivovaru i zrakově, sluchově, tělesně či duševně znevýhodněným zájemcům o poznání historie, surovin a způsobu výroby piva Pilsner Urquell.

V sobotu 14. 6. 2008 v 11 hod. bude trasa slavnostně prohlášena za bezbariérovou a následně se na nádvoří pivovaru uskuteční Běh pro Paraple v Plzni – benefiční sportovně společenská akce, kde běžci závodí o symbolicky vsazenou finanční částku, kterou poražený na místě věnuje na dobročinné účely.

„Plnohodnotně teď obsluhujeme i zrakově, sluchově, tělesně a duševně handicapované návštěvníky. Vedle technických úprav na trasách jsme zároveň vyškolili a vybavili naše průvodce, kteří jsou připraveni provázet handicapované návštěvníky, a to jak z hlediska organizace prohlídky, tak v přizpůsobení výkladu,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka oddělení turistiky a péče o kulturní dědictví v Plzeňském Prazdroji.

Návštěvníci se zrakovým handicapem dostávají resumé prohlídky v Braillově písmu. Na trase prohlídky je připraveno co nejvíce předmětů, exponátů a surovin, které umožňují zapojit hmat nebo jiný smysl. Skutečný smyslový zážitek nabízí nově otevřená expozice surovin, jejímž hlavním principem je právě zapojení hmatu a chuti (chmelová granule/šištice, slad/ječmen), ale také sluchu (voda). Ve sklepním skanzenu jsou vystaveny bednářské výrobky (soudek, káď) a materiály používané bednáři k jejich výrobě (dřevěné dužiny a smola). Pohyb po trase usnadňují bezbariérové vchody, dále autobus, který tyto návštěvníky pohodlně přepraví na stáčírnu, i výtahy na stáčírně nebo varně, díky kterým nemusí použít schodiště.

Sluchově handicapovaní návštěvníci pivovaru obdrží tištěnou verzi prohlídky a mají tak informace, které říká průvodce.

„Handicapovaní návštěvníci k nám mohou přijít jako samostatně objednaná skupina nebo individuálně, kdy je zařadíme do skupiny jiných turistů,“ uzavírá Jindřiška Eliášková.

Aktuální přehled celé návštěvnické trasy včetně prvků pro handicapované

1. Prohlídka pivovaru začíná v Návštěvnickém centru – zrekonstruované památce industriální architektury (bezbariérový vchod i toalety, tištěné materiály jsou dostupné i v Braillově písmu)

2. Následuje návštěva nejmodernější stáčírny v České republice s hodinovou kapacitou až 120 tisíc lahví (doprava do stáčírny autobusem s výsuvnou plošinou, bezbariérový výtah)

3. V novém sále s panoramatickou projekcí a otočným hledištěm je představen unikátní výrobní proces piva Pilsner Urquell.

4. Špičkovým českým surovinám, ze kterých se toto pivo vyrábí, se věnuje moderní expozice, zapojující nejen zrak, ale i další smysly návštěvníků.

5. Mimořádným exponátem sama o sobě je citlivě restaurovaná historická varna z 20. let minulého století, na kterou navazuje současná moderní varna Pilsner Urquell (výtah).

6. Průchodem přes „Halu slávy“ s nejvzácnějšími artefakty je zážitek z prohlídky pivovaru završen návštěvou historických sklepů, zčásti dodnes využívaných ke kvašení a zrání piva v dubových kádích a sudech. Součástí prohlídky sklepů je pro návštěvníky starší 18 let ochutnávka nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell, čepovaného přímo z ležáckých sudů. (Především ke zpříjemnění návštěvy sklepů si méně pohybliví návštěvníci mohou zapůjčit deku).

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Roku 1991 měl být pivovar zrušen, nyní vyrábí pivo, které se řadí mezi prémiové značky. Pivovar Bernard v Humpolci ožil díky Stanislavu Bernardovi. "Srdcem pivovaru je varna," popisuje se zájmem jednotlivé části.

Ve varně vzniká mladina, která se následně vychladí, zakvasí a pak začíná zrát. Postupně se z ní stává pivo. Varna v Humpolci není nová. Pivovar ji koupil v rakouském Innsbrucku jako použité zařízení.

Celý proces výroby piva hlídá lidské oko i technika. Vznik piva má na starosti vařič a jeho pomocník. K ruce jim je i počítač s varním softwarem. "Pomocí tohoto softwaru je proces várky řízen," popisuje Bernard.

Když mladina vychladne, přidají se k ní kvasnice. Zhruba po týdnu bouřlivého kvašení se sbírá pěna. I když pivo ještě není hotové, začíná se sudovat do tanků, kde dozrává.

Cesta piva končí ve stáčírně, kde se pivo dostává do nerezových sudů o objemu 30 či 50 litrů, vysvětluje spolumajitel pivovaru.

Pivovar byl založen roku 1597. Od té doby prošel řadou změn i dramatických okamžiků. Největší zlom nastal v říjnu roku 1991, kdy státní podnik Jihočeské pivovary rozhodl o tom, že tento pivovar zruší. "V té době jsme v rámci malé aukce tento pivovar vydražili a od té doby se snažíme z něj něco udělat," uvedl Stanislav Bernard.

Od roku 2000 působí pivovar jako akciová společnost a v červenci 2001 navýšil základní jmění vstupem strategického partnera Duvel Moortgat z Belgického království.

Video zde...

Zdroj: iDnes.cz

Po Pivovaru Klášter, který je od roku 2006 českým pivovarnickým průkopníkem na čínském trhu, vstoupí do Číny i Budějovický Budvar. V pátek odešle do nejlidnatější země světa první dva kontejnery svého ležáku. Celkový objem dodaného piva má letos dosáhnout asi 700 až 800 hektolitrů. Pivo se v Číně bude prodávat pod značkou Budějovický Budvar, řekl obchodní ředitel pivovaru Robert Chrt.

Budvar má již smlouvu s importérem v Šanghaji, kde žije okolo 13 milionů lidí. Dlouhodobě své šance vidí pozitivně. V pivovaru plánují, že by se prodej jejich ležáku z východního pobřeží šířil dál do větších měst a oblastí. Budvarský ležák se už prodává například v Mongolsku, Vietnamu, Hong Kongu a od loňska i v Jižní Koreji.

"Spotřeba piva v Číně jde hodně nahoru. Je však podporována hlavně tuzemskou levnou výrobou, Ekonomika Číny se přitom vzmáhá a bude tak obecně vznikat větší prostor pro dražší importované zboží. Progresi tam vidíme, ale určitě ne takovou, aby se Čína za tři roky stala naším šestým největším trhem," dodal Chrt.

Další české pivovary většinou o expanzi do Číny neuvažují. Důvodem je velká dopravní vzdálenost a fakt, že tamější ceny jsou velmi nízké. Pivovary musí také absolvovat složitý schvalovací proces. Budvar navíc řešil spor s americkým pivovarem Anheuser-Busch o registraci ochranných známek Budějovický Budvar. Pivovarnický gigant tam má totiž podíl v jednom z největších pivovarů, kde vyrábí lokální značky, ale i svůj Budweiser v licenci. Budějovický pivovar uspěl až v roce 2006 po devíti letech od podání žádosti.

"Přípravný proces byl velmi dlouhý. Nicméně si myslím, že jsme tím neztratili žádnou obchodní příležitost. V Číně je jedna miliarda lidí, a kdyby každý Číňan vypil jedno pivo, tak nám nebude stačit pivovar," řekl generální ředitel Budvaru Jiří Boček.

Čína je největším pivním trhem od roku 2002. Ještě v roce 2001 se prodalo v USA 231 milionů hektolitrů, Čína měla o čtyři miliony hektolitrů méně. Podle posledních čísel z roku 2005 se spotřebovalo v Číně 308 milionů hl. Nejvíce prodávaným zahraničním pivem je tam podle zástupců Budvaru mexická Corona Extra s 9000 hl.

"Je to skutečně nejdůležitější a nejperspektivnější trh na světě. Pro tuzemské pivovary ale komplikovaný hlavně obrovskými náklady na dopravu, je to přes 12.000 kilometrů, a taky uměním najít odpovídajícího partnera," uvedl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Za rok 2007 prodal Budvar 1,253 milionu hektolitrů (hl) piva, meziročně o 8,8 pct víc. Do 53 zemí vyvezl rekordních 586.885 hektolitrů piva, oproti předchozímu roku o šest procent víc. Dominantním trhem je Evropa s 90procentním podílem na celkovém prodeji. Tahouny jsou Německo, Velká Británie, Slovensko, Rakousko a Rusko. Nejvzdálenější exportní destinací budějovického pivovaru je zatím Nový Zéland. Loni začal Budvar vyvážet i do Albánie a Brazílie.

Zdroj: Finanční noviny.cz

V závěru minulého týdne se v Českých Budějovicích uskutečnila degustační soutěž o titul Pivo České republiky 2008, mezi čtyřiačtyřiceti zúčastněnými pivovary z České i Slovenské republiky uspěla i piva Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod.

V anonymním hodnocení mezi 209 vzorky získal Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s., výrobce piva Rebel, tři prestižní ceny, a to jak v tmavém, tak světlém pivu. „Rebel černý získal třetí místo v soutěži Novinářské pivo 2008 a druhé místo v kategorii tmavý ležák. Rebel Originál Premium získal v královské disciplíně světlý ležák Premium třetí místo,“ uvedl Jiří Hušek, ředitel brodského pivovaru.

V tomto roce se jedná už o několikátou cenu pro pivo REBEL

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod je také držitelem titulu Pivovar roku 2008. „Pivo Rebel je už druhým rokem oceňováno na většině prestižních degustačních soutěží a stává se jedním z nejoceňovanějších piv v České republice,“ dodal Jiří Hušek.

Vysokou kvalitou piva Rebel potvrzuje i vývoj odbytu. „Na Vysočině máme z regionálních pivovarů nejvyšší podíl v gastronomii a za první čtvrtletí letošního roku byl odbyt sudového piva nejvyšší za posledních pět let. Oproti minulému roku má v gastronomii havlíčkobrodský pivovar šedesát nových zákazníků. Pro provozovatele hospod a hostinců na Vysočině představuje nabídka piva Rebel významnou konkurenční výhodu. Pivo Rebel vyrábíme klasickou metodou vaření a v ležáckých sklepích zraje šedesát dnů,“ uzavřel Jiří Hušek.

Zdroj: Vysočina-News.cz | Autor: Milan Pilař

Hrabalovský pivovar v Nymburku, ve kterém se vaří Postřižinské pivo, pořádá v sobotu den otevřených dveří. Všichni návštěvníci si prohlédnou, jakou cestu musí pivo urazit, než ho zákazníci dostanou natočené do půllitrů.

„Den otevřených dveří chystáme už poněkolikáté a vždy se do útrob pivovaru přišly podívat celé rodiny. Program jsme proto sestavili tak, aby si rodiče mohli dát v klidu pivo a jejich ratolesti mezitím zabavily soutěže,“ uvedl pracovník pivovaru Zdeněk Zajan.

* Co všechno návštěvníci na letošním dnu otevřených dveří nymburského pivovaru uvidí?

Kromě prohlídky útrob samotného pivovaru jsme pro ně připravili i bohatý doprovodný program. Dopoledne lidem zahrají skupiny Pohoda, Poděbradka a Telegraf, odpoledne se o zábavu postará například David Koller, Kabáti revival, Marcela Holanová nebo skupina Hamleti v čele s Alešem Hámou. V průběhu celého dne se také bude soutěžit o zájezd na Malorku. V pivních soutěžích se utkají někteří fotbalisti pražské Sparty, Slavie, Dukly a Bohemky s účastníky dne otevřených dveří. Ten nejlepší z návštěvníků pak získá slíbený zájezd.

* Jaký program jste přichystali pro děti?

Děti si u nás také zasoutěží, uvidí jízdu parních strojů a plavbu na člunech.

* Jaké ohlasy vzbudil u návštěvníků minulý ročník?

Myslím, že loni si to všichni pořádně užili. Svědčí o tom i fakt, že se v pivovaru v průběhu celého dne vystřídalo přes šest a půl tisíce lidí. Lidé pendlovali po celém areálu a všude bylo plno. Doufám, že ani letos tomu nebude jinak.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Klára Conková

Dnes (30.května 2008) se v historických prostorách kutnohorské radnice uskutečnilo jednání starosty města Ivo Šalátka se zástupci akciové společnosti DRINKS UNION , která vyrábí pivo v pivovaru Kutná Hora. Při této příležitosti podepsali starosta Kutné Hory spolu s generálním ředitelem DRINKS UNION, a.s. Ing.Milanem Schrammem Memorandum o spolupráci na rok 2008.

„Spolupráce probíhá již několik let a my se každoročně scházíme na radnici, spolupráci hodnotíme a uzavíráme memorandum na další rok “, řekl starosta Ivo Šalátek. I letos obě strany navázaly na tradici z minulých let už v lednu a pivovarská společnost již podpořila několik akcí ve městě. „Dnes jsme si společně udělali čas, abychom pana starostu podrobně informovali o našich letošních záměrech.„ prohlásil generální ředitel DRINKS UNION ing. Milan Schramm. Jednání se dále zúčastnil ředitel pivovaru Kutná Hora Jan Hejra a také manažer pro vnější vztahy DRINKS UNIONU a.s. ing.Josef Vejlupek, který spolupráci s městem Kutná Hora zajišťuje. Celková částka, kterou nápojová společnost podpoří sportovní,kulturní a společenský život ve městě činí 800 tisíc korun a oproti loňsku narostla o 30 tisíc.

Z přílohy memoranda vyplývá, že společnost letos podpoří některé již tradiční partnery-ve sportu kopanou,lední hokej, Kutnohorskou laťku, Český pohár horských kol, v kultuře pak Tylovo divadlo, Ortenovu Kutnou Horu či Svatováclavské slavnosti. Mezi nově podpořené aktivity pak patří kuželkáři TJ Sparta Kutná Hora, atletika a florbal SKP Olympia, Kutnohorský festival či Kutnohorská Kocábka.

„Je potěšitelné , že DRINKS UNION přichází každoročně s novými, neotřelými nápady. Letos uspořádali ve své režii Staročeskou zabíjačku v pivovaru a na léto chystají „DIVADLO V PIVOVARU„ pochválil své partnery starosta Šalátek. „Jedná se o originální projekt, kdy profesionální herci v prostorách pivovaru baví návštěvníky divadelním představením, jehož komický děj koresponduje se skutečnou historií pivovaru“ dodal Josef Vejlupek.

Podepsané memorandum má v záhlaví úryvek z POSLÁNÍ SPOLEČNOSTI DRINKS UNION ,a.s. : „…Chceme se podělit o svůj úspěch se všemi příznivci i vně společnosti, podpořit společenský,sportovní a kulturní život ve svém okolí….“

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Budějovický Budvar zvýšil loni zisk před zdaněním o 13 procent na 302 milionů korun, výnosy posledního státního pivovaru se zvýšily o osm procent na 2,301 miliardy korun.

"Za lepšími loňskými výsledky stojí zvýšení prodeje, efektivnější řízení nákladů a efektivnější zajištění kurzových rizik proti posilování české koruny," řekl generální ředitel Budvaru Jiří Boček. Nicméně posilující koruna připravila pivovar za poslední dva roky o 80 milionů korun na tržbách. Proti růstu zisku i přidané hodnoty pak podle Bočka působilo také zdražení energií, dalších vstupů a zejména surovin, kdy cena sladu stoupla o 42 procent a chmele o 16 procent.

Budvar byl loni po Plzeňském Prazdroji a Staropramenu třetím největším výrobcem piva a zároveň jeho třetím hlavním exportérem.Za rok 2007 českobudějovický pivovar prodal 1,253 milionu hektolitrů (hl) piva. Zhruba 60 procent budvarského prodeje tvoří světlý ležák, více než třetina připadá na výčepní pivo.

Do 53 zemí Budvar vyvezl rekordních 586.885 hektolitrů piva, oproti předchozímu roku o necelých šest procent víc. Celkový tuzemský vývoz se loni zvýšil o 1,6 procenta na 3,6 milionu hektolitrů. Budvar tak zaujímá šestnáctiprocentní podíl na celkovém domácím exportu.

Budějovický Budvar n.p. zahájil již první kroky k přeměně na akciovou společnost. V půlce května podepsali zástupci ministerstva zemědělství a Budvaru smlouvu s právní kanceláří, která má vypracovat návrh transformace. Poradci mají mimo jiné posoudit, zda Budvar na akciovku vůbec transformovat.

Za nejdůležitější se považuje, jak vyřešit při případné transformaci přechod duševního vlastnictví včetně ochranných známek na novou firmu. Nejcennější položkou bude zřejmě ochranná známka Budweiser Budvar, o kterou vede pivovar ve světě válku s globální trojkou - americkým Anheuser Busch.

Zdroj: E15.cz

Královský pivovar Krušovice vyvezl poprvé svoje pivo do zahraničí v roce 1997, když prodal cca 15 000 hl na Slovensko, do SRN a do Polska. Od té doby zaznamenává export trvalý růst, v roce 2007 se prodalo ve 30 zemích celého světa již přes 260 000 hl. Nejvíce piva z královského pivovaru putovalo loni do Ruska, Německa a na Slovensko. Krušovice jsou v posledním desetiletí významným českým pivovarem s nejrychleji se rozvíjejícím exportem.

Dobrou pozici si krušovické pivo vydobylo také na skandinávských trzích - ve Švédsku, Dánsku a Finsku. Logickým vyústěním dlouholeté dobré práce krušovických exportérů ve Finsku je nedávný podpis dohody o distribuci se společností Hartwall, která se snaží vedle domácích značek nabídnout svým zákazníkům zajímavá a kvalitní piva ze zahraničí.

"Konzumace piva ve Finsku je na evropském průměru a neočekáváme, že by se nějak rapidně zvýšila. Naší ambicí není zvyšovat objem, ale umožnit konzumentům ochutnat něco nového a přispět k budování pivní kultury ve Finsku," říká Yrjö Närhinen, ředitel společnosti Hartwall. "Krušovické pivo z České republiky je u nás dobře známé a Finové si kvalitní piva této značky oblíbili. Je pro nás velkým potěšením, že můžeme právě piva této značky počínaje rokem 2008 zahrnout do našeho portfolia."

Od této spolupráce si hodně slibují také krušovičtí exportéři. "Díky skvělé distribuci, logistice společnosti Hartwall a také díky prostředkům, které vynakládá na prodej a propagaci dovážených piv, se nyní stanou krušovická piva dostupná všem spotřebitelům ve Finsku ještě ve větší míře, než tomu bylo doposud. Předpokládáme, že prodej krušovického piva v této skandinávské zemi v nebližších letech výrazně vzroste," konstatuje ředitel exportu Kamil Krakeš.

V roce 2007 vyvezl krušovický pivovar do Finska celkem 2 539 hl. Portfolio společnosti Hartwall bude nabízet dvě krušovická piva – tmavé pivo Krušovice Černé, které je už několik roků nejexportovanějším tmavým českým pivem, a speciální světlé výčepní pivo Mušketýr. Finští příznivci českých piv z královského pivovaru si je budou moci dopřát v půllitrových plechovkách a lahvích, v restauracích se bude čepovat z třicetilitrových sudů. Krušovičtí exportéři odhadují růst prodeje ve Finsku v letošním roce nejméně o 100 %.

Zdroj: Podnikatel.cz

6. Den Kozla se ponese v duchu rekordů a rekordmanů. V průběhu dne budou moci návštěvníci shlédnout celkem pět pokusů o překonání stávajících rekordů s pivní tématikou.

Šestého rekordu se budou moci přímo zúčastnit návštěvníci a bude jen na nich samotných jak vysokou laťku pro tento rekord se podaří nastavit. Jedná se o pořízení fotografie "nejvíce lidí s Kozlí bradkou". Rekord bude poté zapsán do České knihy rekordů.

Krom sledování rekordů na podiu si budou moci návštěvníci vybrané rekordy vyzkoušet na vlastní kůži. Navíc si budou moci na překonání rekordů vsadit v Kozlí sázkovně. A samozřejmě neodejdou s prázdnou za absolvování rekordních disciplín pro návštěvníky a za úspěšné tipy na rekordy budou návštěvníci náležitě odměněni.

Krom jednoho podia pro rekordní pokusy budou v areálu pivovaru ještě další dvě hudební podia, na kterých vystoupí celkem 14 kapel (jména a časy viz. v menu Program pódia), připraveny jsou prohlídky pivovaru, Kozlí obchůdek se suvenýry a spousta dalšího.

Jako každý rok bude speciálně pro Den Kozla připraven pivní speciál = Velkopopovický Kozel Machr, na kterém si každý jistě pochutná. Krom pivního speciálu se bude čepovat Kozel 10°, Kozel Premium 11° a Kozel Tmavý. Nezapomínáme ani na dobré jídlo, kterého bude, nejen k pivu, dostatek pro každého.

Přijďte strávit příjemný, pohodový den do půvabného prostředí pivovaru ve Velkých Popovicích, kde na Vás čeká spousta zábavy a zajímavých zážitků.

Velkopopovický Kozel Machr

Pivní speciál pouze pro návštěvníky 16. Dne Kozla. Lahodný polotmavý kvasnicový ležák vyvážené chuti s výrazným karamelovým aroma a "lahodnou hořkosti". Nefiltrované a nepasterizované pivo připraveno klasickým výrobním postupem stáčené speciálně do cisterny. Stupňovitost 11,4. Objem alkoholu 5%.

Zdroj: Kozel.cz