Nový jihlavský Radniční pivovar bude vařit medové, canabisové i mojitové pivo. Lidé navíc uvidí jak se pivo vyrábí.

Že se může pivo vařit přímo na náměstí v centru města? V novém Radničním pivovaru to tak je. Pivovar se ale nechystá měřit síly se svými velkými kolegy. V suterénu Radniční restaurace na Masarykově náměstí zdejší sládci připraví ročně zhruba tisícovku hektolitrů piva, včetně těch netradičních. A hosté budou „při tom”.

Ideou majitelů je vrátit se k receptuře předků. Pivo bude čerstvé, nepasterizované a nefiltrované. Restauraci v radnici, která nefunguje od května loňského roku, plánuje Jihlavský radniční právovárečný pivovar otevřít koncem dubna. V restauraci bude osmdesát až sto míst k sezení a minimálně dvě třetiny hostů uvidí na část pivovaru.

„Díky tomu mohou pozorovat, jak pivo vzniká. Tedy jeho vaření, kvašení i zrání,“ popsal Jakub Tomanec z radničního pivovaru. V nabídce bude mít nový pivovar čtyři druhy piva. Světlý ležák Ignác, který dostal jméno podle kostela ze sousedství pivovaru, polotmavé a tmavé pivo Zikmund, pivo s ovocnou příchutí a radniční speciály. Ze speciálů mohou zájemci ochutnat například pivo medové, s příchutí canabisu nebo mojita.

„Na ovocná neboli likérová piva se mohou těšit zejména lidé, kteří klasickému pivu příliš neholdují. Likérová těmto pivům říkáme proto, že se do nich přidává přírodní lihový výtažek speciálně připravený z různých bylin a ovoce,“ vysvětlil autor projektu Miroslav Tomanec.

V průběhu února nainstaloval radniční pivovar deset pivních tanků s celkovou kapacitou deset tisíc litrů, které tvoří ležácký sklep nového pivovaru. Pivovar se bude specializovat na výrobu nefiltrovaných nepasterizovaných piv, která budou hosté pít přímo v radniční restauraci. Základní druh - kvašený ležák plzeňského typu Ignác je vyrobený z těch nejkvalitnějších surovin. „Je ze dvou druhů sladů, plzeňského a mnichovského typu. A z dvou druhů chmele. Žateckého poloraného červeňáku, který je nejkvalitnější u nás na trhu, a přídavku pro zvýšení řízu a hořkosti, chmele z Nového Zélandu,“ doplnil Miroslav Tomanec.

Pivovar k výrobě používá jihlavskou vodu, protože je podle Tomance velmi kvalitní.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Michaela Hrozková

Rodinnému pivovaru Bernard loni meziročně vzrostl zisk o 11 milionů na 46 milionů korun. Jeho výdělek je tak o třetinu vyšší než v roce 2009. Tržby za pivo přitom firmě klesly o čtyři miliony na 356 milionů korun.

Podle majitele pivovaru Stanislava Bernarda se podařilo zvýšit zisk především investicemi do úspory energií. "Investovali jsme například do úspory energií na varně, která spotřebuje až 15 procent energií pivovaru, což jsou miliony korun," uvedl.

Firmě se navíc podařilo ušetřit díky efektivnějšímu obchodnímu IT systému a nízké ceně sladu. Ta měla ovšem negativní dopad na hospodářský výsledek sladoven v Rajhradě u Brna, které rovněž patří pod značku Bernard.

"Navíc pravidelně vyhodnocujeme prodejní kanály, ať už jsou to supermarkety, hypermarkety nebo naše značkové prodejny," dodal Bernard. Podle něj ukončila firma spolupráci s jedním z obchodních řetězců, na jehož nevýhodné podmínky nebyl ochoten pivovar přistoupit.

Bernard vyvezl víc piva, hlavně na Slovensko

Pivovar už dřív oznámil, že v loňském roce mírně zvýšil rekordní výstav z roku 2009. Uvařil přes 204 tisíc hektolitrů piva, což bylo o necelých 100 hektolitrů meziročně více.

Podniku se v meziročním porovnání podařilo o procento zvýšit export, vzrostla i produkce nealkoholických piv a nápojů. V zahraničí loni Bernard prodal kolem 15 procent produkce, největší část exportu mířila na Slovensko.

Letošní rok by podle Bernarda mohl být pro pivovarnictví lepší než ten minulý, kdy následkem špatného počasí trh poklesl o dvanáct procent.

V nejbližší době by měly na trh přijít také alkoholické verze současných nealkoholických ovocných nápojů Švestka a Višeň. "Už je vyvíjíme a jsme hodně daleko. V řádu měsíců budeme mít alkoholické verze ovocných piv," řekl Bernard. Prozradil, že vývojáři experimentují také s pivy s výtažky různých bylin, které by měly mít afrodiziatické účinky.

Bernard zároveň plánuje rozšířit síť vlastních prodejen, nyní jich provozuje osm. "Zatím tvoříme know how, až ho vytvoříme, tak jsem připraveni pokrýt našimi značkovými prodejnami republiku, abychom nebyli závislí jenom na supermarketech, Protože ta jednání s nimi jsou taková, jaká jsou," dodal Bernard.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autoři: Jan Brož a Jan Vodička

Parkoviště, studie a pak se uvidí. Tak lze v bodech shrnout první úvahy znojemských radních o budoucím využití areálu znojemského pivovaru. Radnice nyní hledá nájemce, který by na nádvoří opuštěného podniku provozoval menší parkoviště.

Do poloviny roku pak dostanou radní na stůl studii využití. Na přetřes zřejmě přijde i otevření Hradní ulice.

„Dospěli jsme k závěru, že než budeme mít pohromadě všechny podklady pro seriózní jednání o budoucnosti pivovaru, mohlo by volné prostranství v areálu sloužit jako parkoviště. Záměr jsme zveřejnili a uvidíme, jestli se přihlásí nějací zájemci. Předpokládáme, že by šlo o parkoviště placené, hlídané a fungující čtyřiadvacet hodin denně,“ řekl znojemský místostarosta Pavel Balík.

Město podle zveřejněného záměru nabízí k pronájmu dvě parcely na Hradní ulici, kde počítá se stáními pro šestatřicet aut. „Pronájem bude možný do dokončení studie využití pivovaru a stanovení konkrétních možných záměrů využití areálu. Dobu pronájmu odhadujeme na rok až dva,“ napsala do dokumentu vedoucí majetkového odboru radnice Jana Antošová.

Nabídky uchazečů radnice očekává do desátého března. „Nabídky mohou podat fyzické i právnické osoby. Pokud bude zájemců příliš málo, není vyloučeno, že celou soutěž zrušíme,“ doplnila mluvčí radnice Renáta Šimečková.

Radní na svém posledním zasedání jednali také právě o studii využití areálu, který město koupilo loni od nadnárodního koncernu Heineken za šestadvacet milionů korun.

„Rada schválila rozšíření studie a také nové termíny pro odevzdávání jejích jednotlivých stupňů. Koncem dubna očekáváme koncept územní studie, o dva měsíce později studii samotnou a do července pak dostaneme takzvané pasporty jednotlivých objektů,“ přiblížil rozhodnutí radních jejich mluvčí Pavel Jajtner.

Radní prozatím odložili jmenování pracovní komise pro pivovar. „Budou ji tvořit zástupci vedení města, příslušných odborů městského úřadu a památkářů. Přesné složení vzejde z jednání v nejbližších dnech. Úkolem komise bude v první fázi spolupracovat s projektantem na vznikající studii,“ uvedla mluvčí Šimečková s tím, že zvolená forma spolupráce by měla eliminovat možné problémy a zkrátit termíny pro vydání nutného a závazného stanoviska památkové péče.

Vodítko pro jednání

„Po dokončení studie bude jasné, které části pivovaru musí být zachovány nedotčené a se kterými lze manipulovat. Bude to vodítko pro jednání s případnými investory,“ doplnil Balík.

Po dokončení studie by radní mohli zvažovat, zda alespoň sezonně neotevřou Hradní ulici procházející pivovarem. „Je to myšlenka, která stojí za úvahu. Jistě o ní budeme diskutovat. Předpokládalo by to samozřejmě zabezpečení okolních objektů proti vstupu nepovolaných osob a podobně,“ naznačil místostarosta.

Areál bývalého pivovaru Hostan na předhradí znojemského hradu koupilo město loni za šestadvacet milionů korun. Heineken se totiž podniku rozhodl zbavit poté, co v něm ukončil postupně utlumovanou výrobu. Zastupitelé po delším vyjednávání podmínek na koupi kývli. Podle tehdejších představitelů

Znojma mělo vedení města pro koupi pivovaru dva důvody. Jednak kvůli kontrole nad dalším vývojem důležité lokality v centru města, jednak proto, aby nepřišlo o přístup k hradu.

„V majetku pivovaru, k němuž nemělo město žádný právní titul či věcné břemeno, byla totiž i jižní přístupová cesta,“ argumentoval tehdejší starosta Petr Nezveda.

Pivovar cestu vybudoval před deseti lety v rámci směny podílu města ve společnosti, která tehdy podnik vlastnila.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Martin Moštěk

Pivovar K Brewery Trade nedostane čtyřicet čtyři tisíc na akci Kulturní léto v pivovarské restauraci, ani dvacet pět tisíc na Vánoce v pivovaru – tak znělo rozhodnutí rady města Jihlavy.

Znamená to, že je konání Kulturního léta v pivovarské restauraci i Vánoc ohroženo? Zmíněné akce byly podle slov manažera marketingu pivovaru Petra Božoně v loňském roce velmi úspěšné, bylo by tedy škoda, kdyby se nekonaly. „Zatím jsme nedostali žádné oficiální vyjádření, ale pokud bychom tyto granty skutečně nedostali, bylo by to velkým zklamáním,“ uvedl Petr Božoň.

O tom, zda by se i přes to Kulturní léto v pivovarské restauraci uskutečnilo, si netroufl vynést žádný soud. „Bylo by velkým otazníkem, co dál,“ řekl neurčitě. Pivovaru stále zbývá naděje. „Často se vypisuje druhé kolo, pokusili bychom se získat grant znovu,“ prohlásil Petr Božoň.

Mluvčí jihlavského magistrátu Radek Tulis však možnost, že město vypíše druhé kolo, nepovažuje za vyloučenou. „Doufáme, že se v průběhu roku finanční situace města zlepší. V takovém případě město granty vypíše znovu,“ uvedl Tulis. Avšak dodal, že žádostí je vždy více než jaké jsou možnosti města. Některé žádosti proto zůstanou nevyslyšeny nebo budou jejich požadavky splněny jen částečně.

Proč však například dotaci dostal Jihlavský slavík a nedostalo ji Kulturní léto v pivovarské restauraci? „Město Jihlava má koncepci kultury, kde je napsáno, jakým směrem by se kultura mohla ubírat. Tím se řídí kulturní komise, která žádosti zkoumá nejdříve,“ vysvětlil Radek Tulis. Komise kontroluje, zda se žádosti shodují s kulturním plánem a také formální správnost žádosti. Výsledek šetření je pak předán radě a ta hlasováním rozhodne, které projekty podpoří a které ne. Ovšem ne vždy se rada shoduje s komisí.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Kráceno

O značný kus dopředu se opět posunul kácovský pivovar blížícím se zahájením výroby lahvového piva, a jak nám prozradil sládek Josef Zvoník, svou premiéru si odbude na sněhu.

Stěžejním bodem další etapy pivovaru má být stáčírna lahví. V jaké je to fázi?

Už jsme se dostali do závěrečného stádia a na přelomu března a dubna sjede z pásu první láhev. Že se to opravdu blíží, se můžete na vlastní oči přesvědčit na našem dvoře plném nových přepravek na skleněné láhve. První avizovanou promo akcí k této události bude partnerství na březnovém Světovém poháru v alpském lyžování ve Špindlerově Mlýně, kde nabídneme limitovanou edici lahvového piva.

Budete i nadále nabízet pivo v plastových lahvích?

Plastové lahve určitě zachováme. Ve skleněných lahvích budeme dodávat pivo filtrované a plastové litrovky prozatím ponecháme pro kvasničák.

Jak vnímáte skutečnost, že v létě nebude v Kácově narváno, i když je nutné poznamenat, že kácovský pivovar oficiálně nebyl a není partnerem Sázavafestu?

Stručně řečeno, jeden víkend nebude tak nadprůměrný jako vloni, avšak narváno je u nás celou vodáckou sezonu, a to ještě nefungovala naše nová domácí kuchyně! Na druhou stranu je pravda, že našemu pivu udělalo značnou reklamu, když lidé z celé republiky přišli do pivovarské hospody a ochutnali naše pivo… Možné ale je, že před branami Sázavafestu budeme točit pivo zase.

Když jste zmínil pivovarskou hospodu, už je u konce její rekonstrukce?

Už máme téměř hotovo. Kuchyně stojí a již se v ní i vaří. Máme zde výborného kuchaře, který každý den připraví okolo sedmi rozmanitých hotových jídel a samozřejmě vynikající minutky. Troufám si říct, že každý host si vybere, a plná hospoda každý den v době obědů mi dává za pravdu. V samotném lokále zbývá doladit pouhé detaily.

Nová kuchyně, rozšíření hospody a lahvové pivo. Je ještě vůbec něco před vámi, nebo tím dosáhne pivovar svého vrcholu?

Ne, ne. Tím, co jste naznačil, rozvoj pivovaru zdaleka nekončí. Právě předěláváme šrotovnu, a jakmile pojede lahvovna, bude na pořadu dne rozšíření spilky a ležáckých sklepů, abychom byli schopni uspokojit neustále narůstající poptávku po pivu Hubertus.

Zdroj: Deník.cz | Autor a foto: Luboš Hájek

Stále větší ohlas v konkurenčním prostředí získává v rámci celé České republiky kácovský pivovar. Důkazem budiž 21. reprezentační Slavnosti piva a minerálních vod v Táboře, odkud výprava z Posázaví přivezla také k radosti obchodního ředitele Jana Matějky titul Zlatá pivní pečeť.

Jaký úspěch jste přesně zaznamenali?

Zvítězili jsme v tradiční degustační soutěži v hotelu Palcát v Táboře, kde vzorky piva nehodnotí laická veřejnost, ale samotní pivovarníci, čímž celá soutěž získává na kreditu. Pro letošní rok uspělo naše pivo Hubertus v kategorii tmavý speciál. Jen připomenu, že v minulých ročnících porotě velmi chutnal náš kvasnicový ležák a v roce 2009 dokonce zvítězil.

Dá se říct, že letos oceněný tmavý speciál tedy patří do vaší top nabídky?

Je to prémiové pivo, které v Kácově zatím vaříme dvakrát do roka, vždy na Velikonoce a na Vánoce.

Jak se ocenění v tomto prestižním klání všeobecně projeví? Odrazí se to třeba ve větším zájmu o pivo?

Záleží na samotném pivovaru, jak to uchopí a marketingově zúročí. V každém případě je naší snahou přenést toto ocenění, kterého se nám dostalo od odborné veřejnosti, i na tu laickou, která je velmi často ovlivněna působením velmi nákladné reklamy v médiích.

Někomu se může zdát, že podobných degustačních soutěží je celá řada, a tak každé pivo něco vyhraje…

Je jich opravdu hodně, zejména v rámci různých pivních slavností a podobných akcí, ovšem soutěž v Táboře je, jak jsem již naznačil, specifická. Takže získané ocenění má určitě významnou hodnotu i vzhledem k anonymitě hodnocených vzorků.

Jak soutěž vůbec probíhá?

Na stole před vámi stojí šest až osm skleniček. V každé je asi půl decilitru piva konkrétního druhu. Během několika minut musíte posoudit vůni, chuť, hořkost, plnost a říz předložených pivních vzorků.

Byl jste také v porotě?

Ano, spolu s naším ředitelem, sládkem a vedoucí laboratoře. Celý den probíhá ve velmi příjemné, a navzdory konkurenčnímu prostředí, i přátelské atmosféře. Snad určitá nepříjemnost může být, že vzhledem k anonymitě vzorků, dáte třeba nejhorší známku vlastnímu pivu. To se může klidně stát (smích).

A otázka na závěr: Jak se daří kácovskému pivu expandovat po České republice?

Zatím se nám daří neustále rozšiřovat počet výčepních míst našeho sudového piva v rámci zejména Středočeského kraje a Hlavního města Prahy. To, že se tak děje, je dílem vynikajícího piva z rukou kompaktního týmu kácovského pivovaru a vyvážené obchodní strategie respektující jak požadavky zákazníků, tak i naše současné možnosti.

Reprezentační slavnosti piva v Táboře jsou největším setkání pivovarníků a výrobců piva v České republice. Zůstává jak odbornou degustační soutěží pro desítky pivovarů z České republiky a ze zahraničí, tak populárním setkáním milovníků zlatého moku nad stovkami druhů piva. Do degustační soutěže o titul Zlatá pivní pečeť se letos přihlásilo celkem 105 pivovarů. Byly mezi nimi tuzemské i nadnárodní pivovary, pivovarské domy a minipivovary. O prestižní ocenění usilovaly ve 21 kategoriích. Degustace jsou díky anonymitě a kontrole maximálně objektivní a oficiálně garantované odbornými autoritami. Soutěže piva certifikují také světově renomovaná společnost Bureau Veritas Czech Republic a Státní zemědělská a potravinářská inspekce České republiky.

Zdroj: Deník.cz | Autor a foto: Luboš Hájek

Nový způsob řízení brodského pivovaru předsedu Českého svazu pivovarů a sladoven překvapil.

V kuloárech českého pivovarnického byznysu doznívá nedávné odvolání dlouholetého ředitele Měšťanského pivovaru v Havlíčkově Brodě Jiřího Huška. Ten musel ze své funkce odejít počátkem února na základě rozhodnutí představenstva společnosti. Změny v Havlíčkově Brodě, pivovar nově řídí samo tříčlenné představenstvo, překvapily kupříkladu i předsedu Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého.

„Přiznávám, že situace, kdy řízení pivovaru převezme samo představenstvo, jehož členové nejsou zaměstnanci pivovaru, je velmi neobvyklá,“ konstatoval Veselý a současně odpověděl na otázku, musí-li pivovar řídit lidé, kteří profesi stoprocentně rozumí. „Řízení pivovaru jako každého průmyslového podniku vyžaduje řadu odlišných kvalifikací. Žádný člověk nemůže mít současně znalosti z kvasné chemie, ekonomiky, práva, personalistiky, marketingu a obchodu. Ředitelem, zejména ve velkých firmách, bývají lidé, kteří především umí sjednocovat často protichůdné zájmy těchto popsaných profesí. Jen v malých pivovarech bývá často ředitelem sám majitel,“ řekl Veselý.

Předseda představenstva havlíčkobrodského Měšťanského pivovaru Josef Petrlík odůvodnil změny ve vedení pivovaru optimalizací a modernizací řídících metod. Představenstvo podle jeho slov úkoluje vedoucí provozních úseků.

Bývalý ředitel pivovaru Jiří Hušek rozhodnutí představenstva, ani své odvolání, nekomentoval. Oznámil pouze, že už pracuje v jiném oboru.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autor: Jaromír Kulhánek

Pivovar Rohozec ve spolupráci s Boleslavským deníkem připravili soutěž, na jejímž konci čeká na dvě děvčata sláva na pivních etiketách a hromada piva na rok!

Pivovar Rohozec po několika letech mění dívky na etiketách svého řezaného piva. Možnost, objevit se na lahvích piva máte i vy. Stačí se včas přihlásit do soutěže, kterou pořádá Pivovar Rohozec ve spolupráci s Boleslavským deníkem. Více už Deníku řekl v krátkém rozhovoru ředitel Pivovaru Rohozec František Jungmann.

Před pár dny jsme informovali o tom, že se Pivovar potýkal se stížností, kdy se Českému svazu pivovaru a sladoven nelíbilo, že na etiketách piva je dosti obnažená žena. Budete činit nějaká opatření?

Problematika našich etiket na řezané pivo, je řešena se Svazem již přibližně od roku 2009. Připouštíme, že jsou tyto etikety ve vztahu k pivu velice netradiční, ale je třeba si uvědomit, že když jsme řezané pivo uváděli v roce 2007 na trh, byli jsme v podstatě jediní, kteří tento tržní segment s lahvovým pivem obsazovali. Při tvorbě marketingové strategie jsme si řekli, že někdo má rád pivo světlé a někdo tmavé. Stejné je to ovšem i v životě. Někomu se líbí brunetky jinému blondýnky. To nás přivedlo na nápad s netradiční etiketou pro netradiční produkt a bylo rozhodnuto!

Etikety používáme již čtyři roky a náš názor je, že nejsme v rozporu s etickým kodexem Českého svazu pivovarů a sladoven. Na letošní rok chystáme obměnu dívek na etiketách, čímž chceme udělat radost zejména sběratelům pivních suvenýrů, jejichž sdružení nám v roce 2007 udělilo 1. místo za sérii pivních etiket právě za řezaný ležák - tedy za tolik diskutované etikety!

Takže se nechystáte v reakci na danou kauzu změnit vzhled vašich etiket?

Ne, plně si uvědomujeme, že se z etiket netradičních již staly etikety, které k našemu řezanému pivu patří a tím se staly tradičními. Chystáme se pouze obměnit dívky.

Říkal jste, že se chystáte na obměnu dívek, jakým způsobem je budete vybírat?

Neboť chceme, aby se etikety líbily vám, našim zákazníkům, a proto je chceme řešit společně. Dívky chceme vybrat ve spolupráci s Boleslavským Deníkem a také místním časopisem Turnovsko, v hlasovací soutěži, která bude probíhat na stránkách: www.boleslavskydenik.cz.

Tímto tedy vyzývám manžele, otce a dědečky, aby přihlásili své manželky, dcery a vnučky, které jsou starší osmnácti let a rády by se staly novou tváří našeho řezaného piva. Posílejte fotografie celé postavy, nejlépe v plavkách. Na vítězky čeká finanční odměna a hlavně roční pivní renta.

Jakým způsobem bude výběr probíhat a kolik děvčat či žen se nakonec objeví na etiketě vašeho piva?

Jak bylo zmíněno, vybírat budou čtenáři hlasováním na webových stránkách. Vítězné dívky budou dvě. Jedna vzejde z hlasování na webových stránkách, druhou vybere odborná porota. Tyto dvě dívky se stanou novou tváří našeho řezaného piva a budou představeny na 14. Slavnostech piva Skalák dne 18. června 2011. A od té doby taky budou již na etiketách. Podobně jako je to nyní, na každé roční období počítáme se čtyřmi různými etiketami.

Pravidla v kostce

Zúčastnit se mohou ženy starší 18 let, fotografie celé postavy zasílejte mejlem od pátku 4. března do 31. března na níže uvedenou adresu, hlasování začte na webu Boleslavského deníku 2. dubna a potrvdá do 22. dubna. E–mail: Tomas.Jezek@denik.cz (do předmětu uveďte: Dívka Pivovaru Rohozec)

hlasování se uskuteční na webu: www.boleslavskydenik.cz.

Zdroj: Boleslavský deník | Autoři: Tomáš Ježek (i foto) a Gabriela Bešíková

Sto dva roků se v holickém pivovaru vařilo Hanácké pivo. Jeho historií v Sedmičce startuje seriál o událostech, které změnily město.

Český pivovar byl v Olomouci založen natruc Němcům. Psal se rok 1896, když se budoucí akcionáři zajímali o pozemek mimo hradby. Pivo se v Olomouci sice vařilo, ale Češi už nechtěli to německé z Měšťanského pivovaru, jenž stojí zdevastovaný v Lafayettově ulici dodnes.

„Holický pivovar byl českou výspou. Byla u něj restaurace s velkou zahradou a čepovali tam výborné pivo. Bylo to výletní místo národnostně motivovaných Olomoučanů. Pořádali tam i sokolský slet,“ řekl historik Milan Tichák.

V čele přípravného výboru na stavbu pivovaru stál od roku 1894 advokát Julius Ambros. Až za dva roky schválilo vídeňské ministerstvo úpis akcií. „Potíž byla s vybráním vhodného místa. Město v rukou německé menšiny se bránilo vybudování českého pivovaru a navíc byla Olomouc pevností,“ uvedl Petr Melichárek, který se zabývá historií pivovarnictví.

Po dlouhém jednání začala stavba na jaře roku 1896 a trvala deset měsíců. První várku akcionáři ochutnali ve středu 27. ledna 1897 po mši. „Krátce poté se konala ustavující valná hromada akciové společnosti, předsedou představenstva se stal holický starosta Tomáš Otáhal,“ doplnil Melichárek

Holan získal cenu

Prvním sládkem nového pivovaru byl Antonín Janeček. Jedním z posledních o sto let později František Poštulka.

„V Holici se vařilo standardní regionální pivo, jehož kvalita šla nahoru. Krátce po sametové revoluci dostal pivovar i novou spilku, tedy prostory, ve kterých probíhá kvašení, a desítka Holan získala ocenění Pivo roku,“ řekl Poštulka. Uzavření pivovaru na konci dvacátého století nesl těžce. V pivovaru pracoval od patnácti let, kdy tam brigádničil. U poslední várky byl 9. září 1999 i Jaroslav Švec. Dnes je správcem prázdných budov. „Už to přebolelo,“ tvrdí Švec.

Olomoucké pivo ztratilo dobrou pověst za socialismu. V nových podmínkách se pivovar chvíli orientoval na vývoz do Polska. Neměl však oporu ve vlastním regionu, lidé olomoucké pivo nevyžadovali.

„Nejhorší pivo to nebylo, já jsem ho pil,“ tvrdí sice Olomoučan František Tomášek, ovšem jeho přátelé zániku pivovaru nelitovali. „Já si dám stejně nejraději plzeň,“ říká další milovník piva Jaroslav Srovnal.

Na konci své existence patřil holický pivovar do skupiny pivovarů s Litovlí, přerovským Zubrem a hanušovickým pivovarem. Dnes budova patří litovelskému pivovaru, který ji používá jako sklad. Část si pronajímají soukromé firmy. Pivovarské zařízení je dávno pryč. „O výrobě piva neuvažujeme,“ potvrdil ředitel litovelského pivovaru Lumír Hyneček.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Pavel Konečný

Ve sklepení jihlavské radnice se už vaří pivo. Nový nájemce prostor, který někdejší podzemní diskotéku přebudoval na pivovar, do jehož provozu bude vidět prosklenou stěnou ze sousedící pivnice, představil ve čtvrtek první tekutý výsledek: dvanáctistupňové nepasterizované a nefiltrované pivo Ignác.

Zdroj: Právo Novinky.cz

Protivínský Pivovar Platan již delší dobu nevyrábí pouze pivo stejného jména, ale i další značky piv z tuzemské skupiny K Brewery. Majitel pivovaru se proto rozhodl změnit jméno na Pivovar Protivín a také jeho právní formu. Ze společnosti s ručením omezeným se stane akciovka, zjistil deník E15.

„Pro změnu názvu jsme se rozhodli proto, že protivínský pivovar vyrábí kromě značky Platan 11 také jiné značky, a to nejen regionálního charakteru – Lobkowicz Premium (i Nealko), Schwarzenberg a Merlin. Tímto krokem tedy dojde k odlišení názvu pivovaru a jeho geografického určení od značek zde vyráběných,“ řekla E15 mluvčí K Brewery Barbora Burešová.

Ke kterému datu pivovar změní jméno, to se zatím podle mluvčí říct nedá. Náklady na přejmenování pivovaru nebudou podle Burešové nijak zvlášť vysoké. Pokud firma mění jméno, obvykle to znamená i změnu firemní grafiky, přemalování služebních aut, změnu firemních tiskovin a dalších a dalších věcí.

V tomto případě to nebude tak výrazné. „Náklady na přejmenování společnosti nebudou nijak horentní, rozhodně se nejedná o miliony. Většina komunikace je totiž spojena spíše se značkami než se jménem pivovaru,“ podotkla mluvčí.

Skupina K Brewery získala protivínský pivovar v únoru 2008. Pod skupinu patří nyní sedm tuzemských menších pivovarů, mimo jiné i v Černé Hoře na Blanensku, Ježek v Jihlavě či Rychtář v Hlinsku. Podle dřívějších informací skupina očekává, že její pivovary loni zvýšily tuzemské prodeje o 16 až 25 procent z loňských 600 tisíc hektolitrů na 700 až 750 tisíc, zatímco celý český pivní trh loni podle odhadu svazu pivovarů a sladoven klesl o osm procent.

Tržby za prodej vlastních výrobků Pivovaru Platan dosáhly v roce 2009 částky 163 milionů korun, což bylo zhruba o třetinu méně než o rok dříve. Předloňský zisk činil 12,7 milionu korun, o rok dříve to bylo 23,9 milionu korun. Výsledky pivovaru za loňský rok zatím skupina nezveřejnila.

Zdroj: Zprávy E15.cz | Autor: Dušan Kütner

Svou druhou pivovarskou prodejnu otevřel královédvorský pivovar Tambor. Zájemci ji najdou v Krkonošské ulici naproti čerpací stanici Pap Oil.

První prodejna funguje přímo u pivovaru. Při slavnostním otevření byl připraven i program. Celý večer tu hrála písničky místní country skupiny Phobos. Nový měsíčník o pivu a pivovarech tu představil jeho vydavatel Pavel Borowiec. Zatím vyšla dvě čísla, na obálce prvního z nich je láhev Tambora s keramickou zátkou. Časopis pokřtili vydavatel, majitel pivovaru Nasik Kiriakovský a sládek Tamboru, Martin Vrba.

Mezi hosty byl také farář Jan Czekala. Novou pivovarskou prodejnu posvětil, stejně jako zvon, který provozovnu zdobí. „Restaurace nevidím jako místo, kam lidé chodí pít, ale především jako místo, které slouží k potkávání,“ vysvětlil. Pivovar Tambor zná královédvorský farář velmi dobře. Před dvěma roky ho světil, organizoval i předání zdejšího „zlatavého moku“ papeži Benediktovi XVI. Poslední akcí bylo představení cyklistického týmu Tambor.

Na návštěvníky tu čeká i jedna zajímavost. Tou je banka – uzavíratelné schránky, kam si mohou štamgasti ukládat svůj půllitr. U prodejny ještě vyroste letní předzahrádka.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor a foto: Bedřich Machek

Budějovický Budvar se neztotožňuje s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze v soudním sporu s Českým olympijským výborem (ČOV) v kauze týkající se reklamní kampaně „Hokejiáda“. Rozsudek však bude respektovat a splní podmínky, které mu soud uložil. V tuto chvíli právníci Budějovického Budvaru zvažují možnost mimořádného opravného prostředku – tedy dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky.

Budějovický Budvar, n.p. nesouhlasí s posledním rozhodnutím Vrchního soudu v Praze v kauze „Hokejiáda“, ale bude ho respektovat, neboť rozsudek je pravomocný. Soudní spor se týkal reklamní kampaně „Hokejiáda“, kterou Budějovický Budvar realizoval v únoru roku 2006. Český olympijský výbor (ČOV) podal před pěti lety obsáhlý žalobní návrh, který obsahoval celkem sedmnáct bodů. ČOV v žalobě požadoval například zastavení šíření reklamních spotů s brankářem M. Hniličkou a fanoušky Bobem a Davem, a také zákaz používání výrazu „Hokejiáda“ nebo svazku zapálených hokejek při propagaci značky Budweiser Budvar. Dalšími body obžaloby byly návrh na náhradu škody ve výši 14 120 000,- Kč a požadavek na zveřejnění kompletního rozsudku v médiích na náklady Budějovického Budvaru.

„Ze sedmnácti bodů původního žalobního návrhu z roku 2006 soud nakonec vyhověl žalobci pouze ve třech bodech, a i v těch pouze částečně,“ říká Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru. Soud zejména z velké části zamítl požadavek ČOV na zaplacení náhrady škody ve výši přes 14 000 000,- Kč. Pivovaru byla rozsudkem uložena povinnost zaplatit pouze částku ve výši 2 250 000,- Kč a také povinnost zveřejnění omluvy v některých médiích.

„S rozhodnutím soudu nesouhlasíme, ale s ohledem na jeho pravomocnost jej budeme respektovat. Proti rozsudku je možné podat dovolání jako mimořádný opravný prostředek. V tuto chvíli zvažujeme, zda máme šanci na úspěch a zda dovolání podáme,“ dodává Mgr. Marcela Wunschová, právnička Budějovického Budvaru. Rozsudek vrchního soudu v kauze „Hokejiáda“ totiž může být nebezpečným precedentem, protože ČOV díky němu v podstatě získává monopol na používání všech slov s příponu –iáda (neckiáda, autogramiáda, heydrichiáda) a také na používání jakýchkoli pochodní při komerčních příležitostech.

Spor řešily již v roce 2006 tři nezávislé orgány - Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Rada pro reklamu a Živnostenský odbor Krajského úřadu v Českých Budějovicích. Všechny tyto instituce rozhodly, že reklamní kampaň „Hokejiáda“ neporušila zákon ani jiné předpisy. V kauze rozhodl v roce 2009 také Krajský soud v Českých Budějovicích, který ve svém rozsudku odmítl většinu požadavků ČOV a částečně tak dal za pravdu právní argumentaci Budějovického Budvaru.

Spor provázela nezvyklá mediální aktivita ČOV. ČOV například při zahájení sporu tvrdil, že kauza bude mít mezinárodní důsledky a že vyvolá reakci pivovaru Anheuser-Busch (A-B) nebo mezinárodního olympijského výboru (MOV). Budějovický Budvar má však potvrzeno, že A-B nikdy v této souvislosti neuvažoval o nějakých krocích a MOV se k žalobě nakonec také nepřipojil. Ohledně požadovaného mimosoudního vyrovnání ČOV informoval média, že na něj Budějovický Budvar „arogantně“ nepřistoupil. Ze strany Budějovického Budvaru v žádném případě nešlo o „aroganci“, neboť ČOV v tomto mimosoudním vyrovnání požadoval zpočátku částku 14 mil. Kč (později sníženou na 10 mil. Kč) a pokoušel se vynutit si přijetí tohoto jednoznačně nevýhodného smíru silou – tedy jednáním na Ministerstvu zemědělství.

Tvrdý postup ČOV proti kampani Budějovického Budvaru lze vysvětlit nátlakem jednoho ze sponzorů Českého olympijského týmu. Ten požadoval, aby ČOV neprodleně a razantně zakročil a dosáhl zastavení reklamní kampaně. V opačném případě hrozil sponzor uplatněním náhrady škody, případně dalšími sankcemi. „Z dokumentů, které jsou součástí soudního spisu, se můžeme zcela oprávněně domnívat, že ve sporu nešlo v první řadě o ochranu olympijských symbolik, ale především o konkurenční boj. Jsme zklamáni skutečností, že se ČOV stal nástrojem tohoto boje,“ uzavírá Petr Samec.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Holbě Šerák, světlému výčepnímu pivu z produkce hanušovického pivovaru patří speciální ocenění – Certifikát kvality v prestižní degustační soutěži Zlatý pohár Pivex.

„Jedná se o potvrzení stabilní kvality našeho piva. Získané ocenění je určitě věrohodným signálem pro konzumenty i odběratele, které pivo si vybrat,“ komentuje úspěch Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru.

Hlavními kritérii, podle kterých probíhá v soutěži hodnocení jednotlivých piv, je především chuť a její plnost, dále vůně, říz, hořkost i barva, tedy vlastnosti důležité pro konzumenta, měřené okem odborníka. Co konzumenti dnes žádají, je chuťová odlišnost, jako reakce na širokou nabídku chuťově unifikovaných europiv, proto regionální značky piv získávají na oblibě. Holba je ve svém regionu silnou značkou, která se těší nevyšším preferencím konzumentů. Holba Šerák je vlajkovou lodí značky Holba s produkcí přesahující 200 tisíc hl ročně, z toho většina se vypije na střední Moravě a ve východních Čechách. Holba, ryzí pivo z hor si zakládá na své regionální příslušnosti, na export jde jen minimum z produkce pivovaru.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

Největší setkání pivovarníků, sládků a výrobců piva se letos uskutečnilo ve dnech 1. až 4. února v Táboře. Tam tmavý ležák Starokladenského pivovaru U Kozlíků, Černý Havíř, získal prestižní ocenění Zlatá pivní pečeť.

Zlatá pivní pečeť

Populární událost milovníků zlatého moku byla také odbornou degustační soutěží pro desítky pivovarů z celé České republiky i zahraničí. Zázemí poskytla Jihočeská univerzita v Táboře.

Do degustační soutěže o titul Zlatá pivní pečeť se letos přihlásilo jednadevadesát pivovarů. Mezi nimi byly tuzemské i nadnárodní pivovary nebo pivovarské domy až po minipivovary.

„O prestižní ocenění se soutěžilo v celkem jednadvaceti kategoriích. Ve srovnání s loňským rokem jich tedy pět přibylo,“ uvedl sládek Starokladenského pivovaru Petr Macháček.

Zajímavostí bylo, že se přihlásily také dva asijské pivovary. Z Yokohamy a kazažské Astany. Mimo ně se zúčastnily také maďarské, bavorské, belgické, rakouské a slovenské, přičemž mezi tuzemskými přibyli nováčci jako pivovary ze Šumavy, Loučné nad Desnou, Ústí nad Labem nebo v Chebu.

Černý Havíř

Právě toto pivo vyhrálo v kategorii tmavý ležák a předčilo tak velkou konkurenci. Jeho historie je přesto mladá. Vařit se začalo v listopadu roku 2009 a už pouhý rok stačil na jeho premiérové umístění, a to hned první místo v Jarní ceně sládků.

„Černý Havíř je výjimečný ležák, jejž lze pro jeho velmi tmavou až neprůhlednou barvu označit za opravdu černé pivo,“ řekl Macháček. „Vaříme jej podle speciální receptury a při jeho výrobě používáme kromě tří druhů sladu rovněž čokoládový a kvalitní chmel,“ vysvětlil Petr Macháček.

„Výsledkem je magická kombinace chutí s výraznou hořkostí a kávovým doznívajícím koncem připomínající stout, jejž ocení každý opravdový znalec,“ dodal.

Hned po roce existence získalo pivo Černý Havíř prvenství v Jarní ceně sládků a druhé místo v soutěži Pohádkové pivo roku 2011. V únoru bylo oceněno prvním místem Zlaté pivní pečeti.

Historie pivovaru

Dějiny místního pivovarnictví sahají až do roku 1631. Později se Kladenský pivovar několikrát přestěhoval. Naposledy byl u dolní tvrze nedaleko náměstí, kde se pivo vařilo až do roku 1858.

Ani ne po sto letech se v Kladně zlatý mok přestal vařit úplně. Situace se změnila až v roce 2009, kdy Starokladenský pivovar navázal na téměř pětisetletou tradici.

„Bylo načase, aby se v Česku začalo opět vařit pivo tradičním způsobem. S láskou, poctivostí a náležitou péčí, neboť těchto kvalit se nám z řad několika masových pivovarů již po dlouhou dobu nedostává,“ uzavřel Macháček.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Kladenský deník.cz | Autor: Miroslav Novák

Ostravský pivovar v těchto dnech modernizuje spilku, jednu z nejdůležitějších částí svého pivovaru. „Zatímco varna představuje srdce pivovaru, na spilce se z mladiny vyrobené na varně stává alkoholický nápoj, což je v procesu výroby piva samozřejmě klíčový okamžik,“ podtrhuje význam investice vrchní sládek pivovaru Ostravar Richard Kornas. Celá modernizace spilky, která bude dokončena v březnu, přijde Ostravar na 3 milióny korun.

Spilka je místem, kde pivo kvasí v otevřených kádích. Ostravar totiž ctí klasický způsob výroby piva. „V zásadě se dá říct, že vycházíme z postupů, které při výrobě piva používal před více než 100 lety náš první sládek František Hörbinger,“ říká Kornas.

Význam spilky dokládá i to, že se jedná o jediné místo, kam Ostravar při exkurzi nepouští žádné návštěvníky. Za těžké pancéřové dveře, které chrání přístup do spilky, může doslova jen pár vyvolených. „Způsob a časová charakteristika kvašení totiž patří k nejcennějším tajemstvím, které si každý pivovar přísně střeží,“ uvádí Kornas a dodává, že navíc na spilce musí platit velmi přísné hygienické podmínky, které zaručí, že kvasný proces nebude ničím narušen.

O Ostravaru je obecně známo, že k výrobě piva používá technologii spodního kvašení. Jak rychle a při jakých teplotách ke kvašení dochází, však ví jen několik nejpovolanějších lidí v pivovaru.

„Kvašení piva je řízený proces. Pivovarníci ho řídí neustálou změnou teploty kádí. Každou káď proto obepíná chladící systém, který je napojen na speciální řídící systém,“ vysvětluje Kornas. Právě ten nyní Ostravar modernizuje. Na spilce se to v tuto chvíli hemží techniky, kteří musí položit deset tisíc metrů nových kabelů nutných pro měření teploty v kádích a řízení soleidových ventilů. Dodavatelem technologie je tuzemská firma BohemiaChlad.

„Nový řídící systém chlazení spilky nám umožní ještě lépe a přesněji řídit a kontrolovat celý kvasný proces,“ říká Kornas. Dosavadní řídící systém spilky, který Ostravar používal, pochází ze začátku 90.let. Ve své době patřil v zemi ke špičce a byl zde nainstalován jako vůbec jeden z prvních v republice. Vzhledem k překotnému vývoji elektroniky a řídících systémů v posledních letech se nyní Ostravar rozhodl investovat do nákupu nového modernějšího zařízení.

Kromě modernizace spilky se ostravský pivovar letos chystá rekonstruovat propagační stanici na vlastní pivovarské kvasnice, provést druhou etapu rekonstrukce chlazení, která by měla přinést další energetické úspory, a postavit nový mlýn na ječmen. V souhrnu letos zaplatí pivovar Ostravar za modernizaci svého pivovaru přibližně 20 miliónů korun.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Pivo Prokop, které vaří v pivovaru v Chyších na Karlovarsku, uspělo v Táboře v nejprestižnější soutěži v České republice, kde získalo bronzovou pivní pečeť. Pivovar tak doplní sbírku, v níž už má z dřívějška ocenění zlaté i stříbrné.

Zámecký pivovar v Chyši na začátku února vybojoval na 21. Reprezentačních slavnostech piva v jihočeském Táboře mezi 37 pivovary bronzovou pivní pečeť pro své pivo Prokop v kategorii polotmavý ležák.

"Bronzová pečeť je už třetí do sbírky, doplní tu zlatou a stříbrnou. Cennější je o to, že každá z nich je za jiné pivo – světlé, polotmavé a tmavé pivo. Ozdobili jsme jimi naší restauraci. Jedná se o nejprestižnější soutěž pivovarů v naší zemi. Kromě ní se každoročně účastníme i Jarní ceny českých sládků, ze které jsme si už dovezli osm ocenění," říká Vladimír Lažanský, majitel zámku a zámeckého pivovaru Chyše.

Svůj podíl na úspěchu zlatého moku z Chyše má i zdejší sládek Robert Maňák. Vaří tu pivo už pátým rokem. Měl štěstí na učitele, pět let sbíral zkušenosti na Strahově v klášterském minipivovaru, který donedávna vedl přední sládek Martin Matuška.

V této branži to není zase až tak běžné, aby si jednotliví sládci předávali své umění. "Protože je nás menších pivovarů v republice už 103, a je zapotřebí tuto sílu nějak směřovat, chceme založit Českomoravský svaz minipivovarů," uzavírá Lažanský.

Zdroj: Vary iDnes.cz | Autorka: Veronika Maňhalová

Rohozecký pivovar řeší kuriózní spor kvůli několika svým etiketám.

Poměrně kuriózní spor řeší v Pivovar Rohozec. Stížnost k Radě pro Reklamu na něj podal Český svaz pivovarů a sladoven.

Svazu se nelíbilo, že na etiketě řezaného ležáku je vyobrazena spoře oděná žena, která nemá žádnou souvislost s pivem a jejímž jediným úkolem je přitáhnout pozornost mužů.

„Členové arbitrážní komise odsoudili nízkou úroveň tohoto kreativního pojetí a celkově označili formu komunikace za pokleslou,“ stojí v rozhodnutí komise.

Stížnost ředitele Pivovaru Rohozec Františka Jungmanna nepřekvapila. „Již delší dobu jsme tušili, že se něco bude dít,“ uvedl pro Boleslavský deník Jungmann.

Podle Svazu se to rozchází s jeho Etickým kodexem, který v jednom z článků říká: Reklama nebude tvrdit ani naznačovat, že konzumace alkoholu může přispět k sexuálnímu úspěchu. Reklama nebude podněcovat k sexuální promiskuitě, nebude obsahovat nahotu nebo částečnou nahotu zobrazenou nechutným způsobem, zobrazení ženské či mužské podoby v jakékoliv kompromitující situaci a nebude prezentovat alkohol v pivu jako prostředek k odstranění sexuálních zábran či strachu vůbec.

„My si to nemyslíme a každý, kdo naše etikety zná, musí uznat, že dle znění tohoto kodexu nemůže být vůči našim etiketám žádných výtek,“ míní pivovarský ředitel Jungmann.

Navíc v tomto případě se podle ředitele Pivovaru Rohozec nejedná o reklamu, nýbrž o etiketu a ta souvisí s označováním výrobků v souladu s platnou legislativou.

Dívka zůstane

Ani po tomto sporu však spoře oděná dívka z etikety nezmizí. „Neodstraníme ji, to bychom vlastně přiznali chybu a dali tak za pravdu Radě pro reklamu… Navíc sběratelé etiket čekají na novou emisi,“ naznačuje ředitel Pivovaru Rohozec František Jungman, že brzy se nejen pivní veřejnost dočká něčeho nového.

Tyto etikety na řezaném pivu používá pivovar od té doby, co s tímto pivem vyšli na trh, tedy od jara 2007. V té době řezaná a polotmavá piva nebyla tak rozšířená jako nyní, i tento pivovar se tudíž zasadil o jejich rozšíření.

„A ohlasy? No to je přece na čtenářích, aby posoudili, zda jsou opravdu tak urážlivé a nevhodné! My chceme jen nadhled a úsměv… Dám si raději světlé, nebo tmavé? No přece řezané, vždyť to pivovar pro mě dobře namíchal… Pivo i děvčata…,“ dodává s úsměvem ředitel Pivovaru Rohozec František Jungmann.

Zdroj: Boleslavský deník.cz | Autor: Tomáš Ježek

V Přerově se vaří nejlepší pivo v republice. Světlý ležák Zubr Premium se stal totiž absolutním vítězem devatenáctého ročníku prestižní degustační soutěže Zlatý pohár Pivex a získal rovněž titul Pivo roku 2011.

Ocenění patří i dalším středomoravským značkám – Litovel a Holba.

„Ležák dostal nejlepší hodnocení odborných degustátorů nejen v příslušné kategorii, ale i v rámci všech do soutěže přihlášených vzorků bez rozdílu kategorií. Pivům Zubr Premium a Zubr Classic patří navíc ocenění Superior kolekce, což je sestava nejlepšího světlého ležáku a nejlepšího světlého výčepního piva u nás,“ uvedla mluvčí pivovaru Hana Matulová.

Zubr tak podle ní opět potvrdil pozici šampiona mezi českými pivy. K dalším oceněným patří i ležák Litovel Premium, který obsadil třetí místo v kategorii světlý ležák a Litovel Classic s umístěním mezi trojicí nejlepších světlých výčepních piv u nás.

Moravským značkám patří navíc speciální řada ocenění, udělovaná za vysokou kvalitu piva. Získaly je Holba Šerák, Litovel Schwarzbier, Zubr Gold a Zubr Classic.

„Vítězství mezi ležáky nás těší o to více, že se jedná o prestižní kategorii. Netýká se to jen soutěže, ale i běžné praxe. Prémiová piva budou vždy tím nejlepším, co pivovary v produkci mají a být vítězem mezi nimi je velký úspěch. Loni byla šampionem naše desítka a těší nás, že jsme úspěch opakovaně potvrdili,“ vyjádřila se k ocenění sládková pivovaru Zubr Nataša Rousková.

Zdroj: Přerovský deník.cz

Pivovar Starobrno získal druhé místo v degustační soutěži Zlatý Pohár Pivex 2011. Ocenění si odnesl z kategorie nealkoholických piv za nealko pivo Fríí. Výsledky soutěže byly vyhlášené v úterý večer.

Brněnské nealkoholické pivo, které se prodává teprve necelý rok, tak letos získalo už druhou cenu. „Začátkem února bylo druhé také na soutěži Zlatá pivní pečeť,“ upozornila mluvčí pivovaru Ludmila Čechová. Lepší nealko než Starobrno představil podle porotců pouze Staropramen.

Mezi světlými výčepními pivy pak vyhrál Gambrinus a v kategorii ležáků zvítězil Velkopopovický kozel medium. Jako nejlepší světlý ležák vyhodnotili porotci Zubr Premium, který se stal zároveň absolutně nejlepším pivem a získal titul Pivo roku 2011. Spolu se Zubrem Classic pak dostal také ocenění za nejlepší kolekci piv.

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autor: Jan Němec