„Ústecký pivní dědek“ zdobí etikety po celém světě, jeho jméno ale historici dlouho neznali.

Málokdy se stane, že něčí tvář obletí celý svět. Navíc, že se o ní budou prát a žádat ji různé firmy jako součást své image. Přesně to se stalo Victoru Cibichovi. Dokonce i v dobách, kdy svět na jeho jméno zapomněl a identitu „pivního dědka“ bylo třeba znovu objevit.

Logicky by se dalo domyslet, že se o to postaral některý z ústeckých historiků. Není to tak, o to se postaral dokumentátor českého pivovarnictví, jak již několikrát řekl ředitel ústeckého archívu Vladimír Kaiser. „Objev Cibichovy identity plně náleží Petru Žižkovskému, který již dříve vypátral Cibichův původ a povolání.“

Je to víc než sto let od doby, kdy pivovar ve Velkém Březně začal Victora Cibicha na svých etiketách používat. „Jako jediný z fungujících domácích pivovarů má Březňák na své etiketě po celé jedno století podobiznu osobnosti, která skutečně žila,“ upozornil Žižkovský ve stati pro Pivní deník.

Podobiznu tohoto přednosty stanice na svých etiketách používaly a dodnes používají pivovary v mnoha zemích světa. Například v Uruguayi, Kostarice, USA, Rumunsku, Řecku a jinde. Díky Victoru Cibichovi je také Březňák velmi oblíbený v sousedním Německu. Vlastníkem loga je dnes společnost Heineken.

Kdo vlastně byl ten vousatý milovník krásnobřezenského piva? Je pravděpodobné, že prodělal kariéru drážního úředníka, který se v jejích počátcích podle potřeb svého zaměstnavatele, jak bylo u „eráru“ dobrým zvykem, stěhoval z místa na místo.

O tom vypovídají další data z jeho života. Pocházel od Brna, oženil se v Praze, první syn se narodil v Hoštce, druhý v Lukách nad Jihlavou. Cibichova rodina se trvale usadila ve Velkém Březně až v roce 1891. Tam se přistěhovala z Luk. Cibichovi dostali od c. a k. drah prostorný byt v budově zdejšího nádraží.

O jeho železničářské kariéře vědí dějepisci jenom málo. Snad jen, že v roce 1901 byl drážním kontrolorem C. a k. soukromé rakouské severozápadní dráhy. Mimoto v pronajatých nádražních prostorech v malém obchodoval s uhlím. Po roce 1910 Cibicha ještě jednou povýšili na drážního inspektora. Pohřben je ve valtířovském hrobě číslo 236.

Jeho synové v Čechách žili až do konce druhé světové války. Je příznačné, že v roce 1946 je odsunuli. Nikdy se neoženili a v Německu žili společně v Norimberku do roku 1967.

Victor Cibich

Narozen 11. prosince 1856 v Hustopečích u Brna. Oženil se 26. června 1884 v Praze s Auguste Bunzelovou. Měl dva syny, Bruna a Paula, ti byli po válce odsunuti. Trvale ve Velkém Březně žil s rodinou od 2. března 1891. Zemřel 25. ledna 1916 v 18.50

Jeho tvář byla poprvé na pivní etiketě použita v roce 1907

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Janni Vorlíček | Foto: Archiv Muzea města ústí nad Labem

Zlatavý mok tekl proudem na Tyršově náměstí i v přilehlé Lidické ulici. Po devítileté odmlce se totiž v sobotu vrátily do Litoměřic „Pivní slavnosti“.

Celkem 1400 návštěvníků dostalo šanci ochutnat výrobky hned šesti českých pivovarů, malého a středního charakteru. Prezentoval se zde Pivovar Nymburk, Rohozec, Žatec, Kocour z Varnsdorfu, Pivovar Holba Hanušovice a Svijany.

K dispozici byly lavičky k sezení, stejně jako stánky s občerstvením. Nechyběl ani doprovodný soutěžní a kulturní program startující už v 11 hodin. Postupně vystoupily skupiny Dekáda, Veselý lidi, Swing Quartet Bohemia, Chřestýši, Swing Quartet Bohemia a Vintage retro. Náladu pozvedly i soutěže o největší pivní pupek nebo jak nejrychleji vypít tupláka.

Finanční náklady na organizaci pokryl výtěžek ze vstupného, pronájmů a dary od sponzorů. Město tak „pivobraní“ nestálo nic. „Přestože nám počasí příliš nepřálo, přišel překvapivě vysoký počet lidí, kteří svou účastí ukázali, že návrat k tradici vítají,“ konstatoval místostarosta Jaroslav Tvrdík. Případný výtěžek z akce bude věnován na koupi babyboxu.

Zdroj: Litoměřicko24.cz | Autorka: Eva Břeňová | Foto: Miroslav Zimmer

Další informace včetně fotogalerie a videa naleznete zde...

Pořadatelé Slavností pivovaru Ostravar, které se uskuteční poslední srpnovou sobotu, dnes poprvé zveřejnili kompletní seznam kapel, které vystoupí na konci prázdnin v areálu pivovaru v centru Ostravy.

Mezi účinkujícími jsou tradiční jména i řada kapel, které budou hrát na Slavnostech úplně poprvé. Na 3 pódiích vystoupí během 10 hodin celkem 18 kapel „Letošní složení slibuje to nejbohatší hudební menu v celé dvanáctileté historii našich Slavností,“ říká manažer značky Ostravar Michal Útlý.

Hlavními taháky srpnového programu bude tentokrát hned několik hudebních seskupení. „Bohatost hudební nadílky bych rád dokumentoval pěticí různorodých kapel,“ říká Michal Útlý z Ostravaru. „Mám na mysli Divokého Billa, Horkýže Slíže, Charlie Straight, The Prostitutes a samozřejmě Vypsanou Fixu, která obstará letošní finále Slavností pivovaru Ostravar.“

Na Slavnosti zavítá také legendární ostravská kapela Citrón, která vystoupí na pódiu nazvaném Legendy Stage, společně s populárními Legendy se vrací, kapelou Doga či Pavlem Novákem ml..

Pestrobarevný hudební koktejl doplní také nejlepší místní kapely. „Zatímco organizátoři festivalů hledají hudební zpestření za hranicemi České republiky, my postupujeme přesně opačně. Ostravar je pevnou součástí místní tradice. Proto také se sloganem Fandíme místním partám na Slavnostech dáme příležitost nejlepším místní kapelám,“ vysvětluje Útlý.

O místo na pódiu projevilo během července zájem přes 100 kapel z Moravskoslezského kraje! Pořadatelé je rozdělili do sedmi teritorií: Ostravsko, Opavsko, Krnovsko, Havířovsko, Karvinsko, Novojičínsko a Frýdecko-Místecko.„V první polovině srpna proběhne na našich stránkách www.ostravar.cz hlasování, ve kterém necháme naše příznivce rozhodnout, kterých sedm místních kapel na Slavnostech vystoupí,“ dodává závěrem Michal Útlý z pořadatelského týmu Slavností pivovaru Ostravar.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Mohl se jmenovat Hutník nebo Horník. Mohl mít sladší chuť stejně jako ostatní piva v regionu v té době. V nošovickém pivovaru se ale v roce 1970 rozhodli jít od počátku svou vlastní cestou...

Pivo, které zde v prosinci před čtyřiceti lety začali vařit, dostalo nadčasové jméno Radegast a nebývale hořkou chuť, kterou mu vtiskl Jaromír Franzl, uznávaný sládek pocházející z pivovarské rodiny s velkou tradicí.

„Nejprve ho z hospod s tímto novým pivem vyhazovali, postupně se ale prosadilo a dnes je větší hořkost piva přímo spjata s tímto regionem,“ vrací se k počátkům pivovaru v Podbeskydí Vladimír Jurina, manažer Plzeňského Prazdroje, pod který Radegast patří.

Ke čtyřicátému výročí od uvaření první várky piva nyní nošovický pivovar připravuje celou řadu akcí. První z nich by se měla uskutečnit v druhé polovině srpna. Půjde o přechod Beskyd od sochy boha Radegasta přes Ondřejník až do Nošovic. Délka trasy? Symbolických čtyřicet kilometrů.

„Konkrétní datum přechodu ještě ladíme, mělo by jít o sobotu 14. nebo 21. srpna. Sraz na Pustevnách bude zřejmě v osm ráno. Půjde se po značených turistických trasách, kontrolní body budou u rozcestníků. V cíli samozřejmě bude čekat na účastníky přechodu odměna,“ přibližuje Pavel Kmínek z Radegastu.

Hlavní oslava se pak chystá na sobotu 11. září. U pivovaru v Nošovicích se uskuteční tradiční Radegast den. Chybět na něm nebude kvasnicový ležák Radhost, zároveň bude u této příležitosti otevřeno také nové návštěvnické centrum, které například přiblíží historii pivovaru v podobě výstavy dobových předmětů a fotografií.

„V plánu má Radegast uskutečnit i setkání pamětníků. Mnozí z nich disponují cennými materiály či informacemi o historii pivovaru. Chybět určitě nebude ani otec piva Radegast a jedna z největších osobností pivovarnictví na Moravě, pan Jaromír Franzl,“ podotýká dále Kmínek.

Zlatý hřeb narozeninových oslav, zahalený zatím do roušky tajemství, se uskuteční přesně v den výročí, tedy 3. prosince. To má být stočen jubilejní sud s pivem Radegast. „Co s ním ale provedeme, si zatím chceme nechat pro sebe. Bude to překvapení pro všechny,“ dodává Kmínek.

Radegast ve zkratce

V Pivovaru Radegast se vaří pivo od prosince roku 1970. Od roku 1999 je součástí největší pivovarské skupiny v České republice – společnosti Plzeňský Prazdroj. Ročně produkuje přes 2,2 milionu hektolitrů piva a zaměstnává 270 lidí. V roce 2008 uvařil Radegast desetimiliardté pi­vo.

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz | Autor: Martin Pleva

Novým majitelem Pivovaru Bakalář se stane skupina největších dovozců a distributorů piv v Rusku.

Rakovnický Pivovar Bakalář míří do rukou skupiny dovozců a obchodníků s pivem, která působí v několika evropských zemích. Rozhodující aktivity má ale v Rusku a na akvizici Bakaláře se podílí především jednačtyřicetiletý Andrej Brajlovský, spoluvlastník největšího importéra a distributora piv v Rusku - společnosti Russian Tradition Group.

Tato firma v Česku působí už deset let, dováží do Ruska pivo a v budějovickém Samsonu si nechává vařit privátní značky Pražečka a Černovar, určené výhradně pro ruský trh. Brajlovský podle informací HN už delší dobu hledal v Česku možnost podobné akvizice.

Bakalář je však značně zadlužený pivovar s letos očekávanou produkcí necelých 20 tisíc hektolitrů. I dosavadní vlastník je Rus - Alexander Olenin, který ovládal Bakaláře přes společnost Czech Brewery. Lidé z odcházejícího vedení ale nechtěli celou transakci komentovat. Není známa ani cena, za kterou noví majitelé Bakaláře kupují.

Novým ruským akcionářům pomáhá v roli poradce pivovarnický expert a někdejší generální ředitel Plzeňského Prazdroje a posléze Pivovaru Krušovice Pavel Gregorič, který z "královského" pivovaru odešel už před časem, když Krušovice koupil nizozemský Heineken. Stejně tak by do Bakaláře měla nastoupit na vysokou pozici i někdejší manažerka Krušovic Draha Pittnerová, která už třetím rokem pracuje pro Russian Tradition Group.

Podle Gregoriče je důvodem zájmu nového investora především kvalita českých piv. "České pivo má v Evropě prostě dobrý zvuk a získat jeho vlastní zdroj je, především pro investory, kteří se pivem profesionálně zabývají, určitě zajímavé," říká poradce nových majitelů Bakaláře.

Bakalář by tak měl zůstat dál regionálním pivovarem a dodávat na tuzemský trh, ale počítá se s nárůstem produkce a zvýšením podílu exportu na minimálně 50 procent. Russian Tradition Group, kterou Brajlovsky vlastní spolu se svým bratrem - dvojčetem Alexandrem a ještě kamarádem z dětství Sergejem Jegorovem, má v Rusku čtvrtinový, tedy největší podíl na dovozu a distribuci piv. Především německá piva, jako jsou Paulaner, Krombacher, Liebenweiss, Grotwerg, holandská La Trappe a česká piva, jako jsou Krušovice nebo Bernard a v Česku vyráběné privátní značky Pražečka i Černovar dodává Russian Tradition do 1500 supermarketů a pěti set restaurací v Moskvě. Další stovky jich zásobuje v ostatních regionech Ruska.

Vyjádření samotného Brajlovského se nepodařilo získat.

"Německo a Česká republika, to jsou naše základní trhy," řekl před půldruhým rokem v rozhovoru pro Hospodářské noviny. "Pokud má kupovat pivovar skutečný hospodář, musí nejdřív řešit otázku peněz do marketingu, rozvoje a počítat si návratnost své investice. Teď musejí do bank i firem přijít hospodáři místo spekulantů," vyjádřil se tehdy Brajlovský.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Vedení vyškovského pivovaru postihlo zemětřesení. Ministerstvo zemědělství předchozí úřednické vlády ještě stihlo odvolat předsedu představenstva vlastníka pivovaru, společnosti Jihomoravské pivovary, Zdeňka Řeháka a předsedu dozorčí rady Vladimíra Hynšta. Informoval o tom server iHNed.cz.

„Představenstvo nepřijalo taková organizační opatření, která by zamezila možnému zahájení insolvenčního řízení s podnikem. A předseda dozorčí rady se k takovémuto jednání představenstva nepostavil odpovídajícím způsobem,“ citoval iHNed.cz zdůvodnění z úst mluvčí ministerstva zemědělství Terezy Dvořáčkové.

Pivovar, který chtělo ministerstvo po hospodářských propadech úplně zavřít, povede šéf jihomoravské pobočky Agrární komory Václav Hlaváček. Ten chce podle svých slov zachovat v podniku výrobu. Vyškovský pivovar je podle něj perspektivní. Ideální by prý byl pronájem fabriky některé firmě, jež se výrobou piva už zabývá. O to se už ale stát marně pokoušel.

Každopádně rozhodnutí ministerstva přivítali zbývající zaměstnanci, již měli být podle původních plánů už dávno bez práce. „Máme radost, že je teď už bývalý předseda představenstva Zdeněk Řehák odvolaný. Vnímáme to jako pozitivní věc,“ svěřil se například zaměstnanec pivovaru a člen jeho dozorčí rady Martin Obruča.

Změnu kurzu oceňuje i vedení vyškovské radnice, které vyzývalo bývalého ministra zemědělství, aby výrobu piva ve Vyškově udržel. „Rozhodně je to pozitivní krok, musíme ale být opatrní. V celé záležitosti ještě přetrvává celá řada úskalí a problémů,“ prohlásil vyškovský starosta Petr Hájek.

Naráží především na skutečnost, že pivovar stojí na církevních pozemcích a stát ještě nevypořádal restituce. „Kdyby se vyškovský pivovar dostal do církevních rukou, byl by zachráněný. Určitě by to znamenalo zachování výroby,“ domnívá se starosta.

Podle něj je přitom docela dobře možné, aby do pivovaru vstoupilo jako spolupodílník i město Vyškov. „Jako klíčové vidím zachování výroby piva, která do této části městské památkové zóny patří. Největší nebezpečí vidím v tom, že si někdo areál pronajme nebo odkoupí a udělá tam třeba tržnici. Výrobu už pak nikdo nikdy neobnoví,“ naznačil Hájek.

Dodal, že touto problematikou se bude muset zabývat příští vedení města vzešlé z komunálních vo leb.

Záměr zrušit výrobu ve vyškovském pivovaru do konce června oznámilo ministerstvo zemědělství koncem května. Na dlažbě se mělo ocitnout čtyřiadvacet zaměstnanců. Hlavním důvodem byly ztráty, jež dosáhly třiceti milionů korun. Zatímco v roce 2002 činil roční výstav podniku osmdesát tisíc hektolitrů piva, vloni to bylo už pouhých čtyřiadvacet tisíc. Po protestech radnice, senátora Ivo Bárka, zaměstnanců, obyvatel i sympatizantů z celé republiky, nakonec stát svoje rozhodnutí přehodnotil.

Zdroj: Deník.cz | Autoři: Michal Sklenář a Petra Daňková

Ministerstvo zemědělství vyměnilo šéfy statutárních orgánů státem ovládaného a předluženého vyškovského pivovaru – společnosti Jihomoravské pivovary. Pivovar, který předchozí vedení přivedlo na hranici krachu, teď řídí někdejší prezident Agrární komory a zemědělský podnikatel Václav Hlaváček. Chce za každou cenu zachovat provoz a pivovar případně pronajmout.

Ministerstvo zemědělství ještě v jednom ze svých posledních rozhodnutí před výměnou ministrů vyhodilo z jednočlenného představenstva Zdeňka Řeháka a šéfa dozorčí rady Vladimíra Hynšta. Nejednali podle mluvčí rezortu Terezy Dvořáčkové v zájmu společnosti.

„Představenstvo nepřijalo taková organizační opatření, která by zamezila možnému zahájení insolventního řízení s podnikem. A předseda dozorčí rady se k takovémuto jednání představenstva nepostavil odpovídajícím způsobem,“ uvedla mluvčí. Nové vedení v čele s Václavem Hlaváčkem má podle ní jediný úkol – zabránit zadlužování firmy a zamezit hrozbě insolvenčního řízení.

Ostatně už před časem lidé z pivovaru upozorňovali na některé přinejmenším podivné praktiky minulého vedení, které přispěly k nárůstu kumulované ztráty tohoto druhého ze dvou státem ovládaných pivovarů (po Budějovickém Budvaru) na víc jak 81 miliónů korun. Tržby přitom loni klesly na necelých 34 miliónů korun.

Objevily se například informace o některých podezřele předražených zakázkách, nelogickém odmítání nabídek od obchodních řetězců nebo vývozců piva do zahraničí. V pivovaru, který je sice ve velké ztrátě, ale nemá větší dluhy, už zahájila minulý týden šetření kriminálka. Zabývá se trestním oznámením na „neznámého pachatele“, podaného vyškovskými zástupci strany Věci veřejné.

Nečekaný obrat: výměna vedení

Ministerstvo nejprve chtělo obří ztrátu řešit „utlumením“ provozu – tedy propuštěním většiny z víc jak třicítky zaměstnanců, ukončením výroby a pronájmem jednotlivých částí zařízení a nemovitostí.

Pak ale obrátilo. Na konci června zastavilo plán na ukončení výroby a krátce poté vyměnilo vedení. „Bylo to hodně rychlé. Ale je to pro mne výzva,“ reaguje nově dosazený šéf a zároveň jediný člen představenstva. Hlaváček - dnes šéf jihomoravské pobočky Agrární komory a dřívější prezident celorepublikové komory, velký propagátor regionálních výrobků a zemědělský podnikatel (společnost ZVOS Hustopeče) by měl využít svých manažerských zkušeností. A od začátku má v jedné věci jasno: „Pivovar má stále velký potenciál, který musíme využít. Vyškovské pivo je kvalitní a má šanci na rozšíření minimálně na regionální úrovni. Podstatné je, že nebyla přerušena výroba.“

Za ideální považuje, aby si vyškovský pivovar, jehož produkce rok od roku klesala po tisících až na loňských sotva 25 tisíc hektolitrů, pronajala některá ze společností, která už pivo v Česku vaří a prodává. Stát totiž svůj pivovar nemůže prodat, nemovitosti jsou blokované jako budoucí církevní restituce.

Ale ani s pronájmem to nebude mít Hlaváček snadné. O to samé se snažili i jeho předchůdci. Najaté právní kanceláři zaplatili celkem přes milión korun za dvě výběrová řízení. Výsledek byl nula. Do tendru se přihlásili jen majitelé třeboňského pivovaru Regent, ale nakonec ani nepodali závaznou finanční nabídku.

„Zavřít vyškovský pivovar by byl zločin,“ reagoval už před časem prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek. Už dávno podle něj neplatí, že piva z Vyškova se nedají pít. Ale teď je to spíš naopak.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Třeboňští radní schválili udělení výjimky z vyhlášky města ohledně provozní doby hudební produkce na nádvoří pivovaru Bohemia Regent.

Výjimka se vztahuje na tento víkend,. Budou tam totiž Pivní slavnosti. Muzika podle schválené výjimky může hrát v sobotu od rána od 10 do nočních 2 hodin, ale také každý pátek nebo sobotu v červenci a srpnu od 20 do 24 hodin, kdy musí být dodrženy městem stanovené podmínky ohledně hudební produkce.

Zdroj: Jindřichohradecký deník.cz | Autorka a foto: Stanislava Koblihová

Litoměřičtí chtějí ukázat, že to s návratem pivovarnictví do města myslí vážně. Pomoci jim k tomu mají i pivní slavnosti, jejichž datum konání stanovili radní na svém posledním jednání na 24. července.

Uskuteční se tak v roce, kdy si město připomíná 290 let od založení pivovaru.

„Litoměřicím chceme vrátit tradici. Pivní slavnosti zde ještě před ukončením výroby piva probíhaly. Navíc bychom rádi ve větší míře přilákali pozornost investorů, protože bez jejich pomoci se zde zlatavý mok vařit hned jen tak nebude,“ konstatoval místostarosta Jaroslav Tvrdík.

Jednání s případnými investory o obnovení provozu přitom již nějaký čas probíhají. Prozatím však nebyla korunována úspěchem.

Pivní slavnosti proběhnou na nádvoří pivovaru. Část programu se uskuteční v Lidické ulici. V následujících letech by se akce mohla rozšířit i na prostranství před gotickým hradem, případně na parkoviště U Hvězdárny.

Návštěvníci dostanou šanci ochutnat několik druhů piv, různé pivní speciality, chybět nebudou stánky s občerstvením, ani pivní soutěže. Rýsuje se i podoba doprovodného kulturního programu.

„Vystoupí v něm Chřestýši a některé místní kapely, jako například Veselý lidi nebo Dekáda,“ informovala ředitelka Městských kulturních zařízení Litoměřice Věra Kmoníčková.

„Naším přáním je, aby se třetí nebo čtvrtý ročník pivních slavností konal na nádvoří již fungujícího pivovaru,“ prezentoval myšlenku vedení města místostarosta Tvrdík.

Prezentovat se budou pivovary Nymburk, Žatec, Holba, Rohozec a Svijany.

Zdroj: Litoměřický deník.cz

Za prvních šest měsíců roku 2010 navštívilo pivovar ve Velkých Popovicích již 8 321 návštěvníků, což je o 11,5% více než za stejné období loňského roku. Po úspěšném prvním pololetí se ve Velkých Popovicích připravují další akce, které by do regionu měli nalákat více návštěvníků.

Většinu návštěvníků pivovaru, přes 65%, tvoří čeští turisté. Z cizinců do pivovaru nejčastěji zavítají návštěvníci z Ruska, Maďarska, Finska a Holandska, tedy převážně ze zemí, kde Kozla díky dovozu nebo licenční výrobě znají. Pivovar ale navštěvují i hosté ze vzdálenějších zemí jako je Austrálie, Kanada nebo Izrael.

Ačkoliv největší zájem o exkurze v pivovaru bývá tradičně v květnu až červnu a následně v září a říjnu, nemalý počet návštěvníků zavítá do Velkopopovického pivovaru i během letních měsíců. „To k nám častěji míří různé organizované skupiny. Jde jak o návštěvníky, kteří si do pivovaru nalezli cestu sami, tak klienty cestovních kanceláří nebo firmy, které prohlídky využívají i jako formy teambuildingu,“ vysvětluje Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice. Pivovar ve Velkých Popovicích je také jediným ve středních Čechách, který nabízí exkurze bez předchozího objednání.

Zvýšenou návštěvnost pivovar zaznamenává zejména v době konání různých akcí, jako je například červnový Den Kozla, zářijový Den otevřených dveří, nebo prosincová nadílka v pivovaru. Oblibě se těší také každoroční jarní Pochod krajinou Františka Ringhoffera, kdy je pivovar jedním ze zastavení regionální naučné stezky.

„V posledních letech jsme do zlepšení areálu pivovaru hodně investovali. Loni jsme otevřeli nové návštěvnické centrum a letos se podařilo otevřít celkově již šestou restauraci Kozlovna a to přímo v areálu pivovaru,“ dodává Eva Kršňáková.

Zajímavá akce se bude v pivovaru konat i v neděli 8. srpna. V rámci Velkopopovické pouti v duchu konce 19. století zde bude vyhrávat flašinetář, návštěvníci si budou moci vyzkoušet umění artistů – žonglování a chůzi na vysokých chůdách. Připraveny budou i soutěže o ceny. Pro dospělé návštěvníky pouti bude k osvěžení připraveno nefiltrované pivo v pivovarské restauraci.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Vysoké teploty výrazně zvyšují odbyt piva Holba z produkce hanušovického pivovaru.Výrazný nárůst poptávky je především u piva v sudech. Některé provozovny s venkovním posezením v těchto dnech prodávají až dvojnásobek piva, záleží na jejich umístění i kapacitě. K nejoblíbenějším patří výletní restaurace. Nejvíce jde na odbyt Holba Šerák, která se stala symbolem Jeseníků a ochutnat ji chce každý turista. Nejvýše položeným místem, kde Vám Holbu načepují, je chata Sv. Jiří na Šeráku s výškou 1351 m.n m.

Na zvýšenou poptávku pivovar reaguje posílením výroby i distribuce. Od června varna běží v 6 denní cyklech nepřetržitého provozu a stáčí se na 3 směny. "V ležáckých sklepích máme dostatečné zásoby, posílená je i distribuce, takže plynule vykrýváme všechny objednávky,“ říká Zdeněk Mareš z hanušovického pivovaru. Holba v těchto dnech prodává v průměru 2.100 hl denně, což je o 700 hl více ve srovnání s loňským rokem. Denní rekord už překročil 2300 hl piva, tj. 460 tisíc půllitrů piva a zatím největší množství, které v jednom dni opustilo brány pivovaru.

Letním hitem a zpestřením nabídky je Holba Kvasničák, typicky zahrádkové pivo, které se letos stalo Pivem České republiky. Více se pije také nealkoholické pivo Holba Free. Počet jeho příznivců se stále zvyšuje. Výborně zažene žízeň a čím dále častěji se stává zdravou i chutnou náhražkou slazených nápojů. Červencové prodeje úspěšně vyrovnávají pokles prodeje sudového piva, který způsobila dlouhá zima. Zvyšuje se také export Holby. Ryzí pivo z hor prodává např. v Chorvatsku, Slovinsku, Litvě nebo Polsku.

HOLBA sází na pohodu

Letní kampaň pivovaru Holba vsadila na pohodu a odpočinek. Holba, ryzí pivo z hor, nyní přináší motivaci k odpočinku ze všech sil a vtipně využívá pozice značky ve spojení s nasazením i pohodou.

V podhůří Jeseníků v Hanušovicích se vyrábí nejen poctivé pivo Holba, ale stejně tak se zde i žije – poctivě, naplno. Ať jde o práci, starost o střechu nad hlavou, koníčky, zábavu nebo odpočinek. Proto se „Odpočívej ze všech sil“ stalo klíčovým sdělením kampaně Holba.

Slogan se objeví v regionální billboardové kampani, rozhlasovém spotu, plakátech i sérii pivních tácků v restauracích. Nově kampaň využívá také online média. Microsite www.odpocivejzevsechsil.cz umožní aktivně relaxujícím horalům i „lidu z nížin“ získat nejen inspiraci, ale také zajímavé zajímavé ceny. Za skvělý relax, skvělá odměna!

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

Mezi pravidelně sponzorované kulturní události Jihočeského kraje, které podporuje Budějovický Budvar, n. p., patří Mezinárodní hudební festival Český Krumlov. Letošní, již devatenáctý ročník tohoto hudebního svátku bude slavnostně zahájen dne 16. července 2010 operním galakoncertem argentinského tenoristy Josého Cury.

Budějovický Budvar, národní podnik již od roku 2003 sponzoruje Mezinárodní hudební festival (MHF) Český Krumlov a letošní ročník, již devatenáctý, není výjimkou. Budějovický Budvar, nepodporuje pouze českokrumlovský hudební festival, ale také významně přispívá na kulturní dění v Jihočeském kraji v mnoha dalších oblastech a prémiová značka piva Budweiser Budvar tak může prostřednictvím špičkových kulturních projektů efektivně oslovovat své zákazníky. V případě MHF Český Krumlov to platí dvojnásob.

„Náš prémiový ležák Budweiser Budvar lze, s trochou nadsázky, považovat za českou klasiku, také naše pivo patří mezi nejlepší reprezentanty České republiky doma i v zahraničí. O české hudební tvorbě, a jejích nejvýznamnějších akcích, to platí také. Festival je pestrý, koncerty mají ojedinělou atmosféru a všechny jsou na špičkové úrovni,“ říká Ing. Jarmila Bočková, eventová manažerka a doplňuje: „Je potěšující zprávou, že můžeme rok od roku sledovat stále stoupající úroveň festivalu, k čemuž se snaží pomoci i Budějovický Budvar.“

Budějovický Budvar směruje ve svém domácím regionu podporu do více kulturních projektů. V letošním roce to jsou kromě krumlovského hudebního festivalu například Jihočeské divadlo, Slavnosti pětilisté růže, festival Okolo Třeboně nebo festival Mighty Sounds. Budějovický Budvar sponzoruje především zavedené projekty, které se postupem času osvědčily a vytvořily si osobitou tradici, k níž Budějovický Budvar patří.

Devatenáctý ročník MHF Český Krumlov bude slavnostně zahájen dne 16. července operním galakoncertem argentinského tenoristy Josého Cury. Do 21. srpna festival nabídne 17 koncertů různých žánrů, na nichž se představí 2 symfonické orchestry, 12 komorních orchestrů a souborů a více než dvě desítky umělců z celého světa. Chybět nebude ani tradiční operní produkce inscenovaná na Otáčivém hledišti ve spolupráci s Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Budějovický Budvar, n. p. vykázal červnové meziroční zlepšení ve svém hospodářství, meziroční nárůst prodeje činí více než 11 procent, přičemž minulý měsíc Budějovický Budvar prodal takřka 137 tisíc hektolitrů piva. V letošním červnu je také možné sledovat výrazný vliv teplot a charakteru počasí na prodej piva. Chladný začátek a teplý závěr měsíce přináší diametrální rozdíly v prodeji a konzumaci piv Budějovického Budvaru.

Budějovický Budvar, národní podnik zaznamenal v červnu 2010 poměrně významný nárůst prodeje piva v porovnání s loňským červnem, tento meziroční nárůst činí 11,33%. Minulý měsíc Budějovický Budvar prodal 136 718 hektolitrů piva. Těchto překvapivě dobrých výsledků dosáhl Budějovický Budvar, přestože je pivovarnictví jako celek zasaženo hospodářskou stagnací a letošní první polovina roku patřila k chladnějším obdobím.

Velmi důležitou proměnnou, která stimuluje prodej piva, je vedle makroekonomických vlivů samozřejmě zmiňované počasí. Měsíce duben, květen a červen jsou klíčové, letošní extrémně nízké teploty se dotkly hlavně sezonních provozoven, návštěvnost byla kvůli počasí velmi nízká. Pro lepší ilustraci vlivu počasí je na místě uvést porovnání prvního a posledního týdne v červnu, které vykazovaly značně odlišné teploty. Rozdíl mezi prvním chladným a posledním teplým týdnem činí 37% u prodeje piva Budějovického Budvaru jako celku, u světlého výčepního piva je rozdíl prodeje v ČR ještě patrnější, jedná se o 60%.

„Přestože je letošní počasí pravým opakem toho, co by si pivovary přály a hlavní pivařská sezona začala namísto v dubnu až v červnu, považujeme červnové prodejní výsledky Budějovického Budvaru za dobrý impuls a příslib do budoucna,“ říká Ing. Martin Horejš, vedoucí oddělení tuzemského prodeje.

Vlajkovou lodí Budějovického Budvaru je samozřejmě značka Budweiser Budvar, včetně jejích variací Budějovický Budvar, Bud a Czechvar, která se na prodejích podílí přibližně z 85%. Samotný ležák Budweiser Budvar vykazuje nadpoloviční objem výroby Budějovického Budvaru, konkrétně jde o 55% z celkové produkce. Výrobní lhůta ležáku Budweiser Budvar je 102 dní (90 dní zrání, 12 dní hlavní kvašení) a varna Budějovického Budvaru má hlavní špičku v březnu a dubnu, kdy pracuje nepřetržitě.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Letošní léto na rozdíl od zemědělců, jejichž výnosy se vlivem horka a sucha snížily, pivovarům přeje. Také březnický Pivovar Herold zaznamenává v posledních měsících rapidní nárůst tržeb, vyvolaný větší žízní dospělých i turistickou sezonou.

„Teplé počasí opravdu zvýšilo spotřebu piva, ale někdy je už takové horko, že lidé, bohužel, ani pivo přes den nepijí. Také se někdy stane, že pivo v hospodách dojde, a proto musíme operativně zavážet, což se nám, díky nonstop službě naší vrátnice, daří,“ potvrzuje Tomáš Kopřiva, obchodní ředitel Pivovaru Herold.

Pivo v létě nejen osvěží, ale jeho spotřeba roste také na různých akcích, jako jsou turnaje ve volejbale, tenise a na jiných soutěžích. „Na takové akce půjčujeme vlastní výčepní zařízení a našeho piva se tam vypije dost, což nám samozřejmě dělá radost,“ říká Tomáš Kopřiva.

„Letos jsme se na sezonu připravili, takže jsme navařili několik sudů dopředu, ale dnes už jsou sklady téměř prázdné. Lidé se však nemusejí obávat, že by nám alkoholický nápoj došel,“ dodává Kopřiva. Pivovar Herold totiž pracuje na všechny obrátky, čemuž přispívají i sezónní brigádníci, kterými podnik posílil své řady.

Malé pivovary frčí

Pivovaru Herold pomáhá i trend posledních let, kdy lidé upřednostňují značky z malých pivovarů před velkými pivovarskými řetězci, které vyrábějí takzvané europivo. „Za dosavadních šest měsíců jsme prodali tolik piva, jako za celý loňský rok,“ potvrzuje František Pinkava, vrchní sládek pivovaru. Březnický Herold nezůstává pouze na Příbramsku, ale vyváží do několika zemí. „To je pivo do Ruska, tohle zase do Velké Británie. A tady ty sudy jsou určeny do Švédska, kde je naše značka hodně oblíbená,“ popisuje obchodní ředitel při průchodu skladem.

Letní osvěžení

Pivovar Herold dnes vyrábí šest druhů piv: deseti a dvanáctistupňové, dvanáctistupňové pšeničné, třináctistupňové tmavé a polotmavé a nakonec pivo, které je přímo určené do parného léta, čtrnáctistupňové polotmavé granátové pivo. „Je to pivo pro letní měsíce. Má v sobě živiny a vitamíny, je zdravé, nefiltrované a přírodní. Obsah alkoholu je 6,1%, ideální pro sportovce“ popisuje sládek Pinkava.

„Se značkami našich piv se mohou seznámit návštěvníci Farmářských trhů, které se uskuteční v sobotu 24. července v Příbrami v prostorách Hořejší Obory,“ doplňuje ho Tomáš Kopřiva.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Příbramský deník.cz | Autor: Štěpán Vitha

Ve středočeském Kostelci nad Černými lesy se možná znovu začne vařit pivo. Zašlou slávu kdysi věhlasného pivovaru tady postupně obnovuje parta nadšenců, prozatím prostřednictvím muzea spojeného, jak jinak, než právě se zlatavým mokem.

Historie pivovarnictví sahá v Kostelci až do patnáctého století. Chloubou byl a dodnes vlastně je, polygonální žentour – významná technická památka, která patří k té části pivovaru přístupné veřejnosti.

„Mlelo se tady obilí, takže tady v tomto kulatém prostoru, který má v průměru 17 metrů, chodil dokola dobytek, nad nimi bylo velké dřevěné kolo,“ prozrazuje jeden ze spolumajitelů areálu Milan Starec.

Časem by tu chtěl Milan Starec obnovit tradici výroby zlatavého moku. Zatím se alespoň snaží obnovovat zachovalou technologii a z některých rušených pivovarů sem sváží chybějící zařízení.

Třešničkou na dortu je prohlídka zdejších sklepů, do kterých návštěvníci sestoupí s loučí v ruce. Od tohoto víkendu se v kosteleckém pivovaru můžete nově seznámit s pivovarnictvím na Kouřimsku a Ostravsku, a také obdivovat strojovnu a varnu.

Pokud vytvoříte skupinku alespoň pěti návštěvníků, rádi vás tu přivítají v sobotu, pro kterou mají vyhrazené individuální prohlídky.

Audio si můžete stáhnout zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Autoři: Michal Trnka a Michaela Vydrová

Pivovar ve Svijanech, který právě dnes pořádá tradiční obří slavnosti, stál ještě dřív než renesanční tvrz - v roce 1564. Za svoji éru se několikrát potýkal s krizí a v posledním čtvrt století mu dvakrát hrozila likvidace. Svijany chtěli zavřít čeští komunisté i angličtí kapitalisté. Neuspěli. Letos se naopak přiblíží k dvacetinásobku produkce z kritických let. Obě krize dokázal odvrátit dlouholetý ředitel, dnes obchodní sládek Pivovaru Svijany, František Horák. Jeho život je s pivovarem spjatý už přes půl století.

„Do pivovaru jsem nastoupil v srpnu 1957. To byly ještě dřevěné sudy. Kádě byly také dřevěné, ne kovové. Třeba půlka, tedy 50 litrový sud, měl prázdný sedmatřicet kilo,“ vzpomíná Horák.

Neuvěřitelný vzestup zažil jeden z nejúspěšnějších podniků v kraji - pivovar ve Svijanech. Založili ho už v roce 1564, v novějších časech mu dvakrát hrozila likvidace. Letos zřejmě zlomí rekord - uvaří a prodá více než 400 tisíc hektolitrů piva. Bez bývalého ředitele Františka Horáka by se pivo ve Svijanech již nevařilo.

Pivovar tehdy vyráběl kolem 23 tisíc hektolitrů piva ročně. Letos se roční výroba bude pohybovat kolem 400 tisíc hektolitrů.

Svijanský pivovar až do roku 1998 vždy pod někoho patřil. Ať to byl národní podnik Severočeské pivovary, později státní podnik Pivovary Vratislavice nad Nisou či Angličané vlastnící Pražské pivovary. I když nejvýznamnější Horákova role v historii pivovaru přišla v roce 1998, kdy pivovar chtěli zavřít tehdejší angličtí majitelé, už za socialismu musel Horák s kamarády o život pivovaru bojovat.

„Pro pivovar nebyl kritický jen rok 1998, ale i rok 1985. Ještě v minulém režimu ho chtěly zavřít Louny, což byl nadřízený podnik. Tehdy se zavírala řada pivovarů - Roudnice, Cvikov, Šluknov, Bílina, Rumburk, které patřily pod Louny. Svijany to mělo také postihnout. Jelikož jsem měl takové různé kamarády, kteří dělali ředitele a předsedy družstev, tak jsme se dostali až na ministerstvo a pivovar zachránili,“ vypráví Horák.

Tehdy založil Společnost pro záchranu Pivovaru Svijany, jejímž prezidentem byl onen známý z ministerstva. „Viceprezidentem jsme udělali podnikového ředitele, kterému to nařídili,“ podotýká Horák s úsměvem. V roce 1993 byl z pivovaru na rok a půl „odejit“, aby se v roce 1995 zase vrátil. Po dlouhých letech bez investic se konečně podařilo pořídit chlazení, pivo začalo držet kvalitu a začalo se vařit hořčí, což se pivařům zalíbilo.

Dobré časy měly brzy končit a ke zkáze pivovaru chybělo jen několik dnů. V roce 1997 se státní podnik Pivovary Vratislavice nad Nisou stal součástí společnosti, kterou většinově vlastnila anglická pivovarská společnost Baas. „Chtěli to zavřít. Nechtěli, aby pivovar fungoval. Apeloval jsem na britský konzervatismus. Řekl jsem jim, že pivovar funguje od roku 1564 a není pro ně konkurentem,“ říká Horák. Po téměř půlročních jednáních koncem března 1998 dostal Horák „nůž na krk“. Buď do 28. dubna sežene 15milionů, nebo pivovar končí. „Ještě několik dnů jsme nevěděli, zda pivovar koupíme. Pětadvacátého dubna Mirek Kučera řekl, že ty prachy dal dohromady a vezlo se tam patnáct milionů s ochrankou autem v hotovosti,“ přidává perličku Horák. Spolumajitelů - zachránců bylo ze začátku sedm. Mezi nimi i herečka Jiřina Bohdalová. „Ta se k tomu dostala přes bývalého poslance Standu Pěničku. Dnes už pivovar vlastní jenom LIF, tedy starší amladší Kučerové,“ Horák.

Pokud současní majitelé nic nepokazí a dodrží technologie, mohou se Svijany stát jedním z nejvýznamnějších hráčů na českém pivním trhu. „Děláme vše pro to, aby nárůst výroby nebyl na úkor kvality. Včetně letošního roku se do pivovaru za 12 let nainvestovalo kolem 700 milionů. Pivovar si na to vydělal. Je to zlatá slepice,“ dodal Horák. Dáváte při nákupu piva přednost regionálním značkám? Jsou lepší? Pište na jaroslav.horeni@mfdnes.cz

***

FAKTA

Svijanské slavnosti začátek dnes ve 13 hodin -Svijanský Újezd vstupné 150 Kč, děti zdarma 160 píp, cena 18 Kč/jakékoliv pivo kyvadlová doprava z turnovského vlakového nádraží až do 24 hodin Výběr z hudebního programu: 16.00 - 17.00 Janek Ledecký 17.30 - 18.30 Banjo band Ivana Mládka 19.00 - 20.00 Věra Špinarová 20.30 - 21.30 Walda Gang 22.00 - 23.00 Škwor 23.30 - 00.15 Debillheads

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Hoření

Pivovar Radegast letos slaví 40 let od uvaření první várky piva a k tomuto výročí nadělí Moravskoslezskému kraji další zajímavost, která zvýší jeho turistickou atraktivitu. Nové návštěvnické centrum bude slavnostně otevřeno 11. září v rámci „Radegast dne“. V pivovaru, kde se vaří nejoblíbenější pivo na Moravě, dosud návštěvnické centrum chybělo. Všechny jeho prostory budou bezbariérové.

„Radegast je moderní pivovar, který klade důraz na tradici českého pivovarnictví a je maximálně ohleduplný k životnímu prostředí a přírodě. Proto jsem velmi rád, že v pivovaru Radegast vznikne nové návštěvnické centrum, které bude takový přístup prezentovat široké veřejnosti,“ přiblížil hlavní myšlenku otevření centra manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

V návštěvnickém centru Radegast bude několik expozic umožňující poznat lépe např. historii pivovaru a také kino pro 50 osob. V prostorech centra najdou návštěvníci i obchod se širokým sortimentem Radegastu.

„Radegast je jedním z mála pivovarů, ve kterém se návštěvníci dostanou při exkurzi přímo do provozu. Po otevření nového návštěvnického centra připravíme lidem další nevšední zážitek," dodal Ivo Kaňák.

Momentálně probíhají interiérové stavební práce. Velkolepé slavnostní otevření návštěvnického centra bude součástí „Radegast dne“ v sobotu 11. září.

V roce 2009 navštívilo pivovar Radegast rekordní počet lidí. Jen v první polovině minulého roku jich přišlo 7,5 tis., což je meziroční nárůst o 12 %.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Fanoušci piva zavítaly na již tradiční Klášterské pivobraní, které se konalo přímo v areálu pivovaru. Kromě pití lahodného moku na diváky čekalo plno pivních soutěží. Ventil byl samozřejmě u toho.

Letošní oslavy zlatavého moku, které se v Klášteře Hradišti nad Jizerou se nesly ve znamení oslav 440. výročí založení pivovaru Jiřím Labouňským z Labouně. Hlavním lákadlem bylo samozřejmě pivo. Žízniví návštěvníci, kterých dorazilo přes dva a půl tisíce, a to zejména z Mladé Boleslavi, si nejvíce pochutnávali na klášterské jedenáctce, lví podíl na tom měl i stále oblíbenější „kvasničák“.

Pořadatelé pro účastníky připravili i různé soutěže, jejich vítězové si odnesli třicetilitrový soudek piva a poukaz do pivních lázní. „Divácky nejatraktivnější bylo bezesporu klání o největší pivní pupek, ve kterém zvítězil nejmenovaný pivař s úctyhodnými 183 cm v pase, jedlíci pak se pak mohli utkat v pojídání biskupského chlebíčku,“ prozradili perličku Ventilu pořadatelé.

Nouze nebyla ani o doprovodný hudební program – k poslechu i tanci zahrály kapely Turnovanka, Seven, Rangers – Plavci či Fanta a Franta Nastarýkolena. Vystoupil i Luboš Odháněl a W.I.X. Hitmakers, a kdo si počkal do desáté hodiny večer, dočkal se i Kamila Střihavky a jeho skupiny Leaders.

Zdroj: Můj Ventil.cz

Mostecké rockové Gama Rádio si k ročnímu výročí působení v éteru nadělilo speciální dárek - vlastní Gamapivo. Chmelový rockový speciál pro něj připravuje minipivovar Mostecký kahan. Poprvé se nápoj představí v sobotu při otevírání hospody, kterou si rádio rovněž dalo k narozeninám. Budou se v ní pořádat menší rockové, bluesové a jazzové koncerty.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Martin Karaivanov je strojní inženýr, ale už čtrnáct let vaří pivo Svatý Ján na Kolínsku. Založil si vlastní minipivovar a vyrábí jen samé speciály. „Dělám pivo spíš pro fajnšmekry. Cítím teď kvůli počasí větší tlak od zákazníků, ale víc ho uvařit nestihnu,“ říká sládek.

* Jak se strojař stane sládkem?

Pro mě je kouzlo, že z hromady železa vyleze něco tak dobrého a jedinečného. Sám jsem si pivovar navrhnul a postavil a navíc pivo mám rád. Asi jako málokoho mě zajímalo hlavně spojení technologie s výstupním produktem. Jiné zajímal jen ten samotný produkt. Mě bavilo především navrhovat. Pak jsem k tomu přidal vědomosti o vaření piva, učil jsem se z různých knížek a z vysokoškolských skript.

* Proč jste mu dal jméno Svatý Ján?

Máto souvislost s tím, že jsem bydlel v Kolíně. Byla to jedna čtvrť. Před třemi lety jsem se přestěhoval do obce Polepy, kde jsem pivovar zbudoval. Název je ale stejný.

* Je těžké udržet minipivovar? Roste konkurence?

V roce 1996 jsem byl první v republice s minipivovarem. Vyrobím asi 70 hektolitrů ročně. Začínal jsem se dvěma druhy piv, teď mám čtyři. Vzhledem k velikosti to je můj komerční koníček, druhá činnost. Vznikají nové minipivovary, ale to je dobře. Mám radost, protože si nekonkurujeme, rozumíme si, dáváme si informace.

* A lidé mají o speciální pivo zájem?

Mými zákazníky jsou lidé, kteří ocení kvalitu. Dodávám ho pak do tří specializovaných restaurací. Ty zásobuji výjimečně, nepravidelně. Většinou si lidé u mě objednávají piva pro nějakou zvláštní příležitost, narozeniny, Vánoce, Nový rok. Nechci vyrábět velké množství, ale kvalitní pivo, o něj mají lidi zájem.

* Myslíte, že už mají dost velkých pivovarů?

Nemám nic proti tomu, když velký pivovar dělá dobré pivo, ale oni musí například filtrovat od kvasinek, aby ho mohli stáčet a vydrželo, ale tím pivo ztrácí. Naše záměrně nefiltrujeme. Nemusíme, protože se prodá rychle.

* Nechcete vyrábět víc druhů, třeba letní?

Vlastně stále vyrábím nové. Dělám odnože podle objednávek zákazníků. Základem je vždy jeden ze čtyř základních typů. Letní speciály nedělám, ale všechna moje piva mají méně alkoholu. Vyrábím i pšeničné a to se hodí na léto, protože je lehké.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Markéta Bušková