Svoji pamětní desku bude mít od poloviny září v průčelí pivovaru v Černé Hoře známý český básník Petr Bezruč. Její slavnostní odhalení je naplánováno na odpoledne 15. září, na den 137. výročí umělcova narození, a bude první akcí letošních svatováclavských slavností. Bezruč i se svými přáteli byl totiž na přelomu třicátých a čtyřicátých let minulého století v Černé Hoře častým hostem a oblíbil si tam pivo Granát. "Považuji za nutné, aby se tato historie dostala do povědomí, aby si tady o ní mohli lidé přečíst," říká generální ředitel pivovaru Černá Hora Jiří Fusek.

Desku připomínající svoji osobu bude mít na budově Sladovny rovněž farář Páter Ševčík, který v roce 1896 založil Rolnickou akciovou společnost, díky níž černohorský pivovar zachránil před úpadkem. "Ve spolupráci s místní farou provádíme i rekonstrukci jeho neudržovaného hrobu," podotkl Jiří Fusek. U příležitosti 80. výročí úmrtí pátera Ševčíka bude upomínková deska odkryta 16. října.

V mezidobí slavnostních aktů čeká na veřejnost tradiční populární záležitost, pivní pouť. Hodinu před jejím zahájením 25. září vyjede z nádraží Českých drah v brněnských Řečkovicích do Černé Hory po nově otevřené cyklostezce výprava na kolech. " Je to ideální výlet pro celou rodinu. Po cestě čeká na všechny účastníky občerstvení, časoměřiči a pro první tři bude v cíli připravena láhev pivní pálenky Monte Negra. Bát se nemusí ani o kola, pro ty budeme mít hlídanou úschovnu," slíbil Fusek. Každý dospělý pak během pivní pouti bude moci posoudit exkluzivní chuť pivovice Monte Negro uležené v akátových sudech. Kvůli nepříznivému počasí je pivovar v Černé Hoře oproti minulému roku zatím čtyři procenta ve ztrátě. Pokud ovšem bude babí léto panovat až do konce září, podaří se úspěch loňského roku dotáhnout. (Rovnost)

Ředitel pivovaru Černá hora a prezident Českého i Evropského svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek tvrdí, že od výroby levných a nekvalitních piv do velkých obchodních řetězců je jen krůček k uzavření výroby. Kdo vyrábí neznačková piva, která jsou ke koupi ve velkých plastových lahvích? Jde o doplňkovou výrobu velkých pivovarů nebo existují výrobci takových moků? Pivo v plastových lahvích dodávají na trh malé i velké pivovary, které mají tuto produkci jako doplněk. Celkový prodej je u nás ovšem minimální. Vyváží se především na polský trh. I když Poláci umějí ocenit kvalitu piva, co se týká pití z plastu, jsou to barbaři. Na etiketách často bývají jen omezené údaje o výrobci, přestože to odporuje zákonu.

Které pivovary taková piva vyrábějí?

Nepřísluší mi, abych je jmenoval. My podobná piva nevaříme. Jsou levná cenou, obalem a především kvalitou. Nemáme důvod vyrábět takzvaně kvalitativně upravený produkt, aby odpovídal požadavkům obchodního řetězce. Jakmile do kruhu spadnete, ohrozíte ostatní své výrobky, které zákazník může považovat za nekvalitní. Jde o začátek konce pivovaru. Téměř každý, kdo začal levná nebo nekvalitní piva vyrábět, skončil.

Je ekonomicky reálné prodávat lahev piva za tři koruny, jak to někdy činí velké obchodní řetězce?

Není. Při prodeji piva se používají dumpingové ceny. Nedávno jsem viděl lahev za korunu devadesát. To už odporuje zdravému rozumu. Náklady na výrobu půllitru desetistupňového piva jsou podstatně vyšší. Korunu dáte jen za etiketu, korunku a umytí láhve. Vezměte v úvahu, že při výrobě jednoho piva spotřebujete kolem deseti litrů vody. Když promítnete daně, dopravní náklady a mzdy, pak by nebylo za co nakoupit suroviny a energie.

Máte ale výjimku ze spotřební daně.

Ano, ale ta platí také v dalších zemích EU, pokud pivovar splňuje příslušné podmínky. Německo má téměř osm set malých pivovarů, zatímco u nás jich je pouze třicet šest.

Jste prezident Českého i Evropského svazu malých nezávislých pivovarů. Budete jezdit lobbovat do Bruselu?

Pokud chceme přežít, není jiná možnost. Patříme mezi malé výrobce, kteří se dokázali organizovat nadnárodně. Mezi členy patří Německo, Švýcarsko, Česká republika a Polsko. V červenci přistoupil anglický a rumunský svaz a jednáme s dalšími.

Perou se nadnárodní pivovarnické skupiny o malé výrobce? Jsou tlaky na převzetí vašeho pivovaru?

Žádná pranice o vstup na český trh se již nekoná. Rozhodující podíl našich pivovarů už zahraničního partnera má. My jsme oslovující nabídku nedostali a rozvíjíme se dál jako česká firma.

Za kolik jste pivovar koupil a kolik jste investoval?

Ve veřejné dražbě v roce 1996 jsme nabídli sto deset milionů korun. Dalších dvacet padlo na vyrovnání úvěrů. Skutečnou hodnotu jsme podstatně přeplatili. Tehdy zde byla moderní pouze kotelna a linka na plnění sudů. Zatím jsme celkově investovali více než dvě stě milionů.

Jak jste koupi financovali?

Úvěrem přes Investiční banku. Kdysi to byla poměrně pozitivní banka, ale na konci devadesátých let již patřila k likvidátorům českého průmyslu. Sazby úvěrů se běžně pohybovaly kolem dvaceti procent. Po přechodu k jiné bance jsme získali o třetinu výhodnější podmínky.

Kromě pivovaru vlastníte se synem firmu na výstavbu kulturně-sportovních center. Je o takové služby na venkově a v malých městech vůbec zájem?

Ano, životní styl se mění. Lidé chodí nejen do hospody, ale také navštěvují saunu nebo posilovnu. Vždy ovšem existuje skupina, pro kterou je každá změna negativní.

Jak se vám jedná se starosty? Čekají na úplatky, aby dali stavbě zelenou?

Se samosprávou velkých i malých obcí máme dobré zkušenosti. Horší to bývá se státní správou, například stavebními úřady. Ale podplácet nepotřebujeme. Spíše obráceně. Dnes je několik měst a obcí, které by měly zájem, abychom u nich investovali.

Vyrábíte také pivo s medem. Prý jste koupili výrobní technologii od místního hospodského.

Nekoupili, ale s majitelem malého pivovaru v Senticích jsme se dohodli, že budeme používat jeho užitný vzor, kterým má ochráněno přidávání medu do varného procesu. Jeho působením vznikne čtrnáctistupňový pivní speciál.

Kolik za používání licence platíte?

Máme dohodu s majitelem o ocenění. U nás se speciální piva neprodávají ve velkých objemech. Pivař nedá dopustit na svoji desítku, kterou pil vždycky. Speciály jsou stále na okraji zájmu, ale jejich produkce se zvyšuje a obliba ve světě roste.

Vedle piva vyrábíte stále více limonád. Na "limonádovém" trhu je menší konkurence?

Výrazná konkurence je všude. Limonády bereme jako doplňkový program, který pomáhá optimalizovat výrobu. Kdybychom vyráběli pouze pivo, neměli bychom provoz vždy naplno využitý.

Do limonád přidáváte chmel. Jak vás to napadlo?

Stále jsme přemýšleli, jak je odlišit. V pivu chmel působí jako surovina, která ovlivňuje chuťové buňky a pitný režim tak, že nemáte žízeň. Když ho přidáte do limonády, měla by také lépe zahánět žízeň. Spolupracujeme s jedním střediskem v Opavě, které pro nás vyvíjí a vyrábí sirupy. Vyladit chuť jednoho nápoje není otázkou týdne, někdy to trvá déle než rok.

Nechali jste si nápad patentovat?

Nemáme patent, ale užitný vzor. V Čechách jsme jediní, kdo takto vyrábí, a neznám ani jinou firmu na světě, která by do limonád přidávala chmelový extrakt.

Jiří Fusek (59) - Spolumajitel pivovaru Černá hora a prezident Českého a Evropského svazu malých nezávislých pivovarů podniká v pivovarnictví teprve osm let. Předtím se zabýval výrobou stavebních hmot. Na počátku devadesátých let vybudoval společnost DCD vyrábějící heraklit. Po čtyřech letech ji prodal zahraničnímu partnerovi. Pivovar Černá hora zaměstnává sto třicet pracovníků, vloni vyrobil 153 tisíc hektolitrů piva a třicet tisíc hektolitrů limonád. Roční obrat se pohybuje kolem dvou set milionů korun, zisk byl vloni pět milionů. Společně se synem vlastní Fusek společnost investující do sportovně-kulturních center. Největší zatím postavili v Přerově. Fusek je ženatý, má dvě dcery, syna a žije přímo v Černé hoře. Často ho doprovází černý kokr Honza. Řídí prý velmi poruchové Volvo. (Týden)

Jak se vařilo pivo za Rakouska-Uherska? Co měla na sobě slavná sládková z filmových Postřižin při zabijačce? Kde je komín na který směle lezla Maryška se strýcem Pepinem? Odpověď na tyhle otázky najdete na Vysočině, v Dalešicích na Třebíčsku. Místem, kde se odehrály hlavní scény, byl podle skutečnosti pivovar v Nymburku, ale vhodnou lokalitu k natáčení filmu Postřižiny našli tvůrci filmu v čele s režisérem Jiřím Menzelem až v pivovaru v Dalešicích. Natáčelo se zde v roce 1980. V té době se v Pivovaru pivo už nevařilo.

Teď mají lidé možnost pivovar znovu navštívit. Před několika lety se uzavřeného a zchátralého pivovaru ujala skupina soukromníků a pivovar začal od roku 2002 znovu sloužit svému účelu. Také v současné době dýchne na návštěvníky romantika - ať již při pohledu na z filmu tak důvěrně známá místa, pivovarské komíny nebo čápy, kteří na komíně sídlí. Místo pivovaru si, jak potvrzuje manželka současného ředitele pivovaru Jitka Tichá, vyhlédlo k uzavření sňatku i několik novomanželských párů.

Část pivovarského areálu slouží Muzeu rakousko - uherského pivovarnictví. Návštěvníci zde najdou dobové technické vybavení, včetně varny, parního stroje a sladovnické věže, expozici mapující historii obce i pivovaru a originální kostýmy ze slavného filmu. "Většinu našich návštěvníků lákají právě exponáty, které se zachovaly z původního dalešického pivovaru a které sloužily ve filmu Postřižiny. Takže jsou tu například kádě, ve kterých se paní Vašáryová koupala, nebo obrovské kotle ze kterých pan Schmitzer - jako správce pivovaru ochutnával," říká Jitka Tichá.

Rekonstrukce a obnovy v duchu filmových Postřižin by se měla dočkat i pivovarská zahrada. Slavnostního otevření muzea se před lety zúčastnil i režisér Jiří Menzel a nešetřil chválou. "Je to šťastné, že se najdou takoví obětaví a entuziastičtí lidé, kteří dokážou zachraňovat staré věci," řekl. Podle něj by měl z obnovy a z kvality místního piva velikou radost i spisovatel Bohumil Hrabal, podle jehož literární předlohy Postřižiny natáčel.

Filmaři před lety prošli asi sto padesát českých pivovarů, ale buď měly nové přístavby, nebo byly zničené. "Tady byl naštěstí člověk, který se o to staral, i když už to bylo uzavřené. Jak lidé, tak prostředí tu bylo moc hezké," zavzpomínal Menzel.

Kromě návštěvy pivovaru a pivovarnického muzea je součástí letní nabídky i bohatý kulturní program Pivovarská sezona. Po dobu letních měsíců nabízí každých 14 dnů nejrůznější koncerty a divadla. Tento týden se návštěvníci dalešického pivovaru mohou těšit z Mezinárodního řezbářského sympozia. V průběhu týdne od 23. do 29. srpna se na nádvoří i v zahradě pivovaru mohou lidé setkat celkem se sedmi uměleckými řezbáři, kteří tvoří na pivovarském dvoře a v přilehlé zahradě. Tři zastupují Litvu, jeden Dánsko a tři hájí české barvy.

Tématem sympózia je Duše a dušičky. "Budou tvořit ze dřeva různé tématické skulptury nebo lavice a lávky. Spoluprácí českého výtvarníka Petra Uhera a dánského umělce Henri Lause vznikne například oltář s názvem V sedmém nebi. Umístěn by měl být v zahradě, která přiléhá k pivovaru," upozorňuje Jitka Tichá, ředitelka sympózia. Dalším z umělců je uznávaný litevský výtvarník Vytautas Garbaliauskas. Se svou ženou přijel do Dalešic také Julius Urbanavičius.

Z českých výtvarníků bude v Dalešicích tvořit Josef Zahradník z Ivančic a Jaroslav Stejný - kastelán z Červeného Hrádku, fanda do sochařství, řezbářství a milovník technických památek. Vyvrcholením sympózia by měla být sobota, kdy budou práce řezbářů vrcholit. Lidem budou představeny v pivovarské zahradě, která se pro tento den výjimečně otevře. Plastiky by se potom měly stát stálou součástí pivovaru. "Některé zůstanou na dvoře, některé v zahradě a jiné budou před budovou pivovaru," dodává Tichá. (iDnes)

Jihlavský pivovar a sodovkárna za letošní první pololetí uvařil 51 700 hektolitrů piva, to je o čtvrtinu více než ve stejném loňském období. Tuzemský prodej sice jako u většiny ostatních českých pivovarů doplatil na chladnější počasí, jihlavskému pivovaru však pomohl export. "Němečtí obchodníci odebrali do června 11 tisíc hektolitrů lahvového piva," řekl generální ředitel Jan Kylberger. Export do Německa začal loni na podzim. Významnou roli v uzavření obchodu hrál tamní nový zákon o obalech, který zpoplatnil pivní plechovky. Proto stoupla poptávka po pivu ve vratných skleněných lahvích. "Kapacita německých pivovarů nestačila a české pivovary měly šanci se uchytit," vysvětlil Kylberger. Export je nyní podle Kylbergera jedinou šancí českých středních pivovarů k zlepšení hospodářských výsledků. Jihlavský pivovar především díky němu do června meziročně zvedl tržby o 30 procent bezmála na 60 milionů korun a vytvořil hrubý zisk kolem 15 milionů. Vývoz bude pokračovat, a podnik proto letos očekává navýšení ročního výstavu o čtvrtinu na 110 tisíc hektolitrů. Přesto podle Kylbergera zůstane rozhodující jistější tuzemský trh. Pro příznivce každým rokem pořádá i den otevřených dveří. Letos se Den Ježka bude konal 4. září. Provázel ho i rockový minifestival a zábavné pořady. (Mladá fronta DNES)

Měšťanský pivovar v uplynulých měsících výrazně změnil přístup k výrobě zlatavého moku ve smyslu dosažení vysoké kvality, a s tím spojeného úspěchu na domácím i zahraničním trhu. To bylo hlavní téma pro rozhovor s Jiřím Huškem, ředitelem pivovaru.

Nyní jste převzali jako první z malých a středních pivovarů certifikáty ISO 9001 a ISO 14001. Co to pro vás znamená?

ISO 14 001 představuje splnění vysokých nároků technologie výroby, která je v rámci technologického pokroku maximálně šetrná k životnímu prostředí. ISO 9001, takzvaný systém managementu jakosti, je velmi cenným a objektivním argumentem s tím, že výrobní procesy a kvalita piva je vynikající. Při současném soupeření na přeplněném trhu s pivem je často používáno metod subjektivních hodnocení a osobních názorů. Dokonce se potýkáme s případy, kde se jedná o lži. Vyjádření některých obchodních řetězců o kvalitě piva REBEL považuji za lacinou snahu vysvětlit své vlastní jednání, které zákazníka omezuje ve výběru svého oblíbeného piva. Lze říci, že obdržení těchto certifikátů může být považováno za objektivní známku konkurenceschopnosti a vysoké kvality známého brodského piva.

Patříte mezi malé a střední pivovary s výstavem do 200 tisíc hektolitrů, kolik vašich konkurentů již dosáhlo certifikace?

Zatím není malý či střední pivovar s úspěšnou certifikací těchto obou norem.

Jak dlouho trvalo zavedení systému managementu kvality?

Přesně jedenáct měsíců poctivé práce.

Normy ISO jsou významné pro exportní politiku zejména do zemí Evropské unie. Daří se vám i v této oblasti?

Zvýšení exportu na celkovém objemu prodeje považujeme za významnou stabilizační složku v obchodní politice firmy. Letos jsme již úspěšně začali vyvážet do Německa, Anglie a zejména na Slovensko. První dodávky piva odešly už i do Dánska a Švédska.

O vývoji v Měšťanském pivovaru Havlíčkův Brod je mnoho dohadů a spekulací, proto se zeptáme, jak si pivovar vede a kolik zaměstnává lidí?

Pivovar se v roce 2002 potýkal s kvalitou vyráběného piva. Tehdy došlo ke strategickým chybám řízení a zákazník zareagoval tak, jak je běžné v konkurenčním prostředí. Musel následovat propad prodejů, a vnímání značky zákazníky bylo citelně poznamenáno. Během roku 2003 došlo k zásadním personálním změnám, v pivovaře v současnosti pracuje 80 lidí. Jak se pivovaru daří, lze vyjádřit tak, že vyrábíme vynikající pivo za rozumnou cenu, pokles výstavu byl zastaven, při současném objemu produkce dosahuje pivovar uspokojivé ziskovosti a zadluženost akciové společnosti je minimální.

Pro regionální pivovar je vždy klíčový patriotismus, jste se současným stavem spokojen?

Jak jsem již řekl, vnímání značky REBEL bylo v minulosti negativně poznamenáno, ale dlouhodobou stabilní kvalitou můžeme budovat pevnější postavení značky REBEL. Budování patriotismu je velmi dlouhodobý proces, kterému budeme věnovat maximální pozornost. Jsem přesvědčen, že zákazník ocení kvalitní výrobek za nižší cenu než u konkurence.

Kterým směrem půjde vaše úsilí v následujícím roce?

Kvalita piva bude vždy maximální prioritou. Trvalá modernizace výroby a zlepšování servisu našim zákazníkům budou ústřední činností. Pokud bych se mohl vyjádřit osobněji, budu veškeré své úsilí věnovat tomu, aby každý broďák byl hrdý na domácí pivo REBEL. Zároveň vždy respektuji právo volby zákazníka, jeho svobodu. Ale velmi těžko chápu opačné jednání jiných regionálních firem, které preferují okamžitý zisk, ne dlouhodobou prosperitu, a svým chováním zákazníkům berou to nejposvátnější, svobodu nakoupit si za své peníze pivo, které chtějí. (Vysočina - Noviny Havlíčkobrodska)

Jiří Hušek, ředitel měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod po více než roční přípravě obdržel počátkem září tohoto roku jako první z malých a středních pivovarů v ČR certifikáty ISO 9001 a ISO 14001. Jak si tohoto úspěchu ceníte?

Velmi a považujeme ho za známku vysoké kvality našich výrobků, že nám toto hodnocení Eurocert - společnost, která je akreditovaným certifikačním orgánem - přiznala. ISO 14 001 se týká enviromentálního systému řízení, což představuje splnění vysokých nároků technologie výroby, která je v rámci technologického pokroku maximálně šetrná k životnímu prostředí. ISO 9001, týkající se systému managementu jakosti, je velmi cenným a objektivním argumentem, že výrobní procesy a kvalita našeho produktu jsou vynikající.

Pomohou vám certifikáty k dalšímu rozvoji?

Velký význam pro nás mají tyto certifikáty při jednáních s našimi exportéry, ale za nejvýznamnější považujeme skutečnost, že můžeme zákazníkovi předložit objektivní důkazy o kvalitě našeho piva Rebel. Právě díky jeho kvalitě, ověřené nezávislými degustačními komisemi, se prosazujeme tradičně v USA, ale též v Německu, Anglii či na Slovensku. Zájem o své pivo jsme zaznamenali v Dánsku a Švédsku, kam odjely v srpnu tohoto roku první kamióny.

Znamená hodnocení Eurocertu současně závazky do budoucna?

Obdržení a obhájení certifikátů ISO je podmíněno velmi náročnými kontrolami externích odborníků. Není to jednorázová činnost, je to trvalý závazek modernizovat výrobu a veškeré procesy dále zlepšovat. Lze říci, že obdržení těchto certifikátů může být považováno za objektivní známku konkurenceschopnosti naší firmy. (Právo)

Milovníkům havlíčkobrodského piva Rebel začínají těžké chvíle. Sehnat svůj oblíbený mok pro ně bude zřejmě čím dál složitější. Nejrozšířenější obchodní řetězec Jednota Havlíčkův Brod vyškrtl totiž Rebel ze své distribuce a nahrazuje ho novým pivem Klášter. Proti tomuto kroku se ohrazuje nejen vedení pivovaru, ale také jednotlivé prodejny a především zákazníci, kteří se bouří, a na adresu pivovaru zasílají desítky dopisů. V nich si stěžují, že jejich oblíbené pivo nemají prodejny na skladě. Zejména pak na vesnicích, kde jsou občané odkázáni na jeden obchod. Zákazníci se tak musí spokojit s nabídkou produktů jiných pivovarů, mezi nimiž tradičně dominují ty plzeňské. Proč se z prodejen Jednoty z ničeho nic Rebel vytratil, nikdo z nich nedokáže pochopit. "Prodej Rebelu je v našich prodejnách opravdu omezen. Na mnoha místech se pouze doprodávají zásoby. Důvod je ten, že jsme se v novém výběrovém řízení domluvili s jinými pivovary na výhodnějších smluvních podmínkách,"vysvětluje postup Jednoty její místopředseda Karel Valtr. Na otázku, o jaké pivovary se jedná, odpověděl, že jde o obchodní tajemství. Přesto přiznal, že jedním z nich je i Plzeňský Prazdroj. "Nevidím žádné obchodní argumenty, proč Jednota k tomuto kroku přistoupila. Naše pivo bylo v rámci Jednoty jedno z nejprodávanějších. S řetězcem vedeme další jednání, proto se k tomu zatím nebudu dál vyjadřovat,"uvedl ředitel Měšťanského pivovaru Rebel Jiří Hušek. V zákulisí se hovoří o snaze konkurenčních pivovarů vytlačit Rebel z havlíčkobrodských prodejen a získat tak monopolní postavení na regionálním trhu. "Ani to nelze vyloučit,"dodal Hušek, který současný stav charakterizuje jako čekání Jednoty na to, zda bez Rebela vydrží. (Vysočina)

Rodinný pivovar Bernard potvrdil kvalitu svého nepasterizovaného piva a na prestižní degustační soutěži pořádané Chmelařským institutem v Žatci získal významné ocenění hned ve třech kategoriích. Žatecká soutěž se konala ve dnech 26. a 27.8.2004 s vyhlášením výsledku při Dočesné a pivo Bernard získalo druhé místo v kategorii speciální tmavé pivo a dvě třetí místa, v kategorii tmavých ležáků a v kategorii světlých ležáků.

„Letošních 71 vzorků hodnotilo 136 degustátorů ze 16 českých pivovarů“ komentuje výsledek soutěže spolumajitel pivovaru Ing. Josef Vávra a dodává: „Soutěží se v 9 různých kategoriích a objektivita soutěže je zajištěna anonymitou vzorků. Soutěže se nezúčastňují sládci pivovarů, kteří by mohli své pivo poznat. Velice dobře se umístila obě piva Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek, Sváteční ležák a Speciální černé pivo.“ (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Pelhřimovský pivovar zastavuje několik let trvající propad. Po necelém roce od přechodu na novou technologii výroby piva i změn v oblasti marketingu hlásí pivovar naopak mírný nárůst. V letošním prvním pololetí měly kvůli přetrvávajícímu chladnému počasí problémy s odbytem všechny pivovary. "Přesto se nám podařilo pokles v prodeji zastavit," řekl Právu Vladimír Veselý, ředitel pelhřimovského pivovaru, který se od prosince loňského roku prezentuje jako Pivovar Poutník. Zatímco za prvních šest měsíců v roce 2003 prodal pivovar 11 500 hektolitrů piva, letos je za stejné období tento ukazatel o tři sta hektolitrů vyšší. Uplynulé měsíce ale potvrdily, že prosadit se na domácím trhu s pivem je stále složitější. "Trh s pivem je přesycen, konkurence je značná," potvrdil Veselý. Proto už jenom zastavení poklesu v prodeji považují lidé od Poutníka za úspěch. Pelhřimovské pivo se dokonce začalo do některých restaurací a hospod vracet. "Pozice jsme sice loni vyklidili v pelhřimovském hotelu Sport a v hotelu na Křemešníku, několik nových hospod jsme ale získali. Prosadili jsme se do nově otevřené restaurace v Horní Cerekvi, v hospodě v Novém Rychnově, dílčí úspěchy zaznamenáváme na Vlašimsku," poznamenal Veselý. S lahvovým pivem pivovar pronikl v regionálním měřítku rovněž do obchodních řetězců, za hranice regionu ale zatím ještě výrazněji expandovat nezačal. V samotném Pelhřimově se Poutník prosazuje především v restauracích Střepina, Popovice, Pražanka, Vrbičky a Pahorek. "Všechny naše partnery v Pelhřimově se snažíme výrazně podporovat. Nechceme mezi nimi dělat rozdíly," řekl Veselý, který potvrdil, že už před časem vzal za své nápad na otevření restaurace přímo v areálu pivovaru. Do pivovaru ale chce se svými lidmi zvát veřejnost na nejrůznější příležitostné akce. "V květnu jsme tady uspořádali rockový festival. Teď přijde den otevřených dveří," pokusil se o srovnání Veselý. Pivovar Poutník, což je označení, na které si pivařská obec zatím stále příliš nezvykla, uspořádal i několik akcí za hranicemi Pelhřimova. Pelhřimovský Poutník vyrábí v současnosti tři druhy piva, světlý speciál ale pouze ve svátečním provedení na Vánoce a na Velikonoce. Výčepní světlé pivo představuje zhruba šedesát procent produkce, čtyřicet procent tvoří světlý ležák. Nadpoloviční většina produkce opouští pivovar v lahvích, zhruba čtyřicet procent putuje v sudech. Osmadvacet zaměstnanců pivovaru se v loňském roce podílelo na vyprodukování dvaadvaceti tisíc hektolitrů piva, což znamenalo zisk přibližně 1,5 miliónu korun. "Letos bychom chtěli vyrobit víc, podle současných čísel by se to mělo podařit. Naším cílem je dostat se v horizontu dvou až tří let na nějakých čtyřicet tisíc hektolitrů," dodal Veselý. (Právo)

Z Vysočiny do Švédska vyrazil první kamion naložený hlineckým pivem Rychtář. Uvedl to ředitel podniku Milan Vedra. Po sousedním Německu se stalo severské království další zemí, kde pivo z Hlinska ochutnají. "V Německu už máme stabilní odběratele. Je tam evidentní každoroční nárůst exportu. Letošek je v tomto směru velmi výrazný. Oproti loňsku bychom mohli na konci roku dosáhnout až stoprocentní růst. Z celkového výstavu našeho pivovaru tvoří export sice jen dvě procenta, ale objem se zvedá," tvrdí Vedra. Kontakty se švédskými odběrateli navázal Rychtář asi před čtyřmi měsíci. Od té doby vedly obě strany jednání o podmínkách kontraktu. Mimo jiné, v jakém balení pivo na sever Evropy poputuje.

"Kamion bude naložen asi tísíci bednami piva v kartonech," doplňuje ředitel. Pokud jde o budoucí spolupráci se Švédskem, je vedení pivovaru zatím opatrné. "Uvidíme, co se z prvního kontaktu vyvine," nechce předjímat Vedra. Spolupráci však neodmítá. Podle něj Rychtář dostává denně minimálně jednu novou poptávku po pivu. "Záleží ale na podmínkách jednotlivých kontraktů," říká ředitel. Odbyt hlineckého piva je za prvních osm měsíců na zhruba stejné úrovni jako loni. I když se prý do čísel negativně promítlo nepříznivé počasí, například v červenci, výsledky by měly být pro pivovar dobré. "Už za první půlrok je patrné, že si stále držíme pozici největšího pivovaru v Pardubickém kraji," uzavírá ředitel. (Noviny Chrudimska)

Za svou produkci získal náchodských pivovar, jehož akcie jsou ve stoprocentním vlastnictví města, na prestižní degustační soutěži pořádané Chmelařským institutem Žatec ocenění. Výrobce piva Primátor získal dvě první místa v kategoriích Ležák Tmavý a Nealkoholická piva. V kategorii Ležák Světlý má Primátor Premium druhé místo, na druhém až třetím místě se v kategorii Piva se sníženým množstvím cukrů umístil Primátor Diamant a 16% světlý Exkluziv v kategorii Speciální pivo světlé obsadil místo třetí. (Právo)

Češi drží světové prvenství ve spotřebě piva. Na každého z nás připadá průměrná spotřeba 161 litrů piva ročně. Není tedy divu, že spotřeba piva roste během teplého léta. Zajímavé ale je, že v poslední době roste spotřeba piva baleného v plechovkách. "Prodej půllitrových plechovek Zlatopramen 11 se ve srovnání s minulým rokem ztrojnásobil. Jenom v průběhu chladného června prodal Zlatopramen 134 000 půllitrových plechovek. Nejvíce se ho prodá v sezónních prodejnách a v příhraniční oblasti,"sdělil Boris Rajdl, manažer pivovaru Zlatopramen z Krásného Března. Češi spolu s turisty vypili za první pololetí 2004 zhruba o 3 miliony půllitrů Zlatopramenu více než loni. "Pivo v plechovkách se ale přesto podílí na celkovém prodeji jen v desetinách procenta. Stejným dílem 50 ku 50 se o spotřebu piva dělí lahvové s točeným pivem. Plechovky jdou na odbyt v době dovolených. Po vypití se vyhodí,"řekl Jiří Fusek, prezident českého a evropského svazu malých pivovarů. Potvrdil, že spotřeba piva v těchto horkých dnech kulminuje. (Rovnost)

Komín je chlouba každého pořádného pivovaru. Oprava pivovaru u zámku Chyše na Karlovarsku proto také začala znovuvystavěním komínu, kterému majitel zámku Vladimír Lažanský dal původní podobu a neváhal vylézt po lešení až na jeho vrchol, aby se sám přesvědčil o kvalitě práce řemeslníků. Obrovitý komín o průměru 1,5 metru, tyčící se pět metrů nad střechou pivovaru, spotřeboval 1300 ostře pálených komínových cihel. Také on svědčí o mimořádně důkladném stavebně historickém průzkumu a o spolupráci s památkáři. Zámecký pivovar dostane původní podobu, ale technologie výroby piva už bude současná, moderní.

„Pivovar v Chyších byl v provozu už od 16. století až do roku 1930,“ řekl Právu Vladimír Lažanský. „Pak byly prostory pivovaru využívány hospodářsky také jako sýpka a nakonec v něm byla umístěna kotelna a budova postupně zchátrala. Museli jsme ji proto nejprve vyklidit a kotelnu zrušit. Teď už je celá v rukou zedníků, kteří pracují na obnově fasády. V nejbližších dnech už budeme usazovat kopie původních oken a příští týden začneme dělat novou střechu. Všechny práce jsem svěřil místním malým firmám,“ vysvětlil majitel zámku.

Tam, kde se pivo vaří, tam se také dobře daří. Tohle přísloví měl asi nejspíš Vladimír Lažanský na mysli, když se po obnově zámku, který je dnes vyhledávanou turistickou atrakcí Karlovarska, letos už jej navštívilo rekordních sedm tisíc lidí, pustil do znovuvzkříšení zámeckého pivovaru. „Malé pivovary tvořily dříve zvláštní kolorit Čech. Jsou bytostnou tradicí země. Náš pivovar bude mít výstav až pět tisíc hektolitrů ročně a pak uvidíme. Bude v něm restaurace pro 80 hostů a dalších 40 míst pro milovníky pivního moku v pivnici. Pivovarnická technologie bude moderní, ale při zachování kvality klasického českého piva. Dodá ji renomovaná česká firma,“ (že by Pivo Praha? - pozn. Chody) seznamuje nás se svými záměry Vladimír Lažanský. Na zámecké pivo z Chyší se už mohou milovníci zlatavého moku těšit. Příští rok na podzim by měl být pivovar v provozu. (Právo)

Unikátní sklepní systém Plzeňského Prazdroje by už neměla knokautovat ani stoletá povodeň. Ta minulá, která přišla před dvěma roky, zatopila nejen devět kilometrů podzemních chodeb, ale vyřadila i zdejší telefonní ústřednu, elektrorozvodnu a některé provozy. Linky nejslavnějšího českého pivovaru se zastavily na tři dny. "Nic takového by se už nemělo opakovat," ujistil Právo mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin, podle něhož podnik investoval do protipovodňových opatření desítky miliónů korun. "Ústředna i elektrorozvodna jsou přemístěné na bezpečnější místa, třeba rozvodna je tři a půl metru nad terénem," uvedl Bechtin a připomněl smůlu, kterou měl pivovar právě před dvěma lety. "Zeď, která vede kolem řeky Radbuzy, byla v té době zrovna rozestavěná a i kvůli tomu bylo parkoviště uvnitř pivovaru sedmdesát centimetrů pod vodou. Teď zeď svojí výškou o patnáct centimetrů přesahuje hranici povodně z roku 2002," podotkl Bechtin.

Sudová rozplavba. Zatímco na povrchu se už znovu pracovalo, stav pivovarských sklepů, které nemají svým rozsahem podle Bechtina u nás obdoby, vháněl místním fachmanům slzy do očí. "Chtělo se mi umřít," zavzpomínal sklepmistr Jan Bláha, "už jsem nemohl, nevěřili jsme, že se nám to tady ještě někdy podaří obnovit." V místech, která jsou mimo jiné hlavní atrakcí místního turistického okruhu, bylo i šest metrů vody. Pýchu pivovaru, staré dřevěné sudy, voda roznesla po sklepení. "Jeden obří sedmdesátihektolitrový odnesl proud asi o sto metrů," poznamenal Bechtin, podle něhož se nakonec sklepy podařilo zprovoznit po třech týdnech. Povodeň se do pivovarského podzemí vedrala jednak přes spodní kanalizaci a také přes vyplavené podzemní garáže. "Obě tyto cesty jsou již tak zabezpečené, aby jimi voda nemohla znovu proniknout," ubezpečil Bechtin.

Nebezpečné kanály. Poslední Achillovou patou Prazdroje, která však nemá vliv na bezpečnost sklepů, zůstává napojení na městskou kanalizaci. "Jde o čtyři body, kterými by voda mohla proniknout do našeho kanalizačního systému," připomněl mluvčí. "Teď připravujeme projektovou dokumentaci na opatření, která by odstranila i toto riziko," uzavřel Bechtin, podle něhož se bude jednat o investici opět v řádu desítek miliónů. Sklepmistr Plzeňského Prazdroje Jan Bláha už může nabízet turistům pivo přímo ze dřevěných sudů bez obav z toho, že mu zdejší sklepy opět zaplaví velká voda. (Právo)

Plzeňští sládci mohou vařit podstatně více značky Pilsner Urquell než dřív. Přibyla jim nová varna za 300 milionů korun. Díky ní je teď Prazdroj schopen vyrábět dva miliony hektolitrů tohoto prémiového piva ročně, což je o půl milionu více než dosud. Za potřebou zvýšit výrobní možnosti stojí zejména rostoucí prodej této prémiové značky v zahraničí, například v západní Evropě a USA. Pilsner Urquell je vlajkovou značkou celého uskupení SABMiller, pod které česká pivovarnická skupina spadá. Firma proto plánuje, že nynější rozšíření výroby Pilsner Urquell bude pokračovat.

Do roku 2009 by měl mít pivovar roční kapacitu čtyři miliony hektolitrů ročně, tedy dvojnásobek dnešní produkce. "V roce 2005 by měla začít další etapa rozšíření," potvrdil generální ředitel SABMiller Europe Alan Clark. Plzeňská značka se však nevyrábí jen v tuzemsku. Licenční výroba se jako první rozběhla v Polsku, poté v Rusku. V tamním pivovaru Kaluga začala výroba letos v květnu.

Na včerejší otevření nové varny v Plzni dorazil i premiér Stanislav Gross. Ten pochválil zahraniční majitele podniku. "Vlastnictví zavazuje a majitelé, kteří vstoupili do Plzeňského Prazdroje, ukázali, že svoje závazky myslí vážně," řekl Gross, když předtím s úsměvem prohlásil, že už před projevem stihl nějaké pivo na místě ochutnat. (iDnes)

Pivu Pilsner Urquell se podle vlastnické skupiny SABMiller vydařil vstup na trh v Jihoafrické republice. Právě tato země, kde je centrála pivovaru SAB, signalizuje největší letošní růst odbytu. Prémiové pivo, které SABMiller označuje jako svoji vlajkovou loď, se podle mluvčího Plzeňského Prazdroje Alexeje Bechtina prodává v JAR zejména v dražších barech a restauracích.

Největší exportní potenciál prodeje Pilsneru Urquell vidí vlastnická skupina také v USA, Německu a Velké Británii. "S největší expanzí prodeje, kvůli níž jsme výrazně rozšířili varnu Pilsner Urquell v Plzni, počítáme právě v JAR a USA," řekl generální ředitel SABMiller pro Evropu Alan Clark.

"Vaše pivo už je v JAR populární," potvrdil jihoafrický velvyslanec v ČR Noel Lehoko. Podle něj je to jediné české pivo, které se zatím v Jižní Africe prosazuje. Prodej Pilsneru Urquell by měl podle velvyslance navíc podpořit světový šampionát ve fotbale, který bude v JAR v roce 2010.

Mluvčí Prazdroje je však k této prognóze skeptický. "Mezinárodní fotbalová federace FIFA má dlouhodobou smlouvu s americkým Budweiserem a na hřiště pravděpodobně nepustí ani jihoafrické pivo Castle," podotkl. Určitou šanci však vidí Bechtin v jednání o omezení exkluzivity amerického pivovaru AnheuserBusch, která nyní vede s FIFA německý fotbalový svaz a tamější podnikatelé. (Lidovky)

Názor lékařů mluví ve prospěch tohoto moku, přestože jej většinou pijí jen řidiči, kteří pitem zahánějí žízeň. "Nealko pivo je nejen výborný nápoj speciálně pro řidiče. Uvítal bych rozšíření konzumace nealkoholického piva i u ostatních lidí naproti přemíře užívání alkoholického piva a přeslazených limonád," konstatoval včera kardiolog a internista Jan Weindl. Alkohol dle něj v malé míře neškodí, příznivá dávka je ale jedno pivo nebo dvě deci červeného vína denně.

Nejlepší jsou pro zdraví člověka sice lihgt limonády s náhradním sladidlem, ne všechny jsou však stejné. "Dobré nízkokalorické sladidlo je aspartam, ostatní mohou být více kalorická, než se konzument domnívá. Oproti přeslazeným limonádám je lepší zahnat žízeň nealkoholickým pivem. Navíc u něj nehrozí, že by ho člověk vypil pět litrů za sebou," doplnila i kardioložka, internistka a dietoložka Hana Štětková.

Řidiči si zvykli. Jiřina Kvasnicová pracovala několik let v pohostinství na nádraží a podle ní si řidiči nealkoholické pivo objednávali často. "Pijí ho dost. Říkali, že jim limonáda nechutná, že je pro ně lepší pito," uvedla. Občas někteří řidiči riskují a zvolí desetistupňové pivo. "To je rozhodně špatně, protože po něm nastává útlum a opravdu nepatří za volant," doplnil Weindl.

Názor z pivovaru. Nabídku nealkoholického piva označuje ředitel strakonického pivovaru Jindřich Vondřička za určité doplnění sortimentu, kdy je dobré fanouškům jeho značky nabízet veškeré dostupné typy piva. "Odbyt nealka je sice malý, ale myslím, že je to dobré pití. A to nejen na zahnání žízně, ale i jako zdravější náhražka limonád," podotknul. (Listy Strakonicka)

Léto, kdy každoročně v pivovaru hostí mnoho návštěv, nebylo ani letos jiné. Exkurzi zákoutími Pivovaru Strakonice, kde byli hosté zasvěcení do výroby zlatavého moku, letos podnikly nejen delegace, o kterých jsme v LST informovali, ale také dudáci. "Nejprve se k nám podívali Italové a den po nich všichni - Skotové, Holanďané, Švýcaři, nechyběl ani náš Prácheňáček," řekl podsládek Jaroslav Beneš.

Soubory v prostorách před pivovarem zahrály slavnostní ceremoniál, jak už je zde zvykem. "Hráli precizně. Nejvíce se mi ale líbí náš Prácheňáček, jsem patriot," dodal Beneš. Tradice příchodu a hraní dudáků v pivovaru přetrvává ještě od dob, kdy nad každým souborem na festivalu držel patronaci některý z místních podniků. "Nestalo se, že by někdy nepřišli. Nejvíce se těší, až se zase napijí točeného Dudáka z měděného mázu," podotknul. Máz má totiž pocínovaný vnitřek a drží teplotu moku, čímž se pití z něj stává vskutku nenahraditelné. (Listy Strakonicka)

Pivovar Kutná Hora uvařil a prodal za prvních šest měsíců patnáct tisíc hektolitrů sudového piva Dačický. V meziročním srovnání to představuje zhruba stejnou úroveň prodejů jako minulý rok. Společnosti Drinks Union, která pivo v Kutné Hoře vaří, se tak podařilo zvrátit dlouhodobý negativní trend poklesu prodejů kutnohorského piva z předchozích let, kdy se ročně propadal o dramatických 10 až 15 procent. "V letošním roce i přes nepřízeň počasí, kdy většině konkurenčních regionálních pivovarů se prodej snížil o deset až dvacet procent oproti loňskému roku, se sudovému Dačickému podaří za celý rok skončit na úrovni loňských prodejů,"uvedl Petr Landa, brand manažer pro regionální značky, ze společnosti Drinks Union. Pivovar Kutná Hora provozuje nyní na základě nájemní smlouvy pivovarnická skupina Drinks Union. Společnost Drinks Union se intenzivně zaměřuje na podporu zavedených regionálních značek patřících do její rodiny. Drinks Union po svém vstupu kutnohorský pivovar ekonomicky stabilizovala, investicemi do značky Dačický zvýšila její tehdy upadající kvalitu a aktivní obchodní strategií a marketingovou podporou postupně stabilizovala její prodej. "Na základě dosavadních výsledků je jasné, že bude splněn plán pro letošní rok - to jest zastavit dlouhodobě klesající trend prodeje. Dalším úkolem, který před námi nyní stojí, je připravit podmínky pro nárůst prodejů piva Dačický v příštím roce," dodal Landa. Kutnohorské pivo má dlouholetou tradici. Minulý rok oslavil kutnohorský pivovar 430. výročí svého založení. Kutnohorské pivo se vyrábí podle dochované původní receptury Ondřeje Dačického, který ji odkázal svému synu Václavovi. Ten pak v roce 1573 postavil na kutnohorské tvrzi Lorec pivovar. Dobrých výsledků letos dosáhl nejenom kutnohorský pivovar, ale celá společnost Drinks Union. I přes letošní chladné počasí na počátku léta, které spotřebě piva nepřeje, stoupl celkový výstav všech značek piv skupiny Drinks Union za prvních šest měsíců o šest procent. (Kutnohorský deník)

Další ročník tradičních Pivovarských slavností v Kutné Hoře, pořádaný společností Drinks Union, se uskuteční v sobotu 18. září v areálu zdejšího pivovaru. Kromě pivních soutěží je na odpoledne připraven bohatý kulturní program, zajímavé atrakce pro děti a také pro slavnosti speciálně připravené nefiltrované kvasnicové pivo. Zájemci si mohou prohlédnout i stáčírny a sklepy pivovaru. (Právo)