Poslední pivo se ve Zlíně uvařilo ve starém pivovaru začátkem minulého století. Na jeho místě pak stával okresní soud.

Ve Zlínském kraji mají lidé rádi také slivovici a víno - produkty, které si mohou vyrobit sami. To je hlavní rozdíl oproti jižním nebo západním Čechám, kde má pivo zcela dominantní postavení. Přesto se nyní Černá Hora rozhodla do stavby minipivovaru, který by obklopovalo i sportovní a zábavní centrum, a teď vybírá nejvhodnější místo.

"Máme vytipovaná čtyři místa. Pokud se na některém z nich dohodneme, příští rok zahájíme přípravu a dokumentaci a v roce 2007 stavbu," prozradil své plány majitel pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. O lokalitě pro pivovar by mělo být rozhodnuto do konce tohoto roku.

Do zlínského areálu chce Černá Hora investovat celkem 255 milionů korun. V areálu s pivovarem, zábavními středisky, sportovišti a nákupními pasážemi by podle něj mohla vzniknout pracovní místa zhruba pro sto dvacet místních lidí.

Také proto město nápad vítá s otevřenou náručí. "Postoj města je vstřícný. Bylo by to nesporně oživení kulturního a společenského života," ohodnotila Fuskovy plány mluvčí zlínského magistrátu Daňa Daňová. Pro radnici by to navíc byla ideální příležitost využít nedokončené obchodní centrum na sídlišti Jižní Svahy.

Pivovar Černá Hora už po Zlínu pokukuje delší čas. Několik let se tu totiž úspěšně prodává černohorské pivo a firma pronikla se svými minipivovary i do okolních regionů - do Přerova, Boskovic nebo Slavkova u Brna. Nyní stavbaři pracují i na projektech v Třinci, Valašském Meziříčí a v Bělé pod Bezdězem.

"Navíc Zlín je poměrně veliké podnikatelské město, ve kterém žijí bohatí lidé. A ti se musí někde bavit. Podobné aktivity městu zatím chyběly. Ve Zlíně máme také spoustu přátel, protože já jsem Kyjovják a manželka pochází z Rožnova pod Radhoštěm," doplnil Fusek.

Už nyní se tedy připravuje speciální receptura piva šitá Zlínu přímo na míru. "Bude se trochu odlišovat od klasického černohorského piva. Valašský pěnivý mok musí mít výrazný charakter a musí odpovídat degustační chuti místních pivařů," řekl.

A jak se na projekt černohorského pivovaru dívá sládek největšího regionálního pivovaru Janáček z Uherského Brodu Jaroslav Horehleď? "Základ je dostat se do povědomí místních obyvatel, pak můžou vzniknout i jakési patriotské vazby. Je to běh na dlouhou trať, ale v řádu zhruba deseti let to může být dobrá investice," řekl. (iDnes)

Export je pro malé pivovary jen doplňkem, hlavním předpokladem úspěchu je prosadit se na regionálním trhu a vydobýt si rovné podmínky v konkurenci s velkými firmami, tvrdí Stanislav Bernard. Jako spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard se stal neznámějším obhájcem menších nezávislých firem v oboru.

HN: Malé pivovary teď hlásí výrazné exportní úspěchy. Je pro ně orientace na vývoz tou správnou cestou, jak přežít v konkurenci?

Není to zdaleka to nejdůležitější. Výhodou těchto firem jsou přece hlavně jejich nízké náklady na reklamu a dopravu produkce do nejbližšího okolí. Toho musí využít především. A také potřebují transparentní prostředí v oboru, aby je velké firmy nezlikvidovaly.

HN: Narážíte na to, že velké firmy leckdy vnucovaly restauracím výhradně své zboží. Ale zákon už přece těmto firmám neumožňuje například požadovat, aby hostinský točil jen jejich značku.

Zákon se teď dá obejít třeba tak, že restauraci ve smlouvě stanovíte, kolik hektolitrů té vaší značky musí vytočit. Takže pro jiné pivo už nebude mít odbyt.

HN: Co s tím mohou dělat malé pivovary?

Například tlačit na antimonopolní úřad, aby rovný přístup na trh pro všechny značky zajistil. Dosud toho úřad moc neudělal.

HN: Vývoz tedy není pro menší firmy potřeba?

Ale určitě ano, vždyť české pivo má ve světě pořád výborný zvuk. Ale nárůst exportu je bohužel způsoben do velké míry tím, že se vyváží pivo za nesmyslně nízké ceny.

HN: Jinak se ale zejména do obchodních řetězců firmy s dodávkami neprosadí....

Ať si ale přitom dobře rozmyslí svoji strategii. Pokud konkurují jen cenou, tak se často stane, že je třeba za dva měsíce bez problémů nahradí jiný dodavatel, který cenu stlačí o padesátník ještě dolů. Podbízet se cenou nemá podle mého názoru perspektivu.

HN: Potřeba prodávat za nízkou cenu může pivovary nutit k tomu, aby tolik nedbaly na kvalitu. Může tak současná obchodní politika "levného exportu" poškodit i pověst českého piva v zahraničí?

Pokud se takové pivo prodává pod privátní značkou nějakého řetězce, tak to nevadí. Ale když je na etiketě spojeno s naší zemí, tak je to samozřejmě velice špatná reklama.

HN: Ale vaše vlastní firma také začala před dvěma lety s exportem...

Jenže nevyvážíme pod cenou, jdeme opačnou cestou. Budujeme prémiovou značku a patříme na exportních trzích mezi nejdražší.

HN: Jak se vám s takovým přístupem k cenové politice daří?

Zvýšili jsme letos prodej meziročně o devět procent, z toho v Česku o 1,5 procenta. Expandujeme na Slovensku, vyvážíme do Švédska a Ruska a dlouhodobě se připravujeme na vstup do Spojených států. Už dnes dělá vývoz 15 procent z celkového prodeje. (iHNed)

1. Pivo čepuj na vícekrát, pěna zhoustne, je krémová, přebytečný kysličník uhličitý stačí "utéct" a pivo nenadýmá.

2. Pivo ve sklenicích podávej hostům vychlazené na teplotu 5 - 8 oC.

3. Pivní sklo měj chladné, vymyté správným přípravkem a dokonale opláchnuté, aby pěna krásně "kroužkovala".

4. Pivo tlač do pípy Biogenem (doporučená směs kysličníku uhličitého a dusíku v poměru 50:50)

5. Tlak ve výčepním zařízení udržuj mezi 2,3 - 3 bary. Platí zásada: čím vyšší teplota piva v sudu - tím vyšší tlak.

6. Každý večer po ukončení čepování piva propláchni pivní vedení čistou vodou pomocí proplachové hlavy a přes noc ho nech pod vodou.

7. Výčepní zařízení udržuj čisté. Sanitaci svěř odborné firmě a prováděj ji nejlépe 1x týdně.

8. Pivní sklad měj čistý, s omyvatelnou podlahou a teplotou 5 - 15 oC.

9. dbej na to, aby logo na sklenici, čisté podtácky a ubrusy odpovídaly čepované značce piva Bernard.

10. Pivo čepuj s láskou a hostům ho podávej vždy s úsměvem.

(Propagační materiály pivovaru Bernard)

Pivovar Primátor dosáhl dalšího úspěchu. Po nedávném vítězství tmavého ležáku v soutěži, která byla součástí 8. ročníku akce The Stockholm Beer & Whisky Festival ve Švédsku, si nyní odváží z německého Norimberku stříbrnou medaili za své speciální šestnáctistupňové pivo Primátor Exklusiv v soutěži The European Beer Star Award 2005.

"Naše pivo uspělo v degustační soutěži v konkurenci 400 značek z Evropy a USA hodnocených ve 28 kategoriích," řekl nám manažer pivovaru František Meduna. Ocenění bylo pivu uděleno za vynikající chuť a výbornou kvalitu. Rozhodla o tom mezinárodní komise pivovarských odborníků celé Evropy.

Ziskané uznání je již 76. oceněním (20. zahraničním), které pivovar jako akciová společnost vlastněná městem Náchod, získal. Primátor tak patří k nejlépe hodnoceným značkám piv u nás. Náchodský pivovar v posledních měsících bodoval se svým pivem i na dalších významných soutěžích. Vysokou kvalitu své produkce potvrdil na soutěži pořádané Chmelařským institutem Žatec Dočesná 2005, kde získal ocenění hned ve čtyřech kategoriích. První místo získalo náchodské pivo v kategorii Nealkoholická piva, další první místo patřilo speciálnímu 16% pivu Primátor Exkluziv. V kategorii Výčepní světlá piva se umístilo pivo Primátor v konkurenci 33 piv na třetím místě. Vítězství v soutěžích by podle slov generálního ředitele pivovaru Josefa Hlavatého mělo především přispět k posílení pozice pivovaru při jednáních s potenciálními zahraničními obchodními partnery a samozřejmě i k posílení exportu jako celku. (Hradecké noviny)

O 44 % zvýšil za letošní tři čtvrtletí v porovnání s loňskými prvními devíti měsíci svůj vývoz náchodský pivovar.

Od ledna do září bylo vyvezeno 9367 hl piva a podíl exportu na celkovém výstavu, který za toto období představoval 101 325 hl, činil 9,2 %. Pivovar vyváží v současnosti do zemí jako je Velká Británie, Slovensko, Rusko (tři největší odběratelé), Polsko, Francie, Německo, Španělsko, Švédsko a Dánsko. Rozhodující část tvoří světlý ležák Premium.

K posílení vyjednávací pozice pivovaru při jednáních potenciálními zahraničními obchodními partnery a k posílení exportu jako celku by měla přispět řada ocenění, která získávají výrobky pivovaru.

Náchodský tmavý ležák nyní zvítězil ve své kategorii na soutěži, která byla součástí 8. ročníku akce The Stockholm Beer & Whisky Festival, když zde v l. 1999 a 2000 obsadil vždy 2. místo. Bylo to 75 ocenění (19 zahraniční) od ledna 1993, kdy je pivovar akciovou společností vlastněnou městem Náchod. Krátce předtím bodovala náchodská piva na soutěži pořádané Chmelařským institutem Žatec - Dočesná 2005 ve čtyřech kategoriích, z toho první místa získala za nealkoholické pivo a za speciální 16% Primátor Exkluziv. (Haló noviny)

Piva řady SKALÁK z malorohozeckého pivovaru se dostala na seznam výrobků prodávaných v síti obchodů Hypernova.

Zalistování do známého řetězce hyper- a supermarketů je prvním úspěchem nové obchodní strategie, která byla zahájena po vstupu nového vlastníka do malorohozeckého pivovaru. Ta je součástí celkového procesu restrukturalizace pivovaru a změn v oblasti personální, výrobní a marketingové.

Pivovar Rohozec přistoupil v rámci změn na změnu designu výrobků a zejména názvu výrobkové řady. Cílem obchodní strategie je zvýšení tržního podílu pivovaru. V současné době probíhá rozhlasová reklamní kampaň a ochutnávka piva a podpora prodeje v prodejnách Hypernova v severovýchodních Čechách.

Umístění výrobkové řady SKALÁK, která zahrnuje světlé výčepní pivo Podskalák a světlý ležák, světlý ležák premium a světlé speciální pivo Skalák, do sortimentu obchodů Hypernova vyvolalo zájem dalších retailingových řetězců (Billa, Kaufland). Rostoucí obliba piva z Malého Rohozce otevírá prostor k růstu také na trhu sudového piva v restauracích. O pivo z pivovaru projevili zájem i zahraniční zákazníci, zejména v Německu, ale i ve Švédsku. (Web Rohozec)

Německé pivo Warsteiner za 70 rublů, český Zlatopramen za 60 a místní Efes za 50 rublů. Takové je srovnání základních pivních cen na ruském trhu. Návštěvníci ruských hospod a restaurací si mohou sice pochutnat na řadě zahraničních piv, stále populárnější jsou však právě ta česká. A v poslední době je to právě ústecká značka Zlatopramen 11°.

Nápojářská skupina Drinks Union posiluje svou obchodní pozici v Rusku, a protože na východním trhu je podle ředitele podniku Milana Hagana pro české pivo ještě místo, vaří tam Zlatopramen v licenci pivovar Efes. Roční produkce v jeho moskevském závodě má přesahovat 100 000 hektolitrů.

A české pivo je v Moskvě opravdu vidět. Na Tverského bulváru a před ruskou Dumou jsou desítky bilboardů se známou siluetou Hradčan a nápisem Krušovice, na plakátech se prezentuje také licenčně vyráběné pivo Kozel. Zlatopramen se čepuje přímo v centru Moskvy u Kremlu a před Dumou ve velmi oblíbených otevřených restauracích. Bar a několik stolů, které kryjí slunečníky, teď v začínající tuhé ruské zimě zahřívají teplomety.

„Dávám si efes, je levnější, ale vaše pivo jsem také ochutnal, je moc dobré," říká pětadvacetiletý Moskvan Sergej Petrovič, který sedí v baru, na jehož slunečnících je nápis Efes. Lze odtud dohlédnout na Rudé náměstí i s mauzoleem. V přepočtu na koruny vyjde Zlatopramen na 48 Kč. Barman Vasil říká, že se ústecké pivo prodává dobře. „Lidé hlavně ochutnávají, a pak si dají ruské,“ říká. A jaké je nejoblíbenější pivo v Moskvě? “No dost se tu pije naše ruské pivo Bočka,“ odtuší.

„Vstoupit na ruský trh nás přiměla jeho velikost, dynamika růstu a všeobecná oblíbenost českého piva," vysvětluje důvody expanze ředitel Hagan. „Ruský pivní trh je objemem 76 milionů hektolitrů pátým největším na světě. Pro české vývozce je ovšem špatně dostupný, protože je chráněn vysokými celními sazbami," připomíná.

S prodejem licenčního piva je ale ústecký podnik spokojen. Podle vyjádření technologa Drinks Unionu Jindřicha Chejna se postupně zvyšuje jeho prodej. Daří se také plnit základní podmínku pro udělení výrobní licence – a to, aby se kvalita ruského piva od Zlatopramenu z Krásného Března nelišila. České i ruské pivo musí mít stejné chuťové vlastnosti. Pivovar Efes proto používá stejné suroviny a technologický postup jako pivovar v Krásném Březně. Moskevský sládek navíc posílá do Ústí z každé várky vzorky stočeného piva, říkají ústečtí pivovarníci.

Drinks Union není jediným českým pivovarem, který vyrábí v Rusku licenční pivo. Stejný postup praktikuje i Plzeňský Prazdroj nebo Pivovary Staropramen. Drinks Union je pátým největším výrobcem piva v Česku s více než pětiprocentním podílem na trhu. Pod svou hlavičkou sdružuje pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a Kutné Hoře. Loni zvýšil výstav o 5 procent na 936 000 hektolitrů. Tržby společnosti se meziročně zvýšily o 8 procent a překročily 1,1 miliardy korun. (Olivier)

Pivo Baronka se neztratilo, opět se vyrábí. Poté, kdy skončila jeho výroba v litoměřickém pivovaru, začal pivo, jež vzniklo na počest lásky německého básníka Wolfganga Goetha, krásné Ulriky, vyrábět pivovar v Žatci.

Iniciátorem vzniku nového piva byla obec Třebívlice na Litoměřicku, kde baronka Ulrika von Levetzow strávila téměř celý život. Speciální pivo se vaří podle receptury z roku 1999, kdy mok vyráběl Korunní pivovar Litoměřice.

Poprvé jej pili v Třebívlicích návštěvníci oslav konaných k 250. výročí narození Goetha a 100. výročí skonu jeho poslední lásky v červenci 1999, sdělil starosta obce Josef Seifert. Korunní pivovar ale v roce 2002 zkrachoval.

"Patentovaný název Baronka jsme převzali z Litoměřic a hledali někoho, kdo by speciální pivo začal znovu vařit," uvedl starosta Třebívlic Josef Seifert. V Žatci obec uspěla. Před měsícem se začalo vyrábět. "Ochutnali jsme mok a je stejně dobrý jako ten původní," zdůraznil starosta.

Čepovat se Baronka bude hlavně na Litoměřicku. Samozřejmě v samotných Třebívlicích, kde Ulrika zemřela v roce 1899 ve věku 95 let. Zájem ale projevily restaurace, které spolupracovaly s Korunním pivovarem. Vyvážet by se Baronka mohla i do Německa, kde se Ulrika narodila.

Slavný německý básník Goethe (1749-1832) potkal krásnou Ulriku v roce 1821 v Mariánských Lázních. Tehdy jí bylo 17 let. Požádal o její ruku, i když historici tu a tam spekulují, že básníka zajímala i Ulričina matka. Každopádně byl Goethe rodinou odmítnut a Ulriku si nevzal. (iDnes)

Pivovar v Žatci letos plánuje navýšení výstavu na 30 tisíc hektolitrů. To znamená, že uvaří nejvíc piva za poslední roky. Zároveň v letošním roce přišel na domácí trh se svou už pátou značkou.

"Naším záměrem je každým rokem uvést na trh novou značku piva. Před rokem jsme začali vařit tmavý jedenáctistupňový ležák Lučan Premium, letos to je třináctistupňový světlý ležák Baronka, " uvedl Radek Vincík, obchodní ředitel Žateckého pivovaru. Pivo Baronka se vaří podle receptury dnes už uzavřeného litoměřického pivovaru. Iniciátorem obnovení jeho vaření byla obec Třebívlice na Litoměřicku, kde baronka Ulrika von Levetzow, celoživotní láska německého básníka Wolfganga Goetha, strávila téměř celý život.

Také na příští rok připravuje Žatecký pivovar další novinku. "Pracujeme na pivu, jehož určitá složka se bude vyznačovat pozitivním vlivem na zdraví člověka. Takové složky v pivu jsou, my je chceme přirozenou cestou ještě vyzdvihnout. Žádné takové pivo se v Česku nevaří," sdělil R. Vincík. Novou značku chce pivovar připravit ve spolupráci se žateckým Chmelařským institutem a uvést na trh v příštím roce. Nyní je nová značka ve stádiu příprav varných zkoušek. (Deník Lučan)

V řadu let nevyužívaných historických sklepeních Chebského hradu má vzniknout restaurace s malým pivovarem. Nedávné výběrové řízení na pronájem těchto atraktivních podzemních prostorů vyhrál totiž chebský podnikatel Jiří Dymáček, který kromě vybudování restaurace počítá také s tím, že na Šance přesune z pivnice na Spáleništi svoji varnu přírodního nefiltrovaného piva.

"Pokud jde o ten pivovar, tak tam se zatím ještě jedná o rozsahu dalších prostor, které by si chtěl pronajmout. Není to tak úplně jednoduché, protože město chce využít pro své potřeby a pro potřeby kraje část sklepů na expoziční účely. Myslím si ale, že dohodu najdeme," řekl chebský místostarosta Pavel Vanoušek.

Restaurační zařízení fungovalo na Šancích již před několika lety. Potom ale do sklepů začala pronikat vlhkost, která tehdejšímu nájemci znemožnila další provoz. Situace se přitom nyní podstatně zlepšila.

"Je důležité říct, že došlo ke zkvalitnění těch prostor, protože v rámci úprav, které se zde provádějí v souvislosti s Přeshraniční krajinnou výstavou, došlo k odizolování a tím se zamezilo dalšímu pronikání vlhkosti," dodal Vanoušek.

Skutečnost, že sklepy jsou působením vlhkosti poměrně dosti poznamenány, byla také asi hlavní příčinou toho, že o nedávné výběrové řízení na jejich pronájem nebyl nikterak velký zájem.

"Pokud si dobře pamatuji, tak moc zájemců nebylo, konkrétně asi jenom dva nebo tři. Ono zrealizovat v těchto prostorách nějaký záměr je poměrně náročné," upřesnil Vanoušek.

Alespoň částečnou návratnost vložených investic by na druhou stranu mohlo zajistit to, že Šance budou jedním z center již zmiňované výstavy, kterou podle zkušeností ze sousedního Německa navštěvuje až několik set tisíc turistů. (západ.cz)

Jestli měli někde štěstí na osvíceného podnikatele, který netuneluje, naopak opravuje, rekonstruuje a povznáší historické památky a tradice, tak to bylo v Chyši. Vladimíra Lažanského, který je příbuzným šlechtického rodu Lažanských, by mohli Chyšským závidět například v Toužimi. Tam totiž úředníci prodali za babku zámek Rusům a dopadlo to tak, že historická památka je v havarijním stavu. Nedaří se majitele ani dohnat, natož se s nimi nějak domluvit.

Zato v Chyši je dnes po letech úsilí zámeckého pána zrekonstruovaný zámek, rozlehlý park, a za několik měsíců se v renovovaném historickém pivovaru bude opět vařit pivo. (Karlovarské noviny)

Domažlický pivovar napřesrok obnoví výrobu vlastního piva. Stane se tak 12 let poté, co Plzeňský Prazdroj kvůli malému zájmu o regionální značky přestal v chodské metropoli vařit pivo. Nyní bude na stejném místě minipivovar s velkou restaurací, hotelem a zábavním centrem.

Pražská realitní firma Kappel, která chátrající budovy pivovaru odkoupí od města za 7,2 mil. korun, začne s přestavbou v létě 2006 a skončí o rok později.

Informoval o tom místostarosta Jaroslav Bauer.

Po ročním jednání s mexickým investorem, který měl stejný záměr, tak radnice zřejmě získala definitivního investora, s nímž už podepsala smlouvu o smlouvě budoucí. Objekty, včetně pozemku, odkoupí Kappel až po vydání stavebního povolení.

Kappel využil původní studii úprav pivovaru, kterou pro mexického investora zpracovávaly plzeňské společnosti DAOS Plus a LUKR servis. Tento výrobce výčepních zařízení ve spolupráci s Kappelem pokračuje.

Pivovar, který zavřel brány v roce 1996, koupilo město od Prazdroje v roce 2002 za 2,8 mil. Radnice chce turisticky využít sedmisetletou tradici vaření místních piv Radní a Písař. (Moderní obchod)

V Plzni bude možné spatřit kolekci čítající dvacet tisíc pivních etiket

Plzeňské pivovarské muzeum získalo v těchto dnech rozsáhlou sbírku pivních etiket. Pochází z pozůstalosti soukromého sběratele Antonína Hajšmana a čítá na dvacet tisíc etiket. Dále ji tvoří několik stovek pivních tácků a menší kolekce pivovarských odznaků.

"Jde převážně o domácí etikety, najdou se mezi nimi ale i předměty spojené s pivem například z Argentiny a jiných zemí světa," řekl kurátor muzea Jiří Hána.

"Sbírku jsme vykoupili, protože je to sběratelsky cenná kolekce," poznamenal. Sbírka stála několik tisíc korun. Podle kurátora její část doplní fond základních sbírek pivovarského muzea; hodnotná je ale i jako celek.

Většina etiket pochází z několika posledních desetiletí, obsahuje ale i starší etikety. "Nejstarší kousky jsou tak z přelomu 19. a 20. století," uvedl Hána. (iDnes)

Se zcela novou a neotřelou promo kampaní pod názvem „JSME JEDEN TÝM“ vstoupila značka Gambrinus z portfolia Plzeňského Prazdroje 1. listopadu do ulic celé České republiky. Promotéři s velkými maketami soutěžních multipacků piva Gambrinus zaplavili ulice, nákupní centra, parkoviště i pražské metro. Do kampaně byly zapojeny desítky promotérů, kteří mají za úkol jediné – nosit či vozit v nákupních vozících velké makety multipacků všude, kde je to jen možné a být tak neustále na očích.

„Myšlenka maket několikanásobně zvětšených multipacků je velice jednoduchá a jsme přesvědčeni, že v jednoduchosti je síla,“ vysvětluje původ nápadu Brand Manager značky Gambrinus, Petr Božoň. Na vzniku nápadu se podílela reklamní agentura RUST2. V průběhu listopadu dodá Gambrinus na trh celkem 150 000 soutěžních multipacků piva Gambrinus. V soutěži „JSME JEDEN TÝM“ je možné vyhrát jednu ze 40 000 cen z kolekce oblečení značky Gambrinus. (iStrategie)

Čeští vyjednavači usilují o silnější ochranu zeměpisných označení v rámci Světové obchodní organizace (WTO), která bude příští týden jednat v Hongkongu. Pro EURO OnLine to uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa. Tato ochrana by měla mimo jiné posílit pozici českobudějovického Budvaru v jeho sporech s americkým Budweiserem. Česko se společně s dalšími státy zasadilo o to, aby větší ochrana zeměpisných označení byla zahrnuta do společné vyjednávací pozice Evropské unie. Jménem pětadvacítky totiž na půdě WTO vyjednává Evropská komise a její komisař Peter Mandelson. Právě ochrana duševního vlastnictví má být jedním z bodů jednání prosincové ministerské konference v Hongkongu.

Silnější ochrana geografických označení již byla dohodnuta v případě lihovin a vín, Češi ji však chtějí rozšířit o další produkty včetně piva. Takový postoj nicméně naráží na odpor Spojených států, Austrálie, Nového Zélandu a některých dalších zemí. O větší ochranu označení svých sýrů naopak usilují kupříkladu Švýcaři.

Česko dále považuje z hlediska svých zájmů za klíčové, aby WTO dospěla k dohodě o snížení cel u nezemědělských výrobků. Martin Tlapa uvádí, že tím by se mohly otevřít nové trhy kupříkladu pro český automobilový průmysl a dodavatele automobilových dílů. Praha také podporuje stanovisko Evropské komise ve vyjednávání o zemědělství. Brusel hodlá omezit ochranářská opatření EU a je kvůli tomu terčem kritiky z některých členských států, především Francie. Tlapa nicméně dodává, že také Česko hájí své specifické zájmy, pokud jde o některé zemědělské komodity - cukr, máslo, drůbež a hovězí maso. (Agris)

První rok bude chtít evropskou doménu až milión žadatelů. Firmy se shodným jménem budou muset o adresu bojovat.

Praha, 7. 12. 2005. O evropskou doménu se budou v první fázi ucházet stovky tuzemských firem. Získají ji ale jen některé z nich. Dnes v jedenáct hodin totiž odešlou žádost i desetitisíce dalších společností se sídlem v Evropské unii. O úspěchu bude rozhodovat nejdříve čas. Později se bude zkoumat nárok žadatelů.

Také tuzemské firmy vidí v doménách šanci, jak posílit světovou pozici. Například budějovický Budvar požádal o několik domén, mimo jiné i o budweiser.eu. "Žádosti opíráme o vlastnictví a registraci ochranných a mezinárodních ochranných známek a název podniku," vysvětluje ředitel Budvaru Jiří Boček. Pivovar je často napadán americkým konkurentem Anheuser-Busch, který svá piva rovněž vyrábí pod názvem Budweiser či Bud.

I v případě, že žádost společnosti o konkrétní doménu dorazí jako první, nemá firma vyhráno. V Evropské unii totiž sídlí mnoho firem se shodným jménem.

"Žádáme o doménu linet.eu, ale víme, že o ni budou žádat také softwarové firmy z Francie a jiných zemí. Může jich být až deset," říká Zbyněk Frolík, majitel firmy Linet, která vyrábí nemocniční lůžka. Podle odhadů registrátorů se může s podobným problémem setkat přes dvacet tisíc evropských firem.

Spekulanti neuspěli

Jistější si může být Zentiva. Podle mluvčí farmaceutické firmy Věry Kudynové je v Evropě se stejným jménem jediná. Neohrozí ji ani spekulanti, kteří si letos chtěli u Úřadu průmyslového vlastnictví nechat registrovat ochrannou známku www.zentiva.eu.

Takových žádostí se objevilo několik, mimo jiné u firem Rawak, Sapeli či eBanka. U úřadu ale neuspěly. Spekulanti to nyní mají složitější. Evropská komise jim nekalé úmysly ztížila. Na domény .eu mají totiž přednostní právo držitelé ochranných obchodních známek a státní instituce registrované v zemích unie. "Státních institucí je asi pětina, zbytek jsou firmy," hodnotí asi 400 svých klientů Jan Hájek, ředitel společnosti Explorer. Ta je jednou z devíti českých registrátorů, kterým firmy platí přes 1500 korun za to, že budou žádosti posílat do evropského sdružení EURid.

V závodě o evropské prvenství bude mnoho velkých českých společností. Například ČEZ či Škoda Auto. Příponou .eu buď chtějí ukázat evropskou image, získat více návštěvníků svých stránek, nebo si jen zajistit, že jim doménu v budoucnu nikdo neobsadí. Od dubna 2006 o ně totiž bude moci žádat každý, bez doložení nároku.

"Podali jsme žádost o čtyři domény. Nebudeme je využívat hned, ale chceme si je zajistit do budoucna," říká například mluvčí Českých aerolinií Jitka Novotná.

Někdo dává přednost .com

Domény .eu bude první rok v celé unii podle odhadů chtít až milión žadatelů. "Je to významný mezník v historii internetu," říká Petr Staněk ze společnosti Net Travel, jeden z čekatelů na novou adresu.

Mnozí .eu přirovnávají zájmu o .com. Ta je ale pro jiné stále významnější. Přednost jí dává například řetězec Tesco.

Fáze registrací evropských domén

Sunrise I - 7. prosince 2005 - 6. února 2006

Žádat mohou držitelé ochranných známek a orgány veřejné správy.

Sunrise II - 7. února - 6. dubna 2006

Žádat mohou navíc také vlastníci jiných "přednostních práv", mezi které například patří názvy společností a obchodní značky.

Volná fáze od 7. dubna 2006

O registraci evropské domény bude moci požádat každý. (DigiWeb)

Lobkowiczký pivovar ve Vysokém Chlumci se blíží ke 100 tisícům litrů vyrobeného piva. "Dosáhnout bychom měli tohoto množství přibližně za deset dnů. Je to nejvyšší roční produkce, které poprvé dosahuje náš pivovar od doby, kdy byl vrácen v restituci původním majitelům, rodině Lobkowiczů," uvedl ředitel pivovaru Petr Peniaštek. Poznamenal, že ve sklepích již zraje pivo nejen pro český vánoční trh, ale pivo určené pro vánoční stůl si již objednali v pivovaru také obchodní partneři pivovaru ze Švédska, Velké Británie, Francie a Kanady. (Příbramský deník)

Od října přicházejí Pivovary Staropramen s novou originální sklenicí pro pivo Staropramen, a to v podobě džbánku, půllitrové a třetinkové sklenice. Navržena byla designérem Rony Pleslem. „Chtěl jsem vytvořit design chlapský, pevný, hrdý, ale přitom s jemným džentlmenským, inteligentním detailem, který lahodí oku i chuti. Vznikla tak sklenice s robustním dnem, které se zužuje směrem dolů a je prokresleno krajkou jemného loga. Rovné ucho džbánku s letopočtem připomíná tradici pivovaru Staropramen,“ uvádí Rony Plesl.

Společnost Pivovary Staropramen provedla v oblasti vnímání pivního skla spotřebiteli rozsáhlý průzkum, z jehož výsledků při přípravě nové sklenice vycházela. Nové sklenice Staropramen tak mají všechny atributy, které sami spotřebitelé označili za ideální: robustnost, jednoduchost, pohodlné pití a lákavý vzhled. Sklenice jsou dobře vyvážené a džbánek je při držení za ucho dokonce v optimálním úhlu pro čepování. (Moderní obchod)

Na medzinárodnom festivale Golden Drum v slovinskom Portoroži zaznamenalo úspech aj Slovensko. V kategórii televízna reklama - Strieborný bubon získal totiž najvyššie ocenenie spot Beh čašníkov na pivo Zlatý Bažant, ktorého autorom je agentúra Mayer McCann-Erikson. Agentúru SITA o úspechu informoval Peter Švec, hovorca spoločnosti Heineken, ktorá bola zadávateľom reklamy, keďže Zlatý Bažant má vo svojom portfóliu. Podľa Šveca sa viacerí odborníci domnievajú, že práve tohtoročný, v poradí už 12. ročník festivalu v Portoroži sa stal pre slovenskú reklamu najúspešnejším v histórii jeho (SME)

Správca verí, že sa mu podarí pivovar udržať až do predaja novému investorovi.

Od predvlaňajšieho zvýšenia spotrebnej dane sa slovenské pivovarníctvo pasuje až s 15-percentným poklesom predaja. Na trhu sa však naďalej drží aj banskobystrický Pivovar Urpín BB, ktorý jeho bývalý majiteľ Pavol Čupka vohnal do konkurzu už pred dvoma rokmi.

Ročný objem výroby piva sa v podniku za posledné tri roky síce znížil zo 150- na terajších 80-tisíc hektolitrov, ale firma ho už dokáže variť aspoň s prevádzkovým ziskom a nevyrába dlhy.

Konkurzný správca pivovaru Vladimír Nosko vysvetľuje, že pivovar sa darí držať pri živote vďaka zvýšeniu efektívnosti. Svoju úlohu zohráva aj vysoký podiel predaja sudového piva.

„Až tri štvrtiny piva predávame do pohostinstiev a reštaurácií a to je vždy ziskovejšie, ako predávať fľaškové pivo cez obchodné reťazce. Dôležité je, že sa nám podarilo obnoviť dôveru blízkych zariadení v okolí Banskej Bystrice,“ pochvaľuje si V. Nosko.

Správca verí, že pivovar udrží až do predaja novému nadobúdateľovi. Ten sa však bude môcť uskutočniť až potom, keď sa správcovi i veriteľom Urpína podarí vyhrať súdne spory o výrobné technológie firmy.

P. Čupka ich totiž stihol previesť na spriaznené subjekty ešte pred vyhlásením konkurzu. Na konečné rozsudky čaká podľa neho viacej slovenských i zahraničných záujemcom a niektorí z nich sú aj priamo z corebiznisu.

Nový majiteľ bude musieť počítať s modernizáciou pivovaru. Otázka prezamestnanosti je už vyriešená. Vo firme pracuje len 80 ľudí. Bývalý majiteľ P. Čupka v pivovare i širokej sieti obchodov či pohostinstiev zamestnával vyše štyristo ľudí.

Tieto zariadenia i obchody už však správca predal. Pre najväčších veriteľov, investičnú skupinu Penta či daňové úrady, sa tak zatiaľ podarilo získať len pár desiatok miliónov korún. (E Trend)