Frontu jako na banány z dob totality včera zažilo krajské město. Přesně ve dvě hodiny odpoledne se po pěti letech otevřely dveře historické pivnice Masné krámy. Dav nedočkavých vletěl dovnitř jako torpédo.

Rekonstrukce pivnice se vlekla vinou sporů mezi spolumajiteli. Největším podílníkem je město, které také zorganizovalo přestavbu za třicet milionů korun. Restauraci provozuje Budějovický Budvar.

„Moc se mi interiér líbí. Je modernější než dřív, ale když člověk vejde do dveří, je pořád v Masných krámech,“ hodnotil poslední vedoucí původní pivnice před přestavbou František Vlček.

V září 2002 odtud odcházel Vlček se svou firmou VELFA těžce zklamaný, včera měl dobrou náladu. Hospodu tehdy zavřel hygienik. „Také jsme plánovali rekonstrukci. Určitě by dřív stála míň,“ poznamenal.

Rekonstrukce prošla v rekordním čase, hlavní stavební úpravy začaly až v září. Postavila se nová kuchyň a znovu vyštukoval a zařídil interiér včetně podlah.

„Zvítězil zdravý rozum,“ poznamenal včera ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček, který byl u zahájení od 11 hodin, kdy měli do útrob vstup pozvaní čestní hosté.

Budějovický Budvar chce podle Bočka využít pivnici jako propagaci národního podniku. Kromě toho, že zde povede gastronomii, tu bude nabízet suvenýry a reklamní předměty. U pípy, která vydala první litry kroužkovaného ležáku, si včera ťukali s půllitry ředitelé firem a politici. Pivo si zkoušela točit i náměstkyně primátora Ivana Popelová.

„Pivnice je perfektní, originální, čistá, dobře zařízená,“ chválil odborník na gastronomii Petr Stupka.

Masné krámy mají po úpravě 178 míst pro hosty. Změnila se dodávka piva, k výčepu je přiváděné ze čtyř tanků, na které návštěvníci vidí.

Se včerejším otevřením přivalil dav do pivnice i první turisty. „O jejich otevření jsem se dověděl před týdnem. Vzal jsem si volno a přijel i s manželkou a švagrem,“ uvedl Johann Prügl z rakouského Ulrichsbergu.

Ceny točeného piva kroužkovaný ležák 29, tmavý ležák 29, výčepní desítka 29 Kč. (MF Dnes)

Jednu z nejslavnějších českých značek vede už více než patnáct let. Celou tu dobu šéf Budějovického Budvaru Jiří Boček čelí právním bitvám s americkým gigantem a bojuje o místo mezi zhýčkanými českými pijáky piva. A teď do třetího tisíciletí přivedl další jihočeskou legendu, slavnou pivnici Masné krámy.

Právě jste v Českých Budějovicích po pěti letech znovu otevřeli slavnou pivnici Masné krámy. Co pro vás tohle místo znamená?

Pro hodně lidí, a nejen z Budějovic, to je srdeční záležitost, kde se budoval vztah ke značce přes půl století. Tedy od počátku padesátých let, kdy se středověké Masné krámy změnily z prodejny masa na pivnici. A jiné pivo než budvarské se zde nikdy netočilo. Proto si určitě tenhle pivní chrám přijdou prohlédnout.

V čem budou Masné krámy jiné?

Památkáři si tuhle středověkou stavbu sice pečlivě hlídali, ale vývoj nikdo nezastaví. Každý box, každá kóje má svou klimatizaci, pro zimu i s přívodem teplého vzduchu. V každé je vlastní ozvučení pro televizní přenosy a bezdrátové internetové připojení. Prostě do památky z 16. století přišlo třetí tisíciletí. Co se nezmění, bude určitě tradiční česká kuchyně a koneckonců i naše pivo. U výčepu si budou moci lidé dát pořád pivo "na stojáka", proti němu zase budou stoly štamgastů. Všichni, co jsme se podíleli na rekonstrukci, jsme mysleli na spokojenost zákazníka. To musí být někde vidět.

Vzpomenete si ještě, kdy a kterého piva jste se poprvé napil?

V každém případě to musel být Budvar. V tom-hle pivovaru dělal i můj otec a já v něm vyrostl. Nedovedu si proto představit, že bych se k jinému pivu dostal dřív. Ale víc než tohle si pamatuji, že rodiče mi nikdy žádné pivo ani jiný alkohol nezakazovali. Snad i proto jsem podobným kratochvílím nikdy nepropadal. Stejně jsem vedl i své děti. Cesta striktních zákazů nikam nevede. To je až ta poslední brzda.

Rozumíte všemu, co se týká piva?

Nikdy nemůžete říct, že rozumíte všemu. Zvláště v dnešním informačním světě. V něm je nutné neustále přijímat zprávy, analyzovat je, připravovat rozhodnutí. Nezakrývám, že i tomu věnuji dost času. Zvláště když se připravuji na nějaká jednání nebo třeba zastupování podniku před soudem v případě známkoprávních sporů.

Kormidlem Budvaru točíte už přes patnáct let. Jste na to pyšný?

Takhle o tom nepřemýšlím. Snažím se být za všech okolností realistou, který se starostlivě dívá dopředu. Neohlížím se, abych si užíval úspěch. To je zrádné. Navíc úspěch bývá někdy smrtelný.

Když jste se stal ředitelem, bylo vám čtyřiatřicet. Vzpomenete si ještě, co jste zaměstnancům poprvé říkal?

To už vážně nevím. Ale protože se na svět dívám realisticky, určitě jsem jim nesliboval nic zvláštního. Už proto, že v té době jsme začínali po odtržení od Pivovarů České Budějovice jako samostatný právní subjekt a situace nebyla zrovna jednoduchá. I když jedno jsem slíbil. A to, že odměňování bude úměrné výkonu pivovaru a jiné kritérium pro to není. To koneckonců platí dodneška.

Jakou zkušenost jste si během těch let odnesl?

Že ten, kdo řídí, musí i kontrolovat.

O co vám vlastně v práci jde?

To je zřejmé: dělat dobrou práci.

O co vám naopak nejde?

Dokazovat si, že jsem nejchytřejší.

Udělal jste nějaké rozhodnutí, o němž dnes víte, že bylo chybné?

Neznám nikoho, kdo je v řídící funkci a dělal by jen správná rozhodnutí. Jsou proto i špatná. Jde jen o to, aby jich bylo co nejméně. Nejhorší však je neudělat rozhodnutí žádné. Tvářit se, že se nic neděje třeba proto, že by se člověk něčeho nebo někoho zrovna obával.

Co vám v poslední době udělalo radost?

Postavení v českém žebříčku nejhodnotnějších obchodních známek, který koncem listopadu zveřejnily vaše Hospodářské noviny. Budějovický Budvar v něm skončil druhý hned za Škodou Auto. Potěšilo mě to, protože šlo o první podobnou anketu, která seřadila značky nikoli jen podle známosti, ale také podle ceny. I když ta cena tam nikde nezazněla.

Jaká je hodnota značky Budweiser Budvar? Náš list ji odhaduje na několik miliard korun, ministr průmyslu a obchodu Říman už mluvil dokonce o cifře až kolem třiceti miliard korun.

Nebylo by ode mne vhodné se k tomu vyjadřovat. Nechám to bez komentáře.

Proč?

V době, kdy se připravuje analýza transformace Budvaru z národního podniku na akciovou společnost, to je jistě zajímavý údaj. Ale jakékoliv oceňování je předčasné. To by přicházelo v úvahu až v okamžiku, kdy se vlastník rozhodne odprodat své akcie. Ale už anketa vašich novin ukázala, že naše značka jednoznačně v Česku patří mezi ty prémiové. Myslím, že to je důsledek dlouhodobé práce se značkou a celkového postavení našeho piva v Česku, v Evropě i ve světě. Značka nikdy nežije sama. Je úzce spojena s výrobkem a výrobcem. Nejdůležitější je však zájem zákazníka. V tomhle kontextu se to všechno musí posuzovat.

Máte z něčeho strach?

Možná z úspěchu, jak už jsem říkal. Úspěch prostě může být i smrtelný. Každý top manažer vám řekne, jak je těžké úspěch stále opakovat a potvrzovat. Čeká se to, ale když se na věc podíváte realisticky, historie jasně ukazuje, že jsou léta hubená a léta tučná a těžko to bude jinak.

V čem může být úspěch podle vás smrtelný?

Globalizovaný svět je strašně rychlý. Na pivním trhu stále převažuje nabídka nad poptávkou. Pak stačí pár chyb a jedete z kopce dolů. To není prostředí pro sladký spánek na vavřínech. Když si řeknete, takhle jsme to dělali dřív, tak proč to měnit, jste na nejlepší cestě ke konci. Zní to možná otřepaně, ale na potřeby trhu a zákazníků se musí reagovat neustále. Je třeba zajímavé sledovat vývoj chutí a psychologii spotřebitele. Pivo je nápoj, který usnadňuje komunikaci, vytváří společenské nálady. To platí nejen pro Česko, ale i jiné země, kde je pivo nositelem příjemné nálady a nevázané, uvolněné diskuse.

Jaký teď panuje trend "chuťových nálad"?

Nová generace si přinesla jiné chuťové zvyklosti, protože vyrostla na nápojích cocacolového typu. Proto preferuje logicky sladké nápoje a ty hořké jí moc nechutnají. Některé pivovary v Evropě na to zareagovaly výrobou míchaných nápojů - piva s limonádou, piva a coly, nebo vaří méně chmelená piva, která nejsou tolik hořká. To je trend, který momentálně běží.

Jak na to budete reagovat?

Určitě nebudeme měnit hořkost našeho piva, protože jeho charakter je právě těmto konzumentům dost blízký. Budweiser Budvar se vyznačuje nižším obsahem hořkých látek, než mají jiná česká piva. Navíc naše hořkost je jemná a dráždivá, vybízející k další pitelnosti. Vidíme to na tom, jak se mění věk našich cílových skupin právě směrem k mladší generaci.

Co znamená pitelnost?

To je termín pro pivo, kterého se napijete a máte chuť si dát další. Doušek prostě vybízí k dalšímu půllitru. Mimochodem, pro naše pivo to je typická vlastnost.

Lze to chemicky vysvětlit?

Pitelnější pivo má víc polyfenolů. Ty způsobí srážení aminokyselin, které máme ve slinách. Tím se vzbuzuje dojem, že máme v ústech sucho a tím i další žízeň. To pro česká piva platí obecně. Budvar má však navíc od nepaměti štěstí, že i když představuje vysoce prokvašené pivo, přesto zanechává dojem sladové a plné chuti s jemným chmelovým aroma. Není to prostě sodovkové, prázdné pivo. A protože jsme v republice už asi jediní, kdo chmelí kvalitním hlávkovým žateckým chmelem, který obsahuje právě větší podíl polyfenolů, má naše pivo větší předpoklad k vyvolávání dojmu větší pitelnosti. My s ní samozřejmě kalkulujeme. Ostatně ona je výsledkem vaření skvělého a poctivého českého piva.

Leckoho jste z počátku roku překvapili obchodní smlouvou s americkým Anheuserem, tedy vaším hlavním konkurentem v boji o registraci známek Budweiser. Jak k tomu došlo?

Možná to bylo překvapení, ale hlavně šlo o racionální rozhodnutí. Pro ně byla klíčová situace na americkém trhu, kde chce Anheuser- -Busch zůstat importérem číslo jedna. A to při zájmu Američanů o cizí pivní značky znamená mít patřičné portfolio. V rámci těchto úvah jsme byli osloveni a dotáhli jednání do konce.

Jenomže vy se s Anheuserem přete o Budweiser už víc než sto let. Kde se najednou vzalo takové oteplení vztahů?

Možná to po eskalaci soudních sporů počátkem třetího tisíciletí pokládáte za oteplení, ale tady jde o klasickou obchodní smlouvu. A s ní nejsou spojena žádná jiná ujednání.

Dobře, ale jasné je, že počet sporů klesá...

Obě strany pochopily, že to je byznys dobrý tak pro právníky. Tam, kde spory jsou, dobíhají. Na tom se nic nemění.

Logicky se ale nabízí úvaha o zájmu Američanů privatizovat Budvar...

O tom spekuluje hodně novinářů, ale při obchodních jednáních se šéfy Anheuser-Busche to neřešíme. Jestli to řeší někde jinde, opravdu nevím. (iHNed)

Masné krámy jsou stále značka, která táhne. Přesvědčil se o tom Budějovický Budvar, který bude zítra tuto českobudějovickou pivnici po pěti letech znovu otevírat.

Internetovou adresu www.masnekramy. cz totiž obsadil majitel restaurace U Tří sedláků, která s Masnými krámy sousedí a čepuje výhradně plzeňské pivo. Adresu chce využít k vlastní propagaci. Provozovateli Masných krámů se přitom přihodilo něco podobného, co se stalo před lety například Jihočeskému kraji nebo městu České Budějovice.

Obě instituce se začaly ucházet o logický název adresy pozdě a vyšla na ně pomlčka - www.kraj-jihocesky.cz a www.c-budějovice.cz. To může lidi, kteří neznají přesnou adresu, dokonale zmást.

Firma, jež provozuje restauraci U Tří sedláků, přitom chce, aby doména, za kterou platí 150 korun ročně, přivedla návštěvníky internetu k ní právě přes Masné krámy. Adresu obsadila před dvěma lety. „Na webové stránce už pracuje náš grafik. Lidé se tu dozví, že naše restaurace patřila k Masným krámům jako kuchyně. Docela nás překvapilo, že taková doména byla ještě volná,“ uvedl vedoucí restaurace U Tří sedláků Marek Šerhant.

Takzvané domény - adresy webových stránek, zneužívají často konkurenční firmy nebo spekulanti, kteří je pak nabízejí za vysoké částky. Šerhant poznamenal, že překvapivě jsou stále volné další adresy připomínající Masné krámy.

Objekt s restaurací U Tří sedláků se od Masných krámů oddělil po roce 2002, kdy se mezi sebou nedokázalo domluvit šestnáct spoluvlastníků pivnice. Restituentka z Prahy s osamostatněním souhlasila, a tím připravila restauraci o kuchyň se zázemím. Samotný hostinec U Tří sedláků s vchodem z České ulice přitom fungoval v místě dříve než pivnice Masné krámy.

Podle Šerhanta se jeho firma snažila po roce 2002 dohodnout s vlastníky Masných krámů na propojení obou provozoven, ale neuspěla.

Samotný Budějovický Budvar musel použít k propagaci pivnice adresu s pomlčkou podobně jako Jihočeský kraj, to znamená www.masne-kramy.cz.

„Adresa, kterou si zaregistrovala sousední restaurace, nám zatím nevadí. Uvidíme, co se na ní objeví,“ míní mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec. (MF Dnes)

Po více než pěti letech se včera do budějovické restaurace Masné krámy vrátilo pivo. Čtyřicet hektolitrů kroužkovaného ležáku ovšem zaměstnanci Budějovického Budvaru kupodivu v sudech nepřivezli.

„Dodávku piva zajišťují přepravní tanky z malého auta, které jsme vymysleli na závoz historických center, kam se velké auto nedostane. Naplníme je u nás v pivovaru a hadicí přetlačíme pivo přímo k výčepu: pivo má u něj být co nejblíž, to každý štamgast dobře ví,“ řekl vrchní sládek Budvaru Josef Tolar.

Masné krámy otevřou 5. prosince, do té doby „kroužek“ dokvasí. Kromě něj bude restauarce nabízet tmavý ležák, desítku, pivo Superstrong i nealkoholické.

„A jako zvláštnost Carlsberg, který prodává naše pivo na Balkáně nebo ve Skandinávii,“ doplnil Tolar. (MF Dnes)

Pohled ředitele pivovaru

Jako úspěšný hodnotí letošní rok ředitel Pivovaru Nymburk Pavel Benák. Přesto ve výrobě nepřekonal rekordní výstav z loňského roku, kdy na trh odešlo přes 166 tisíc hektolitrů piva. „První pololetí sice vypadalo nadějně, ale letní měsíce trochu zůstaly za očekáváním. Loni jsme také uvařili řádnou exportní dodávku. Naše produkce se bude pohybovat kolem 160 tisíc hektolitrů,“ říká Benák.

* Vaše pivo získalo v minulých letech řadu ocenění, přibyla k němu nějaká i letos?

Na soutěži Pivo České republiky v Českých Budějovicích získal v kategorii ležáků první místo Francinův ležák. Klání se zúčastnily téměř všechny české pivovary, takže si této ceny velmi považujeme. Z dalších čtyř soutěží na různých místech v Česku jsme si přivezli dalších šest ocenění čili nejvíce v novodobé historii pivovaru. I to je důkaz, že kvalita piva stoupá.

* Letos jste pronikli i na izraelský trh. Jak se vám to podařilo?

Do Izraele nyní dodáváme speciální pivo s názvem Nitro Lager Beer, a to dokonce do košer obchodů. V těchto prodejnách jsou potraviny zpracované podle pravidel židovské víry. Pro označení piva košer je nutno získat certifikát potvrzující splnění všech předepsaných zásad. V červenci jsme u nás přivítali izraelského rabína Menachema Kalachaima, který si prohlédl náš pivovar a byl spokojen. Koncem září jsme pak obdrželi toto důležité osvědčení. Předpokládáme, že díky tomu naše pivo poputuje do Kanady a Spojených států.

* Budete zdražovat?

Ještě koncem roku se zvýší ceny, přesto jsem přesvědčen, že naše pivo stále patří k těm cenově přijatelnějším. Jenom připomenu, že sladovnický ječmen, základní surovina pro výrobu piva, byl zdražen téměř o sto procent. Ceny chmele stouply přibližně o dvacet procent. Nahoru jdou i ceny energií. Ostatně k podobným úpravám přistoupily i jiné pivovary.

* Před časem se hovořilo o tom, že budete vařit pivo s guaranou?

Bohužel tento projekt se zastavil. Náš partner, vlastník receptury, stále řeší nějaké technologické a marketingové záležitosti. Pilotní dávka prošla úspěšnými zkouškami, pivo mělo stabilní chuť a vzhled. Bohužel zatím nemohu dát uspokojivou zprávu o zahájení výroby.

* Přicházíte s nějakou inovací při vaření piva?

Připravujeme technologické zlepšení výroby zlatého moku, tedy nepřetržitou automatickou regulaci hlavního kvašení. Dříve tuto činnost ovlivňoval lidský faktor, což nebylo úplně ideální. V podstatě to mohlo nepříznivě působit na chuť a vlastně i kvalitu piva. Nové zlepšení tyto vlivy vyloučí. (MF Dnes)

Pivovar Velké Popovice letos přilákal rekordní počet návštěvníků, o tomto víkendu jeho prohlídkovou trasu navštívil 10 000. návštěvník, Petr Žůrek ze Suchých Lazců u Opavy. Návštěvnost pivovaru oproti předchozímu roku vzrostla o více než 30 %. Pivovar se těší také velkému zájmu zahraničních návštěvníků, vedle Čechů je atraktivní destinací zejména pro Rusy, Angličany nebo Maďary. Letos pivovar navštívilo přes 3600 zahraničních hostů, což ve srovnání s rokem 2006 představuje více než 200% nárůst. Pivovar Velké Popovice je jedním z nejnavštěvovanějších míst v regionu.

Pan Žůrek, který se stal 10 000. návštěvníkem letošního roku, se do pivovaru vypravil v rámci soutěžního programu pro hostinské a jejich věrné hosty, nazvaného Kozlovo ocenění. Cesta do pivovaru Velké Popovice, spojená s prohlídkou a celodenním programem, se pravidelně stává odměnou pro majitele a návštěvníky provozoven, které dosáhnou stanovené výtoče piva Velkopopovický Kozel. Do Velkých Popovic pan Žůrek zavítal spolu s kamarády z restaurace Heja. „Do Velkých Popovic jsme se dostali s kamarády za 300 vypitých hektolitrů u nás v restauraci. Na cestu do pivovaru jsme vyráželi brzy ráno a vůbec jsem nečekal, že bych se mohl stát jubilejním návštěvníkem. Certifikát 10 000. návštěvníka roku 2007 pověsím na čestné místo u výčepu v restauraci Heja u nás v Suché Lázce a plyšového kozla budeme mít s kamarády jako maskota a vzpomínku na cestu do velkopopovického pivovaru,“ řekl Petr Žůrek a dodal: „S Kozlem jsem se setkal i na letošní dovolené ve Finsku a velmi mě potěšilo, že i Finové pijí naše výborné pivo.“

„Velmi si ceníme zájmu o náš pivovar a o přímou zkušenost s vařením piva. Velkou radost nám také dělá rostoucí zájem zahraničních hostů. Nejčastěji jde o země, kde se Velkopopovický Kozel licenčně vyrábí a úspěšně prodává, a návštěvníci jej tak již znají z lokálních reklamních kampaní. Pro nás je jednoznačně dobrou vizitkou, že je jejich spotřebitelská zkušenost motivuje i k osobní návštěvě místa, kde se Kozel vyrábí a kde je „doma“. Domácí návštěvníci pak oceňují zejména historický vzhled a malebnost celého areálu pivovaru, jakož i způsob, jakým je jeho specifičnost zachovávána v novodobých podmínkách,“ říká Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice.

V létě i na podzim, z Čech i z ciziny

Největší zájem o exkurze v pivovaru je již dlouhodobě v květnu až červnu a následně na podzim, od září do listopadu. Rostoucí poptávka se týká jak domácích, tak zahraničních hostů, u těch pak jednoznačně převažují návštěvníci z Ruska. Zvýšenou návštěvnost pivovar zaznamenává i v době konání speciálních akcí, jako je například červnový Den Kozla, zářijový Den otevřených dveří. Populární je také jarní Pochod krajinou Františka Ringhoffera, kde pivovar představuje jedno ze zastavení regionální naučné stezky.

Prohlídku pivovaru korunuje ochutnávka

Devadesátiminutová exkurze do pivovaru je spojená s ochutnávkou piva na původní varně z roku 1928. Nabízí ukázku surovin, ze kterých se pivo vaří, představuje měděnou varní soupravu s varními kotli o kapacitě 500 hl. Videospot přibližuje, jak probíhá hlavní kvašení piva na spilkách. Další zastávka prohlídky je v ležáckém sklepě, kde v tancích dokvašuje pivo. Následuje stáčírna lahví s plně automatickou lahvovou a kegovou linkou. Jejich kapacita je 36 000 lahví a 330 KEG sudů za hodinu. Nejnovější investicí byla instalace nového inspektoru lahví, který využívá nejmodernějších metod kontroly. Foto zde ... (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Skupina privátních českých investorů se v těchto dnech stala majitelem uherskobrodského Pivovaru Janáček. Ačkoliv není zcela jasné, kam budou směřovat kroky nových vlastníků, přicházejí z jejich řad informace vylučující možnost, že brodský pivní producent přestal zlatavý mok vyrábět. Noví majitelé údajně nenaplánovali Janáčkovi osud dnes už zcela osiřelého Pivovaru Jarošov.

„Naším hlavním záměrem je odolávat tlaku nadnárodních korporací pivních producentů. Věříme tomu, že zapojením do silné české skupiny si Pivovar Janáček svoji pozici na trhu upevní,“ řekl exkluzivně pro Slovácký deník Zdeněk Radil, jeden z reprezentantů investorů a zároveň místopředseda představenstva pivovaru Černá Hora. K obavám o ztrátu práce podle jeho slov nemají lidé v brodském pivovaru důvod.

„Pivovar Janáček nás kvalitou svých produktů v posledních letech přesvědčil o vysoké úrovni tradičního českého piva vyráběného klasickou technologií. Propouštět nemáme v úmyslu,“ uklidňoval Radil. Historie vaření piva v královském městě Uherský Brod má tradici, která sahá do středověku. První společný pivovar, který nahradil právovárečné domy, si tam měšťané postavili v roce 1614. (Slovácký deník)

Pivovar Ostravar dostal novou posilu. Od začátku prosince stojí v jeho čele Hans-Arnd Dahnken z Německa (40), který se stal vrchním sládkem pivovaru Ostravar. Ve funkci nahradil Roberta Kuželu, který nyní vede oddělení logistiky společnosti Pivovary Staropramen.

Hans-Arnd Dahnken platí v přední světové pivovarnické skupině InBev, kam Ostravar majetkově prostřednictvím Pivovarů Staropramen náleží, za zkušeného pivovarníka. Vyučil se ve vyhlášeném německém pivovaru Becks a diplomovaným vrchním sládkem se stal po absolvování Technické univerzity ve Weihenstephanu. Kromě působení v pivovaru Becks uplatnil Dahnken své bohaté znalosti také v dalších zemích v rámci skupiny InBev – naposledy v karibském pivovaru Bucanero.

„Vést pivovar v České republice, která je svým pivem světově proslulá, je pro každého velká pocta. Do Ostravy jsem se proto velmi těšil. Dlouhou dobu jsem strávil poznáváním českého pivovarnictví a hlavně specifik piva Ostravar, které, musím říci, mi velmi chutná. Ostravar bude nadále vyrábět skvělé pivo tak jako nyní a já věřím, že svými zkušenostmi přispěji k dalšímu rozvoji pivovaru,” uvádí Hans-Arnd Dahnken, nový vrchní sládek pivovaru Ostravar. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Vůbec poprvé v historii uvaří nyní přerovský pivovar Zubr pivo z vlastních kvasnic. Lidé jej budou moci ochutnat už začátkem příštího roku. Vlastní kvasnice mají zajistit neměnnou chuť a kvalitu piva.

Dosud Zubr, jehož historie začíná roku 1872, kvasnice nakupoval. Investice do nového zařízení na jejich výrobu si vyžádala pět milionů korun.

Kultivaci prvních pivovarských kvasinek z vlastního mateřského kmene v pivovaře končí v těchto dnech. Dosud kvasnice nakupoval z kvasniční banky Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. „Jistě nejsme jediným pivovarem, který si vyrábí vlastní kvasnice, určitě to ale není v Česku běžná praxe,“ konstatoval ředitel pivovaru Pavel Svoboda.

Díky investici se Zubr stal podle něj nezávislým na dodavateli.

„Vlastnictvím technologického kmene jsme také získali jistotu vysoké kvality předem odzkoušené generace pivovarských kvasinek. Současně s tím roste i garance neměnné chuti a vyrovnané kvality piva,“ vysvětlil ředitel přerovského pivovaru. Doplnil, že kvasnice výrazně ovlivňují dva nejdůležitější procesy při výrobě piva: hlavní kvašení na spilce a pozvolné dokvašování v ležáckých sklepích.

„V době vyostřeného konkurenčního boje na pivním trhu je externí nákup kvasnic vždy spojen s kvalitativními riziky. Proto je na místě zajistit si u tak významné suroviny nezávislost,“ řekl Svoboda.

Přerovský závod investoval v souvislosti s výrobou kvasnic pět milionů korun do takzvané propagační stanice a laboratoře na množení kvasničného kmene. Kvasnice přerovského závodu budou využívat k výrobě také sesterský pivovar Litovel a několik moravských restauračních pivovarů.

Přerovský pivovar, který loni vystavil asi 279 tisíc hektolitrů piva, je členem skupiny pivovarů Zubr, Holba a Litovel.

Středomoravské pivovary, jejichž výstav loni dosáhl bezmála milionu hektolitrů piva, prodávají svoji produkci především na Moravě a ve východních Čechách.

„Jistě nejsme jediným pivovarem, který si vyrábí kvasnice, určitě to ale není v Česku běžná praxe.“ ředitel pivovaru Pavel Svoboda. (MF Dnes)

Spoločnosť Heineken Slovensko s blížiacimi sa vianočnými sviatkami prináša pre milovníkov piva originálnu novinku, prvé slovenské pšeničné pivo Zlatý Bažant.

Heineken Slovensko po uvedení série inovácií a noviniek v tomto roku prichádza s ďalšou významnou inováciou na slovenský trh. Je to úplne iný typ piva ako je tradičný ležiak – pšeničné pivo Zlatý Bažant.

Pšeničné pivo Zlatý Bažant v 0,33l fľaši je súčasťou vianočného balenia piva Zlatý Bažant. Charakteristická je svetložltá farba s typickým zákalom. U menej skúsených pivárov to môže vzbudiť nedôveru. Nie je to znak nekvality, je to dané prítomnosťou kvasiniek a technológiu výroby. Na výrobu tohto typu piva sa používa okrem klasického jačmenného sladu aj pšeničný slad.

Pšeničné pivo je obľúbené hlavne v Belgicku, Nemecku a Rakúsku, kde ho považujú za špecialitu, ktorú si nedovolí vyrábať každý. Vyznačuje sa typickou arómou, ktorej dominujú kvasnice a jemne kyslastou, korenistou chuťou.

“Zlatý Bažant ako jedna najúspešnejších slovenských značiek vôbec, prichádza každoročne so zaujímavými špeciálnymi baleniemi pred Vianocami. Tento rok sme sa rozhodli priniesť na trh niečo vskutku originálne a netradičné – pšeničné pivo Zlatý Bažant. Veríme, že nároční slovenskí konzumenti ocenia kvalitu, ktorú Zlaý Bažant prináša,“ povedal Roman Krajniak, manažér pre vonkajšie vzťahy spoločnosti Heineken Slovensko.

Uvedenie produktu bude sprevádzať aj mediálna kampaň s využitím hlavne TV ale aj v miestach predaja.

Na záver niekoľko tipov, ako správne podávať pšeničné pivo Zlatý Bažant:Pivo nalievajte do čistého pohára. Pohár nakloňte smerom k hrdlu fľaše a nalievajte po stene pohára. Nalejte do pohára asi 2/3 obsahu fľaše. Zvyšnú jednu tretinu pred doliatím do pohára najprv krúživým pohybom fľaše premiešajte. Pri nalievaní už pohár nenakláňajte, ale držte kolmo voči lejúcemu sa pivu. Takto získate bohatú penu. Ak sa rozhodnete konzumovať pivo priamo z fľaše, odporúčame pred otvorením jedenkrát otočiť fľašu hore dnom. Samozrejme najlepšie chutí správne vychladené. Foto zde ... (Tisková zpráva Heineken Slovensko)

Moderní design a nižší váha – to jsou hlavní přednosti nové třetinkové láhve nejprodávanějšího českého nealkoholického piva Radegast Birell z portfolia společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. Po březnové modernizaci půllitrové láhve dostává i „třetinka“ novou podobu. Design láhve vyvinuli pracovníci Plzeňského Prazdroje a společnosti Avirunion (člen skupiny Owen Illinois) pro celou skupinu SABMiller. Svoji premiéru si třetinka odbude právě v České republice s nealkoholickým pivem Radegast Birell.

„Nová třetinková láhev přináší atraktivní design, jak jsme si na něj zvykli u půllitrové láhve – tedy tvar typu GOLD a inovovanou krčkovou etiketu. Jedná se o vratný obal a kromě vzhledu bude jeho hlavní předností také výrazně nižší hmotnost – z původních 320 gramů, které měla předchozí láhev, se nyní dostáváme na pouhých 240 gramů, což znamená úsporu jedné čtvrtiny hmotnosti. Nový obal je tak hned z několika důvodů šetrnější k životnímu prostředí,“ uvádí Karel Kraus, manažer značky Radegast Birell.

Nové třetinkové láhve jsou určené především do restauračních zařízení - Radegast Birell se dnes již stal neodmyslitelnou součástí nabídky většiny předních restaurací. Značka Radegast Birell tak získává další prvotřídní obal, který jí odliší od jiných značek.

Na stále stoupající oblibě nejprodávanějšího českého nealko piva Radegast Birell má bezpochyby zásluhu jeho vynikající pivní chuť, která dosahuje chuti klasických alkoholických piv. Mohou za to prvotřídní suroviny používané při výrobě, a především unikátní kvasinky, které produkují minimum alkoholu. Díky nim je možné zachovat klasickou výrobu piva a zaručit tak pravou pivní chuť – výrazně plnou a příjemně hořkou chuť Radegastu Birell. Foto zde ... (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Nošovický pivovar Radegast ze skupiny Plzeňského Prazdroje začne realizovat novou investiční akci na úseku energetiky zaměřenou na optimální spalování bioplynu v kotelně pivovaru. Pivovar bude poté využívat celkem 99 % veškerého bioplynu, který vzniká při čištění odpadních vod z pivovaru v metanogenním UASB reaktoru.

„Projekt bude velkým přínosem v oblasti ekologie, především díky výraznému snížení spotřeby fosilních paliv pro výrobu tepla a také díky většímu využití bioplynu, tedy takzvaného zeleného paliva,“ říká Petr Holeček, manažer životního prostředí Plzeňského Prazdroje. Toto vše přinese pivovaru Radegast finanční úsporu nejméně 1 milion korun ročně. V tomto objemu přitom není započítán přínos z úspory povolenek na emise CO2.

Pozitivní bilance objemu povolenek bude každopádně přínosem pro druhé období Národního alokačního plánu v Plzeňském Prazdroji. Národní alokační plán je vládní dokument, v němž je stanoven objem oxidu uhličitého, který dovoluje vypouštět jednotlivým průmyslovým společnostem, tedy i Plzeňskému Prazdroji. Díky tomu, že v období let 2005 – 2007 ušetřil Prazdroj 55 tisíc tun CO2, mohla být v období od roku 2008 kvóta potřebného objemu povolenek pro Prazdroj snížena o celých 15 %. Plánovaný nošovický projekt přinese další snížení.

V současnosti byl zahájen přezkum integrovaného povolení projektu ze strany Odboru životního prostředí a zemědělství Moravskoslezského kraje. Po obdržení souhlasu zástupců kraje bude konečný zhotovitel vybrán formou výběrového řízení.

Společně s péčí o vodní zdroje, čištěním průmyslových vod, recyklací a úsporami energie je minimalizace emisí CO2 i ostatních emisí v Plzeňském Prazdroji součástí strategie udržitelného rozvoje. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Další cenný úspěch zaznamenalo pivo vyrobené v pivovaru Holba Hanušovice. Tentokrát dokonce na mezinárodním poli. Hanušovický ležák Holba Premium obsadil třetí místo na prestižní evropské degustační soutěži European Beer Star 2007. Chuť a kvalitu piva posuzovali experti z celé Evropy.

Soutěž European Beer Star pořádá Svaz malých a středních pivovarů v Bavorsku spolu s Asociací malých nezávislých pivovarů v Evropě. Degustátoři hodnotili výrobky malých a středních pivovarů, které zachovávají klasické výrobní postupy a chuťově se výrazně liší od takzvaných europiv vyráběných v pivovarnických gigantech.

„Zájem pivovarů byl skutečně obrovský. Do soutěže přihlásily 575 piv, což je dosavadní rekord. Soutěž je prestižní, protože zde jednoznačně vítězí kvalita spojená s originalitou a jedinečností jednotlivých pivovarů,“ uvedla mluvčí pivovaru Holba Hana Matulová.

Výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka považuje ocenění hanušovického ležáku za velký úspěch. „Používáme tradiční technologii, která dává našemu pivu dobrý říz a plnou vyváženou chuť. Jak je vidět, dokážou ji ocenit i zahraniční experti. Proto si tohoto ocenění velmi vážíme,“ sdělil Zíka.

Oceněného ležáku Holba Premium prodá hanušovický pivovar téměř čtyřicet tisíc hektolitrů, a to především v tuzemsku. Holba je nejoblíbenější značkou piva na Šumpersku a Jesenicku, kde jí patří zhruba čtvrtina trhu. (MF Dnes)

Pivovar ZUBR připravil pro příznivce přerovského hokeje zajímavý dárek a od pondělí 5.11. 2007 bude za mimořádně zvýhodněných podmínek prodávat limitovanou sérii 20 ks žlutých hokejových dresů HC ZUBR Přerov.

Každý prodaný dres bude pivovar ZUBR dotovat částkou ve výši cca 30% z pořizovací ceny. To znamená, že dresy s čísly a jmenovkami hráčů Marka Ditricha, Daniela Faltýnka, Michala Láníčka a Antonína Sprušila bude možno zakoupit v podnikové prodejně pivovaru za jednotnou cenu 750,- Kč !!

Dotace se týká pouze těchto 20 kusů, takže nebude nač čekat. Kdo zaváhá na toho se nemusí dostat. Nové hokejové dresy přerovských zubrů lze také běžně za plnou cenu zakoupit v prodejně sportovních potřeb Devil Sport v Přerově. (Web Zubr)

Přerovský pivovar Zubr bude sponzorovat nejvyšší českou soutěž házenkářů. Liga po svém mecenáši získá i jméno.

Nejvyšší česká soutěž házenkářů získala generálního sponzora. Stal se jím přerovský pivovar Zubr. „Určitě je to skvělé, že nejvyšší soutěž bude mít konečně svůj název, stejně jako ostatní míčové sporty,“ připomněl sekretář zuberského klubu Jaromír Petřek.

S přímými dotacemi do klubů však většina oslovených klubů nepočítá. „Snad až v dalším období. Nyní mají být získané finance využity na propagaci soutěže a výchovu a rozvoj mládeže, stejně jako reprezentaci,“ předpokládá trenér hranického extraligového týmu Jan Hegar. (Přerovský deník)

Vyškovské pivo možná poputuje za hranice. V podniku došlo k několika změnám. Ty podle všeho nepomohly. Ani půl roku poté, co Pivovar Vyškov vyměnil vedení, nedošlo v podniku k výraznějším změnám, které by ho pozvedly. Podnik hledá východisko z potíží, protože už dlouhodobě hospodaří se ztrátou. Krize vyvrcholila, když v létě odvolalo představenstvo ředitele Jiřího Piňose.

Tehdy muselo vyvracet fámy o svém zániku. Jaké plány má jeho vedení, aby podnik lépe prosperoval, o tom hovoří současný ředitel instituce Zdeněk Řehák.

Co se v pivovaru změnilo od doby, kdy jste se ujal funkce ředitele?

Zatím se podřizujeme trhu. Ten v současnosti není k vyškovskému pivovaru zrovna přívětivý.

Jak se to projevuje?

V poslední době jsme ztratili stovky odběratelů, a to i na Vyškovsku. Nedokážeme konkurovat agresivní prodejní politice soukromých pivovarů. Hledáme proto cesty k prodeji mimo Vyškov. Možnosti vidím také ve vývozu do zahraničí, například do Itálie, Maďarska nebo Slovenska.

To znamená, že budete muset zvýšit výrobu.

Do budoucna ano. Nejdřív však musíme ušetřit peníze. V současné době vytváříme obchodní plán pro rok 2008. Přestože jsme původně chtěli zvednout vystav piva na sedmdesát tisíc hektolitrů, teď bych rád udržel stav jako letos. Tedy sedmačtyřicet až padesát tisíc hektolitrů.

Máte už nějaké plány, jak ušetřit?

Pravděpodobně provedeme další organizační opatření, díky kterému bychom ušetřili na nákladech. Přehodnotíme investice. Už jsem podnikl první kroky.

Prozradíte jaké?

V managementu jsem sloučil několik funkcí do jedné. Nově zřídil místo logistiky. Posílil obchodní oddělení odborníky se znalostmi angličtiny. Většina pracovníků prochází školením, protože nemá dostatečné vědomosti. Navýšit rozpočet by měl odprodej nadbytečných nemovitostí. Například areálů v Kroměříži a Uherském Hradišti.

Myslíte si, že se vám je podaří prodat?

O objekty, které jsou ve zdevastovaném stavu, už projevili zájem první kupci. Ale představenstvo trvá na tom, že majetek prodá jako celek. Musím přiznat, že je pro nás přítěží starat se o ně. Ale respektujeme přání představenstva.

Naznačil jste, že jste provedl nějaké personální změny. Chystají se ještě nějaké?

Dočasně jsem zaplnil ředitelskou židli. Už začátkem prosince jmenuje představenstvo stálého ředitele. (Vyškovský deník)

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod pořádá soutěž o ceny, která probíhá v přestávkách hokejových zápasů celku HC REBEL v havlíčkobrodské Kotlině.

Do hlediště bude o přestávkách vyhozeno z ledu šest klíčenek v podobě puku. Divák, který puk chytí, najde uvnitř výhru.

Mezi šesti výhrami jsou tři hlavní ceny (sud piva 50 litrů, 30 litrů a belení piva) a tři ceny útěchy v podobě dvou zlaťáků REBEL v každé klíčence. Zlaťáky mají dohromady cenu 20 Kč a výherce je může použít v Pivovarském hostinci REBEL. (Web Rebel)

Spolumajitelé Rodinného pivovaru Bernard Ing. Josef Vávra a Ing. Stanislav Bernard museli při slavnostním vyhlašování výsledků Sdružení přátel piva ve Zvíkově celkem pětkrát předstoupit před porotu, aby převzali všechna ocenění, která jim byla udělena.

Bernard Free vyhrálo svoji kategorii nealkoholických piv, zároveň se stalo i celkově absolutním vítězem napříč všemi kategoriemi. Hlasovalo pro něj 47,5 procenta účastníků celoroční soutěže pořádané Sdružením přátel piva, tedy skoro každý druhý z celkového počtu 735 hlasujících.

Současně s tímto úspěchem získal Rodinný pivovar Bernard druhé místo v soutěži pivovarů a třetí místa v kategorii desítek, dvanáctek a tmavých piv.

"Nevím, že bychom někdy v podobné soutěži získali hned pět ocenění,“ vzpomíná spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává: "Z výsledku máme upřímnou radost, v soutěži totiž hodnotí především opravdoví fandové piva. V případě vítězství Bernard Free se tak potvrdilo první místo získané v odborné degustační soutěži České pivo 2007 pořádané Českým svazem pivovarů a sladoven, kde naopak hlasují odborníci.“ Foto zde ... (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Rodinný pivovar Bernard slaví úspěchy nejen doma, ale také za oceánem, na Světovém pivním šampionátu World Beer Championships. Bernard Jantarový ležák a Speciální černé pivo Bernard získali zlaté medaile (Jantar 92 bodů ze 100 a slovní hodnocení výjimečně dobrý, černé pivo 93 bodů, výjimečně dobré) a stříbrná medaile byla udělena Bernard světlý ležák (88 bodů, hodnocení znamenitý).

„Po zisku ocenění ve Velké Británii letos na podzim přišel další významný zahraniční úspěch, tentokrát v Severní Americe. World Beer Championships je celoroční degustační soutěž, v níž porotci otestovali více než tisíc vzorků piva z celého světa.“ říká zástupce generálního ředitele Rodinného pivovaru Bernard Filip Bernard a dodává: „Těší nás, že značka Bernard napoprvé uspěla hned ve třech kategoriích. Pivo exportujeme do USA, Švédska, Velké Británie, Finska, Ruska, Dánska, Ukrajiny, Polska, Slovinska, Austrálie a Řecka. Největší část vývozu směřuje tradičně na Slovensko.“

Světový pivní šampionát se poprvé konal již v roce 1994. Organizátorem soutěže je Beverage Testing Institute z Chicaga, což je nezávislá organizace specializující se na hodnocení alkoholických nápojů z celého světa. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Bum, břink. Jedenáct pivních lahví se roztříštilo o zábradlí. Hala byla pokřtěna. Mladoboleslavský zimní stadion se od včerejška jmenuje Zlatopramen Arena. „Je to pro nás velký ekonomický přínos,“ řekl šéf boleslavského hokejového klubu Jan Plachý. „Řádově jde o miliony korun.“

Projekt má přitom hodně zajímavé pozadí. Pivo Zlatopramen je totiž produktem společnosti Drinks Union, která sídlí v Ústí nad Labem. A Ústečtí Lvi jsou největším konkurentem Mladé Boleslavi v první hokejové lize.

„Naše firma spolupracuje i s ústeckým klubem. A dokonce na ještě vyšší úrovni než teď s Boleslaví,“ uvedl generální ředitel společnosti Ivan Procházka.

Takže ještě jednou. Mladá Boleslav letos mocně touží po postupu do extraligy. Totéž by rádi dokázali v Ústí nad Labem. A oba rivaly teď spojuje partner, který jim velmi významně finančně přispívá.

Kdo by měl tedy do extraligy projít, aby to pro firmu Drinks Union bylo výhodnější? „Necháme to na sportovním štěstí a umění hráčů,“ tvrdí Ivan Procházka. „Já pocházím z Ústí, bydlím v Praze a fandím úplně jinému klubu. Prostě se nesoustředíme na podporu jediného subjektu, ale snažíme se najít více zajímavých možností.“

Boleslavská hala patří městu, které změnu názvu posvětilo. „Jednali jsme jak s bývalými radními, tak s těmi současnými,“ prozradil Jan Plachý. „Finance z tohoto obchodu v žádném případě nebudou určeny na rekonstrukci haly, nýbrž výhradně na sportovní činnost.“ K inovaci arény by přesto mělo dojít. Stát by měla 57 milionů korun, přičemž investorem bude město Mladá Boleslav.

Pomůže to místním hokejistům k vytouženému postupu? (MF Dnes)