Deset let vládli Pivovaru Herold v Březnici na Příbramsku Američané. S tím bude v nejbližších dnech konec. Malý pivovar se známou značkou je na prodej. Podle informací HN je důvodem ekonomická situace Heroldu, který je už několik let ve ztrátě a vyrábí jen něco přes 14 tisíc hektolitrů ročně - tedy ani ne polovinu toho, jakou má kapacitu.

Podle starostky Březnice Jany Krajmerové je zájemců o pivovar několik, podle neoficiálních informací je favoritem blíže nespecifikovaný český investor. Lidé z pivovaru ale naznačují, že oním investorem tentokrát není tajemná skupina českých akcionářů ze společnosti K Brewery, která už druhým rokem skupuje podíly v regionálních pivovarech.

Ředitel Heroldu David Porteous, Američan, žijící už 16 let v Česku, je momentálně ve Spojených státech a na otázky HN nereagoval.

"Herold je vynikající pivo. Ale tím, že využívá jen menší část své kapacity, se výrobní náklady prodražují," hodnotí situaci Karel Košař, ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS), pod který Herold až do privatizace v roce 1997 patřil. Příchod nového vlastníka může být podle Košaře pro pivovar dobrou zprávou.

Porteous od počátku sázel na tradiční českou technologii. A pivo, zejména speciální značky, které vyhrávají nejednu degustační soutěž, odmítal prodávat doma i v cizině lacino. "Levné pivo si může zákazník koupit kdekoliv. Naše šance uspět je ale založena na tradiční české kvalitě za odpovídající cenu," uvedl nedávno pro HN ředitel Heroldu.

Od roku 2005 vlastní pivovar společnost Pivovar Herold Breznice Holdings USA, ovládaná americkými finančními fondy.

Před ní patřil Herold Američanovi Charlesi Corrymu, který má stejně jako Porteous českou manželku a který Herolda v roce 1997 koupil od VÚPS.

Dva roky před Corrym řídil pivovar na základě pronájmu Kazach Alexej Samik a jeho firma S-Progres.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Nový, atraktívny a dynamický dizajn etikiet uvádza na trh v týchto dňoch tradičná slovenská značka piva Zlatý Bažant. Po 7 rokoch prichádza zmena dizajnu, ktorou chce Zlatý Bažant potvrdiť svoju vysokú kvalitu, tradičný a zároveň súčasný charakter a pozíciu jednej z najhodnotnejších slovenských značiek. Prečo prichádza zmena práve teraz?

Nová etiketa v sebe naďalej nesie prvky pôvodnej, čím sa snaží nadviazať na pozitívne vnímanie značky Zlatý Bažant u spotrebiteľov. Nový dizajn je charakteristický výraznejším farebným odlíšením jednotlivých stupňovitostí (ležiak, svetlé pivo, tmavé pivo, nealko), ktoré podporujú aj farebne odlíšené alumíniové šatky na hrdle fľaše. Spotrebiteľ tak môže ľahšie nájsť svoj obľúbený Zlatý Bažant. Spojenie kvality a tradície piva s charakterom modernej a originálnej značky vyjadruje ústredný kruh na novej etikete s moderne štylizovaným zlatým bažantom. Väčší priestor na etikete získal erb mesta Hurbanovo, miesta kde sa Zlatý Bažant vyrába už od roku 1969.

„Požiadavky trhu, rast spotrebiteľských nárokov a ambícia značky potvrdzovať svoju inovatívnosť a líderskú pozíciu na trhu viedli k rozhodnutiu redizajnovať etiketu a posilniť tak pozíciu Zlatého Bažanta ako najlepšieho piva na Slovensku“, hovorí Zuzana Putalová, Senior brand manažér pre značku Zlatý Bažant.

Nová etiketa je výsledkom prieskumov a testovania na vzorke spotrebiteľov, ktorí si ju vybrali z viacerých možných variant. Ambíciou tvorcov bolo vytvoriť harmonickú grafickú skladbu, ktorá bude spájať tradičnú kultúru piva s moderným nábojom dynamickej značky.

Spotrebitelia sa o novom dizajne dozvedia z televíznej reklamy, nosičov vonkajšej reklamy tzv. city lightov a taktiež v miestach predaja, ktoré postupne vyzdobia prvky novej grafiky. Zmenu etikiet a loga reflektuje v týchto dňoch už aj web stránka, kde sa môžu spotrebitelia podrobne oboznámiť s novým dizajnom.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Slovensko

Časy, kdy městský pivovar v Náchodě sypal zisk do provozu secesního hotelu Beránek, nejspíš minuly. Ať už město svůj pivovar prodá, či nikoli, starosti s prodělečným Beránkem jej neminou. Situaci bude muset řešit možná už letos.

„Beránek odčerpává všechny zisky pivovaru. Nepokládám jej za náš hlavní problém, ale všechno se tím urychlilo,“ uvedl generální ředitel Pivovaru Náchod a člen představenstva Josef Hlavatý.

I když pivovar v posledních osmi letech vydělával, nyní je v nesnadné pozici na trhu. Prudce totiž stouply ceny za slad, chmel či energie, obtížný je také vstup do řetězců a situaci ztěžuje i silná koruna při exportu. V dřívějších letech končíval pivovar hospodaření zhruba s pěti miliony korun, předloni už jen se 130 tisíci a vloni 500 tisíci. Letos se podle ředitele dá čekat, že pivovar skončí na nule a ztrátu za Beránek už neuhradí. Město původně založilo dvě akciové společnosti, které spravovaly jednak pivovar, jednak hotel s divadlem a restaurací. Ten se však nikdy neobešel bez dotace. Město nechalo před čtyřmi lety hotel dostavět, protože měl málo lůžek. Stavby se ujal pivovar a jelikož se nenašel nájemce, také hotel dosud provozuje.

Na stavbu se pivovar zadlužil 50 miliony korun. Roční ztráta Beránku je kolem pěti milionů hlavně za odpisy, úroky z úvěru a také za nájem, kterým platí pivovar městu restauraci. Do hotelu však jezdí málo hostů, vloni byl obsazen jen z pětiny. Potřeboval by přitom aspoň dvojnásobek. Radní si myslí, že po prodeji pivovaru by se o Beránek znovu postaralo město. „Kulturní část bychom dotovali obvyklým způsobem. Provozní část s hotelem a restaurací bychom pronajali,“ míní náchodský radní Tomáš Šubert.

Zdroj: MF Dnes.cz

Z původního experimentu německého sládka vznikl v roce 1842 národní nápoj, který si postupně podmanil celý svět. Česko, to je dnes nejen Praha, Jaromír Jágr, Tomáš Rosický nebo Škoda, ale, a samozřejmě, i skvělé pivo Pilsner Urquell.

Industriální historická architektura a průmyslová turistika jsou stále větším hitem cestovatelů znuděných stereotypem rekreačních destinací. K největším českým magnetům tohoto typu patří legendární plzeňský pivovar, kde lze k požitkům ducha připojit i konzumaci požitků tekuté povahy. Zájemci o historii a současnost této slavné značky mohou také zhlédnout panoramatickou projekci v multimediálním sále s otočným hledištěm. Nepřekvapí proto ani údaj, podle kterého sem od počátku letošního roku zavítalo už 66 tisíc návštěvníků, což je číslo, jakým se nemůže pochlubit ani nejeden historický hrad či zámek. Průměrná roční návštěvnost se pohybuje okolo 180 tisíc turistů.

Pilsner Urquell (známější u nás jako Plzeňský Prazdroj nebo prostě "plzeň") asi není třeba dlouze představovat - snad nic nereprezentuje Česko ve světě tak, jako toto pivo. O jeho vzniku a historii se toho ale ví mnohem méně.

Tradice vaření piva v Plzni sahá daleko do minulosti - až do doby Václava II., který městu roku 1295 udělil várečné právo. Kvalita ale zřejmě nebyla příliš vyrovnaná, protože se dochovaly i zprávy o vylévání nepovedených várek. Pohár trpělivosti zřejmě doslova přetekl roku 1838, kdy museli tamní výrobci piva zlikvidovat několik desítek sudů pro "neschopnost požití a zdraví škodlivost".

Snaha o zlepšení jakosti přivedla plzeňské měšťany hned rok po této neblahé události k rozhodnutí postavit nový pivovar. Stavbu vedl Martin Stelzer. Budova vybavená rozlehlými sklepy v pískovcovém podloží byla dokončena roku 1842.

Na počátku mnoha velkých věcí bývá omyl, a ani věhlasný nápoj z Plzně není výjimkou. Hned po dokončení nových objektů pozvali do plzeňského Měšťanského pivovaru německého sládka Josefa Grolla, aby navařil tehdy oblíbené pivo bavorského typu. Výsledek ale předčil všechna očekávání: 5. října 1842 vznikl nápoj, jaký do té doby nikdo neznal. Má se za to, že základem tajemství je místní zdroj vody, svou roli ale hraje i žatecký chmel, receptura a další okolnosti. Řečeno odbornou mluvou, Pilsner Urquell je "spodně kvašený světlý ležák s obsahem alkoholu 4,4 procenta".

Josef Groll odešel už roku 1845, po něm ale nastoupili další bavorští sládci. Němečtí odborníci měli rozhodující slovo při vaření až do konce 19. století.

První ochrannou známkou nového výrobku byl název "Pilsner Bier", který plzeňští měšťané nechali zaregistrovat 1. března 1859. Pověstný "Pilsner Urquell" nebo také "Prazdroj-Urquell" se ale oficiálně zrodil až roku 1898. V devatenáctém století se používaly i jiné názvy (Plzeňský pramen, Prapramen, Plzeňský pravý zdroj nebo Měšťanské plzeňské).

Ve stejné době pak nastoupilo plzeňské pivo vítězné tažení světem. Po "dobytí" Prahy následovala samozřejmě Vídeň - a nezastavil ho ani oceán. Prazdroj byl a je oblíbený až v Americe i jinde ve světě. Stojí možná za zmínku, že mu dávali přednost i někteří literární hrdinové: na počátku druhého dílu pověstné indiánské ságy Karla Maye ho například pil i sám Vinnetou.

V září roku 1946 byl Prazdroj znárodněn, síla tradice a žízeň lidu ho však převedly i přes rozbouřené vody druhé poloviny 20. století. Po změně poměrů v roce 1989 se z národního podniku stala akciová společnost. Dnes je společně s Pivovarem Radegast a Pivovarem Velké Popovice součástí nadnárodní skupiny SABMiller.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Jan A. Novák

Novú plniacu linku na maxifľaše uviedla dnes do prevádzky spoločnosť Heineken Slovensko v pivovare Hurbanovo. Investícia za vyše 6 miliónov eur (182,03 milióna Sk) pokrýva výrobu piva kompletne od výroby fľaše až po balenie. Jej hodinová kapacita je 30.000 litrov. Heineken od svojho vstupu na slovenský trh v roku 1995 preinvestoval vyše 6 miliárd Sk (197,77 milióna eur), v tomto roku to bude 500 miliónov Sk (16,48 milióna eur). "Investície Heinekenu predstavujú tri štvrtiny celkových investícií do potravinárstva na Slovensku," uviedol premiér Robert Fico.

S predajom piva Corgoň v maxifľašiach, čo sú 1,5-litrové PET fľaše, začal Heineken na Slovensku už minulý rok. Pivo, ktoré sa varilo v Hurbanove, sa plnilo do fliaš v Maďarsku. Uvedením novej linky do prevádzky presiahne ročná kapacita hurbanovského pivovaru 2 milióny hektolitrov piva. "V prepočte na jedného občana Slovenska to predstavuje ročne 37 litrov," konštatoval Fico. Pivovar zamestnáva 800 ľudí, ďalších 2500 pracuje vo výrobách, ktoré nadväzujú na činnosť Heinekenu. V roku 2003 spoločnosť vybudovala v Hurbanove najväčšiu sladovňu v strednej a východnej Európe s kapacitou presahujúcou 140.000 ton sladu. Zhruba 60 % nakúpeného sladovníckeho jačmeňa dopestujú slovenskí prvovýrobcovia.

Zdroj. SME.sk

Město Náchod svoji společnost Pivovar Náchod liberecké firmě LIF zatím neprodá. Starosta města Oldřich Čtvrtečka (ODS) prodej pivovaru z programu dnešního zastupitelstva stáhl. Zároveň oznámil, že vyšší nabídku na koupi pivovaru předložil Pivovar Holba. Podle opoziční ČSSD byl prodej stažen proto, že koalice neměla na jeho schválení dost hlasů. Náchodský pivovar je s pivem Primátor největším výrobcem piva v hradeckém kraji.

Podle mluvčí radnice Niny Adlof není vyloučeno, že si nyní město nechá zpracovat analýzu, která by měla říct, jaká je možná budoucnost setrvání pivovaru pod správou města. K prodeji a dalšímu postupu by se mohla vrátit rada města o prázdninách a zastupitelstvo by o něm mohlo jednat v září.

Společnost LIF za akcie pivovaru nabídla 135 milionů korun, přičemž město by si od pivovaru za 45 milionů koupilo nedávno vybudovanou přístavbu hotelu Beránek. Do městské pokladny by tak přišlo 90 milionů korun. Pivovar Holba nabídl cenu 160 milionů korun. Město by tedy mohlo získat o 25 milionů korun více.

Pivovar Náchod, který má roční výstav přes 130.000 hektolitrů a tržby přes 180 milionů korun, je podle nedávného Čtvrtečkova vyjádření na vrcholu a potřebuje silného partnera, aby se v zostřující konkurenci mohl rozvíjet. Hlavním impulzem k prodeji byl podle něj letošní nástup nizozemského Heinekenu na český trh a razantní zdražení sladu, chmelu a energií. Město podle starosty nemá kapacity na to, aby mohlo v rizikovém pivovarnickém oboru podnikat.

S prodejem nesouhlasí opoziční ČSSD. "Vadí nám způsob, forma, rychlost prodeje a cena. Rada odsouhlasila prodej první nabídce, která přišla," řekl zastupitel Jan Birke (ČSSD). Pivovar město podle prodává narychlo bez předchozí věcné debaty. Při jisté podpoře marketingu pivovaru je pro městskou společnost podle Birkeho na trhu místo.

Loni Pivovaru Náchod klesl výstav o dvě procenta na 133.110 hektolitrů. Za snížením stál pokles odbytu v Česku, protože export firmě narostl o sedm procent na 22.660 hektolitrů. Pivovar se od poloviny 90. let zaměřuje na výrobu speciálních piv, která se na jeho výstavu podílejí asi 30 procenty. Celkem podnik s 90 zaměstnanci vyrábí devět druhů speciálů. Loni pivovar završil patnáctiletý program obnovy, do kterého vložil asi 300 milionů korun.

Firma LIF vlastní spolu s firmou K Brewery pivovar ve Svijanech a Pivovar Rohozec. Skupina také spoluvlastní pivovary Černá Hora, Janáček a Jihlavský pivovar a nedávno koupila Městský pivovar Platan.

Hanušovický Pivovar Holba patří do skupiny středomoravských pivovarů Zubr, Holba a Litovel. Skupina loni prodala 937.000 hektolitrů piva. Středomoravské pivovarnické skupině patří na Moravě 25 procent trhu. V celé republice si drží pětiprocentní podíl.

Zdroj: Finanční noviny.cz

Jubilejní desáté Slavnosti pivovaru Ostravar, které proběhly tuto sobotu v Ostravě, se do historie zapíší nejdelší hudební produkcí. Třináctihodinový festival výborného piva a skvělé muziky odstartoval hodinu po poledni v pivovaru Ostravar na Hornopolní ulici a skončil v neděli ve 3 ráno na Stodolní ulici v centru Ostravy.

Jubilejní desátý ročník letos navštívilo více než 8 000 návštěvníků, kteří se v pivovaru dobře bavili. „Letos je to super. Žádné tlačenice a dlouhé fronty. Pivo dostanete okamžitě,“ pochvaloval si pohodovou atmosféru, která v sobotu zavládla v Ostravaru Petr Kučera z Fifejd.

V první polovině programu lidé čile korzovali mezi hudebním pódiem, pivovarskou varnou, fotbalovou zónou FCB a nádvořím pivovaru, kde probíhal Ostravar Ball Cup. Vrcholem odpolední části Slavností pak bylo vystoupení kapely Legendy se vrací prezidenta Akademie populární hudby Petra Šišky. „Legendy jsou přesně moje krev. Vyrůstal jsem na Nazarethech, Pink Floydech a Queenech a tady jsem si připadal, jako bych je slyšel na živo. Chlapi byli výborní,“ hodnotil vystoupení kapely Legendy se vrací čtyřiapadesátiletý Jiří Novák z Ostravy-Poruby.

Poté se už pozornost návštěvníků přesunula před hlavní pódium. Zde všechny rozezpíval „kluk z autobusáku“ Petr Fiala. Jeho Mága a Žďorp na Slavnostech navázala na své úspěšné vystoupení z předminulého ročníku a řada návštěvníků považovala vystoupení Mňágy za vrchol desátého ročníku ostravských pivních Slavností.

Pražská kapela Wohnout, která nastoupila po Fialovi, zaujala především mladším publikum. „Hrozně jsem se na Wohnouty těšila, viděla jsem je letos na Majálesu a tam byli výborní,“ tvrdila jednadvacetiletá Kamila Prokopová z Ostravy-Zábřehu. Výborný výkon odvedl Wohnout také na Slavnostech.

Cti zakončit jubilejní desátý ročník na hlavním pódiu přímo v Ostravaru se dostalo skupině Chinaski, která své vystoupení začala písní Vedoucí. V průběhu čtyřicetipětiminutové produkce pak zazněly její další hity jako 1970 nebo Klára.

Po skončení hudebního programu Slavností v pivovaru se řada návštěvníků přesunula na známou Stodolní ulici v centru města, kde už na ně čekal v obřím megastanu holandský DJ San. Zde jubilejní Slavnosti pivovaru Ostravar v neděli nad ránem oficiálně skončily.

„Letos jsme měli ideální počasí i počet návštěvníků. Myslím, že všichni, kteří dnes dorazili do pivovaru, se zde dobře bavili a Slavnosti si opravdu vychutnali až do dna, o čemž svědčí 20.000 vypitých piv,“ řekla závěrem Martina Bučková z organizačního týmu Slavností pivovaru Ostravar.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Uběhnout šest set metrů s pivním sudem dá zabrat. Podívejte se na video .

Už podvanácté přivítal rodinný pivovar Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku mistrovství Evropy v koulení pivních sudů. Právě tato disciplína přilákala na Tachovsko stovky diváků. A skutečně se bylo na co dívat.

"Koulení sudů má u nás velkou tradici. Od roku 1930. Letos soutěží třicet dvojic na šestisetmetrové trati," řekl nám Jiří Plevka z pivovaru Chodovar.

Lidé si během pohledu na závodníky mohli dopřát chodovského piva, co jim bylo libo.

Zdroj: TN.cz

Radnicí plánovaný prodej pivovaru může podle názoru některých odpůrců vážně oslabit zdroje pro obecní kasu. O výraznou podporu by tak přišel zejména ztrátový Beránek.

Pivovar „dotuje“ provoz Beránku

Zastupitel Karel Petránek (SNK-ED) upozorňuje, že pivovar je významným zdrojem financí pro a.s. Beránek Náchod, která provozuje secesní budovu divadla Beránek i její restaurační a hotelovou část.

Akciovka, kterou z více než 90 procent ovládá opět radnice, je přitom již od roku 1996 v mnohami­liónovém propadu. „Situace se lepší až od chvíle, kdy Beránku začal pomáhat pivovar,“ říká Petránek. „Hotelová část secesní budovy, se totiž potýkala s problémem, že počet pokojů nebyl schopen ubytovat ani jeden autobus. Od toho se odvíjela i prosperita restaurační části. Nenašel se však nikdo, kdo by přístavbu k hotelu financoval. Problém vyřešil až právě pivovar,“ dodal zastupitel.

Pivovar Náchod si totiž v roce 2004 vzal na svá bedra úvěr ve výši 50 miliónů a přístavbu zaplatil. Deníku to potvrdil ředitel pivovaru Josef Hlavatý. „Úvěr je na 10 let a jen roční úrok činí 1,5 miliónu korun,“ dodal.

Podle Hlavatého, který je současně členem představenstva a.s. Beránek, je účetní ztráta „Beránku“ okolo 4,5 miliónu korun ročně. „Do Beránku však pivovar dává, v posledních třech letech, až devět miliónů korun,“ potvrdil ředitel pivovaru.

Radnice chce zalepit „díry“ v rozpočtu?

Je tedy jasné, že pokud město prodá pivovar, přijde o zdroj financí pro a.s, Beránek. Chybějící milióny, tak bude muset najít jinde. „Zatím jsme to neřešili,“ říká starosta Oldřich Čtvrtečka.

Rovněž není jasné, kde skončí peníze z prodeje pivovaru. Liberecký investiční fond (LIF) nabídl 134 miliónů korun. Radnice však už sdělila, že 45 miliónů spolkne doplacení dluhu za hotelovou přístavbu Beránku. Čistý výnos by pak činil 89 miliónů.

Vedení města uvažuje, že peníze využije při spoluúčasti na evropských grantech. Starosta Čtvrtečka však ani zde neuměl říci, kde konkrétně. „Zatím nevíme, to ukáže čas,“ dodal. Je tak docela možné, že milióny z prodeje pivovaru mohou skončit ve stejně problémových projektech města, jako je například „Beránek“.

Zastupitelstvo, které má dnes o prodeji pivovaru rozhodnout, tak bude mít těžký úkol. Hrát „na jistotu“ a vytěžit z prodeje pivovaru v době jeho prosperity maximum a nebo si ho, jako dosud fungující zdroj miliónů pro obecní kasu, ponechat. V prvním případě by mělo ohlídat účelné užití peněz prodeje. Ve druhém přijmout odpovědnost majitele výdělečné firmy a třeba i zdravě riskovat.

Zdroj: Deník.cz | Foto: Alena Kaňková

Den Postřižinského piva v sobotu opět přilákal do nymburského pivovaru několik tisíc příznivců pěnivého moku. Kromě tradičního repertoáru nymburských piv se v jednom stánku čepovalo i speciální pivo uvařené pouze pro tuto akci. „Přichystali jsme medové a dokonce jahodové pivo,“ řekl spokojený ředitel pivovaru Pavel Benák.

Na rampě představil moderátor a zpěvák Pepa Laufer se svým věčným doutníkem například skupiny Telegraf, Kabát Revival, Poděbradka nebo David Koller.

Házelo se hliníkovým sudem na dálku, pro děti bylo připraveno mnoho soutěží. Objevili se tu i fotbaloví internacionálové jako třeba Pavel Stratil a Dušan Herda. Návštěvníci si mohli prohlédnout pivovar a vyhrát zájezd na Malorcu. Na flašinet zahrál starý známý z pivovarského dne Zdeněk Kopeček.

Zdroj: Deník.cz

Koulet sudy na čas přijeli o víkendu do Chodové Plané na Tachovsku borci z Čech i ciziny. Proběhlo zde již 12. mistrovství Evropy v koulení pivních sudů.

To uspořádal zdejší pivovar. „Je tady celkem 30 týmů. Máme tady závodníky z Velké Británie, Německa, Rakouska a jeden tým dorazil dokonce až z Austrálie,“ pochlubil se Blesku majitel pivovaru Chodovar Jiří Plevka (44).

„Nejtěžší na závodu je, aby oba borci ve dvojici měli přibližně stejnou kondičku a sílu v pažích. Kdyby jeden z nich zaostával, tak by toho druhého brzdil,“ prozradil Vlastimil Šimánek (30) z týmu pivovaru z Ústí nad Labem.

Historie závodů v koulení sudů sahá o 75 zpět. Už v roce 1930 se v anglickém Burtonu konalo první mistrovství světa v této kuriózní disciplíně. Podstatou závodu je co nejrychleji dokoulet stolitrový dubový pivní sud za pomoci speciální tyče v ruce zvané bednářský ficák na tzv. Pivovarské míli. To je osm set metrů dlouhá trať. Sud váží 60 kg.

Zdroj: Blesk.cz | Foto: Zbyněk Schnapka

Podívejte se na video a ochutnejte atmosféru slavnosti.

Milovníci piv se po tisících nahrnuli do areálu pivovaru Ostravar v centru města, aby si vychutnali jubilejní 10. pivní slavnosti zdejšího pivovaru, který pro své návštěvníky navařil 120 tisíc piv.

Na své si však přišli nejen milovníci pěnivého moku, ale také dobré muziky. Hlavními taháky slavností byly kapely Chinaski, Wohnout, Medvědi a spousta dalších.

Hrál se zde i minifotbal pod záštitou missky Lucie Hadašové, či baviče Luďka Soboty.

Video zde...

Zdroj: TN.cz | Autor: Marek Švidrnoch

Už dnes se uskuteční dvanáctý ročník mistrovství Evropy v koulení sudů. Dějištěm neobvyklé pivovarské disciplíny bude rodinný pivovar Chodovar.

Akci zahájí od 11 hodin na nádvoří pivovaru skupina Chodovarka. Návštěvníci si při této příležitosti budou moci prohlédnout pivovar nebo také ochutnat pivo z ležáckého sklepa. V pravé poledne si pak na své přijdou všichni milovníci aut. Na slalomové trati před Beerrariem Stará sladovna své umění předvedou řidiči v závodech vozů Mini Cooper. Zahájení letošního mistrovství Evropy začne od 13. hodiny, kdy budou závodit osobnosti v koulení obřích ležáckých sudů. Mimo jiné například hosté pivovaru z Rakouska nebo Velké Británie. O dvě hodiny později si ve stejné disciplíně zazávodí diváci. „Loni vyhráli Křelovice. To už je pomalu pravidlem,“ uvádí marketingový ředitel Jiří Plevka.

Zdroj: MF Dnes.cz

Jakou příchuť bude mít speciální pivo uvařené u příležitosti 13. ročníku Dne Postřižinského piva? To vyzkouší už dnes ti, kdo zavítají do nymburského pivovaru. „Sládek Jaroslav Svoboda uvaří speciální pivo pro tento den. Příchuť si schovává jako překvapení pro návštěvníky. Loni bylo, tuším, banánové, určitě i letos bude příchuť netradiční,“ uvedl za organizátory Václav Klain. Dodal, že Postřižinské pivo bude stát jen 15 korun.

Pojede speciální expres Hlavním lákadlem dnešního programu, který začíná v devět hodin, jsou různé soutěže a hry. „Uskuteční se i fotbalová dovednostní soutěž, při níž se návštěvníci utkají s fotbalovými legendami, například s Antonínem Panenkou. Hlavní výhrou je zájezd na Mallorku,“ řekl Klain. Další zajímavostí bude výlet na lodičkách po Labi.

Celým dnem návštěvníky provede moderátor Josef Laufer. Chybět nebude ani hudba. Vystoupí různé regionální skupiny, například Telegraf, ale také David Koller, Marcela Holanová či Kabát Revival.

Součástí programu je i výlet Postřižinským expresem. „Na každé zastávce bude na cestující čekat nějaký program, který má souvislost s pivem,“ podotkl Klain.

Postřižinský expres vypravují pravidelně při této příležitosti České dráhy. „Parní vlak bude vozit cestující z hlavního nádraží v Nymburku do areálu pivovaru, během dne navíc zajede také do Poděbrad a Sadské. Expres bude vozit cestující zdarma,“ sdělil Petr Pošta z tiskového oddělení Českých drah.

Zdroj: MF Dnes.cz

Do míst, která jsou posvátná pro milovníky nejoblíbenějšího moravského piva Radegast, se můžete vydat tuto sobotu, 21. června, od 9.00 hod. V beskydské Morávce totiž proběhne třetí ročník akce „Putování k pramenům řeky Morávky“. Beskydský tok je proslaven nejen svou ryzí čistotou, ale také jako poskytovatel klíčové suroviny pro výrobu piva Radegast. Účastníci letošního putování se mohou těšit na nejrůznější soutěže a dárky.

Hlavním cílem akce „Putování k pramenům řeky Morávky“ je popularizace naučné stezky instalované podél řeky Morávky před třemi lety. Ta láká k horské řece stále více turistů mířících do oblasti Beskyd.

Velmi úzce je Morávka spjata s nošovickým pivovarem Radegast, kterému poskytuje jednu ze zásadních surovin pro výrobu piva, což potvrzuje manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák: „Voda z Morávky je díky své čistotě a složení tím nejkvalitnějším, co můžeme pro vaření piva Radegast mít. Společně se sladem a chmelem je voda klíčovou surovinou bez níž se při výrobě neobejdeme.“ Zajímavostí je, že voda z Morávky protéká v pivovaru akváriem, v němž žije několik pstruhů. Kontrolory kvality vody tak nejsou jenom moderní přístroje, ale i samotné ryby.

„Putování k pramenům řeky Morávky“ má hromadný start v 9.00 hod. na parkovišti Na lipovém v Morávce. Pro účastníky jsou připraveny soutěže o ceny a netradiční možnost projížďky konibusem. Cenu získají milovníci pěší či cykloturistiky, kteří zdolají třináctikilometrový úsek nejrychleji.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Myslím, že mnoho z nás zná ten pocit naprosté únavy a vyčerpání po dalším dlouhém týdnu stráveném v kanceláři u monitoru svého počítače. Pak přichází jediná myšlenka, potřebuji odtud utéci do úplně jiného prostředí a vydatně si odpočinout. V dnešním článku přinášíme jeden tip na takový milý útěk z reality. Zvlášť pro nás Čechy, milovníky zlatavého moku, se může stát takový pobyt v pivních lázních doslova oázou klidu a relaxace.

V dnešním článku se vám pokusíme autenticky prezentovat jednu z výborných možností odpočinku, zejména lidé pracující dlouhé dny v kanceláři by tento tip na výlet mohl zaujmout. Areál pivních lázní se nachází v Chodové Plané, která je situována nedaleko Mariánských lázní. Na místo se dostanete poměrně rychle a jednoduše. Nejlepší je cestovat přímo po dálnici D5 směrem na Rozvadov, po opuštění dálnice na sjezdu Bor, Tachov, Cheb, Planá už je to na místo jen několik kilometrů.

Muzeum, restaurace, hotel, lázně, turistika – vše v jednom

Chodová Planá, to nejsou pouze pivní lázně. Jedná se o rozsáhlý areál, kde se na jednom místě, doslova pár kroků od sebe, nachází v rámci pivovarského areálu Hotel u Sládka, Pravé pivní lázně, Beerrarium Stará Sladovna a také Restaurant a muzeum Ve Skále.

Dnešní článek má ale za cíl představit především kouzla a taje Pravých pivních lázní. Už při objednávce procedury, kdy nám bylo sděleno, že jsou volná pouze poslední dvě místa, bylo zřejmé, že je o neobyčejnou lázeňskou kůru veliká poptávka. Kromě pivní lázně je možnost kombinovat léčebnou kůru s léčebnými masážemi, pitnou kúrou a léčebnými zábaly. V ceně jedné pivní lázně jsou právě i zábaly a dvě piva Chodovaru zdarma. Přiobjednání masáže už nebylo bohužel kvůli vysoké obsazenosti možné.

Ale i tak to stálo za to. Lázně se nachází přímo v Hotelu u Sládka. Po příchodu nás uvítaly dvě milé recepční a uvedly nás do podzemních prostor, kde se nás již ujaly profesionální lázeňské sestry. Celý prostor byl prostoupený pro nás příjemným pivním odérem. Po svlečení v kabinkách jsme se zamotali do velkých bílých hábitů a sestra nás odvedla do oné místnosti, kde jsou vedle sebe umístěny jednotlivé pivní vany. Poté jsme byli ponořeni do připravené lázně, která je složená z vody a minerální vody ILSANO o teplotě 34 °C. Přísadu koupele tvoří tmavé Koupelové pivo vyráběné tradiční metodou podle chráněné originální receptury hlavním sládkem rodinného pivovaru Chodovar, dále živá kultura pivovarských kvasnic, chmelové mláto a směs drcených bylin. Hladina lázně je pokryta charakteristickou pivní pěnou karamelové barvy a prostor aromatizován vůní čerstvě uvařeného tmavého piva.

Při prvním ponoření zapomenete na všední problémy

První pocit po ponoření byl opojný. Při pohledu na stoleček vedle vany, kde již byla připravena orosená sklenice piva, se naše pocity stávaly již euforickými. Jistě jsme byli ovlivněni naším pozitivním vztahem k pivu, ale nezávisle řečeno, nápad, samotné provedení procedury a prostor lázní, se jeví jako velice pozitivní. Zkusili jsme ochutnat přímo i "pivo" z vany, ale nebylo to ono.

Důležité je zmínit, že pivní lázeň neuspokojuje pouze vaše chuťové buňky. Díky příznivé teplotě vody způsobí postupně mírné zvýšení srdeční činnosti a aktivaci krevního oběhu v celé cévní soustavě. Lázeň prohřeje pokožku a uvolní póry kůže, kterými se při mírném pocení odplavují z podkoží škodlivé látky. Chmelové mláto působí jako očistný peeling odstraňující z těla unavené části kůže. Podle popisu na webu pivních lázní má léčebná kúra ještě jiné pozitivní účinky na vaše zdraví.

Doba pobytu v lázni je dvacet minut. Po uplynutí této doby jsme opustili prostor pro koupel a byli jsme uloženi na lůžko v prostoru pro relaxaci. Zabalili nás do prostěradla a deky z ovčího rouna. Při tlumeném osvětlení a příjemné hudbě nastává fáze uklidnění organismu. Prohřáté tělo dokončuje fázi pocení, srdeční činnost se zklidňuje, pozvolna klesá krevní tlak, uvolňují se svaly a obnovuje tělesná energie. Očištěná, omlazená pokožka přijímá účinné prospěšné látky, které po koupeli na pokožce ulpěly a postupně se vstřebávají póry do podkoží. Na stolečku vedle relaxačního lůžka nás navíc čekalo další milé překvapení v podobě druhé vychlazené sklenice Chodovaru. Menší problém byl onen zábal, kdy i ruce byly pod dekami. Po našem dotazu nás sestřička uklidnila, že pít můžeme a ruku ze zábalu chvílemi vytáhnout.

Doba odpočinku po koupeli trvala přibližně dvacetpět minut. Poté při odchodu do šaten jsme se cítili už jako v úplně jiném světě. Příjemné účinky z konzumace piva, samotné lázně a všudypřítomného pivního aroma se projevily. Mysleli jsme si, že bude následovat sprcha. Ale lázeňská sestra nás vyvedla z omylu. Byli jsme upozorněni, že po koupeli je nutné nemýt se alespoň šest následujících hodin, aby procedura měla ty pravé účinky. Poté, co jsme opustili areál, zvolili jsme oběd v Restaurantu Ve Skále. Následoval návrat do reality běžného života, ovšem těch pár hodin v areálu v Chodové Plané lze jen doporučit jako perfektní možnost odpočinku a relaxace.

Zdroj a foto: ITBiz.cz | Autor: Jiří Kocourek

Radnice a potomek tamních pivovarníků se dohodli, že ve městě společně obnoví výrobu piva

Rychnov nad Kněžnou - Zatímco v Náchodě se radnice městského pivovaru zbavuje, v Rychnově nad Kněžnou nový městský pivovar právě vzniká. Půjde však o úplně jiný druh podnikání, spíš o malou atrakci pro turisty s ročním výstavem do tisíce hektolitrů. Minipivovar bude vařit podle tradiční receptury místních pivovarníků.

Rychnovští zastupitelé v pondělí rozhodli, že město spolu se soukromníkem založí Městský podorlický pivovar. Radnice bude mít ve firmě čtvrtinový podíl.

„V Rychnově pivovar býval a vlastník areálu vrátil budovy do dobrého stavu. Bude to připomínka této tradice,“ řekl rychnovský starosta Jiří Rokl (SNK-ED).

Rodina Mikšových provozovala v Rychnově pivovar pro kolowratskou vrchnost od roku 1916 a o dva roky později ho koupila. Vnuk původních majitelů Jan Mikš před patnácti lety restituoval zchátralý provoz pod zámkem a provozuje tam Podorlickou sodovkárnu. V památkově chráněném areálu pořádá také kulturní akce.

Pivovar bude vařit tři nebo čtyři speciály, první várka se chystá možná už na Vánoce. Provoz se vrátí do historické budovy, kde pro návštěvníky vznikne šenk. „Jsem rád, že město do společnosti vstoupilo, je to podpora turistiky. Já vložím kvalitu a tradici, pivo se bude vařit podle receptů mého dědy,“ plánuje pražský právník Jan Mikš.

Město do nové firmy vloží padesát tisíc korun a získá dvě místa v tříčlenné dozorčí radě. Také poskytne společnosti do roku 2017 úvěr 1,34 milionu korun. Přes čtyři miliony korun dá do firmy soukromý vlastník. Peníze poslouží na nákup technologie i na stavební úpravy. Zastupitelé vznik pivovaru odsouhlasili celkem hladce, očekávají totiž, že se stane novou atrakcí ve městě. Může prý přilákat lidi na jiné než průmyslově vařené pivo. „Vidím v tom spíš centrum zábavy, ne pivovar, který by měl konkurovat velkým podnikům,“ míní zastupitel Luděk Petr (VPM), který vznik firmy podpořil.

Opoziční zastupitelka Miroslava Němcová (ODS) je však toho názoru, že čtvrtinový podíl je pro město málo. „Město by mělo držet aspoň polovinu. Je tu však asi velká touha vyrábět pivo,“ uvedla Němcová.

Mikšův pivovar s ročním výstavem patnáct tisíc hektolitrů piva patřil ve své době ke středně velkým. V roce 1948 ho znárodnili a v roce 1962 pivovar zanikl. Výroba se tehdy přesunula do Dobrušky, v Rychnově zůstala pouze sodovkárna. Majitel v posledních letech rozšířil výrobu o sirupy, pěstitelskou moštárnu a palírnu.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Štěpánka Tůmová

Nealko variantu piva Zlatopramen začala vyrábět ústecká nápojářská skupina Drinks Union. Nealkoholická piva představují nejrychleji rostoucí komoditu v pivním segmentu, pivovar tak reagoval na aktuální situaci na trhu piv. Na českém trhu je tak už asi 24 českých značek nealkoholického pěnivého moku.

Nealko piva Zlatopramen by se letos mělo vyrobit 10.000 hektolitrů, v dalších letech by mělo tvořit zhruba pět procent celkové výroby piva Drinks Unionu. Kvůli nové výrobě upravil Drinks Union i část výrobní linky, ještě letos by se mělo nealkoholické pivo dodávat do restaurací i v sudech.

V maloobchodech by se mělo nealko prodávat za 12 korun za půllitr. "Nejvyšší poptávku očekává Drinks Union od věrných konzumentů značky, především ve svých restauracích, kam dosud nemohl tento druh piva dodávat," uvedl Vejlupek. Má oslovit nejen české řidiče, ale i všechny milovníky piva, kteří si potřebují uchovat "čistou hlavu."

Za úspěchem nealkoholického piva stojí podle odborníků nejen zpřísněné zákony v oblasti silničního provozu, ale i rozšiřující se nabídka tohoto nápoje na trhu a jeho kvalita a její stálé zlepšování. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven se v loňském roce v 21 českých pivovarech, které nabízejí 23 značek, vyrobilo rekordních 497.334 hektolitrů piva bez alkoholu. Za posledních osm let se výroba nealkoholického piva více než zčtyřnásobila.

Zdroj: E15.cz

Různé značky piv, koncerty známých kapel a bohatý doprovodný program, to vše čekalo na návštěvníky tradičních pivních slavností Hostan, které se v pátek a v sobotu konaly ve Znojmě.

V průběhu prvního dne akce se v areálu znojemského hradu a pivovaru, kde se slavnosti uskutečnily, vytočilo přibližně 120 sudů piva. Kromě pěnivého moku (např. Starobrno Medium, Starobrno Tradiční, Starobrno Frííí, Hostan Hradní, Hostan Naše pivko, Heineken a Krušovice - Mušketýr) si lidé v pátek a v sobotu vychutnávali i pěvecké výkony například Petry Janů, posluchače svým vystoupením potěšily i skupiny Mňága a Žďorp, Tublatanka, Kabát revival, Metallica revival a další.

Připraveny byly i netradiční „pivní“ soutěže o ceny - za všechny jmenujme soutěž v udržení rovnováhy na položeném sudu.

Znojemský pivovar Hostan se stal na přelomu tisíciletí součástí společnosti STAROBRNO, a.s., která od konce roku 2003 patří do koncernu Heineken. „Podpora regionálních značek je pro nás velice důležitá, protože lokální patriotizmus je velmi silný. Lidé jsou hrdí na své místní pivo. Snažíme se jim značku přiblížit, snažíme se, aby byla součástí jejich života. Právě z tohoto důvodu pořádáme pivní slavnosti Hostan,“ uvedl Jiří Daněk, ředitel obchodu a distribuce společnosti Heineken Česká republika. Dodal, že ve Znojmě Heineken Česká republika sponzoruje tamní hokejový tým. „Chceme být, jak se říká, dobrým sousedem,“ doplnil Jiří Daněk.

Zdroj: Tisková zpráva Starobrna

Již potřinácté se v sobotu otevřou veřejnosti brány nymburského pivovaru během Dne

Postřižinského piva, na nějž každoročně zavítají tisíce lidí a který patří k nejpopulárnějším akcím na Nymbursku.

Pořadatelé připravili i na letošní rok řadu překvapení, kromě všudypřítomného zlatavého moku bude hlavním tahákem možnost si zasoutěžit ve fotbalových dovednostech s bývalými reprezentanty. Návštěvníci budou moci změřit své síly s Antonínem Panenkou, Ladislavem Vízkem, Janem Bergerem nebo Ivo Knoflíčkem. "Nebude to ale jen tak, ten nejšikovnější vyhraje zájezd na Mallorku, připraveny jsou i další ceny," podotkl ředitel pivovaru Pavel Benák. Soutěžit mohou jak dospělí, tak děti.

Překvapení si jako každý rok přichystal sládek pivovaru Jaroslav Svoboda, který připraví jen pro tuto příležitost speciální pivo Překvapení pana sládka. Jakou příchuť bude mít letošní pivní speciál, však zatím zůstává tajemstvím. "Prozrazeno to bude až v sobotu, dříve rozhodně ne," řekl Benák. Všechno pivo se bude točit za zvýhodněnou cenu.

Plnou parou do Nymburka

Lidé mohou k cestě do areálu využít parního vlaku. Takzvaný Postřižinský expres bude svážet návštěvníky nejen z Nymburka, ale i nedalekých Poděbrad nebo Sadské. Na svou první jízdu vyrazí v 9:10 z nymburského hlavního nádraží. "O dobrou náladu se v průběhu dne bude starat například Marcela Holanová, David Koller nebo skupina Kabáti revival. V roli moderátora se představí Josef Laufer," dodal Benák.

Nymburský pivovar letos slaví 113 let své novodobé historie. V současné době se zde vaří šest druhů světlých piv, dále piva tmavá a speciály, do Izraele se loni začalo vyvážet dokonce košer pivo Nitro Lager Beer. Pivovar loni vyrobil zhruba 160.000 hektolitrů piva.

Místní dvanáctitupňový Francinův ležák získal na začátku června na českobudějovických slavnostech piva titul Pivo České republiky 2008 v kategorii prémiových piv. Nymburský pivovar je také úzce spjat se jménem spisovatele Bohumila Hrabala, který zde jako syn správce prožil bezmála tři desítky let.

Zdroj: Týden.cz