V pátek 27. března 2009 uvede pivovar Ostravar oficiálně na trh dlouho očekávaný polotmavý fotbalový ležák Ostravar Bazal. „V pátek v 18. hodin vykopáváme a začínáme v 79 hospůdkách čepovat první fotbalové pivo v Česku,“ uvedla na dnešním setkání s novináři v Síni slávy FC Baník Ostrava na ostravských Bazalech manažerka projektu Zuzana Bečková.

Ostravar přichází na trh s novým pivem po 7 měsících pečlivé přípravy, do které pivovar od počátku zapojil fanoušky dobrého piva a fotbalu. Polotmavý ležák dostal jméno Bazal. Poprvé v Česku tak přichází na trh pivo, na jehož přípravě se podílely tisíce fotbalových příznivců a jehož jméno je inspirováno jménem fotbalového stadionu.

Právě fotbaloví příznivci se velkou měrou podíleli i na dalších atributech nového piva. V rámci hlasování v hospodách, nákupních centrech, před zápasy nebo na internetu postupně rozhodovali o typu a síle piva, sklenici, jménu, logu i etiketách fotbalového piva.

Oficiální uvedení nového piva z Ostravaru je naplánováno na pátek 27. března. V 18.00 hodin se „vykopává“ a začíná čepovat v 79 vybraných hospodách, které se do projektu zapojily. Poprvé tak budou moci fotbaloví fandové pozvednout jimi vybrané krýgly a připít Bazalu na zdraví.

Začátkem dubna se Bazal postupně objeví i v obchodech. „Jak jsme již předem oznámili, etikety Bazalu budou unikátní díky fotografiím skutečných příznivců klubu. A protože je Bazal fotbalové pivo, máme připraveno jednáct typů těchto etiket,“ prozrazuje Zuzana Bečková.

Oficiální uvedení na trh bude na severní Moravě doprovázeno dubnovou reklamní kampaní Pivo po našem. „Společně s Baníkem také připravujeme zajímavý slavnostní křest nového piva,“ uvedla Zuzana Bečková z pivovaru Ostravar. Patronem nového fotbalového piva při křtu bude největší současná hvězda Baníku Rudolf Otepka, který v posledním kole hlasování získal nejvíce hlasů příznivců klubu.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Sládek Jaroslav Svoboda odchází do důchodu. Na jeho prestižní pozici v nymburském pivovaru jej střídá mladý šestadvacetiletý sládek Bohumil Valenta. To jsou základní fakta a zřejmě nejdůležitější událost těchto dnů kolem postřižinského piva.

Pro milovníky nymburského moku by to však zásadní změnu znamenat nemělo. „Myslím, že nymburské pivo je dobré. Někteří říkají, že je dost sladké. Dají se udělat změny v chmelení. Ale žádné radikální kroky v nejbližší době nechystám,“ řekl Valenta.

Jeho předchůdci se odchodem do důchodu výrazně změní životní styl. Bydlí totiž v Havlíčkově Brodu, kam se dosud vracel za manželkou jen na víkendy. Přes týden byl v Nymburce.

Nebude se mu po nymburském pivovaru stýskat? „Jednou je mi tolik a nelituju toho. Docela se těším. I když to říkám teď. Uvidíme, co bude za půl roku. Párkrát mě naštve žena, znáte to,“ směje dosluhující sládek.

Ani Valenta není Nymburák. Čerstvý ženáč žije v Kutné Hoře. V pivovaru je na zaučenou od února. „Musím přiznat, že první týden jsem chtěl utéct. Ale teď už je to v pohodě, nikam prchnout se nechystám,“ tvrdí Valenta.

A jaká má nejradší piva? „Vím, že to bude znít jako fráze, ale nemusím ty z velkých nadnárodních pivovarů. Snažím se ochutnávat regionální piva,“ vysvětlil nový sládek.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor a foto: Miroslav S. Jilemnický

Český Krumlov je lákadlem velkého kalibru nejen pro Jihočechy. Každý tady najde objekt, který ho zaujme. Turista klasického střihu bezpochyby navštíví zdejší zámek, zdaleka na sebe upozorňující válcovou věží a plášťovým mostem, sportovec sjede ve vodácké sezoně Vltavu a pivař neopomene ochutnat českokrumlovskou klasiku – pivo Eggenberg.

Existuje mnoho pohledů na historii Českého Krumlova. Ta pivní se začala psát už někdy ve 13. století. Panský pivovar i sladovna se v té době nacházely přímo v areálu tehdejšího hradu, na čtvrtém nádvoří.

Své pivovarské ambice mělo však odjakživa také město, kde se vařilo pivo už ve 14. století. Mílové právo na krčmy i pivovar udělil Petr z Rožmberka Krumlovským v roce 1347. Vařilo se pivo nejen ječné jako v současnosti, ale i pšeničné, které bylo dokonce oblíbenější, a tím i rentabilnější. V 15. století už vynášelo vaření zlatavého moku dokonce víc než rybníkářství.

Historie psaná pivem

Historie současného pivovaru Eggenberg je ale spojena s panským pivovarem, jehož kapacita přestala v 16. století narůstající poptávce stačit. V té době byl totiž podle dobových pramenů každý osmý dům ve městě hospodou. Proto dal Vilém z Rožmberka vystavit v roce 1560 v předhradí pivovar nový, v jehož prostorách se vařilo několik druhů piv, a v rámci modernizace k němu o rok později připojil i vodovod. Vilémovi se tato investice určitě vyplatila, neboť podle dobových záznamů dosahovaly výnosy z pivovarnictví 50 % veškerých příjmů celého rožmberského panství.

„V roce 1600 činil čistý příjem ze starého zámeckého pivovaru 300 kop grošů míšeňských a z nového již 3300 kop grošů míšeňských. Potřeba piva se nadále zvyšovala a v letech 1625 – 1630 byly přestavěny bývalé vdovské sídlo Anny z Rogendorfu, matky Viléma z Rožmberka, z roku 1546 a rožmberská zbrojnice Petra Voka z Rožmberka z let 1594 – 1596 v nový panský pivovar, kde sídlí dodnes i současný pivovar Eggenberg,“ píše Oldřich Šeda v materiálu Historie pivovarnictví ve městě Český Krumlov.

Zmiňované přestavby už ale nebyly dílem Rožmberků – ti roku 1611 Petrem Vokem vymřeli–, nýbrž štýrských šlechticů Eggenberků, kteří v roce 1622 pivovar získali. Měli ho v držení necelé století, a když i jejich větev vymřela, v roce 1719 zdědili jejich panství Schwarzenberkové. Ti věnovali pivovaru velkou péči. Začali dovážet kvalitnější chmel ze severních Čech a v 80. letech 19. století zavedli parní provoz a nové strojní vybavení.

Po 2. světové válce potkal českokrumlovský pivovar stejný osud jako jiné pivovary v rukou soukromých majitelů. Byl spolu s celým panstvím vyvlastněn a fungoval dál jako státní podnik v rámci budějovických pivovarů. V roce 1991 zakoupila pivovar akciová společnost Dionex, která je majitelem dosud.

Dutý genius loci

Český Krumlov je nejen městskou památkovou rezervací, ale také položkou Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Nenavštívit zámek a zahrady s otáčivým hledištěm by byl hřích. Procházka uličkami města mezi opravenými fasádami domů má také něco do sebe, i když málokterý návštěvník tuší, že nejeden z půvabných domů je vlastně jen hezkou skořápkou.

„Jak se měnili majitelé, tak se měnily interiéry. Když máte v jedněch a těch samých místnostech rodinný byt, poté hampejz a nakonec penzion a pokaždé dojde k rekonstrukci vnitřních prostor, tak se vám toho moc původního nezachová,“ stěžuje si u piva jeden ze starousedlíků.

Jak si vyrobit žízeň

Vltava pod Plášťovým mostem každoročně smáčí desetitisíce vodáků, a tak není divu, že kempy, hospůdky i půjčovny lodí v okolí mají k vodákům vřelý vztah. Vodáckými hrdly protekly už tisíce hektolitrů piva.

Pokud si ale někdo chce „vyrobit opravdovou žízeň“, ať vyrazí z českokrumlovské železniční stanice směrem na nejvyšší bod Blanského lesa – Kleť. Ve výšce 1084 m n. m. se tyčí rozhledna, mimochodem nejstarší kamenná u nás, zvaná podle svého stavitele Josefova věž. Cesta tam a zpět je ideální jednodenní výlet, hned podél cesty můžete na jaře obdivovat například keř lýkovec jedovatý a po návratu do českokrumlovských historických uliček vám Eggenberg poteče do krku sám. Vychutnat si ho můžete třeba přímo v historickém objektu pivovaru, v prostorách bývalých lednic nad ležáckými sklepy, kde zraje pivo a kde se dnes nachází pivovarská pivnice Formanka s restaurací.

Zdroj: iHNed.cz | Autor a foto: Topí Pigula

Pivní akademii, vzdělávací a relaxační víkend o pivě, pořádá v sobotu a v neděli Pivovar Chodovar v Chodové Plané.

„Pivní akademie je určena milovníkům pivního moku, gastronomům a gurmánům. Seznámí se s historií a současností piva, procesem klasického způsobu vaření piva a technologií pivovaru,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru Jiří Plevka.

Akademie začne v sobotu dopoledne blokem seminářů, jejichž tématem bude pivo a jeho využití. Účastníci se seznámí s procesem vaření piva, s jeho využitím v kuchyni, případně s využitím piva v lázeňství. Dozvědí se rovněž, jak o pivo pečovat a jak je skladovat. Jedním z přednášejících bude diplomovaný barmanský mistr Luboš Lucky Fiala. „V přednášce budu hovořit o použití piva v míchaných nápojích, o chuťových skupinách, o tom, co pivo v našem organismu ovlivňuje. A také o tom, jak se s různými druhy piv pracuje při míchání nápojů,“ řekl nám s tím, že součástí semináře bude několik ukázek míšení nápojů na bázi piva.

Odpoledne absolvují účastníci Pivní akademie proceduru v pivních lázních a vyzkouší si koulení pivních sudů, případně metanou.

V podvečer následuje prohlídka pivovaru s výkladem a tématická večeře na téma pivní menu s doprovodem tuzemských i světových piv. Večer bude akademie vyhodnocena a její absolventi obdrží diplomy.

V neděli dopoledne se účastníci akademie seznámí s pivovarnictvím v Bavorsku, kde navštíví historický právovárečný dům s pětisetletou rodinnou tradicí.

„Seznam účastníků akademie jsme již uzavřeli. Měli do čtvrtka možnost zaregistrovat se na našich internetových stránkách,“ sdělil nám obchodní ředitel Chodovaru. „Bude–li mít veřejnost zájem sledovat přednášky a semináři, bude to možné, ale nebude možné se aktivně zapojit do programu,“ dodal Plevka s tím, že pro velký zájem uspořádá další vzdělávací Pivní akademii na podzim letošního roku.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor: Jiří Kohout

Majiteli pivovaru v Černé Hoře Jiřímu Fuskovi se nelíbí zvýšení ceny vodného a stočného v jeho obci, pokud nedostane od Vodárenské akciové společnosti kalkulaci, hodlá oslovit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Cena pitné vody se na Boskovicku od nového roku zvýšila o 10 procent, tamní vodárenská společnost si za kubík účtuje 71 korun a 33 haléřů. To podle Fuska, který je největším odběratelem vody v Černé Hoře, znamená, že mají třetí nejdražší vodu v republice. Už na začátku února tak pivovar vypsal petici proti zdražení vody, ve které požaduje zveřejnění financování Svazku vodovodů a kanalizací měst a obcí okresu Blansko, kterého jsou členem, nebo okamžité vystoupení ze svazku. Do současné doby ji podepsalo více než 500 obyvatel.

„Měli jsme setkání se starostou obce i s představiteli vodárenské společnosti i svazku, proč je ale cena vody u nás tak vysoká, to nám nikdo nevysvětlil,“ řekl Fusek. Podle něj jde o typické zneužívání monopolu, kdy vodárenská společnost zvýší ceny, aniž by to rozumně zdůvodnila. „Nepřestanu po nich požadovat kalkulaci cenotvorby vody. Pokud ji neposkytnou, oslovím všechny patřičné úřady, včetně ÚOHS,“ doplnil Fusek.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Kvalitní české pivo s charakteristickou a nezaměnitelnou chutí, které nabídne hořkost, říz, plnost a příjemný pocit po napití. Takové bude pivo z nově rostoucího pivovaru v Chotěboři. To je výrazný rozdíl od tzv. europiv, která mají unifikovanou a prázdnou chuť, jsou přesycená oxidem uhličitým a po vypití pivaře nafukují.

Žádné europivo

Europiva proto řada pivařů odmítá. „Nenadchnou, ani neurazí. My však nabídneme kvalitu, kterou skuteční znalci ocení. Takové pivo poznáte okamžitě, jde ruku v ruce s tradiční českou technologií výroby,“ řekl sládek chotěbořského pivovaru Oldřich Záruba a doplnil podrobnosti ohledně výroby piva.

„Zatímco europivo se vyrábí ve vysokých, stojatých tancích při vyšších teplotách a v krátké době, námi připravované pivo bude kvasit zhruba dvakrát tak dlouho a při nižších teplotách. Nejprve v otevřených kádích, pak dokvasí v uzavřených ležáckých tancích,“ uvedl Záruba.

Ležák z Chotěboře tak bude pivem, na které se nespěchá. To vše proto, aby konzumentovi více chutnal. „Pivo, které si poleží, má lepší pěnu, barvu a hlavně jedinečnou chuť. Když se na něj naopak spěchá, je chuť prázdná a pivo nafukuje,“ dodal sládek.

Pivovar rychle roste

Sládek Záruba zároveň popsal stav výstavby pivovaru, na jehož hlavní budově se již dokončují zednické a obkladačské práce. „Na konci března byla zahájena montáž sladových sil, zásobníků na teplou a studenou vodu a vzduchotechniky. Dokončuje se také montáž ležáckých tanků a připravuje se stěhování a montáž kvasných nerezových kádí,“ zakončil chotěbořský sládek.

Nový regionální pivovar v Chotěboři

Nový regionální pivovar v Chotěboři připravuje výrobu typicky českého piva. Na rozdíl od piv, která produkují velké nadnárodní společnosti, bude mít chotěbořské pivo charakteristickou plnost, říz a kvalitní pěnivost. Pivo připravuje sládek Oldřich Záruba, několikrát oceněný doma i v zahraničí, z kvalitních českých surovin. Předpokládaná kapacita: 10 000 hektolitrů za rok s možností rozšíření výroby až na 25 000 hektolitrů za rok. Cílovým trhem pivovaru bude Chotěboř a bezprostřední okolí se záběrem na region Vysočina a i vybranými prodejními místy v rámci celé České republiky.

Foto: Březen 2009, pivovar Chotěboř. V pivovaru už jsou nainstalovány tzv. ležácké tanky, ve kterých bude pivo dokvašovat. Vnitřky tanků se musejí po každé várce piva ručně vymýt.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Dobrá zpráva přilétla z australského Melbourne do nošovického pivovaru Radegast. V mezinárodní soutěži Australian International Beer Award se mezi více než tisícovkou vzorků z 39 zemí světa neztratila piva Radegast Premium a Radegast Birell. Obě značky si ze svých kategorií odnášejí bronzovou medaili.

Australská soutěž je jedním z největších srovnání pivních značek na světě. Do letošního ročníku dorazilo 1.140 vzorků z 215 pivovarů. V kategorii ležáků balených v lahvi získalo bronzové ocenění pivo Radegast Premium. V kategorii nealkoholických lahvových piv pak dosáhlo na bronz i pivo Radegast Birell.

Manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák k úspěchu v prestižní soutěži řekl: „Z ocenění mají určitě velkou radost také všichni příznivci piva Radegast. Je to známka toho, že na Moravě vaříme výborné pivo, které chutná i daleko za hranicemi naší země."

Australian International Beer Award pořádá Královský hospodářský institut oblasti Victoria sídlící v australském Melbourne ve spolupráci s univerzitou Ballarat. Porotu tvoří více než 30 odborníků.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Krize nekrize, lidé si pivo dají. Své o tom ví i v pivovaru Rohozec. Za minulý rok hlásí nárůst produkce a prodeje skoro o třetinu.

Byť se některé pivovary potýkají se snížením objemů prodeje i o patnáct procent, nejbližší pivovary hlásí nárůst.

Pivovar Rohozec například za minulý rok zvýšil produkci o dvacet devět procent. „Tak veliký nárůst je v pivní branži poměrně neobvyklý, zvlášť v současné situaci. I od začátku letošního roku mírně získáváme, než ztrácíme,“ vysvětlil František Jungmann, ředitel Pivovaru Rohozec.

Podobné zkušenosti má i pivovar Svijany. „Počítáme také s mírným nárůstem produkce, minimálně na stejných hodnotách jako v minulém roce,“ sdělil František Horák, člen představenstva pivovaru.

Oba pivovary mají stejné majitele, proto si nekonkurují v pravém smyslu slova. „Svijany jsou dnes větší značkou, Rohozec doplňuje trh zase pivem jiného charakteru,“ doplnil Horák.

Rohozecký pivovar expanduje i za hranicemi republiky, již tradičně má dobrý zvuk ve Skandinávii, hlavní gró importu však leží u sousedů. „Zvláště dobrou pozici máme v příhraničních částech Polska. zajímavě se daří rozjezd spolupráce s Ruskem a Španělskem,“ upřesnil František Jungmann.

Propad cítí rohozecký pivovar jen ve vývozu do Anglie. „Od začátku roku tam nemáme žádnou objednávku. Nejvíce se na situaci podepsal strmý propad kurzu libry,“ popsal Jungmann, kterého těší, že pivo z Rohozce získává stále nové obdivovatele a sbírá ceny degustačních soutěžích. Jen od roku 2006 získalo zdejší pivo mnoho ocenění, některé z piv se namátkou staly Pivem České republiky, bodují i v další soutěži Česká pivní pečeť.

Samo vedení pivovaru cítí úspěch s uvedením řezaného piva na tuzemský trh. „Tím jsem vyplnili mezeru na trhu, již dnes řezané pivo pokrývá více než patnáct procent naší produkce,“ uvedl Junmann. A právě speciálními pivy mohou malé pivovary konkurovat gigantům.

Představili „zdravé“ pivo

Jedním ze speciálů rohozeckého pivovaru je nově lehké pivo Skaláczech. „Je určeno lidem zaměřených na zdravý životní styl a na exporty do Skandinávie. Již stačil získat druhé místo v letošním kole soutěže Česká pivní pečeť,“ přiblížil František Jungmann.

Ten zároveň potvrdil, že nejsilnější pozici má pivovar v Libereckém kraji. „Ale dobře se prodáváme i na Ústecku a Královéhradecku,“ doplnil ředitel. Do zahraničí odchází zhruba šestnáct procent produkce pivovaru.

Pivovar Rohozec v dobách největší slávy vařil až sto tisíc hektolitrů piva. Začátkem devadesátých let byl vydražen. Bohužel, majitel přivedl pivovar až do konkurzu. „Hlavně, že se pivo stále vařilo. Díky tomu bylo na co navazovat,“ dodal František Jungmann.

V roce 2008 pivovar prodal více než padesát tři tisíc hektolitrů piva.

Zdroj: Turnovský deník.cz | Autor a foto: Jan Sedlák

Cestovní ruch, propagace nebo výměna informací z oblasti veřejné správy. To jsou některé z oblastí, v nichž budou spolupracovat Plzeňský kraj a pivovar Plzeňský Prazdroj.

Tak to alespoň stojí v deklaraci, kterou v úterý pro letošní rok podepsala hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová a generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short.

„Spolupráce s Plzeňským Prazdrojem je při propagaci kraje nejen v Čechách, ale i v zahraničí velmi přínosná. Zakládáme si na tradici pivovarnictví a piva, které je reprezentativním typem tohoto nápoje na celém světě,“ uvedla hejtmanka Emmerová.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl

Pivovar Ostravar uvádí na trh speciální fotbalové pivo Bazal. Jméno polotmavého ležáku vychází z názvu domovského stadionu fotbalového klubu Baník Ostrava Bazaly ve Slezské Ostravě.

Projekt Ostravaru, který patří pod Pivovary Staropramen, sází na skupinu ostravských patriotů, kteří mají rádi fotbal. Baník Ostrava, za kterým se táhnou nejen nejdrsnější fotbaloví chuligáni, je tam pojem.

Příznivci Baníku se formou anket podíleli na výběru názvu piva, jeho chuti, podobě sklenic, do kterých se pivo začne tento pátek čepovat. Někteří se také objeví na etiketách na lahvích, kterých bude jedenáct druhů. A pod názvem piva bude slogan Baník pivčo.

Pivo Bazal, možná tah na branku

Dodal, že jde o poměrně výjimečnou záležitost u nás i v zahraničí. "Například v americkém Denveru je malý pivovar s názvem Sedlot přímo na baseballovém stadionu, na jedné z tribun. Je odtamtud pěkný výhled na hřiště," líčil Šuráň.

Jan Kočka ze Světa piva připomenul, že předtím už budějovický Budvar také vytvořil pivo, které vzniklo ve spolupráci s pivaři. Z jejich přání vyplynula jeho zvláštní chuť a vysoká hořkost. Světlé výčepní pivo Pardál, které je na trhu od roku 2007, je zatím velmi úspěšné.

"Pivo Bazal, které by mělo plně odpovídat drsnému naturelu ostravských fotbalových chuligánů, je jistě dobrý nápad. Na rozdíl od Pardálu půjde o lokální záležitost. Může to být přínosem pro pivovar Ostravar, který je s Ostravou asi více spjatý než nedaleký Radegast," doplnil Kočka.

Jestli bude mít Bazal úspěch, to se teprve ukáže. Manažeři zatím neví, jak dlouho bude fotbalový ležák na trhu. Ostravar spolupracuje s Baníkem několik let. Pivo Bazal je zatím nejvýraznějším počinem.

Pivo se začne v pátek večer čepovat ve vybraných sedmdesáti devíti hospodách v Moravskoslezském kraji. Do obchodů přijde v dubnu.

"Do všech anket se zapojilo bezmála devatenáct tisíc respondentů. A fandové jsou nakonec tváří piva Bazal. Na konkurz na tvář piva jich přišlo více než sto. Byly mezi nimi i ženy," uvedla manažerka projektu Zuzana Bečková.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz | Autor: Petra Sasínová

Pivovar Ostravar loni uvařil 769 tisíc hektolitrů piva, což je druhý nejlepší výsledek v jeho stodvanáctileté historii.

Ve srovnání s rokem 2007 to je sice zhruba o šest procent méně, ten však byl rekordní i podle statistiky Českého svazu pivovarů.

„Přestože jsme zaznamenali mírný pokles prodejů související s poklesem trhu, podařilo se nám splnit hlavní cíl loňského roku, kterým bylo rozšíření teritoria působnosti značky,“ říká mluvčí společnosti Pivovary Staropramen Pavel Barvík. Pro ilustraci – v roce 1908 by k prodeji stejného množství piva potřeboval ostravský pivovar dvanáct let.

Na Ostravsku si Ostravar stále udržuje pozici silné domácí značky. „Na základě úspěchů Ostravaru na domácí půdě jsme se před dvěma lety rozhodli, že přišel čas rozšířit působnost Ostravaru za hranice regionu,“ tvrdí Barvík.

Na Opavsku a Karvinsku, na které se pivovar zaměřil, podle meziročního srovnání vzrostl prodej piva Ostravar o šest procent.

Největší meziroční nárůst však Ostravar zaznamenal v exportu na Slovensko, které je pro něj klíčovým exportním trhem a kde v meziročním srovnání prodal o 142 procent piva více než v roce 2007. „Nárůst prodeje na Slovensku loni plně kompenzoval nižší poptávku po pivu v Česku,“ uvádí Barvík.

Tvrzení, že Ostravar je pivo pouze pro Ostravu, už tedy přestává platit. Jeho obliba za hranicemi Ostravska stále roste.

Milovníky pěnivého moku nyní čeká další novinka. Již v těchto dnech uvede pivovar Ostravar na trh svou další novinku – fotbalové pivo Bazal, do jehož přípravy zapojil širokou veřejnost a fotbaloví fanoušci se objeví i na jeho logu. Ostravané rozhodli o jeho chutí, síle i názvu. Vybíralo se dokonce z několika desítek návrhů, z nichž jeden byl lepší než druhý. Nakonec však zvítězil název Bazal.

Česká spotřeba piva loni zůstala přibližně stejná jako v roce 2007, dlouhodobě se drží kolem 159 litrů na osobu ročně.

Celkově české pivovary loni vyrobily 19,7 milionu hektolitrů piva, což je ale o dvě stě tisíc hektolitrů méně než v rekordním roce 2007, vyplývá ze statistiky Českého svazu pivovarů.

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz | Autor: Jitka Hrivňáková

Od pondělka do čtvrtka jsou v práci, v pátek jim kvůli nedostatku zakázek začíná prodloužený víkend. To vše za šedesát procent platu.

Omezení výroby se nyní začalo týkat také zaměstnanců pelhřimovského Družstva uměleckého průmyslu (DUP). „Všude se zlevňovalo a naše zakázky se snížily na minimum. Nutností pro nás bylo řídit se podle poptávky na trhu, která je nyní velmi malá,“ vysvětlil ředitel společnosti Lubor Jedlička.

Firma se nevyhnula ani propouštění. To se nejvíce dotklo strojírenského závodu v Novém Rychnově. „Neprodlužovaly se smlouvy, které byly uzavřeny na dobu určitou. Z Nového Rychnova odešlo asi třicet lidí, další pak i z Pelhřimova. Současný stav bychom ale mohli udržet právě díky omezení výroby,“ doplnil Jedlička. Jak dodal, situace by se měla zlepšit, až se vyprodají zásoby.

Jediným odvětvím ve společnosti, kterého se krize zatím tolik nedotkla, zůstal potravinářský průmysl. V roce 2001 družstvo odkoupilo od státu pelhřimovský pivovar, který se podle slov ředitele zatím drží.

Zatímco DUP má potíže, jeho dceřinná firma, pivovar Poutník, zatím odolává krizi se ctí. „Držíme pětidenní pracovní týden. Potravinářský obor ale funguje trochu jinak než kovodělná výroba, toho se zatím krize tolik nedotkla,“ podotkl vedoucí pivovaru Vladimír Veselý.

Vydrží do léta

Naproti tomu zaměstnancům DUPu nyní nezbývá než doufat, že zakázek začne přibývat. „Práce je nyní nárazová. Někdy je potřeba dodržet termín a musí se dělat víc. Pak je ale zase období, kdy další výroba není třeba,“ uvedl Jedlička.

Představitelé firem obyčejně nechávají své zaměstnance doma za šedesát procent platu, jakmile nastanou potíže se sháněním zakázek.

„Firmy přistupují k tomuto řešení hlavně proto, aby nemusely propouštět zaměstnance. Osloví s tímto návrhem odboráře. Ti většinou rádi souhlasí,“ okomentovala tento jev odborná asistentka z jihlavské vysoké školy polytechnické Věra Nečadová s tím, že zaměstnavatel si pro podobné případy vytváří v ziskových letech záložní fondy.

Jak dlouho ale může podnik podobné „hubené“ časy vydržet? „To záleží na spoustě okolností. Mimo jiné i na tom, jak velkou rezervu si firma stačila udělat. Mohou to být týdny, ale i měsíce,“ dodala profesorka Nečadová.

„Velké finanční rezervy nejsou a platy jsme přitom zachovali stejné. Mužeme takto vydržet maximálně první pololetí. V letním oddobí se pak rozhodne, co bude dál,“ doplnil ředitel Jedlička.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Petra Nováková a Michal Vítů

Od marca 2009 spoločnosť Heineken Slovensko spustila novú marketingovú kampaň pre značku českého piva Krušovice.

Na Slovensku doposiaľ táto značka nebola výraznejšie podporovaná, napriek tomu u nás patrí medzi obľúbené české pivá. V tomto roku Heineken Slovensko plánuje jej podporu a očakáva aj nárast predaja.

Koncern Heineken kúpil pivovar v českých Krušoviciach v júni roku 2007. Krušovice odvtedy patria medzi deväť značiek piva distribuovaných spoločnosťou Heineken Slovensko. Značka Krušovice sa však naďalej bude vyrábať v Čechách a bude tak môcť používať chránené zemepisné označenie „české pivo“ pridelené Európskou úniou.

Pivovar s kráľovskou tradíciou

Krušovice sú jednou z najstarších značiek piva v Čechách. Pivovar v Krušoviciach, ktorý sa nachádza 70 km od Prahy, bol založený po roku 1517 a v roku 1581 ho jeho pôvodný vlastník ponúkol na predaj českému cisárovi a uhorskému kráľovi Rudolfovi II. Práve jemu patrí zásluha za zveľadenie pivovaru a tradíciu varenia vynikajúceho piva v Krušoviciach. Vďaka histórii a tejto tradícii nesie pivovar označenie „kráľovský“. Pivovar, ktorý v súčasnosti zamestnáva približne 300 zamestnancov, je zároveň lákavým turistickým cieľom pre milovníkov histórie. V roku 2008 ho navštívilo približne 40 tisíc turistov z 35 krajín sveta.

Kráľovské české pivo

Uvádzaciu kampaň podporenú bigboardami a citylightmi odštartoval menší event v Bratislave s kráľom Rudolfom II. v hlavnej úlohe. Na jednej z bratislavských zastávok MHD pozýval kráľ okoloidúcich na svoje obľúbené pivo. Podpora značky však bude zameraná predovšetkým na predaj v HoReCa prevádzkach, keďže Krušovice sú najsilnejšie práve v tomto segmente.

„Prvá podpora značky odštartovaná v týchto dňoch má cieľ osloviť tradičných konzumentov českého piva. V našej komunikácii budeme zdôrazňovať predovšetkým kráľovskú históriu a český pôvod značky,“ hovorí Natalia Ormandy, brand manager značky Krušovice spoločnosti Heineken Slovensko. „V týchto dňoch prebiehajú aj ochutnávky piva Krušovice vo vybraných sieťach. Takisto ako ostatná komunikácia, aj tie sú poňaté v tradičnom, stredovekom štýle,“ dodáva Natalia Ormandy. Na podporu českého pôvodu značky plánuje spoločnosť v budúcnosti sponzorovať rôzne podujatia českej kultúry a umenia na Slovensku.

Krušovice sú skutočné české pivo

Krušovice sú pravým českým pivom aj podľa pivovarníckych expertov Európskej únie. Od októbra 2008 môžu používať symbol Chránené zemepisné označenie, ktoré bolo českému pivu pridelené Európskou úniou. Toto označenie môžu používať iba výrobky vyrobené v ČR z presne určených surovín tradičným výrobným postupom a musia zodpovedať aj ďalším kritériám, ako je napríklad farba alebo horkosť. Dôvodom prísnych kritérií je, aby sa za české pivo nemohli označovať výrobky, ktoré nie sú vyrobené v súlade s tradíciami českého pivovarníctva, alebo tie, ktoré boli pod českou značkou vyrobené v zahraničí.

Z najčistejších prírodných surovín

Pri výrobe piva Krušovice sa používajú čisté prírodné suroviny – moravský jačmeň, žatecký chmeľ a voda z Chránenej krajinnej oblasti Křivoklátsko, ktorá patrí do biosférickej rezervácie UNESCO. Čistota a prírodný charakter surovín spolu s umením českých sládkov tak robia z Krušovíc to pravé české pivo pre skutočných gurmánov.

V súvislosti s oficiálnym uvedením značky spoločnosť Heineken Slovensko pripravila aj nový dizajn a obsah internetovej stránky www.krusovice.sk

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Heineken

„Kdybych já tady byl hostinským…“ Kolik mužů s půllitrem v ruce už takto nadávalo na úroveň nějaké hospody? A kolik z nich nezůstalo jen u prázdných slov? Olomoučtí podnikatelé a kamarádi Martin Řehák a Miloš Kolomazník patří k těm, komu odvaha nechyběla. Když už se rozhodli otevřít vlastní hospodu, tak i s vlastním pivem. Před třemi lety v Olomouci založili hostinský minipivovar sice s malou kapacitou, ale zato velkým věhlasem.

Pane Řeháku, co pro vás znamená pivo?

Když se řekne pivo, nevidím před sebou nápoj, ale specifickou kulturu. Asi bych ji neviděl, kdybych neměl možnost srovnání. Díky své práci hodně cestuji a mám spoustu přátel v zahraničí. Vím, co pro ně znamená pivo, a taky vím, jak svébytná je pivní kultura u nás. Takže pivo je pro mě všechno kolem něj. Ta hrabalovská, možná i prvorepubliková atmosféra.

Od diskuse a naštvání na vulgarizaci olomouckých hospod po otevření letos třetím rokem fungujícího pivovarského hostince Moritz uběhlo pouhých devět měsíců. „Za tu chvíli jsme se museli naučit úplně všchno,“ říká v rozhovoru Martin Řehák, jeden z jeho zakladatelů.

Ale pivo z místních pivovarů vám asi moc nechutnalo.

Nikdy jsem, tedy co se piva týče, neměl vyhraněný vkus, byl jsem otevřený poznávání nového. Důvodem, proč jsme si založili vlastní minipivovar, tedy nebylo to, že by nám jiné pivo nechutnalo.

Co vás k tomu tedy vedlo?

Vlastní hospůdka byl nápad kamaráda Miloše a můj, ale zároveň je to projekt, který by nevznikl bez podpory řady dalších lidí. Inspiraci jsme si brali v jedné malé, příjemné hospůdce, jejíž provozovatel se později stal duchovním spoluotcem i našeho podniku. S Milošem jsme si jednou řekli, že už nás nebaví chodit do hospod v Olomouci, protože se vulgarizují a objevuje se v nich čím dál více herních automatů, a že by tedy bylo nejlepší vzít toho býka za rohy a udělat si vlastní hostinec. A když už vlastní hospodu, tak i s vlastním pivem. Za devět měsíců od tohoto rozhovoru jsme otevírali.

Jak se takoví laici stanou téměř ze dne na den majiteli nejen hostince, ale i pivovaru?

Úplný začátečník jsem byl asi jen já. Miloš i náš vrchní sládek Standa Nožka studovali potravinářství a v kvasné chemii se vyznali. Měli zkušenosti ze Selika, kde dříve pracovali. Věděli jsme, čeho chceme dosáhnout, a možná že i ten náš laický přístup pomohl udělat z naší hospody to, co se z ní stalo. Myslím, že v určitých kruzích je velmi oblíbená.

Devět měsíců je hodně krátká doba. Co všechno jste se museli za tu chvíli naučit?

Úplně všechno. Ale na druhou stranu každý jsme měli zkušenosti z nějaké oblasti. Někdo pomohl zorganizovat práci, jiný se zase vyznal v potravinářství. Od začátku jsme se denně scházeli a radili se na postupu prací, abychom ten náš sen zrealizovali. Všechno jako by byla souhra příznivých okolností. Například prostor, ve kterém jsme, patří Cukrovaru Vrbátky, jehož akcionářem je i Miloš, takže mohl pomoci s pronájmem budovy. S technologií do pivovaru nám zase pomohl náš známý z Prostějova.

Technologie je věc, na které si tradiční pivovary hodně zakládají. Co vy a pivovarská aparatura?

Zakládáme si na tom, že vaříme sice klasicky, ale máme velmi dobrou a moderní technologii. Výborné bylo, že náš sládek mohl od počátku spoluvytvářet podobu pivovaru. Sám navrhoval propojení jednotlivých etap technologie. Točíme se tady sice jako na pětníku, ale dokázali jsme, že takový pivovar se vejde i do většího obývacího pokoje.

Jaký to byl pocit ochutnat poprvé vlastní pivo?

Výborný. Bylo to ale nebezpečné. Chtěli jsme pivo ochutnávat tak, jak zrálo, den po dni. Jenomže ono zraje dva měsíce. Zpočátku v něm nebylo moc alkoholu, ale jak ho přibývalo, byli jsme na něj čím dál víc navyklí. Pocit to však byl a je bezvadný.

Tradici svého hostince jste založili na minulosti Moritze Fischera. Židovského obchodníka, který v Olomouci na přelomu 19. a 20. století postavil řadu bytových domů, vybudoval sladovnu v Holici, jen ten pivovar mu chyběl. Neplníte tak trochu přání také tomuto muži?

Plníme. Jeden historik nám dokonce řekl, že oživujeme ducha Moritze Fischera a že ten nám za to bude pomáhat s provozováním hospody. Myslím, že měl pravdu. Na půdě domu jsme našli krabici s Fischerovým odkazem. Byl tam například takový panáček, kterého máme v hospodě vystaveného jako patrona. Našli jsme tam ale i Fischerovy deníky a v zápiscích poznámku, že by chtěl mít pivovar. Takže jeho duch se opravdu vznáší nad celým domem.

Fischera ale nakonec jeho podnikání dostalo do vězení pro dlužníky. Nebojíte se, aby vás jako patron nevedl také špatnou cestou?

Pokud se nezmění pravidla soutěže, tak bychom ve vězení skončit neměli (s úsměvem). A Moritze Fischera se nebojíme. Byl to nesmírně odvážný člověk, to, co dokázal, bylo obdivuhodné. Byl členem několika spolků a ty spoluvytvářely atmosféru tehdejší Olomouce. Kéž by tu vůbec nějaké takové dnes fungovaly! To, že skončil ve vězení, bylo dáno změnou vnějších pravidel financování jeho projektů. Měl obrovský rozmach, a když někdo míří takto vysoko, stane se, že někdy uklouzne.

Přejděme k vaší vlastní minulosti. Prý jste už v osmnácti letech odešel do Německa. Co jste tam tak mladý hledal?

Bude to znít jako klišé, ale zkušenosti. Dělal jsem nejdřív těžkou manuální práci v továrně, ale postupně jsem se ve firmě dostával na lepší a lepší místa. Ta zkušenost je nepřenositelná. Byl jsem šťastný, že jsem si v tom cizím prostředí našel svoje místo. V Německu bych žil dodnes, kdybych nejel na služební cestu na jižní Moravu a nezajel navštívit kamaráda do Olomouce. Zamiloval jsem se tady, a i když s tou dívkou dnes nežiji, vděčím jí za to, že tu jsem.

Vy ani váš kamarád Miloš Kolomazník nejste původem z Olomouce, přesto se o vás povídá, že jste velcí hanáčtí patrioti. Jak se to projevuje?

Dbáme hlavně na to, aby místní lidé byli hrdí na svůj region, a troufnu si říct, že i v cizích lidech, kteří k nám chodí, se nám daří budovat lásku k našemu městu. Mám například přátele z Brazílie, kteří, když jedou do Česka, nemíří do Prahy, ale do Olomouce.

Myslela jsem to spíš tak, zda při vaření piva dbáte na to, abyste používali místní ingredience.

No to je samozřejmé. Naše pivo vyrábíme jenom ze surovin z Hané. Chmel bereme z Kokor, slad z Prostějovska. Navíc máme pravého hanáckého sládka. Kdysi o něm napsali v novinách, že vyzařuje zvláštní hanácký flegmatismus. Také v jídelníčku se od začátku snažíme prosazovat filozofii „Haná na talíři“, to znamená používat všechny suroviny místní.

A jde to?

Dá se to, ale je to náročné. Bojujeme i s tím, že někteří „zvídaví“ návštěvníci se ptají, proč máme tak draho. Některým marně vysvětlujeme, že používáme pravé brambory, pravé vývary, dobré uzeniny a ne náhražky.

Jak takové suroviny sháníte? To osobně objíždíte pěstitele nebo uzenáře?

Založili jsme skupinu, která si říká Gastroreisen. Tvoří ji sedm gastronautů, kteří jezdí po gastronomických podnicích na Moravě a v blízkém okolí. V rámci našich výletů testujeme potraviny a shledáváme, jsou-li vhodnými k distribuci v naší restauraci.

Vaši hospodu jste pojali jako nekuřáckou. Nebáli jste se, že se tak připravíte o spoustu zákazníků?

Všichni nás varovali, že je to ekonomická sebevražda. Ale my jsme věděli, že to je výborný nápad.

Jaké lidi takový podnik přitahuje?

Řekl bych, že láká typy, co se s nimi člověk nikdy nenudí. Můžete se tu s kýmkoliv bavit o čemkoliv a není to jen uslintaná konverzace z hostinců čtvrté cenové kategorie. Zdá se mi, že nekuřáctví v hostinci způsobuje pozitivnější atmosféru. Kdyby kuřáci kouřili v hospodě, tak by se spolu nebavili. Když ale musí chodit ven, u druhé třetí cigarety se dají do řeči a pokračují pak i uvnitř. Tím hospoda více žije.

Atmosféra a hlavně vaše pivo zachutnaly i britskému znalci piva a spisovateli Evanu Railovi, který se u vás loni inkognito zastavil. V článku, který pak otiskly The Times, vás zařadil na třetí místo v žebříčku nejzajímavějších tuzemských pivovarů. Jak vám to změnilo život?

Ta událost nás nesmírně potěšila a hodně nám pomohla. Kdybychom si takovou reklamu objednali, neměli bychom z ní tak dobrý pocit.

Ročně uvaříte 150 tisíc piv. Bude to nyní stačit?

Zatím to stačí, ale dá-li pánbůh a okolnosti dovolí, stávající pivovar ještě rozšíříme. Máme už vizi, ale současná hospodářská situace, napětí a strachuplná atmosféra ve společnosti nás zbrzdily. Snad se to ale podaří příští rok.

Říká se ale, že hospody ani v krizových dobách nestrádají. Pak vás ani současná situace nemusí ohrozit.

Je pravda, že na návštěvnosti u nás se krize zatím neprojevila. Češi a Moraváci se určitě nebudou chtít zříci své pivní kultury. Nejde o alkohol, ale pospolitost, která je s pivem spojená.

Máte vlastní hospodu s vlastní atmosférou. Splnil jste si sen?

Já jsem si ho splnil. Pivovar pro mě nebyl až takový cíl, ale chtěl jsem mít kolem sebe bezvadnou partu, která umí dotáhnout věci do konce. Děláme, co nás baví a naplňuje, a je to fajn.

***

* Martin Řehák

Narodil se v roce 1970 v Mohelnici, studoval na Katedře andragogiky a sociologie UP v Olomouci. V Česku vede pobočku rakouské společnosti obchodující s papírem. Jeho přítelkyně mu před měsícem porodila syna. Pivovarský hostinec Moritz založili Martin Řehák a Miloš Kolomazník v Olomouci v místech, kde stávala židovská synagoga. Otevřeli jej v roce 2006, sto let od úmrtí Moritze Fischera, olomouckého obchodníka ve stavebnictví. Na počest duchovního patrona zařadili na jídelní lístek i pokrmy z haličské židovské kuchyně. Pivo, které tu vaří, je nepasterované a nefiltrované, čepují jej přímo z ležáckých tanků.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Petra Klimková

Poutník dostal mladistvější vzhled. Pelhřimovští pivovarští dělníci si zvykají na nový etiketovací stroj.

„Jenom lepicí linka stála 750 tisíc korun. Další peníze si vyžádalo ztvárnění nové podoby etiket,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru Jiří Vacek.

Lahve dostaly i zadní nálepku, na níž jsou veškeré zákonem požadované informace. Designéři měli díky tomu volnější ruku při formování podoby nové hlavní etikety. „Vybírali jsme ze dvou nabídek. Nakonec nám připadal zajímavější návrh od jednoho z pelhřimovských grafiků,“ sdělil Vacek.

Stačit musí Tradiční pivo z Vysočiny

Pro každý druh piva charakteristické barvy zůstaly, změnil se ale styl písma. Na sváteční „čtrnáctce“ jsou namalované tři medaile Pivní pečeti. A přibyla větička o tradičním pivu z Vysočiny.

„Původně jsme tam chtěli mít Tradiční české pivo. Tento název je ale celoevropsky chráněnou značkou. Splnit všechny legislativní nároky by bylo příliš složité. I když do budoucna se toho nezříkáme,“ dodal obchodní ředitel, který si od inovace slibuje další navýšení zájmu pivařů o pelhřimovského Poutníka.

„Vzhled výrobku ovlivňuje prodejnost až ze sedmdesáti procent. Proto věříme, že lidem se budou nové lahve líbit,“ dodal Vacek.

V obchodech je k dostání poslední várka piva se stávajícími etiketami. Od Velikonoc se ale bude pít už jen z nového.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor a foto: Michal Vítů

Proč jste prodej pivovaru až do teď tajili? "Chtěli jsme to oznámit až bude transakce dokončena," říká starosta města Náchoda Oldřich Čtvrtečka.

Pátého března jste pořádali tiskovou konforenci. Téměř dva týdny po podpisu poslední smlouvy. Tehdy jste dostal otázku, jak se město postaví k tomu, že soud prodej pivovaru zakázal. Řekl jste, že to necháte na právnících, zda podají odvolání. Proč jste neřekl, že pivovar je už dávno prodaný?

Tady došlo k určitým dohodám a jasně se řeklo, že pokud nebudou peníze na účtu, tak se o tom mluvit nebude. Čili pokud nebyla transakce zcela hotová a uzavřená, nebyl záměr ze strany naší ani ze strany LIFu, tyto věci zveřejnit.

Kdy tedy byla transakce hotová?

Peníze přišly na účet města minulý týden v pátek. Tedy třináctého března. Zároveň byla předána i akcie pivovaru.

První dvě smlouvy byly podepsané ještě v den schválení prodeje zastupitelstvem. Poslední třetí pětadvacátého února. To je dva dny před tím, než soud vydal předběžné opatření, kterým prodej pivovaru zastavil. Proč jste tak spěchali?

Důvodem byly neustálé tlaky ze strany Holby, která posílala dopisy zastupitelům, aby je ovlivnila. Tak jsme chtěli pivovar co nejrychleji prodat. Nebýt toho, tak možná do toho předběžného opatření ještě spadneme. A prodej pivovaru nestihneme.

Soud se ale prodejem pivovaru bude zabývat. Na výběrové řízení je podána žaloba…

O tom nic nevím. Pokud by to byla pravda, tak by nás snad soud informoval?

Zdroj: Náchodský deník.cz | Autor a foto: Jiří Máslo

Pivovar Ostravar loni vyrobil 769 tisíc hektolitrů piva, což je druhý nejlepší výsledek v jeho stodvanáctileté historii. Pro srovnání - v roce 1908 by k prodeji stejného množství piva potřeboval ostravský pivovar 12 let. „Přestože jsme v Česku zaznamenali mírný pokles prodejů související s poklesem trhu, podařilo se nám splnit hlavní cíl loňského roku, kterým bylo rozšíření teritoria působnosti značky,“ říká Pavel Barvík, mluvčí společnosti Pivovary Staropramen.

Zdroj: iDnes.cz

Přestože Krajský soud v Hradci Králové zakázal předběžným opatřením Náchodu a LIFu jakkoliv nakládat s akciemi náchodského pivovaru Primátor, LIF jako vítěz výběrového řízení zaplatil minulý pátek cenu 150 miliónů korun a pivovar ovládl.

Náchodský pivovar Primátor už nepatří městu. Přestože Krajský soud v Hradci Králové zakázal 27. února předběžným opatřením Náchodu a LIFu jakkoliv nakládat s akciemi tohoto třináctého největšího pivovaru v zemi, LIF jako vítěz výběrového řízení zaplatil minulý pátek cenu 150 miliónů korun a pivovar ovládl.

Na pondělí je už novým akcionářem svolána valná hromada. Vrcholí tak spor s neúspěšným zájemcem o Primátora - pivovarem Holba, který nabízel za Primátora až 185 miliónů a výsledek hlasování náchodských zastupitelů z 23. února napadl žalobou kvůli údajně nerovným podmínkám v tendru. Pouhé čtyři dny po hlasování pak uspěl u soudu s předběžným opatřením. To mělo až do řádného soudního projednání převodu akcií zabránit.

Oklikou k ovládnutí pivovaru

Nestalo se tak. "Prase už je z chlívka," komentoval situaci anonymně jeden z právníků, který je do případu zapojen. Starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka i zástupci LIFu, který ovládá například většinu v pivovarech Svijany a Rohozec, ve vší tichosti žalobu Holby a následný verdikt soudu předběhli.

Smlouvu o převodu akcií totiž podepsali hned po hlasování zastupitelů a akcie okamžitě deponovali u notáře do doby než LIF zaplatí celou sumu. "Smlouvu jsem podepsal na základě zmocnění zastupitelů. Vše jsme konzultovali s právníky. S akciemi pivovaru může LIF už nakládat, kupní cena je na našem účtu," potvrdil teď starosta.

Přestože žalované město a LIF předběžné opatření nerespektovaly, podaly proti němu tento týden odvolání. Spoluvlastník LIFu Miroslav Kučera říká, že kvůli nepravdivým nařčením ze strany Holby. "Pivovar je už náš. Ale musíme se bránit tvrzením, které na naši adresu používá Holba."

Šéf Holby: Bez komentáře

Holba, která patří do českého pivovarnického uskupení PMS Přerov, uvádí ve své téměř třicetistránkové žalobě, že "pokusy o prodej akcií jakož i nabídky účastníků do výběrového řízení a rozhodování Města Náchod o vítězi svědčí o tom, že docházelo k nekalosoutěžnímu jednání". Radnice byla podle žaloby už předem rozhodnuta prodat pivovar LIFu.

Předseda představenstva Holby Zdeněk Konečný nechtěl už dříve případ žaloby komentovat. "O tom, že by se LIF už stal vlastníkem, nemám žádné informace. To v tuto chvíli nemohu komentovat," reagoval nyní Konečný. Dá se ale předpokládat, že týmy najatých právníků z obou stran svou práci ještě neskončí.

Prodej náchodského pivovaru se už vleče rok. Radnice se ho pokoušela prodat nejprve jedinému zájemci – už tehdy to byl LIF, postupně se s nabídkami objevili i další zájemci, ale po nátlaku opozičních zastupitelů došlo nakonec na klasické výběrové řízení.

Primátor je roční produkcí 130 tisíc hektolitrů při tržbách 180 miliónů korun v pořadí třináctým pivovarem na českém trhu. Loni se o něj zajímaly i další firmy, například bratislavský pivovar Stein nebo ruský exportér českého piva Russian Tradition Group.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Kým sa pivo dostante k svojim milovníkom, musí prejsť dlhou cestou. Z varne putuje do horúcej miestnosti a odtiaľ do kvasného tanku. V ležiackych tankoch potom stojí aj päťdesiat dní. Výsledkom je uznávaný a ospevovaný zlatistý mok.

Sládek trnavského pivovaru Sessler, Karol Puschenreiter sa každý deň stará o výrobu piva.

Svoju cestu začína zlatistý mok vo varni, kde sú dva kotle.

Z prvého, varného kotla, sa tekutina presúva do druhého, cediaceho kotla.

Z varne putuje roztok do horúcej miestnosti a cez chladič sa dostáva do kvasného kotla.

Mladé pivo sa sťahuje z kvasníc a prechádza do ležiackych tankov. Desaťstupňové pivo tu dozrieva približne tridsať dní, dvanásťstupňové päťdesiat.

Po tejto dobe je pivo pripravené pre milovníkov a putuje do expedičnej miestnosti.

Pri dnešných podmienkach by v trnavskom minipivovare dokázali vyrobiť približne 3200 hektolitrov piva za rok.

Zdroj: SME.sk | Autor: Darina Kvetanová

Zbožňované, uznávané a ospevované pivo má pôvod až v Mezopotámii. V Trnave vznikol prvý pivovar v roku 1752 a slad z neho sa vozil do celého Rakúsko - Uhorska. V Malom Ríme je pivovar aj dnes. Varia v ňom slovenskú raritu - dvadsať stupňové pivo.

Málokto vie, že história piva siaha až do dávnej Mezopotámie. Postupy pri varení piva boli vtedy oveľa jednoduchšie, zlatistý mok nemal takú úžasnú chuť, ako dnes. O mnohé zmeny sa postaral Louis Paster, keď vynašiel pasterizáciu. Pivo vtedy nabralo celkom inú chuť a kvalitu.

Majiteľom prvého pivovaru bol Jozef Sessler

Na postavenie prvého pivovaru dostalo kráľovské mesto Trnava povolenie roku 1752. „Vybudovali ho za hranicami mesta a jeho prvým majiteľom sa stal Jozef Sessler. Pivovar dostal vtedy názov Prvá trnavská sladovňa," hovorí Karol Puchenreiter, vedúci trnavského minipivovaru Sessler. Dnes jediný trnavský pivovar teda nesie meno po majiteľovi celkom prvého pivovaru na území Trnavy.

Z Trnavy putoval slad do celého Rakúsko-Uhorska

Slad z Prvej trnavskej sladovne bol taký kvalitný, že sa vyvážali do celého Rakúsko - Uhorska. Počas druhej svetovej vojny sa pivovar dostal do rúk neslávneho nemeckého arizátora Huga Hofera. Postupne sa stal štátnym majetkom, sprivatizovali ho a putoval rukami niekoľkých súkromných vlastníkov.

„Ak hovoríme o trnavských pivovaroch, musíme spomenúť pivovar Horden, ktorý vznikol v sedemdesiatich rokoch a Barbakan, ktorý vznikol v roku 1995. Oba pivovary zanikli v roku 2003," spomína Puschenreiter.

Zlatistý mok vzniká viac ako mesiac

Milovníkov piva je na svete neúrekom. Vychutnávajú si ho nie len počas horúcich dní. Pred tým, ako sa tento zlatistý mok dostane do vášho pohára, musí prejsť dlhú cestu. „U nás sa prechádza piatimi miestnosťami. Prvou je varňa. Nachádzajú sa tu dva kotle, varný a cediaci. Pod nimi sú pohony a ventily.

Do prvého kotla sa nasype šrot a keď sa uvarí, putuje do druhého kotla. Tu sa nechá odležať, až kým vznikne usadenina, cez ktorú sa prefiltruje vyvretá voda," opisuje postup Karol Puschenreiter. Prefiltrovaná voda, sladinka, obsahuje veľké množstvo cukrov. „Sladinka sa prečerpá späť do varného kotla a pridá sa do nej chmeľ. Takýmto spôsobom vznikne mladina." Pripravený roztok smeruje z varne do horúcej miestnosti a cez chladič sa dostáva do kvasného tanku. Pridávajú sa do neho kvasnice.

„Mladé pivo sa potom sťahuje z kvasníc a putuje do ležiackych tankov. Tu dozrieva. Desaťstupňové pivo dozrieva približne tridsať dní, dvanásťstupňové asi päťdesiat. Z ležiackych tankov putuje pivo do poslednej, expedičnej miestnosti," vysvetľuje Karol Puschenreiter.

Dvadsať stupňové pivo je slovenskou raritou

V trnavskom pivovare Sessler varia štyri druhy piva. Jedenásť a pól stupňové svetlé a tmavé, desaťstupňové svetlé a dvadsať stupňové pivo. „Dvadsaťstupňové pivo je slovenskou raritou. Varili sme ho príležitostne, zožalo však veľký úspech a tak ho dnes varíme pravidelne."

Ak navštívite pivovar Sessler, môžete vyskúšať ešte jednu raritu. Je ňou „zebra", pivo rezané z troch druhov, polotmavého, svetlého a tmavého piva. V tomto trnavskom pivovare by pri dnešných podmienkach dokázali vyrobiť približne 3200 hektolitrov piva za rok.

Pochvala od labužníkov je najlepším uznaním

Výroba piva by sa mohla zdať pre mnohých zložitým procesom. Človek, ktorý sa jej však venuje každý deň, musí mať z tejto práce radosť. „Dôležité je, aby sládek za sebou videl dobrý výsledok. Najväčším zadosťučinením je určite pochvala od labužníkov. Okrem toho musí byť prístupný aj kritike. Veď ako sa hovorí, koľko ľudí, toľko chutí," uzatvára so smiechom Karol Puschenreiter.

Zdroj: SME.sk | Autor: Darina Kvetanová