Pivovar Velké Popovice, třetí největší v České republice a největší na území středních Čech, přilákal vloni rekordní počet návštěvníků. Na prohlídkovou trasu se vydalo v roce 2008 téměř 11 500 zájemců o prohlídku, což je o 13 % více než o rok dříve. Pivovar se těší velké oblibě také u zahraničních návštěvníků, atraktivní destinací je zejména pro Rusy, Angličany nebo Maďary. Jen z těchto tří národností se rekrutovalo více než 2800 hostů. Pivovar Velké Popovice je jedním z nejnavštěvovanějších míst v regionu.

V loňském roce začala přestavba návštěvnické trasy v pivovaru, která prohlídku ještě více zatraktivní. I díky novinkám přijelo téměř 11 500 návštěvníků oproti 10 200 v roce 2007. Vedle česky hovořících zájemců o prohlídku chtějí vidět velkopopovický pivovar i lidé ze zemí, kde se Kozel vaří licenčně. Přijelo tak 1500 Rusů a 760 Maďarů. Na dalším místě jsou návštěvníci z Velké Británie.

„Díky rostoucímu zájmu jsme v minulém roce zahájili rekonstrukci a zatraktivnění návštěvnické trasy. Prohlídku výroby nabízejí téměř všechny pivovary, ve Velkých Popovicích navíc seznamujeme hosty s ukázkami historie vaření piva, historií kraje a významem barona Ringhoffera pro vznik pivovaru. Navíc jako jediní ve skupině vaříme tmavé pivo, takže část expozice je věnována i jemu. Návštěvníci oceňují nejen historický vzhled a malebnost celého areálu pivovaru, ale i způsob, jakým je jeho specifičnost zachovávána v novodobých podmínkách,“ říká Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice.

Největší zájem o exkurze v pivovaru je již tradičně v květnu až červnu a následně na podzim, od září do listopadu. Zvýšenou návštěvnost pivovar zaznamenává v době konání speciálních akcí, jako je například červnový Den Kozla či zářijový Den otevřených dveří. Populární je také jarní Pochod krajinou Františka Ringhoffera, kde je pivovar jedním ze zastavení regionální naučné stezky.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Kozlovický valašský pivovar patří mezi nejnovější turistické atrakce na severní Moravě. Pivní turistika má u nás řadu příznivců a proto ani Kozlovický pivovar určitě nebude mít o návštěvníky nouzi.

Milovníky netradičních piv potěší další zajímavé místo na pivní mapě republiky. Kozlovický pivovar byl vybudován v původních hospodářských budovách starého fojtství. Varna je vkomponována do prostor historického výčepu se stylovou restaurací. V té jsou k vidění historické exponáty - akcie, výčepní pípy, reklamní tabule, chmelové známky. Točit se tu bude světlý Valašský vojvoda a tmavý Kozlovický fojt, ale také speciální sváteční pivo Kozlovjan.

Zázemí kamenné pivní restaurace, obohacené pestrou sbírkou historických pivních džbánů, dýchá atmosférou první republiky a nabízí kapacitu 80 míst. Na stěnách naleznete mezi originálními akciemi a dobovými pivními etiketami našich nejvýznamnějších pivovarů také výuční listy sládků sahající až do 18. století. Cech řádu pivovarnického tak drží pomyslné oko nad kvalitou místního kvasničáku.

Personál oblečený do oděvů vycházejících z místních lidových tradic, nabízí tradiční českou a moravskou kuchyni. Mimo jiné zde můžete ochutnat kozí sýr v několika kombinacích a příchutích, produkovaný certifikovaným výrobcem z Moravy.

K výrobě piva využívá pivovar otevřené kvasné kádě z nerezu a prostorové chlazení, což umožňuje kvalitnější kontrolu kvašení i zrání piva.

Sládek tak může velice pečlivě vyhodnotit spoustu ukazatelů výroby. Pivo může být kalnější, ale to právě díky tomu, že je v něm spousta výživných a zdraví prospěšných látek. Plná kapacita pivovaru je 1700 hektolitrů.

Valašský pivovar v Kozlovicích má otevřeno celoročně a to každý den.

Zdroj: E-dovolená.cz | Autor: Martin Vrba

Podle starosty je výběrové řízení bezchybné a vyjádření zástupců Holby nehodlá komentovat.

Pivovar Holba, který se přihlásil do tendru na koupi náchodského pivovaru se bojí, že výběrové řízení neprobíhá férově.

„Jsme svědky již několikátého pokusu prodat 100 procent akcií Pivovaru Náchod a máme obavy, zda soutěž o nejlepší nabídku probíhá férově,“ píší zástupci pivovaru Holba zastupitelům města.

„Máme obavy, zda je výběrové řízení v souladu s právními předpisy, zda osoby jím pověřené jsou skutečně nestranné, zda skutečným cílem prodávajícího je prodej nejvyšší nabídce a ne prodej zájemci, který takovou nabídku nemůže nebo nechce dát,“ stojí v dokumentu adresovaném zastupitelům.

K takového dopisu vyprovokoval zástupce pivovaru Holba způsob, jakým vedení města, především však starosta Oldřich Čtvrtečka, informuje o výsledku výběrového řízení.

„Dvacátého ledna jsem se osobně zúčastnil otevírání obálek s nabídkami zájemců o koupi pivovaru,“ říká předseda představenstva Holby Zdeněk Konečný. „Zasedání výběrové komise řídil Jan Tomek, který po otevření obálek konstatoval, že nabídka Pavla Bojanovského neobsahuje všechny náležitosti a je vyřazena. K nabídce Libereckého investičního fondu (LIF) sdělil, že vyhověla a stejně komentoval i naši nabídku. V tisku jsme si ale přečetli, že vyhovuje jen jediná nabídka,“ říká nechápavě Konečný.

Upozorňuje tak na zásadní rozpor mezi verdiktem Jana Tomka, který řídil zasedání výběrové komise, a pozdějším prohlášením starosty Čtvrtečky, jenž mluvil o dvou nevyhovujících nabídkách.

„To vyhlásil přesto, že nám jako účastníkům tendru žádnou změnu ve verdiktu komise nesdělil, a důvody jsme se nedozvěděli ani po písemných dotazech směřovaných k organizátorovi soutěže Janu Tomkovi,“ konstatuje člen představenstva Holby Miroslav Koutek.

Podle starosty Čtvrtečky je výběrové řízení bezchybné a vyjádření zástupců Holby nehodlá komentovat.

„Dopis, který zastupitelům zaslali vypovídá něco o nich a ne o mně,“ dodal. Podle něj neexistují ani rozpory mezi jeho výroky a verdiktem komise. „To, že něco jiného řekl pan Tomek a něco jiného já, prostě není pravda,“ dodal a zavěsil telefon.

Podle mínění představitelů Holby existuje obava, že ze hry vypadla jejich nabídka. „Nebylo by to poprvé, co je tu snaha naší firmu diskvalifikovat,“ míní předseda představenstva Konečný.

„Stalo se to už loni v létě, kdy starosta Náchoda hovořil jen o jediném zájemci o koupi pivovaru. V té době mu přitom už naše nabídka ležela na stole,“ komentuje způsob, jakým radnice už od léta 2008 vybírá kupce pivovaru.

„Můžu potvrdit, že ani nám se způsob, jakým se vedení města snaží omezit okruh zájemců nelíbí,“ říká zastupitel za ČSSD Miroslav Brát.

„Informace o dalších nabídkách jsme se dozvídali tak zvaně z druhé ruky a dlouho jsme byli přesvědčováni, že zájem o koupi pivovaru má jen LIF. Dělá to dojem, že si město už dopředu vybralo favorita, kterému pivovar chtělo a stále chce prodat,“ obává se Brát. Tlak opoziční ČSSD, SNK-ED i KSČM pak podle zastupitele přispěl k tomu, že se začali prosazovat i další zájemci.

„Když zastupitelé odmítli prodej jediné nabídce od LIF schválit, objevili se další kupci. Holba, KBrewery, Russian Tradition a nakonec i Pavel Bojanovský, který se do výběrového řízení hlásí jako fyzická osoba. Nabízená cena za pivovar tak z původních 135, z niž bylo třeba odečíst 45 miliónů na odkup přístavby hotelu U Beránka, stoupla na 185 miliónů. Ty podle mých informací nabízí právě teď Holba s tím, že jde jen o částku za pivovar. Rozdíl v nabídce z léta 2008 a té dnešní je tedy 95 miliónů,“ zdůrazňuje Brát.

Nad tím, co se děje kolem záměru prodat Pivovar Náchod se podivuje i opoziční zastupitel za SNK-ED Karel Petránek.

„Nerozumím tomu, proč radnice tají čí nabídka byla při otvírání obálek nejvyšší a koho ze soutěže vyřadila. Nechápu, proč to nesmějí vědět ani účastníci výběrového řízení,“ diví se zastupitel.

Podle Petránka to jen nahrává spekulacím, zda výběrové řízení není zmanipulované. „Jako by nestačilo, jakou ostudu už město má ze způsobu, jak neprůhledně a amatérsky se snaží pivovar prodat,“ dodal Petránek.

„Pokud budeme ze soutěže vyřazeni, skončí celá věc u soudu. V žalobě se budeme domáhat soudního zákazu prodeje pivovaru a vyhlášení neplatnosti výběrového řízení,“ uzavřel Konečný. To, zda způsob, jakým město Náchod vybírá zájemce o koupi pivovaru skončí před soudem, by mělo být jasné už v úterý 3. ledna. V plánu je totiž jednání rady města, kde by měl úspěšný uchazeč i s konkrétní nabídkou zveřejněn.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Hynek Šnajdar

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne v súčasnosti kalkuluje ceny svojich pív a zvažuje či sú nevyhnutné úpravy distribučných cien, kvôli zmenám cien vstupov. Filozofiou pivovaru však je, aby aj v tejto ťažkej dobe hospodárskej krízy, bolo pivo dostupným tovarom pre najširšie vrstvy obyvateľstva a nestalo sa luxusným tovarom. Tejto filozofii sa podriadia aj prípadné cenové rozhodnutia tak, aby portfólio značiek pivovaru STEIGER naďalej ostalo medzi cenovo najprijateľnejšími pivami na trhu. Informoval o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Zdražovanie piva nebolo našim zámerom a ak by sme ceny menili, tak len v dôsledku nevyhnutného rozsahu. Napriek tomu, že aj vyhniansky pivovar pocítil za posledné dva roky približne zdvojnásobenie cien sladovníckeho jačmeňa a chmeľu, cenami sme doteraz nehýbali. Slovenský trh je na takéto zmeny veľmi citlivý. Prejavilo sa to tým, že od roku 2003, kedy vláda zvýšila dane na pivo, sa jeho predaj na Slovensku znížil. Paradoxne sa tak deje pri neustálom raste výdavkov domácností za potraviny a zvyšujúcich sa nominálnych platoch“, konštatoval E.Mihálik.

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne zaznamenal výstav (predanú produkciu) za rok 2008 v objeme 196 486 hektolitrov (hl) piva, čo bolo o 25 percent viac ako rok predtým. STEIGER bol počas celého roka 2008 nad úrovňou predvlaňajšieho predaja a zaznamenal najvyšší medziročný nárast výstavu piva medzi pivovarmi. Upevnil si tak tretiu priečku za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,2 percenta za rok 2007, sa jeho podiel zvýšil na vlaňajších 5,5 percenta.

Pre tržby a ekonomiku firmy je dôležité, že na slovenskom trhu predáva české importované značky Zubr a Budvar. Nezanedbateľný je aj predaj sudových limonád vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva.

Pivovar má najúspešnejšie obdobie v histórii, čo sa týka ocenení. Začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. STEIGER zabodoval aj začiatkom júna 2008 na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“, kde 10-percentný svetlý ležiak (Classic) získal striebornú medailu. Do tretice rovnako v júni poctili novinári na Junifeste 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Zdroj: Tiusková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Vyškovský pivovar hodlá rozšířit výčet zemí, do kterých exportuje své pivo, a štěstí chce zkusit i v Číně. Ve čtvrtek o tom agenturu Mediafax informoval ředitel pivovaru David Kaprál.

Pivovar vyváží zhruba třetinu roční produkce, přičemž v roce 2008 uvařil přes 33 000 hektolitrů piva. „Exportujeme především do Ruska, Maďarska a Německa, rádi bychom se ale prosadili i jinde,“ uvedl Kaprál.

Pivovar chce podle něj posílit svoji pozici v Rusku, zaměří se ale i na země bývalého východního bloku, také na Pobaltí, Itálii či Španělsko. „Rádi bychom pivo vyváželi i do Číny, hledáme obchodního partnera, který by nám v tom pomohl,“ upřesnil ředitel. Podle něj už přitom několik nabídek pivovar k exportu do Číny dostal. „Nebylo to ale pro nás dostatečně zajímavé,“ vysvětlil.

Pivovar Vyškov vaří devět základních druhů piva plus limonády. V roce 2008 uvařil zhruba 33 000 hektolitrů piva, což bylo o 15 procent méně než o rok dříve. Odbyt mu klesá dlouhodobě, a to od roku 2000, kdy uvařil přes 78 000 hektolitrů piva.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Libor Popela

Dovolujeme si oznámit, že na přelomu roku 2008/2009 byl zahájen zkušební provoz MINIPIVOVARU. Prvá ochutnávka rychnovského piva se uskuteční v Hotelu HAVEL a v pivnici Hotelu HAVEL v Rychnově nad Kněžnou dne *20.2.2009*. V Hotelu HAVEL a v pivnici bude probíhat týden rychnovského piva. Na čepu budou kvasnicová piva:

RYCHNOVSKÝ ZILVAR, polotmavý RYCHNOVSKÝ KAŠTAN a RYCHNOVSKÁ KNĚŽNA.

Další ochutnávka spojená s možností exkurze minipivovaru se uskuteční v objektu areálu pivovaru v Rychnově nad Kněžnou dne *21.3.2009*. V rámci této ochutnávky bude v areálu kulturní program, s jehož obsahem Vás seznámíme v co nejkratší době na také stránkách pivovaru.

Zdroj: Pivovar Rychnov.cz

Pivo z vyškovského pivovaru se v posledních letech potýká s nevalnou pověstí, podle jeho ředitele za to může i výrok Bolka Polívky z filmu Dědictví, rád by proto od herce revanš.

S větou z filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntag, kdy Bolek Polívka označí pivo v hospodě za „patoky vyškovské“, se vyškovský pivovar potýká dodnes. „Je to v hlavách lidí, vždy když někam přijdu, tak se mne ptají, zda stále vaříme ty patoky vyškovské,“ posteskl si ředitel vyškovského pivovaru David Kaprál. „Přitom naše pivo je kvalitní a v tuzemsku i v zahraničí posbíralo řadu cen,“ doplnil.

Ředitel by byl proto rád, kdyby se pivovaru herec Polívka nějakým způsobem revanšoval. „Film je asi 15 let starý, po těch letech s tím už moc neuděláme, nicméně zvažujeme, že Bolka s žádostí o revanš oslovíme,“ vysvětlil ředitel.

Pivovar Vyškov vaří devět základních druhů piva plus limonády, odbyt mu dlouhodobě klesá od roku 2000. V roce 2008 uvařil 33 400 hektolitrů piva, což bylo o 15 procent méně než o rok dříve. Zhruba třetinu produkce vyváží, a to do Ruska, Maďarka či Německa.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Kromě ocenění Stavba roku zvítězil tento projekt i v hlasování veřejnosti na internetu. Rozsáhlá rekonstrukce několika objektů bývalého hradeckého pivovaru na okraji historického jádra lidi zaujala natolik, že jí poslali více než 18 tisíc hlasů. Investorem této stavby byl Immorent ČR s.r.o., projektantem ateliér 3Q Project a.s. a generálním dodavatelem Skanska CZ a.s.

Kulturní památka chátrala

Stavba Regiocentra je unikátní v tom, že dává nové mnohostranné využití zaniklému pivovaru. Lidem se otevřelo příjemné místo v historickém centru krajského města, kam mohou chodit za svými úředními záležitostmi i za odpočinkem. Díky rekonstrukci se podařilo nahradit chátrající objekt příjemným veřejným prostorem. "Byla tato stavba pro vaši společnost něčím výjimečná?" zeptali jsme se projektového manažera společnosti Skanska CZ, závod Morava, Martina Krumnikla.

"Byla, a to jak polohou, tak i rozsahem rekonstrukce. Jednalo se totiž o zhotovení stavebního díla od vypracování dokumentace a získání stavebního povolení přes realizaci až po kolaudaci a předání díla k užívání. Vlastní rekonstrukční práce se týkaly areálu bývalého pivovaru Hradec Králové, který již několik let chátral a byl v podstatě ostudou města. Areál se nachází v samém historickém centru Hradce Králové, nad soutokem řek Labe a Orlice, v městské památkové zóně a jeho některé objekty byly zapsány na listině kulturních památek České republiky," uvedl.

Projekt představuje rozsáhlou rekonstrukci několika pivovarských objektů. Vycházel z rozhodnutí vrátit celý soubor do původní hmotnosti a půdorysu, v jakém historicky vznikl. Jeho autoři vyšli z nutnosti odstranit z jinak architektonicky zajímavého komplexu hospodářských budov zcela devalvující dostavby ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, tedy varnu, sladovnu, lahvovnu a trafostanici. Tyto historicky bezcenné a hyzdící objekty stavbaři zbourali a některé z nich nahradili novými. Všechny zajímavé části komplexu však zůstaly zachovány a v principu byly i velmi pietně - ovšem s ohledem na potřeby moderního života - renovovány. Tím se podařilo celý areál odlehčit.

Úřad, univerzita i komerční plochy

Regiocentrum Nový pivovar má půdorys ve tvaru písmene C s navazujícími garážemi, restaurací a univerzálním sálem pro 150 lidí. Další prostory jsou určeny pro instituce, univerzitu a komerční plochy. Součástí areálu je výstavní galerie, malý pivovar s restaurací, několik komerčních prostor a banka. Nově vzniklé Pivovarské nádvoří se stalo přirozeným místem pro setkávání lidí a pod jeho úrovní je k dispozici několik stovek parkovacích míst, která v centru města doposud chyběla.

Do objektu přesídlili úředníci Královéhradeckého kraje a Katedra výtvarné kultury Univerzity Hradec Králové. Krajský úřad bude nemovitost splácet a následně se stane jejím vlastníkem. Předtím sídlil v domě po někdejším krajském výboru KSČ, který si nechal za 150 milionů korun opravit. Do budovy se však vešly jen necelé dvě třetiny zaměstnanců, zbytek úředníků pracoval na dvou jiných místech ve městě.

Třetí historické náměstí

"Stavba administrativního centra byla výjimečná složitostí a rozsahem - šlo o investici zhruba jedna miliarda korun. Při vytváření koncepce jsme si mohli vybrat variantu, při které byl vytvořen nový vnitřní prostor. Tím vznikl novodobý útvar - třetí náměstí v rámci městské památkové rezervace města. Tato nová struktura byla dopravně zapojena do urbanismu města pěšími vstupy, schodištěm a vjezdy. Soubor budov je historickým vývojem místa od gotiky do 19. století se soudobými dostavbami, které změnilo své funkční využití a po dvou stoletích umožnilo vstup veřejnosti do této části města. Touto stavbou jsme dostali možnost vytvořit nové náměstí s použitím historických budov, což je v Evropě mimořádné," informoval nás ing. arch. Pavel Tušl z ateliéru 3Q Project a.s.

Nové prostory a pohledy

Co bylo na stavbě nejzajímavější a co nejobtížnější? Podle Martina Krumnikla nejobtížnější byla asi logistika pro celý, téměř hektarový areál. "Přístupová cesta vede přes Malé a Velké náměstí v Hradci Králové a to ještě s omezením váhy vozidla na maximálně 3,5 tuny. Pro názornost si zkuste představit zásobování stavby, kdy se předpokládá, že na stavbě bude denně pracovat téměř tisíc lidí. Areál a budovy byly více než 150 let využívány pro výrobu piva, přičemž po rekonstrukci měly sloužit pro administrativní účely. To zahrnuje mimo jiné i zasedací sály, jednací místnosti, učebny a ateliéry, které měla využívat Univerzita pro svou Katedru kultury. Jen díky precizní přípravě a nasazení, které jsme koordinovali s generálním projektantem - 3Q Project a.s. - a s jejich vybranými externími projektanty, jsme mohli celé dílo zdárně dokončit. Zároveň se touto rekonstrukcí otevřely pro obyvatele i návštěvníky Hradce nové prostory a pohledy na část města, která dlouhou dobu nebyla pro každého přístupná," uvedl.

Propojili staré s novým

Architekt Tušl zase soudí, že nejzajímavější a nejobtížnější bylo provozně a architektonicky spojit do funkčního areálu budovy, které prošly historickým vývojem po osm století, a dodržet platné požární a hygienické normy, předpisy a požadavky památkové péče, archeologů a současně vytvořit parkování pro 480 aut, které je z části pro veřejnost, a tím současně řeší deficit parkování v centru města.

"Stavba používá všechny současné stavební technologie. Nejzajímavější bylo použití milánských stěn při hloubení vnitřního prostoru, které jeden metr od nejstarších budov stabilizovaly staveniště ve výšce 18 metrů mezi okolními budovami. Dále způsob zajištění archeologických památek, které zůstaly zavěšeny v prostoru parkingu a vstupní haly - in situ. Tyto památky byly provizorně stabilizovány ve své poloze a během výstavby byly postupně vyneseny novými nosnými konstrukcemi tak, že byly splněny požadavky archeologů," uvedl Pavel Tušl.

Práci měli i archeologové

Netradičním postupem se dá nazvat zachování dvou artefaktů, které musely být zachovány "in situ", a to doslova. "V této lokalitě jsme předpokládali, že se objeví dobové odkazy, ale jejich význam a náročnost jejich zachování si neuměl představit před stavbou nikdo. Komplex budov je postaven tak, že část budov leží na návrší a část zasahuje i pod toto návrší přibližně 14 metrů níže. Proto jsme plánovali zeminu z vnitřní části odtěžit a vzniklý prostor využít pro parkování automobilů. Ještě před odtěžením zeminy zde místní archeologové objevili téměř 2500 kusů různých pozůstatků, které vypovídaly o dějinách Hradce. Mezi jinými se našla jedna téměř zachovalá dělová koule nebo části nádob z dob, kdy zde žili Keltové. Největším objevem byl asi poměrně dobře zachovalý dřevohlinitý val z doby před přibližně 5000 lety. Část tohoto valu jsme zakonzervovali a zakomponovali do celé stavby v jeho původní poloze," informoval nás dále Martin Krumnikl. Druhým artefaktem je zachování částí středověkého opevnění. Přibližně metr vysoká parkánová bašta je rovněž zakomponována do stavby a zároveň je prezentována veřejnosti jako výrazná dominanta ve vstupní hale areálů.

"Dá se říci, že zachování těchto nálezů je ojedinělé a šité na míru pro danou stavbu. Unikátnost zachování těchto artefaktů spočívá právě v jejich prostorovém uchycení tak, aby zůstaly v původní poloze a všude okolo nich mohla vyrůst nová stavba. Pod těmito archeologickými nálezy se navíc nacházejí prostory pro parkování aut a nepřicházelo v úvahu, abychom o ně přišli. Proto jsme museli vymyslet speciální metodu, jakým způsobem tyto "drobečky" s hmotností okolo 70 a 40 tun podchytíme, podezdíme a zakomponujeme do stavby. Jak projektanti, tak i stavaři se hodně zapotili, ale výsledek myslím stojí za tu námahu. Celý areál je architektonicky a hlavně urbanisticky výjimečný, ale tato specialita z něj dělá i stavařský unikát," uvedl na závěr Martin Krumnikl.

Regiocentrum Nový pivovar

Projektant: Ing. arch. Pavel Tušl, spoluautoři ing. arch. Jiří Dařbuján, ing. arch. Miloslav Dědek, ing. arch.Helena Dařbujánová, ateliér 3Q Project a.s.

Generální dodavatel: Skanska CZ a.s., závod Morava

Investor: Immorent ČR s.r.o.

Zahájení výstavby: Duben 2005

Ukončení a kolaudace: Říjen 2007

Náklady stavby: 917,14 milionu korun

Zdroj: Hospodářské noviny iHNed.cz

Tradiční české pivo z malých pivovarů je ve světě stále více žádaným zbožím, které ale musí být přizpůsobováno požadavkům zahraničních konzumentů a podmínkám na tamních trzích. Proto se v nymburském pivovaru vaří pro francouzské zákazníky Postřižinské pivo s karamelovou nebo citronovou příchutí, pro Švédy zase lehké výčepní pivo s obsahem alkoholu 2,8%.

Postřižinský pivovar vyváží své pivo do mnoha zemí celého světa, jako je např. Německo, Francie, Itálie, Švédsko, Dánsko, Rumunsko, Finsko, Izrael, USA nebo Austrálie. Aby bylo možné prorazit na místní trhy, musí sládek v nymburském pivovaru uvařit nejen kvalitní a dobré pivo, ale také co možná nejvíce vyjít vstříc potřebám – zejména těm chuťovým – konkrétních zákazníků z jednotlivých zemí. Vaření tradičního českého piva tak lze bez nadsázky v dobrém slova smyslu označit za alchymii.

Jako kterýkoli jiný produkt lze i pivo „uzpůsobit“ požadavkům, resp. chuti, zákazníka. Protože Francouzům jako milovníkům vína hořkost piva vadí, dodává Postřižinský pivovar na francouzský trh dva druhy ochucených piv, a to s karamelovou a citronovou příchutí. V případě karamelového piva se jedná v podstatě o tradiční 11° pivo s obsahem alkoholu asi 4-7 %, které je dodáváno do země galského kohouta po celý rok. V případě piva s citronovou příchutí se jedná o čistě sezonní záležitost. Toto pivo je totiž určeno ke konzumaci na písečných plážích francouzských riviér za horkých letních dnů, a proto byl obsah alkoholu snížen na 3-3,5%. „Umíme samozřejmě uvařit pivo s různými dalšími příchutěmi, nebo dokonce s guaranou. Pravidelní účastníci červnových slavností Postřižinského piva tak mohli už ochutnat např. pivo s příchutí ananasu, jahod, třešní nebo banánů. Pivo s příchutí je ale téměř výhradně exportní záležitostí, český pivař je velmi konzervativní,“ říká ředitel Pivovaru Nymburk Pavel Benák.

S jiným specifikem se zase setkáváme u Postřižinského piva, které směřuje na švédský trh. Zdejší zákon o spotřební dani totiž říká, že slabší piva s nízkým obsahem alkoholu jsou osvobozena od spotřební daně. Ve srovnání s „vícealkoholickými“ pivy jsou tak tato lehká výčepní piva velmi levná, a proto se jich prodá a vypije v této severské zemi nejvíce. Z tohoto důvodu vaří Postřižinský pivovar speciálně pro švédský trh exportní pivo Gold Bohemia Beer s obsahem alkoholu 2,8 %.

Oproti Francouzům mají Němci zase rádi, když má pivo říz a je pořádně hořké. Na německý trh je dodáváno nymburské pivo pod názvem Gold Bohemia Beer. Protože se všechny druhy Postřižinského piva vaří klasickým způsobem dvoustupňovým kvašením z vody, sladu, chmele a s přídáním kvasnic, je dodržen pro německého zákazníka velmi důležitý zákon o čistotě piva, tzv. Reinheitsgebot, který jmenovitě určuje, z jakých surovin musí být pivo uvařeno.

V blízké budoucnosti by se chtěl nymburský pivovar prosadit se svým pivem také na dalších zahraničních trzích, a to zvláště na těch východoevropských trzích, především pak na ukrajinském a ruském. „Hledáme distribuční kanály, jak se na tyto trhy dostat. České pivo je zde hodnoceno jako jedno z nejlepších a jeho pití má už dlouhou tradici,“ říká ředitel Postřižinského pivovaru Pavel Benák.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk

Neprůhledný maraton prodeje náchodského pivovaru s tržbami přes 180 milionů ročně pokračuje. Původně chtěla radnice prodat Primátora bez výběrového řízení. Pak na tendr přistoupila. Nyní ale ze tří zájemců zůstal ve hře jediný – zbylé dva komise vyřadila pro formální nedostatky v jejich nabídkách.

Sledovat příběh o prodeji náchodského pivovaru musí být namáhavé i pro hodně otrlého čtenáře detektivek. Navíc když mu na chuti do obracení dalších stránek ubírá fakt, že ani po uzavření tendru nejsou oficiálně známa jména hlavních postav, neboli uchazečů o koupi městského pivovaru.

"Tuto skutečnost jim však oznámíme až poté, co podklady dostane rada města," říká starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka.

Vyřazené firmy, ale třeba i zastupitelé, kteří budou mít v otázce pivovaru poslední slovo, se tak informace o průběhu tendru dozvědí až v momentě, kdy padne rozhodnutí městské rady.

"Už teď se objevuje řada neověřených informací. Utajování vůbec nechápu, vždyť se přece nejedná o tendr na obrněné transportéry, ale o prodej městského pivovaru," kritizuje postup vedení radnice zastupitel opoziční ČSSD Miroslav Brát.

Ten byl jedním z nejhlasitějších oponentů proti původnímu záměru města prodat pivovar společnosti LIF bez výběrového řízení. Návrh nakonec vedení města z jednání zastupitelstva stáhlo a dalo šanci i dalším zájemcům.

Pivovar bude stát minimálně 150 milionů

Ani napodruhé však záměr na prodej pivovaru přes zastupitelstvo neprošel. Opozici mimo jiné vadilo, že vedení města nenechalo vypracovat znalecký posudek na cenu, za niž by měl být pivovar prodán.

"Antimonopolní úřad nám sdělil, že vyjádřením tržní ceny jsou právě jednotlivé nabídky," brání se kritice starosta Čtvrtečka. Už ty však byly o desítky milionů korun vyšší než původní návrh LIF na odkup pivovaru za 135 milionů korun.

Nyní si město stanovilo jako podmínku, že zájemce musí za 13. největší pivovar v Česku nabídnout nejméně 150 milionů korun.

"Vedle ceny, která je hlavním kritériem, se bude přihlížet i k tomu, zda bude zachována výroba v pivovaru," říká Čtvrtečka.

Účastník tendru pochybuje o transparentnosti

Jaká byla výše jednotlivých nabídek včetně těch vyřazených, však zatím zůstává utajeno. Podle starosty město nikdy nedeklarovalo, že budou při otevírání obálek s nabídkami zveřejňovány také jednotlivé částky. To se nelíbí Pivovaru Holba, který je jedním ze zájemců o koupi náchodského pivovaru.

"Nesdělení ceny vyvolává přinejmenším vážné pochybnosti o transparentnosti celého procesu," tvrdí šéf Holby Zdeněk Konečný.

Podle všeho si na bližší informace bude muset ještě zhruba týden počkat, zatím ani netuší, zda vůbec ještě v soutěži jeho nabídka zůstává.

"Při otevírání obálek jsem se dozvěděl, že dokumenty předložené námi a společností LIF jsou v pořádku, k vyřazení jedné z nich došlo až později," dodává Konečný.

Podle informací MF DNES byl mezi těmito dvěma nabídkami cenový rozdíl v řádu desítek milionů korun. Oficiálně to však zástupci města nechtějí potvrdit.

"Kdybychom zveřejnili už teď ceny, vznikaly by jen různé fámy a spekulace," vysvětluje starosta.

Pivovar na prodej

Množstvím uvařeného piva je Pivovar Náchod 13. největší v zemi. Své pivo prodává pod značkou Primátor a zaměřuje se na pivní speciály. V roce 2007 utržil přes 180 milionů korun a dosáhl čistého zisku půl milionu korun.

O prodeji se začalo poprvé mluvit loni na jaře, když firma LIF (patří jí třeba pivovar Svijany) nabídla 135 milionů korun. Záměr vedení města nakonec padl a šanci dostali i další uchazeči. Ani napodruhé však k prodeji nedošlo. Nyní se do tendru přihlásili tři zájemci, ale dva byli pro formální nedostatky nabídek vyřazeni.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

Ojedinělý projekt Pivovaru Ostravar, vznik "fotbalového" piva fanoušků Baníku Ostrava s názvem Bazal, je těsně před dokončením. Pivovar Ostravar oficiálně představil etikety polotmavého ležáku, který bude v prodeji zhruba do deseti týdnů.

Fandové Baníku Ostrava a štamgasti hospod dosud v anketách a ochutnávkách vybrali nejen chuť a sílu piva, ale také jeho jméno a podobu sklenic, do kterých se pivo bude čepovat. Do všech anket se dosud zapojilo bezmála devatenáct tisíc respondentů.

A fandové ostravského fotbalového klubu budou nakonec také tváří piva Bazal - pivovar je nedávno vyzval, aby se zúčastnili jakéhosi konkurzu na tvář piva. "Fotografovat se přišlo přes sto zájemců, přišly manželské páry, jednotlivci, mladí i starší, ženy i muži a také větší party fandů," říká manažerka projektu piva Bazal Zuzana Bečková.

Pivo Bazal nebude mít jednotnou etiketu, bude jich celá řada, pivovar v pondělí představil první tři. Na jedné je fanoušek sám, na dalších dvou jsou dvojice fandů. Pod fotografií je nápis: BANÍK PIVČO...

"Nyní máme zhruba dvacet dva druhů etiket s fanoušky, ještě vybíráme, které a kolik jich nakonec půjde do prodeje na lahvích," dodává Bečková.

Říká, že pivovar nabídl v anketách o vzhledu etiket varianty s fanoušky spíše v popředí fotografie, anebo v pozadí. "Většina hlasujících ale chtěla, ať jsou fandové na etiketách dobře vidět, a proto jsme jim nakonec vyhověli."

Pivo Bazal se bude prodávat v lahvích a čepovat pouze v Moravskoslezském kraji, manažeři pivovaru zatím nevědí, jak dlouho bude na trhu. "Předpokládáme, že nejzazším termínem, ve kterém bude pivo Bazal na trhu, je letošní prosinec," řekl Pavel Barvík, mluvčí Pivovarů Staropramen, kam ostravský pivovar patří.

Nevyloučil ale, že v případě většího zájmu, než jaký manažeři zatím očekávají, by se pivo Bazal mohlo vařit v Ostravě ještě o něco déle.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Baďura | Foto: Jaroslav Ožana a Ivana Žáková

Radegast oslaví v lednu 38. výročí. Od uvaření první várky si pivaři vychutnali již 51,5 milionů hektolitrů a Radegast si jako tradiční nápoj moravských pivařů vybudoval postavení nejoblíbenějšího a nejprodávanějšího piva na celé Moravě.

Úspěch slavila značka i v minulém roce. Zatímco prodeje celého pivního trhu poklesly meziročně přibližně o tři procenta, popularita Radegastu šla vzhůru a prodeje se zvýšily o více než tři procenta. Dařilo se také nealko pivu Radegast Birell, které zaznamenalo nárůst o 15 procent.

„Tradice Radegastu trvá již 38 let. Po celou tu dobu pečlivě hlídáme recepturu piva, jehož hořká chuť tak zachutnala všem na Moravě, ale i v Čechách. Domácí značkou jsme ale hlavně na severu Moravy, na Ostravsku,“ vysvětluje důvody prodejních nárůstů manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Podle jarního výzkumu agentury TNS Aisa totiž téměř tři čtvrtiny obyvatel Ostravy vnímají Radegast jako pivní značku, která nejvíce symbolizuje moravskoslezský region. Více než 80 procent dotázaných se navíc vyjádřilo, že Radegast je nejlepším pivem vyráběným na Moravě.

V roce 2008 Radegast také úspěšně reprezentoval rodné Nošovice v zahraničí. V květnu byl Radegast Birell v německém Höhr-Grenzhausenu na nejvýznamnější světové soutěži pivních značek World Beer Cup 2008 rovnou vyhlášen za nejlepší nealko pivo na světě.

Leden je tradičně měsícem, kdy si nošovický pivovar připomíná výročí uvedení první várky na trh. Od roku 1971 již pivovar Radegast vystavil 51,5 milionů hektolitrů piva.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Lukáš Petřík

Český národní mok je s tímhle místem spojován už od poloviny 15. století a najdete ho v pražské ulici Na Perštýně... A když ještě doplníme název U Medvíků, budete okamžitě doma...

Kdysi se tu vařívalo "žaludeční“ pivo. Jak by nám chutnalo dnes je otázka. Přispívalo sice k dobrému trávení, ale bylo prý poměrně nahořklé. Přesto se na něj scházela celá Praha. Prostí lidé, radní a popíjela ho tu i pražská bohéma. Prameny uvádějí, že se tu občas zastavil dokonce i Franz Kafka, který, jak je všeobecně známé, zdravím zrovna nepřekypoval.

Ale pivo nebylo jediným místním tahákem. Tohle místo proslulo jedním z prvních pražských kabaretů, ve kterém se tančil hříšný tanec - kankán. Velká vývěsní tabule před restaurací lákala návštěvníky šantánu slovy: "První český tingltangl, který řídí Bachmann a Frankl.“ Když zlatý věk kabaretů skončil, popularita pivnice přetrvávala. O kterém místě je řeč?

O minipivovaru U Medvídků

A tady jsou jeho tři NEJ. Je jedním z našich nejstarších pivovarů, je nejmenší v Česku a …? Vaří se tu asi nejsilnější pivo v Evropě! Zdejší X Beer má totiž 33 stupňů.

Chybělo málo a byl by zapsán do Guinessovy knihy rekordů. Prestižní záznam ho minul jen z toho důvodu, že v Londýně takovou kategorii vůbec nevypisují. A tak se stal X Beer „"jen“ českým pivním rekordem. Vaří se podle starých receptur a všechno je "hand made“. K jeho kvašení, zrání i stáčení se používají dobové nádoby a přístroje. Pivo, které se podává ve třetinkových sklenicích se doporučuje jen usrkávat. Je to opravdu síla!

Musí minimálně půl roku zrát a protože - stejně jako u kvalitního vína - platí, že čím je starší, tím je lepší, čeká v sudech na zákazníky třeba i dva roky.

(Při své návštěvě Prahy ho ochutnal například i hrdina amerických akčních filmů Jean Claude van Damme.)

Minipivovar najdete v pražské restauraci U Medvídků v ulici Na Perštýně 7.

Zdroj: tn.cz

Ačkoliv uplynulý rok nebyl z hlediska prodeje pro nymburský pivovar tím úplně nejúspěšnějším, jeho ředitel Pavel Benák neztrácí optimismus. „Letos plánujeme zvýšit prodej ve srovnání s předchozím rokem o 5 procent,“ říká ředitel. Týká se to jak sudového, tak lahvového piva.

Ohledně exportu pivovar znovu navázal na úspěšné kontrakty z minulých let se sousedním Německem. Tam jsou ovšem zvyklí pít velmi silná piva. „Je možné, že ještě na jaře začneme vyrábět historicky nejsilnější pivo, jaké se kdy v Nymburce vyrábělo,“ uvedl Benák. To by na druhou stranu znamenalo omezení, případně skončení výroby třináctistupňového Bogana.

Z dalších oblastí, kde rádi pijí postřižinské pivo, jsou silně zastoupeny skandinávské země. „První dodávky jsme exportovali v prosinci do Finska a v dalších pokračujeme. Vyvážíme i do Švédska a Dánska. Z tohoto pohledu chybí vlastně pouze Norsko,“ usmíval se šéf pivovaru.

Z dalších spíše kuriozních zemí pokračuje spolupráce pivovaru s partnery například v Izraeli nebo USA. Jedná se o případných dodávkách do Ruska.

Benák však neskrývá, že prioritou je domácí trh, a to zejména nymburský region. Pivovar má nově pod svými křídly dvě hospody v Poděbradech.

Bohužel se poněkud vleče chystaná stavba pivovarské hospody s hotelem přímo v areálu pivovaru u silnice. „Máme zpracovaný projekt, vázne to ale na změně územního plánu. Hotel s hospodou nemohou stát v průmyslové zóně. Bohužel tak přicházíme o možnost požádat o peníze na výstavbu z grantů,“ konstatoval Benák. Přesto věří, že potřebné věci budou v letošním roce schváleny a se stavbou se co nevidět začne.

A jak se projevila na odbytu ekonomická krize? Ceny v dohledné době pivovar zvedat nehodlá. „Pokud by k tomu podle kalkulací došlo v létě, tak maximálně v řádu 40 až 50 haléřů,“ míní ředitel.

A že by Češi kvůli nedostatku peněz přestali pít pivo? „Statistiky říkají, že když je krize, tak spotřeba neklesá. Jen se lidé častěji orientují na méněstupňová piva. Nebo si dají jen tři, ačkoliv jsou zvyklí na víc,“ uzavřel Benák.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor a foto: Miroslav S. Jilemnický

Téměř na dvojnásobek vzrostl loni proti předchozímu roku výstav piva bez alkoholu, které vyrábí Pivovar Černá Hora. Pivovar vyrobil také podstatně víc destilátů – loni to bylo 168 hektolitrů, o rok dříve jen 51 hektolitrů. O sedm procent vzrostl prodej limonád. Výroba piva se držela na zhruba stejné výši jako předloni – pivovar loni vyrobil přes 162 tisíc hektolitrů piva.

Zdroj: Deník.cz

Kraj ryzího piva z hor je název unikátního kalendáře, který vydal hanušovický pivovar Holba v letošním roce. Nabízí pohled na Jeseníky v různých obdobích objektivem místních fotografů. Nejmladším autorem je teprve patnáctiletý Marek Hudec ze Šumperka, jemuž patří dubnový snímek Bílá Opava a na první straně kalendáře se hrdě tyčí Šerák od Jana Valchaře. „Je to nejen symbol Jeseníků, ale také výborné pivo, které k našemu kraji patří,“ říká Valchař.

Nejraději fotí přírodu a má na kontě stovky zajímavých záběrů. Dobrý nápad vydat kalendář s motivy Jeseníků vzešel ze spolupráce se správou Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Ekologové nejprve zapůjčili fotky nejprve pro expozici v pivovaru a její úspěch podnítil vznik kalendáře. „Dlouhodobě podporujeme projekty na ochranu Jeseníků a našli jsme další příležitost jak ukázat jejich krásu,“ uvedla Lenka Krellerová z marketingu Holby.

Hanušovický pivovar má na ochraně krajiny velký podíl a je dokonce iniciátorem projektu Holba Jeseníkům, který je zaměřen na omlazování horských porostů, sponzoruje také CHKO a Horskou službu. Letos vyšel kalendář v omezeném množství 1200 kusů a v příštím roce se plánuje navýšení nákladu.

Zdroj: Šumperský deník.cz

Díky reklamní kampani, kterou v minulém roce spustil Pivovar Velké Březno, se do povědomí milovníků piva opět dostala tvář vousatého chlapíka s půllitrem zlatavého moku. Málokdo však ví, že tento vousáč skutečně žil a pomohl proslavit velkobřezenské pivo i v zahraničí. To rodina Chotků, které patřil zdejší zámek, má díky hraběnce Žofii, provdané za následníka rakouského trůnu Ferdinanda d’Este, zápis v učebnicích světových dějin jistý.

Velkobřezenský pivovar je zmiňován už roku 1606, neboť právě tímto rokem je datována kupní smlouva na pivovar. V roce 1753 byl přesunut o kousek dál a do dvacátého století vstoupil s nabídkou 18 druhů piv.

Dnes už nejsou pamětníci, kteří by řekli, jak chutnal velkobřezenský Senátor. Zato by se možná ještě našli žijící vojáci Rommelových „lišek pouště“, kteří v roce 1943 vyklidili severní Afriku. Ti by si na pivo z Velkého Března určitě vzpomněli. Pivovar pod vedením zámeckého pána totiž dokázal zásobovat africké jednotky wehrmachtu pivem, což byl z obchodního hlediska vyloženě dobrý tah. A láhev piva byla v afrických válečných peripetiích bezesporu jedním z opravdu silných podpůrných prostředků. Navíc se jednalo o kvalitní značku, což dokládala jeho roční trvanlivost.

Tváří za 30 piv týdně

Věčná škoda, že v pivovaru dnes už neslouží sládková Jana Rostová, která pivo Březňák opečovávala s nebývalou láskou a hlubokými znalostmi až do roku 2006, kdy odešla na zasloužený odpočinek. Nejenže jako žena byla mezi sládky republikovým unikátem, ale pivo jí bylo předurčeno už jménem. Vždyť za svobodna se jmenovala Chmelová. Zkrátka nomen omen.

Pivovaru však asi nejvíc pomohl k proslulosti hustopečský rodák Victor Cibich. Ten neměl s výrobou piva nic společného, zato měl co do činění s jeho konzumací. Tento kontrolor rakouské severozápadní dráhy a pozdější přednosta stanice Velké Březno byl milovníkem zdejšího piva a roku 1906 dostal nabídku, aby se stal „tváří pivovaru“. Nabídku rád přijal, zvlášť když s ní byla spojena renta třicet piv týdně. Jeho tvář s blýskavou pleší dodnes zdobí pivní etikety, pivní tácky, ubrusy i vývěsní štíty.

A kam na velkobřezenské pivo zajít? Stejně jako Victor Cibich si zdejší zlatavý mok můžete vychutnat v tamní restauraci Tivoli, další možností je pak hospoda přímo v areálu pivovaru, která ale slouží jen potřebám exkurzí. Komu by březňák zachutnal, může si na něj zajít také do několika pražských restaurací a po jedné „březňácké“ hospodě najde i v Mladé Boleslavi, v Sázavě, v Pardubicích nebo Žluticích.

Vyzkoušet z produkce pivovaru lze světlé i tmavé výčepní pivo a samozřejmě světlý ležák. Speciálním tipem je polotmavý vánoční speciál, který se v pivovaru vaří jen jednou ročně. Polotmavá barva se získává přidáním speciálních tmavých sladů. Ovšem správný poměr a množství pivovar prozradit nechce. Nejsilnějším pivem je nasládlý Březňák 21° s deseti procenty alkoholu. Takovým množstvím alkoholu se tedy březňácký speciál blíží vínu. Mimochodem, Březňák je jedním z nejprodávanějších piv v Německu. V roce 2007 se tu prodalo 195 tisíc hektolitrů.

Zdroj In iHNed.cz | Autor: Topí Pigula | Kráceno

Díky turistickému ruchu a zakázkám Američanů nemusí harrachovská Sklárna a minipivovar Novosad a syn propouštět. Samotná sklářská výroba, pivovar, pivní lázně a další turistické aktivity poskytují práci 105 lidem.

„Ač se stále hovoří o ekonomické krizi a jejím začátku v Americe, tak Američané jsou jediní, kdo nám nyní dali potvrzené zakázky,“ tvrdí František Novosad. Provoz v harrachovské sklárně začal orientovat na turisty již před 10 lety. Sklářům se ale zvědavé oči turistů příliš nelíbily. „Mohli si vybrat. Buď budou doma, kde na ně nikdo neuvidí, nebo budou ve sklárně, kde na ně budou koukat turisté, ale budou mít práci a tedy i peníze,“ říká Novosad.

Se sklárnou sousedící minipivovar se úspěšně rozrůstá. Loni zde uvařili 122 tisíc litrů piva, které se prodává prakticky jen v Harrachově. S pivem souvisí i zdejší lázně, kam měsíčně přijde kolem 200 lidí a kde tržby za loňský rok dosáhly dvou milionů.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Vedení vyškovského pivovaru zveřejnilo plány, jimiž chce zabránit propadu prodeje. Má podporu města, horší už je to se zájmem restaurací.

Vylepšit recepturu, zvýšit prodej, získat nové odběratele a hlavně dokázat, že vyškovské pivo je kvalitní. To jsou plány nového vedení vyškovského pivovaru, jak čelit krizi a propadu odbytu svých produktů.

Nový ředitel David Kaprál chce touto strategií vyškovský pivovar dostat z prohlubující se krize. Tím, že ještě v roce 2007 podnik hospodařil s více než sedmimilionovým propadem, si hlavu neláme.

„Předpokládám, že i loňský rok bude ztrátový, i když ještě nemáme účetní uzávěrku. Důležité je ale hledět do budoucna,“ uvedl Kaprál.

Dodal, že v současnosti management připravuje komunikační plán. „Chceme objasnit světu, že tady vyškovský pivovar je a že umí vyrobit dobré a kvalitní pivo. Za první úspěch budu považovat, když se podaří alespoň trochu zvednout výstav piva. První výsledky bych rád viděl po létě tohoto roku. V současné chvíli také zvažuji, jestli trochu nezměním nynější recepturu,“ nastínil Kaprál.

Tradice

Problémy pivovaru znepokojují také město. Pro starostu Vyškova Petra Hájka by znamenal jeho krach velkou ztrátu. „Jde o tradici a také o problematiku prostoru, kde dnes pivovar sídlí. Je to v centru a v městské památkové zóně. Pokud by došlo ke změně majitele, je otázkou, jak by s tímto majetkem naložil. Nedovedu si to představit,“ řekl Hájek.

Pro město je podle něj zásadní, aby výroba v pivovaru zůstala zachovaná. „Samozřejmě sledujeme, jak si vyškovský pivovar vede. Na toto téma jsem se bavil s novým vedením pivovaru. Domluvili jsme se, že nás bude informovat. Osobně doufám, že současnému vedení se podaří zvednout výstav piva už jenom kvůli tomu, že vyškovský pivovar patří k historickému jádru města,“ doplnil Hájek.

Vyškovský pivovar nicméně ztratil mnohé pozice přímo v regionu. A někteří hospodští nechtějí o tom, že by točili vyškovské pivo, ani slyšet. „To bych rovnou mohl zavřít, protože by sem nikdo nechodil. Kdo ví, jak chutná vyškovské pivo, musí vědět, o čem mluvím,“ řekl třeba majitel pivnice Na Brněnské ve Vyškově Radek Prokeš.

Zákazníci prý o vyškovské pivo prostě nejeví zájem. „Točíme jen takové pivo, které jde na odbyt. Z vlastní zkušenosti vím, že lidé o vyškovském pivu moc dobré mínění nemají,“ tvrdil například vedoucí pracovník restaurace Besední dům ve Vyškově Jaroslav Ivan.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Aneta Dědičová