Vyrobit pivo není jenom tak. V současnosti je nezbytností nejmodernější technologie. Kromě kvalitního zázemí, je to ale stále ještě také lidský um, bez kterého se nynější pivovary nebejdou. Komu se podaří tyto dvě základní věci správně propojit, může při troše štěstí přemýšlet o úspěchu. A jak vůbec vypadá takové výrobní zázemí pivovaru?

Hlinecký Rychtář používá pro svoji výrobu vodu z vodovodního řadu, jejímž zdrojem je Hamerská přehrada. Jde o vodu měkkou. Kapacita zdejší varny je 160 hektolitrů horké mladiny na jednu várku. "Varna je dvounádobová a na letošní podzim plánujeme rekonstrukci varního kotle," říká ředitel Milan Vedra. Další surovinou je slad. Ten hlinecký pivovar nakupuje od dvou soukromých českých sladoven, a to v Prostějově a Kounicích. Chmel zde používají hlávkový - žatecký. Kvasnice pro hlavní kvašení zlatavého moku nakupuje Rychtář v pivovaru Budějovický Budvar.

"V současnosti máme spilku s kapacitou 2400 hektolitrů - osm kádí po 300 hektolitrech, která je v provozu už od roku 1972. V závěru letošního roku bude do provozu uvedena nová spilka, která je již nainstalována v prostoru nad ležáckými sklepy. Její kapacita je 3000 hektolitrů a tvoří ji dvacet nerezových kvasných kádí. Je vybavena řízením kvasného procesu včetně řízení teplotního režimu a filtrace přiváděného vzduchu," vysvětluje Milan Vedra.

Do ležáckých sklepů se v Hlinsku vejde celkem 9700 hektolitrů moku. Pivo zde zraje v tancích o objemu 140 až 230 hektolitrů. Kapacita místní stáčírny lahví je deset tisíc lahví za hodinu. Stáčírna sudů Keg dokáže naplnit za stejný čas padesátku obalů. "Naše pivo není pasterováno, pro zachování trvanlivosti používáme speciální mikrofiltr," doplňuje závěrem ředitel Vedra. (Noviny Chrudimska)

Náchodský pivovar Primátor je jednou ze zastávek na mapě české Pivní stezky. Její součástí jsou menší pivovary. Smyslem je, aby se turisté seznámili i s regionálními značkami piva. Na stezce se nabízejí místa, kde kromě dobrého piva i jídla návštěvník najde možnost ubytování a může se seznámit s historií místa, kde se pivo vaří. O Pivní stezce se mluví od roku 1995, ale až nyní se jí věnuje zhruba desítka pivovarů. (Mojenoviny.cz)

Pivovar Náchod a.s. - výrobce piva Primátor - v roce 2002 vystavil 134 810 hl, z čehož tvořil export (především světlého ležáku do Velké Británie a Německa) 6 018 hl, což je 4,5%. Celkovým výstavem je pivovar 20 největším výrobcem piva v České republice. Není bez zajímavosti, že náchodský pivovar je po stránce prodeje lahvového piva jeho desátým největším producentem ČR. Pivovar Náchod je také druhým největším výrobcem nealkoholického piva pro ČR (7%-ní podíl na trhu), kdy toto pivo také zaznamenalo oproti roku 2001 nejvyšší nárůst (8%).

V případě, že hodnotíme jednotlivé druhy piva, můžeme konstatovat, že si dobře vede i speciální tmavý 24% Primátor Double (stále nejsilnější české pivo) - hlavní reprezentant celé skupiny originálních náchodských vícestupňových speciálů (skupina dále obsahuje speciální světlá piva Primátor 16% Exkluziv a Primátor 21% Rytířský). Pro úplný přehled o sortimentu náchodského pivovaru je nutné se zmínit i o pivu se sníženým obsahem cukrů (dříve DIA) Primátor Diamant a o klasickém světlém výčepním pivu. Výčepní pivo tvořilo zhruba 40% celkové produkce pivovaru, kdy rozhodujícím pivem je v Náchodě již tradičně proslulý světlý ležák, jenž se na výstavu podílí 47%. Při představení sortimentu nemůžeme samozřejmě zapomenout ani na tmavý ležák.

Získaná ocenění:

Prodejnost významnou měrou ovlivňuje i vysoká a stálá kvalita nabízených produktů, osvědčená oceněními z pivovarských soutěží. V roce 2003 získal pivovar celkově 11 různých ocenění, kdy nejvýznamnější zahraniční získal 16% Exkluziv (2. místo na soutěži The Brewing Industry International Awards v Londýně a 3. místo na soutěži The World Beer Cup v americkém Aspenu – jedná se o dvě nejvýznamnější světové soutěže). V tuzemsku byl nejvýznamnějším oceněním zisk Certifikátu kvality ze soutěže Zlatý pohár PIVEX – Pivo 2002 v Brně. V roce 2002 byl také vyhlášen Sdružením přátel piva sládkem roku ČR pan Pavel Kořínek z našeho pivovaru.

Zmíněné úspěchy, které i ve srovnání s předešlými roky nejsou ojedinělé, potvrzují, že piva z náchodské produkce si udržují vysokou kvalitu, kterou mohou směle konkurovat největším výrobcům piva v ČR.

Obchodní partneři:

Primátor téměř dvě třetiny své produkce (62%) dodával na trh v lahvích a to jak do segmentu obchodních řetězců (vyžadujících vysokou kvalitu produktů), kde se zde velmi výrazně prosazuje, když k jeho zákazníkům patří prakticky všechny významné zahraniční řetězce působící na našem trhu, kdy vlastní dodávky proto směřují nejen na území regionu východních Čech, tak do běžného klasického maloobchodu, kdy se tak s náchodským pivem setkávalo celkově téměř tisíc dvě stě zákazníků. Třetina vyrobeného pěnivého moku pak putuje ke spotřebitelům v KEG sudech a to do více než šesti set osmdesáti gastronomických zařízení.

Hospodářské výsledky posledních let:

Po dvou ztrátových letech (1997 a 1998) a mírném zisku 89 tis. Kč (v roce 1999), dosáhl pivovar díky úspěšnému vývoji v odbytu v posledních třech letech velmi příznivých hospodářských výsledků. V roce 2000 při výši tržeb 136 132 tis. Kč dosáhl kladný hospodářský výsledek 4 698 tis. Kč. V roce 2001 pak tržby za prodané vlastní výrobky a služby činily 140 906 tis. Kč a došlo k zisku 6 559 tis. Kč. V roce 2002 při výši tržeb 139 225 tis. Kč dosáhl pivovar opět kladný hospodářský výsledek 9 906 tis. Kč.

Exkurze:

Organizovaným skupinám návštěvníků pivovar nabízí i možnost prohlídek svých prostor. Během hodinové prohlídky navštíví moderní výrobní provozy a dozví se vše podstatné o historii a produkci piva. Mají možnost se sami přesvědčit, jakým způsobem a v jakých podmínkách se Primátor vyrábí. Exkurse může být pak zakončena ochutnávkou piva v originálním prostředí rekonstruovaného stylového vagónu z první republiky. Je předpoklad, že tyto exkurse přilákají do Náchoda za jeho kulturními a historickými památkami nové návštěvníky a to nejen z naší republiky, ale i ze zahraničí. Pivovar je zapojen i do projektu Českého svazu malých nezávislých pivovarů tzv. Pivních cest.

Cíle:

Pivovar Náchod si i do budoucna klade za cíl být moderní dynamickou firmou. Firmou, která dokáže racionálně a efektivně posilovat své exportní aktivity, ale především firmou, která díky kvalitě svých produktů a nabízených služeb dokáže obstát v náročné konkurenci velkých společností a která bude rozhodujícím hráčem mezi pivovary sídlícími na územích Královéhradeckého a Pardubického kraje. Její výrobky však budou hledat a nalézat své zákazníky i v Praze, Brně a dalších obchodně zajímavých územích či aglomeracích tak, jako je tomu i v současnosti. V roce 2003 by proto náchodský pivovar chtěl, i přes složitou situaci na trhu, související s velmi masivní a agresivní propracovanou obchodní politikou lídrů pivovarského odvětví, svým výstavem dostat na úroveň zhruba 140 tis. hl. Věříme, že i rok 2003 bude pro společnost rokem úspěšným a podaří se tak prodloužit dosavadní čtyřleté období hospodářské prosperity.

Primátor v období 1-8/2003

Od začátku letošního roku vystavil Pivovar Náchod 93 326 hl pěnivého moku. Stěžejním produktem stále zůstává Primátor Světlý ležák, jehož podíl na výrobě činí nyní takřka 44% (v letní sezóně si velmi dobře vede zejména stáčený do 0,5 lt plechovek), kdy další rozhodující část produkce tvoří Světlé výčepní pivo s 41%. Na zahraniční trhy letos zatím putovalo 4 296 hl (4,6%) náchodského piva (což je více než dvojnásobné množství oproti stejnému období roku 2002) a to především světlého ležáku, který si své zákazníky nachází opět především ve Velké Británii.

Po stránce jednotlivých piv si v porovnání se shodným obdobím loňského roku velmi dobře vede především Nealkoholické pivo (zvýšení o 23%), dále pak Tmavý ležák, který navíc letos získal na výstavě The International Beer Competition v Londýně vysoce ceněné 3. místo (celkem nárůst o 17%) – a to zejména jeho lahvová podoba (zvýšení prodejů o 33%!) a 16% speciální světlé pivo Primátor Exkluziv (narůst o 12%). Pokud jsme již u ocenění - v lednu také získalo pivo Diamant Zlatou pivní pečeť na soutěži v Táboře. Nejčerstvější ocenění však pocházejí ze 46. ročníku Žateckých slavností chmele a piva Dočesné 2003 (29.-30.8.2003), kde jsme získali celkem 4 nová ocenění – první místo získal Tmavý ležák, druhá místa obsadily Světlý ležák a Diamant a na 3. místě skončilo Světlé výčepní pivo. Odborné degustační soutěže v Žatci se v 8 kategoriích zúčastnilo 61 vzorků z celé České republiky a v porotě zasedlo více jak 120 degustátorů.

Náchodský pivovar se degustačních soutěží pořádaných především v České republice, ale i v zahraničí, účastní pravidelně a z hlediska množství získaných ocenění (celkem 53, z toho18 zahraničních) od ledna 1993, kdy je pivovar akciovou společností 100% vlastněnou městem Náchod, patří k nejlépe hodnoceným značkám mezi pivovary České republiky.

Náchodský pivovar také zůstal jedním z mála pivovarů České republiky, který letos nezvýšil ceny svých produktů.

Osvědčuje se i letošní prázdninová novinka, která doplnila výrobkové portfolio pivovaru - limonády (opět pod značkou Primátor), kde spotřebitel může jak v točené, tak lahvové (lahve ALE 350 ml) podobě, ochutnat 4 druhy limonád (citron, cola, malina a oranž) a sodu. Vzhledem k chuti, sympatickému balení a příznivé cenové hladině jsou tyto limonády zajímavým zpestřením „pitného režimu“ pro všechny kategorie spotřebitelů. Tento nový výrobek pivovaru také otevírá cestu k novým odběratelům. Během prázdnin se jich prodalo s postupným náběhem výroby a bez výraznější speciální podpory již téměř 350 hl. (František Meduna - vedoucí marketingu pivovaru Primátor)

Pivovar Náchod a.s. - některé základní údaje:

- založen v roce 1872 jako městský Pivovar Náchod

- od 1. 1. 1993 Pivovar Náchod akciová společnost 100% ve vlastnictví Města Náchod (základní jmění společnosti: 72 mil. Kč)

- počet zaměstnanců: 87

- sortiment - vyráběná piva: 8 druhů

- maximální roční kapacita: 200.000 hl

Ležácké sklepy v pivovaru Bohemia Regent jsou určeny pro dokvašování, dozrávání, přirozené sycení oxidem uhličitým a chuťovou harmonizaci piv značky Bohemia Regent - ležáku světlého a tmavého, dvou výčepních světlých piv a speciálního světlého piva. Rozloha sklepů je téměř pod celým pivovarem od vstupní brány pivovaru po Zlatou stoku a od severní části (Parkán) po jižní část pivovaru, kde se napojují na cylindro konické tanky. Sklepy jsou rozděleny na oddělení se společnou chodbou, kdy byly dříve vysklepovány a po požáru nasklepovány dřevěné ležácké sudy.

Dnes jsou sklepní oddělení vyplněna menšími horizontálními ležáckými nádobami, které jsou optimální při sedimentaci kvasnic a pro přirozenou vazbu oxidu uhličitého. Tyto ležácké tanky stejně jako vedení se umývají a dezinfikují ve shodě s nejvyšším zákonem pivovaru o čistotě.

Ležácký sklep má kapacitu přes 35 000 hektolitrů piva, takže pivo jenom zde, nepočítáme-li cylindro konické tanky, může zrát 3 měsíce. Takové ležení piva je pak ovšem z hlediska ekonomiky náročné, neboť chvíli trvá, než se vynaložené náklady vrátí. Kromě filtrovaného piva nabízí pivovar i kvasnicové pivo, které se ovšem hodí jen pro provozovny se studeným sklepem a pečlivou obsluhou. Filtrace piva se provádí křemelinovým filtrem se štěrbinovými svíčkami. (Listy Jindřichohradecka)

Pivovar Bohemia Regent patřící do skupiny českých malých nezávislých pivovarů je sice menší velikostí, ale jeho potenciál v rozlišení na trhu je veliký. Má totiž kromě jiných předností tradici výroby piva od roku 1379. Jen pár firem na světě se může pochlubit delšími zkušenostmi než "Třeboňáci". Pěnivý mok z Třeboně šel do světa už v 19. století, a to dokonce většinovým podílem s důrazem na Vídeň. Jeden čas byla v Třeboni i společná exportní kancelář všech schwarzenberských pivovarů. Nestalo se tak nějakým dekretem, ale plynulým vývojem kvality piva na základě nejvyšších uznání a ocenění i z tehdejších královských a císařských institucí v Bruselu a ve Vídni.

Nápad chránit označení "třeboňské pivo" patentováním u Londýnského Patentního úřadu vznikl před více než 100 lety. Patent číslo 5 potvrzený Great Seal of England přišel do Třeboně v roce 1905, v době, kdy existovala jen hrstka dnes celosvětově známých potravinářských známek jako "Champagne" nebo "Roquefort". Ochranná známka je jméno nebo symbol určující zboží pocházející od jednoho výrobce nebo dodavatele. Vlastník ochranné známky má právo k jejímu exkluzivnímu využití ve spojení se zbožím. Narušení práv může být soudně stíháno.

Dnešní majitel pivovaru Ferdinand Stasek je vlastníkem slovní ochranné známky Bohemia Regent, která byla přihlášena a zapsána do rejstříku ochranných známek v roce 1976. Dne 12. listopadu téhož roku byla podána přihláška o mezinárodní zápis ochranné známky. V současné době je ochranná známka zapsána ve třech desítkách zemí Evropy, včetně exotického Tuniska, Egyptu či Makedonie a řady států bývalého Sovětského svazu. V deseti zemích navíc platí Bohemia Regent jako samostatná značka. (Listy Jindřichohradecka)

O třeboňském pivu se nemluvilo s respektem jen "okolo komína pivovaru", ale i třeba na zasedání Společnosti Národů v Ženevě. Třeboňské pivo bylo žádáno a dodáváno od Terstu po Berlín a od UK po Kazachstán. Pivo Bohemia Regent se vyváželo a nadále vyváží do celé řady zemí. Podle znalců je to výborně pitelné typicky české pivo, které se stalo pevnou součástí české historie i kultury. Může být směle nazýváno jednou z položek českého národního pokladu. Značky Třeboňský Regent, Bohemia Regent a Black Regent jsou registrovány postupně v 31 zemích světa.

Ne každý si uvědomuje, že české pivo je ve světě pojem. Ne nadarmo je Čech předsedou evropských pivovarníků. Měli bychom na to být hrdi. Také akciová společnost Bohemia Regent letos dokázala, že to myslí vážně s podporou národní prestiže a stala se vlastníkem ochranné známky "České pivo". (Listy Jindřichohradecka)Třeboňské pivo Regent je součástí české historie

O třeboňském pivu se nemluvilo s respektem jen "okolo komína pivovaru", ale i třeba na zasedání Společnosti Národů v Ženevě. Třeboňské pivo bylo žádáno a dodáváno od Terstu po Berlín a od UK po Kazachstán. Pivo Bohemia Regent se vyváželo a nadále vyváží do celé řady zemí. Podle znalců je to výborně pitelné typicky české pivo, které se stalo pevnou součástí české historie i kultury. Může být směle nazýváno jednou z položek českého národního pokladu. Značky Třeboňský Regent, Bohemia Regent a Black Regent jsou registrovány postupně v 31 zemích světa.

Ne každý si uvědomuje, že české pivo je ve světě pojem. Ne nadarmo je Čech předsedou evropských pivovarníků. Měli bychom na to být hrdi. Také akciová společnost Bohemia Regent letos dokázala, že to myslí vážně s podporou národní prestiže a stala se vlastníkem ochranné známky "České pivo". (Listy Jindřichohradecka)

Město Strakonice zřejmě bude moci koupit místní pivovar. Ten je společně s Budvarem posledním státním pivovarem v jižních Čechách. Ministr financí Bohuslav Sobotka doporučí vládě, aby Strakonický pivovar, který funguje už 354 let, získalo město. Obec si zřejmě bude muset vzít na koupi pivovaru úvěr. (Hospodářské noviny)

Současná vláda podle ministra financí Bohuslava Sobotky zřejmě nebude privatizovat Budějovický Budvar. "Právní pozice Budvaru a spory (o značku), které jsou vedeny, podle mého názoru v tomto volebním období privatizaci vylučují," řekl Sobotka v pořadu televize Nova Sedmička. Dodal, že diskuse o budoucnosti Budvaru bude ve vládě pokračovat. Privatizace by podle ministra byla nyní složitá. "Je důležité, abychom se podívali jasně na naši právní pozici, kterou v kauze značky Budvar máme," řekl Sobotka. Vláda má k dispozici právní analýzy, které popisují stav sporů. "Tyto analýzy nevyznívají ve prospěch privatizace Budvaru v nejbližším období," řekl bez dalších podrobností. Zprávy o tom, že by státní podnik Budvar mohl být zařazen do privatizace, se objevily v médiích v červnu. Podle těchto zpráv zařadilo Budvar na seznam podniků určených k brzké privatizaci ministerstvo financí. Mluvčí resortu Jaroslav Dědič to ale tehdy nepotvrdil. Podle jeho slov šlo spíše o určitou revizi, jejímž smyslem bylo dát kabinetu k úvaze možnosti privatizace státních účastí v různých podnicích. V minulých dnech se proti případné privatizaci podniku zvedla vlna odporu. Petiční akci zahájili na výstavě Země živitelka obyvatelé jižních Čech. Organizátoři petice především nesouhlasí s výrokem ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana, že je třeba zalátat díry v rozpočtu na rok 2004 a Budvar privatizovat. Proti privatizaci Budvaru se již dříve vyslovil ministr zemědělství Jaroslav Palas. Účetní hodnota Budvaru Palas vyčíslil na tři miliardy korun. Budvar vede po celém světě řadu sporů o označení Budweiser s americkým pivovarnickým obrem Anheuser Busch (AB). AB tvrdí, že Budweiser je ochranná známka, kterou používá déle než českobudějovický pivovar. Budvar namítá, že jde o označení místa původu výrobku, takže ho nemůže používat ten, kdo nevaří pivo v Českých Budějovicích. (Právo)

Prodej třinácti městských objektů, včetně některých domů v historickém středu města a budov kutnohorského pivovaru, připravuje radnice. S vyhlášením výběrového řízení na prodej těchto nemovitostí souhlasili na svém posledním zasedání kutnohorští zastupitelé. Někteří z nich se přitom proti prodeji "rodinného stříbra" razantně postavili. "Cítím snahu prodat majetek města za každou cenu,"uvedl zastupitel Vladimír Zubov a doplnil: "Za půl roku vstoupí Česká republika do Evropské unie a ceny nemovitostí půjdou nahoru." Zubov se zároveň podivil, že prodej domů prosazují i představitelé radnice, kteří byli v minulém volebním období v opozici a rozprodávání obecního majetku tehdy odmítali.

"Když jsem byl v opozici v zastupitelstvu, tak jsem požadoval, aby bylo v případě, že se má něco odprodávat, dobře zváženo, jaké objekty a za jakých podmínek," vysvětlil současný místostarosta Bohumil Dvořák a navázal: "Domnívám se, že nyní je prodej dobře připraven. Nebudeme prodávat za každou cenu, nebudeme prodávat, cokoliv nám přijde pod ruku. Prodej byl proveden velmi zodpovědně."

Prodej městského majetku má pomoci vyřešit finanční problémy obecní pokladny."Musím říci, že kdyby město nebylo v té situaci, v jaké se sočasné době nachází, tak bych nikdy nezvedl ruku pro to, aby se tento majetek prodával. Bohužel Kutná Hora je zadluženým městem. Dopadla na nás plnou vahou nemocnice a její financování," doplnil Dvořák. Mezi vybranými objekty nejsou žádné významné památky, s jejich prodejem souhlasila i komise regenerace.

Výrazný finanční přínos si radnice slibuje zejména z prodeje budov pivovaru. "Město vlastní budovy pivovaru i část technologie," uvedl starosta Ivo Šalátek. Společnost, která v Lorci vaří pivo, platí radnici za využívání objektu nájem."Mám dojem, že se pohybuje ve výši asi tři a půl milionu ročně, což není zrovna vysoká částka. Pokud by se budovy podařilo prodat, mohl by to být velmi zajímavý zisk," uzavřel starosta. (Kutnohorský deník)

Pivovar Kutná Hora má dlouhou a slavnou historii, kterou založil roku 1573 Ondřej Dačický se svými syny. Místní pivo si po celých 430 let udržuje vysokou kvalitu a široký okruh pivařů, kteří na něj nedají dopustit. Zatím posledním zlomovým okamžikem v historii pivovaru v Kutné Hoře byl rok 2002, kdy se stal členem rodiny nápojové skupiny Drinks Union. Spojení pivovaru s touto společností vedlo kromě snížení nákladů na výrobu a prodej především k pestřejší nabídce pro spotřebitele. Čtvrtá největší nápojová skupina v tuzemsku pivovar také ekonomicky stabilizovala a aktivní obchodní politikou a investicemi na podporu zavedené značky Dačický zvýšila odbyt vybraných produktů a pozvedla kvalitu piva. V současné době se vaří v kutnohorském pivovaru pivo značky Dačický (výčepní světlé, výčepní tmavé a světlý ležák) a značka Lorec (speciální světlé). Tradice výroby piva dlouhá 430 let je důvodem k hrdosti a také k oslavám. Proto se Palackého náměstí a letní kino v Kutné Hoře stane 20. září místem velkých oslav k 430. výročí založení pivovaru Kutná Hora. Celý den a především večer můžete slavit společně s moderátory Michalem Suchánkem, Richardem Genzerem a Veronikou Žilkovou a hudebními skupinami Traxleři a Chinaski. Součástí slavnostního dne jsou také ukázky historického šermu, dobových tanců a především ohňová show.

"Kdo chce vidět na vlastní oči, jak se vaří jeho oblíbené pivo, může v dopoledních hodinách přijít na prohlídku pivovaru,"uvedla členka organizačního štábu Denisa Zedníková. Předprodej cenově zvýhodněných vstupenek na večerní program je v informačním centru v Kutné Hoře, případně je možné si lístky rezervovat na telefonu 255 777 777 u slečny Dvořákové.

"Pivovar v Kutné Hoře má slavnou historii a rozhodně stojí za to nenechat si ujít oslavu,"zdůraznila Zedníková. (Kolínský deník)

Vysoké teploty mají za následek vyšší spotřebu tekutin. Podle lékařů by v těchto tropických dnech měl každý člověk denně vypít alespoň tři litry nejlépe minerální vody. Příznivci zlatavého moku však často tvrdí, že jedno pivo dokáže skutečně zahnat žízeň.

Že to není teorie zcela ojedinělá, dokládají slova majitele jediného pivovaru v našem okrese. " Vysoké teploty na spotřebu piva mají pochopitelně zcela jednoznačný vliv," potvrzuje Jan Dohnal, spolumajitel pivovaru Valášek ve Vsetíně. " Nárůst prodeje jsme začali pozorovat asi před měsícem. V současné době prodáváme o pětadvacet procent piva více než obvykle. Samozřejmě větší zájem je o pivo světlé," uvedl Dohnal a zároveň dodává: " Není bez zajímavosti, že lidem více chutná, což se projevilo až padesátiprocentním nárůstem prodaných jídel v naší restauraci." Lékaři v těchto tropických teplotách doporučují omezení práce na slunci a vedle dostatečně intenzivního přijímání tekutin také jejich střídání. " Ani tu nejlepší minerálku není dobré pít dlouhodobě," shodují se. Meteorologové očekávají vysoké teploty i v následujících týdnech. Srpen má být v tomto smyslu silně nadprůměrný. (Naše Valašsko)

V průběhu dvou let vyráběly a distribuovaly pivo Zlatovar už tři různé společnosti, v podstatě se stejným majitelem i vedením. První z nich přitom dluží státu za DPH a spotřební daň přes 30 miliónů korun. Druhá také dosud žádné daně neodvedla. Neustále u těchto společností také probíhá přeregistrace u finančních úřadů. Do konce března roku 2001 vyráběla a distribuovala pivo, a tudíž vybírala i spotřební daň a DPH, společnost Zlatovar, a.s. Opava. Tato firma dluží podle jednoho ze zaměstnanců Finančního úřadu pro Prahu 2 státu na těchto daních více než 30 miliónů korun. Jím poskytnuté informace potvrzuje exekuční příkaz na obstavení účtů společnosti, který vydal 20.3.2001 Finanční úřad pro Prahu 2 proti Zlatovaru. Ten je podepsaný ředitelem úřadu Vojtěchem Mikešem a zní na více než 29 miliónů korun. Nyní je dluh vzhledem k naskakujícímu penále mnohem vyšší. Tato společnost však nevlastní žádný majetek a stát se tak těžko může domoci svých nároků. Majitelem budovy pivovaru je totiž jiná společnost. Krátce po vydání tohoto exekučního příkazu změnilo pivo Zlatovar svého výrobce a distributora. Stala se jím Opavská pivovarská společnost Zlatovar, a.s.. V dubnu 2003 se její název změnil na OPSZ, a.s. a zároveň od počátku roku 2003 se stala výrobcem další společnost – Distribuční, s.r.o. Všechny společnosti však spojují jejich majitelé a členové statutárních orgánů – známý opavský podnikatel Kamil Kolek, jeho manželka Jitka Kolková a hlavně Vilém Lasák. Jeho jméno figuruje ve všech těchto firmách. Vilém Lasák je spolu s Kamilem Kolkem obviněn z veřejného ohrožení, protože měli podle státního zástupce nařídit nepovolené stavební úpravy v ostravském obchodním domě Ostravica-Textilia, jejichž následkem se v domě zřítil strop. „Důvod změny společnosti, i když za nimi stojí stejní lidé je prostý,“ řekl jeden ze zaměstnanců finančního úřadu, „ neplatit spotřební daň a DPH a přitom mít nadále pod kontrolou výrobu a distribuci piva. V době, kdy už se k placení daní schyluje, výrobu převezme nová společnost a ve staré nezůstanou žádné peníze ani majetek. Stát tak přijde zkrátka.“ U všech společností je také častá změna adresy. Třeba Opavská pivovarská společnost Zlatovar nejdříve sídlila v Opavě. Během dvou let změnila postupně sídlo na Ostravu, Prahu 3 a nakonec Prahu 2. Opavská pivovarská společnost Zlatovar a.s. má také dluhy na nezaplacených daních. (Hospodářské noviny)

Stoupající obliba piva Velkopopovický Kozel na Moravě a ve Slezsku povede s největší pravděpodobností k tomu, že skupina Plzeňského Prazdroje začne toto pivo vařit i v nošovickém pivovaru Radegast. Včera to uvedl generální ředitel Plzeňského Prazdroje Steven Woodward, podle něhož prvních čtyři sta tisíc hektolitrů Kozla může být v Nošovicích uvařeno už v příštím roce. Prazdroj už déle než rok vyrábí v Nošovicích vedle tradičních značek Radegast a Klasik také pivo Gambrinus. (Mladá fronta DNES)

Značka Radegast bodovala v červenci na přehlídce Monde Selection v Bruselu. Piva Radegast Original a Radegast Premium získala zlaté medaile a nealkoholické pivo Radegast Birell stříbro. " Každý úspěch v mezinárodní soutěži je pro pivo Radegast povzbuzením k dalšímu zvyšování standardu kvality a k ještě lepší péči o to, aby se naše pivo udrželo na špičce trhu i mezi těmi nejlepšími v evropském měřítku," uvedl manažer firmy Ivo Kaňák po návratu do Nošovic na Frýdecko- místecku, kde pivovar sídlí. Mezinárodní institut pro kvalitu Monde Selection byl založen v roce 1961 s cílem ustanovit mezinárodní označení kvality v oblasti výroby, velkoobchodu a distribuce potravinářského zboží. Výrobky, které jsou vybrány organizačním výborem Monde Selection, jsou podrobeny laboratorní analýze a senzorickým testům. Mezinárodní porota pak uděluje zlaté, stříbrné a bronzové medaile. (Rovnost)

VRCHNÍ SLÁDEK PIVOVARU OSTRAVAR ROBERT KUŽELA PRÁVU ŘEKL:

* Jak se projevuje parné léto na spotřebě piva?

Oproti zimním měsícům jsme zvedli výrobu o 50 procent. Jedeme na maximální výkon. Ale zájem nás nepřekvapil.

* Ostravaru se v konkurenci daří. Dokonce jste získali prestižní ocenění.

Náš ležák získal na hodnocení v Českých Budějovicích mezi desítkami značek první místo. Významné na tomto ocenění je především to, že je to odborné ohodnocení, protože pivo zde degustovali sládkové z pivovarů. Naše desítka obsadila místo druhé.

* Nedá se na toto ocenění navázat v určité expanzi? Stále tvrdíte, že jste regionální pivovar?

Ano, pivovar Ostravar je regionální a tento charakter bude mít inadále. Neznamená to však, že nedodáváme pivo i mimo region. V červenci jsme třeba začali stáčet do lahví Velvet a Kelt, který je distribuován do velkých obchodních řetězců, do specializovaných barů apod. Pravidelně třeba naše pivo odebírá jeden zákazník v Anglii.

* Proč Velvet a Kelt do lahví, když doposud bylo běžné je pouze čepovat, maximálně byl Velvet v plechovkách.

Oproti plechovce má láhev nesporné výhody. U českých konzumentů má tradici i lepší image. Navíc plechu patří na trhu jen asi 2,5 procenta. Výhodou je i to, že jde o půlitr piva, zatímco v plechovce to bylo 0,44 litru.

* Je vůbec vhodné pít pivo v parných dnech?

Samozřejmě že výhodou piva je, že se jedná o nízkoalkoholový nápoj, který významně osvěží. Navíc také podporuje výrazně chuť k jídlu. Pivo vás zklidní. Já si ho dávám třeba před spaním, zejména pak v době, kdy se nedá pořádně spát ani při otevřeném okně.

* Vy tedy nesdílíte názor, že z piva roste břicho?

Určitě ne, protože pivo obsahuje lehké cukry, které jsou dobře odbouratelné. Problém je spíše v tom, že pivo podporuje chuť k jídlu. V pivu jsou chmelové hořké látky, které napomáhají trávení.

* Ve středověku se pilo pivo teplé. Myslíte si, že by český konzument takové pivo pil?

Ze středověku skutečně tato tradice pochází a krajově se i dnes ve světě teplé pivo pije. U nás však měly pivovary vždy dostatek ledu, a tak pivo chladily. V Anglii takové zimy nebyly. Mohu řící, že my sládkové teplejší pivo degustujeme. Lépe se tak rozpoznají chuťové vlastnosti, lépe se uvolňují aromatické látky. (Právo)

Jednomu je skoro líto být v horkých dnech místo u vody v práci. Ovšem zaměstnanci litovelského pivovaru se asi do práce těší. Vyprahlá hrdla mohou totiž za požehnání svého zaměstnavatele klidně zvlažit zlatavým mokem, na jehož výrobě se podílejí. Ředitel Pivovaru Litovel Miroslav Koutek 6.srpna 2003 řekl, že vedení společnosti s nástupem vysokých teplot nad konzumací piva při práci přimhouřilo oči. Pitný režim svých zaměstnanců hodlá ale mít pod kontrolou. Zahánění žízně pivem při vaření oblíbeného moku má podle Koutka jednu nespornou výhodu. "Lidé, kteří se pohybují kolem výroby našeho piva, mají díky ochutnávkám výrobní proces ještě více pod kontrolou. Za starých časů to bývalo běžné, i tehdy ale v pivovaru platilo, že žízeň se musí zahánět s mírou," podotkl Koutek. (Finanční noviny)

Přerovské pivo - desítka Zubr Classic - získalo ocenění KlasA, které uděluje ministr zemědělství kvalitním domácím potravinářským a zemědělským produktům. "Stalo se tak dnes v rámci zahájení výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích," sdělila Právu ve čtvrtek mediální zástupkyně Pivovaru Zubr Hana Matulová. Projekt KlasA je podle ředitele pivovaru Pavla Svobody významným krokem na podporu českých výrobků. "Výroba piva Zubr je spojena s více než stotřicetiletou tradicí a zkušenostmi, které domácímu pivovarnictví patří. České pivo se právě díky své mimořádné kvalitě stalo pojmem doma i v zahraničí. Kvalita výrobků včetně surovin je především výsledkem práce našich lidí a podporu národních výrobků tedy vnímám jako podporu národního hospodářství obecně," konstatoval Svoboda. Výrobky ucházející se o udělení značky, jak informovala Matulová, musí splňovat dané specifické a obecné podmínky, které garantují jejich kvalitu. K jednomu z hlavních požadavků patří rovněž stoprocentní podíl národní práce. V praxi to znamená, že produkt musí být plně vyroben na území ČR. Požadovanou kvalitu a složení výrobků bude pro potřeby udělení značky posuzovat a po jejím udělení i následně kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce. "Národní program podpory kvalitních českých potravin slouží především k lepší orientaci spotřebitele, identifikaci typických českých potravinářských produktů a prezentaci nadstandardně kvalitních a bezpečných potravin," dodala Matulová. (Právo)

Přerovský pivovar přihlásil desítku Zubr Classic do systému hodnocení, které v případě úspěchu přinese produktu oficiální užívání národní značky KlasA. Značku uděluje ministr zemědělství České republiky na dobu tří let kvalitním domácím potravinářským a zemědělským produktům. Výrobky ucházející se o udělení národní značky musí splňovat dané specifické a obecné podmínky. "K těm patří například technická dokumentace o základních použitých surovinách, přísadách, pomocných látkách a technologii výroby. Dále pak balení výrobku, jeho distribuce i podmínky skladování. K jednomu z hlavních požadavků na přihlášený výrobek se řadí rovněž stoprocentní podíl národní práce. To znamená, že produkt musí být celý vyroben na území ČR. Další podmínkou je předložení certifikátu ISO nebo systému kritických bodů, který pivovar Zubr úspěšně obdržel v minulém měsíci," informovala mediální zástupkyně pivovaru Hana Matulová. Značkou KlasA budou označovány kvalitní domácí potravinářské a zemědělské produkty oceňované v rámci Národního programu pro podporu domácích potravin. Požadovanou kvalitu a složení výrobků bude pro potřeby udělení značky posuzovat a po jejím udělení i následně kontrolovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Národní program podpory kvalitních českých potravin je obdobou nejrůznějších státních a polostátních prezentačních a propagačních systémů národní potravinářské produkce v zemích EU. Slouží především k lepší orientaci spotřebitele, identifikaci typických národních potravinářských produktů a prezentaci nadstandardně kvalitních a bezpečných potravin. (Právo)

Po šestadevadesátileté přestávce želivští premonstráti opět obnoví výrobu piva. Zaměřit se chtějí převážně na speciální druhy zlatavého moku. Jednotlivé výrobky dostanou pojmenování podle bývalých představených kláštera: jako první opustí zdi kláštera patnáctistupňové pivo pojmenované Gotšalk po prvním opatovi z 12. století. Další pivo, o něco slabší, příchuťové, dostane název Kastulus. Veškeré pivo bude expedováno ve speciálních lahvích. První pivo se v klášteře pravděpodobně začalo vařit už ve 13. století. První zmínka o klášterním pivovaru je ze 16. století. Vaření piva skončilo v srpnu 1907, kdy klášter vyhořel včetně pivovaru. "Nad výrobou piva jsme začali přemýšlet už v roce 1991, po převzetí objektu. V minulém roce jsme obdrželi nabídku na nákup zařízení minipivovaru. Roční výstav by se měl pohybovat kolem deseti tisíc hektolitrů. Prostory kláštera jsou památkově chráněné, proto jsme veškeré projektové záležitosti museli konzultovat s památkáři,"řekl převor kláštera Pavel Hroznata Adamec. Smělým plánem je vyrobit první várku piva do počátku září. "Rádi bychom částečně zpřístupnili prostory pivovaru. Potýkáme se s nedostatkem financí, rekonstrukce si vyžádá vysoké náklady,"dodal převor kláštera. (Vysočina)

Ani po osmi letech bezvýsledných soudních pří se nevzdává důchodce Ladislav Semorád, který se soudí se státem o navrácení pelhřimovského pivovaru do vlastnictví města Pelhřimov a zdejších držitelů historického várečného práva. Pelhřimovský pivovar je nyní ve vlastnictví pelhřimovského Družstva uměleckého průmyslu. To jej odkoupilo v rámci privatizace v listopadu roku 2000 od státu. Semorád je však přesvědčen, že pivovar by měl mít jiného vlastníka. „Pomyslných pět podílů pivovaru je historických majetkem města a třiadvacet dalších podílů v rukou celkem pětasedmdesáti fyzických osob,“ míní Semorád. Sám přitom odhaduje cenu jednoho podílu na sto tisíc korun. Právovárečníci jsou potomky majitelů určité části historických pelhřimovských domů, kterým udělil výsadu várečného práva císař Rudolf II. Právovárečníci postupně vybudovali ve městě tři pivovary, které se během času sloučily v jediný. V roce 1949 byl pivovar znárodněn a začleněn do státního podniku Pivovary České Budějovice. Semorád je přesvědčen o tom, že byl pivovar díky úřednímu pochybení znárodněn už podle tehdejších zákonů neoprávněně, a tudíž nikdy nemohl patřit státu, který jej pod roce 1989 prostřednictvím Fondu národního majetku prodal. Semorád zastupuje celkem pět právovárečníků. Spolu s nimi založil v roce 1994 společnost Měšťanský pivovar v Pelhřimově, jejímž cílem je ochrana právovárečnických práv. „Věříme, že uspějeme, jinak bychom do toho sporu nešli,“ řekl Petr Hošek, který je spolu se Semorádem jednatelem společnosti. Nyní se sporem už deset měsíců coby stížností zabývá Ústavní soud, který však dosud verdikt nevydal. V případě neúspěchu se chce Semorád odvolat i k Evropskému tribunálu do Štrasburku. „Nejde mi o majetek, protože já jsem zajištěn, dělám to z osobních pohnutek: můj otec byl ve správní radě pivovaru a proti znárodnění protestoval,“ řekl Semorád. Tvrdí, že jej vedení soudních sporů za osm let stálo už třista tisíc korun. „Ty peníze bych rád získal zpět,“ uznává důchodce, který se po své emigraci z Československa živil v Kanadě obchodováním s realitami. Po roce 1989 se do země vrátil. Záležitostí pelhřimovského pivovaru se bude 9. září také zabývat pelhřimovské zastupitelstvo. Semorád je totiž přesvědčen, že při u Ústavního soudu právovárečníci vyhrají, pivovar bude vrácen, a město by se pak svého majetku mělo ujmout. „Budeme k tomu muset zaujmout nějakou strategii,“ řekl pelhřimovský starosta Leopold Bambula. Samo město má k Semorádovým aktivitám rezervovaný postoj. Předloni totiž muselo po dalším z prohraných sporů jako jeden z neúspěšných účastníků za právovárečníky zaplatit více než sto tisíc korun soudních nákladů. „Někteří právovárečníci ale dodnes městu ty peníze nedali. Pak město od sporu upustilo,“ řekl starosta Bambula. (Czech Beer Report)