Celkem osmi minipivovarům a menším pivovarům převážně z Plzeňska, ale také z Chebu, Strakonic či Prahy dodává plzeňský pivovar Gambrinus a z vlastní sladovny tradiční suroviny na vaření piva: pivovarské kvasničné kultury a šrotovaný či nešrotovaný slad. Jen za poslední tři roky takto dodal pivovar 62 tun špičkového sladu. Kvasnice z pivovaru Gambrinus jsou žádané kvůli jejich dokonalé mikrobiologické čistotě.

„Naše suroviny jsou mezi minipivovary oblíbené, protože jsou mimořádně kvalitní. Slad pro pivo Gambrinus připravujeme ve vlastní sladovně ze schválených odrůd jarního ječmene, které jsou vhodné pro české pivo a vyhovují také Chráněnému zeměpisnému označení České pivo. Kvasničné kultury jsou maximálně hygienicky čisté zejména díky moderní technologii cylindrokónických tanků, které používáme na kvašení piva Gambrinus. Minipivovary totiž používají kvasnice, které již pivo Gambrinus prokvasily. Jako sládek vnímám tyto dodávky minipivovarům především jako kolegiální výpomoc,“ uvedl Jan Hlaváček, vrchní sládek Gambrinusu.

Minipivovary přitom neodebírají slad pouze jako zrna, ale již šrotovaný a připravený přímo na vaření sladiny. Z plzeňského pivovaru Gambrinus tak putuje slad rovnou do varen „na várku“ a sládci minipivovarů mají ulehčenou práci o mletí sladu, které je nezbytné pro vaření mladiny na varně.

Kvalita kvasnic přímo ovlivňuje kvasný proces a má zásadní vliv na kvalitu piva. Proto je nesmírně důležité zajistit optimální podmínky množení kvasničných kultur, neboli propagaci, a skladování kvasnic. Kritické je především vyloučení jakékoliv mikrobiologické kontaminace, například divokými kvasinkami, bakteriemi atd. Z pohledu mikrobiologických a kvalitativních standardů je kvasničné hospodářství v plzeňském pivovaru na světové úrovni a sládci minipivovarů jezdí do Gambrinusu právě kvůli vysoké kvalitě a čistotě plzeňských kvasnic.

Kvasnice každý z pivovarů mimo Cheb a Strakonice odebírá v množství cca 10 litrů týdně. Oba větší pivovary pak v intervalu přibližně dvou měsíců berou naráz 2 hl. Jelikož jsou kvasničné kultury živým organismem, vyžadují speciální péči i při převozu. Ten probíhá ve sterilních nádobách. Kvasničné kultury by měly být uskladněny v chladném prostředí, kde se teplota pohybuje v rozmezí 2°C – 4°C.

Minipivovary odebírají kvasničný kmen W z pivovaru Gambinus. Jedná se o kvasnice spodního kvašení, používané k výrobě piva plzeňského typu. Pomocí těchto kultur je možné vyrobit světlá i tmavá piva.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje | Autor: Jiří Mareček

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/996%22%3EGambrinus

Dobrý voják Švejk už má i své pivo. Jeho jménem byl pokřtěn tento oblíbený nápoj v rámci dvoudenních oslav čtvrtého výročí pivovaru Belveder ve stejnojmenném hotelu v Železné Rudě. Křtu se dočkala také nová kniha o pivovarech, kterou napsal Tomáš Cihlář.

„Slavíme zde čtvrté otevření železnorudského pivovaru. Oslavy začaly už v pátek, kdy se na ně dostavilo okolo tří stovek lidí. Bylo to hodně velké, lidé se bavili až do ranních hodin, kdy zábavu trochu pokazila bouřka. Na podzim připravujeme třetí ročník o nejlepší šumavský gulášek a v listopadu už počtvrté soutěž o nejlepší pohádkové pivo pro rok 2012,“ sdělila manželka majitele Marie Strnadová.

Pivo Švejk je vyrobeno podle staré receptury plzeňského pivovaru, z doby první světové války, kdy vyvážel do Vídně. „Jde o světlý 12° ležák. Myslíme si, že by se mohlo stát nejprodávanějším pivem našeho pivovaru. Pokřtít ho přišli senátorka Jiřina Rippelová, starosta Železné Rudy Michal Šnebergr a Jiří Drvola, který vlastní největší sbírku pivních lahví, sedm tisíc tři sta jich má ve sbírce a dalších devět tisíc na prodej,“ informoval majitel pivovaru František Strnad.

Své tři křtitele měla také kniha o všech pivovarech v klatovském okrese. „V knize jsou zmíněny všechny pivovary od Albrechtic až po Žichovice. Dříve už jednou vyšla, ale toto vydání je hodně rozšířené. Obsahuje velkou obrázkovou přílohu historických lahví, tácků, etiket a podobně. Knihu pokřtili herec Přemysl Kubišta, Michal Šnebergr a Jan Siedler z Bratislavy z klubu sběratelů pivních kuriozit. Knihu je možné si zakoupit na hotelu Belveder nebo Grádl,“ uvedl Strnad, který byl s oslavami výročí nadmíru spokojen: „Byla to nejlepší akce za posledních dvacet let, vyšlo nám krásné počasí, přišlo hodně lidí, vše se povedlo.“

Místní návštěvníci spojili procházku s posezením. „My jsme se původně chtěli jen projít, ale nakonec nás kroky zavedli sem. Určitě toho ale nelitujeme, je tady moc hezky. Posedíme si na čerstvém vzduchu, ochutnáme skvělé pivo a poslechneme známé písníčky,“ řekl Petr Kotrba ze Železné Rudy.

Někteří hosté na Šumavě strávili celý víkend. „Sbalili jsme se už v pátek po práci a vyjeli sem. Včera jsme tady parádně popili a dopoledne, když jsme se trochu prospali, jsme se prošli po Rudě a okolí. Je to krásně strávený víkend a pivo bylo a pořád je skvěle vychlazené, jen v nás zasyčí,“ s úsměvem uvedl Tomáš Peterka z Plzně.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Klatovský deník | Autor:

http://klatovsky.denik.cz/zpravy_region/na-belvederu-teklo-pivo-proudem20110710.html

Cestu z Velké Bystřice na Svatý Kopeček obsadili v sobotu šerpové. V rámci závodu Radegast Olomoucký šerpa vynášeli na dřevěném šerpském nosiči plné pivní sudy. Souboj dvoučlenných týmů vyhrál tým Bestřica, který zvládl 5 kilometrů s 65 kg na zádech v úctyhodném čase 1:01:17.

„Závod byl letos kvůli velkému vedru hodně náročný. My jsme si však na dobrý výsledek věřili. Do cíle nás hnala silná vůle a vzájemná podpora. Radegast Olomoucký šerpa je opravdu závod pro pravé chlapy,“ přiblížil pocity vítězů zástupce týmu Bestřica Tomáš Langer. Společně s Jakubem Nečesaným si rozdělili hlavní výhru – 240 piv Radegast.

Do souboje s náročnou trasou se pustilo více než 100 odvážlivců. Každý tým, který splnil časový limit 120 minut, získal za svůj výkon 60 piv Radegast. Náročný úkol splnila většina šerpů, kteří se postavili na start. Neúspěšně absolvovaly závod jen dva týmy.

Seriál šerpských závodů uvidí během léta ještě Zlín a Ostrava.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje | Autor: Jiří Mareček

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/995%22%3E%C5%A0erpov%C3%A9

Již 22. populární Slavnosti Svijanského piva pořádá v sobotu 16. července úspěšný Pivovar Svijany ve spolupráci s Obecním úřadem Svijanský Újezd. Pivo z produkce zdejšího pivovaru poteče ze 160 píp a bude mít jednotnou cenu. Na návštěvníky čeká spousta specialit české kuchyně a řada hudebních vystoupení.

Díky dobrému pivu, organizaci i poloze (v Českém ráji u Turnova, blízko rychlostní silnice R10) mívá akce stabilně vysokou návštěvnost – za víkend sem přijede kolem 30 tisíc lidí. Také letos se očekává podobné číslo.

O zábavu se postará necelá dvacítka hudebních uskupení, která vystoupí na dvou pódiích. Na Slavnostech zahraje například MIG 21, Doctor PP, Kamil Střihavka & Leaders nebo zazpívá Dalibor Janda. Bigbítová kapela Debilheads by pak koncertní pelmel měla zakončit kolem druhé hodiny v noci. Organizátoři připravili také veliký ohňostroj.

Parkování bude zajištěno na pozemcích přilehlých ke Svijanskému újezdu, z turnovského vlakového nádraží pojede na slavnosti také kyvadlový autobus: ve 12.00 hodin z Turnova a dále každou půlhodinu. Z autobusového nádraží v Liberci, ze stanoviště č. 4, pojedou autobusy do Svijanského Újezdu v 11.00, 12.30, 14.00, 15.30, 17.00 a zpět do 24 hodin.

Na slavnosti do Svijanského újezdu se můžete vydat také historickým vlakem, který jede po trase: Tanvald – Železný Brod – Turnov – Příšovice, Turnov – Železný Brod – Tanvald. Zvláštní vlaky budou sestaveny z historických vozidel a průvodčí budou oblečeni do historických uniforem. Ve všech vlacích zakoupíte drobné občerstvení a cestující budou odbaveni historickými lepenkovými jízdenkami.

Nezbývá než si přát, aby počasí přálo Slavnostem svijanského piva více, než loni.

Zdroj: E15

http://magazin.e15.cz/volny-cas/pivovar-svijany-zve-na-tradicni-pivni-slavnosti-679874

S vrchním sládkem Velkopopovického pivovaru o pivě a poctivé práci.

Málokdo si dokáže představit, kolik za jedním půllitrem piva stojí práce. Celý proces výroby piva kontroluje sládek Velkopopovického pivovaru Jiří Bernát.

Velkopopovický Kozel a čtenáři Deníku hledají nejšikovnějšího fachmana regionu, kterého pak Kozel odmění za poctivou práci a jeho řemeslný kumšt. Zajela jsem tedy přímo ke zdroji, popovídat si s tou nejpovolanější osobou o práci, která stojí za výrobou zlatavého moku.

Jak probíhá pracovní den vrchního sládka pivovaru?

Pracovní den je docela pestrý. V průběhu dne si musím najít čas na to zajít na jednotlivá výrobní střediska, zúčastnit se degustace, zvládnout administrativu, vyčlenit si čas na kontrolu dat a mít prostor na diskusi se svými kolegy ne jen o kvalitě a výrobním procesu, ale i o tom, co potřebují pro svoji práci. Na práci ve výrobě mě nejvíce baví to, že je to velice dynamický proces, kde je potřeba operativně reagovat na vstupní suroviny, řídit proces kvašen a neustále dolaďovat celý proces výroby. Každý den přináší něco nového a rozhodně nelze říci, že by v pivovaru byla nuda. Bohužel nemohu říci, že by mě při výrobě piva nejvíce bavila jeho degustace, protože v celém pivovaru platí mimo degustací přísný zákaz konzumace alkoholu.

Je degustace piva podobná degustaci vína?

Podobnost je jen v samotné podstatě degustace. U vína se chuťový profil přizpůsobuje ročníku a chuťová odlišnost je ročníkovou výsadou. V případě degustace piva se kontroluje shoda se senzorickým profilem. Na rozdíl od vína musí mít pivo meziročně stále stejný profil nezávislý na „ročníku“.

Co je na výrobě piva vlastně nejdůležitější? Receptura tajně předávána jen mezi vyvolenými, kvalitní suroviny nebo něco úplně jiného?

Určitě je to vedle kvalitních surovin, přesné dodržování výrobního postupu a v neposlední řadě poctivá práce všech, kteří se na výrobě piva podílí.

Říká se, že ženy mají více rozvinuté chuťové buňky, pracují u vás v pivovaru i ženy?

Podle mého názoru jsou v mnoha případech ženy na degustace citlivější než muži, což dokazuje i to, že mezi našimi nejlepšími degustátory je mnoho žen.

Jaká je pro vás nejlepší odměna po práci a máte vůbec ještě chuť na pivo?

Pro mě osobně je největší odměnou, když si můžu zajít s kamarády na vychlazeného Kozlíka a vidím spokojené zákazníky, kterým naše pivo chutná. To sem potom na naší práci opravdu pyšný.

V pivovarnictví pracujete již více než sedm let, jak se člověk dostane k vysněné pozici sládka Velkopopovického Kozla?

Moje cesta k tomu být sládkem pivovaru začala již na studiích. Výrobě piva a sladu se věnuji již od střední školy. V pivovaru jsem postupně nabíral zkušenosti na různých pozicích od Technologa výroby přes Manažera kvality, Manažera stáčení až po vysněnou pozici Sládka. A nesmím zapomenout na to nejdůležitější, bez čeho by se tato profese nedala dělat a to je láska k pivu.

Zdroj: Pražský deník | Autorka: Lucie Andrýsková

http://prazsky.denik.cz/podnikani/bez-lasky-k-pivu-by-to-neslo20110708.html

Krásné ceny naděloval třem výhercům Ústecký deník v restauraci a minipivovaru Na Rychtě.

Soutěžící se zúčastnili seriálu Deník s Jeho Výsostí u příležitosti 110. výročí návštěvy císaře Františka Josefa I. v Ústí a odpověděli na všechny čtyři otázky správně.

„Výhra mě samozřejmě potěšila,“ radoval se výherce sudu piva Vladislav Tampír. A nebyl to sud ledajaký, ale přímo Kaiser–bier, tedy to pivo, které se vyrábělo na počest císaře. „Nečekal jsem, že bude nějaká soutěž,“ divil se výherce, který dosud pracuje na hradě Střekov. „Já dění v Ústí sleduji, hlavně mě zajímalo otevírání muzea,“ dodal jinak vystudovaný učitel dějepisu.

Soutěží Deníku se pravidelně účastní i Josef Vašek, který v Ústí žije od roku 1963 a považuje se za místního patriota. „Nejvíce mne zajímá historie do roku 1945. Je škoda, že odsud zmizely všechny staré domy. Do té doby se tu postavilo nejvíce vil v zemi.“

Radovat z výhry se mohla i Jaroslava Hančová, již na penzi. „Člověk se v důchodu musí nějak bavit,“ shrnula. Všichni tři výherci jsou věrnými čtenáři Ústeckého deníku a ceny jim udělaly velkou radost.

Co dostali? Kromě sudu piva Kaiser–bier, kosmetiku a drogistické zboží z bývalých Schichtových závodů, dva kartony půllitrových plechovek Březňák, Klášterní tajemství a Starou mysliveckou, poukazy na útratu za 500 korun v Hospůdce U Lípy a od muzejníků hrníčky a publikace. Sledovat Deník se vyplatí!

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Ústecký deník | Autor: Janni Vorlíček

http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20110708_wv_soutez_vyhlaseni_vitezu.html

O pivovar ve Velkých Popovicích byl letos rekordní zájem ze strany turistů. Za půl roku se jich na prohlídkách vystřídalo 15 000. Návštěvnost pivovaru roste už šestým rokem za sebou, přičemž nejvýraznější je nárůst u ruských turistů, kterých za první pololetí přijelo přes 3 500, stejně jako za celý minulý rok.

Rostoucí návštěvnost pivovaru jde ruku v ruce se zvyšujícím se počtem turistů, kteří do České republiky každoročně zavítají. V prvním čtvrtletí 2011 přijelo do Česka o 7 % zahraničních turistů více než loni. Pivovar pravidelně vítá turisty z Německa, Anglie, Maďarska, severských zemí, nebo i exotických krajin, jako jsou např. Austrálie či Nový Zéland.

Více než polovinu zahraničních turistů tvoří Rusové. Za první pololetí letošního roku jich do Velkých Popovic dorazilo přes 3 500, tedy téměř stejný počet jako za celý minulý rok, a osm krát více než před pěti lety. „Kozel je v Rusku jedním z nejoblíbenějších zahraničních piv. Největší fandové se pak k nám jezdí dívat, jak se jejich oblíbené pivo vaří,“ vysvětluje Jaroslav Hacko, manažer Velkopopovického pivovaru.

Nejpočetnější skupinou návštěvníků zůstávají i přes rostoucí zájem cizinců s 60% podílem Češi. Jedná se především o Středočechy, ale i návštěvníky ze vzdálenějších koutů ČR. „Rapidní nárůst návštěvnosti si vysvětlujeme rostoucím zájmem o velkopopovické pivo doma i v zahraničí a taky oživením cestovního ruchu v ČR v prvním pololetí tohoto roku, ke kterému přispělo i vydařené počasí na jaře,“ objasňuje nárůst návštěvnosti Vladimír Vaněk, brand manager Velkopopovického Kozla.

Pro návštěvníky je v pivovaru připravena prohlídková trasa, na níž se mohou seznámit s historií a vývojem pivovaru, postupem vaření a výrobou piva. Na prohlídku dorazil poslední červnový den i jubilejní 15 000. návštěvník. Stal se jím pan Jaroslav Novák z Brandýsa nad Labem s manželkou. Podle svých slov pracuje 34letý otec dvojčat jako řidič kamionů, Kozla pil až 300 kilometrů za polárním kruhem ve finském Muoniu, a jako koníčka provozuje živnost tzv. hodinového manžela.

Lákadlem pro návštěvníky pivovaru je i návštěvnické centrum s Kozlím obchůdkem nabízejícím zásilky formou e-shopu, Kozlíkův konferenční prostor, venkovní areál pro zážitkové akce a Kozlovna, která zde byla otevřena minulý rok. Ta je jedním z mála míst, kde můžete celoročně ochutnat nefiltrovaného Kozla. V budoucnosti čeká návštěvnickou trasu řada oživení: „Ještě letos se návštěvníci mohou těšit na novinky na trase a zpřístupnění nových částí pivovaru. Největším lákadlem bude jistě ochutnávka nefiltrovaného a nepasterizovaného Kozla, který se bude čepovat přímo v ležáckých sklepích,“ dodává Eva Kršnáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice.

Návštěvnost Velkopopovického pivovaru

2006	2007	2008	2009	2010	2011 (odhad)
7 045	10 186	11 132	14 371	19 008	22 000

Zdroj: Tisková zpráva Velkopopovického Kozla | Ogilvy Public Relations

Pivo jest důležitou pochutinou i potravinou pro člověka tělesně pracujícího, s mírou užívané jest bez následků škodlivých… tak uvádí Ottův slovník naučný.

Další pramen říká, že pivo je staré slovanské slovo označující „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“. To druhé platí v našich končinách beze zbytku, ovšem zkuste před milovníkem piva říci, že je to nápoj nejobyčejnější.

Jaká je historie plzeňského pivovarnictví?

V říjnu 1842 nastal převratný okamžik světového pivovarnictví. Tehdy byla v Plzni uvařena první várka spodně kvašeného piva Pilsner Urquell, které svou výjimečností inspirovalo pozdější vznik celé kategorie piv plzeňského typu.

Pivo se začalo v Plzni vařit hned po založení města v roce 1295, kdy Václav II. udělil plzeňským občanům právo várečné. Než se zrodil Pilsner Urquell, často se uvařilo pivo nevalné kvality. Traduje se, že v roce 1838 obyvatelé Plzně dokonce vylili spoustu sudů piva do městské stoky. To přimělo měšťany – právovárečníky k tomu, aby se sdružili s cílem zajistit stálejší kvalitu vyráběného piva. Najali si mladého stavitele Martina Stelzera, aby pro ně postavil nejlepší pivovar na světě. Stelzer posbíral zkušenosti za hranicemi a do Plzně se vrátil s plány na moderní pivovar. Na cestách objevil sládka Josefa Grolla, který v říjnu 1842 zkombinoval bavorský způsob spodního kvašení s místními ingrediencemi a vytvořil unikátní první zlaté pivo na světě – Pilsner Urquell. V řeči piva Urquell znamená „originál“. O výjimečnosti tohoto „plzeňského originálu“ se zprávy začaly šířit velmi rychle a brzy nato se pivo začalo vozit i do Prahy. A to byl tehdy velmi vzdálený trh. Pivovar dokonce dvakrát navštívil císař František Josef I., který si povšiml nenapodobitelnosti „rázovité a lahodné chuti plzeňského piva.“ Brzy se už prodávalo nejen doma, ale i v zahraničí. Díky své vytříbené chuti a kvalitě se Pilsner Urquell stal známým po celém světě. Jak si vede v současné době, prozrazuje dlouholetý pivovarnický sládek Václav Berka. „Když se podíváme dnes kolem světa, tak jestli se loni vypilo něco kolem 1,8 mld hektolirů, tak pivo, které nese nápis Pils, Pilsner, Pilsener, to je pivo, kterého se vypilo více než dvě třetiny, to znamená více než jedna miliarda hektolitrů piva, to je kategorie, která vznikla v roce 1842 tady, když se to pivo narodilo.“

Plzeňský pivovar si v průběhu historie nechal také zaregistrovat několik ochranných známek. U Obchodní a živnostenské komory v Plzni byly zapsány například názvy jako Plzeňské pivo, Plzeňský pramen, Měšťanské plzeňské a samozřejmě ten nejslavnější, od roku 1898 Prazdroj – Urquell.

Detailní receptura plzeňského ležáku zůstává utajena, přísně chráněna a přechází ze sládka na sládka. Ti dodržují tradiční postup a pečlivý výběr prvotřídních přírodních surovin. Pivo Pilsner Urquell se vaří podle pradávných zásad o čistotě piva z měkké plzeňské vody, z unikátní odrůdy chmele, dále speciálního sladu, dávajícímu plzeňskému pivu světově proslulou zlatou barvu, a originálního kmene kvasnic používaného od roku 1842. Díky tomu má Pilsner Urquell charakteristické vlastnosti po staletí stejné. Je tomu opravdu tak?

„My sice pořád používáme tři základní suroviny, které jsou potřebné pro výrobu piva, je to slad, chmel a voda, to se nezměnilo. Používáme stejné recetury, to znamená kolik těch surovin smícháme dohromady, a používáme i stejné postupy, které si pamatujeme nebo které máme dochovány od našich děděčků, předchozích sládků už od roku 1842. Ale co se změnilo? Změnila se technika, na které to děláme, to znamená, my jsme schopni v současné době mnohem lépe řídit celý proces a tam, kde jsme dřív měřili objem nádoby dřevěným klackem, tak dnes máme on-line měřidla. Celý proces je daleko lépe pod kontrolou a my můžeme zcela s naprostou jistotou říci, že jedna várka dnes je stejná jako várka za týden a stejná bude za měsíc. Když se třeba změní ročník surovin, vinaři jsou na tom trochu jinak, oni když se změní ročník, tak řeknou, je to nové víno, ale my pivovarníci se snažíme, aby pivo bylo pořád stejné. Takže kvalita se změnila především proto, že děláme to samé podle starých receptur, podle starých předpisů s využitím nejlepších surovin, ale na nejmodernějším zařízení,“ upřesňuje Václav Berka.

Jak moc se dodržovaly staré osvědčené receptury v době reálného socialismu, zjištovat nebudeme. Ten, kdo ho zažil, si jistě pamatuje, jak při nákupu piva obracel každou lahev a díval se, zda v nich něco plave nebo ne. Pravdou je, že se dříve pivo téměř nepasterizovalo a že problémy s kalností oblíbeného moku měla především nízkostupňová piva. Po válce v roce 1946 došlo ke znárodnění a sjednocení pivovarů pod hlavičkou národního podniku Plzeňské pivovary. Ten byl v 60. letech přeměněn na Západočeské pivovary se sídlem v Plzni a na export orientovaný národní podnik Plzeňský Prazdroj. Po revoluci a privatizaci v roce 1992 vznikla akciová společnost Plzeňské pivovary, která se o dva roky později přejmenovala na Plzeňský Prazdroj. Za dalších pět let se stala součástí nadnárodní pivovarnické společnosti SAB Miller.

„Skupina SAB Jihoafrické pivovary hledala právě značku, s kterou by mohla působit po celém světě, a pivo Pilsner Urquell se tak stalo vlajkovou lodí celé společnosti, takže se stalo jednou z těch značek, které jsou považovány za největší cennost společnosti a to si myslím, že je hodně důležité,“ říká Václav Berka.

V roce 2002 došlo ke spojení Prazdroje s pivovarem Radegast a také Velkými Popovicemi. Společnost tak nabízí několik značek piv různé stupňovitosti. Kromě Pilsner Urquell, také Gambrinus, Radegast, Kozel, nealkoholický Birell nebo speciál Master. Své výrobky společnost vyváží do více než 50 zemí světa.

Pivovar kromě bohaté škály piv může nabídnout i kulturní památky. V roce 2008 totiž byly na seznamu kulturních památek České republiky zařazeny i dvě stavby v areálu plzeňského pivovaru – Jubilejní brána a Vodárenská věž.

Zdroj: Plzeňský deník

http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/pivo-se-v-plzni-varilo-hned-po-zalozeni-mesta.html

Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. od prvního července mění název společnosti na DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice, a. s.. Se změnou názvu dochází také k formální úpravě podpisových práv, kdy nově budou rozhodnutí podepisována dvěma členy představenstva. Změna se dotkne také merkantilií pivovaru (nové etikety, pivní korunky). Poslední měšťanský pivovar v Česku skončil v loňském roce ve ztrátě 916 tisíc korun, která byla ovlivněna hlavně investičními náklady v celkovém objemu 19,9 mil. Kč. Celkový roční obrat činil více jak 106 milionů korun. S ročním výstavem 66 590 hektolitrů, který představuje meziroční pokles 5,3 % ve srovnání s celorepublikovým poklesem o 8,6 %, se výsledek výstavu pivovaru pohybuje nad celorepublikovým průměrem.

„Věříme, že název nepasterovaného piva Dudák, povýšený do názvu pivovaru, otevírá zcela novou etapu našeho podnikání a napomůže k posílení celé značky,“ říká ředitel pivovaru Jaroslav Tůma a dodává: „Realitou současného trhu je na jedné straně boj o zákazníka, na druhé straně bojujeme s levnými dovozovými pivy, proto je třeba hledat stále nové cesty, jak zaujmout konzumenta a posilovat zejména kvalitu a značku. Kvalita piva je pro nás prvořadá, proto také neustupujeme tlaku některých obchodních řetězců, které tlačí zejména na cenu. Abychom zachovali stávající kvalitu, produkci z výhradně českých surovin, byli jsme nuceni takovou neefektivní spolupráci ukončit. V loňském roce jsme ustoupili od spolupráce s Kauflandem právě z těchto důvodů.“

DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice prochází neustálými změnami. V loňském roce byly realizovány investice v celkovém objemu 19,9 milionů korun. Největší položku z těchto investic tvořila nová stáčírna, jež si vyžádala celkové investiční náklady v objemu 17,5 mil. Kč. V letošním roce investice budou pokračovat. Jsou plánovány v rozsahu 10,4 milionů Kč, a to zejména do strojního a technologického vybavení. V oblasti sortimentu uvádí pivovar s novou pitnou sezonou nefiltrované pivo SKLEPÁK v 1,5litrové plastové lahvi. „Uvedením nového piva v plastovém obalu posloucháme naše zákazníky a trh. Reagujeme tím na vzniklou poptávku,“ komentuje novinku obchodní ředitel pivovaru Marek Pohanka. Sklepák je nefiltrovaný světlý ležák uvařený z ječného sladu a žateckého chmele. Vyniká příjemnou jemně doznívající hořkostí, plnou chutí a řízem. Je stáčen do spotřebitelských obalů přímo z ležáckého tanku, kde dozrává celých 60 dní. Obsahuje kulturní kmen pivovarských kvasinek spodního kvašení. „Sklepáka ocení především znalci piva pro jeho čistou chuť a vůni s nádechem pivařských kvasinek. Je určen pro vodáky, milovníky táborových ohňů nebo pro příznivce grilování a zahraních party,“ upřesňuje Marek Pohanka.

Více o DUDÁK - Měšťanském pivovaru Strakonice:

DUDÁK - Měšťanský pivovar Strakonice je posledním pivovarem v České republice, který je vlastněn městem. V současné době má status akciové společnosti. Strakonické pivo je vařeno tradičním způsobem a je nepasterované. Výrobky společnosti jsou již tradičně oceňovány různými cenami v mezinárodních soutěžích. Strakonické pivo je známo pod značkou Dudák od třicátých let minulého století. Průměrná roční výtoč v hektolitrech se pohybuje okolo 67tis.. Pivovar zaměstnává 58 pracovníků a v jednotlivých etapách naplňuje investiční plány. V roce 2010 uvedl do provozu novou linku na stáčení lahvového piva. Investice přesáhla 17 mil. korun. V letošním roce plánuje technologické a výrobní investice v celkové výši 10,4 mil. korun.

Zdroj: Tisková zpráva Dudák - Měšťanského pivovaru Strakonice | Pentacle Consulting

Ve varně pivovaru Plzeňského Prazdroje proběhla revize vnější strany dna měděných rmutovacích pánví a zároveň i hořáků, které přímým plamenem dna ohřívají. Přímý ohřev a používání řetězů z vyžíhané mědi, které v těchto pánvích míchají směs sladu a vody (rmut), otírají se o vypouklé měděné dno pánve a brání tak vzniku nápeků, jsou unikátní technické prvky, které jsou dodnes zachovány jako součást původní neměnné technologie. I díky nim je ležák Pilsner Urquell stále jedinečným standardem pro celou kategorii piv plzeňského typu.

Plzeňský ležák získal již v 19. století věhlas ve světě díky své jedinečné chuti a zlatavé barvě, která nebyla do té doby u piv známa. K výjimečnému výsledku vede unikátní proces výroby, od roku 1842 důsledně dodržovaný plzeňskými sládky. První zvláštnost spočívá v tzv. plzeňském sladu z vlastní sladovny, který se připravuje z přesně definovaných druhů českého ječmene, další unikáty jsou na varně – trojitý rmut a přímý ohřev rmutovací pánve s měděným, ručně vyrobeným řetězem, který míchá sladinu.

„Většina pivovarů používá elektrický nebo parní ohřev, my ale při vaření piva Pilsner Urquell pracujeme s ohřevem přímým ohněm, který pomáhá rozvinutí zlaté barvy, dává pivu vůni sladových zrn a vyváženou karamelovou chuť. Tento energeticky náročnější způsob ohřevu je spojen s pivem Pilsner Urquell již od roku 1842 a my jej dodržujeme dodnes,“ říká starší obchodní sládek Václav Berka.

Na plzeňské varně Pilsner Urquell je šest rmutovacích pánví, každá se dvěma plynovými hořáky, které ročně spotřebují přes 1 milion m3 zemního plynu. Pravidelnou údržbu provedla v minulých dnech certifikovaná firma Stromgas a celá revize všech 12 hořáků zabrala jejím zkušeným technikům 8 pracovních hodin.

Až do roku 1960 používal Plzeňský Prazdroj pro přímý ohřev rmutovacích pánví jen uhlí, až potom se začal postupně zavádět plyn.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje: | Autor: Vladimír Jurina

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/993%22%3ERevize

Nedávná soutěž Pivo České republiky v Českých Budějovicích opětovně potvrdila kvalitu piv z brodského Měšťanského pivovaru.

Rebel černý, tmavý ležák, tam získal druhé místo, a neztratila se ani novinka brodského pivovaru, Rebel nealko, která skončila pátá.

„Uspět na trhu s nealkoholickým pivem není vůbec jednoduché. Přesto můžeme konstatovat, že si naše nealkoholické pivo své odběratele velmi rychle našlo,“ konstatoval vedoucí prodeje Milan Janírek a dodal, že v prvním pololetí prodal pivovar přes sto tisíc půllitrů nealkoholického piva.

„Rebel nealko jsme začali vařit na podzim 2010. Mnozí nás varovali a říkali, že to je riskantní krok, a doporučovali uvést tento druh piva na trh až před letní sezonou. Nyní se ale ukazuje, že to chyba nebyla. V průběhu podzimu jsme doladili jeho chuť, precizovali výrobní postup a pivovar se teď může chlubit dalším špičkovým pivem,“ řekl Janírek.

Rebel nealko, stejně jako další brodská piva, získal také značku Vysočina regionální produkt. „Není to náhoda. I vzhledem k tomu, že z velké části využíváme k výrobě piva produkty z Vysočiny. Zejména pak sladovnický ječmen, který zpracováváme ve vlastní sladovně,“ zamyslel se Janírek.

Nosným výrobkem pivovaru zůstává i nadále Rebel Originál, světlý ležák. Sekundují mu Haškův Rebel C. K. a Czech Rebel Beer. Do rodiny brodských piv patří také značka Votrok, která má své tradiční konzumenty na Královéhradecku, a nově i Santiniho hvězda, kterou brodští pivovarníci vaří pro město Žďár nad Sázavou. „Je to zajímavé, ale jsou regiony, které preferují různé druhy našich piv. Na Chrudimsku a Žďársku jde na odbyt zejména Czech Rebel Beer, na Čáslavsku a Kutnohorsku to je zase Haškův Rebel C. K.,“ poznamenal Janírek.

Výstav piva postupně narůstá. Rostl i v době, kdy celorepubliková čísla padala dolů. „V roce 2010, kdy pivovary hlásily propad v rozmezí šesti, deseti i více procent, vzrostl náš prodej na sto jedno procento roku 2009. A letos jsme na tom ještě lépe. Koncem června překročíme hranici 105 procent roku 2010. V tuzemsku jsme prodali za první polovinu tohoto roku více než 38 350 hektolitrů piva,“ řekl Janírek a poznamenal, že sudové pivo se prodává na více než čtyřech stovkách výčepních míst a pivo v lahvích na pěti stech prodejních místech.

Příznivá čísla zaznamenal brodský pivovar i v exportu. „Koncem června je exportní prodej na 157 procentech stejného období roku 2010,“ vypočítal Janírek a dodal, že brodské pivo se vyváží také do zámoří. „V USA máme distribuční místa ve východní i v západní části. Velmi zajímavě se rozvíjí i obchod v Rusku,“ uvedl Janírek a dodal, že dalšími zeměmi, kam brodský pivovar své pivo exportuje, jsou Slovensko, Dánsko či Finsko.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník | Autor: Jaromír Kulhánek

http://havlickobrodsky.denik.cz/podnikani/20110630nealko.html

Své vlastní pivo si nechala uvařit radnice ve Žďáru nad Sázavou. Dostalo název Santiniho hvězda podle slavného architekta a tvůrce kostela na Zelené hoře Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Jde o dvanáctistupňový ležák, který pro město uvařil havlíčkobrodský pivovar Rebel v počtu osmi set lahví.

Zdroj: Právo

http://pravo.novinky.cz/p152m10e.php

Tradiční cyklus open-air koncertů Léto v Prazdroji tento čtvrtek 30. června zahajuje svůj devátý ročník. Během prázdnin se na nádvoří plzeňského pivovaru každý čtvrtek rozezní profesionální hudební skupiny, ale i nadějné kapely ze soutěže Prazdroj talentů - letošní novinky. V duelech se soutěžící utkají o přízeň fanoušků, kteří mohou hlasovat prostřednictvím kuponů přímo na koncertě či formou SMS v týdnu poté. O absolutním vítězi soutěže rozhodnou fanoušci na Pilsner Festu 26. a 27. srpna. Návštěvníky Léta v Prazdroji i vystupující na koncertech osvěží čepovaný Pilsner Urquell a Gambrinus.

Léto v Prazdroji, které každoročně navštěvuje přibližně 13 tisíc lidí, letos láká na bohatý hudební program profesionálů, navíc okořeněný talentovanými amatéry. Z více než 50 kapel, které se do soutěže Prazdroj talentů v kategorii ‚hudební skupina‘ přihlásily, odborná porota v čele s Danem Bártou a Pavlem Andělem vybrala dvanáct semifinalistů. Ti jsou nyní jen v rukou fanoušků. O jejich hlasy se každý čtvrtek utkají dvě kapely a vítězově z těchto šesti duelů vystoupí na Pilsner Festu ve dnech 26. a 27. srpna. Hlasující nakonec rozhodnou i o absolutním vítězi soutěže a částečně také o programu letošního Pilsner Festu, kterým letní sezona vyvrcholí.

Hlavními taháky letošního Léta v Prazdroji budou ostřílené české kapely. První večer čtvrtečních koncertů bude patřit rockové kapele Clou. Večer 7. července pódium ovládnou pražští Basta Fidel, kteří svou hudbu staví na podnětech z dancehall, reggae či balkánu, navíc s nádechem šansonu v projevu výrazné zpěvačky Marquet. 14. července se fanoušci mohou těšit na vystoupení pětinásobné držitelky ceny Anděl Anny K. & Band. Úspěšné cover verze ve vlastních aranžích si na 21. července pro své fanoušky připraví místní kapela X-Cover a poslední červencový čtvrtek strhne pozornost přítomných legendární rocková kapela Blue Effect v čele s Radimem Hladíkem. Večery doprovázené duely soutěžících skupin uzavřou 4. srpna vyhlášení punkoví harcovníci Znouzectnost.

Čtvrtek 11. srpna rozpohybují návštěvníky Extra Band, následovaní zábavnou punkovou skupinou Siláž. O týden později fanoušky dostanou spolu s kapelou Selfish Son místní Pilsen Queen Tribute Band, zkušení hudebníci, kteří s jistou invencí vzdávají hold legendární skupině Queen. Ve čtvrtek 25. srpna na prkna vstoupí paralyzující skupina Sarin a showmani Replay, hrající klasické pecky v novém nastudování.

„Sérií koncertů, která koncem srpna vyvrcholí Pilsner Festem, chce Plzeňský Prazdroj svým příznivcům a milovníkům hudby nabídnout malou pozornost v podobě těchto kulturních událostí,“ uvedl Jitka Froydová z Plzeňského Prazdroje.

Tradiční cyklus koncertů Léto v Prazdroji se koná na nádvoří plzeňského pivovaru. Letošní ročník vypukne již 30. 6. a koncerty se budou konat každý čtvrtek až do 25. 8., a to za každého počasí. Vstup je zdarma a začátek každého koncertu je v 19.00 hodin. Léto v Prazdroji vyvrcholí 26. a 27. srpna Pilsner Festem 2011, jedním z největších festivalů oslavujících skvělou hudbu a výtečné pivo.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/991%22%3EL%C3%A9to

Kolekce horských velikánů pod víčky lahví s Holbou Vás přivede k lákavé výhře, aniž byste je museli slézt. Stačí vsadit na oblíbené ryzí pivo z hor a stylový FORD Kuga Vás doveze na nejkrásnější místa Jeseníků nebo jednoduše kam budete chtít.

Dát si Holbu se nyní skutečně vyplatí. Kromě své jedinečné chuti totiž nabízí možnost otestovat vaše štěstí v soutěži s hlavní výhrou Ford Kuga. Soutěž probíhá od června do 20. srpna a přináší spoustu lákavých výher.

10 nejznámějších vrcholů Jeseníků Vás dovede k hlavní metě. Kromě Fordu Kuga je ve hře 10 luxusních wellnes pobytů v Relax centru Kolštejn a 300 špičkových spacáků Loap Cheyne.

Vychutnejte si léto s Holbou, hrajte a vyhrajte!

Pravidla soutěže jsou umístěna na portálu Holba v sekci soutěž nebo na www.holbasoutez.cz

Zdroj: Tisková zpráva Holby Hanušovice

http://www.holba.cz/aktualita/vychutnejte-si-leto-s-holbou-vrcholova-soutez-o-ryzi-ceny/162

Pivovar Klášter dnes spustil provoz šesti nových nerezových přetlačných tanků, které budou sloužit jako zásobníky již hotového piva pro následné stáčení do sudů a lahví. Tato investice pivovaru zajístí zvýšení kvality nepasterizovaného piva.

Slavnostního otevření provozu se zhostil Zdeněk Prokůpek, sládek Pivovaru Klášter, a Zdeněk Radil, generální ředitel pivovarnické skupiny K Brewery, kteří společně přestřihli slavnostní pásku. Na akci byli přítomni také Jiří Faměra a Jan Janoušek, vrchní sládek a hlavní technolog skupiny K Brewery, do níž Pivovar Klášter patří.

Nové přetlačné tanky, každý o objemu 200 hl, nahradily dosluhující staré, původně ležácké tanky. Pivo Klášter se dodnes vyrábí tradiční technologií – na otevřených spilkách, kde pivo kvasí, a v ležáckém sklepě, kde pivo dlouhou dobu zraje. To vše se odehrává v takřka ideálním prostředí hlubokých sklepů, vytesaných do skály pod pivovarem. „Naše pivo nepasterizujeme, aby si uchovalo co nejvíce zdraví prospěšných látek. O to více je třeba ohlídat veškerou manipulaci s ním poté, co nám dozraje v ležáckém sklepě. Touto investicí jsme zlepšili hygienické podmínky v provoze, a zaručili tak udržení jeho nejvyšší kvality a mikrobiologické stability. To je pro výrobu nepasterizovaného piva obzvláště důležité,“ řekl sládek Zdeněk Prokůpek.

Přetlačné nerezové tanky jsou lépe izolované a umožňují automatickou sanitaci, plnění i vyprazdňování. Součástí investice byla také automatizace mycí stanice na tanky, potrubí, apod. Generálním dodavatelem technologie byla firma GEA Process Engineering, samotné tanky pak dodala česká firma NEREZ Blučina. Celková hodnota investice činí 7,6 mil. Kč.

Součástí investiční akce byly také technické úpravy umožňující standardizaci technologie výroby kvasnicového piva. Jeho obliba strmě roste a pivovar tak bude moci flexibilně vykrývat jeho objednávky.

Za poslední rok Pivovar Klášter do výroby investoval 13,3 mil. Kč. V nedávné době došlo např. k modernizaci filtrační linky, investovalo se i do nové linky na stáčení do sudů, kde jsou přísně sledovány všechny kroky tak, aby se při plnění zachovala absolutní sterilita. Z hlediska kontroly a řízení kvality proběhly v loňském roce významné investice do modernizace přístrojového vybavení laboratoře pivovaru. Například byl pořízen nový analyzátor piva, spektrofotometr a zákaloměr. Nejbližší budoucí investiční akcí bude rekonstrukce čističky odpadních vod v hodnotě 5 mil. Kč.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery Trade

Neuveriteľné! Až 14 druhov piva varia tretí mesiac v reštauračnom pivovare v Prievaloch na Záhorí! Čapujú svetlé, polotmavé a tmavé. Na štvrtej pípe striedajú špeciálne pivá: pšenično–kvasinkové, višňové, zázvorové, čučoriedkové, medové, aj horký pomaranč. Nájdete tu aj pivo s chuťou canabisu.

V takmer 400-ročnej budove Šandorfského šenku v Prievaloch si manželia Dana a Milan Bílikovci pivo varia sami. Neboli spokojní s kvalitou piva, ktoré bežne dostať, tak sa rozhodli všetko zmeniť. „Rozbehnúť pivovar nám pomohol svetoznámy český sládek Josef Krýsl,“ opisuje začiatky Milan Bílek.

Manželia sa rozhodli experimentovať a okrem klasických variť pivo s chuťami ovocia, medu, kávy, mojita, ale aj canabisu. Mesačne vyrobia 5-tisíc litrov a do fliaš ho plnia ručne.

Nápoj dávnych čias

Pivo canabis vyrábajú podľa starej receptúry. Je nasle- dovníkom bylinných pív varených v dávnych časoch. Pripomína staré keltské pivo.

Bez halucinogénov

„Jedinečná chuť vzniká kombinovaním konopy s niekoľkými druhmi bylín. Tie sa sušené lúhujú v liehu,“ opisuje výrobu netradičného piva Bílek. „Halucinogénnu látku THC, ktorú konopa obsahuje, však v našom pive nehľadajte,“ s úsmevom dodá Bílek. Podľa neho je konopa, ktorú pridávajú do piva, už zbavená halucinogénu.

Zdroj: Pluska.sk | Autor a foto: Jozef Vojčiniak

http://www.pluska.sk/zaujimavosti/na-zahori-vam-nacapuju-aj-canabis.html

Tradiční Klášterské pivobraní letos oslavilo už 18. ročník. Obsluhy za pípami se měly v jednotlivých stáncích celý den co ohánět. Žíznivcům chutnal Klášter premium, ležák, i kvasnicové pivo, na které se dokonce stála fronta.

Náročné soutěže

Program zpestřily soutěže, zaměřené jak jinak, na pivní fandy. Nejednalo se ale o žádné pití tupláku na čas. Na Klášteře byli rafinovanější. První ze soutěží lákala na pořádné šišky pivního štrúdlu, které se ale musely sníst co nejdříve. Sladké soutěže se nebály ani ženy. Sníst celý válek ale nebyla legrace. Vítěz to zvládl za necelých deset minut. Chcete natrénovat na příští rok? Upečte si štrúdl podle receptu na této straně!

Druhá soutěž už byla náročnější, přihlásit se mohl jen ten, kdo se celoročně řídil heslem, že : Pivo dělá hezká těla! Měřily se totiž těžce vydřené pivní mozoly – tedy obvod břicha.

Pohodové kapely

Odpoledne a podvečer zpříjemňovaly návštěvníkům pivobraní stánky s lahodným občerstvením a také kapely, jejichž muzika nenechávala prostor pod pódiem dlouho prázdný. Velký ohlas zaznamenaly kapely KTP a také vystoupení Pavla Bobka s Fešáky. Večer to pak na parketu přímo vřelo, protože pódium patřilo postupně Lubošovi Odhánělovi a kapelám Arakain, nebo Seven.

Recept na pivní štrúdl

Suroviny: 30 dkg hladké mouky, 125 g ztuženého pokrmového tuku, 16 lžic piva, jablka, strouhanka, rozinky, skořice, cukr, máslo.

Postup: Z mouky, piva a tuku vypracujeme na vále vláčné těsto. Když se lepí, přidáme ještě trochu mouky. Vytvoříme bochánek, podsypeme moukou a na 30 min. přikryjeme horkým kastrolem. Potom těsto rozpůlíme, podsypeme polohrubou moukou a vyválíme na tenkou placku. Poklademe oloupanými a na tenké plátky nakrájenými jablky, posypeme mletou skořicí, rozinkami, strouhankou a hodně pocukrujeme. Potom těsto srolujeme, dáme na plech s pečícím papírem a potřeme máslem. Pečeme v troubě při 180°C do růžova.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Boleslavský deník | Autorka: Helena Fričová

http://boleslavsky.denik.cz/zpravy_region/klasterske-pivobrani-souteze-odhalily-pivni-sporto.html

Patnácté Mistrovství světa v koulení dubových pivních sudů se uskuteční v sobotu 25. června v areálu Rodinného pivovaru Chodovar v Chodové Plané. V městysu se zároveň budou konat Chodské slavnosti. Závodit se bude na tradiční trati v běhu na 600 metrů s dřevěným pivním sudem.

Slavnosti mají také další doprovodný program. Akce bude slavnostně zahájena v 11 hodin na pódiu za radnicí na náměstí v Chodové Plané. Samotný závod v koulení sudů začne v jednu hodinu odpoledne závodem osobností s obřími ležáckými sudy.

V 15 hodin vypukne Chodovar In–line 2011, což je divácká soutěž na kolečkových bruslích. Zájemci se do závodu mohou přihlásit během dne přímo na místě. Součástí programu bude také několik hudebních vystoupení. V 16 hodin to bude defilé Posádkové hudby Praha, v 18 hodin zahraje dechová hudba Chodovarka a od 20 hodin bude hrát skupina Roulette Music.

Finálový závod Mistrovství světa v koulení sudů je naplánován na 17 hodin.Vjedenáct hodin večer pak vypukne ohňostroj, a to na náměstí pod kostelem. Součástí sobotního programu je cykloturistický závod z Březové u Sokolova do Chodové Plané. Jeho start je v 9 hodin v Březové, doprava zpět je zajištěna. V centru Chodové Plané budou stánky dobových řemesel, v nabídce bude možnost nákupu i ochutnání chodských koláčů.

Pivovar umožní prohlídku pivovarských sklepů spojenou s ochutnávkou ve skalním sklepě. Prohlídky se uskuteční od 11 do 13 hodin. V soutěžním závodu mistrovství světa budou startovat družstva z České republiky, Německa, Velké Británie, Ruska, Kanady, Jihoafrické republiky, Austrálie, Itálie, Ukrajiny, Litvy a dalších zemí.

Zdroj: Tachovský deník

http://tachovsky.denik.cz/kratce_region/893296.html

Další úspěšný ročník mají za sebou tradiční pivní slavnosti ve vratislavickém pivovaru Konrád. Ten se uskutečnil v sobotu 25. června přímo v areálu pivovaru.

Předpověď počasí sice nebyla úplně příznivá, ještě dopoledne naposledy sprchlo, pak už ale příznivce zlatavého moku a dobré muziky přivítalo v připraveném areálu sluníčko a teplé počasí. „Do poslední chvíle jsme měli obavu, jak to bude s počasím. No a vidíte, nakonec tu svítí dokonce slunce," divil se jeden z návštěvníků.

Pestrý program odstartoval už jednu hodinu po obědě, první na pódiu se představila country skupina Sešlost. Její vystoupení bylo rozděleno na tři části, o přestávkách probíhaly tradiční soutěže o největší pivní pupek a hod sudem do dálky. Soutěžící v obou disciplínách předvedli obdivuhodné výkony a to jak pánové, tak i jejich drahé polovičky! Nenudili se ani ti nejmenší, pro něž byl připraven v areálu skákací hrad a další pouťové atrakce.

Pivovar přichystal speciálně pro tuto příležitost kromě všech klasických druhů piv také speciální 16°Svatopavelské pivo, které se těšilo velké oblibě. „Dobré pivo, kvalitní muzika, co víc si přát. Líbí se nám tady," dodal Petr Šari, který na slavnosti přijel z Jablonce.

Rockový nářez poté odstartovala revivalová skupina Kabátů Semeno, která vybičovala první odvážlivce před podiem k tanečním kreacím. Hřeb večera přišel po sedmé hodině, kdy na podiu vystoupil Kamil Střihavka se svou skupinou Leaders. Před pivovarem se tak rozléhaly jeho nové šlágry, jeden z nejlepších domácích zpěváků neopomněl ale ani na staré osvědčené pecky jako např. Když se snáší déšť, Země vzdálená či Kovboj z Teplic. Po skončení jeho vystoupení se skupina ochotně podepisovala a fotila s fanoušky a příznivci. Mezitím už na scéně bavila publikum pražská revivalová skupina Strahov, která uzavírala přichystaný program až po půlnoci.

Zdroj: Naše Jablonecko | Autor: Jan Bendl

http://www.nasejablonecko.cz/jablonecko-aktualne/pocasi-pivnim-slavnostem-konrada-nakonec-pralo/?aktualitaId=8232

Prívržencom slávneho martinského piva svitá na lepšie časy. Na pôde metropoly Turca sa opäť formuje výroba tohto zlatistého moku. Victoria, ako sa pivo volá, chce nadviazať na dávnu tradíciu Turčianskeho piva. O jeho výrobe, chuti a osobitostiach hovoríme so sládkom minipivovaru a konateľom hotela Victoria v Martine Ondrejom Čurajom.

Čo bolo hlavným dôvodom, prečo ste sa rozhodli začať vyrábať pivo?

Myšlienka vyrábať domáce pivo vznikla už dávnejšie. Keďže som vyštudoval chemicko-technologickú fakultu, mám k týmto veciam blízko. Sledujem však vývoj s pivami a zisťujem, že všetky pivá majú veľmi podobnú chuť. Vieme, že regionálna sieť pivovarov zanikla a týkalo sa to aj miestneho piva, ktoré bolo veľmi populárne.

Ale Martiner neskončil. Kúpila ho spoločnosť Heineken a naďalej ho vyrába v Hurbanove.

Áno, ale pri jeho výrobe sa nepoužíva martinská voda a originalitou piva je práve miestna voda. Pri víne je základom tzv. teruar – teda že hrozno musí pochádzať z určitej oblasti, a to víno je potom nenapodobniteľné. Podobné je to aj s pivom. Také pivo, ako uvaríme tu v Martine, neuvaria o 200 kilometrov ďalej práve kvôli vode.

Martiner má bohatú tradíciu. Chceli by ste na ňu nadviazať?

Skromne sa považujeme za pokračovateľov tradície turčianskeho pivovarníctva, aj keď v menšom rozsahu. V hoteli máme nový pivovarnícky salón, kde máme vyvesené dobové fotografie starého pivovaru, jeho zakladateľa Jozefa Capka Znievskeho z Kláštora pod Znievom. Takže fajnšmekri si prídu na svoje aj po historickej stránke.

Ako dlho sa už vareniu piva venujete?

Už niekoľko rokov, intenzívne. Mal som domáci minipivovar, na ktorom som si otestoval receptúry, technológiu i kvalitu turčianskej vody. Zistil som, že to pivo je veľmi pitné, chutné a pozitívne ohlasy mám aj od ľudí, ktorým som ho dával na ochutnávku. Dokonca sme uspeli aj v celoslovenskej súťaži minipivovarov v auguste minulého roku, na ktorej sme získali v rámci slovenských výrobcov striebornú pivnú korunku. To ma utvrdilo v tom, že tá cesta je správna.

Tak nám predstavte vaše pivo. O aké receptúry sa opierate?

Naše pivo sa volá Victoria. Najtradičnejšie je Victoria Pils, pivo plzenského typu. Pôvod má v Plzni, zaujímavosťou však je, že prvýkrát ho navaril v 19. storočí bavorský sládek. Špecifické je tým, že dovtedy sa varili pivá vrchným kvasením a tu sa prvýkrát použilo spodné kvasenie. Všetky pivá, ktoré robíme, sú varené tradičnou technológiou a výhradne zo základných surovín, bez akýchkoľvek prísad a tým sa odlišujeme od priemyselných pivovarov. Naše pivá sú nefiltrované, nepasterizované, to znamená, že nesú v sebe všetky extraktívne látky, ako sacharidy, bielkoviny, polyfenoly, živice, silice, antioxidanty, ale všetko na prírodnej báze.

Aké sú základné suroviny, z ktorých sa pivo vyrába?

Sú to obilné slady, chmeľ, ktorý berieme z Čiech, voda a ušľachtilé kmene kvasiniek. Používame rôzne druhy sladov, ktoré sa líšia rôznou farbou, vôňou a obsahom. Podľa toho sa potom rozlišujú aj druhy pív.

Už ste spomenuli, že voda zohráva nezameniteľnú úlohu pri výrobe piva. Skúsme teda povedať, čím je turčianska voda výnimočná?

Viac ako 90 percent obsahu piva tvorí voda, takže voda je dosť dôležitá. Turčianska voda má veľmi dobrú štruktúru aniónov a katiónov, je mikrobiologicky a chemicky čistá, bez chlórovania, bez cudzích chutí a vôni. A to všetko sa v pive priaznivo prejaví.

Poďme k samotnej výrobe piva. Ako dlho trvá?

Stáva sa mi, že varím pivo a ľudia sa pýtajú, či môžu večer okoštovať. Tak im odpoviem, že môžu, ale večer až o mesiac. Varný proces trvá desať hodín. Vstupujú tu základné suroviny – voda a slad, čim získame „sladinu“ a v závere pridáme chmeľ. Potom sa „mladina“ požadovanej stupňovitosti ešte bez obsahu alkoholu presúva do „tankov“, kde sa prudko schladí na zákvasnú teplotu. Pridajú sa kvasinky a naštartuje sa proces hlavného kvasenia. Samotná výroba piva trvá asi mesiac – varenie 10 hodín, týždeň hlavného kvasenia, týždeň dokvasovania, dva týždne až štyri týždne ležania. Takto to vyzerá veľmi jednoducho, ale v skutočnosti je to veľmi zložitý a náročný biochemický proces s veľmi presnými pravidlami.

Vyrábate aj nejaké špeciality?

Pravidelne vyrábame 12 stupňové Victoria Pils a trinásťstupňové Victoria tmavé. Špecialitou je 15-stupňový tmavý Doppelbock. Nedávno sme spustili na výčap aj pšeničné pivo Weizenbier 13°. Jeho podstatou je pšeničný slad a vrchné kvasenie, čím sa výrazne odlišuje od ležiakov. Dá sa povedať, že je to svieže letné pivo s výraznou chuťou a vôňou po citrusových plodoch. V krátkom čase sa objaví aj Red Ale, tradičné pivo britských ostrovov a po lete 18° čierny Porter, ktorý určite zahreje.

Dostane sa pivo aj do obchodov? Kedy a kde ho budú môcť návštevníci ochutnať?

Na distribúciu do obchodov nie sme prispôsobení a to ani nebol náš cieľ. Varíme pivo pre lokálnu klientelu a hotelových hostí. Pivovarnícky salón s čapovaním piva priamo z tankov trvale otvoríme od 1. júla a samozrejme naše domáce pivá sú už denne k dispozícii v našej reštaurácii.

Ako je to s nealkoholickým pivom?

Nealkoholické pivo nebudeme robiť. Tam by už museli vstupovať určité chemické postupy súvisiace s odstraňovaním alkoholu a to už nie je naša cesta.

Zdroj: Turies SME.sk | Autorka a foto: Jana Kovalčíková

http://turiec.sme.sk/c/5950292/nezamenitelnu-chut-turcianskemu-pivu-dodava-prave-voda.html