Kde se pivo vaří, tam se dobře daří, kde se pivo pije ,tam se dobře žije…tak zní text jedné staré lidové písně. Tak jako patří Becherovka ke Karlovým Varům, perník k Pardubicím a slivovice k Vizovicím, patří pivo PRIMÁTOR k náchodskému pivovaru a k Náchodu.

Měšťanské pivovary bývaly chloubou měst a našich otců. O tom vypráví i úsměvný film Postřižiny natočený dle literární předlohy Bohumila Hrabala.

,,A tak nám prodali pivovar, paní Müllerová,“ řekla by známá postava z knihy Jaroslava Haška. Pravdou je, že se Primátor bude asi vařit v Náchodě i nadále, ale již pod jinou hlavičkou.

Opoziční hlasy proti prodeji pivovaru nestačily. Bylo jich pouze 11. Neznám všechny podrobnosti, nejsem ani občanem Náchoda. Žiji však v náchodském regionu a proto je mi to líto. Selským rozumem vzato, nikdo neprodává prosperující podnik, natož pivovar, jehož pivo je světoznámé.

Pivo se v Česku pít bude, krize nekrize. Částka 150 milionů korun podle informací mohla být při lepší taktice ještě vyšší, pomůže jednorázově městskému rozpočtu. Ale co dál?

Dnes i naše vláda prodává všechno a všude. Naskýtá se ale otázka. Co když nový vlastník prodá obratem pivovar nějaké zahraniční společnosti za 180 milionů?!

Všeobecně vzato, co přenecháme nastupujícím generacím? Proto si myslím, že rozhodnutí zastupitelstva města Náchoda je z dlouhodobějšího hlediska nemoudré.

Zdroj: Hradecký deník.cz | Autor: Hynek Šnajdar

Pivovar připravil nový projekt se skupinou Známá brněnská skupina vyráží na turné. I s pivem „Kamelot“

Novinka vařená podle několik staletí staré receptury? Přesně to je podle pivovarníků z Černé Hory na Blanensku nové pivo, které začali vyrábět - světlý ležák nazvaný Kamelot.

„Receptura piva patří k nejstarším nejen na Moravě, ale i v Čechách. Vaří se na příslušnou stupňovitost 12 procent extraktu v mladině, a to už od počátku výrobního procesu. Pivo se v další fázi výroby nijak neupravuje ani neředí, používá se pravá, tradiční pivovarská technologie,“ popisuje Hubert Adámek z černohorského pivovaru.

„První várku už máme nastáčenou a začínáme ji expedovat,“ vysvětluje Adámek.

Pivo s fotkou kapely

První lahve, na jejichž etiketách je vyobrazená stejnojmenná brněnská skupina Kamelot hrající folk a country, včera začaly opouštět pivovar. Ve značkových prodejnách se novinka objeví už tento týden, v březnu bude navíc dvanáctistupňové pivo díky promoakci k dostání za zaváděcí ceny.

Nynější Ležák, který na pivovarnických soutěžích získal několik ocenění, tím končí. Podle pivovarníků je ale jeho nástupce Kamelot pouze jeho kvalitnější napodobeninou, které by milovníci dvanáctistupňového piva měli přijít na chuť.

„Myslím si, že něco podobného, jako je stejnojmenné pivo, jen tak někdo nemá. Je to skvělý nápad a my ho rozhodně kvitujeme. Navíc pivo je to výborné,“ pochvaluje si zpěvák, zakladatel a lídr Kamelotu Roman Horký.

Skupina teď podle něj s pivovarem ale nespolupracuje pouze na novince pro pivní fanoušky. Pivovar totiž spolu s Kameloty připravuje ojedinělý pokus o rekord - turné Kamelotu nazvané „O 106“. Kapela na něm chce odehrát nejdelší šňůru koncertů v řadě a bez pauzy.

„Žádná kapela na světě ještě něco podobného neudělala. Chceme odehrát nejméně stovku koncertů, hrát budeme každý den bez přestávky,“ plánuje Horký speciální akci, na které skupina fanouškům představí nové album Mořská sůl, vydané po tříleté přestávce.

„Pokud se všechno podaří, budeme jako skupina Kamelot i všichni naši partneři zapsaní Agenturou Dobrý den z Pelhřimova do České knihy rekordů,“ těší se Horký s tím, že všichni členové skupiny věnují z každého odehraného koncertu část svého honoráře Fondu ohrožených dětí na projekt Klokánek.

Turné začíná 3. března v brněnském Semilassu, hrát se ale bude po celé republice - v Praze, Hradci, Táboře, Českých Budějovicích, ale také v Letovicích, Kunštátu, Blansku nebo Zastávce u Brna. „Končit se bude 12. června v Černé Hoře a o den později v Jaroměři,“ popisuje Adámek.

„Abychom to zvládli, odjel jsem si odpočinout za teplem do Austrálie, kde jsem měl dva koncerty. Teď doděláváme vše, na co nebudeme mít v následujících třech měsících kvůli turné čas,“ vysvětluje Horký.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Pavla Komárková

Bez plánu na jakékoliv investice do výroby piva či limonády v pivovaru Hostan vstupuje do letošního roku společnost Heineken, která znojemskou firmu přes pivovar Starobrno vlastní. Konkrétní časový plán na případné utlumení výroby a záměry dalšího využití areálu však majitelé znojemského pivovaru ještě nestanovili.

„Objem výroby v pivovaru ve Znojmě nadále narůstat nebude. Plány Starobrna vycházejí z analýzy konkrétní situace ve Znojmě, kterou ovlivňuje poloha pivovaru v centru města, v exponované historické části, která není vhodná pro další zatížení těžkou dopravou. V současné době se v pivovaru Hostan vyrábí sudové pivo značky Hostan a naše nealkoholické limonády ZULU cola a ZULU citron,“ uvedla mluvčí pivovaru Starobrno Kateřina Eliášová.

Pivovar dosud nezveřejnil ani znojemský výstav piva Hostan v loňském roce. „Společnost Heineken momentálně uzavírá celkové výsledky roku 2008. Před jejich zveřejněním nejsme oprávněni poskytovat žádné konkrétní výsledky týkající se objemů výroby ani finančních výsledků,“ vysvětlila Eliášová.

Jasno zatím není ani ohledně plánů na případné jiné využití areálu pivovaru. „Ohledně těchto plánů jsme v loňském roce zahájili jednání se znojemskou radnicí, se kterou chceme další postup koordinovat. K dalšímu upřesnění vize možného budoucího využití prostor pivovaru zatím nedošlo,“ dodala Eliášová.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Daniel Smola

Velkopopovický Kozel znovu slaví úspěchy na zahraničních trzích. Za minulý rok prodal v cizině bezmála 1,8 milionu hl. piva, meziročně o 5,6 % více. V licenci se vystavilo téměř 1,7 milionu hl. (+ 4,7 %). Největší objemový nárůst zaznamenal prodej v Rusku, kde se prodalo 1,2 mil. hl. velkopopovického piva.

Obliba Velkopopovického Kozla v zahraničí meziročně opět stoupla. Na cizích trzích se prodalo celkem 1,8 milionu hl. Kozla, což je o 5,6 % více než v roce 2007. Licenční výroba narostla o 4,7 % na 1,7 milionu hl. Nejvíce piva Velkopopovický Kozel se prodalo na ruském trhu, kde místní konzumenti vypili 1,2 milionu hl. Nejvíce vzrostl export na Ukrajinu (+ 79 %), do Běloruska (+ 37 %), Izraele (+ 35 %) a Finska (+ 21 %), spotřeba zde loni činila 37,5 tisíce hl.

„Jsme rádi, že obliba značky Velkopopovický Kozel v zahraničí roste. Prokazuje se tak kvalita piva z Velkých Popovic a přínos marketingové a distribuční podpory SABMiller ve světě. Například v Rusku dokážeme úspěšně konkurovat jak místním, tak importovaným pivům v prémiovém segmentu. Velkopopovický Kozel tak opět potvrdil svou pozici nejprodávanějšího českého piva v zahraničí,“ říká Luděk Baumruk, manažer značky Velkopopovický Kozel.

V současné době je Kozel nejprodávanější českou pivní značkou za hranicemi ČR. Je k dostání ve 24 zemích světa včetně např. Austrálie, Hondurasu nebo zakavkazských republik.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Když by si město Náchod podalo inzerát na prodej pivovaru, jeho znění by mohlo vypadat takto: Prodáme Pivovar Náchod a.s. Zn.: Kupce ale nehledáme…

Nelogické znění inzerátu, přitom vystihuje způsob, jak se město při prodeji pivovaru chová. Od června loňského roku se veřejný majetek snaží prodat dopředu vybranému zájemci. Alespoň v počátku, nabídku konkurence ignoruje. Metody radnice, které při prodeji používá, tak můžou poškodit i pověst samotného pivovaru.

Bez výběrového řízení

Když se radnice rozhodla, že výrobce piva Primátor prodá, nevyhlásila veřejnou soutěž. Hned na počátku tak zřejmě existoval záměr, prodat pivovar již vybranému zájemci. Tím byl Liberecký investiční fond (LIF), který tak nemusel soupeřit s konkurencí. Když prodej schválila i rada, zbývalo hlasování zastupitelů. Zásadní krok na cestě k prodeji, se měl ale stát jen pouhou formalitou. „Bylo nám řečeno, že vše je připravené. Stačí to jen schválit. Smlouvy byly nachystané k podpisu,“ popisuje tehdejší průběh rozhodování zastupitel za ČSSD Miroslav Brát. To, že si radnice už dopředu vybrala kupce, vyplývá z dokumentů, které má Deník k dipozici.

Vloni 6. června, se totiž předseda představenstva pivovaru Holba Zdeněk Konečný obrátil na starostu Oldřicha Čtvrtečku s tím, že se z tisku dozvěděl o chystaném prodeji: „Jak si nepochybně vzpomínáte,“ píše starostovi Konečný, “v únoru roku 2002 zástupci naší společnosti jednali se zástupci Města Náchod o možném odprodeji akcií Pivovaru Náchod a.s., neboť naše společnost vyslovila vážně míněný zájem o odkoupení těchto akcií. V průběhu jednání jsme však byli seznámeni se skutečností, že Město Náchod nehodlá prodávat akcie Pivovaru Náchod a.s., a to ani v budoucnu. Současně byli zástupci naší společnosti ubezpečeni, že v případě změny tohoto postoje, bude naše společnost informována a případně vyzvána k předložení oficiální nabídky…“ V jiné části dopisu stojí: „Jsou-li pravdivé informace o změně oficiálního postoje Města Náchod ve věci prodeje akcií Pivovaru Náchod a.s., dovolte nám, abychom tímto vysloveně a opakovaně projevili vážný zájem o odkoupení akcií Pivovaru Náchod a.s. z vlastnictví Města Náchod.“

Dopis však zůstal „tajný“

Dopis, který byl adresován nejen starostovi, ale i radě a zastupitelům, zůstal ale „tajný“. Opozice tvrdí, že o jeho existenci neměla ani tušení. To, zda je to pravda, lze těžko ověřit. Jisté je jedno. Starosta na dopis odpověděl, ale způsob, jak to udělal, vyvolal řadu podezření. „Bohužel nabídka neobsahuje Váš návrh odkupní ceny,“ píše starosta v odpovědi.

„Žádáme Vás proto o Vaše konkrétní vyjádření k nabídce odkupu akcií,“ píše starosta. Dopis však posílá 10. června, kdy zasedá i rada města, která schvaluje prodej pivovaru společnosti LIF. Na nabídku Holby ted, jak se zdá, vůbec nečeká, a nezajímá ho ani cena, na kterou se v dopise táže. Podezření, že existuje záměr prodat pivovar výhradně společnosti LIF a.s. tak výrazně sílí.

Hlasují jen o jedné nabídce

Zastupitelstvo, které zasedá až o dva týdny později, však informace o tom, co se děje v zákulisí, od radnice nedostane. Rada jen zastupitelům doporučí, aby pivovar společnosti LIF hlasováním schválili. O další nabídce nepadne ani slovo. V době jednání zastupitelstva přitom už starosta ví, že Holba má o koupi pivovaru zájem.

Zastupitelé nakonec doporučení rady odmítnou a prodej pivovaru smetou ze stolu. Nelíbí se jim, že by měli prosperující podnik prodávat. „Zastupitelstvo města ukládá starostovi města svolat pracovní tým složený ze zástupců všech politických stran zastoupených v zastupitelstvu města, který se bude zabývat budoucností Pivovaru Náchod a. s.,“ stojí v zápise z jednání zastupitelů z 23. června 2008

Zdroj: Deník.cz | Autor: Hynek Šnajdar

Vyšebrodské pivo Jakub stojí teprve na svém začátku, ale fanoušky už má.

Fanoušci nového vyšebrodského piva zvaného Jakub naleznou brzy své útočiště, kde se budou moci patriotsky oddávat oblíbenému zlatavému moku.

Majitel nejmenšího jihočeského pivovaru, místní nadšenec Jiří Fojtl, plánuje otevřít v jeho těsné blízkosti i hospodu. A nemělo by to trvat dlouho.

„Měla by fungovat od května. Bude hned vedle pivovaru, přičemž já budu provozovatelem,“ potvrdil Fojtl. Zda se nová hospoda v obci uživí, by neměl být podle Fojtla problém. „S vlastním pivem by se uživit měla. Sázíme na to.“

Nový pivovar stojí stále ještě na svém začátku. Teprve si hledá svoji klientelu. Místní lidé ale kvalitu vyrobeného piva chválí.

„Chutná mi. Samozřejmě se ale, stejně jako každému malému děcku, vychytávají mouchy,“ řekl místní Karel Troják. Dodal zároveň, že do hospody moc často nechodí. „Pokud ale přijedou známí, tak je samozřejmě vezmu na pivo do nové hospody u pivovaru, aby si přičuchli také k něčemu jinému, než například ke Gambrinusu.“

Půjde i za hranice města

Není také vyloučené, že se v budoucnu objeví Jakub i v jiných obcích a městech, než v rodném Vyšším Brodě. Jak to tak vypadá, jihočeské pivo budou moci okoštovat až v Praze.

„Ozývají se mi pražské hospody, které čepují stále něco jiného. Když se dozvěděly, že se tu otevřel nový pivovar, tak mě hned kontaktovaly, že by to pivo chtěly nepravidelně točit,“ řekl Fojtl. „Jinak se mi ozval například hospodský z Rožmberka nad Vltavou, který se tu byl podívat. Až najedeme na nějakou stabilnější výrobu, tak bychom mohli navázat spolupráci,“ dodal.

Jak už ale nováček na pivovarském trhu pochopil, probojovat se do restauračních zařízení není úplně nejjednodušší.

„Velké pivovary si do hospod nechtějí pustit někoho jiného, takže pro to dělají maximum. I proto jsem se rozhodl, že otevřu vlastní hospodu. Samozřejmě nemůžu konkurovat například Budvaru,“ řekl Fojtl.

Vlastní pivovar je samozřejmě chloubou každé obce a města, přesto se ve Vyšším Brodě najdou lidé, kteří by byli ještě pyšnější, kdyby se výroba piva vrátila tam, kde kdysi dávno fungovala – do původních prostor vyšebrodského cisterciáckého kláštera.

„Být pivo zpátky v klášteře, bylo by to hned jiné unikum,“ míní například Luboš Woisetschäger. „I tak je ale pro město dobře, že se tu zase vyrábí pivo,“ dodal hned záhy.

Zdroj: Českokrumlovský deník.cz | Autor: Václav Votruba

Jitrničky, ovárek a k tomu na zapití jednu ´plzeň´. Sen mnoho fajnšmekrů se dokonale splní už zítra na nádvoří Plzeňského Prazdroje. Právě zde se představí tradiční česká zabijačka. „Stejně jako v předešlých letech, i letos očekáváme, že masopust přiláká do pivovaru stovky lidí,“ věří Richard Marek z restaurace Na Spilce, která zajišťuje gastronomickou stránku programu.

Zabijačkové lahůdky ve stáncích na nádvoří budou dráždit čichové i chuťové buňky návštěvníků už od 11 hodin dopoledne. A zlatý hřeb dne – ukázka zabijačky – začne po páté hodině po skončení průvodu masopustních masek a maškar na náměstí Republiky.

„Dva řezníci předvedou na nádvoří zručnost, která se dědí po generace a která patří k životu českých lidí stejně jako plzeňské pivo. Řezníci okomentují porážku přibližně 120kilového prasete, ze kterého poté připravíme polévku, zabijačkový guláš a samozřejmě tradiční jídla, jako například jitrnice nebo prejt,“ láká Marek na hlavní bod programu – zabijačku.

Jitrnice či prejt nebudou chybět ani v Návštěvnickém centru na masopustní veselici. V teple restaurace Na Spilce si pak hosté z Čech i zahraničí budou moci vychutnat speciální zabijačkové menu skládající se například z jitrnicového a jelítkového prejtu podávaného s dušeným zelím a šťouchanými brambory. Menu bude obsahovat také ovarovou směs mas s hořčicí a křenem, ale také škvarkové a zelné placky. Jako dezert se bude tradičně podávat marcipán nebo krajová specialita – chodské koláče.

Gastronomický program doplní masopustní veselice v Návštěvnickém centru, kde vystoupí skupiny Mladina, Skanzen Škoda Plzeň, Plzenští heligonkáři a Okii Band Jana Vimra.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Evžen Zavadil

Každé 18-té pivo vypité z produkcie slovenských pivovarov pochádza z pivovaru STEIGER, s.r.o., Vyhne. V sortimente tmavých pív je to však už každé piate pivo a suverénne vyhniansky pivovar vedie v sortimente konzumných pív 8%-ných, kde každých deväť z desiatich vypitých pív pochádza zo STEIGRA. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

Dodal, že údaje sú za celý rok 2008, kedy STEIGER vystavil (predaná produkcia) 181 933 hl svetlého a 14 553 tmavého piva. Kým celkový výstav pivovaru vlani narástol o 25%, v sortimente tmavých pív to bolo až o 30%. Zatiaľ čo na slovenskom trhu vystaveného piva STEIGER vlani zaberal 5,5 percenta, na produkcii tmavého piva to bolo až 21,8%. Pritom v roku 2008 sa na Slovensku spolu vystavilo 3 414 360 hl svetlého a 66 698 hl tmavého piva.

,,Pivári majú radi naše pivné špeciality a na našich značkách oceňujú predovšetkým ich tradičnú výrobu, poctivé ležanie a primeranú cenu. Čo sa týka stupňovitosti, naša produkcia je pomerne rovnomerne rozložená do hlavných pivárskych stupňov. Z celkovej produkcie vystavil STEIGER najviac 12 %-ného piva – 64 241 hl, nasledovalo 8%-né pivo 60 039 hl, 10%-né 51 797 hl, 11%-né 19 826 hl a zvyšných 583 hl predstavovalo nealkoholické pivo. V celoslovenskom meradle STEIGER obsadil prvú priečku v produkcii spomínaného sortimentu konzumného piva, keď ho vo Vyhniach vyrobíme viac ako 90%. Najviac ho distribuujeme pod značkou KACHELMAN. Vyšší podiel na trhu, než v celkovej produkcii, máme aj v sortimente 11%-ných pív, kde zaberáme 17,6%-ný trhový podiel. Zaujímavosťou je aj náš celoštátny podiel na ležiakoch (12%-ných pivách), v ktorých máme cca 9%-ný trhový podiel. Pritom čo najvyšší podiel ležiakov je pre pivovary žiadúci pre ich vyššiu efektivitu výroby“, vysvetlil J.Vysloužil.

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne podľa predbežných výsledkov zaznamenal za rok 2008 medziročné zvýšenie tržieb o viac ako polovicu. Celkové tržby STEIGRA dosiahli 424 miliónov Sk, oproti 274 miliónom Sk v roku 2007. Pivovaru sa podarilo späťnásobiť zisk po zdanení, ktorý bol na úrovni cca 25 miliónov Sk, v porovnaní so 4,8 milióna Sk v roku 2007. Za dobré ekonomické výsledky vďačí predovšetkým 25-percentnému nárastu výstavu, ale aj dôrazu na kvalitu produkcie, ofenzívnemu marketingu, či výrobe a distribúcii značiek iných pivovarov. Na slovenskom trhu predáva české importované značky Zubr a Budvar. V roku 2008 predal STEIGER na Slovensku takmer 55 000 hl importovaných pív, čo predstavovalo 52%-ný medziročný nárast. Nezanedbateľný je aj predaj sudových limonád - vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly.

STEIGER vlani zvýšil aj export a to na 3671 hl, čo predstavuje 85-násobné zvýšenie oproti symbolickému exportu 43 hl v roku 2007. STEIGER bol počas celého roka 2008 nad úrovňou predvlaňajšieho predaja a zaznamenal najvyšší medziročný nárast výstavu piva medzi pivovarmi. Upevnil si tak tretiu priečku za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. Pivovar mal vlani aj najúspešnejšie obdobie v histórii, čo sa týka ocenení. V českom Tábore dostal za 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. Zabodoval aj s 10-percentným svetlým ležiakom (Classic), ktorý získal striebornú medailu v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“ a novinári ho na Junifeste ocenili druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Záměr výstavby nového společenského centra Breda & Weinstein v areálu opavského pivovaru se dostal do další fáze příprav. V současnosti běží územní řízení, jehož veřejné projednání proběhlo na konci ledna. V souvislosti s tím přinášíme několik nejnovějších vyobrazení uvedeného záměru.

Opavský pivovar - mapování terénu

Příprava záměru rekonstrukce opavského pivovaru je ve fázi zjišťovacího řízení EIA. Pro ilustraci přinášíme několik fotografií areálu z roku 2007.

Zdroj a foto: Za Opavu.cz | Kráceno

Příznivci nymburského pivovaru se mají i v letošním roce na co těšit. Minimálně dvě zajímavé akce pořádané pivovarem letos opět lákají k nevšedním zážitkům. Výlet Pivovarským expresem a Pivovarský den přívo v areálu nymburského pivovaru.

První z akcí je naplánována na květen. „Pivovarský expres letos zamíří do Posázaví. Trasa je trochu členitější, proto soupravu potáhne silnější a rychlejší parní lokomotiva,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Benák.

Samozřejmostí je pak alkoholické i nealkoholické občerstvení přímo ve vlaku a doprovodný program včetně hudby. Termín výletu a předprodej jízdenek bude ještě upřesněn, Nymburský deník o tom bude včas informovat.

Druhou patrně ještě zásadnější akcí pro Nymburáky a lidi z okolí je pak už tradiční Pivovarský den. I letos se uskuteční třetí sobotu v červnu. Tedy letos přesně 20. června. Akce se koná přímo v areálu pivovaru. Na pódiu vystoupí řada hudebních hostů. „Letos by měl přijet i jeden ze Zlatých slavíků,“ naznačuje Benák. Téměř celodenní akce se nese ve znamení piva a ani letos nebude chybět speciální pivo. V minulých letech bylo možné ochutnat třeba jahodový nebo medový ležák. Letos se necháme překvapit.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor: Miroslav S. Jilemnický | Foto: Petr Bělka

Čtyřicet tisíc turistů z různých zemí navštívilo minulý rok pivovar v Krušovicích. Tradiční varna piva se tak stává jedním z nejnavštěvovanějších míst v regionu.

„Nejvíce turistů tradičně přijíždí z Ruska a Ukrajiny, jedna ruská cestovní kancelář k nám turisty vozí již deset let. V průběhu roku si ale prohlédli výrobní prostory návštěvníci z celkem třiceti pěti zemí celého světa,“ uvedla Kateřina Elijášová, tisková mluvčí pivovaru. Rok od roku podle ní Královský pivovar Krušovice láká například stále více turistů z Izraele. „Loni už jich přijely téměř dva tisíce,“ uvedla.

I přes velký zájem o prohlídku v pivovaru připravují další atrakce. „Novinkou v roce 2008 byly letní víkendové prohlídky pivovaru. Byl o ně nečekaný zájem, takže jsme se s kolegy dohodli, že v roce 2009 otevřeme našim hostům o víkendech pivovar celoročně,“ řekl manažer pro exkurze Josef Helebrant.

Pivovar však své brány návštěvníkům otevřel i na Silvestra. „Překvapil nás ohromný zájem. Poslední den v loňském roce jsme provedli naším pivovarem téměř 300 turistů,“ uvedl Helebrant. V jednání jsou podle něj i společné balíčky s ostatními turistickými cíli v regionu.

Krušovické pivo získalo ocenění i od odborníků. Stříbrnou medaili v kategorii světlých piv získalo na 19. slavnostech piva v Táboře v soutěži o získání titulu Česká pivní pečeť pivo Mušketýr. Do soutěže přihlásilo 68 pivovarů 290 vzorků piva rozdělených do 13 kategorií. Mušketýr tak ve své kategorii obstál i v konkurenci 38 světových pivovarů. Z třetího místa v kategorii piv polotmavých se mohl těšit také pivovar rakovnický.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Zástupci třeboňského pivovaru Bohemia Regent si přivezli z nedávných Pivních slavností, které se konaly v Táboře, stříbrnou pivní pečeť za třináctistupňové polotmavé Pivo Petra Voka.

Soutěže se přitom zúčastnilo přes padesát pivovarů. „Na slavnostech jsme také představili nové dvanáctistupňové pivo Český granát, které jsme vyrobili na počest letošního 630. výročí založení pivovaru,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru František Wollner.

Zdroj: Jindřichohradecký deník.cz | Autor a foto: Stanislava Koblihová

V pondělí 9.2.09 jsme na svět přivedli dalšího z rodiny Broučků (nebo BrouCzků?), a to konopného Hemp BrouCzka. Oproti Hemp Valley Beer má mnohem výraznější konopnou příchuť a i cena bude pro zákazníky mnohem příjemnější... Pivo je prozatím nabízeno v podnikových prodejnách za akční ceny, tak neváhejte a využijte příležitosti naše nové pivo ochutnat!

Zdroj: Novopacké pivo.cz

K českým zákazníkům míří v těchto dnech speciální edice světlého ležáku „Budweiser Budvar“. Pivo, neoficiálně nazývané „Dobsonův ležák“, pomáhal vyrobit pan Iain Dobson, milovník a respektovaný znalec piva z Velké Británie

Iain Dobson vykonával loni 2. října po celý den funkci sládka Budějovického Budvaru. Tuto výsadu získal jako vítěz dobročinné aukce na největším britském pivní festivalu (Great British Beer Festival). Hlavní cenu do aukce věnoval sládek Budějovického Budvaru, Ing. Josef Tolar, který jako první Čech v historii také zasedal ve festivalové porotě pro výběr nejlepšího piva Velké Británie.

Iain Dobson prožil v průběhu své návštěvy v Budějovickém Budvaru reálný pracovní den sládka. Již brzy ráno společně se skutečným sládkem - Ing. Tolarem - kontroloval a řídil výrobu piva v ležáckých sklepích, na varně i v tzv. „chmelárně“ a řešil i ostatní každodenní úkoly sládka. Pan Dobson osobně navážil i hlávkový žatecký chmel pro připravovanou várku světlého ležáku a pak tento chmel osobně přidal do varné pánve. „Várku piva, kterou pomáhal připravit pan Dobson, jsme během procesu výroby sledovali. Protože náš ležák dokvašuje 90 dnů, byl „Dobsonův ležák“ zralý až v půlce letošního ledna,“ říká Ing. Josef Tolar, dnes již bývalý sládek Budějovického Budvaru a patron Dobsonovy návštěvy. „Dobsonův ležák“ byl na varně uvařen 2. října. Várka pak byla předána k hlavnímu kvašení, které probíhalo do 14. října. Pak bylo mladé pivo přečerpáno do ležáckého sklepa, kde při teplotě 2oC dozrávalo až do 26. ledna 2009. Den poté byla várka stočena do půllitrových lahví ve standardních kartónových obalech po 8 lahvích (tzv. 8-packy), které se právě v těchto dnech objeví na pultech českých obchodů. Lidé poznají kartóny s „Dobsonovým ležákem“ podle data minimální trvanlivosti, které je 27.7.2009. „Panu Dobsonovi jsme několik kartonů na ochutnání samozřejmě poslali,“ dodává Ing. Tolar.

O Iainu Dobsonovi

Iain W. Dobson se narodil v dubnu roku 1938, vystudoval účetnictví. V roce 1974 se stal zakládajícím členem britské spotřebitelské organizace CAMRA (The Campaign for Real Ale), od roku 1981 pak vykonával funkci výkonného ředitele a sekretáře této organizace. V roce 1984 poprvé navštívil Československo díky zájezdu Čedoku po československých pivovarech, přičemž na něj udělala obrovský dojem rozmanitost tuzemských piv. V roce 1987 se podílel na kampani organizace CAMRA proti pokusu koncernu Anheuser-Busch převzít Budějovický Budvar. Iain Dobson je držitelem Řádu Britského impéria za službu pivovarnickému průmyslu, který mu udělila britská královna. V současné době je v penzi, přičemž se stále zajímá o britské a evropské pivovarnictví.

Zdroj: Gastroprofesor.cz

Tradice třeboňského pivovaru Bohemia Regent dosáhla letos již neuvěřitelných 630 let.

Nádvoří historického areálu prochází v současné době zaslouženou rekonstrukcí. Ta by měla být hotova do sezony, na kterou je v rámci letošních oslav výročí připravena široká paleta kulturních akcí.

Od loňského podzimu pokračují práce na rekonstrukci pivovarského nádvoří a opravě koruny věže. „Podařilo se nám na tento projekt získat dotace z Evropské unie z programu obnovy památek téměř 4,72 milionu korun. Celkové náklady však předpokládáme kolem 8,43 milionu korun,“ vysvětlila vedoucí majetkoprávního oddělení pivovaru Jana Chmelová.

Rekonstrukce podle jejích slov zahrnuje také obnovu veškerých sítí, kanalizace a vody. To přináší i nečekané problémy, které musí řešit pracovníci operativně. Žádné historické plány totiž neexistují. Práce by měly být podle Chmelové hotovy do konce června, než začne turistická sezona. Na tu mají totiž připravený bohatý program.

Zdroj: Jindřichohradecký deník | Autor a foto: Stanislava Koblihová

Veškeré pivo vyráběné v plzeňském pivovaru je nyní filtrováno výhradně na dvou linkách s membránovou filtrací.

Oproti filtraci pomocí křemeliny, což je zatím nejrozšířenější způsob filtrace piva v ČR, je membránová filtrace šetrnější k pivu i životnímu prostředí: pivo má lepší senzorickou stabilitu, tj. déle si udrží čerstvou chuť, což je velká výhoda zejména při exportu do vzdálených destinací. Zároveň při filtraci vzniká minimální množství odpadu.

Plzeňský pivovar nyní filtruje veškeré uvařené pivo na dvou linkách s membránovou filtrací s celkovým výkonem 1200 hl piva za hodinu, po odstavení dvou křemelinových filtračních linek. „Pivo filtrované pomocí membránové filtrace má lepší senzorickou stabilitu, tzn. déle si udrží čerstvou chuť. Při filtraci piva křemelinou nelze zcela vyloučit styk piva s kyslíkem, který negativně ovlivňuje chuťovou stabilitu piva. což je hlavní rozdíl v porovnání s filtrací membránou. Její vliv na kvalitu filtrovaného piva je prakticky nulový,“ říká Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje, který se s dalšími kolegy péči o kvalitu piva dlouhodobě věnuje.

„Jde o vysoce účinné zařízení, které podporuje vyrovnanou a dlouhodobou kvalitu piva, využívá technického pokroku a přitom je bez výhrad aplikovatelné v technologickém procesu výroby českého piva,“ doplňuje Václav Berka.

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz

Zdeněk Mikulášek je humpoleckým rodákem. Po maturitě na gymnáziu Dr. Aleše Hrdličky absolvoval obor tělesná výchova - geografie na fakultě tělesné výchovy a sportu v Praze a začal na gymnáziu učit. „Dostal jsem se do situace, kdy moji kolegové byli moji bývalí profesoři. Bylo to zajímavé, myslím si ale, že jsme si rozuměli a vycházeli spolu dobře,“ vzpomíná. Na gymnáziu učil šestnáct let.

Po letech strávených ve škole nesouhlasí s názorem, že chování dětí je stále horší. „Myslím si, že je to hlavně v osobnosti učitele. Když je kantor dostatečně silnou osobností, dokáže děti zvládnout. Mluvím ale o výuce na gymnáziu, nemohu posuzovat základní nebo učňovské školství, protože nemám takovou zkušenost.“

Od roku 2000 pracuje Zdeněk Mikulášek v Rodinném pivovaru Bernard, kde má na starosti public relations, tedy i styk s veřejností. „Byl to pro mě obrovský zlom, po šestnácti letech odejít ze školství do soukromé firmy. Neodešel jsem ze školy kvůli tomu, že by mě učit nebavilo. Dostal jsem ale zajímavou nabídku, která se neodmítá. Byla to pro mě výzva zkusit dělat něco jiného. Mám na starosti komunikaci s médii, aktualizuji webové stránky, jsem členem redakční rady našeho časopisu Vlastní cestou, hodně času mi zabírá organizace reklamních akcí, především Bernard Festu, což jsou dřívější pivní slavnosti,“ vyjmenovává Zdeněk Mikulášek některé ze svých aktivit. „Naučil jsem se nevnímat problém jako problém, ale jako výzvu. Když se mi podaří nějaký problém vyřešit, tak mě to nejen potěší, ale získávám i výhodu proti ostatním.“ Od dětství sportuje. „Chodil jsem do Sokola, už jako osmiletý jsem uměl salta. Po osmašedesátém ale všechny vedoucí vyhodili a přišli tam noví, kteří nás chtěli učit kotouly…! Začal jsem tedy chodit na basket k panu Műllerovi, mému tělocvikáři ze základní školy,“ vzpomíná Zdeněk Mikulášek.

Za Humpolec hrál národní basketbalovou ligu, několik let byl i hrajícím trenérem. „Většinu družstva tvořili odchovanci z Humpolce. Vždycky jsme ale museli družstvo doplnit o jednoho nebo dva vysoké hráče, hrával s námi Ivan Nehasil z Pelhřimova nebo Rosťa Štěpán z Tábora. Základ týmu ale tvořili hráči z Humpolce, kteří v letech 1974 a 1975 dvakrát vyhráli mistrovství České republiky žáků.“

Sám žáky také několik let trénoval. „Mám na to hezké vzpomínky, v jednom ročníku jsme skončili na šestém místě v republice. Jeden z mých bývalých svěřenců Ondřej Dygrýn dnes hraje extraligu, Jakub Němec je v první lize."

Příprava Bernard Festu ho zaměstnává po celý rok. „Jakmile skončí festival, začínáme připravovat příští ročník. Loni jsme měli smůlu s kapelou Chinaski, kdy v týdnu před festivalem zahynul při nehodě jeden z jejích členů. Máme ale potvrzenu jejich účast na letošním jubilejním patnáctém ročníku. Nabízí se nám mnoho kapel, které by chtěly na festivalu vystoupit. Nechceme ale zvát revivalové skupiny. Tak jako má pivovar slogan „vlastní cestou“, snažíme se podle toho vybírat i program,“ říká Zdeněk Mikulášek.

Pivovar Bernard zastupuje i na úrovni Českého svazu pivovarů a sladoven v Iniciativě zodpovědných pivovarů. Ta vytvořila etický kodex upravující chování pivovarů v reklamě. „Úkolem komise je ukázat Evropské unii, že jsme schopni určité samoregulace, že nemusíme čekat, co nám povolí nebo zakážou. Iniciativa také připravila kampaň Za bezpečný návrat, která vyzývá mladé lidi při víkendových akcích, aby se dohodli, že ten, kdo bude řídit, nebude pít alkohol,“ dodává Zdeněk Mikulášek.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Dvě stříbrné medaile přivezli do Velkého Března zdejší pivovarníci z první letošní soutěže v Táboře. O víkendu obhájili právo označit své pivo Březňák Pivní pečetí.

Druhá místa získal čtrnáctistupňový Březňák v kategorii speciálů a poté i v závěrečném vyhodnocení mezi všemi přihlášenými vzorky. „Na závěr znalci hodnotí dohromady všechna piva, která byla do třetího místa v jednotlivých kategoriích,“ popsal Josef Vejlupek z marketingu společnosti Drinks Union.

Bronzovou Pivní pečetí bylo velkobřezenské pivo dekorováno v kategorii tmavých výčepních piv.

V soutěži se představilo 300 vzorků od 68 českých a slovenských pivovarů. Za Jubilejní ležák si absolutní vítězství odnesl krušovický pivovar, který je stejně jako pivovar ve Velkém Březně součástí skupiny Heineken Česká republika.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

So striebornou českou pivnou pečaťou sa vrátili z 19. ročníka Slávností piva v Tábore, ktoré sa konali od 3. do 6. februára, zástupcovia spoločnosti Banskobystrický pivovar. Po minuloročnej účasti a druhom mieste ich svetlého 10-percentného výčapného piva sa pivovarníkom spod Urpína podaril zaznamenať ďalší úspech, keď v uznávanej degustátorskej súťaži tentoraz ocenili z produkcie banskobystrického podniku druhou priečkou aj 12-percentný svetlý ležiak.

"Pre nás je toto ocenenie ďalším dôkazom, že napriek rastúcej nadvláde medzinárodných výrobcov europív dokáže aj malý tradičný slovenský pivovar vyrábať výnimočné slovenské pivo, ktoré vedia oceniť tiež českí odborníci," dodal k úspechu po návrate z Tábora obchodný riaditeľ banskobystrického podniku Peter Handlovský.

V medzinárodnej konkurencii 67 pivovarov (58 českých, päť slovenských, dva poľské, jeden belgický a jeden taliansky) sa tento rok uchádzalo o titul Česká pivná pečať 280 vzoriek pív. Banskobystrický pivovar získal v tomto ročníku ocenenie v kategórii Svetlý ležiak Prémium ako jediný slovenský výrobca piva.

O rastúcej kvalite novej značky penivého moku z Banskej Bystrice, za ktorou po zániku pivovaru Urpín stojí slovenský finančný kapitál, svedčí aj skutočnosť, že v ostaných dvoch rokoch získali výrobky z novej produkcie podniku na slovenských a českých súťažiach štyri prestížne ocenenia.

Zdroj: Ekonomika SME.sk | Autor: TASR

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne podľa predbežných výsledkov zaznamenal za rok 2008 medziročné zvýšenie tržieb o viac ako polovicu. Celkové tržby STEIGRA dosiahli 424 miliónov Sk, oproti 274 miliónom Sk v roku 2007. Pivovaru sa podarilo späťnásobiť zisk po zdanení, ktorý bol na úrovni cca 25 miliónov Sk, v porovnaní so 4,8 milióna Sk v roku 2007. Za dobré ekonomické výsledky vďačí predovšetkým 25-percentnému nárastu výstavu (predanej produkcie) za rok 2008, ktorý dosiahol objem 196 486 hektolitrov (hl) piva, ale aj dôrazu na kvalitu produkcie, či výrobe a distribúcii značiek iných pivovarov. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,STEIGER sa dostal predvlani, po prvý raz po piatich stratových rokoch, konečne do zisku. Ten sme vlani dokázali viac ako späťnásobiť. Spoločnosť za obrat k ziskovosti vďačí novej obchodnej filozofii nového manažmentu, ktorý nastúpil po zmene vlastníckych pomerov v roku 2006. Pivovar vtedy zvýšil dôraz na kvalitu produkcie. Začali sme výrábať a distribuovať aj značky iných pivovarov. Pre tržby a ekonomiku firmy je dôležité, že na slovenskom trhu predávame české importované značky Zubr a Budvar. V roku 2008 sme napríklad predali na Slovensku takmer 55.000 hl importovaných pív, čo predstavovalo 52%-ný medziročný nárast. Nezanedbateľný je aj predaj sudových limonád - vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly“, konštatoval J.Vysloužil.

STEIGER vlani zvýšil aj export a to na 3671 hl, čo predstavuje 85-násobné zvýšenie oproti symbolickému exportu 43 hl v roku 2007. STEIGER bol počas celého roka 2008 nad úrovňou predvlaňajšieho predaja a zaznamenal najvyšší medziročný nárast výstavu piva medzi pivovarmi. Upevnil si tak tretiu priečku za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,2 percenta za rok 2007, sa jeho podiel zvýšil na vlaňajších 5,5 percenta. Patril tak medzi trojicu pivovarov, ktoré navarili vlani viac piva, než rok predtým a to za situácie, keď celkový výstav slovenských pivovarov za rok 2008, dosiahol 3 558 239 hl, čo bolo o 3 percentá menej ako rok predtým.

Pivovar mal vlani najúspešnejšie obdobie v histórii, čo sa týka ocenení. Začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. STEIGER zabodoval aj začiatkom júna na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“, kde 10-percentný svetlý ležiak (Classic) získal striebornú medailu. Do tretice rovnako v júni 2008 poctili novinári na Junifeste 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Pivovar STEIGER, a.s. Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001, v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 2,6 mil. Sk a vlani zamestnával priemerne 165 pracovníkov. STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473 a je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne