Jihlava má poklad, o kterém ani mnoho Jihlavanů neví, je jím kvalitní a měkká voda. Ta je také základní surovinou pro výrobu piva.

I proto si Josef Krýsl, stavitel pivovarů po celém světě a nyní i v Jihlavě, myslí, že pivo v Radničním pivovaru bude dosahovat té nejvyšší kvality.

„Nevím, jestli si to Jihlavané uvědomují, ale máte tady velice kvalitní vodu jako málokdo. Troufám si říci, že takhle výbornou vodu jsem pil v Železné Rudě v pivovaru Belveder, kde jim teče přírodní pramen, který sami sbírají,“ popsal surovinu, která je pro výrobu piva jednou z nejdůležitějších, Krýsl. Další významné ingredience pro výrobu piva jsou chmel, který je základem hořkosti, slad a kvasnice. Minipivovary si mohou dovolit nakupovat ty nejlepší suroviny, které jsou na trhu v nabídce.

„Kdyby byl rozdíl na tuně o 500 korun vyšší, pro nás to nehraje tak významnou roli jako pro velké výrobce. Ve velkovýrobě se musí každá koruna hlídat, protože jde o ohromné objemy. V případě Radničního pivovaru v Jihlavě si tedy můžeme dovolit to nejkvalitnější,“ řekl stavitel pivovarů.

Ten Deníku také přiblížil, jak bude pivo v Radničním pivovaru vznikat. Nejdříve našrotují slad. Ten pak putuje do varny, kde ho rozmíchají v pětatřicetistupňové vodě a začne takzvané rmutování.

„Převedeme škroby na cukry, oddělíme mláto a zbude nám sladina. Sladinu potom povaříme s chmelem a zchladíme, nakonec pivo zakvasíme pivovarskými kvasnicemi,“ přiblížil laicky Krýsl.

Ten dále připomněl, že i přes používání nejlepších surovin ceny piva v malých pivovarech nejsou tak vysoké. „Když bych měl uvést příklad a řeknu, že půllitr ležáku by se prodával za 28 korun a likérové pivo za 30 korun, kde kdo by si ho určitě s chutí dal,“ uzavřel Krýsl.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Foto: Libor Plíhal

Do Martina sa po ôsmich rokoch vracia pivovar. Už na jeseň chce celý región Turca zásobovať zlatistým mokom minipivovar Martpils. „Chceme variť tradičné pivo, na ktoré bol tento región dlhé roky zvyknutý,“ prezrádza Michal Pilka, konateľ spoločnosti Sawpi, ktorá stojí za projektom pivovaru.

Diera po Martineri

Martin, kedysi jedna zo slovenských pivných bášt, prišla o svoj pivovar v roku 2003. Heineken sa vtedy rozhodol výrobu tradičného Martinera stiahnuť do centrály v Hurbanove. „V Martine, ale aj v celom Turci zostala po tradičnom tunajšom pive diera aj hlasy po jeho návrate,“ vysvetľuje dôvody oživenia pivovarníctva v tomto meste Pilka. Aj na základe toho chcú tamojším krčmám a reštauráciám už na jeseň ponúkať regionálnu tradíciu.

„Pôjde o pivo plzenského typu. Spočiatku plánujeme ponúkať desiatku a dvánastku,“ hovorí Pilka a dodáva, že sú pripravení ponúkať aj tmavú verziu či ovocné špeciály. „Všetko bude závisieť od ohlasov aj želaní krčmárov,“ dodáva. Pivovar počíta s rozpočtom okolo 70-tisíc eur. „Všetko závisí od legislatívnych potvrdení, no ak pôjdeme podľa plánov, tak prvé pivo by sme mohli vyrobiť už v septembri,“ plánuje Pilka.

Obava z leta

Kým v Česku, alebo Nemecku sa minipivovary počítajú na stovky, u nás svoj boom ešte len zažívajú. „Na trhu sme len dva a pol mesiaca a už nestíhame vyrábať,“ hovorí pre HN Jozef Buňa, riaditeľ minipivovaru Buntavar vo Svite. Podobne ako v Martine, aj podtatranský región prišiel o svoj pivovar Tatran v Poprade a ľudia sú po domácom pive „hladní.“ „Pre veľký záujem sme už po pár týždňoch sme museli kupovať nový kvasný tank, ktorý je objemovo raz taký veľký ako ten pôvodný,“ vysvetľuje Buňa.

Napriek tomu, že je zima, vo Svite musia pivo variť každý druhý deň. „Aj to nestíhame. Leto bude z tohto pohľadu veľmi zaujímavé,“ konštatuje riaditeľ. Buntavar vo svojom podniku ponúka kvasinkové pivo.

Podľa riaditeľa Slovenského združenia výrobcov piva a sladu Romana Šustáka môžu minipivovary obohatiť domácu ponuku. „Ľudia dnes vyhľadávajú originalitu, niečo nové. Často v tom zohráva úlohu aj istá nostalgia za miestnymi pivami,“ hovorí Šusták. Podľa jeho slov však tieto pivovary nemôžu nahradiť tradičné pivá.

Na Slovensku je dnes asi 13 minipivovarov a ich počet by mal ďalej narastať. Len koncom minulého roka totiž ohlásil svoj vznik aj pivovar Sandorf na Záhorí.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Tomáš Vašuta

Nošovický pivovar obdržel v lednu Cenu hejtmana kraje za společenskou odpovědnost. Zvítězil v kategorii nad 250 zaměstnanců. Manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák poskytl s odstupem času k tomuto ocenění následující rozhovor.

Co pro vás společenská odpovědnost znamená?

Společenská odpovědnost je důležitým pojítkem mezi firmou a společenským děním. Firma může jen stěží uspět v prostředí se špatnými ekonomickými podmínkami, nebo nefunkční infrastrukturou. A totéž platí i obráceně. Jen prosperující a dobře vedená firma stimuluje zaměstnanost, zvyšuje investice do konkrétních regionů a přispívá k celkovému rozvoji ekonomiky státu. Společenská odpovědnost má být tedy součástí každodenní činnosti firem, jednotlivců a státu.

Jak vás překvapil tento nemalý úspěch v soutěži?

Ocenění si velice vážíme. Hodnotí oblasti, které jsou pro nás velice důležité, jako například péče o životní prostředí nebo podpora v sociální oblasti. Inspiruje nás do další činnosti na poli společenské odpovědnosti.

Proč si myslíte, že vaše firma v soutěži uspěla?

Společenská odpovědnost i trvale udržitelný rozvoj jsou součástí našeho podnikání a přístup k této oblasti máme systematicky propracovaný už řadu let. Stanovili jsme si 10 priorit a jasně definovali, čeho chceme dosáhnout. Čtyři z těchto priorit se týkají minimalizace dopadu naší činnosti na životní prostředí. K přírodě přistupujeme s úctou a jsme přesvědčeni, že přírodní zdroje musíme chránit a využívat je co nejefektivněji. Na výrobu 1 hektolitru piva spotřebujeme v pivovaru Radegast jenom 3,8 hektolitru vody, přičemž světový průměr je 5. Díky programu Prazdroj lidem podporujeme také projekty neziskových organizací. Našim cílem je zlepšit kvalitu života obyvatel regionu, ve kterém podnikáme. V Moravskoslezském regionu jsme za posledních 9 let podpořili 110 projektů částkou 19 milionů korun.

Změny vedoucí k odpovědnosti jsou systematickým výsledkem či přirozeným vývojem?

Být odpovědným si vyžaduje systematický přístup, musí být součástí jak firemní kultury a její filozofie, tak i její každodenní činnosti. Projevuje se ale také přirozený vývoj, protože společnost tvoří zaměstnanci. Také oni si stále více uvědomují smysl všeho, co děláme na poli trvale udržitelného rozvoje.

Je pro vás společenská odpovědnost důležitá?

Odpovědný přístup definuje způsob, jakým podnikáme. Po našich předcích jsme zdědili pivo, český národní nápoj. S hrdostí pokračujeme v pivovarské tradici, opatrujeme naše pivovary a okolí tak, abychom je mohli odevzdat i dalším generacím. Jsme rádi, když můžeme do spolupráce zapojit i naše partnery, protože věříme, že společně dosáhneme víc, než když pracujeme v izolaci.

Zdroj: FM deník.cz | Autor: Tomáš Machálek

Areál pivovaru v Kutné Hoře osiřel. Ačkoliv tomu není tak dávno, co z radnice zněly hlasy, že smlouva s novým nájemcem, který by v areálu vařil pivo, je před podepsáním, nic z toho se nepotvrdilo.

K poslednímu prosinci loňského roku skončil pronájem společnosti Heineken. Podle tvrzení kutnohorského místostarosty Jiřího France nebyl zájem švédské společnosti Peter MacLaine Reismüller a české Quality Oil Company o provozování pivovaru zdaleka takový, jak avizoval bývalý starosta Ivo Šalátek. Ten poukázal hlavně na fakt, že zástupci zmíněných firem se v Kutné Hoře od září neobjevili. „Pokud by sledovali, co se tady děje, a měli zájem, tak jsou tady každý týden a už od podzimu by se mohli domlouvat přímo s Heinekenem. Tak tomu ale není,“ řekl Franc. Zájem o pivovar je tak doposud nulový.

V současné době město hledá využití areálu na přechodnou dobu. V dubnu se na veletrhu investičních příležitostí v Brně uskuteční prezentace pivovaru pro případné zájemce. Pro zajímavost – nejedná se o jedinou kutnohorskou nemovitost, která se touto formou nabídne případným investorům. Stejným způsobem se bude prezentovat například bývalý cukrovar nebo dům číslo 379 na Palackého náměstí.

V každém případě nebude podle Francových slov výběrové řízení na využití pivovaru obsahovat požadavek, že nový provozovatel musí v areálu pivovaru vařit pivo.

V současné době podle France v areálu zajišťují chod vrátnice ještě zaměstnanci firmy Heineken. Tato společnost totiž ještě není zcela „vystěhovaná“. To je také důvod, proč město nabídku areálu zatím veřejně neprezentovalo. „To bude možné až po převzetí areálu,“ uvedl Franc s tím, že teprve po odchodu společnosti Heineken bude město schopno sestavit přesný seznam nemovitostí a pozemků, které nabídne.

Podle France má město dále v úmyslu nechat zpracovat urbanistickou studii, která by řešila využití celé lokality zahrnující pivovar, autobusové nádraží i přilehlé prostory a podle místostarostových slov „propojila staré město s novým“.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Ondřej Dvořák

Po roce 1989 došlo nejenom v Čechách, ale také na Slovensku k rozvoji minipivovarů. Za necelých deset let zde vzniklo téměř 40 minipivovarů.

Tento nový typ podnikání sebou také přinesl problémy, kdy bez předchozích zkušeností ne všichni s bankovními dluhy na krku to zvládli. Většina minipivovarů během čtyř let zanikla.

„Restaurační minipivovar Kaltenecker v Rožňavě jsme založili se společníkem v roce 1997 a od roku 2002 jsem jediným majitelem,“ říká Ladislav Kovács, majitel rožňavského minipivovaru a víceprezident Asociace malých nezávislých pivovarů na Slovensku v jedné osobě, pro server Prvnizpravy.cz.

Na otázku čím je minipivovar zajímavý pro zákazníky, vysvětluje: „V současnosti vyrábíme 22 druhů piv a pivních speciálů. Nejsilnější slovenské pivo Brokát 27 Old Beer je náš výrobek, ale začátky byly těžké. Uvědomili jsme si až později, že v době kdy jsme začínali bylo rozděleno Československo a Slováci se těžce smiřovali s tím, že tradiční české pivo zůstalo za hranicemi. Po pár letech nostalgie se trh nasytil a přesytil českým pivem a přišel náš čas, čas slovenských speciálů.“

„Speciální piva jsme zvolili z důvodu různorodosti a možnosti pro zákazníky vyrábět pivo chuťově i podle roční doby, tak jak je to zvykem na západ od našich hranic. Je to alternativa proti velkým pivovarnickým mezinárodním kolosům, které zaplňují obchody a pivnice jednotnou chutí.“

Distribuujete pivo i mimo svoji restauraci?

„Vyrábíme hlavně sudové pivo a mimo naší vlastní restauraci , kde máme osm píp, dodáváme pivo do dalších 12 restaurací od Košic po Bratislavu. Zároveň tak jako mnohé minipivovary lahvujeme své speciály do litrových PET lahví.“

Jak vám pomáhá stát, aby jste udržel ekonomický rozvoj a tudíž i zaměstnanost?

„Bohužel v současnosti je zde hrozba 50ti procentního zvýšení spotřební daně a tím by mnoho minipivovarů skončilo, i když teď je doba na rozvoj minipivovarů příznivá, ročně 3-4 minipivovary vznikají a žádný nekončí. Osobně vyvíjím tlak na mnohé představitele, aby nedošlo k nejhoršímu.“

Budete rozšiřovat svůj minipivovar?

„Současnou výrobou nestačíme pokrývat poptávku a proto jsem se rozhodl, že v letošním roce rozšíříme minipivovar a postavíme halu s novou technologií, kde budeme vyrábět 15x větší množství piva a zároveň budeme pivo lahvovat,.“

Výstavbu budete financovat sám nebo použijete nějaké granty?

„Požádali jsme o pomoc při financování našeho rozvojového projektu a máme přislíbeno částečné profinancování technologie z evropských fondů.“

Děkuji za rozhovor.

Zdroj: První zprávy.cz | Autor: Radomír Pekárek

Pivovar Svijany opět potvrzuje svou pověst výrobce piva zakládajícího si na tradičních postupech našich předků. V minulém roce zainvestoval do vybudování nových ležáckých sklepů, které jsou ještě ve výstavbě, od ledna letošního roku roste také nová spilka.

Možná až puntičkářské dodržování tradičních výrobních postupů a trvale rostoucí zájem pivařů o svijanské pivo nutí vedení Pivovaru Svijany k neustálým investicím do místního provozu. Charakter zdejšího piva je totiž tvořen nejen používáním klasických, kvalitních a především českých surovin (např. chmele z vlastních chmelnic v Polepských blatech), ale také kvašením v otevřených kádích a zráním v ležáckých sklepech.

Momentální kapacita 6 samostatných spilek se 49 otevřenými kvasnými káděmi se již ukázala jako nedostatečná, a proto byla v lednu letošního roku zahájena výstavba sedmé spilky, v níž bude svijanské pivo kvasit v 17 nových nerezových otevřených kádích.

Se zvyšující se kapacitou spilek souvisí také rozšiřování kapacit pro zrání piva. Ve Svijanech se nechává pivo uležet dle druhu 30 – 60 dní v ležáckých tancích. Ocelové nádoby o objemu od 60 do 600 hl piva jsou velmi náročné na prostor ležáckých sklepů. Pro to, aby mohla být tato část tradiční výroby piva zachována, jsou ve Svijanech instalovány nové ležácké tanky v závislosti na zvyšujícím se zájmu o místní pivo téměř každý rok. Poslední rozšíření proběhlo v letech 2007, 2008 a 2009, zprovoznění nově budovaného sklepa s 27 ležáckými tanky je plánováno na letošní březen. Kapacita dozrávajícího piva se tak zvýší o dalších 15 tisíc hektolitrů.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Svijany

V prvním únorovém týdnu na Reprezentačních slavnostech piva v Táboře dosáhl pivovar PRIMÁTOR obrovského úspěchu. V degustačních soutěžích o Zlatou pivní pečeť se stal opět nejúspěšnějším pivovarem a v jednotlivých kategoriích vystoupil celkem třikrát na stupeň nejvyšší a jedenkrát na příčku druhou.

Zlatou pivní pečetí bylo v prestižní kategorii prémiových světlých ležáků oceněno pivo PRIMÁTOR® Premium. Náchodský ležák tak potvrdil, že poctivá tradiční klasická výroba a kvalita použitých surovin jsou hodnoty, na kterých se vyplácí stavět a jsou správně zvolenou cestou do budoucnosti.

O příčku výš než v loňském roce a získání další Zlaté pivní pečeti v kategorii tmavý ležák se postaralo pivo PRIMÁTOR® Premium Dark, které patří k nejoceňovanějším pivům na tuzemských i zahraničních soutěžích z širokého portfolia 13 piv Náchodského PRIMÁTORA.

První úspěch na domácí soutěži zaznamenalo v kategorii netradiční piva, pivo PRIMÁTOR® Stout. Dostalo se na stupeň nejvyšší a získalo tak v pořadí třetí Zlatou pivní pečeť pro pivovar PRIMÁTOR. Stout je na trhu od podzimu 2008 a jedná se o svrchně prokvašený tmavý ležák anglo-irského původu, vyrobený ze čtyř druhů sladů praženého ječmene, nesladovaného ovsa a z originálních britských chmelů.

V kategorii světlá výčepní piva bylo oceněno krásným druhým místem pivo PRIMÁTOR® Světlý. Primátorská desítka je každodenním průvodcem v běžném životě českého konzumenta – chutná a osvěží každou věkovou skupinu.

Účast jednotlivých pivovarů na táborských slavnostech stoupá každým rokem. Letos se slavností zúčastnilo celkem přes 100 pivovarů z tuzemska i ze zahraničí, což je nejvyšší počet jednadvacetileté historie festivalu. Degustátoři během tří dnů ohodnotili více než 460 vzorků ve 20 kategoriích. Několikanásobné vítězství piv PRIMÁTOR® v této prestižní soutěži je v pivovaru vnímán jako ocenění práce všech, kteří chtějí a hlavně umějí v náchodském pivovaře uvařit vysoce kvalitní pivo. Současně je i potvrzením filosofie nového majitele pivovaru, že nejlepší kvalita surovin a tradiční způsob vaření piva jsou tou správnou cestou k úspěchu. Svědčí o tom ostatně i loňské obchodní výsledky, kdy náchodský pivovar jako jeden z mála na trhu se může pochlubit nárůstem výstavu o 3%.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Primátor Náchod

V pondělí 7. února odpoledne se u Krajského soudu v Hradci Králové mělo konat první kolo soudního stání ve věci neplatnosti smlouvy prodeje pivovaru společnosti LIF.

Na straně žalujícího je společnost Pivovar Holba, jež byla neúspěšným účastníkem ve výběrovém řízení při prodeji akcií náchodského pivovaru a na straně žalované je Město Náchod.

Soud však byl s předstihem odročen na neurčito kvůli nemoci soudce, který měl tuto kauzu soudit. „Jsme teď v situaci, kdy čekáme na nový termín,“ uvedl k záležitosti náchodský starosta Jan Birke, který náchodskou veřejnost ubezpečuje, že Město Náchod je připraveno se bránit. „Vůbec si nepřipouštíme situaci, že bychom tento spor prohráli,“ nepochybuje náchodská radnice, která nechce jen pasivně čekat na to, až se něco stane. „Město celou situaci bere velmi vážně a chce přebírat aktivitu a být připraveno,“ uvedl starosta Jan Birke, který na tiskové konferenci zástupcům médií předložil přehled domnělé struktury vlastnictví pivovaru.

„Pro případ vyslovení neplatnosti smlouvy o převodu akcií z důvodů prodeje pivovaru společnosti LIF za cenu nižší, než bbyla cena tržní v době jehop prodeje, je Město Náchod připraveno domáhat se na společnosti LIF soudní cestou doplacení peněžité částky představující rozdíl mezi skutečnou tržní hodnotou pivovaru v době jeho prodeje, a kupní cenou, kterou město Náchod za akcie pivovaru na základě smlouvy obdrželo,“ uvádí se ve zprávě.

Kdo je v současnosti vlastníkem akcií pivovaru není příliš přehledné neboť vlastnická společnost se na konci loňského roku rozdělila.

Zdroj: Náchodský deník.cz | Autor: Jiří Špreňar

Stát konečně podepsal smlouvu o pronájmu vyškovského pivovaru. Firma Czech Beverage Industry Company podnik převezme v březnu. Počítá se zachováním výroby.

Po dlouhé době nejistoty je konečně jasno v osudu vyškovského pivovaru. Z výběrového řízení vzešel před nedávnem vítězný nájemce podniku. A ministerstvo zemědělství už s ním podepsalo smlouvu.

Potvrdila to tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková. „Nový nájemce, společnost Czech Beverage Industry Company, počítá s převzetím majetku k 1. březnu. Podstatný je jeho úmysl zachovat dosavadní výrobu a k tomu zaměstnat odpovídající počet nynějších zaměstnanců. Bude disponovat dostatečným know-how, které napomůže k využití potencionálu pivovaru k výrobě tradičního českého piva,“ informovala Dvořáčková.

Podle spolumajitele společnosti Czech Beverage Industry Company Jiřího Kopence by se měli zástupci vítězné firmy a státního podniku Jihomoravské pivovary sejít ve Vyškově ve středu 9. února a řešit také situaci zaměstnanců.

Zaměstnancům se poněkud ulevilo

Těm se v současné době poněkud ulevilo. „Zástupci vítězné firmy nás už kontaktovali, máme příslib spolupráce. Cítíme, že by to s námi mohlo dobře dopadnout. Na papíře ale zatím nic nemáme,“ komentoval situaci zaměstnanec vyškovského pivovaru a doborář Martin Obruča. Podobně hovořil i sládek Dušan Táborský. „Budeme rádi, když nový nájemce vezme situaci za správný konec a ve vaření piva bude pokračovat,“ doufal Táborský.

Kopenec se už dřív vyjádřil v tom smyslu, že vedením pivovaru firma pověří člena svého představenstva Miloše Hrabáka, který se v pivovarnictví vyzná. „Nejprve budeme muset udělat důkladnou analýzu. Pivo samotné i výrobu znám. Předběžně můžu říct, že technologie pivovaru je v podstatě v pořádku. Musíme spíš posílit obchod, marketing a vše, co souvisí s touto oblastí,“ nastínil svou strategii Hrabák.

Ten zaměstnance uklidnil také vyjádřením, že firma chce výrobu spíš posílit. „Předpokládám nárůst produkce. Otázkou ale je, jestli ještě v letošním roce,“ doplnil Hrabák. Zatím podle svých slov nepočítá s rušením nějakého článku sortimentu, možná posílí i výroba nealko piva a limonád. „Nebude to ovšem snadné, protože spotřeba piva klesá,“ upozornil Hrabák.

Stát šokoval lidi ve vloni v květnu

Problémy vyškovského pivovaru vygradovaly vloni v květnu. Stát, který je stoprocentním vlastníkem podniku, šokoval veřejnost záměrem ukončit výrobu a propustit všechny zaměstnance. Rozhodla o tom valná hromada společnosti Jihomoravské pivovary právě v době, kdy pivovar oslavil třísté třicáté výročí svého založení. Důvodem měly být neúnosné ztráty podniku, jež dosáhly v roce 2009 třiceti milionů korun. To vyvolalo protesty zaměstnanců, veřejnosti i regionálních politiků.

Zanedlouho rozhodla úřednická vláda úplně jinak. ministerstvo zemědělství odvolalo představenstvo v čele s jeho předsedou Zdeňkem Řehákem a předsedou dozorčí rady Vladimírem Hynštem. V čele pivovaru stanul šéf jihomoravské pobočky Agrární komory Václav Hlaváček. Hospodaření bývalého vedení pivovaru prošetřovala i policie, nikoho ale neobvinila. Stát začal hledat pro pivovar nájemce, který by zachoval výrobu piva. Z výběrového řízení nakonec vzešla vítězně společnost Czech Beverage Industry Company.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autor: Michal Kočí

Pivo roku 2011 se jmenuje František. Světlý ležák vaří v minipivovaru v Harrachově. František zvítězil v konkurenci 48 pivovarů v rámci akce Slavnosti piva v Táboře.

„Děláme především kvalitní české sklo a když se české sklo dostalo do potíží, zvažoval jsem, jak tomu pomoci. Pojal jsem myšlenku ‚české pivo‘ a od té doby, což je osm let, se snažím dělat stejně kvalitní české pivo vedle skla,“ řekl majitel pivovaru František Novosad.

K výrobě piva uvedl, že je zvláštní tím, že firma vůbec neupravuje vodu a používá vodní zdroj starý přes dvě stě let, který zbudoval hrabě Harrach. „My jsme vodní zdroj jenom v minulých letech vyčistili,“ upřesnil František Novosad.

Loňský roční výstav minipivovaru činil podle jeho slov 122 tisíc litrů. V pivu František se mohou lidé také koupat a využívat ho tak pro léčebné účely. Tržby firmy z této činnosti, na kterou se podle Františka Novosada spotřebuje přibližně deset procent celkového výstavu piva, činí zhruba tři miliony korun ročně.

AUDIO

Zdroj: Rozhlas.cz | Autoři: David Šťáhlavský a Eva Presová

Loňský absolutní vítěz Pivních slavností v Táboře ležák Litovel Premium také letos uspěl v silné konkurenci. Získal stříbro v kategorii prémiových piv. Stříbro patří také pivu Litovel Dark, které uspělo mezi tmavými výčepními pivy. Loni byl Litovel Dark bronzový.

Letošní úspěchy Pivovaru Litovel navazují na předchozí významná ocenění a opětovně potvrzují znamenitou kvalitu klasicky vařeného piva. Za poslední dekádu si Litovel z Tábora odnesla již celkem 24 pivních pečetí. Letošního ročníku degustační soutěže se zúčastnilo celkem 92 pivovarů v 21 kategoriích.

„Klasický způsob výroby přináší pivu jeho unikátní chuť a prvotřídní kvalitu. Každoroční úspěchy v degustačních soutěžích, jako je Zlatá pivní pečeť v Táboře, jsou pro nás potvrzením, že orientace na klasickou výrobu je správná,“ říká Lumír Hyneček, ředitel Pivovaru Litovel. „Dodržování tradičních výrobních postupů je také silnou konkurenční výhodou na pivním trhu,“ dodává Hyneček.

Klasická výroba piva využívá nejen prvotřídní suroviny, ale dává pivu čas vzít si z nich to nejlepší. Například světlý ležák Litovel Premium opustí brány pivovaru až po dvou měsících ležení, což je až čtyřikrát déle oproti pivům, které se již nevyrábí tradiční cestou. „S pivem je třeba si vyhrát, jen tak získá svůj jedinečný charakter,“ vysvětluje Petr Kostelecký, sládek pivovaru Litovel.

V 21 soutěžních kategoriích se mezi sebou letos o titul Zlatá pivní pečeť utkalo celkem 92 pivovarů, které přihlásily 465 soutěžních vzorků, což je o 35 více než vloni.

Desítky odborných degustátorů, především sládků, mělo za úkol vybírat ty nejlepší z nich. Posuzovali vzhled, chuť, hořkost a říz přihlášených piv v daných kategoriích. Na objektivitu anonymních degustaci i průběh soutěže po celou dobu dohlížela renomovaná certifikační společnost Bureau Veritas.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Generální advokátka Soudního dvora Evropských Společenství paní Verica Trstenjak dnes zveřejnila stanovisko ve věci C-482/09 (předběžná otázka Court of Appeal, UK - otázka "strpění" v právu EU a použitelnost práva EU ve vnitrostátním řízení ve Velké Británii). Kauza je do jisté míry precedentní. O jejím významu svědčí i to, že generální advokátka brala v úvahu i vyjádření, která jí k případu zaslaly vláda Spojeného království, česká, italská, slovenská a portugalská vláda, jakož i Evropská komise.

Dnešní stanovisko je pro Budějovický Budvar velmi příznivé a zvyšuje jeho šance v dalším pokračování sporu. Generální advokátka totiž podpořila právní názor Budějovického Budvaru, že soudní spor o ochrannou známku Budweiser na území Spojeného království by měl pokračovat bez využití předpisů Evropské unie (konkrétně užití čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 89/104), o které se opírala žaloba společnosti Anheuser-Busch InBev (dále jen ABI). „Pokud bude Soudní dvůr Evropských Společenství při rozhodování o předběžné otázce vycházet ze stanoviska generální advokátky Verici Trstenjak, může žaloba našeho konkurenta ztratit hlavní právní argument, na kterém byla postavena,“ říká Ing. Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru. Stanovisko dále obsahuje názor, že pro další řešení tohoto sporu mají být použity vnitrostátní předpisy Velké Británie a vyložilo sporný pojem "strpění" způsobem, který umožňuje Budějovickému Budvaru efektivně bránit svá známková práva proti nárokům ABI ve Spojeném království.

Spor v Británii začal v roce 2005, kdy společnost ABI podala žalobu na vymazání ochranné známky Budweiser, kterou má registrovánu Budějovický Budvar. Známku „Budweiser“ přitom mají v Británii registrovanou obě společnosti a řadu let ji také používají při prodeji piva. Britští zákazníci jsou však schopni oba konkurenční produkty jasně rozlišovat.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Známkoprávní bitva o Anglii mezi Budějovickým Budvarem a americkým koncernem Anheuser-Busch se přesune zpět na Britské ostrovy. Generální advokátka Evropského soudního dvora vydala doporučení, aby se sporem místo evropských soudců zabývaly anglické soudy. Spor mezi pivovary se tak pravděpodobně bude řešit na základě britského národního práva, a nikoli evropského, což nahrává za současné situace Budvaru.

Na Britských ostrovech, které jsou pro oba pivovary významným trhem, co se týče obliby zlatavého moku, se firmy přou o ochrannou známku Budweiser. „Je to pro nás určitě pozitivní výsledek,“ řekl serveru Euro.cz mluvčí Budvaru Petr Samec. „Kauza je do jisté míry precedentní. O jejím významu svědčí i to, že generální advokátka brala v úvahu i vyjádření, která jí k případu zaslaly vláda Spojeného království, česká, italská, slovenská a portugalská vláda, jakož i EK,“ sdělil mluvčí pivovaru.

Důvodem, proč se spor nemá řešit na evropské úrovni, podle generální advokátky Verice Trstenjakové je, že příslušná směrnice vešla v Británii v platnost až několik let poté, co oba pivovary zažádaly o registraci ochranné známky.

„Generální advokátka Trstenjaková je názoru, že v případě, v němž právní události, to znamená přihláška ochranné známky Anheuseru-Busch v roce 1979 a Budvaru v roce 1989, nastaly před dnem uplatnění směrnice na území Velké Británie (v roce 1994), nemohou být takto podané přihlášky posuzované na jejím základě. Spor musí rozhodnout britské soudy ve světle národního práva,“ sdělila mluvčí ESD Zuzana Trebulová.

Stanoviskem generálního advokáta se v naprosté většině řídí i samotný soud. „Pokud bude soudní dvůr při rozhodování o předběžné otázce vycházet ze stanoviska generální advokátky Verici Trstenjakové, může žaloba našeho konkurenta ztratit hlavní právní argument, na kterém byla postavena,“ uvedl Samec.

Výsledkem může být, že obě společnosti budou smět nadále používat v Británii označení Budweiser. Budvar si v roce 1976 zaregistroval v Anglii známku Bud, Anheuser-Busch si pak v roce 1979 zaregistroval známku Budweiser, proti čemuž podal Budvar v roce 1989 protinávrh. Až v roce 2000 po dlouhých soudních přích byla známka zaregistrována společně pro oba producenty.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Tobiáš Tvrdík

Přes zhruba pětiprocentní propad výstavu ukončil strakonický pivovar, který vlastní město, loňské hospodaření podle předběžných výsledků s mírným ziskem. Celkem přitom loni vložil do modernizace a oprav přibližně 23,5 miliónu korun.

Zdroj: Právo Novinky.cz

Až z Plzně doputovaly na Masarykovo náměstí v Jihlavě nové varny piva. Směřovaly do prostor někdejší podzemní diskotéky Netopýr, kde vzniká Radniční pivovar. Provozovat jej bude společnost s názvem Jihlavský radniční právovárečný pivovar.

Plzeňská pivovarská technologie dorazila do krajského města Vysočiny se zpožděním. "Několikrát jsme museli zastavit a překontrolovat dodávku, vezli jsme dost drahé zařízení, které vyjde řádově na miliony korun, proto jsme nechtěli nic podcenit," řekl Josef Krýsl, projektant a stavitel pivovarů.

Podle jednoho ze zakladatelů pivovaru Miroslava Tomance by se už příští týden v Radničním pivovaru mohlo začít vařit pivo. Zkušební premiéru si ovšem mok odbyl v Plzni minulý týden.

Radniční pivovar vzniká na místě, kde šestnáct let fungoval klub Netopýr. Po dluhu na nájemném ovšem jihlavští radní vypověděli minulému nájemci loni v květnu smlouvu. Od té doby byla diskotéka i Radniční restaurace s kavárnou v přízemí objektu opuštěná.

Tomanec už má navíc jasno, jak se nové pivo jmenovat. "První druh piva se bude jmenovat Ignác," řekl v exkluzivním rozhovoru pro MF DNES Miroslav Tomanec.

Na výrobu piva hosté uvidí

Piva by měl nový pivovar ročně vyrobit zhruba tisíc hektolitrů. "Hosté uvidí jednotlivé základní procesy, tedy vaření, kvašení i zrání," naplánoval Tomanec.

Zlatavý mok by se měl od běžné nabídky odlišovat také svou chutí. "Pivo bude čerstvé, osobité a bude mít charakter. Rozdíl člověk pozná, bude oproti běžným průmyslově vyráběným pivům asi takový, jako když jíte čerstvé a kompotované ovoce," naznačil Tomanec.

Vybírejte logo radničního pivovaru - Hlasujte do 14. února zde...

Malé pivovary na vysočině

Pivovar Kozlíček Horní Dubenky

Pivovar Harrach Velké Meziříčí

Pivovar Pacov

Pivovar Dalešice

Klášterní pivovar Želiv – je v rekonstrukci a jeho pivo dočasně vaří humpolecký pivovar

Radniční pivovar Jihlava

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Jihlava iDnes.cz | Autor: Michal Kolařík | Foto: Petr Lemberk

Pokud půjde vše podle plánu, stát by mohl přestat vařit pivo ve své režii ve vyškovském pivovaru už za několik týdnů. Jediný účastník tendru na pronájem pivovaru vypsaného státními Jihomoravskými pivovary, společnost Czech Beverage Industry Company (CBIC), sídlící na pražském Smíchově, uspěl se svou nabídkou. Výběrová komise jej proto vyzvala k jednání o pronájmu pivovaru, i když smlouva není zatím podepsána.

„Je to otázka několika týdnů. Jestliže bude dobrá součinnost na obou stranách a vůle k dohodě, lze to udělat tak, aby pivovar nemusel přerušit provoz,“ řekl deníku E15 člen představenstva firmy Miloš Hrabák na dotaz, kdy by mohl vítěz soutěže pivovar převzít do své správy. „Můj tip je, že bychom vše mohli stihnout do 1. března, ale je to možná jen zbožné přání,“ podotkl. Podle dostupných informací loni pivovar vyrobil patnáct až dvacet tisíc hektolitrů piva. „Podrobnější informace o situaci v pivovaru budeme mít k dispozici až po uzavření smlouvy. Teprve poté bude možno nějak naplánovat výhled pivovaru na letošní rok. Samozřejmě však předpokládáme, že výstav budeme postupně zvyšovat,“ poznamenal.

Stát loni na jaře kvůli ztrátovosti utlumil provoz ve Vyškově. Od té doby několikrát neúspěšně hledal nájemce, kterého našel až nyní. Pivovar předloni dosáhl ztráty třiceti milionů korun při tržbách jen o čtyři miliony vyšších. O rok dříve činila ztráta 9,7 milionu korun a ještě rok předtím přibližně dvacet milionů. Prodat pivovar ale nejde, neboť je součástí nevyřešených církevních restitucí.

Kdo je CBIC

Vítěz tendru Czech Beverage Industry Company je na trhu nováčkem, vznikl teprve loni v srpnu. Členem jejího představenstva je ale absolvent VŠCHT a dlouholetý pracovník Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského a konzultant v oboru výroby piva a sladu u řady tuzemských i zahraničních pivovarů Miloš Hrabák.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner

Je tady světlý ležák Holba Šerák Speciál se symbolickou stupňovitostí 13,51 podle výšky nejnavštěvovanějšího vrcholu v Jeseníkách. Zatímco výška Šeráku je neměnná, popularita stejnojmenného piva každoročně stoupá.

Proto bude Holba Šerák Speciál k dispozici nejen o Vánocích a slavnostních příležitostech, ale od února letošního roku také celoročně.

Holbu Šerák Speciál vyrábíme tradičním způsobem podle staré původní receptury. Jeho osobitou charakteristiku mu přináší nejen způsob výroby, ale také prvotřídní kvalita surovin - žateckého chmele, sladu z moravských ječmenů i vody z vlastních hlubinných vrtů.

Ve srovnání s ostatními pivy provází Holbu Šerák Speciál řada odlišností. Patří mezi ně i rekordní doba zrání po celých 70 dní, což je 3krát déle než u běžného ležáku. Zásadou je, že Holba vaří speciál, stejně jako ostatní druhy piva, na předem danou stupňovitost, to znamená, že hotové pivo neředí vodou, chemicky nedobarvuje ani nedosycuje oxidem uhličitým.

Holba Šerák Speciál se vyznačuje zlatou barvou, hustou smetanovou pěnou a výborným řízem. Vyniká plnou chlebnatou chutí s lahodně doznívající hořkostí.

Konzumace tohoto speciálu je spojena s výjimečným zážitkem při přátelském posezení i slavnostních příležitostech. Holba Šerák Speciál je v prodeji od 1. února, dodává se v 30l a 50 l sudech.

Zdroj: Holba.cz

Jan Šavel, vedoucího výzkumného střediska pivovaru Budějovický Budvar převzal daší ocenění za svou práci.

Naši předci trefili recept na pivo tak dobře, že na něm nemusíme nic měnit, snažíme se ho jen zachovat. To si myslí Jan Šavel, vedoucího výzkumného střediska pivovaru Budějovický Budvar, který byl již v roce 2004 uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství a nedávno převzal ocenění za spoluautorství vysokoškolské učebnice.

Šestašedesátiletého Šavla lákala od dětství chemie. „Měl jsem malou laboratoř přímo pod kuchyňským dřezem, kde mi rodiče dovolili shromažďovat věci na pokusy,“ vzpomíná.

O další cestě ale rozhodla spíš šťastná náhoda. Jeho třídu na gymnáziu totiž jednou navštívili zástupci Budvaru, kteří tu hledali budoucí zaměstnance. Protože Šavla nabídka zaujala, kývl. A ani dnes toho nelituje. „Je to skvělý obor. Kolegové chemici mi dokonce závidí, že mohu v práci pít pivo, zatímco oni tam mají maximálně peroxid vodíku,“ směje se.

Po absolvování pražské VŠCHT v roce 1967 tedy Šavel nastoupil do pivovaru. Nejprve se jako mikrobiolog staral o kulturu originálních budvarských kvasinek. Pivovar používá stejné již od svého založení v roce 1895. „Mají dobré vlastnosti a dokonce je od nás kupují i někteří konkurenti,“ dodává.

Později Šavel řídil podnikovou laboratoř i útvar jakosti, nakonec stál u zrodu samostatného výzkumného pracoviště. Zde má za úkol přizpůsobit osvědčené pivovarské postupy moderní době. „Naši předci vymysleli základní recepturu tak dobře, že rozhodně nechceme nic měnit. Na začátku devadesátých let ale obrovsky vzrostla naše produkce, a tak jsme museli například zajistit, aby i při tomto množství zůstalo pivo stejné,“ vysvětluje.

Právě tradiční chuť je podle něj totiž to, co Budvaru zajišťuje řadu příznivců nejen v Česku, ale i zahraničí.

S tím, jak se stále rozrůstá export budějovického piva, je také důležité zpomalit jeho stárnutí. „Pivo se dnes dopravuje přes půl zeměkoule, a proto se pokoušíme prodloužit jeho stabilitu, aby se i k zákazníkovi v Austrálii dostalo v nezměněné kvalitě,“ komentuje Šavel. Ačkoli podle něj nejde stárnutí piva zcela zabránit, rozhodně se jej již podařilo výrazně zpomalit. Když do Budvaru nastoupil, měl nápoj v lahvích záruční dobu jen dva měsíce, nyní je to rok.

Na začátku 90. let se Šavel podílel na vývoji nealkoholického piva. Myslí si, že se nápoj podařil, ostatně chválí si ho i jeho manželka.

Součástí jeho práce je sledování konkurence. „Pravidelně kupujeme řadu značek, posuzujeme je a pečlivě hlídáme, kde se co změnilo,“ popisuje. On sám rád ochutnává piva z belgických pivovarů, na vlastní značku ale nedá dopustit. „Nejradši mám náš tmavý ležák. Spousta lidí si myslí, že černé pivo musí být sladké, ale to je nesmysl. Tmavý budvar je hořký a sladkou chuť v něm nenajdete,“ doplňuje.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autorka: Andrea Zahradníková

Už jste si někdy dali pivo s mnichem? Takové pivo si můžete dát ve vyšebrodském minipivovaru. Úspěšné obnovení tradice vaření zlatavého moku, z roku 1380 a pivo pojmenované po prvním sládkovi, mnichovi Jakubovi z vyšebrodského kláštera, si vyžádali revitalizaci původního designového řešení přebalu produktů.

Po zdárné historické rekonstrukci podoby Jakuba, se konečně podařilo odhalit Jakubovu tajemnou tvář, která se tak stala skutečnou. Úsměv bodrého chlapíka ve tváři, vyzařuje radost, úctu k životu a jeho plodům i láskyplný vztah k vaření piva. Nová přehledná etiketa s usměvavým mnichem, s rozdílným barevným pozadím odpovídá jednotlivým druhům piva. Jakub zaujal čestné místo na pivních lahvích (etiketách) převzal tak i symbolický patronát nad celým procesem stvoření piva ve vyšebrodském pivovaru.

Designéři ze studia srneczekdesign nalezli takové výtvarné řešení, v němž se snoubí láska, úcta k tradici a poctivý přístup k vaření piva za využití moderních metod. Grafické zpracování odpovídá charakteru a kvalitě, zdraví prospěšné tekutiny – nepasterizovanému pivu, vařeného podle starobylé vyšebrodské receptury. Zůstávají v něm zachovány zdraví prospěšné látky, které jsou největší devízou Živého piva z vyšebrodského minipivovaru. Profesionalitu v oboru a kvalitu piva dokládá certifikát „Šumava – originální produkt“. Konzumentovi zaručuje, že pivo Jakub je skutečně originální, čistě přírodní a přispívá k dobrému jménu šumavského regionu.

Návštěvníci, kteří zavítají do Vyššího Brodu za přírodními krásami, či památkami se rovněž seznámí se způsobem a historií vaření piva a konec konců i ochutnají, či si odvezou s sebou domů výtečné, hořké, prostě živé pivo JAKUB. Návštěvou vyšebrodského minipivovaru podpoříte váš zdravý životní styl a ještě si rozšíříte obzory v oboru, který se v Čechách těší tak vysoké oblibě.

Spojte příjemné s užitečným. Vydejte se na exkurzi výjimečně zdravé hořké chuti, v nejmenším jihočeském pivovaru.

Ochutnejte historii, nechte se unášet… Určitě Vám zachutná

Náhled nových etiket (jakmile budou etikety hotové, umístíme nabídku do sekce sběratelé):

Etiketa Jakub 12° světlá

Etiketa pro pet lahev

Zdroj: Tisková zpráva Minipivovaru vyšší Brod

Podpis smlouvy mezi státním podnikem Jihomoravské pivovary a vítěznou pražskou firmou o pronájem vyškovského pivovaru je na spadnutí. Podpisy po měsících dohadů, čekání a spekulací konečně stvrdí to, že se ve Vyškově bude dál vařit pivo. A zároveň utnou nejistotu zaměstnanců.

„Mám už na stole oficiální zprávu od předsedy představenstva společnosti Jihomoravské pivovary Václava Hlaváčka, že jsme splnili kritéria výběrového řízení. Naši nabídku tak přijali a podpisu na pronájem vyškovského pivovaru už nic nebrání v cestě,“ těšilo spoluvlastníka pražské společnosti Czech Beverage Industry Company Jiřího Kopence.

Jeho slova potvrdila také tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková. K podpisu nájemní smlouvy má dojít začátkem příštího týdne, pravděpodobně hned v pondělí nebo úterý. „Smlouva zatím podepsaná není. Nicméně Jihomoravské pivovary skutečně daly na závěr hodnotitelské komise, která firmu doporučila. Vše je na nejlepší cestě, sjednotit nabitý program tří stran není úplně snadné, proto k podpisu dojde začátkem příštího týdne,“ ujistila mluvčí.

Jakou nabídku firma Czech Beverage Industry Company předložila, mluvčí neuvedla. Podmínky soutěže ale podle ní byly méně přísné.

Snížila se především výše kauce, kterou stát po firmách požaduje.

Zástupci firmy nicméně slibují, že ve Vyškově budou pokračovat ve výrobě piva. Do funkce výkonného ředitele dosadí Miloše Hrabáka. „Měl pracovní povinnosti v zahraničí, ale už je zpět. Vyškovský pivovar povede právě on, jde o zkušeného profesionála, který se léta pohyboval ve výzkumu, pivovarnictví vystudoval, určitě půjde o člověka na správném místě,“ byl přesvědčený Kopenec.

V to doufají i zaměstnanci pivovaru, kteří měsíce žili v nejistotě. „Rozhodně máme zájem s novou firmou spolupracovat, proto jsme za zachování pivovaru půl roku bojovali. Zatím jsme s nikým nejednali. Pořád jsme neklidní, ale pomalu začínáme věřit a situaci vnímáme kladně. Ale dokud nebude smlouva podepsaná, stále budeme v očekávání,“ byl opatrný odborář a zaměstnanec pivovaru Martin Obruča.

Karta se tak snad konečně obrací. „Budeme rádi, když nový nájemce vezme situaci za správný konec a ve vaření piva bude pokračovat,“ doufal sládek pivovaru Dušan Táborský.

Přijímání zaměstnanců

Podle Jiřího Kopence má firma ale se zaměstnanci ty nejupřímnější úmysly. „Budeme chtít slyšet názor zaměstnanců, zatím jsme se nesešli, ale kdo bude chtít do další výroby s námi jít, rádi ho uvítáme. Počty lidí, které budeme potřebovat pro rozjetí výroby, zatím nevíme, počítáme ale po jejím rozjetí s postupným navyšováním,“ prozradil Kopenec.

Se stoprocentním uplatněním zaměstnanců příliš nepočítá ani Obruča. „Zatím nevíme, zda budou jednat s odbory nebo přímo s jednotlivými zaměstnanci. Všechny nás ale asi chtít nebudou,“ myslel si odborář.

Několik předchozích pokusů o hledání nájemce ztrátového provozu v loňském roce zkrachovalo. Naposledy se do soutěže přihlásily dvě firmy. Komise, která nabídky posuzovala, oba uchazeče vyřadila. „Myslím, že předešlá výběrová řízení byla hodně nekonstruktivní. Pivovar by nicméně beze změny nepřežil. Poslední roky nebyly dobré. Co nový nájemce dokáže a do pivovaru přinese, si můžeme říct tak za rok,“ uzavřel Obruča. Firma už nicméně naznačila, že kromě navázání na tradici plánuje odstartovat i výrobu nealkoholických nápojů.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Michal Kočí