Doslova letní výstav zaznamenal Rodinný pivovar BERNARD v letošním březnu, když prodal rekordní množství 17,8 tis. hl. nepasterizovaného piva. Tento výsledek je nejlepším měsíčním březnovým výstavem v celé novodobé historii pivovaru od privatizace v roce 1991. Meziroční nárůst prodeje piva v měsíci březnu byl 21 procent.

"Začátek roku nebyl prodejně příliš příznivý, projevilo se zvýšení spotřební daně a předzásobení velkoobchodů,“ hodnotí výsledky za první čtvrtletí spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a dodává: „ Březen, přestože byl chladný, předčil očekávání. A co se týká obchodních výsledků, byl pro nás skoro letním měsícem. V celém prvním čtvrtletí jsme prodali na klesajícím českém pivním trhu o 5 procent piva více, nežli vloni.“

Výstav piva BERNARD byl v loňském roce 204 tis. hl. a roční tržby za pivo dosáhly 360 milionů korun, v roce 2008 to bylo 328 milionů korun. Celkový obrat pivovaru, který loni zaměstnával 138 lidí, meziročně stoupl z 350 na 386 milionu korun. Pro srovnání, např. v roce 2001 byl obrat 104,5 milionů korun, počet zaměstnanců 75.

Vzrůstající výstav piva staví Rodinný pivovar BERNARD především na vlastních surovinách - sladu, vodě a kvasniční kultuře z propagační stanice. Sladovna BERNARD v Rajhradě je jedním z mála výrobců tradičního humnového sladu, který je nejvhodnějším pro vaření nejkvalitnějších českých ležáků. Zhruba 55 procent produkce využívá pivovar pro vlastní výrobu piva. Zbytek sladovna prodává jiným pivovarům. V současnosti ve sladovně pracuje 25 lidí.

Zdroj: Protext.cz | Tisková zpráva

Budějovický Budvar vyvezl poprvé po šesti letech pivo do Nizozemska. Kamion veze jak sudy, tak lahve o objemu 0,33 a 0,5 litru světlého ležáku. Během několika týdnů se tak ležák Budweiser Budvar objeví na pultech obchodů a také čepovaný v několika restauracích.

Vzhledem k vyspělosti tamějšího pivního trhu a náročným zákazníkům je Nizozemsko pro Budějovický Budvar velmi zajímavou exportní destinací.

„Nizozemsko je pro nás atraktivním exportním teritoriem. Místní zákazníci jsou velmi nároční na kvalitu piva a mají rádi také pivní speciality. Zároveň dokážou kvalitní pivo ocenit a zaplatit za něj odpovídající cenu,“ říká Dominika Kovaříková, obchodní manažerka Budějovického Budvaru pro oblast Beneluxu. Nizozemci mají na trhu k dispozici široký výběr pivních značek. Zároveň velmi rádi ochutnávají pivní speciality z dovozu. Potvrzuje to i podíl importovaných piv. "Ten je v Nizozemsku na úrovni 20 procent, v porovnání s ČR je to asi desetkrát více. Průměrná spotřeba piva na hlavu v Nizozemsku je ale nižší, činí 78,5 litru za rok," dodává Kovaříková.

„Spolupráci s Nizozemskem jsme obnovili po šesti letech. Důvodem této odmlky bylo složité hledání vhodného partnera, který by splňoval naše náročné požadavky a v rámci velmi silně vyprofilovaného trhu by dokázal spolu s námi prosazovat zájmy a strategii naší znovuzaváděné značky,“ vysvětluje Kovaříková. Ideální importér musí být finančně stabilní, dlouhodobě úspěšný a musí mít velké zkušenosti v prodeji prémiových piv.

Budějovický Budvar v loňském roce vyvezl do 58 zemí celkem 580 000 hektolitrů piva. To je prakticky stejný objem jako v roce 2008. "Vzhledem k očekávanému poklesu českého exportu piva o více než 10 procent jde o velmi dobrý výsledek. Budějovický Budvar tím dále zvýšil svůj podíl na českém exportu na téměř 20 procent," uvedl mluvčí Budvaru Petr Samec. Nově začal pivovar vyvážet do Spojených Arabských Emirátů, Mexika a Kosova.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

Kreatívne štúdio SOFIAN vytvorilo pre pivnú značku STEIN komunikačnú kampaň na rok 2010. Jej ťažiskom bude aprílové nasadenie na web stránkach pivovaru plus facebook, v rozhlase, indoore a outdoore. Kampaň s rozpočtom 60 000 eur odštartovala 30.marca 2010 a potrvá v rôznych podobách do konca leta 2010. Informoval o tom Tibor E. Rostas z kreatívneho štúdia SOFIAN.

„Pre nás je práca pre pivovarnícku spoločnosť veľkou výzvou. Značka STEIN je dôkazom, že technológia klasicky vareného piva môže byť skvelou odpoveďou na unifikovanú chuť europív. V poctivom varení sme našli kód k jednoduchému posolstvu v claime: Pivo, ktoré sa na nič nehrá. STEIN je vnímaný skôr ako pivo pre strednú a nižšiu vrstvu a podobne ako legendárne cigarety MARS si drží svoju klientelu. V tomto koncepte je pivo STEIN prezentované na pozadí troch profesií evokujúcich klasickú ťažkú mužskú prácu (hasič, zvárač a sústružník). Po tvrdej práci si však radi doprajú uvoľňujúce osvieženie a to je jednoduchý dôvod prečo v hedlajne tvrdíme, že každý deň končí dobre”, uviedol T. E. Rostas.

Obchodný manažér STEINU Vratko Krošlák k tomu dodal: ,,Naše pivo je varené klasickým spôsobom tak, aby sme dopriali konzumentom zlatistého moku nezameniteľnú chuť skutočného poctivého piva, ktorému sme dopriali čas 60 dní pre jeho dozretie. To však ešte nestačí na oslovenie zákazníka a preto sme naše pivo chceli k nim posunúť ešte bližšie a aj ukázať kto je našou cieľovou skupinou, prostredníctvom premyslenej účelovo zameranej kampane, a že práve jej sa budeme venovať. Nie je jednoduché skĺbiť cenu a kvalitu, no s pivom STEIN ponúkame konzumentom najlepšiu kombináciu na trhu.

Značka STEIN má jednu z najdlhších histórií – už 137 rokov, je súčasťou pivného trhu a ťaží z dlhoročnej skúsenosti s varením piva. Patrí k trvalým hodnotám Bratislavy a je neodmysliteľnou značkou tohto regiónu a okolia, kde je zákazník náročný na vnemy z prostredia a aj podľa toho sa rozhoduje akému pivu dá prednosť. V tomto sme našli ideálnu podporu v štúdiu Sofian. Pivo STEIN je vyrábané z prvotriedných vyberaných surovín, spracované špičkovými technológiami a uvarené podľa pôvodnej, originálnej receptúry z roku 1873. Očakávame, že ho budú vychutnávať nielen naši verní zákazníci, ale že kampaň osloví aj nových priaznivcov tohto výnimočného zlatého moku“.

Mediálny mix kampane je zameraný na oslovenie zákazníka rôznymi efektívnymi spôsobmi a vychádza z návykov správania sa konzumentov piva. Zloženie je skutočné rozmanité a obsahuje ochutnávky s novými promo stanoviskami na potravinových predajniach, e-marketingové spoty, redesign web stránky, bigboardy, bilbordy a citylighty s témami spomínaných troch profesií. Éter zaplnia nielen spoty v rádiách VIVA a Rádio SiTy Bratislava, ale aj súťaže a čítané oznamy o akciách v COOP Jednota Bratislava. Ďalej, by mala pozíciu značky podporiť aj kreatívna reklama na držadlách v mestskej a prímestskej doprave, plus 50x LCD plochy v električkách. V bratislavskej časti Polianky bude na jednej z budov veľkoplošný banner. Z printových médií využije kampaň denník ŠPORT, kde bude vkladačka s grafikou kampane a tematickými hracími kartami. Na predajné miesta sú určené P.O.S. (points of sale) materiály ako závesky na hrdlá fliaš, plagáty, cenovky, tematické prívesky , HoReCa segment je obohatený o aktualizovaný spotrebný materiál a pod.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Čas výletů a projížděk na bicyklu po Blanensku je tu. V neděli totiž lidé zahájili turistickou sezonu. Tradičně na nádvoří černohorského pivovaru a s novým rekordem. Sešlo se tam totiž přes sedm set majitelů zámků.

Recesistickou akci letos zpestřila novinka. Turistický salám si totiž běžci přehazovali jako štafetu.

Tímto způsobem urazili sportovci z Brna do Černé Hory osmadvacet kilometrů. „Salám měří přes metr, takže jsme měli obavy, aby se nám po cestě nezlomil. Dali jsme jej tedy do papírového tubusu na koberce,“ popsal pouť jeden ze sportovců sdružení Horizont Jan Macura. Když s dalšími běžci dorazil do Černé Hory, předal však lidem okousaný zbytek salámu. „Dovolili jsme si takovou lest. Pravý salám jsme nakonec odevzdali na pódiu,“ usmál se Macura.

Na zahájení sezony radní z Blanska, Boskovic a Černé Hory spolu s majiteli pivovaru vždy symbolicky nakrojí první letošní turistický salám. Štangli pak ochutnají i unavení turisté.

Pokořili rekord

Kromě hašení žízně zrzavým nápojem, pojídání nejrůznějších pochoutek, jízdy Josefa Zimovčáka na velocipedu a poslechu dobré muziky stihli lidé překonat další rekord. Tentokrát se v Černé Hoře sešlo nejvíce majitelů zámků. „Lidé museli prokázat, že mají zámek, a to výpisem z katastru nemovitostí nebo tím, že si přinesli libovolný trojrozměrný předmět, který se takto nazývá,“ přiblížil jeden z pořadatelů akce Jiří Kučera. Podle něj se tak na nádvoří pivovaru dostala nejedna zajímavost. Přítomné pobavil plastový zámek panenky Barbie, zámek z vizovického pečiva, hydraulický zámek či album kapely Visací zámek. Pár turistů dokonce dorazilo spoutaných pouty. Odvážný byl muž, který skrýval pod trikem umělá ňadra a jedno z nich ozdobil piercingem ve tvaru zámku. „Zajímavé byly také modely papírových zámků, které turisté nosili na hlavě. Nejmenší zámek, který jsme zaznamenali, měřil pouhé tři milimetry,“ doplnil Kučera.

Klasické malé visací zámky si vzali na cestu dcery Michaely Dufkové z Boskovic. „Já jsem chtěla uspět se zámkem v mobilu, ale to mi neprošlo. Nebyl trojrozměrný,“ sdělila žena. Ta se s rodinou vydala z Lipůvky po červené a zelené značce. Lesem urazila dvanáct kilometrů.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Karolína Opatřilová

Pivovárek ve Vyšším Brodu v pátek večer představí nové pivo vyrobené podle starobylé vyšebrodské receptury. Majitel a sládek Jiří Fojtl popsal, že recepturu s pomocí historiků a pamětníků dával dohromady více než rok. Výsledkem je dvanáctistupňový speciál - červený Jakub.

„Jedná se o speciál červené barvy podle původní receptury, kterou se nám podařilo částečně zrekonstruovat. Zjistili jsme, které bylinky kdysi do piva přidávali a zhruba v jakém poměru. Dále jsme už vycházeli z obecných dobových pramenů. Slad se tehdy vyráběl podobnou technologií jako dnes, nicméně například se sušil pomocí kouře, který pak částečně přešel i do sladu a pivu dal lehce zauzenou příchuť,“ dodal Fojtl.

Minipivovar Jiřího Fojtla navazuje na tradici pivovarnictví. Ve vyšebrodském cisterciáckém klášteře se poprvé pivovar uvádí již v roce 1380 a další, Měšťanský pivovar působil ve Vyšším Brodě v letech 1530-1944.

Vyšebrodskému pivu Jakub věnujeme v sobotu 3. dubna další díl seriálu Seznamte se s pravými šumavskými výrobky. Poslouchejte náš odpolední radioproud Fontána po 16. hodině.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Václav Malina

Pokud chcete spojit jarní víkendový výlet s gastronomickým zážitkem, možná vás potěší, že v chyšském Zámeckém pivovaru lze o víkendu ochutnat speciální velikonoční pivo.

„Začínáme tak sezonu,“ vysvětlil majitel zámku i pivovaru Vladimír Lažanský, který právě kontroloval ve varně pivo před dokončením. „Připravujeme čtrnáctistupňové medové pivo,“ upřesnil.

O kvalitě piva z chyšského minipivovaru, které připravuje sládek Robert Maňák, svědčí mnohá ocenění. Zatím poslední je první místo v kategorii „světlý ležák zminipivovaru“ z Reprezentačních slavností piva v Táboře.

Novogotický zámek Chyše se může pochlubit nejen parkem o rozloze devíti hektarů a hlavním prohlídkovým okruhem, ale také historickým sklepením, studnou, střílnou a expozicí, věnovanou Karlu Čapkovi. Slavný spisovatel, který na zámku v Chyších působil od května do září 1917 jako vychovatel, měl v té době svá velká díla teprve před sebou a jako čerstvě vystudovaný doktor filozofie hledal práci. Když mu hrabě Lažanský nabídl místo vychovatele pro svého syna, s díky jej přijal. Ačkoliv jeho pobyt na zámku trval necelý rok, inspiroval jej k mnoha literárním dílům, jež později vznikla.

Podle Vladimíra Lažanského mají například všechny postavy známého románu Krakatit předlohy ve skutečných lidech z prostředí chyšského zámku.

Také námět divadelní hry Věc Makropulos vyhází ze staré zámecké legendy, spojené s Chyší. Podle této legendy bratr majitele panství sloužil u dvora císaře Rudolfa v Praze, kde se seznámil s alchymií. Nechal si tedy od alchymistů vyrobit tehdy populární elixír věčného mládí, který na sobě zkoušela knížecí neteř.

Nesmrtelná duše dodnes bloudí v zámeckých prostorách

Od staroby a smrti ji to neuchránilo, ale podle pověsti se její duše stala nesmrtelnou a dodnes bloudí v zámeckých prostorách. Právě na základě této pověsti napsal Karel Čapek Věc Markropulos.

K vidění jsou i portréty členů rodu Lažanských, které byly do Chyše zapůjčeny ze zámku Krásný Dvůr. Mezi nejznámější patří například Prokop II. Lažanský, který byl v letech 1805 - 1823 místodržícím na Moravě a ve Slezsku.

Trofeje antilop, kudu a dalších afrických zvířat zase zapůjčila Vladimíra Bromwlee, Češka žijící v Jihoafrické republice, Sbírku zdědila po svém otci, který zvířata skolil a nechal preparovat v Africe, odkud byla převezena do Prahy.

Kulturou žije zámek i ve třetím tisíciletí. Po několika úspěšných koncertech v zámecké zahradě je na 13. srpna naplánován koncert Radima Hladíka se skupinou Blue efekt.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Libor Michalec

Podle právní analýzy Znojmo nemá šanci zpochybnit někdejší převod svého podílu v pivovaru Hostan. Radní zadali ještě ekonomické posouzení směny.

Právně nenapadnutelný, ale přinejmenším nešikovný a pro město v důsledku nevýhodný. Tak vypadá podle rozboru právníků předloženého vedením města zastupitelům postup znojemské radnice při převodu podílu v tehdejším pivovaru Hostan. Před deseti lety jej město vyměnilo za zbudování jižní přístupové cesty ke znojemskému hradu.

„Transakce jako taková je nezpochybnitelná, formálně vše zřejmě proběhlo tak, jak mělo. Faktem ale je, že jižní cesta zůstala v majetku pivovaru a město na ni má jen výpůjční smlouvu,“ shrnul základní výsledek desetistránkového právnického rozboru starosta Petr Nezveda a zdůraznil, že podle výsledků analýzy může druhá strana smlouvu o výpůjčce vypovědět. Právníci města dospěli k závěru, že ujednání o zrušení výpůjčky, které majitele pivovaru velmi omezuje, by před soudem nejspíš neobstálo.

Nezveda upozornil, že autoři rozboru neřešili ekonomickou stránku věci. „Neposuzovali, ani nemohli posoudit, oprávněnost částky za transakci. Proto rada zadala ještě zpracování ekonomické analýzy,“ dodal starosta. Stavba cesty otevřené před deseti lety stála tehdy přes deset milionů korun.

Radní Jiří Kacetl, z jehož podnětu rada právní rozbor zadala, má už nyní za to, že tehdejší vedení města uzavřelo nevýhodný obchod. „Víme, že jen nerozdělený zisk společnosti činil v době oné transakce třicet milionů korun. A to nemluvíme o hodnotě třiceti procentního podílu. Tehdejší rozhodnutí zastupitelstva je zjevně ekonomicky nevýhodné,“ řekl Kacetl.

Podle jeho mínění udělalo město chybu v tom, že vůbec podíl prodávalo. Vyslovil i domněnku, že už před deseti lety museli zástupci města počítat s variantou, že pivovar v historickém jádru Znojma musí v budoucnosti čekat útlum.

Tehdejší první muž města, dnešní místostarosta Pavel Balík, kritiku rezolutně odmítl.

„Před deseti lety byly docela jiné podmínky než nyní. Teď jsou akorát všichni chytří. Trvám na tom, že vše bylo tehdy nadstandardně v pořádku,“ uvedl místostarosta. Smlouvu o zápůjčce považoval za dostatečné zajištění přístupu k hradu a rotundě.

Podle nynějšího vedení města je ale právě majetkoprávní nejistota ohledně jižní cesty na hrad jedním z důvodů, proč má Znojmo už uzavřený pivovar koupit.

„Důvody jsou dva. Jednak je to významný areál na lukrativním místě, na který by mělo mít město bezprostřední vliv, a jednak zajištění přístupu k hradu a rotundě. Nelze říct, že by jeden z nich měl výrazně vyšší váhu,“ uvažoval starosta Nezveda. Poukázal ovšem na to, že kdyby mělo Znojmo lépe zajištěný vztah k cestě, mělo by zcela jinou vyjednávací pozici.

Konečné znění smluv o prodeji pivovaru nyní ladí právníci města a pivovarského gigantu. „Dohodli jsme se, že dokud smlouvy nedostanou radní a zastupitelé, nebudeme jednání komentovat,“ konstatoval Nezveda.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Martin Moštěk

Dnes již přestává být vzácností najít na nápojovém lístku restaurace více než pouhé jedno nebo dvě piva, ale nabídce restaurací Pivovarský dům a Pivovarský klub se hned tak něco nevyrovná.

Restaurace a minipivovar Pivovarský dům v Ječné ulici v Praze 2 je v provozu již více než dvanáct let. Najdete zde dobrou českou kuchyni a na čepu vždy minimálně 8 druhů na místě vařených, nefiltrovaných a nepasterizovaných piv, od světlé a tmavé "klasiky" plzeňského typu přes svrchně kvašené pšeničné až po piva nejroztodivnějších chutí a typů, za kterými byste jinak museli cestovat světa kraj.

Tato restaurace je již natolik známá a populární, že není nutné ji sáhodlouze představovat. Ostatně – málokde jinde dnes můžete spatřit ve dveřích restaurace frontu hostů trpělivě čekajících na příští volný stůl, krize–nekrize, jako právě tady.

V karlínské Křižíkově ulici, přesně naproti Hudebnímu divadlu Karlín, můžete nalézt mladšího brášku Pivovarského domu, který se ve svých necelých pěti letech má čile k světu. Je jím Pivovarský klub, který v nabídce množství druhů piva v naší zemi nemá dosud konkurenci.

U zrodu tohoto skutečně unikátního podniku byl zdánlivě jednoduchý nápad "otočit" obvyklý poměr počtu nabízených piv a pokrmů. A tak si zde můžete lámat hlavu, čím spláchnete vybranou lahůdku z tradiční české kuchyně nebo některé z přírodních grilovaných mas, mezi kterými najdete i steak z klokana nebo pštrosa.

Výčep se šesti pípami nabízí neustále se měnící sestavu piv, jejichž celkový součet od zahájení provozu již přesáhl 350 druhů. Stálá nabídka lahvových piv čítá minimálně 220 položek.

Najdete v ní především neuvěřitelně bohatou sestavu z produkce českých pivovarů, ale také vybrané lahůdky z mnoha dalších zemí, od Německa a Belgie až po země obvykle nepovažované za tradičně pivní, jako je třeba Turecko, Kuba nebo Čína.

A pivo se zde podává nejen v poháru, ale i na talíři. Takové zvěřinové ragú na porteru, palačinky s pivní marmeládou či pivní dort opravdu hned tak někde jinde nedostanete...

Za dobu své existence se stal Pivovarský klub nejen neodmyslitelným místem na gastronomické mapě Prahy, ale také dějištěm degustací, klubových setkání a dalších akcí. Pro příklad můžeme jmenovat třeba párování sýrů s výběrem pivních speciálů, časté prezentace malých a méně známých pivovarů nebo třeba večer věnovaný pivní videoreklamě.

A komu je to všechno málo, může si zde pod dohledem odborníka uvařit svoji vlastní várku piva libovolného typu, od českého ležáku přes svrchně kvašené pivo pšeničné až třeba po irský stout.

Vy, kdo jste milovníci dobrého piva, byste si tento podnik neměli nechat ujít. Budete vítáni kterýkoli den, od času oběda až téměř do půlnoci. Ale pokud chcete přijít večer, udělejte si raději rezervaci.

Zdroj: Sdělení iDNes.cz | Komerční sdělení

Při příležitosti velikonočních svátků uvařil Pivovar Purkmistr světlý velikonoční 15°speciál,který je od dnešního dne na čepu. Pivo je uvařeno klasickým dvourmutovým způsobem ze 3 druhů sladu a je 3x chmeleno.

Má plnou, velmi jemnou chuť s hutným sladším základem, je jemně nasycené kysličníkem uhličitým a má bohatou hustou pěnu, ze které vystupuje příjemné chmelové aroma.

K pivu je podáváno speciální velikonoční menu zahrnující vaječnou tlačenku, jarní kuřátko plněné bylinkovou nádivkou a na závěr je podáván jahodový dort se šlehačkou.

Ve dvoře pak bude možno shlédnout pletení velikonoční pomlázky, v prodeji budou korálky, kameny a pivovarská mince.

Zdroj: Pivovarský dvůr Plzeň | Autor: Petr Míč

Hokejovou výstroj vyměnil za pracovní rukavice, dres za reflexní vestu a hokejovou arénu za expediční halu. Kapitán olomouckých hokejistů Richard Brančík se před začátkem prvoligového play off vsadil se zástupcem Radegastu Petrem Koublem o to, zda Kohouti postoupí do finále. Jelikož Hanáci nestačili v semifinále na Chomutov, vydal se Richard Brančík splnit svůj slib, který měl podobu odpracované směny v pivovaru Radegast.

„Tušil jsem, že mě rozhodně nečeká práce za stolem na pohodlné židli. Fyzická práce mi ale nevadí, takže jsem byl spokojený,“ hodnotil své pracovní zařazení Richard Brančík. Stal se totiž součástí expedičního týmu zodpovědného za správné vydání a naložení piva zákazníkům. Brančíkovou specializací byla příprava palet pro drobné zákazníky, kteří odebírají pivo v různých obalech.

Ačkoli byl kapitán Mory ve srovnání s hokejem ve zcela odlišném prostředí, určitou shodu našel: „Vždycky je to o lidech, kteří něco umějí a navíc dokáží velmi dobře spolupracovat.“

Zástupce značky Radegast Petr Kouble výkon olomouckého kapitána v pivovaru Radegast ocenil: „Jsem rád, že Richard Brančík přistoupil k sázce chlapsky a svůj slib dodržel, což určitě fanoušci ocení. Já zase mohu slíbit, že v rámci konceptu Radegast fandí moravskému hokeji přineseme v příští sezoně olomouckým příznivcům celou řadu akcí, stejně jako tomu bylo v té letošní.“

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Vedení litoměřické radnice neustává v propagaci bývalého Korunního pivovaru. Prohlídky objektu, ve kterém se ještě před několika lety vařilo pivo, tak pokračují s cílem nalézt investora, jenž by v Litoměřicích obnovil výrobu piva.

„Tento týden jsme zde například měli delegaci z magdeburské hospodářské komory, která byla překvapena rozsahem objektu i unikátních sklepení,“ informoval místostarosta Jaroslav Tvrdík.

Pracovníci technických služeb města v průběhu zimy uklidili vnitřní části tak, aby byla prohlídka několikapatrových sklepů i nadzemních částí pivovaru pohodlná a bezpečná. Vyvezli odsud více než dvacet tun odpadu – suť , hadice, trubky, ale například i stará svítidla a nepotřebné zařízení.

„Chceme si nechat zpracovat studii, jež nám přinese důležité údaje, jako například rozlohu podzemních i nadzemních částí, a popis technického stavu objektu,“ informoval místostarosta Tvrdík. V archivu pivovaru se totiž nedochovaly písemnosti, ze kterých by mohl nový majitel čerpat důležité údaje.

Město Litoměřice koupilo pivovar po ukončení výroby zlatavého moku za 10 milionů korun. „Obávali jsme se, že by ho mohl získat investor, který zde začne podnikat způsobem, jež se nehodí pro historickou část města, v níž se nachází,“ konstatoval starosta Ladislav Chlupáč. Hrozilo i riziko, že pivovar bude po částech rozprodán a sen vedení litoměřické radnice o tom, že se zde opět začne vařit pivo, vzniknou pivní lázně, muzeum českého pivovarnictví s restaurací, případně hotel, se tak definitivně rozplyne.

Zdroj: Litoměřicko24.cz

Ryze česká pivovarnická společnost K Brewery začleňuje do svých struktur již sedmý pivovar - Černou Horu. S účinností od 1. dubna 2010 tak bude skupina v rámci svých distribučních středisek nabízet i sortiment tohoto jihomoravského podniku.

Historicky se zájem K Brewery o černohorský pivovar datuje již od roku 2007. „Černá Hora byla vůbec prvním pivovarem, v němž jsme získali podíl“, uvádí Zdeněk Radil, předseda představenstva K Brewery Group.

Skupina, jejímž hlavním mottem je snaha o zachování a další rozvoj malých a středních pivovarů s důrazem na jejich regionální působnost, se zavazuje navázat na činnost předchozího vlastníka. „Pivo se v Černé Hoře vařilo již v roce 1298 a je to tedy nejstarší pivovar skupiny. V duchu naší filosofie budeme ctít tradiční výrobní postupy a pivovar i nadále rozvíjet,“ říká Radil. Dodává, že změny v sortimentu nejsou v dohledné době na pořadu dne.

Pro stávající zákazníky K Brewery bude připojení již sedmého pivovaru znamenat významné rozšíření nabídky. „Přes naše distribuční centra budeme od dubna plošně distribuovat produkty, které se v pivovaru v Černé Hoře vyrobí, a to včetně sortimentu nealkoholických nápojů,“ sděluje Bořivoj Bartoněk, nový obchodní ředitel pivovaru.

Skupina si je vědoma i důležitosti role, kterou podnik v regionu hraje na poli sportu a kultury. „Rozhodně máme zájem na spolupráci navázat i v této oblasti,“ uvádí Bartoněk s tím, že pivovar bude pokračovat ve většině svých aktivit včetně sponzoringu a pořádání již tradičních pivovarských dnů.

O společnosti K Brewery

Pivovarnická společnost K Brewery v současné době ovládá a úspěšně provozuje celkem 7 menších či středně velkých pivovarů - v Protivíně (Platan), v Jihlavě (Ježek), v Uherském Brodě (Janáček), v Hlinsku v Čechách (Rychtář), v Klášteře Hradišti nad Jizerou (Klášter), ve Vysokém Chlumci a nově i v Černé Hoře.

V portfoliu značek nalezne zákazník vedle světlých výčepních piv a ležáků také řadu speciálů – od polotmavých přes vícestupňová piva až po tmavé ležáky a nealkoholická piva. Skupina rovněž nabízí široký sortiment nealkoholických nápojů z Pivovaru Černá Hora.

Jako svou vlajkovou loď a se sloganem „Šlechtic mezi pivy“ představila loni v říjnu společnost K Brewery prémiový ležák Lobkowicz Premium, který se vaří v protivínském pivovaru dle tradičních výrobních postupů a z ryze českých surovin – sladu, vody a chmele – bez použití extraktů či cizích příměsí.

Distribuce výrobků jednotlivých pivovarů probíhá přes vlastní síť Distribučních center (DC) se sídlem v Praze, Protivíně, Jihlavě, Hlinsku v Čechách, Klášteře Hradišti nad Jizerou, Černé Hoře, Vysokém Chlumci a Uherském Brodě. Svoje zástupce má společnost také na Olomoucku, Ostravsku, Karlovarsku a Plzeňsku.

Majoritní podíl ve skupině má známý majitel luhačovických lázní a dalších firem Martin Burda společně s finančníkem Grzegorzem Hótou. Své minoritní podíly mají ve skupině také Zdeněk Radil, působící dnes také ve funkci generálního ředitele K Brewery, a podnikatelka Eva Kropová.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Nová technologie nahradí práci dvou lidí, zbylé dva zaměstnance pivovar neplánuje propustit, pouze přeřadit na jiný úsek

Garanční testy čekají zítra novou stáčírnu lahví v Měšťanském pivovaru Strakonice. „Myslíme si, že pivo má lepší chuť. Podle analýz v naší laboratoři jsou v něm minimální přírůstky kyslíku. Zdá se, že rozdíl mezi sudovým a lahvovým pivem je v současné době minimální. Toho na staré technologii nebylo možné dosáhnout,“ uvedl ředitel pivovaru Jaroslav Tůma. „Testy budou trvat zhruba tři dny. Dokud jimi neprojdeme ve všech ukazatelích, tak linku nemůžeme převzít,“ doplnil. Podle něj ale linka zatím funguje bezproblémově.

Nová stáčírna stála pivovar včetně víceprací 16 a půl milionu korun bez daně. „Zatím jsme profinancovali 90 procent hodnoty kontraktu, to znamená 16,8 milionu, bez daně 14 milionu korun. Devadesát procent částky je zaplaceno, zbývající část se doplatí, až se dokončí provozní testy a definitivně podepíše předávací protokol,“ upřesnil Jaroslav Tůma.

Pivovarníci si zatím náklady hradí ze svých zdrojů a bez použití bankovních úvěrů nebo leasingu.

Zastupitel Josef Štrébl (VPM) se v souvislosti s modernizací pivovaru už jednou zmínil, že žádné bližší informace nezná. „Byl jsem ředitelem pivovaru vyzván, abych se dostavil k získání informací, podle kterých bych si o celé modernizaci mohl udělat vlastní úsudek. Z časových důvodů jsem ještě na prohlídce pivovaru nebyl, ale jakmile čas dovolí, rád se tam podívám,“ řekl Štrébl.

V současné době probíhá na stáčecí lince poslední seřizování technologie. „Dolaďujeme například rychlosti pásů, nebo aby stroje šly rovnoměrně a nevznikaly zbytečné prostoje,“ sdělil Tůma.

U nového zařízení budou pracovat tři lidé, mají dohlížet na činnost automatické linky. Původně jich v hale pracovalo pět. V rámci modernizace se kromě samotné stáčecí linky udělalo nové topení a podlaha, byla přeložena elektroinstalace. „Hala dnes vypadá úplně jinak, než když jsme s modernizací začínali,“ míní Tůma.

Prvního března se měla stáčírna lahví uvést do zkušebního provozu. „Měli jsme týden skluz kvůli dodatečným stavebním pracím, ale od 8. března se už pivo vyrábí na nové lince,“ uvedl Tůma.

Provoz linky bude až do dokončení garančních testů zkušební. Modernizace pivovaru se zahájila 2. února a potrvá do roku 2018.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autorka: Kateřina Malečová Suková

Postřižinský pivovar získává v poslední době jedno ocenění za druhým. Jeho zástupci před pár dny převzali další. Tentokrát jako potravinářský výrobek kraje.

Potravinářský výrobek Středočeského kraje. Tak zní celý název ocenění, které před pár dny převzali zástupci nymburského pivovaru na výstavišti v Lysé ned Labem.

Cenu převzali při příležitosti výstavy Zemědělec. „Oceněn byl jednáctistupňový tmavý ležák. Soutěže se účastnilo 12 výrobců v několika kategoriích,“ řekl ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák.

Cenu s ním převzal sládek Bohumil Valenta. I on byl oceněním potěšen.

Soutěž organizuje krajský úřad už třetím rokem. „V každém roce nějaký náš výrobek získal v této soutěži nějaké ocenění. Pokaždé to byl jiný druh piva,“ poznamenal Benák.

Postřižinský pivovar získává ocenění na domácí i mezinárodní scéně. „Naposledy jsme byli oceněni na soutěži Pivní pečeť, která se konala v Táboře. Skončili jsme na třetím místě,“ uvedl ředitel pivovaru.

Pivovar chystá v dohledné době tradiční akce. 29. května vyjede z nymburského nádraží tradiční Postřižinský expres. Tentokrát zamíří do Jičína, Dolního Bousova a Mladé Boleslavi. Součástí akce bude také prohlídka cukrovaru a lihovaru v Dobrovici.

Třetí červnový víkend se pak brány pivovaru otevřou naplno všem zájemcům při tradičním Dnu otevřených dveří, kdy bude na nádvoří probíhat kulturní program a k ochutnání budou speciální druhy piva.

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor a foto: Miroslav Jilemnický

Tak dlouho si vařil pivo, až založil pivovar. Škoda, že takové přísloví zatím neexistuje. Skvěle by se hodilo na Luboše Němce, majitele a sládka nového pacovského pivovaru.

„Začalo to tak, že jsem před třemi roky začal nějakým způsobem vařit doma pivo,“ vypráví. Ač ryzí amatér, truhlář a podlahář, svět piva ho dokonale pohltil. V tom dobrém slova smyslu. „Postupem času se pivo zlepšovalo a zlepšovalo,“ říká.

Milionová investice

Za zlom v jeho podnikání může i jeho kamarád. Ten už měl zkušenosti s budováním minipivovaru a Luboše Němce utvrdil v tom, že je to dobrá investice, že se časem vrátí. „Z mého koníčka se mi tak stává zaměstnání,“ říká majitel pacovského pivovaru.

Jak ale dodává, vůbec to nebylo snadné. Stálo to spoustu zařizování, trpělivosti a také pořádnou kupu peněz. „Byla to milionová investice,“ konstatoval.

Přesnou sumu sdělit nechce. „Jen tak odhadem, aniž bych myslel konkrétně ten můj, minipivovar v podobném provedení přijde přibližně na pět milionů,“ nechal se po chvilce přesvědčit alespoň k orientační cifře.

Jeho minipivovar je zatím opravdu mini. I díky nejmodernějším technologiím na jeho chod stačí jen dva lidé. „Je to hodně málo, ale pivovar ani víc lidí nepotřebuje,“ tvrdí. Pivo se zde vaří jen dvakrát týdně. Dělají se vždy dvě várky, varna je na 550 litrů, spilky a tanky jsou tisícilitrové.

Vybudováním minipivovaru podnikatelský záměr Luboše Němce ale ještě nekončí. Časem by k pivovarské restauraci rád přidal i penzion se sálem pro větší akce. „Abychom štamgastům nechali otevřenou hospodu, když třeba přijede nějaký sraz, školení nebo podniková akce,“ vysvětluje.

Že by o takové ubytování nebyl zájem, se příliš neobává. „Pivovary jsou v poslední době z komerčního hlediska hodně vyhledávané – a z toho bychom chtěli těžit,“ říká přesvědčivě.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Chodí po pivovaru, ochutnává a ladí pěnivý mok a přemýšlí, jaký nový druh piva uvařit. I to dělá sládek. Je to ale jen část jeho práce. „Dobrý sládek musí zastat v pivovaru vše, být technik i ekonom a umět pracovat s lidmi,“ vysvětluje Michal Voldřich, výkonný ředitel protivínského pivovaru.

"Ahoj, Michale," zdraví jej všichni, od sladovníka přes spilkaře až po obsluhu stáčecí linky, když procházíme provozem. A i on zná všechny křestním jménem. "Pivovarský si všichni tykaj," komentuje rodinnou atmosféru, která tady mezi sto let starými zdmi pivovaru vládne.

Je to i proto, že osmdesátičlenný tým nahrazuje při vaření jeho oči, nos i ruce. Právě na smysly svých kolegů se musí sládek v takhle velkém pivovaru spoléhat. Oni jako první poznají, že je něco jinak a hned mu hlásí: "Dneska se pivo rozbíhá rychlejc, káď je ňáká kalnější, pěna je jiná."

Na sládkovi je pak rozhodnutí, co s tím. Má na pomoc i speciální laboratoř, kde se kontrolují vzorky z každé várky piva, zda odpovídají standardu. Zákazník chce pít to, na co je zvyklý, a je mu jedno, jestli letos dozrál trochu hořčejší chmel, že slad je sladší nebo že se kvasinkám zrovna nechce kvasit. Sládek si s tím musí umět poradit.

Od kádí do kanceláře

Ve středověku platilo za skutečné řemeslo jen sladovnictví, tedy máčení, klíčení a sušení ječmene, vaření piva samotné se považovalo spíše jen za obchodní záležitost. Jak se obě činnosti postupně slučovaly, přeneslo se označení "sládek" i na vedoucího výroby piva.

Moderní sládek si k tomu všemu přibral ještě práci v kanceláři. Právě tam tráví podstatnou část svého pracovního dne, aby řešil technickou stránku výroby a administrativu.

Jemu se volá, když se něco porouchá, a on má za úkol přijít s lepšími způsoby výroby. "Skutečný sládek musí být i technik, který dokáže uvařit kvalitní pivo na různých zařízeních," tvrdí Voldřich, sám s desetiletou praxí ve strojařině.

Tradiční chuť českého piva je však pro něj na prvním místě. Proto se tu třeba pivo kvasí ještě po staročesku, zejména v otevřených kádích, díky čemuž získává svůj osobitý charakter a není to levná zrzavá vodička s bublinkami, jak Voldřich nazývá chuťově univerzální europiva.

V pivovaru to všude voní

I přes své angažmá v kanceláři si pan Voldřich najde každý den chvilku, aby zašel na provoz. "V pivovaru to všude voní," vychutnává si odér piva, "od sladovny přes varnu, spilku, sklepy až po stáčírnu."

Celý pivovar i výrobní proces zná do posledního detailu. Jen po čichu, podle okurkové vůně, pozná, že slad už je správně naklíčený. Šlehačková pěna na kádích mu zas přesně napoví, které pivo už půjde ze spilky do sklepa.

Moc dobře ví, že při vaření piva má vše svůj čas, nic se nesmí uspěchat ani zanedbat. Při vaření piva platí: "Domoč, dosuš, dovař a dopij."

Češi mají rádi to své

Na konzervativním českém pivním trhu je podle něj těžké prorazit s něčím novým. "Češi jsou zvyklí na ležáky, lišící se jen stupňovitostí," stýská si nad neochotou zákazníků experimentovat. Udělat netradiční pivo, které by si našlo své zákazníky, není podle něj jen věc umění sládka, ale i dobré marketingové podpory.

Za nedostatkem různých speciálů a méně chmelených piv přitom vidí Voldřich i hlavní důvod, proč mládež zvyklá na sladké limonády přestává pít pivo a vrhá se spíše na tvrdý alkohol. "Pít pivo je přitom extrémně zdravější," prohlašuje zaníceně.

V pivovaru i bydlí

Zatímco v protivínském pivovaru rozhoduje o tom, jaký se bude vyrábět nový druh piva, obchodní či marketingové oddělení, ve svém domácím pivovaru je králem sládek Voldřich sám. Ano, v pracovní dny totiž dohlíží na produkci piva v Protivíně, o nocích a víkendech ale vaří pivo ve svém vlastním pivovaru ve Zvíkově.

"Vymýšlení nové chuti piva je ta nejkrásnější část práce sládka," pochvaluje si přitom, že si u sebe může vařit taková piva, na která má právě chuť. V zimě si tu pochutnává na pivech silnějších, v létě vaří více osvěžující, jiné pivo si uvaří i na Vánoce, jiné na Velikonoce. Experimentům se meze nekladou.

Ve zvíkovském pivovaru dokonce bydlí. A to, že se z pivovarského prostředí téměř nehne, mu vůbec nevadí. "Když dostanu doma chuť na pivo, zaběhnu si prostě natočit do sklepa," směje se.

Na pivo nedá dopustit. "Jedno po ránu člověka krásně vzpruží, dvě po obědě jsou na trávení, tři večer vás pěkně uspí a osm si dáte pro radost," usmívá se.

Kde se vzalo české pivo?

Přidávat chmel do původně sladkého kvasného nápoje začali prý Slované ještě před příchodem na naše území. Tím mu dali jeho charakteristickou hořkou chuť a vůni.

Typicky český světlý ležák plzeňského typu tak, jak ho známe dnes, pak vznikl poprvé v Měšťanském pivovaru v Plzni v polovině 19. století, a to díky nové technologii spodního kvašení z Bavorska.

Sládek Michal Voldřich

Svou kariéru začal pan Voldřich ještě před rokem 1989 jako pomocník vařiče v pivovaru Staropramen a v malém pražském pivovaru U Fleků. Pivovarnické řemeslo tak poznal pěkně zespodu, od sklepa až po výčep. Teprve poté vystudoval teorii kvasné chemie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Od té doby stál u zrodu desítek druhů piv od Velvetu a Milénia přes všechna zvíkovská piva až po nejnovější ležák Lobkowicz z Protivína. Mnohá z těchto piv získala nejedno ocenění, nejčerstvější medailí se chlubí Lobkowicz Premium ze Zlatého poháru Pivex 2010.

Jak se pivo vyrábí

1. Výroba sladu: zrno ječmene se máčí ve vodě, nechává vyklíčit a vysušit

2. Šrotování: drcení sladu

3. Vystírání: smíchání rozdrceného sladu s vodou ve vystírací kádi

4. Rmutování: postupné několikanásobné ohřátí směsi ve rmutovací pánvi, při kterém se štěpí složité sloučeniny na jednoduché zkvasitelné (např. škrob na cukry)

5. Scezování: mláto, zbytky sladu, se oddělí od tekutiny zvané sladina

6. Chmelovar: sladina se vaří s chmelem, vzniká mladina

7. Kvašení: na spilce se do ochlazené mladiny přidají kvasinky a nechá se několik dní kvasit

8. Dokvašování a zrání: v ležáckých tancích ve sklepě dokvašuje pivo i několik měsíců

9. Filtrace: pivo se zbavuje kvasinek, získává čirou barvu

10. Pasterace: tepelné ošetření piva pro zvýšení jeho biologické stability

11. Stáčení: plnění láhví či sudů pivem

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: XMan iDnes.cz | Autor: Dan Král

STANISLAV BERNARD. Generální ředitel a spoluvlastník humpoleckého pivovaru Bernard vidí podnikání jako hru, ve které uspěje jen sehraný a stmelený tým. Ten Bernardův nyní vytáhl do boje proti "europivu".

Nebojí se šokovat nebo si udělat ze sebe legraci a stal se doslova a do písmene jménem i tváří kdysi zdevastovaného a dnes asi nejznámějšího malého pivovaru v Česku. Z billboardů a etiket se směje jednou "s čistou hlavou", jindy s hlavou-švestkou, nebo teď naposled s velikonočníma zaječíma ušima. Čtyřiapadesátiletý Stanislav Bernard nejde zkrátka snadno přehlédnout. A zdaleka to není jen jeho téměř dva metry vysokou postavou.

Vystudovaný elektrotechnik a absolvent žilinské Vysoké školy dopravy a spojů dokázal s kolegy na začátku devadesátých let během prvního roku od koupě humpoleckého pivovaru zčtyřnásobit produkci, založit a roky řídit Český svaz malých nezávislých pivovarů, krátce poté přesvědčit Parlament k zavedení daňových úlev pro malé pivovary, rozšířit počet zaměstnanců z původních třiceti na nynějších 160 a úspěšně prodávat jedno z nejdražších tuzemských piv. Právě teď vytáhl do boje proti "europivům".

Humpolecký pivovar, kde se generální ředitel Bernard s kolegou Josefem Vávrou dělí o polovinu a druhou půlku vlastní belgický Duvel Moortgat, je dnes i přes dlouho nevídaný propad spotřeby na tuzemském trhu jedním z mála rostoucích. Zatímco velkým hráčům čísla padají, menší pivovary, jako jsou Bernard, Svijany nebo Černá Hora naopak rostou.

"Potřebujete sehraný tým vstřícných a ochotných lidí, které baví vymýšlet něco nového. Přidejte důraz na tradiční způsob vaření a k tomu chuťově zajímavé pivo, které se liší od unifikovaného středního proudu," nabízí recept na to, jak obstát v tvrdé pivovarnické konkurenci. A krize? "My krizi nemáme. Bojovali jsme s ní patnáct let a umíme tomu čelit. Na rozdíl od řady oborů, kde byli manažeři léta zvyklí, že to jde tak nějak samo," říká.

První krizí - Bernard tomu říká spíš "nervák" - už ostatně byla samotná koupě zdevastovaného humpoleckého závodu státních Jihočeských pivovarů. Bernard spolu s kamarádem a sládkem ostravského pivovaru Josefem Vávrou a jeho švagrem Rudolfem Šmejkalem chtěli zkusit štěstí v pivovarnickém oboru. Bez počátečního kapitálu. O provoz se v roce 1991 při dražbě v rámci malé privatizace utkalo pět zájemců. Cena se vyšplhala z 9,5 na 44 milionů korun. To už byly ve hře jen tři skupiny zájemců.

"Pár vteřin před přiklepnutím jinému zájemci jsem poprvé vstoupil do dražby a zvedl to na 45 milionů. A bylo to naše," popisuje Bernard své první podnikatelské drama. Celkem se zásobami potřebovali budoucí pivovarníci sehnat 52 milionů. Zbývalo jen vymyslet, kde.

Záchranou se těsně před koncem termínu k zaplacení stal úvěr od České spořitelny. Ta jediná uvěřila plánu na vybudování prosperujícího pivovaru z trosek, ve kterých se Humpolec nacházel. Nápad s názvem piva byl pak dílem Bernardových kolegů. Když ho sládek Vávra ujistil, že se nebude za co stydět, Bernard souhlasil. V té době teprve druhý tuzemský soukromý pivovar (po krumlovském Eggenbergu) mohl začít prodávat.

K Bernardu patří od první chvíle billboardová prezentace. Poprvé tuhle reklamu použil na dálnici D1 už v roce 1992. A v Humpolci se nestačili divit, jak rychle rostl zájem o pivo, které mělo ještě nedávno hodně bídnou pověst. Stačilo prezentovat novou značku a nové pivo. "Tehdy byl trh hodně citlivý na reklamu," říká Bernard. Humpolečtí jen během jednoho roku zvýšili produkci z 26 tisíc hektolitrů na víc než sto tisíc. A to zas umožnilo generovat peníze na provoz.

Zlatou éru začátků, kdy Češi začínali objevovat spoustu do té doby neznámých značek, ale vystřídal v polovině devadesátých let lítý konkurenční boj spojený s obrovskými investicemi do reklamy, uplácením hospodských, cenovou válkou a tlakem na co nejnižší výrobní náklady. Velcí požírají malé, trh se koncentruje, a přitom všichni tvrdí, že vaří to zaručeně pravé české pivo. Akorát, že miliony litrů chutnají velmi podobně, unifikovaně.

Slovo "europivo" se dnes stalo téměř nadávkou a patří do povinné výbavy každého, kdo se tváří jako znalec piv. A to je v podstatě většina mužské populace u nás. I Bernard táhne proti europivu. Jenže, co to vlastně je?

"Europivo je pivo, které se chuťově zaměřuje na střed, na většinového zákazníka. Je to nudné pivo, které není chuťově zajímavé. Je všude stejné," zkouší Bernard vlastní definici. Europivo podle něj nemusí být špatné kvalitou. Ale je v každém případě nezajímavé.

A přirovnává to k prodeji aut: Takový Mini Cooper je kvalitní a přitom zajímavý výrobek. Ale kromě něj je na trhu spousta jiných typů, které nejsou od sebe prakticky k rozeznání, přitom však také vůbec nemusejí být nekvalitní. Druhým dechem ale Bernard rovnou říká, že z něj konkrétní příklad z pivovarnické branže u nás nikdo nedostane. Nechce prý ukazovat na druhé, spíš ukázat, jakou cestou jde Bernard. Ale ty, kteří by přesto chtěli tip na ochutnávku europiva, odkazuje šéf humpoleckého pivovaru do rakouských Alp. "Zajeďte tam a dejte si jakékoliv pivo kromě značky Trümmer pils. Všechna ostatní mají tak podobnou chuť, že je od sebe nerozeznáte," říká.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr | Foto: Z. Šmajlerová

Již po několikáté proběhnou v areálu pivovaru PRIMÁTOR v Náchodě pivní slavnosti. Termín je stanoven na sobotu 22. května. Vše vypukne v 10.00 hodin a rozhodně je se na co těšit.

Jedna z největších akcí na Náchodsku vyžaduje dlouhodobou přípravu, pečlivé plánování a hlavně nadšení organizačního týmu. „Stejně jako v loňském roce se celá akce pořádá ve vlastní režii pivovaru s nemalou pomocí firmy MODEROVANI.cz, která se na Dnu s Primátorem podílí již od samého začátku. V současné době finišujeme s programem a začínáme se samotným organizováním akce a personálním zajištěním.“ řekla manažerka projektu Veronika Jansová.

Program v letošním roce bude jak jinak než nabitý. Mezi prvními oslovenými a v tuto chvíli už také potvrzenými interprety je skupina Heebie Jeebies, která v loňském roce měla největší ohlas. Jejich Podkrkonošský folklórně ska-punk´n´rollový cirkus si své fanoušky našel i mezi návštěvníky slavností. Jednoznačný impuls pro organizátory, proč ji zařadit do nabitého programu i letos. Dalším potvrzeným interpretem je skupina Skapolo, stylově velmi blízká první zmiňované kapele. V letošním roce poprvé v Náchodském pivovaru. Aby si přišli na své i zastánci jiných hudebních stylů, zajistili organizátoři i další kapely. Třeba skupina Tři sestry revival banda, jejichž vystoupení jsou nejen polaskáním uší fanánkovskými superšlágry, ale i kabaretem a směsicí kreativních pohybových variací a neotřelých mixů třísestrovské muziky.

Těšit se můžete na kapelu Yo Yo Band v čele s Richardem Tesaříkem. Určitě zazní jejich hity Jedem do Afriky, To mě láká nebo Rybitví. Do Náchoda zavítá také Jaroslav Uhlíř, výrazná osobnost české hudební scény, skladatel populární a filmové hudby. Jistě uslyšíme písničky ze známých pohádek i filmů jako jsou Tři veteráni, Ať žijí duchové, Princové jsou na draka…

Jako jeden z dalších interpretů potvrdil svou účast také Xindl X. Pražský rapper s kytarou, který se pokouší nalézt nový přístup k českému písničkářství. Typy na hlavního interpreta jsou zatím v přísném utajení. Každopádně již nastíněný program stojí za účast.

Zdroj: Tisková zpráva Primátoru Náchod

Pacovští milovníci zlatavého moku už nejsou odkázaní výhradně na jeho dovoz. Tamní farář Tomáš Hajda v pátek v pravé poledne slavnostně vysvětil naleštěné tanky Rodinného minipivovaru Pacov.

Za jeho zrodem stál pocit znechucení a naštvání. „Už se mi nechtělo pít veškerá ta europiva i jim podobné patoky. Tak jsem si zkusil něco málo uvařit doma. Kamarádům to zachutnalo, a já jsem si řekl, proč to nezkusit s minipivovarem,“ vysvětlil Luboš Němec, sládek a majitel minipivovaru v jedné osobě.

Pomáhal odborník

S „vychytáváním“ receptury mu nepomáhal nikdo menší než Josef Krýsl, na slovo vzatý odborník, jehož jméno bylo dlouhé roky synonymem pro plzeňský Prazdroj. Byl to on, kdo ochutnal pacovskou první várku, zároveň držel dozor nad kvalitou. „Hlavní zásluhu má ale někdo jiný,“ pravil skromně Krýsl.

Hosté pátečního slavnostního okamžiku si každopádně nová pacovská piva pochvalovali. „Žádný velký pivař rozhodně nejsem, to od Luboše Němce mi ale opravdu chutná,“ vysekl sládkovi poklonu pacovský starosta Lukáš Vlček. „Osobně si dám pivko hlavně na vytrávení po obědě. Skvělé je ale už jenom to, že tady po tolika letech znovu máme vlastní pivovar,“ přidal patriotský pohled na věc pacovský malíř Jiří Duffek.

Chmelařina procitla po čtyřiceti letech

Pivo se v Pacově vařilo podobně jako ve většině českých měst už od jeho založení až do konce roku 1969, kdy odtamtud odešel poslední sládek do Pelhřimova. Chmelová tradice se probudila zpátky k životu symbolicky téměř přesně po čtyřiceti letech.

V bývalé balírně oříšků uprostřed města, kde dnes kromě minipivovaru sídlí i restaurace, pro začátek připravují čtyři druhy piva.

Kromě borůvkového a zázvorového, která se u štamgastů mimochodem těší výrazně oblibě, je k mání i „klasika“, tedy pivo světlé a tmavé. A právě jim vetkli jméno samotní pivaři.

Příležitost vyjádřit svůj názor dostali prostřednictvím ankety. Ze všemožných názvů, které zájemci vkládali na internetové stránky či vyplňovali do letáčků přímo v restauraci, se sládkovi jako název pro tmavé pivo nejvíce zalíbil Pacovský černý Rabín.

Černý Rabín se doslova nabízel

Jeho světlejší obdoba ponese označení Pacovský Golem. „Nedaleko odsud stávala synagoga. Rabín se tedy přímo nabízel. Proč si něco půjčovat odjinud, když stačí sáhnout do minulosti,“ vysvětlil Vlastimil Simota starší, autor nápadu a shodou okolností muž, který bezprostředně po vysvěcení varny zasvěceně pohovořil o minulosti pacovského pohostinství a pivařství. A když domluvil, odmítl skleněný půllitr a se staročeským zvoláním „Dej Bůh štěstí“ se zhluboka napil z modré konvičky.

Sládek má jasno v tom, kam rodinný podnik nasměrovat. „V první řadě chceme vařit dobré české pivo, a to pomocí původního poctivého způsobu. Výhledově bychom rádi zásobovali pivem třeba ještě jednu, dvě pacovské hospody,“ pronesl Němec.

Kapacita by byla. Prozatím se počítá s ročním výstavem 500 hektolitrů, zařízení přitom umožňuje uvařit až 1200 hektolitrů ročně. „A pokud se bude dařit, možná časem vymyslíme i nějaký ten speciál, zřejmě trochu silnější voltáž,“ uzavřel Luboš Němec.

Rodinný minipivovar má požehnání

Hlahol a cinkání půllitrů v pacovském restauračním minipivovaru přerušilo požehnání. Pacovskou varnu přišel vysvětit farář Tomáš Hajda. Ten ve své řeči popřál pivovarníkům především hodně zdaru. „Ať zde vždy vládne duch pokoje a moudrosti, lásky a ochotné služby,“ pravil farář bezprostředně předtím, než pokropil nerezové tanky kadidlem.

A jak se taková výroba piva vlastně úředně zahajuje? Jednoduše. Zacinkáním na zvonek u varny, čehož se zhostil samotný sládek Luboš Němec. Muž, který si zamiloval pivo natolik, že se mu koníček nakonec stal povoláním.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Michal Vítů

Ve čtvrtek před sedmnáctou hodinou přilétl na komín zámeckého pivovaru Herold v Březnici čáp. Chvíli si podle prvních pozorovatelů čechral peří a potom si začal prohlížet novou hnízdní podložku. „Samice čápa přilétá zhruba s týdenním zpožděním a čáp ji vábí na hnízdo,“ řekl František Trantina ze zámeckého pivovaru.

Z každoročního sledování příletů čápů se pro mnoho lidí stala tradice. V návratu oblíbených opeřenců totiž mnozí z nich spatřují symbol jara a obyvatelé obcí a měst, kde čápi hnízdí vždy na jaře netrpělivě vzhlíží ke komínům. Zatím se nedočkali svých čápů Rožmitálští. Přitom rožmitálští čápi se několik let za sebou vrací domů kolem 11. března. Ve městě hnízdí ptáci na komínu bývalé slévárny, kterému hrozila demolice. Jeho bourání, proti kterému dokonce lidé sepisovali petice, je prozatím zažehnáno.

Poněkud větší štěstí má čapí pár v Březnici, kde nic podobného nehrozí. Naopak. Zaměstnanci pivovaru společně s profesionálními hasiči z Příbrami a pracovníky Ochrany fauny ČR z Votice se postarali, aby ptáci měli po návratu kde hnízdit. Na komínu zámeckého pivovaru totiž bylo mohutné hnízdo, které narušila jedna z loňských bouří. Hnízdo hasiči s pomocí vysokozdvižné plošiny strhli a mezitím připravili ochranáři novou hnízdní podložku. Podle záznamů České společnosti ornitologické bylo hnízdo na pivovarském komínu založeno už v roce 1930.

„Původní hnízdo bylo vysoké přes dva metry a široké dva a půl metru. Hasiči se při jeho odstraňování zapotili i přesto, že byl v ten den silný mráz a vytrvale sněžilo. Po motorové pile přišel na řadu krumpáč, ale i hrábě nebo vidle a za necelé čtyři hodiny byl komín čistý,“ sdělil už tehdy František Trantina.

Je zajímavé, co vše nanosí čápi na hnízdo. V tom starém bylo spoustu rozličného materiálu od větví, kamenů, mechu, drnů trávy až po pracovní rukavice a starou nákupní tašku.

Pivovar Herold dokonce vyhlásil soutěž. Kdo uhodne datum příletu čápa, čeká ho prohlídka provozu spojená s ochutnávkou piv. „Nikdo zatím výhercem zrovna není, ale soutěž pokračuje dál pro toho, kdo se trefí do příletu čápice. Potom pozveme všechny lidi, kteří byli blízko toho a uděláme takové posezení, něco opečeme a výherce dostane diplom od naší ornitologické společnosti, kterou jsme si tady založili,“ vysvětlil Trantina s tím, že se všichni ve spolku snaží ptákům pomáhat. V zimě je přikrmovali a vyrobili pro ptáky i hnízdní budky.

Už poslední zámecký pán a majitel pivovaru Jan Nepomuk Pálffy odměňoval sudem piva zaměstnance, který mu jako první přinesl zprávu o jarním příletu čápa na komín.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Příbramský deník.cz | Autor: Karel Hutr