Sládci v pivovaru pro Vás připravili další novinku a to v podobě piva "Páter nefiltrovaný světlý ležák". Pivo je plné pivovarských kvasnic, které způsobují na první pohled patrný lehký zákal. Kvasnice obsahují velké množství vitamínu B a jsou důležité pro zachování chuti k jídlu a zlepšení trávení. Obsah alkoholu je 4,4% a pivo neprochází procesem filtrace a pasterizace. Svojí chutí se vrací do historie, kdy na takové pivo chodili naši otcové a dědové a pivovarští formani je rozváželi v dřevěných sudech po okolí. Žádejete ve své restauraci na čepu.

Zdroj: Pivovar Černá Hora.cz

Představitelé značky Gambrinus se rozhodli motivovat fandy HC Plzeň 1929 k další neutuchající podpoře plzeňských hokejistů, kteří usilují o účast v závěrečných bojích letošní Tipsport Extraligy. V případě, že se HC Plzeň umístí po základní části soutěže v první desítce a postoupí tak do předkola play off, vyčepuje pivovar zdarma symbolických deset sudů piva Gambrinus.

Potkala je sportovní tragédie, ale nevzdali to a bojují. Hokejisté Plzně přišli díky chybným registracím některých hráčů na podzim o devatenáct bodů, v tabulce se propadli do spodních pater. Na desátou příčku, která zaručuje postup do předkola play off, ztráceli tehdy třináct bodů. Tým vedený Martinem Strakou to nevzdal a ukázal, že dokáže bojovat. Velkou podporou v tomto boji jsou jim věrní plzeňští fanoušci. Ani ty téměř beznadějná situace neodradila a naopak byli vyburcováni k ještě větší podpoře svého týmu. HC Plzeň 1929 patří dlouhodobě mezi tři kluby s nejvyšší návštěvou na ligová utkání. Vedení pivovaru Gambrinus podobně jako fanoušci věří v postup Indiánů do závěrečných bojů letošní extraligy a je připraveno při oslavách postupu do předkola play off vyčepovat deset sudů (1000 piv) Gambrinusu.

"Věřil jsem našim, že to nevzdají již ve chvíli kdy, bylo rozhodnutí o odpočtu potvrzeno. Dnes, když jsme na jedenáctém, místě jsem o postupu přesvědčen. Poslední krok však bývá mnohdy nejtěžší, a tak mne napadlo motivovat naše fanoušky k ještě větší podpoře právě pro závěrečná kola základní části. Vypadá to, že nepříjemná situace tým sjednotila a morálně posílila a že se letos dostaneme hodně daleko," uvedl Jan Hlaváček, vrchní sládek pivovaru Gambrinus.

Zdroj: Zpravodajství Plzeň.cz

Květen je tu raz dva, rockový fanoušek nepochybuje o tom, co si počne s předposlední májovou sobotou.

Je to den Poutník festu. Hlavním tahákem devátého ročníku se stane znovuzrozený Katapult. „O tuto kapelu jsme hodně stáli už před dvěma roky. Tenkrát to z mnoha důvodů nevyšlo, nakonec jsme se domluvili s Olympikem,“ zavzpomínal obchodní ředitel pivovaru Poutník Jiří Vacek na první neúspěšné námluvy s Říhovou formací.

Bude i kytarový mág

Na pivovarském dvoře ale vystoupí také kytarový virtuoz Miloš Dodo Doležal, dívčí formace K2, Starej Matyas, AC/DC revival a celý program uzavře Starej Pejr. Tradičně zbývá dořešit otázku, kdože zahraje jako první. I letos to rozřeší fanouškovská anketa. O post „uvaděče“ festivalu se přihlásila řada kapel, některé pochází dokonce až ze Slovenska.

Rozhodne hlas lidu

Pořadatelé vybrali finálovou desítku, která už je k vidění na festivalových internetových stránkách. „Hlasování začne v úterý a potrvá do konce února. První kapelou Poutník festu se stane ta, která získá nejvíce hlasů,“ řekla Vlasta Vlčková ze spolupořadatelského kulturního střediska.

Třeba vloni se dostala podobným způsobem na pódium pražská skupina Pankix. Zatímco ostatní konkurenti dostali od fanoušků vesměs po stovkách hlasů, pro pelhřimovské vystoupení Pankixu kliknulo více než šest tisíc lidí.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Michal Vítů

Dle odhadů Českého svazu pivovarů a sladoven vykáže české pivovarnictví za rok 2010 výrazný propad exportu piva. Jednou z výjimek byl Velkopopovický Kozel, který v roce 2010 zaznamenal nárůst exportu o 28,6%.

„Výrazný propad exportu je důsledkem pokračující recese a u zahraničních pivařů se projevuje omezováním spotřeb. Jsme rádi, že zahraniční pivaři nepřestali oceňovat kvalitu Kozla ani v těžkých dobách,“ říká Jaroslav Hacko, manager Velkopopovického pivovaru.

V loňském roce se do zahraničí vyvezlo přes 67 470 hektolitrů piva Velkopopovický Kozel, což představuje nárůst o 15 018 hektolitrů proti roku 2009. Kozel v roce 2010 putoval do 27 zemí světa, mezi nová odbytiště se zařadily Černá hora, Jižní Korea. Největší exportní prodeje byly tradičně ve Finsku, kde se v loňském roce prodalo přes 29 070 hektolitrů Kozla, tedy 43% z celkového vývozu.

Nejpopulárnější je v zahraničí desetistupňový Kozel Světlý. Do 25 zemí celého světa se jej vyvezlo přes 43 tisíc hektolitrů. Na příjemně nahořklém ležáku Kozel Premium si mohli pochutnávat v 19 zahraničních zemích, celkem se jej vyvezlo na 16 570 hektolitrů. Kozel Medium se na exportu podílel více než 7 tisíci hektolitry, prodával se přitom pouze ve třech exportních destinacích. Mezi země, do kterých se vyvážely všechny tři varianty, patří tradiční odbytiště Kozla Finsko a Rusko.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Ptali jste se majitele nově otevřeného hotelu a pivovaru v Ústí nad Labem Pivovar Na Rychtě! Odpovídal Vám v on-line rozhovoru už ve středu 26. ledna od 10.00 hodin.

Dobrý den, rádi bychom u vás uspořádali firemní večírek a proto bych se vás rád zeptal na jednu věc. Pokud by večírek byl ve všední den, což je velká pravděpodobnost, byla by možná prodloužená otevírací doba a je také možnost platit jídlo stravenkama?

Patrik, včera 10:27

Odpověď vložena: včera 10:52

Firemní večírky je u nás samozřejmě možné uspořádat. S prodlouženou otevírací dobou nebude problém, protože máme zkolaudováno na provoz do 2.00 hodin, byť je standartní otevírací doba do 24.00 hodin. Stravenkami se u nás samozřejmě platit může.

Dobrý den, pane Prachaři, myšlenka minipivovaru je skvělá, ale ubytovací kapacita je nedostečná. Pokud bude zájem o turistické autokarové zájezdy, bude se muset víc než polovina skupiny stěhovat do jiného hotelu. Máte, prosím, nějakou představu jak to řešit, pokud by objednávky těchto zájezdů byly ve větším počtu? Díky za odpověď.

Jiří Vyskočil, předevčírem 21:59

Odpověď vložena: včera 10:50

Kapacita hotelu je daná prostorem, který jsme mohli využít. Je pravdou, že autobusový zájezd nedokážeme ubytovat, na druhou stranu musím jako ústečák ze zkušenosti říct, že do Ústí moc autobusových zájezdů nejezdí. Pokud bychom nedokázali ubytovat nějakou větší skupinu, spolupracujeme s jinými hotely v Ústí, kde by se mohli ubytovat, ti, kteří se k nám nevejdou. Ale to by byly krásné starosti.

Horší pivo sem nepil. Chtělo by to vyměnit sládka. Protože po tom prvním přeslazeným pivu (Mazel) sem si dal druhé ale jiné (Vojtěch) a bylo mi na ... Opravdu škoda, ale vaříte pěkně to se musí uznat. Škoda jen toho piva

L. K., předevčírem 19:46

Odpověď vložena: včera 10:45

Jak už jsem výše uvedl, ne každému naše pivo musí chutnat. Pokud skutečně z té naší nabídky nevyberete takové, jaké by nám chutnalo, mohlo by vás snad uspokojit naše výborné víno z Rakvic. Protože jestli vám u nás chutná jídlo, byla by škoda, kdyby jste k nám nadále nechodil.

za dotace z unie se to rejžuje,co?

ústečan, předevčírem 17:12

Odpověď vložena: včera 10:41

Na to vám nemohu říct nic jiného, než abyste se podíval, jestli nejsou vypsány dotační tituly na něco z vašeho oboru, tak abyste si mohl podat žádost a dotační peníze získat také.

Pocházíte z Ústí? Jak Vás napadlo stavět Rychtu tady v Ústí?

Deníkář, předevčírem 15:25

Odpověď vložena: včera 10:40

Ano, jsem rodilý Ústečák. V Ústí nad Labem mám rodinu a bydlím zde, byť většina mých pracovních aktivit je mimo Ústí. Nápad stavět Rychtu, respektive pivovar v centru města, jsem měl již asi šest let společně se sládkem Jaroslavem Rottenbornem, ale až před nedávnem se naskytla možnost zrekonstruovat budovu dnešní Rychty. Tak jsme toho využili a splnili si sen.

Co připravujete letos za akce?

Klokan z Vršovic, předevčírem 15:25

Odpověď vložena: včera 10:37

Vedle dalších pivních speciálů, které budou vařeny k různým příležitostem, se budeme hodně soustředit na gastronomii a každý třetí týden v měsíci bude ve znamení nějakých netradičních receptů, nad rámec stálého jídelního lístku. Takže mohu prozradit, že po drobné obměně stálého jídelního lístku budou na jaře netradičně upravovány sladkovodní ryby, chřestové menu, nebo pak v letních měsících jahody a letní saláty v netradičních úpravách. O všech těchto aktivitách budeme zákazníky informovat na webu www.pivovarnarychte.cz Aby si hosté mohli jídla z našeho netradičního jídelního lístku patřičně vychutnat, tak nekuřácká část restaurace projde drobnou estetickou úpravou (ubrusy, založené příbory, apod.)

Jaké máte obecně reakce na Vaše piva? Restaurace se mi moc líbí, ale Mazel a další piva mi moc nechutnají. Maximálně tak jedno na ochutnání, na pivo na celý večer bych k Vám ale nešel. Je takove nasládlé, ale hořké, zvláštní no...o to Vám vlastně asi šlo..jen nejde moc pít..víc půllitrů než jeden, dva myslím...

Deníkář, předevčírem 15:24

Odpověď vložena: včera 10:29

Je to velmi subjektivní. Jsou lidé, kteří když začnou pít naše pivo, tak jim přestane chutnat tzv. europivo. Těch je naštěstí většina, pak jsou ale skutečně zákazníci jako jste vy, kteří si cestu k nefiltrovanému a nepasterizovanému pivu teprve hledají. Proto se snažíme vedle stálých piv Mazla a Vojtěcha vařit i speciály, které mají jiné chuťové vlastnosti, třeba časem narazíte na takové, které si oblíbíte. Co je zajímavé, že naše pivo chutná hodně ženám, které jsou našimi častými zákazníky, možná je to právě proto, že se nikdy nenaučily europivo pít v takové míře jako muži.

Jak jste spokojený se zisky a návštěvností od otevření? Překonala Vaše představy?

Filip, předevčírem 15:22

Odpověď vložena: včera 10:24

Zisky zatím žádné nemáme, protože veškeré peníze investujeme zpět do rozšíření služeb zákazníkům a s návštěvností jsme samozřejmě spokojeni a uděláme vše pro to, abychom si ji udrželi i nadále.

Dobrý den. Jaké další aktivity máte? Děkuji za odpověď

Pavel Rychtář, předevčírem 15:01

Odpověď vložena: včera 10:21

Budu-li mluvit pouze o aktivitách v Ústí nad Labem, tak vedle pivovaru Na Rychtě spoluvlastním jednu z největších severočeských makléřských společností, a to Českou pojišťovací agenturu, a. s.

Dobrý den,kolik litrů mazlu se vypilo od otevření?

Lukáš Vysoudil, předevčírem 14:27

Odpověď vložena: včera 10:19

Od otevření se vypilo přibližně 400 hektolitrů námi vyrobeného piva, což je počítám-li správně, 80 tisíc piv.

Na špatnou úroveň kuchyně jsme ale už slyšeli mnoho připomínek. Je to škoda, protože jsme do toho podniku vkládali určité naděje. My jsme se tam s manželkou dokonce před 36 lety seznámili. Vážení, na dnešní den 14. 10. jsme si objednali stůl ve vaší restauraci, abychom oslavili s dcerou zítřejší svátek manželky. Následuje výčet našich připomínek: 1. po výběru z jídelníčku jsme objednali jídlo ve 12:15 2. po 30 minutách čekání jsme se optali číšníka, proč to tak dlouho trvá a bylo nám řečeno, že 3. kuchař přednostně připravuje hotová jídla! 4. po dalších 5 minutách jsem učinil další dotaz, na čež číšník uvedl, že se již jídlo servíruje na talíře, které jsme po pár minutách obdrželi 5. dostali jsme tato objednaná jídla: a) hovězí steak - byla to krkovice!, mírně přismahnutá, neslaná, ochucená rozmarýnem, houbová omáčka bez chuti s přidanými téměř tepelně nezpracovanými žampiony, bramborový koláč neslaný, bez chuti b) pečená kachna - neslaná, nevypečená kůže c) telecí líčka - tvrdé maso bez chuti, bramborové pyré řídké, že protékalo vidličkou, takže ani s jedním jídlem žádná spokojenost, naopak veliké zklamání 6. po donesení jídla na stole chyběly příbory, takže jsme museli počkat, než nám je číšník donesl! 7. aniž bychom žádali účet, byl nám předložen s "předstihem"! - účtoval Kléger Pavel 8. na stole chyběla párátka, takže jsme o ně museli požádat! 9. číšníkovi chyběla jakákoliv vstřícnost a alespoň náznak úsměvu by mu neškodil - určitě by bylo vhodné hosta upozornit, že příprava jídla bude trvat určitý čas, nebo to uvést v jídelníčku. Jako jediné plus uvádíme dobré pivo. Bohužel musíme ale konstatovat, že oslava svátku byla trpkým zklamáním se závěrečnou úvahou, zda ještě někdy do vaší restaurace zavítat, nemluvě o jejím doporučení našim známým. S pozdravem Šárka Ondrová Terezie Punčochářová Karel Punčochář

Šárka Ondrová Terezie Punčochá, předevčírem 12:52

Odpověď vložena: včera 10:17

Zdravím vás a s radostí vám mohu oznámit, že se za dobu více než od vaší návštěvy mnohé změnilo. V době kdy jste restauraci navštívil, bylo otevřeno teprve čtyři dny a tak jak už jsem výše uvedl, jsme se potýkali jako každý kdo zahajuje takový provoz s provozními problémy. Nemá smysl, abych vás přesvědčoval, že je už dnes vše v pořádku, nejlepší bude, když se na Rychtu vydáte, dříve než na nás zanevřete. Děkuji

Dobrý den, pivo jsem ochutnal, je výborné a má výjimečnou chuť. Jsem předseda oddílu juda Vyhlídka Ústí nad Labem a jako oddíl pořádáme již 16. ples judistů, na kterém budeme vyhodnocovat nejlepší judisty oddílu v mládežnické a seniorské kategorii za loňský rok a Vás jsem chtěl požádat o menší sponzorský dar na tento ples. Pokud uznáte za vhodné si udělat menší reklamu na našem plese, tak přidávám na mne tel. kontakt 724124024 Děkuji za pozornost a přeji krásný den.

Miroslav Müller, 21.1.2011 16:31

Odpověď vložena: včera 10:13

Protože máme hodně práce s tím, abychom zabezpečili v maximální možné míře servis pro naše zákazníky, tak jsme zatím neuvažovali o tom, že bychom poskytovali sponzorské dary, ale do budoucna to nemůžu vyloučit, protože sám fandím mládežnickému sportu.

Nepokládám dotaz, jen Vám vyslovuji podporu a děkuji. Vaše pivo je výborné a vznik pivovaru považuji za skvělý nápad. Konečně alternativa europatokům. Ceny považuji za normální, za takové pivo dám klidně 40 Kč, protože je s ním spousta práce. Díky Míra.

Míra, 21.1.2011 15:38

Odpověď vložena: včera 10:09

Moc vám děkuji a věřte, že budeme dělat vše pro to, aby bylo víc takových příznivců našeho pivovaru, jako jste vy.

1/ Proč pivo od konce prosince do začátku ledna chutnalo podivně, jakoby neproleželé? 2/ Proč na těstoviny nedáváte parmezán, ale obyč. sýr?) 3/ proč pivo neznačíte dle vyhlášky % extraktu?

K., 21.1.2011 10:56

Odpověď vložena: včera 10:08

Ad 1. Pivo bylo vařeno z jiné šarže sladu, než běžně používáme, proto mělo trochu odlišnou chuť. U malých pivovarů našeho typu se jistá drobná odlišnost chuti může vyskytovat. My samozřejmě děláme a budeme dělat vše pro to, aby stálost chuti byla co největší. Ad 2. To je spíš otázka pro kuchaře. Ad 3. Stupňovitost piva je značená na nabídkovém listu.

Dobrý den, byl jsem u Vás 2x na obědě a pokaždé jsem čekal přibližně 50-60 minut na jídlo. A po druhé jsem si dal "hotovku" čočku s klobasou a když mi ani po 50 minutách nikdo neřekl, co je s mojim jídlem musel jsem objednávku zrušit. Od té doby už jsem u Vás nebyl. Tyto zkušenosti s Vaší restaurací má hodně mojich přátel. Proto se chci zeptat jestli o tom víte a jestli jste na tom už zapracovali? Jinak restaurace je parádní a pivko Mazel také, jen to vše kazí to dlouhé čekání!

Zdenda, 21.1.2011 10:52

Odpověď vložena: včera 10:04

Počáteční problémy s čekací dobou na jídlo byly skutečně způsobeny několika věcmi, které se nakupily při zahájení provozu. Jako například: byl postaven úplně nový personál a to jak v kuchyni, tak v obsluze. Pracovalo se s novými technologiemi, především v kuchyni a zaučení chvilku trvalo. Protože často navštěvuji pivovar Na Rychtě musím konstatovat, že se tato věc již výrazně zlepšila a ty dlouhé čekací doby, o kterých píšete, již pominuly. Přijďte vyzkoušet, abyste se přesvědčil, že to tak opravdu je.

Musím na rovinu konstatovat po rozpačitém začátku se výrazně zlepšila kuchyň a Rychta asi začíná být nepříjemným konkurentem. Doufám, že na chuná, vyvážená a esteticky podávaná jídla budou i nadále. Ale teď otázka. Vaše pivečko - jak mi říkáme MAZLÍK nemá chybu. Bude možné si v dohledné době zakoupit lahvinku MAZLIKA s sebou, nebo si nechat naplnit soudek? Přeji Vám i nám aby kvalita Rychty a Mazlika vydržela.

honas, 21.1.2011 7:45

Odpověď vložena: včera 9:59

Děkuji za pochvalu. Musím přiznat, že nebylo jednoduché takto velký provoz rozpohybovat tak, aby zákazníky byly spokojeni. V tuto chvíli je možné si zakoupit dvoulitrovou láhev s keramickým uzávěrem, kterou naplníme hostům pivem, na které má chuť a vzhledem k tomu, že láhev má keramický uzávěr, je možné si ji nechat plnit opakovaně. Musí mít ale každý na paměti, že vzhledem k tomu, že pivo není pasterováno, ani jinak chemicky ošetřováno, musí být zkonzumováno v poměrně krátkém čase několika dnů. Do budoucna plánujeme, že pivo budeme plnit i do soudků pro soukromou konzumaci. Naše pivo nebudeme v žádném případě dodávat do jiných restauračních zařízení.

Dobrý den, používáte klasické přísady při výrobě piva nebo i cukr, chmelový extrakt a podobné? Jaký chmel používáte a jaké kvasnice?

Petr, 20.1.2011 13:34

Odpověď vložena: včera 9:55

Používáme pouze přírodní suroviny, jak už jsem odpovídal, takže žádný cukr, ani chmelový extrakt.

Dobrý den, měl bych na Vás dotaz, který by zajímal možná spoustu budoucích budovatelů minipivovarů. Jaká higienická kritéria musí splňovat pivovarnický provoz? Děkuji

Franta, 20.1.2011 9:57

Odpověď vložena: včera 9:54

Bohužel nejsem technický odborník na tyto záležitosti, s hygienickými podmínkami, které jsou bezpochyby velmi přísné se vypořádal dodavatel pivovarnické technologie, který je příslušně vybaven, neboť takových minipivovarů postavil na území ČR několik. Pokud byste uvažoval o výstavbě takovéhoto provozu, rádi vám poskytneme veškeré informace a kontakt na dodavatele technologie.

Můj dotaz je, jaký má Pivovar "veřejnoprávní" přesah či přínos pro společnost, když na něj byly poskytnuty dotace z našich daní.

polda, 20.1.2011 9:18

Odpověď vložena: včera 9:51

Dotace byla po náročném procesu, které dotační tituly vyžadují a udělená v rámci operačního programu ROP na rozšíření ubytovacích a stravovacích kapacit v severočeském regionu v rámci podpory cestovního ruchu. Ústí nad Labem nikdy nebude místem, kam by jezdili turisté za památkami, či přírodními krásami, tak mohou mít aspoň v tomto případě možnost ochutnat poctivé české pivo vařené ve městě s dlouholetou pivovarnickou tradicí. Já sám jsem ty dotační programy nevymýšlel, ale využil jsem možnosti, které se mi takto naskytli a mohl jsem tak vytvořit projekt, který by bez dotačních peněz nikdy nemohl být realizován.

mam se například zeptat, jestli nové pivo Mazel, vyžaduje nějakou speciální přísadu, atd. ? dekuju za vycerpavajici odpoved

bayern, 20.1.2011 7:25

Odpověď vložena: včera 9:48

Veškerá námi vyrobená piva, nejenom Mazel, jsou vařená výhradně z českých surovin, tedy českého sladu, žateckého chmele a kvasnic, bez jakýchkoliv přísad a extraktů. Nepřidáváme žádné přísady, které by měly například držet pěnu, jak to dělají některé velké pivovary.

Zdroj: Ústecký deník.cz

Milovníci chmelového moku si konečně po měsících očekávání přijdou na své.

Už tento týden v pátek se otevřou dveře soukromého minipivovaru s restaurací v objektu bývalého hotelu Labuť v Litoměřicích.

Kapacita prostor pivnice čítá šedesát míst k sezení. Návštěvníci si budou moci prohlédnou zcela nové varny, ve kterých se pivo vařilo.

„Varny budou znovu vařit zřejmě až příští týden, pak teprve je uvidí návštěvníci přímo v činnosti,“ prozradila Sabina Žáková, spolumajitelka litoměřického minipivovaru. Ta dodala, že tento pátek budou moci hosté ochutnat dvanáctistupňový světlý a polotmavý ležák.

V průběhu příštího týdne by se nabídka měla rozšířit ještě o jedenáctistupňové tmavé pivo. Ke svému oblíbenému pití si budou moci hosté objednat rozličné chuťovky studené kuchyně, jako nakládaný hermelín a utopence.

Pivo z minipivovaru Labuť zatím nemá své jméno. Podle slov spolumajitelky by mohli název vymyslet samotní návštěvníci.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autorka: Kateřina Bizzarri | Foto: Karel Pech

Po půl roce hledání konečně splnil první zájemce podmínky výběrového řízení na nájem vyškovského pivovaru. Stále ale není jasné, jestli mu ho státní podnik Jihomoravské pivovary pronajme.

„Komise projednávala došlou nabídku od společnosti Czech Beverage Industry Company. Hodnotitelská komise dospěla k závěru, že doporučuje Jihomoravským pivovarům uzavřít smluvní vztah s uchazečem. Jestli bude smlouva uzavřená, rozhodne společnost v tomto týdnu,“ uvedla tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková.

Státní podnik Jihomoravské pivovary pronajme nemovitosti, technologické vybavení pivovaru i ochranné známky. Vítězná firma ale dosud žádnou zprávu nedostala. „Nic oficiálního ještě nevíme. Žádná zpráva nám zatím nedošla,“ řekl spoluvlastník pražské společnosti Czech Beverage Industry Company Jiří Kopenec.

Firma už nicméně plánuje několik personálních změn. „Výkonným ředitelem bude Miloš Hrabák, který je v současné době v zahraničí. Ke konci tohoto týdne už by měl ale nastoupit do pivovaru,“ doplnil Kopenec.

Otázka nicméně stále visí nad zaměstnanci vyškovského pivovaru, kteří stále nevědí, zda o ně nový nájemce projeví zájem.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Petra Daňková

Vyškovský pivovar bude mít nejspíše už brzy nového nájemce. Ten zároveň přislíbil, že chce pokračovat ve městě s výrobou piva. Předloni byl pivovar ve ztrátách přes 30 miliónů korun, ministerstvo zemědělství tehdy omezilo výrobu.

Zdroj: RTA.cz

Návštěva nenápadného Hlučína, města na dosah Ostravy, se může lehce změnit v celodenní zajímavou akci. Milovníci piva si ke své sbírce chuťových zážitků přidají další z malých pivovarů a malí i velcí kluci ocení ojedinělý pevnostní areál v Darkovičkách.

"Denně jsme pod kontrolou stovek zákazníků. Pečlivější dohled si ani neumím představit," říká o pivu s nomádským bojovníkem v logu Leonard Plaček, ředitel hlučínského pivovaru Avar. Lepší vizitku než pravidelně se vracející hosty by asi těžko pohledal. Jeho pivo nemá stovky let starou historii, nicméně i ono už si našlo své štamgasty. Jde o další s poctivostí budovaný malý pivovar, jenž udržuje a rozšiřuje v Česku tak oblíbenou pivní tradici.

Avatar neprošel

"Nedáš si buráky?" naklonil se mládenec ke slečně popíjející z třídecové sklenice tmavé pivo, a aniž čekal na odpověď, sáhl do sudu s oříšky. Ty jsou ke konzumaci zdarma. Zpříjemňují posezení a je to ze strany pivovaru bod k dobru. Sklenice s pivní čepicí měla na sobě logo "turecky" vypadajícího bojovníka se zakřivenou šavlí přes obličej a nápisem Avar pod ním.

Co jsem původně považoval za hobliny na podlaze, doplňující selskou image hospody, byly burákové slupky. Hosté jejich "úklid" řeší jednoduchým smetením se stolu. Není to hulvátství, ale v místě obvyklý a respektovaný způsob. Dřevem obložené zdi zdobí historické artefakty, od starodávných hodin až po výčepní zařízení. Ani vyleštěná pípa, z níž se plní půllitry hostů, není žádná mladice.

"Název vzešel z ankety," osvětluje Leonard Plaček jméno pivovaru, respektive piva. "Původně se měl jmenovat Starý hlučínský pivovar, jenže to je hrozně dlouhé. Navíc název musí jít skloňovat - jdu na avara. Musí být krátký a úderný." Ve hře byl i Avatar, daleko dříve, než k nám vtrhl ten filmový, ale nakonec zvítězil Avar.

"V logu i názvu je schovaná symbolika. Avarští válečníci byli výbojní a vyhrávali. My se taky snažíme vítězit nad konkurencí. Zatím zásobujeme několik desítek hospod, daří se nám vyvážet do Polska i Německa," dodává Plaček.

Zatímco se malé pivovary často snaží jít cestou originálních piv, jako je borůvkové, medové nebo konopné, v Hlučíně ctí tradici a klasiku. "Neděláme žádné experimenty ani speciály. Vaříme světlé, tmavé a kvasnicové. Na ně jsou hosté zvyklí a pomalu nám přibývají štamgasti chodící vyloženě za naším pivem," chlubí se ředitel Plaček.

Upřímně řečeno, má čím. Avar je neurychlované, poctivé pivo. Po dvanáctihodinovém vaření leží týden ve spilce a čtyři týdny ve sklepě. Tímto způsobem Avar ročně vyprodukuje 10 tisíc hektolitrů příjemně nahořklého moku. Ani v černém pivu, obecně známém nasládlostí, se karamelová chuť, daná praženým ječmenem, nebije s chmelovou hořkostí.

V lokále bez televize

V minulosti si Hlučínští mohli vychutnávat produkci tří místních pivovarů. Jenže ty zmizely v propadlišti dějin. Současný Avar s mědí opláštěnou varnou stojí na místě bývalého pivovaru, jehož historické kořeny sahají do roku 1526 a jeho poslední pivo opustilo pivovarský sklep v roce 1904.

Jenže po požáru už ve své původní funkci nebyl obnoven, budovy byly využívány jako sklad, chátraly, až nakonec skončily ohroženy demoličním výměrem. Naštěstí je místní zastupitelstvo nabídlo k odprodeji a myšlenka pivovaru zvítězila. V roce 1992 bylo vydáno stavební povolení a devět měsíců poté se narodil první hlučínský avar.

Ta úplně první piva šla trubkami rovnou pryč. Ne proto, že by se várka nepovedla. Cílem bylo "zapivnit" potrubí, aby se v chuti neobjevoval kovový nádech.

Hospoda, která je součástí pivovaru, se stala jeho vizitkou. Hosté nemají být rušeni špatnými zprávami, takže v lokále chybějí televize i rozhlas a hudební zvukovou kulisu zajišťují nahrávky z cédéček.

Navíc z logiky věci, jež se sama nabízí, je v pivovarské hospodě pivo nejlevnější. Ne že by se v nedaleké herně nenabízelo pivo o korunu levnější, jenže tam nejde o chuťový zážitek, ale o udržení hráčů u hry. A samozřejmě tam nečepují avara. Proto nikoho u "nomádského nájezdníka" blikající a vyzvánějící "bandita" neruší. Automaty sem nemají přístup.

JAK SE TAM DOSTAT

Hlučín leží asi 11 km severozápadně od Ostravy. Jezdí sem vlak (trať Hlučín - Opava-východ), z Ostravy pak linky MHD.

TIP NA VÝLET

AREÁL ČESKOSLOVENSKÉHO OPEVNĚNÍ

Od listopadu do března sem smějí jen předem ohlášené návštěvy (tel.: 595 051 110). Podél opevnění vede 6,5km naučná stezka věnovaná fortifikaci a přístupná jak pěším, tak cyklistům.

KAM NA JÍDLO

RESTAURACE PIVOVARU

Pode Zdí 148/13, Hlučín, tel.: 721 526 675

Součástí pivovaru je stylová restaurace s klasickou nabídkou, kde se do 14 hodin nekouří. Denní menu včetně polévky stojí 70 a 75 Kč.

KDE SE UBYTOVAT

PENZION SVATÝ FLORIAN

Gen. Svobody 2, Hlučín, www.pension-florian.cz

Kousek od pivovaru Avar stojí z režných cihel postavený penzion Svatý Florián. Dvoulůžkový pokoj pro dvě osoby stojí na noc 1250 Kč včetně snídaně, apartmá v podkroví 1550 Kč.

Užitečné internetové stránky

www.hlucin.cz oficiální stránky města

www.szmo.cz areál opevnění Darkovičky

www.muzeum.hlucin.com stránky muzea Hlučínska

www.hlucinsko.eu sdružení obcí Hlučínska

Zdroj: In iHNed.cz | Autor: Topi Pigula | Kráceno

Stát se rozhodnul zbavit ztrátového vyškovského pivovaru, a proto mu začal hledat nájemce. Půl roku se ale snažil bezúspěšně, včera se ale snad karta obrátila. Do posledního výběrového řízení se přihlásil pouze jediný zájemce, který uspěl. Jedná se o pražskou firmu.

„Komise projednávala došlou nabídku od společnosti Czech Beverage Industry Company. Posuzovaná nabídka byla zároveň také jedinou došlou nabídkou do veřejné soutěže o nejvýhodnější návrh na uzavření Smlouvy o nájmu a Licenční smlouvy vyhlašovatele Jihomoravských pivovarů,“ uvedla tisková mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková.

Komise ale zatím jen konstatovala, že zájemce splnil podmínky soutěže. „Hodnotitelská komise dospěla k závěru, že doporučuje Jihomoravským pivovarům uzavřít smluvní vztah s uchazečem. Jestli bude smlouva uzavřená, rozhodne společnost až v příštím týdnu,“ doplnila Dvořáčková. Jakou nabídku firma předložila, mluvčí neuvedla. Podmínky soutěže prý byly méně přísné. Snížila se především výše kauce, kterou stát po firmách požaduje.

Hodnotitelská komise nabídku posuzovala až do včerejší pozdních odpoledních hodin. Proto se Vyškovskému deníku Rovnosti nepodařilo zjistit stanovisko společnosti Jihomoravské pivovary, ani kontaktovat firmu, která už je jen krok od pronájmu.

Zaměstnanci ztrátového pivovaru už ale mají patrně konečně vyhráno. „Oficiálně nám zatím nikdo nic neřekl. Samozřejmě jsme ale věděli, že se něco děje. Byli bychom rádi, kdyby pivovar už ministerstvo někomu pronajalo, nájemce vzal situaci za správný konec a pokračovalo se ve vaření piva. Snad se něco bližšího dozvíme příští týden,“ doufal vyškovský sládek Dušan Táborský.

Obavy zaměstnanců o práci ale ani zdaleka nekončí. Nová nájemní smlouva totiž hovoří jen o majetku, nikoliv o zaměstnancích. „Ve čtvrtek jsme měli schůzku s předsedou představenstva Václavem Hlaváčkem. Jsou totiž podmínky nájmu, ve kterých se o zaměstnancích nemluví. Řekl nám jen, že nájem je na spadnutí, a že až ministerstvo definitivně rozhodne, tak se budeme zabývat podrobnostmi,“ informoval odborář a zaměstnanec pivovaru Martin Obruča.

Někteří zaměstnanci proto mají strach a poohlížejí se po jiné práci. „Jsou už takoví, kteří pomalu začínají hledat jinde. S většinou jsme se ale shodli, že čekání je nejisté, ale vydržíme to,“ uzavřel Obruča, který bude také v příštím týdnu očekávat rozhodnutí o uzavření smlouvy.

Postup ministerstva se nicméně nelíbí vyškovským Věcem veřejným. Podle vyškovského zastupitele Jiřího Krutílka je situace kolem pivovaru podivná a nikdo se nezaobírá hospodařením minulého vedení pivovaru. Proto se obrátili na policii. „Strana Věci veřejné podala trestní oznámení na ministra zemědělství Ivana Fuksu. Ke kroku nás vede důvodné podezření, že pří správě státního majetku v Jihomoravském pivovaru nebyly podniknuté žádné kroky k objasnění korupčního jednání z minulosti,“ uvedl Krutílek.

Ten se obrátil i na vyškovskou radnici a očekává její podporu. „Pronájem Vyškovského pivovaru probíhá za velmi podivných okolností, na které je důležité dohlédnout. Záleží nám na zachování stávajících pracovních míst,“ napsal mimo jiné Krutílek vedení vyškovské radnice.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Petra Daňková

Ve Vyškově skončilo dlouhé čekání. Ztrátový pivovar má provozovat společnost Czech beverage industry company.

Měsíce marných pokusů o výběr nájemce státem ovládaného ztrátového pivovaru ve Vyškově končí. Z několikrát opakovaného výběrového řízení vzešel konečně vítěz – mezi pivovarníky neznámá pražská společnost Czech beverage industry company.

Pivovar je jediným provozem státem řízené společnosti Jihomoravské pivovary. A Czech beverage industry company, vzniklá loni v srpnu, byla zas jediným zájemcem v tomto tendru.

"Hodnotitelská komise doporučuje vyhlašovateli Jihomoravské pivovary uzavřít smluvní vztah s uchazečem,“ vyjádřila se Tereza Dvořáčková, mluvčí ministerstva zemědělství, které v Jihomoravských pivovarech zastává akcionářská práva.

Vyjádření vítěze tendru se nepodařilo získat. Předseda představenstva firmy Jiří Kopenec působí zároveň jako předseda představenstva loni zkrachovalé společnosti Agra CZ. Czech beverage industry company přichází do pivovaru, jehož produkce se pohybuje kolem pouhých 20 tisíc hektolitrů piva, kterému roky klesají tržby a kumulovaná ztráta už přesáhla 81 miliónů korun. Jen o vlas nedávno unikl likvidaci.

"Tuhle firmu nikdo z oboru nezná," komentuje výběr provozovatele Vyškova manažer jedné z předních pivovarnických skupin v Česku.

Zůstalo jen pár věrných

Začít podnikat ve vyškovském pivovaru je podle něj hodně složité. "Za roky postupného úpadku je trh Vyškova slabý, zůstalo jen pár věrných hospod. Technologicky na tom sice nejsou ve Vyškově špatně, ale na tom bídném stavu se podepsalo předchozí vedení," říká oslovený manažer, který chtěl zůstat v anonymitě.

Ministerstvo už hledalo nájemce pro pivovar před víc než rokem. Dvě kola tendru byla tehdy neúspěšná, jediný zájemce – třeboňský pivovar Regent ve finále účast v soutěži vzdal. Neúspěchem skončilo výběrové řízení loni v létě, kdy MZe už dokonce rozhodlo o ukončení provozu pivovaru. Ještě před koncem tehdejšího tendru však ministerstvo otočilo, soutěž zastavilo a rozhodlo o pokračování výroby pod novým vedením.

V listopadu byla vypsána nová soutěž, přihlásili se dva zájemci, které však komise údajně kvůli formálním nedostatkům vyřadila.

Teď naposled státem řízené Jihomoravské pivovary zmírnily některé podmínky pro účast v tendru. Zůstala stejná například minimální výše ročního nájemného, která činí 2,5 milionu korun. Zůstala i povinná praxe v pivovarnickém oboru. Snížila se však na polovinu kauce pro účast v tendru, která původně činila dvojnásobek ročního nájemného. Součástí transakce jsou smlouvy o nájmu k nemovitému majetku pivovaru, jeho technologickému vybavení i licenční smlouvy k ochranným známkám.

Pivovar Vyškov je po Budějovickém Budvaru druhým státem ovládaným pivovarem u nás. Zatímco o případném prodeji Budvaru se stále vedou diskuse, Vyškov je neprodejný. Objekty jsou totiž součástí církevních restitucí a o tento majetek bude církev usilovat.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

První české pivo určené pro pacienty s bezlepkovou dietou bylo oceněno výroční pivovarskou cenou. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven představuje tento výrobek velký přínos pro lidi nemocné celiakií, protože splňuje jejich zdravotní nároky a zároveň oproti dosavadní nabídce chutná jako pivo českého typu.

Celiakie je chronické onemocnění sliznice tenkého střeva, která se projevuje alergií na lepek, surovinu, která se objevuje v obilovinách. Pacienti, kterých žije v Česku kolem 100 tisíc, se proto musejí vyhýbat výrobkům z pšenice, ovsa, ječmene a žita, tedy pečivu, těstovinám, jídlům zahuštěných moukou - a kvůli sladu také pivu. "Pro nemocné lidi představuje zapovězené pití piva zejména společenský problém, protože mnoho věcí se v Česku děje právě u půllitru," říká výkonný ředitel svazu Jan Veselý.

Výzkumný ústav pivovarský a sladařský proto pracoval na technologii, která by umožnila přefiltrovat lepek z uvařeného piva. Praktickou stránku výzkumu si vzal na starost Žatecký pivovar a minulý rok se tak do českých obchodů dostalo první bezlepkové pivo Celia. "Prodali jsme již 50 tisíc lahví a snažíme se pivo exportovat i do zahraničních zemí - na Slovensko, do Německa či severských států, kde o něj projevili zájem," tvrdí obchodní ředitel Žateckého pivovaru Radek Vincík.

Pivo Celia má podle něho výhodu v tom, že se oproti dosavadní nabídce zahraničních značek nejvíce podobá typickému českému pivu s bohatou pěnou a nahořklou chutí. "Navíc jeho cena nepřevyšuje dvacet korun. Dovážené značky stojí až třikrát tolik," doplňuje Vincík. Jedenáctistupňový světlý ležák je prý k dostání v běžných obchodech. "Doufám, že jednou budou moci lidé chodit i na točené, ale to nás čeká ještě dlouhá cesta," dodává Vincík.

Výroční ceny F. O. Poupěte:

Jsou udělovány za významný počin roku v českém pivovarnictví a sladařství. Jejich smyslem je podpořit věhlas českého piva, jeho rozvoji a společenskému přínosu. Ocenění není udělovány každoročně. poprvé se tak stalo v roce 2007.

Zdroj: Týden.cz | Autor: Hana Jandová

Budějovický Budvar v loňském roce vyvezl do zahraničí 605 tisíc hektolitrů piva, což je největší objem ve 115leté historii fungování podniku. Oproti roku 2009 vzrostl vývoz zlatavého moku z Českých Budějovic o 4,3 procenta, tedy o 25 tisíc hektolitrů. On-line deníku TÝDEN.CZ to oznámil mluvčí pivovaru Petr Samec.

„Byl to historický rekord za 115 let existence pivovaru," prohlásil Samec s tím, že Budvar tak posílil svou pozici mezi největšími českými exportéry. „Každé páté pivo loni vyvezené z České republiky pocházelo z Budvaru," dodal.

Výsledky Budvaru jsou opačné než u většiny jiných tuzemských pivovarů, protože podle odhadu Českého svazu pivovarů a sladoven poklesl loni celkový český export piva o 12 procent.

Nejdůležitějšími trhy pro Budvar jsou Německo, Velká Británie a Slovensko. „Do těchto tří zemí směřuje zhruba šedesát procent našeho exportu," vypočítává Samec. Podnik se však neustále rozhlíží po nových odbytištích po světě, loni na podzim začal například dodávat pivo do miliardové velmoci Indie. I v letošním roce plánuje další expanzi. „Vedeme jednání s potenciálními importéry v několika asijských zemích," uvedl Samec s tím, že konkrétní země zatím nelze jmenovat.

Mezi 59 zeměmi, kam loni Budvar dodával své produkty, se vyskytl problém v Kyrgyzstánu, takže pivovar tam vývoz svých produktů pozastavil. Podle Samce tento výpadek neznamenal pro podnik velkou újmu. „Výpadek našeho prodeje činil řádově jen stovky hektolitrů a my jsme byli schopni tento výpadek nahradit jinde," uzavřel Samec s tím, že Budvar v blízké budoucnosti podnikne kroky, aby se na kyrgyzský trh vrátil zpátky.

Zdroj: Týden.cz | Autor: Jiří Štefek

Pivovar Vyškov, patřící prostřednictvím akciové společnosti Jihomoravské pivovary státu, možná přece jen najde svého nájemce. Do dalšího výběrového řízení se sice přihlásil jediný uchazeč, jeho nabídka ale splňuje požadavky, a pivovary tak posoudí, zda nabídku využijí, anebo ne. Lhůta pro podání přihlášek skončila v pátek, dnes byla obálka s nabídkou otevřena.

„Zájemce prošel otevíráním obálek a jeho nabídka bude hodnocena. Rozhodnutí o vítězi soutěže padne v nejbližších dnech,“ řekla deníku E15 mluvčí ministerstva zemědělství, které je jediným akcionářem Jihomoravských pivovarů, Tereza Dvořáčková. Která firma to je, to ale zatím nechce MZe říct. Součástí transakce jsou smlouvy o nájmu k nemovitému majetku pivovaru, jeho technologickému vybavení i licenční smlouvy k ochranným známkám.

Pivovar Vyškov je několik let ve ztrátovém hospodaření. V roce 2009 dosáhl ztráty 30 milionů korun při tržbách jen o čtyři miliony vyšších. O rok dříve činila ztráta 9,7 milionu korun, ještě rok předtím pak asi 20 milionů. Loni v květnu rozhodlo vedení pivovaru o utlumení provozu.

Prodat vyškovský pivovar ale stát nemůže, neboť do majetku státu přešel do té doby církevní pivovar po komunistickém převratu 25. února 1948. Podle zákona je prodej takového majetku blokován. Privatizaci podle Dvořáčkové nedoporučilo v minulosti ani ministerstvo financí.

Předchozích několik pokusů najít pro pivovar nájemce skončil neúspěšně. Loni v červnu pivovar oslovil dva zájemce a přihlásil se jediný, výše nabídnutého nájmu ale nedosáhla podle pivovaru požadované tržní hodnoty.

O půl roku se přihlásili rovněž dva zájemci, ale jejich nabídky komise vyřadila. Nyní majitel požaduje podle podmínek soutěže nájemné a minimální výši úplaty za výkon práv k ochranným známkám 2,5 milionu korun ročně bez DPH a také roční kauci ve výši nejméně jednoho ročního nájemného navrhnutého vítězem soutěže. Kvůli předchozím neúspěchům byly podmínky aktuální soutěže zmírněny, například původně požadovaná kauce byla dvojnásobná.

Velké tuzemské pivovary o nájem vyškovského podniku zájem podle všeho nemají, například Staropramen si podle mluvčího Pavla Barvíka pivovary nepronajímá, a proto u Vyškova žádné aktivity nevyvíjí. Zájem dříve projevila i tuzemská skupina K Brewery, nyní se ale nepřihlásila. „Do aktuálního výběrového řízení jsme přihlášku nepodali. Po důkladné analýze jsme dospěli k názoru, že ačkoli došlo ke zmírnění některých podmínek, nájem pivovaru ve Vyškově pro nás není zajímavý,“ řekl deníku E15 generální ředitel skupiny Zdeněk Radil.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner

Stále nejasnější souvislosti vyplouvají na povrch v případě prodeje městského pivovaru v Náchodě. Zdánlivě neproblematický obchod v únoru 2009 uskutečnila radnice vedená tehdejším starostou Oldřichem Čtvrtečkou, když provoz prodala liberecké společnosti LIF. Ta však záhy změnila charakter akcií (původně na jméno) na akcie nemajitele, které jsou ovšem anonymní. Kdo doopravdy vlastní náchodský pivovar, tak najednou neví ani samotné město. Podle soudu, který se nejasnostem v prodeji věnuje, vše vykazuje znaky korupčního jednání.

"První věc, kterou nový, průhledný vlastník pivovaru udělal, bylo to, že vlastnickou strukturu zcela zneprůhlednil," konstatoval senátor za Náchodsko Petr Pakosta (ODS) a za pravdu mu dává i radnice. Starosta Jan Birke uvedl, že je velmi znepokojen nejasnou strukturou vlastnictví pivovaru.

Společnost LIF však v charakteru akcií nespatřuje problém. "Žádný úmysl v tom nebyl. Zatím to zákon umožňuje, tak jsme toho využili," uvedl Miroslav Kučera z LIFu. Kdo akcie drží v ruce, však odmítl prozradit.

Další podezřelé okolnosti vyšly najevo při projednání obžaloby bývalého starosty Čtvrtečky kvůli podezření z machinací při prodeji. Ředitel pivovaru Josef Hlavatý dostal od LIFu milionovou odměnu. Podle Hlavatého šlo jednak o dorovnání mzdy, dílem ale také o profit za slib tučných akcií. "Pokud výsledky budou na nějaké úrovni, tak potom mám ve vztahu k výsledkům slíbené opce akcií," uvedl Hlavatý.

Okresní soud, který se případem zabývá, proto konstatoval, že případ vykazuje známky korupce. "Jsou zjištěna podezření, že netransparentní řízení bylo provedeno záměrně s cílem poškodit město Náchod a umožnit prospěch pro jinou osobu," uvedl soudce Pavel Ruml. Státnímu zástupci proto přidělil úkol zjistit, zda cena 150 milionů, za kterou město akcie prodalo, odpovídá tržní hodnotě pivovaru. Souběžně totiž probíhá proces, v němž pivovar Holba, neúspěšný zájemce o koupi pivovaru, žádá zrušení prodeje. Výsledek výběrového řízení je totiž podle něj neplatný, protože sám nabídl milionů 185.

Celý článek včetně videa naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz

Společnost Klášterní pivovar Želiv, s.r.o., byla založena v roce 2003 kanonií premonstrátů a dalšími dvěma společníky.

Neprosperovala a finanční potíže přivedly firmu v roce 2010 k likvidaci. Hned 1. března 2010 založili premonstráti novou společnost s názvem Želivský klášterní pivovar, s.r.o, kde už mají stoprocentní podíl.

Původní firma má však své závazky. Dle zákona musí společnost s ručením omezeným uhradit své pohledávky do výše základního jmění, které je stanoveno na 200 tisíc korun. Ty je podnik povinen zaplatit, pokud se dostane do likvidace, a to i v případě, že jsou jeho pohledávky vyšší. Společnosti Creative trade, která se snažila želivské pivo prosadit v Kanadě, pivovar dluží 130 tisíc korun.

Pivo na export bylo vadné

„Pivovar dodal pivo, které se v záruční době začalo kazit, bylo nepoživatelné a muselo být kompletně staženo z obchodů. Pivovar reklamaci uznal a vystavil dobropis. V době, kdy vypršela platnost dobropisu, byla naše společnost ujištěna, že částku obdrží,“ uvedl majitel Creative trade Daniel Hill.

Dlouho se nic nedělo a po naléhání na klášter se Hillovi dostalo vyjádření právního zástupce kanonie Václava Dvořáka, kde mimo jiné stálo: „V zastoupení Kanonie premonstrátů v Želivě jsem vám zmocněn sdělit, že můj klient vám v žádném případě nehodlá vaši uplatňovanou pohledávku na mém klientovi uhradit, neboť jako společník Klášterního pivovaru, s.r.o., v likvidaci nemá žádnou uhrazovací povinnost s odkazem na ust. § 56 odst. 6 a § 106 odst. 2 obchodního zákoníku.“

„Ano, světský zákon toto církevním organizacím umožňuje. Ale kde je vlastně v tu chvíli desatero? Stojí někde v koutě a krčí se mezi paragrafy a právnickými gesty,“ ohradil se Hill.

Správce klášterního majetku a likvidátor firmy František Marek určitou morální povinnost přiznává, ale: „Peníze prostě nemáme. Proč se pan Hill neobrátí i na ostatní vlastníky a pana Pavelce, jehož vinou bylo špatné pivo dodáno? Kanonie je jen třetinovým vlastníkem a argumentovat morálními aspekty mi přijde účelové,“ opáčil Marek.

Podle provisora firmy Creative trade Davida Hyšplera se společnost snažila jednat jak s panem Pavelcem, tak i s bratislavským spoluvlastníkem, firmou Fend.

„Pavelec nám říkal každou chvíli něco jiného, a když se blížila likvidace, přestala úplně komunikovat i slovenská firma,“ zmínil Hyšpler. Podle něho by fakt, že pivovar nemá peníze, chápal v případě, že by ihned po vyhlášení likvidace nevznikla společnost nová pouze s mírně upraveným názvem.

„Pokud ihned založí firmu novou, musí do ní dát základní vklad, který vysoce převyšuje hodnotu jejich závazku k nám,“ dodal Hyšpler.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz | Autor: Jan Cihlář

Pivovar PRIMÁTOR a.s. dosáhl v roce 2010, přes nepřízeň počasí v letních měsících a všudypřítomnou ekonomickou krizi, nárůstu prodejů o 3 % proti předchozímu roku. Z celkového dosaženého výstavu 126.618 hl činil export více jak 20%, a i to je v porovnání s rokem 2010 zvýšení téměř o 4%. Nárůstu prodejů v zahraničí bylo dosaženo především díky dlouhodobým partnerským vztahům na trzích v Polsku, Rusku, Slovensku, Anglii a Švédsku. Navíc se v minulém roce podařilo začít slibnou obchodní spolupráci např. v Austrálii, Gruzii, Řecku, Dánsku, Litvě, Normandských ostrovech nebo Maďarsku. V tuzemsku pak bylo dosaženo nárůstu výstavu především díky velice úspěšnému rozšiřování výborné novinky 11% ležáku. Tyto výsledky zvláště pozitivně vyznívají v kontextu očekávání více jak desetiprocentního propadu celého pivovarského oboru.

Pro letošní rok plánuje pivovar další rozvoj zahraničního obchodu především do tradičních destinací, jakými jsou Rusko, Polsko apod. a také další rozšiřování distribuce po celé Evropě. V tuzemsku se pak chce pivovar opírat již tradičně o světlý ležák PRIMÁTOR® Premium jehož podíl výroby tvořil vloni necelou třetinu produkce, ale současně i o novinku PRIMÁTOR® Ležák 11%, která je na trhu od května roku 2009 a jejíž obliba mezi návštěvníky gastro provozoven stoupá každým měsícem. Důkazem je poslední čtvrtletí loňského roku, kdy se toto pivo stalo jednoznačně nejprodávanějším z celého širokého portfolia značky PRIMÁTOR®.

Pivovar již sedm let také pod značkou PRIMÁTOR® vyrábí 7 druhů limonád, kterých se v roce 2010 prodalo 6.513 hl (narůst o 0,5%). Limonády si zákazníci oblíbili jak v lahvové, tak čepované podobě a to zejména klasickou „malinovku“ a colu.

Vedle prodejů se dařilo pivu PRIMÁTOR® získat celou řadu tuzemských i zahraničních ocenění a potvrzovat tak svoji špičkovou kvalitu. Celkem 18krát stál v loňském roce na stupních vítězů, z toho 9krát pak na stupni nejvyšším. Asi nejcennějším je ocenění na mezinárodní prestižní degustační soutěži World Beer Awards 2010 v Londýně, kde „Nejlepším pivem na světě“ v kategorii Ležáků byl zvolen právě světlý ležák PRIMÁTOR® Premium. V tuzemsku pak nejvíce potěšilo získání Zlaté pivní pečeti pro novinku PRIMÁTOR® Ležák 11% v degustační soutěži v Táboře.

Zdroj: Primátor.cz

Pivovar Radegast patří tradičně k atraktivním turistickým cílům Moravskoslezského kraje. V roce 2010 se s vařením správně hořkého piva přišlo do Nošovic seznámit 9.088 návštěvníků. Většina z nich dorazila z České republiky, nejpočetnější zahraniční skupinou byli Poláci, kteří se na celkovém počtu návštěvníků podíleli 5 %. Významnou novinkou pro pivovar i celý region bylo v září roku 2010 otevření zbrusu nového Návštěvnického centra.

„Pivovar Radegast je jedním z mála evropských pivovarů, který umožňuje zájemcům nahlédnout do reálného procesu vaření piva. Během exkurze mají návštěvníci příležitost se doslova podívat sládkům přes rameno,“ představuje výjimečnost prohlídky pivovaru Radegast jeho manažer Ivo Kaňák.

Velkou událostí pro pivovar i jeho návštěvníky bylo v loňském roce otevření nového Návštěvnického centra. To nabízí výrazně lepší komfort a zároveň návštěvníky ještě více přiblíží k pivu Radegast. Na prohlídce samotného pivovaru a degustaci v síni nad pivovarem s výhledem na panorama Beskyd se nic nezměnilo.

„Jsme rádi, že nové Návštěvnické centrum zvýšilo v posledních měsících zájem o prohlídku našeho pivovaru. V roce 2011 očekáváme, že návštěvnost dále poroste i díky novému speciálu Radegast Extra Hořký, který jsme 3. ledna uvedli na trh,“ dodal Ivo Kaňák.

Pro pivovar je důležitá skutečnost, že nové Návštěvnické centrum je místem, kam lidé přicházejí nasát atmosféru piva pro pravé chlapy a nakoupit předměty z široké kolekce Radegast či samotné pivo. Prohlídku pivovaru s degustací přitom nemusí absolvovat.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Češi čím dál častěji objevují krásy domácí kotliny na úkor zahraničí. Minimálně ve středních Čechách to platí. Do největšího tamního pivovaru ve Velkých Popovicích zavítalo meziročně o třetinu návštěvníků více. Rostoucí zájem si v pivovaru vysvětlují popularitou Velkopopovického Kozla. Jeho příznivce zajímá, kde a jak se Kozel vaří. Největší nárůst návštěvnosti mají na svědomí přímo čeští turisté. Do pivovaru jich přišlo o 42% více než v předchozím roce. Celkový počet návštěvníků činil 19 008.

Na meziročním nárůstu se největší měrou podíleli domácí návštěvníci, kterých v roce 2010 zavítalo do pivovaru jedenáct a půl tisíc, tedy 60% všech hostů. U zahraničních turistů zaznamenali v pivovaru zhruba poloviční nárůst proti návštěvníkům z Čech. Nejčastěji do Velkých Popovic míří občané Ruska. Ti v loni tvořili více než pětinu návštěvníků.

Na rostoucí návštěvnost Velkopopovického pivovaru ale rozhodně není dílem náhody. Místní pivovar nemá svojí malebností daleko do krásy Ladových obrázků a svůj podíl na rostoucím zájmu turistů o Velkopopovický pivovar má jistě i nově otevřená prohlídková trasa. Návštěvnost je navíc podpořena i celou řadou kulturních akcí, které se zde každoročně konají a pivovar těží mimo jiné i z blízkosti hlavního města Prahy.

„Když jsme letos v srpnu přivítali 10 000. návštěvníka opět o měsíc dříve než v roce předešlém, trochu jsme již v překonání čísel z roku 2009 doufali. Ale přiblížení se metě 20 000 jsme opravdu nečekali. Nicméně více než 19 000 návštěvníků je příjemným překvapením a zároveň oceněním práce všech pracovníků návštěvnického centra,“ chválí si Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice.

Nejúspěšnějšími akcemi v pivovaru v loňském roce byly Pochod krajinou Františka Ringhoffera, Den Kozla, Ladovská zabijačka, nebo letní Velkopopovická pouť s Kozlem. Loňská premiéra Ladovské zabíjačky přilákala do pivovaru více než tisíc návštěvníků, což jen potvrzuje úspěšnost tematických akcí pořádaných v pivovaru. Na druhou stranu v pivovaru zaznamenaly i nárůst individuální turistiky především z řad cyklistů, kteří využívají sítě cyklotras ve středočeském kraji přitom pouhých 15 kilometrů od hlavního města.

„Kozel je nejen v České republice stále populárnější, jeho kvalitu potvrdilo i vítězství Kozla Medium a Premium v posledních třech ročnících prestižní soutěže České Pivo roku. A lidé chtějí vidět, kde jejich oblíbené pivo vzniká,“ dodává k rostoucí návštěvnosti Jaroslav Hacko, ředitel Velkopopovického pivovaru.

Milovníci piva a dobré kuchyně ocenili květnové otevření značkové restaurace - Velkopopovické Kozlovny - přímo v areálu pivovaru. V pořadí již šestá Kozlovna s atraktivním interiérem a jedinečným nefiltrovaným pivem Velkopopovický Kozel symbolicky završuje novou prohlídkovou trasu pivovaru. Pivovarský Kozlí obchůdek se suvenýry se v roce 2010 dočkal rozšíření sortimentu. A novinky na prohlídkové trase se chystají i na další turistickou sezónu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Je to spor, který asi nikdy neskončí. Novým bojištěm ve sporu mezi českým pivovarem Budvar a americkým pivním gigantem Anheuser-Busch je Velká Británie.

Po více než třiceti letech, kdy obě firmy vstoupily na jeden z nejdůležitějších evropských trhu s pivem, tak nejvyšší soud v Evropské unii, Evropský soudní dvůr v Lucemburku znovu řeší, kdo má v zemi právo používat světoznámou značku Budweiser.

Celý spor vlastně začal v roce 1976, kdy si budějovický pivovar ve Velké Británii zaregistroval značku Bud. O tři roky později Američané podali přihlášku značky Budweiser, v červnu 1989 pak o Budweiser požádal také českobudějovický Budvar.

Obě firmy společně

Po dlouhých soudních řízeních rozhodly v roce 2000 britské úřady o tom, že Budweiser mohou používat obě firmy.

Američané se ale s tímto verdiktem nesmířili a v květnu 2005 požádali úřad o to, aby registraci značky budějovické firmy prohlásil za neplatnou. "Požádali jsme o značku Budweiser dříve než Budvar, máme na ni právo," uvedli zástupci amerického pivovaru. Důležité je, že Američané zaútočili na Budvar jeden den před uplynutím pětileté lhůty.

Ta je podstatná, pokud by totiž obě firmy současně značku pět let po sobě používaly, podle práva EU už není možné značku firmám odebrat.

Českobudějovický pivovar se proto obrátil na britský soud a postup pivovaru Anheuser-Busch označil za fintu - jednodenní lhůta totiž českému výrobci vzala možnost účinné obrany.

Americká jednodenní finta

Britský soud ale nerozhodl a nyní se obrátil na Evropský soudní dvůr. Ten má rozhodnout, zda je postup americké firmy v souladu s právem EU vzhledem k tomu, že obě společnosti dlouhou dobu značku Budweiser užívaly společně.

Právní válka mezi oběma pivovary, počet jejichž vzájemných soudních sporů od roku 2000 výrazně přesáhl stovku, tak pokračuje i přesto, že letos v létě rozhodl soud v Lucemburku, že právo na značku Budweiser v celé Evropské unii patří české firmě.

Kromě britského případu se přitom firmy stále soudí o značku Bud. Podle budějovického pivovaru tato značka evokuje místo, kde se pivo vyrábí, tedy České Budějovice.

Američané ale argumentují tím, že spotřebitelé v Evropě nemohou výraz "Bud" vnímat jako zkratku názvu českého města České Budějovice v jeho německé verzi (Budweis).

Evropský soud sice před dvěma roky rozhodl ve prospěch Budvaru, podle generálního advokáta Soudního dvora EU by ale měl soud vyhovět kvůli procedurálním chybám stížnosti Američanů a celý případ opět projednat.

Pivovar v Budějovicích, který němečtí přistěhovalci pojmenovali Budweiser, byl založen v roce 1895. Americký Anheuser-Busch ale zavedl svoji vlastní americkou značku Budweiser v roce 1876.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz | Autor: Tomáš Fránek