Pivovar bude všem otevřen v sobotu 14. května 2011 od rána do večera

Mladší z plzeňských pivovarů, Gambrinus, připravil Den otevřených dveří. A otevřeno bude doslova dokořán, celou sobotu 14. května 2011 od 9.00 hodin ráno až do 21.00 hodin večer! Po celý den budou pro návštěvníky připraveny prohlídky zdarma a k vidění bude i zbrusu nová část prohlídkového okruhu, kterou je návštěva oddělení cylindrokonických tanků. Od jedné hodiny se mohou hosté zapojit do netradičních soutěží a vychutnat si nefiltrované pivo Gambrinus. A ve čtyři to v Gambrinusu rozbalí kapely V3ska, Palice a Semtex.

Prohlídky pivovaru Gambrinus celý den zdarma

Součástí prohlídek pivovaru Gambrinus jsou původní budovy, ale i moderní provozy. Návštěvníci při nich nahlížejí sládkům doslova „přes rameno“. Poznají suroviny, tradiční postupy a nejmodernější technologie, kterým vděčí za chuť a kvalitu nejrozšířenější české pivo. Nově od toho dne se návštěvníci podívají i do oddělení kvasných a ležáckých cylindrokonických tanků, kde se dozvědí více o této moderní technologii. V unikátní, interaktivní Gambrinus Aréně si v penaltovém rozstřelu vyzkouší, zda náhodou nepatří mezi nejlepší střelce Gambrinus ligy, nebo si v souboji kytar zkusí zahrát s kapelami Tři Sestry nebo Kabát. Nejeden návštěvník možná zjistí, že je nejlepší čas, aby změnil profesi!

Na závěr prohlídky na příchozí zletilé samozřejmě čeká ochutnávka piv Gambrinus. Na výběr je Gambrinus světlý, který letos získal ocenění Nejlepší české výčepní pivo v prestižní soutěži Zlatý pohár PIVEX – Pivo 2011, dále Gambrinus 11° Excelent nebo Gambrinus Premium. Během ochutnávky jim pivovarský odborník vysvětlí, jak se pozná kvalita piva a jak se o něj má správně pečovat. Návštěvníci se také dozvědí, jak pivo čepovat, a mají možnost si pod odborným dohledem čepování sami vyzkoušet.

Kapacita prohlídek je omezená, organizátoři zájemcům doporučují rezervaci na telefonu 377 062 888.

Soutěže o let balónem

Hodinu po poledni ožije na nádvoří pivovaru Gambrinus městečko. Soutěžit se tu bude o spoustu cen, z nichž ta nejatraktivnější je let balónem. Z připravených soutěží a klání si vybere určitě každý. Siláci si to budou moci rozdat v zápasech sumo, další odvážlivci se mohou stát římskými gladiátory. Kdo rád do tělesných bojů zapojuje i mozek, může zkusit vyzrát nad divokou plechovkou pod pivní vlnou.

Nebude chybět dobrá muzika

Co by to bylo za zábavu, kdyby na ní nehrála pořádná muzika! Proto organizátoři Dne otevřených dveří pozvali tři kapely, které do atmosféry v pivovaru dokonale zapadnou. Ve čtyři to tu rozbalí skáčková parta ze Stoda, V3ska. Čítá osm členů, hraje devět let a skvěle jí to šlape. Pro rozjezd mejdanu na nádvoří pivovaru je to určitě to pravé.

Za deset šest tuhle kapelu vystřídá rocková Palice. Počet osob na pódiu tím pádem klesne na polovinu, což ovšem rozhodně neznamená, že by na polovinu klesla i zábava. Co V3ska načne, to Palice náležitě rozvine a rozpálí, aby závěrečný Semtex měl na co navázat. Nezaměnitelná parta kolem Lukáše Krásného vtrhne na scénu před tři čtvrtě na osm, aby odtud hrnula do lidí své neskutečné texty a úpravy známých hitů až do devíti hodin.

K dobré zábavě musí pochopitelně patřit i dobré pivo a občerstvení. Celé odpoledne si na nádvoří můžete dát nefiltrovaný Gambrinus a k tomu třeba opečenou klobásu nebo jiné dobroty.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Ohlušující střelba se nesla v sobotu odpoledne ze zámeckého parku v Březnici. Příznivci vojenské historie tam pro veřejnost připravili ukázku bojů z druhé světové války, kterou si připomněli včerejší Den vítězství. Akce začala již dopoledne na náměstí, kde mohli lidé obdivovat historickou vojenskou techniku. V poledne se přesunuly členové klubů představující německé jednotky do pivovaru, který obsadily.

Hlavní část programu vypukla později dynamickou bojovou ukázkou boje z konce 2. světové války. Návštěvníci měli také možnost prohlédnout si v Pivovaru Herold v prostorách sladovny ukázku dobových plakátů.

Akci pořádala Základna airsoftu, paintballu Březnice ve spolupráci s Klubem vojenské historie Mirotice a Příbram za podpory Města Březnice a pivovaru.

Zdroj: Příbramský deník.cz

Slánský Pivovar Antoš, který zahájil provoz na počátku letošního roku, spatřil světlo světa díky původní myšlence Josefa Paulíka, jednatele společnosti Golem. Pivo ve Slaném se tak konečně začalo vařit.

Po několikaleté náročné rekonstrukci Modletického domu ve Slaném se podařilo vybudovat jedinečné zařízení, které ve městě dosud chybělo. „Když jsem se přistěhoval před lety do regionu, byl pro mě nedaleký pivovar na Rakovnicku tím nejlepším a nejvyhlášenějším v republice. Potom ale šla kvalita jeho piva dolů a já cítil, že je potřeba změna. Vymýšlel jsem projekt, aby se na Slánsku zrodilo pivo, které bude hvězdou v širokém okolí,“ uvedl Paulík.

Nějakou dobu to trvalo, protože firma neměla vhodný objekt. Před pár lety přišla zajímavá nabídka, koupit dům u kostela. „Byl sice zčásti zdevastovaný, muselo do něj hodně investovat, ale nakonec se vše podařilo vybudovat podle mých představ a otevřít pivovar v té podobě, v jaké je dnes,“ vyjádřil se podnikatel.

Prvního listopadu loňského roku spatřila po 135 letech světlo světa první novodobá várka slánského piva, u které nechyběl ani kmotr pivovaru, novinář a slánský patriot Standa Berkovec.

Pět druhů piv

Slavnostní otevření se uskutečnilo 11. února letos v jedenáct hodin. „Nyní vaříme celkem pět druhů piv. Za jejich výrobu i kvalitu zodpovídá sládek David Máša za asistence svého otce Františka."

V pivovaru Antoš, jehož historie sahá do šestnáctého století, umějí i současníci vařit nejen kvalitní rezavý mok, ale rozumějí také špičkové gastronomii. „Šéfkuchař Petr Janče sbíral svoje zkušenosti při práci ve vyhlášeném pražském hotelu, takže i kvalita naší kuchyně je skutečně vysoká,“ doplnil Josef Paulík.

Provozním podniku dohlížejícím na jeho chod je Daniel Louda. Protože pivovar je především turistickou atrakcí, jsou možné po domluvě i skupinové prohlídky sklepení. Provozovatel nezůstává s nápady pozadu a v nejbližších dnech připravuje novinku, například v podobě piva Slánské pšenky a dalších specialit.

Posezení v podniku, který je díky dokonalé vzduchotechnice příjemný nekuřákům i lidem holdujícím tabáku, by měly v dohledné době obohatit také chystané hudební večery.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Kateřina Husárová

Pivovar Staropramen má před sebou významný milník ve své historii. V neděli tomu bude přesně 140 let od uvaření první várky piva. Poprvé bylo totiž pivo v pivovaru na pražském Smíchově uvařeno 1. května roku 1871 pod dohledem tehdejšího sládka Františka Lešnera. Od té doby zdejší pivovarníci uvařili úctyhodných 108 milionů hektolitrů piva, tedy více než 21 miliard půllitrů. Pivo ze Staropramenu si mohou milovníci zlatavého moku vychutnat nejen v České republice, ale také v dalších 25 zemích světa. Největšími exportními trhy jsou Německo, Velká Británie, Švédsko a Slovensko.

„Tradice vaření piva, jedinečnost receptur a postupů předávaných z generace na generaci jsou spolu s pečlivým výběrem surovin základem úspěchu piv ze Staropramenu,“ říká vrchní sládek Zdeněk Lux. Staropramen si díky tomu dlouhodobě udržuje přízeň u spotřebitelů doma i v zahraničí, stejně jako u odborné veřejnosti. Jen v letošním roce reprezentanti pivovaru získali na obou doposud konaných pivních degustačních soutěžích první místa za Staropramen 11° a Staropramen Nealko a certifikát kvality za Staropramen Světlý.

Vznik a stavba samotného pivovaru na pražském Smíchově byla na tehdejší dobu rychlá. Akciová společnost byla založena v září 1869. Již v říjnu stejného roku dodal technik Gustav Noback plány, podle kterých se na pozemku o rozloze 18 000 m2 začal stavět komplex pivovarských budov. Jen rok na to začalo první ledování, sladování pak proběhlo v únoru 1871. První várka nového piva byla v pivovaru slavnostně uvařena a obřadně vysvěcena 1. května 1871. První pivo se prodalo nedlouho na to, 15. července 1871. V prvním roce pak pivovar uvařil 9 648 hektolitrů piva.

Pivovar Staropramen se postupně rozvíjel s rostoucí oblibou jeho piv. Z necelých deseti tisíc hektolitrů v prvním roce výroby jeho produkce narůstala až na dnešní více než dva miliony hektolitrů za rok, což z něj dělá druhý největší pivovar u nás.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Společnost Pivovary Staropramen v tomto týdnu uvedla do ostrého provozu moderní stáčecí linku na PET lahve. Linka, která je umístěna v areálu pivovaru Staropramen na pražském Smíchově, umožňuje plnit lahve o různém objemu. Stáčet se zde tedy bude jak litrový Staropramen, tak Braník Dvoulitr. Nová stáčecí linka firmě umožní ještě lépe reagovat na současný vzestupný trend poptávky spotřebitelů po pivu v PET obalech, který začal před dvěmi lety. Výhodou vlastní stáčecí linky s hodinovým výkonem až 18.000 lahví je větší flexibilita dodávek, jednodušší distribuce i možnost volby objemu, tvaru a typu obalu do budoucna. Investice do nové stáčecí linky na PET lahve dosáhla celkové výše 113 milionů korun.

„Čeští spotřebitelé nám v minulých dvou letech dali jasně najevo, že je tento typ balení pro ně zajímavý a budou ho i v budoucnu preferovat. Instalace vlastní stáčecí linky na PET lahve je součástí našeho dlouhodobého inovačního plánu, kterým reagujeme na tyto aktuální trendy ve spotřebě piva,“ říká Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen.

Pivovary Staropramen novou linku uvedly do provozu v poměrně krátké době. ”Abychom co nejvíce využili výhodu vlastní stáčení linky v tomto roce, stihli jsme celou instalaci včetně rekonstrukcí realizovat v rekordně krátké době 7 měsíců. Jsme velice rádi, že jak litrový Staropramen, tak Braník Dvoulitr budou stáčeny v pivovaru Staropramen od začátku hlavní pivovarské sezóny,“ zdůvodňuje načasování spuštění linky Zdeněk Lux.

V rámci stavebních prací byl velmi citlivě zvažován vliv nové technologie na okolí. V rámci projektové přípravy byly proto navrženy prvky pro snížení emisí hluku z této části pivovaru. Nejhlučnější části nové technologie byly dokonce umístěny do speciálně vybudovaných betonových bloků záměrně umístěných pod zem.

Společnost Pivovary Staropramen v posledních pěti letech kontinuálně investuje do rozvoje smíchovského pivovaru Staropramen. Před třemi lety byla dokončena rozsáhlá modernizace pivovaru, při níž byla postavena také nová stáčecí linka na lahve a plechovky včetně skladovací haly. Na tuto fázi nyní navázala instalace nové stáčecí linky PET lahví. Celkové výrobní investice v pivovaru Staropramen letos dosáhnou za téměř 200 mil Kč. Mezi ně patří instalace druhé filtrační linky a investice spojené s dalšími inovacemi produktů.

Segment PET lahví je v současné době na českém pivním trhu výjimečný, protože jeho prodeje na rozdíl od jiných typů balení dlouhodobě rostou. Jen samotné Pivovary Staropramen loni prodaly 85.000 hektolitrů piva v PET lahvích, což je čtyřnásobný růst proti roku 2009. Bylo to především díky úspěšnému uvedení na trh Braníku Dvoulitru, kterého se prodalo přes 70 tisíc hektolitrů, tzn. přes 3,5 milionu lahví. Počátkem března letošního roku společnost rozšířila nabídku svých piv balených do PET obalů o litrový Staropramen, jehož dosavadní prodeje potvrzují zájem spotřebitelů o tento typ balení.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Zvykli jsme si, že v restauracích pijeme globální značky, zvykli jsme si na nekvalitní nápoje i jídla. O to příjemnější pak je, když se objeví vlaštovka v podobě malého pivovaru, který dokáže své hosty i výtečně nasytit.

V březnu tohoto roku se takový podnik objevil v městečku Slaném, vzdáleném necelých padesát kilometrů od okraje Prahy. Jmenuje se Pivovar Antoš a sídlí přímo pod náměstím ve Vinařického ulici.

Ondřej Antoš zde vařil pivo již od roku 1536. Nicméně posledních 135 let zůstala budova doslova pivu prázdná. Až nyní v příliš hektickém století se tato krásná tradice obnovila.

Interiér pivovaru je rozdělen do dvou pater. Přízemí vévodí vyleštěný tank a místa zde naleznou nekuřáci, v patře naopak kuřáci. V přízemí jsem nenašla volnou židli a proto navzdory tomu, že nekouřím, zamířila jsem do výšin po poměrně úzkých točitých schodech. Rozhodně je nezávidím obsluze, která po nich běhá stokrát denně s plným tácem.

V kuřáckém patře mě příjemně překvapil svěží, a kupodivu nezakouřený, vzduch a pohled na obrovské hodiny. Navíc se mi líbil i dostatek přírodního světla díky částečně prosklené střeše. Stejně tak mě zaujala i dřevěná lávka, po níž se jde ke stolům. Dřevo se tu ostatně objevuje v mnoha podobách, vévodí nábytku a celkovému zařízení. Stoly jsou jednoduché, vše v čistých liniích a bez kudrlinek.

Stručné, ale skvělé menu

Prakticky poté, co jsem dosedla a odložila věci, objevila se usměvavá servírka. Menu, které mi předala, obsahovalo i pět druhů místních piv a stručný přehled pokrmů.

Na jednoduché bílé kartě, psané černým písmem, jsem ocenila jasný a logický koncept jídel, který se evidentně přizpůsobuje hlavnímu lákadlu – chmelovému moku. Nedostala jsem tudíž do ruky obvyklý telefonní seznam, ale stručnou a na pohled lákavou nabídku.

Za předkrm jsem zvolila talíř nakládaných sýrů s rozpečeným kváskovým chlebem a svou pivní anabázi započala testováním Antošova ležáku. Sýry byly příjemně rozleželé a jemně okořeněné, chleba křupal v zubech a pivo celou tu parádu hezky spláchlo. Poté jsem ještě otestovala ze zvědavosti talián avizovaný slovy – „dle originální receptury“. Tajemnou recepturu neznám, ale talián mě překvapil plnou masovou chutí. Inu, tak má vypadat kvalitní uzenina.

Výměna přílohy není problém

Hlavní chod jsem zvolila raděj lehký – marinovaný filet z norského lososa s fazolkami, které jsem vyměnila za standardní bramborové plátky. Servírka s touto alternativou ochotně souhlasila, a jak se ukázalo, neměl s ní problém ani kuchař. Náš zákazník, náš pán. Alespoň někde to platí.

Na lososa jsem se trochu načekala. Čas jsem si krátila konzumací Poupěte tmavého, dvanáctistupňového piva, a také pozorováním okolí. Klientela podniku je věkově různorodá, někteří chodí pouze na pivo, k němuž přikusují pivní sýr, či bůčkovou pomazánku, jiní si dopřávají steak z kvalitních jihoamerických býků.

Po zhruba třiceti minutách jsem dostala objednaného lososa. Ryba krásně plátkovala, nebyla vysušená, či naopak mastná a fazolky šly příjemně na skus. Navíc se mi líbil i čistý talíř bez jakýchkoliv ozdob a dalších obloh. Nakonec jsem ze zbytku sil sáhla po makovo-švestkovém závinu se zmrzlinou. Zmrzlina mi připadala v tomto případě až zbytečná. Dokonce bych se obešla i bez tolika švestek. Každopádně těsto závinu skutečně lístkovalo a servírka prozradila, že si jej v kuchyni připravují sami. Opravdový zážitek.

Hodně parády za málo peněz

V pivovaru Antoš jsem za zhruba čtyři sta korun zažila opravdové lukulské hody. Kuchař pracuje s čerstvými a kvalitními surovinami, jež umí samozřejmě i náležitě zpracovat. Když k tomu připočtu nevšední výběr skvělých piv a nevtíravou obsluhu, jedná se o výjimečnou restauraci, která se může stát i zajímavým výletním cílem turistů. Ostatně dobré pivo reklamu nepotřebuje. V případě slánského Pivovaru Antoš to platí určitě.

Zdroj: Web Volný.cz | Managerka.cz

Pivovar v Chodové Plané nikdy nepatřil mezi nejznámější výrobce piva v českých zemích a několikrát v historii byl na pokraji existence.

Ani po více než čtyři sta letech ale nepřestává dodávat zlatavý mok svým zákazníkům a podle výstavu ho lze zařadit někam do poloviny mezi našimi pivovary. V novém tisíciletí ale o sobě dává vědět i jinak. A to hlavně turistickými aktivitami, které rozvíjí jako doplněk k samotné výrobě zlatavého moku.

Byl zde hrad

Na místě dnešního pivovaru prý kdysi stával chodský hrádek, jehož sklepy vytesané v žulovém masivu přečkaly staletí. Zachovala se i pověst o pejskovi Albim, který prý nedaleko hradu objevil vydatný pramen vody, a jeho vyobrazení dodnes zdobí znak místního sladovnického cechu. Když po připojení Chebska k Českému království ztratila pevnost chránící hranici smysl, zanikl i hrad a na jeho místě vznikl pivovar.

První písemná zmínka o něm se datuje z roku 1573, kdy patřil šlechtickému rodu Šliků. Připomíná to i socha umístěná nedaleko brány současného areálu. V polovině 17. století se ve zdejším pivovaru uvařilo asi jedenáct set hektolitrů piva ročně, sto let nato byla produkce dvojnásobná. Vzrůstala až do roku 1861, kdy pivovar postihla katastrofa v podobě ničivého požáru. Hrabě Berchem, který pivovar vlastnil, se ho rozhodl obnovit a ten začal znovu prosperovat. Piva se vařilo stále víc, až v roce 1925 výstav dosáhl šedesáti tisíc hektolitrů roční produkce. Pivovar v té době vlastnil padesátku hostinců a do dalších šesti set pivo dodával. Berchemové jej vlastnili až do roku 1945, pak se stal součástí Horského pastvinářského družstva a poté státních pivovarů.

Pivo se i dlouho po válce ale vařilo na zastaralém a z velké části nevyhovujícím zařízení, a tak se na předválečnou produkci dostalo až po několika letech.

V roce 1960 dochází ke spojení 17 pivovarů v kraji do národního podniku Plzeňské pivovary a dva roky nato do pivovaru přichází Jiří Plevka. „V roce 1962 jsem přišel do Chodové Plané po svém předchůdci panu Šmardovi, který tady dělal ředitele a byl s ním rozvázán pracovní poměr,“ vzpomíná. „Mohla se tady klidně filmovat druhá světová válka,“ říká, když ukazuje plány z roku 1934, stejně staré, jako je on sám. „Byl tu postaven jeden suchý záchůdek, jinak vše bylo tak, jak to bylo vybudováno v předválečném období. Prostě zoufalé. Fasády oprýskané, nádvoří plné popele a uhlí. Sedmnáct pivovarů patřících do národního podniku Plzeňské pivovary bylo rozděleno na rozvojové a určené k likvidaci. Rozvojové byly kromě Plzně i Cheb, Karlovy Vary a Domažlice. Ostatní byly určeny k likvidaci,“ dodává.

Cesta k záchraně

Ačkoli Chodovar podle tohoto plánu čekala smutná budoucnost, nový ředitel se podnik snažil rozvíjet. Pozornost zaměřil nejen na pivovar a výrobu piva, ale zabýval se i myšlenkou na využití opuštěného zdroje minerální vody Ilsano, jehož čerpání bylo přerušeno v roce 1945. Začátky byly krušné a klacky pod nohy házeli pivovarníkům hygienici i partajníci. Postupně se ale místní kyselka stala nejoblíbenějším nealkoholickým nápojem v kraji.

„Začátek byl takový, že jsme si v pivovaře umyli transportní sudy, přijeli jsme do Dolního Kramolína, kbelíkem jsme nadávkovali sirup a spustili jsme to do jímky. Pak jsme ten sud vytáhli nahoru, zašli jsme s tím na Ex Plzeň 68 a dostali tam za to Zlatý pohár“ usmívá se Plevka.

Přes to všechno Chodovar směřoval ke konci. Radikální přestavba a navýšení výrobních kapacit v pivovarech Prazdroj a Gambrinus na počátku 90. let vedly k rychlému ukončení výroby v krajských provozech Plzeňských pivovarů.

Smířit se s perspektivou definitivního uzavření Chodovaru ale Plevka odmítl. V roce 1992 koupil podnik v rámci privatizace a opět začal bojovat o záchranu, tentokrát již svého pivovaru.

Jiří Plevka – prezident pivovaru Chodovar k tomu říká: „První akcí, kterou jsme dělali, bylo, že jsme do obce zavedli plyn. Udělali jsme tu regulační stanici a plynovou kotelnu. A pak jsme začali modernizovat další provozy. A tak jsme zmodernizovali ležácké sklepy, vyměnili jsme tam nádoby. Byla tam spousta železobetonových tanků ještě z roku 1924, které přestaly sloužit svému účelu. A tak jsme jedno velké oddělení prostě nechali vybourat, a abychom to zpřístupnili, vytunelovali jsme pivovar,“ usmívá se. Ale na rozdíl od mnoha jiných jejich tunelování bylo legální. Má prý na něj kulaté razítko báňského úřadu. „Tunel do bývalých prostor je dlouhý jedenačtyřicet metrů, v roce 2000 jsme v nich zřídili restauraci Ve skále,“ vysvětluje.

Úspěch restaurace přivedl Jiřího Plevku a jeho syny, kteří s ním tvoří vedení rodinného pivovaru, k myšlence vybudovat v areálu vlastní ubytovací zařízení. Vznikl také hotel a poté i originální pivní lázně a beerarium.

Hlavním cílem ale zůstala výroba kvalitního nápoje a zásobovat jím hlavně vlastní podniky a restaurace v okolí. Zařízení se modernizuje, ale pivo se v Chodovaru stále vyrábí klasickou cestou v tradičních varnách a s vlastním sladem.

Výroba není vysoká a zůstává zhruba na polovině toho, kolik byl výstav piva v době před a krátce po privatizaci. Důraz se ale klade na kvalitu, která byla několikrát oceněna například titulem Evropská pivní hvězda. Konkurenceschopnost se Chodovar snaží zachovat také novými taháky. Počítá se například s kongresovou turistikou.

Vesnický pivovar se prostě proměnil v moderní, ryze českou pivovarskou firmu a spolu s ním se mění i Chodová Planá, kde se každoročně konají slavnosti piva a mistrovství Evropy v koulení pivních sudů.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Tachovský deník.cz

Do jednoho z největších amatérských fotbalových turnajů v dějinách Moravskoslezského kraje se přihlásilo více než 500 týmů!

Již tuto sobotu 7.5. 2011 v 10.00 odstartují na náměstí Republiky v Havířově boje v amatérském fotbalovém Poháru Ostravaru, ve kterém si může ve třech severomoravských městech zahrát až 128 týmů. Celkový vítěz Poháru Ostravaru vzejde z finálového turnaje dvanácti nejlepších mužstev, který se bude konat na Bazalech v září letošního roku.

Fotbal a pivo patří odjakživa k sobě. Potvrdilo se to i tentokrát. Když ostravský pivovar v březnu vyhlásil vlastní fotbalový pohár, trefil se do černého: během jednoho a půl měsíce se do něj přihlásilo více než 500 místních part.

„Kdybychom chtěli uspokojit všechny zájemce, musel by mít náš turnaj přibližně čtyřikrát větší kapacitu,“ říká manažerka značky Ostravar Martina Bučková. „Musím se přiznat, že tak velký zájem nás opravdu mile potěšil“, dodává. Především časové možnosti limitují maximální množství zúčastněných.

Připraveny jsou 3 turnaje a velké finále na Bazalech

Vzhledem k počtu účastníků organizační tým Poháru Ostravaru stanovil jako preferované hrací schéma turnaje vyřazovacího pavouka. Týmy budou rozděleny do tří takovýchto pavouků po 32 nebo 64 účastnících podle dějiště turnajového klání.

„Mužstva si mohla vybrat, zda chtěla hrát turnaj v Havířově, Opavě nebo Ostravě, kde bude kvůli velkému zájmu připravena dvojnásobná kapacita hřišť,“ vysvětlila Martina Bučková. „První čtyři týmy z každého turnaje pak postoupí do velkého finále, jehož konání je naplánováno na září. Finále týmy odehrají na Bazalech.“

Vítězná parta, která Pohár Ostravaru v září vybojuje, získá finanční prémii 30.000,- Kč a k tomu navíc unikátní trofej v podobě padesáticentimetrového poháru opatřeného 2 pípami, z něhož lze rovnou čepovat pivo a samozřejmě také pivo Ostravar.

Začíná se v Havířově

Místem konání prvního turnaje bude v sobotu 7. května Havířov. Hrát se zde bude na speciálně vytvořeném hřišti o rozměru 10x15 metrů, které Ostravar postaví přímo uprostřed města na náměstí Republiky.

„První zápas má výkop v 10.00. Celkem v Havířově plánujeme odehrát v sobotu 31 utkání,“ říká Zuzana Cieciotková z organizačního týmu pivovaru Ostravar a dodává, že přesný počet zápasů bude záležet na skutečném počtu mužstev, která do Havířova nakonec dorazí. Cieciotková odhaduje, že finálový zápas by se mohl uskutečnit přibližně po 17. hodině. Bude samozřejmě záležet na počtu odehraných zápasů a počtu prodloužení.„Vítěz havířovského turnaje obdrží pozvánku na finálový turnaj na Bazalech“ uvádí Cieciotková.

Na finálový turnaj postoupí kromě vítězného týmu i další 3 mužstva. Všechny postoupivší party kromě pozvánky na finálový turnaj obdrží pivo z produkce ostravského pivovaru, dresy s vlastním logem a fotbalové míče, které věnuje FC Baník Ostrava.

Pivo a doprovodný program pro diváky

Ostravar v sobotu nezapomene ani na fanoušky. „Pro všechny, kteří na náměstí Republiky zavítají jako diváci, máme připraven bohatý doprovodný program a řadu soutěží, v nichž mohou fanoušci vyhrát drobné výhry,“ říká Zuzana Cieciotková.

Součástí fotbalové zóny Ostravaru budou kromě vybudovaného turnajového hřiště také nejrůznější fotbalové atrakce jako např Nintendo kopaná, střelba na nafukovací bránu nebo stolní fotbálek. Chybět nebudou ani moderovaná hudební produkce a pivní stany, ve kterých Ostravar nabídne příchozím Ostravar Original a Staropramen Nealko, stejně jako speciality z grilu.

„Další kola fotbalového poháru Ostravar jsou naplánována na 14. 5. v Opavě a 21. 5. v Ostravě,“ říká závěrem Zuzana Cieciotková z pivovaru Ostravar

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Pestrý program na květen připravil nejen pro příznivce Postřižinského piva jeho výrobce Pivovar Nymburk. Pro sportovně založené je na 7. května připravený cyklistický výlet na trase Nymburk – Lysá nad Labem. Dáváte-li přednost svezení vlakem, vydejte se o tři týdny později na cestu již tradičním Postřižinským expresem, který se tentokrát vydá do Mělníka. Cestu v něm vám zpříjemní živá hudba v podání skupiny Třehusk.

Postřižinská cyklistická premiéra

První květnovou sobotu můžete otestovat svou kondici a zároveň se pobavit a zmapovat postřižinské hospůdky od Nymburka směrem k Lysé nad Labem a zpět, přičemž každá z cest povede po jiné straně řeky. Postřižinský cyklootvírák je v rámci programu Pivovaru Nymburk letošní novinkou. Cestu dlouhou přibližně 43 km a vedoucí po turistických stezkách polabskou nížinou s vámi absolvují také ředitel a sládek tohoto pivovaru, takže můžete při jedné ze 4 plánovaných občerstvovacích zastávek načerpat nejen ztracenou energii, ale také řadu zajímavých informací. Pokud si na každé z těchto zastávek nezapomenete razítkem potvrdit svou účast, čeká vás na konci výletu také malý dárek. Výlet se uskuteční 7. května, vyráží se v 10:30 hod. od Pivovaru Nymburk. Podrobnější informace o trase naleznete na www.postriziny.cz/cyklootvirak.

Postřižinský parní expres

Den plný zážitků nabízí výlet Postřižinským expresem. Za doprovodu živé hudby vás souprava vedená parní lokomotivou dopraví z Nymburka přes Lysou nad Labem a Všetaty do Mělníka a přes Mšeno, Katusice a Mladou Boleslav zpět do Nymburka. Součástí výletu je více než dvouhodinová zastávka v Mělníku, kde můžete navštívit například známý zámek, kostelní věž s krásnou vyhlídkou či katakomby. Během cesty parním vlakem a při větších zastávkách bude hrát skupina Třehusk. K dispozici bude občerstvení v podobě Postřižinského piva, limonády a teplých jídel. Postřižinský expres se vydá na cestu 28. května v 8.30 z Nymburka hlavního nádraží. Předpokládaný návrat je přibližně v 17.20. Cena jízdenky pro dospělého činí 200 Kč, za jízdenku pro děti od 6 do 15 let zaplatíte 100 Kč. Děti do 6 let mají cestu zdarma, avšak bez nároku na sedadlo. Počet jízdenek je omezen kapacitou vlaku. Jízdenky je možné koupit již nyní v Pivovaru Nymburk a na osobní pokladně železniční stanice Nymburk hl. n.

Podrobný jízdní řád letošního Postřižinského expresu naleznete stejně jako fotografie z předcházejících cest i dalších akcí Pivovaru Nymburk na www.postriziny.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk

V červenci r. 2010 bylo rozhodnuto po dlouhých dvou letech, že výměna technologického zařízení pivovaru Podkováň bude pokračovat a vše se rozběhlo na plné otáčky.

Za cílový výstav jsme si stanovili 30.000 hl ročně, při zachování klasického způsobu výroby piva. Společnost LORA VIKTORIA, která vlastní pivovar byla přejmenována na české PODKOVÁŇ s.r.o..

V září byla vybrána jako vhodná dvojnádobová varna ze zavřeného pivovaru EBELSBACH ELTMAN v Německu. V říjnu byla zakoupena a začaly montážní práce a 3.1.2011 jsme ji instalovali do prostoru bývalé čtyřnádobové ocelové varny. Původní vířivá káď prošla jen drobnými úpravami. Chladič pivní mladiny byl v tuto dobu již demontován a slouží v pivovaru KÁCOV. Do našeho pivovaru byl zakoupen nový dvoustupňový chladič. Spilku tvoří betonové otevřené kvasné kádě, pocházející z 20. let minulého století. V těchto kádích byly zhotoveny nové uponové povlaky. Prostor spilky byl upraven z důvodu zmenšení chlazeného prostoru. Celá spilka prošla kompletní generální opravou, počínaje novými omítkami a konče epoxidovou podlahou. Chlazení prostoru spilky, sklepa a zásobu ledové vody zajišťuje moderní glikolové chlazení, které nahradilo původní energeticky náročné chlazení čpavkové.

Ležácký sklep se zachoval původní, umístěný ve skále. Obsahuje 22 ks ležáckých tanků o 145 hl. Tyto tanky zde slouží od roku 1957 a v loňském roce prošli generální opravou, byly osazeny mycími hlavicemi a novými pojistnými hradícímy ventily. Podlaha sklepa dostala nový epoxidový povrch. Do nově zrekonstruovaného původního prostoru sklepa bude instalována filtrace. Přetlačné oddělení obsahující nový svíčkový křemelinový filtr a nerezové přetlačné tanky.

Pro začátek výroby piva se počítá se sortimentem 10°,11°,12° expedované v KEG 0,5 hl a 0,3 hl . Plnit se bude do nově zakoupených PLUS KEG, systém KORB v zelené barvě se zlatým logem.Tyto sudy budou stáčeny na novém zařízení KEG-BOY od firmy KHS. Dále pak budeme pivo stáčet do PET lahví 1 litr. Expedované pivo vyjma kvasnicového, které také bude v nabídce, bude pasterováno průtokovým pasterem systém ALFA-LAVAL, který je šetrnější k pivu a energeticky méně náročný. Veškeré propojení výše uvedených technologických celků, je vedeno novým nerezovým potrubím včetně vodovodu. Hygiena celého prostoru bude zajišťována pomocí centrální CIP stanice.

Zdroj: Podkováň.cz

Pivo se v Jihlavě začalo vařit už v polovině čtrnáctého století. Mezi lidmi bylo velmi oblíbené, a to i proto, že si ho mohli dovolit také chudí. Těm se však do zlatavého moku místo chmele přidávaly nejrůznější náhražky. V Jihlavě se však ve středověku vařila i velmi kvalitní piva, která dokonce putovala na císařský dvůr do Vídně nebo piva s léčivým účinkem. Více už v následující reportáži Lucie Maxové.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorka: Lucie Maxová

Pivovarská restaurace v Dalešicích láká na tradiční česká jídla, ale také na chutné pokrmy dělané na pivě. Nechybí ani výborné pivovarské sušenky z dalešické cukrárny, které se zde podávají a jsou výborné k pivu.

Dalešický pivovar proslavil film podle knihy Bohumila Hrabala Postřižiny. Komín dodnes připomíná scénu, kdy na něj Magda Vašáryová lezla s Jaromírem Hanzlíkem. S filmem je celý objekt spojený dodnes. Návštěvníci sem vyráží nejen za pivem a muzeem, kde jim řeknou vše právě o natáčení Postřižin, ale i do místní pivovarské restaurace, která si zakládá na vaření české kuchyně.

Mottem restaurace je vyhýbat se jídlům rychlých občerstvení. Protože je restaurace spojená s pivovarem, její šéfkuchař Rudolf Fiala s pomocí piva i rád vaří.

Na pivu uvaříte téměř vše

"Na pivu se dá vařit téměř všechno. Záleží na zvolení toho správného k určitému masu. Pokud budu mít nějaké těžší maso, můžu použít černé pivo. Ale pokud budu připravovat světlé maso, jako třeba rybu nebo kuřecí, tam bych volil světlejší a méně výrazná piva," prozradil šéfkuchař dalešické restaurace Rudolf Fiala.

Pivo v restauraci přidávají do guláše, pod krkovici nebo kuře. Do piva nakládají také tvarůžky. "Pivo je dobré i na dušení do různých omáček. Musí se ale dávat pozor, aby se to s ním nepřehnalo, to by bylo jídlo hořké," řekl Fiala.

V pivovarské restauraci přizpůsobují svůj jídelníček i ročnímu období. V zimě dávají přednost zvěřině, v létě lehkým salátům, nádivkám a dalším dobrotám. I na cyklisty myslí, podle šéfkuchaře zde dělají husté polévky, které si při svých zastávkách cyklisté rádi vychutnají. Zákazníci mohou ochutnat i pivovarské sušenky.

Telecí kolínko na pivu (Osso Bucco)

Potřebujete: Cibuli, sádlo, máslo, světlé pivo na podlití, česnek, telecí maso, vývar.

Postup: Cibuli osmažíte na sádle do zlatova, potom k ní přidáte máslo. Podlijete pivem, které zredukujete (necháte vyvařit), potom přidáte česnek - celé stroužky. Cibuli podusíte a podlijete pivem. Necháte vyprchat pivo. Až se vydusí, poté podlijete vývarem, zase podusíte. Telecí maso mezitím osmažíte zvlášť na pánvi , aby bylo zatažené. Osmažené maso poté vložíte do vývaru a dusíte až bude úplně měkké. Doba přípravy masa je zhruba dvě hodiny. Recept je od šéfkuchaře pivovarské restaurace Rudolfa Fialy.

Zdroj: Jihlava iDnes.cz | Autorka: Michaela Kasalová | Foto: Petr Lemberk

V neděli 1. 5. otevře pivovar Radegast už po čtrnácté své brány. Tradiční den otevřených dveří nabídne nejen prohlídku pivovaru, ale také setkání s řemeslem, které dlouhá desetiletí patřilo neodmyslitelně k pivovarství, ale dnes je již vyhynulé – s bednářstvím. Bednáři Plzeňského Prazdroje jako jediní dodnes předávají v pivovaru z generace na generaci umění a znalost výroby pivovarských kádí, a návštěvníkům Radegastu v rámci dne otevřených dveří předvedou svoje umění. Lidé si zároveň budou moci vyzkoušet, jak se historický dubový sud skládá. Prohlídky pivovaru začnou v návštěvnickém centru, které otevřel pivovar v září loňského roku. Nedělní program dne otevřených dveří je zdarma.

První skupina se vydá z návštěvnického centra na devadesátiminutovou prohlídku pivovaru v 8 hodin. Poslední pak úderem 16. hodiny. K vidění bude v návštěvnickém centru také unikátní sbírka pivních sklenic a soch boha Radegasta.

„Letošní den otevřených dveří bude díky novému návštěvnickému centru, ale také díky mistrům bednářům, hodně odlišný od předcházejících ročníků. Proto bych určitě pozval i ty, kteří tuto akci navštívili v minulých letech,“ pozval návštěvníky manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Den otevřených dveří v Radegastu se vždy těší velkému zájmu. Za celou historii jeho konání jej navštívilo přes 6.500 lidí. Proto je lepší si konkrétní čas prohlídky rezervovat předem na tel. čísle 558 602 566 či e-mailem na adrese exkurze@radegast.cz.

Vstup do pivovaru je v neděli 1. května zdarma.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Vatikán se dočkal blahořečení Jana Pavla II. U Svatého stolce mu připili pivem z Plzně. Na cestu mu požehnal biskup František Radkovský.

Tohle spojení nejde moc dohromady – kněžské roucho a půllitr piva. Plzeňský biskup František Radkovský ale tvrdí opak. Pivo z Plzně je pro něj medicína.

„Po jídle si vždycky dávám Prazdroj. Jsem na něj zvyklý a pomáhá mi při trávení,“ uvádí v rozhovoru pro Sedmičku biskup Radkovský.

Vaše excelence, často žehnáte pivu?

V plzeňském pivovaru jsem poprvé žehnal asi v roce 1994. Potom jsem žehnal, když tu byla postavená nová varna a také plnírna lahví. Od té doby jsem žehnal i menším pivovarům, jako je třeba v Černicích (Purkmistr pozn. red.) nebo pod Saským mostem (Groll pozn. red.). Takže s tím mám velkou zkušenost.

Tradiční to ale určitě není. Stává se často, že se se svým požehnáním objevíte při nějaké neobvyklé události?

Tradiční to není. Ale vařit pivo je středověká záležitost, typická i pro kláštery, kde se pivu také žehnalo, takže to není nic nového. Často žehnám různým kapličkám, například na dálnici. Nebo hasičským zbrojnicím nebo stříkačkám. Teď budu mít ve Žluticích mši svatou za hasiče, protože třetího května je den svatého Floriána, což je jejich patron. Velice netradiční žehnání měl farář v Chebu, když tam postavili nové věže na chrámu svatého Mikuláše, tak ho museli vyvézt na plošině a postříkal věže stříkačkou.

Během žehnání jste si vypil sklenici Prazdroje. Máte ho rád?

Já jsem na něj zvyklý a mám ho rád. Považuji ho za velmi zdravý nápoj po jídle. Vím, že Pivo po večeři nevynechá ani biskup mi pomáhá k dobrému trávení. Z našich piv je asi nejlepší. Naposledy jsem si ho dal v neděli po obědě a také večer. Když obědvám nebo večeřím s generálním vikářem diecéze Emilem Soukupem, tak si spolu dáváme napůl lahev Gambrinusu, je to takový náš rituál. Pivo máme oba rádi.

Vzpomenete si, kdy jste si dal pivo vůbec poprvé?

To ne, ale vzpomenu si na svůj první zážitek s pivem. Pocházím z města Třešť u Jihlavy, které mělo svůj pivovar. V padesátých letech ho zrušili. Pamatuji si, že tam dělali sedmistupňové pivo s patentním uzávěrem a tatínek, který ležel na kanapi mě pro něj jednou poslal do spižírny. Tak jsem s ním trochu zatřepal, nadzvedla se zátka a pivo vystříklo nahoru až na strop. Tatínka jsem celého polil pivem, tak jsem to pěkně schytal.

Stalo se někdy, že jste počet vypitých piv přetáhnul a ráno Vás bolela hlava?

Řekl bych, že ne. Nebo si na to nepamatuji. Vždycky jsem si dal tak dvě tři piva za den, víc jsem jich nikdy nevypil

Jak jde vůbec pivo nebo alkohol dohromady s křesťanskou morálkou?

Víte, když se pivo pije s mírou, tak je to v pořádku. Na tom není nic špatného. Každýby měl ale znát svoji míru. Dát si jedno pivo není žádný problém, ale nic se prostě nemá přehánět.

Najdete si při všech vašich povinnostech čas zajít si na pivko do hospůdky s těmi nejbližšími?

Asi ne tak, jak to myslíte. Děláme to jinak. Tak dvakrát do roka pozvu nejbližší spolupracovníky, zhruba dvacet lidí, do nějaké restaurace. Tam povečeříme, dáme si pivo. Naposledy jsme byli posedět před začátkem půstu.

Pije se pivo i při setkání a poradách farářů či biskupů?

Samozřejmě, když máme nějaké jednání a sedíme u stolu, tak je pivo a víno běžně na stole.

Zásilka do Vatikánu míří ku příležitosti blahořečení Jana Pavla II. I vy jste měl příležitost se s ním několikrát setkat. Nevíte, jestli i on si dával po obědě sklenici piva?

To nevím, ale jednu zajímavou historku k tomuto tématu s ním mám. To bylo někdy po roce 1993, kdy jsem se stal v Plzni biskupem. Společně s kardinálem Vlkem jsme byli u Jana Pavla II. na audienci ve Vatikánu. Když jsme před něj předstoupili, tak si mě papež pamatoval a říkal: „Á sekretář konference.“ Do roku 1993 jsem byl sekretářem biskupské konference. Pan kardinál mu hned vysvětlil, že už nejsem sekretář, ale biskup v Plzni. Papež se ale nenechal vyvést z míry a povídá „Jo z Plzně, tam máte dobré pivo.“ Z toho setkání existují fotografie. Je zajímavé, že na první fotografii jsme všichni vážní a na té druhé, když se mluvilo o pivu, už se všichni smějeme.

Za námi jsou Velikonoce, doba kdy končí čtyřicetidenní půst. Mají křesťané v době půstu zakázané i pivo?

Ne to ne. Měli by držet půst. Na každém křesťanovi záleží, jak se k půstu postaví. Měli by si něco odříct, ale každý si může zvážit, co to je. Ani pivo si nemusí odříkat. Mohou, ale nemusí.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Pavel Pechoušek

Auta s pivem Radegast vyjíždějí z Nošovic k pivarům po zbrusu nové silnici. Společně s Krajským úřadem Moravskoslezského kraje vystavěl pivovar za více než 80 mil. Kč nové dopravní napojení pivovaru na silnici vedoucí do průmyslové zóny Nošovice. Nová silnice má velký význam pro zlepšení životního prostředí v obci, které se tak vyhne mnoho kamionů denně.

Součástí nového dopravního spojení je odstavné parkoviště pro 19 kamionů a 5 autobusů a nová vrátnice do pivovaru. Silnice o délce 400 metrů se napojuje na stávající cestu vedoucí do průmyslové zóny Nošovice. Kamiony tak najedou pohodlně na rychlostní silnici R48, aniž by musely projet obcí.

„Pro občany Nošovic je to dobrá zpráva,“ reagoval na dokončení silnice starosta obce Nošovice Miroslav Kačmarčík. „Naše obec je zatížena poměrně silnou dopravou do Beskyd. Ulehčení o mnoho kamionů denně hodně pomůže situaci zlepšit,“ dodal Miroslav Kačmarčík.

Nové dopravní spojení vybudovali společně pivovar Radegast a Moravskoslezský kraj za 83 mil. Kč. Pivovar se na celkových nákladech podílel částkou 37 mil. Kč. Důležitou úlohu sehrálo pečlivě provedené výběrové řízení. V ceně za stejně odvedenou práci se firmy hodně lišily. Rozdíl mezi vítězem a nejdražší firmou byl až 40 %. Ve srovnání s projektovou cenou se tak podařilo ušetřit desítky milionů korun.

„Náš pivovar je již 40 let významnou součástí obce Nošovice. Snažíme se být zdejším obyvatelům dobrým sousedem a přispívat nejen prostřednictvím programů, jako je Prazdroj lidem. Investice do nové silnice výrazně zlepší životní prostředí v Nošovicích. Chtěl bych poděkovat Krajskému úřadu za vynikající spolupráci, která na tomto projektu probíhala od roku 2007. Věřím, že toto spojení podložené Deklarací o spolupráci přinese občanům kraje v budoucnu další pozitiva,“ řekl manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Nová silnice byla otevřena 1.4. a po takřka měsíčním provozu již obyvatelé Nošovic hodnotí úlevu obce od dopravy kladně.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

O velikonočním víkendu vyjela na středočeské koleje Bixovna, unikátní bar na kolejích. Netradiční vagon je součástí turistických nostalgických vlaků. Ty jezdí jen o víkendech na tratích, o které České dráhy nemají zájem. Vlakový výčep provozují železniční nadšenci, cestující si ho nemohou vynachválit.

"Jeden celý a jeden poloviční do Mladé Boleslavi, pivo a točenou limonádu k tomu," třeba takto si mohli v sobotu ráno poprvé poručit cestující vlakem z Lysé nad Labem směrem Mělník, Mladá Boleslav a dál do Jičína.

Na tuto trať o víkendu vyjel nový nostalgický vlak Boleslavský motoráček s pojízdným výčepem zvaným Bixovna, jakousi alternativou jídelního vozu.

"Připadá mi to jako skvělý nápad, lidi takový relax potřebujou, chtějí takto strávit čas, projet se vlakem, vyblbnout se tady, dát si pivo s partou, stáhnout okno, koukat do přírody a mít pohodu. Ne jenom furt někde stát v koloně v autě a nervovat se," pochvaloval si třicátník Pavel Vrána.

Podobně reagovala i devětadvacetiletá nastávající maminka Nora. "Jsem z toho nadšená, připadá mi, že jedu v baru. Zrovna teď jsem v jiném stavu, takže si pivo neužiju, ale mají i točenou limonádu. Obdivuju, jak je tu všechno vychytané," ukazuje Nora na důlky na sklenice v dřevěných stolcích.

Sedm sudů piva na víkend

Bixovna, tedy výčep na kolejích ve vagonu řady Bix, na cestující zapůsobí hned, jak do něj nastoupí. Jen co výpravčí na nádraží v Lysé pokynul k odjezdu, už měl výčepní plné ruce práce. "Dvě piva a kafe s rumem," poručil si jeden cestující.

V Bixovně točí pouze Postřižinské pivo z Nymburka. Ředitel tamního pivovaru má k železnici vztah. A atmosféra ve vagonu opravdu připomíná regulérní bar.

Dát si ovšem jedno pivo navíc může způsobit velký problém. "Občas se stane, že někdo zapomene vystoupit," usmívá se Bohumil Augusta, ředitel společnosti Klub železničních cestovatelů, která nostalgické vlaky provozuje. "Na celý víkend máme připravených sedm sudů piva, čekáme tak tisíc lidí," řekl Augusta.

Cestující "hlídají" postavy z filmu Postřižiny

Bixovna jezdí kromě Boleslavského motoráčku i na dalších čtyřech středočeských tratích. Poprvé vyjela loni v září.

"Vagon jsme koupili v roce 2008 posprejovaný, byl na vyřazení. Upravili jsme ho ve stylu šedesátých let a vyzdobili fotografiemi z filmu Postřižiny. Chceme, aby se lidé v našich vlacích cítili dobře. A nostalgický vlak bez piva, to není ono," dopíjí Augusta první pivo.

A když se někomu v Bixovně natolik líbí, že nechce vystoupit? "Může, ale naúčtujeme mu peníze navíc za naše zaměstnance," říká Augusta.

Kde se v kraji můžete projet Bixovnou

Boleslavský motoráček: Lysá nad Labem - Mladá Boleslav

Podřipský motoráček: Budyně nad Ohří - Libochovice

Podlipanský motoráček: Kolín - Bečváry

Polabský motoráček: Mochov - Kolín

Posázavský motoráček : Lysá nad Labem - Kácov

(Zdroj: Klub železničních cestovatelů)

Zdroj: Praha iDnes.cz | Autor: Pavel Eichler | Foto: Yan Renelt

Parkoviště v areálu znojemského pivovaru nebude. Důvodem je nezájem občanů. Na opakovanou nabídku radnice umístit za měsíční poplatek 2 280 korun auto na hlídané parkoviště v areálu, reflektovali jen dva zájemci.

Radnice chtěla využít volných prostor v pivovaru k dočasnému parkovacímu provizoriu s pětatřiceti parkovacími místy pro obyvatele a firmy v centru města.

Obyvatelé si v této části Znojma stěžovali na nedostatek parkovišť. Radnice nyní od svého záměru upustila.

Zdroj: Znojemsko.cz

Jako první přichází náchodský pivovar PRIMÁTOR a.s. na český trh s novinkou jednorázových plastových sudů typu Petainer. Od 18. dubna 2011 začal nabízet své pivo PRIMÁTOR® v sudech Petainer o velikosti 20 l. Jedná se o lehký obal na nápoje vyráběný z recyklovatelného PET materiálu určeného k jednorázovému použití. Sudy se dodávají spolu s jednorázovými uzávěry a lze je připojit k běžně používaným zařízením pro čepování piva.

Pivo PRIMÁTOR® v sudech Petainer bude v nabídce pro tuzemský i zahraniční trh. Sudy Petainer jsou určeny především pro sezónní zákazníky, restaurace a bary s omezenými skladovými prostory, ale i pro další místa prodeje točených nápojů.

Používání sudů Petainer má řadu výhod, které zákazník určitě ocení. V prvé řadě nízká hmotnost - 20litrový sud Petainer váží necelých 21 kg a lze s ním snadno manipulovat, dále zákazníci ušetří na zálohách účtovaných za kovové sudy a mají tudíž nulové náklady na vracení a čištění. Vyprázdněné sudy Petainer po bezpečném odtlakování mohou být lehce stlačeny a snadno likvidovány stejným způsobem jako jakýkoliv jiný PET obal. Nemalou výhodu bude rovněž snížení nároku na skladovací prostory a nákladů přepravu o 20-30%. Tyto výhody představují klíčové přínosy v oblasti ekologie a šetrného přístupu k životnímu prostředí.

Sudy Petainer jsou z hnědě zbarveného plastu a budou distribuovány ve speciálně designovaném kartonovém obalu, který zároveň zajišťuje ochranu proti UV záření a snadnou manipulaci s výrobkem.

Pivo PRIMÁTOR® lze skladovat v sudech Petainer minimálně po dobu 3 měsíců bez jakéhokoliv nežádoucího dopadu na složení a chuť výrobku.

Věříme, že nám i našim zákazníkům sudy Petainer přinesou celou škálu nových a nesmírně zajímavých tržních příležitostí, které podporují prodej při podstatně nižších nákladech a zátěži životního prostředí.

Zdroj: Primátor.cz

Vyškovský pivovar má už od začátku měsíce oficiálně nového majitele, ve skutečnosti však přebírání pivovaru stále ještě neskončilo.

Je to totiž natolik rozsáhlá akce, že bude ještě nějakou dobu trvat. Už teď však noví majitelé, tedy firma Czech Beverage Industry Company, rozšiřuje počet zaměstnanců. Pokračovat v tom pravděpodobně bude i v létě.

Původní zaměstnanci přešli téměř všichni pod nové majitele. „Nepropouštělo se, devadesát procent lidí přešlo oficiálně pod Czech Beverage Industry Company, jen účtaři zůstali pod Jihomoravskými pivovary,“ uvedl zaměstnanec pivovaru Martin Obruča.

V současné době hledají noví majitelé obchodního zástupce a také řidiče. „S nabíráním lidí budeme pokračovat v trochu větším rozsahu v létě, až se ustálí situace ohledně převodu pivovaru,“ podotkl výkonný ředitel Miloš Hrabák.

Další výhledy do budoucna, co se týká výroby a dalšího chodu pivovaru, zatím noví majitelé tvoří. „Podrobné informace budeme mít asi za měsíc. Teď se soustředíme na to, aby byl převod po všech stránkách bezproblémový. Zájem na tom mají obě strany, takže věříme tomu, že vše půjde hladce,“ dodal Hrabák.

Nový výkonný ředitel se v pivovarnictví vyzná, proto má už předběžnou představu, jak se bude situace vyvíjet dál. „Nejprve budeme muset udělat důkladnou analýzu. Pivo samotné i výrobu znám. Předběžně můžu říct, že technologie pivovaru je v podstatě v pořádku. Musíme spíš posílit obchod, marketing a vše, co souvisí s touto oblastí,“ podotkl Hrabák.

Problémy vyškovského pivovaru, který vlastní stát, začaly před několika lety klesáním tržeb. Postupně se pivovar propadal stále víc a víc do ztráty, až se v roce 2009 dostal do největšího, třicetimilionového mínusu.

Hospodaření bývalého vedení pivovaru dokonce prošetřovala i policie, nikoho ale neobvinila. Loni stát rozhodl, že výrobu ukončí a všechny zaměstnance propustí. To ovšem vyvolalo značné protesty lidí, zaměstnanců i regionálních politiků.

Nakonec místo propouštění začal stát hledat nového nájemce, který by zachoval výrobu piva. Z výběrového řízení nakonec vzešla vítězně společnost Czech Beverage Industry Company.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Markéta Forró

Od 22. dubna si u nás můžete pochutnat na našem speciálním světlém nefiltrovaném speciálu s přídavkem medu!

Medové pivo LOTR tmavě zlaté barvy má překvapivě hořký začátek s průměrným tělem a nádherně medově-hořkým koncem.

Pivo je vyráběno klasickou pivovarnickou technologií tzv. spodního kvašení. V průběhu dozrávání je do něho přidáván studenou cestou pravý včelí med. Znamená to, že všechny zdraví prospěšné látky v medu obsažené, zůstávají po celou dobu trvanlivosti v plné své aktivní formě.

Zdroj: Facebook | Autor: Miroslav Kapr, sládek