Ze stáčecí linky pivovaru Klášter začaly v těchto dnech sjíždět pivní láhve se zcela novými etiketami. Je na nich tajemný mnich, který se tak po několikaleté pauze vrací „na své místo“.

O záhadném mnichovi se žádné zprávy nedochovaly. Víme ale, že na etiketách piva klášterského pivovaru se poprvé objevil již v první polovině minulého století. V době socialismu z etiket zmizel, aby jej současný vlastník pivovaru, společnost K Brewery Group, opět vrátila tam, kam tradičně patřil. Na etiketě je vyobrazena také gotická brána bývalého cisterciánského kláštera, která v areálu pivovaru stojí dodnes.

Stáčecí linka navíc je schopna na lahve aplikovat i staniolový přebal uzávěru. Ten se na českém trhu používá převážně pro prémiová piva a u piva Klášter je novinkou. Nově jsou zavedeny názvy jednotlivých druhů piv: „Světlé“ pro světlé výčepní pivo (10 %), "Ležák“ pro světlý ležák (11 %) a „Premium“ pro světlý ležák (12 %).

Změny na etiketách piva Klášter nejsou samoúčelné. Jak říká marketingový manažer pivovaru Petr Božoň, nové etikety symbolizují nový přístup k výrobě tohoto piva. Celý management, který v Klášteře začínal svou práci teprve před několika měsíci, má jasnou vizi – povýšit kvalitu piva na co nejvyšší úroveň a zajistit dlouhodobě její stabilitu.

Podle vrchního sládka Lukanča Trifončovského to předpokládalo návrat k tradičním výrobním postupům a zvýšení pracovní kázně, aby celý proces vaření a zrání pivního moku byl pod permanentní kontrolou. Že se to daří, ukazují výsledky prodeje z posledního období. Poptávka po pivu Klášter vzrůstá nejen v tradičních lokalitách, ale i za hranicemi středočeského regionu. Podařilo se uzavřít i zajímavé kontrakty s odběrateli ve Finsku, Chorvatsku a své zákazníky má toto pivo i v Rusku.

Pivovar Klášter koupila v roce 2008 ryze česká pivovarnická skupina K Brewery Group. Klášterský pivovar po změně majitelů změnil také své jméno z Ecoholding, a.s. na Pivovar Klášter, a.s.

Klášterský pivovar v letošním roce oslaví 440 let své existence, která se datuje již od roku 1570. Při této příležitosti se připravuje účast na kulturních, sportovních a společenských akcích v regionu. V pivovaru samotném se pak připravuje v jarních měsících Den otevřených dveří a v červnu tradiční Pivobraní.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Pivní trh v České republice zaznamenal v minulém roce propad v celkovém prodeji piva o téměř 8 %.

Na pozadí tohoto předběžného údaje o celkovém prodeji piva u nás vyniká aktuální údaj prodeje piva Rychtář z hlineckého pivovaru. Výsledek za rok 2009 je obdivuhodný – oproti roku 2008 pivovar svůj prodej naopak o 6 % zvýšil a prodal tak na českém trhu přibližně 80.000 hl piva. Po pomalejším rozjezdu v prvních měsících loňského roku došlo k obratu tak, že v posledním čtvrtletí 2009 se prodalo tohoto piva o více než 14 % více v porovnání s obdobím roku předchozího.

„Dařilo se nám především v sudovém pivu, a to jak v domácím regionu Pardubického kraje a Vysočiny, tak i v sousedních regionech. Největší zájem byl o náš světlý ležák Premium, který tvoří téměř polovinu naší výroby“, uvedla Lenka Vedrová, obchodní ředitelka pivovaru.

Pivovar Rychtář prošel za poslední léta ozdravným procesem, kdy se zmodernizovaly prakticky všechny jeho provozy, případně prošly, jako například varna, důkladnou rekonstrukcí. Zcela nová kapitola hlineckého pivovaru se začíná psát v září roku 2008. Tehdy se stává novým vlastníkem pivovaru společnost K Brewery. V jejím portfoliu je dnes již dalších šest pivovarů, které co do kvality piva důstojně konkurují daleko známějším značkám. Také v Hlinsku vsadili na tradici a poctivý přístup k vaření zlatého moku. V průběhu posledních let byla uvedena do provozu nová spilka, která výraznou měrou zlepšila technologický úsek hlavního kvašení při zachování klasického výrobního postupu.

Snahou pivovaru je poskytovat spotřebiteli výrobky vysoké kvality s příznivou cenou, vyráběné klasickou českou technologií, které umožňují dodávat pivo skvělé chuti se zachováním všech jeho přirozených vlastností.

Pivovar Rychtář v Hlinsku v Čechách vaří pivo již od roku 1913. V roce 1948 byl pivovar znárodněn. Do roku 1996 byl pivovar součástí podniku Pivovary Hradec Králové, státní podnik. V roce 1996 jej získala společnost IMEX Premium. Dnes je pivovar majetkem ryze české pivovarské společnosti K Brewery.

Distribuce výrobků jednotlivých pivovarů probíhá přes nově založenou vlastní síť Distribučních center (DC) se sídlem v Praze, Protivíně, Jihlavě, Hlinsku v Čechách, Klášteře Hradišti nad Jizerou, Vysokém Chlumci a Uherském Brodě. Svoje zástupce má společnost také na Olomoucku, Ostravsku a Plzeňsku.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Nový pivní speciál - Valentýnské pivo - bude vařit pivovar U medvídků v centru Prahy; pivo bude celé růžové, včetně pěny, a ochutnat je bude možné na svátek zamilovaných 14. února. Ve středu o tom informoval viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura.

Pivo má růžovou barvu, medovou vůni a dochuť. Je jemně nasládlé, aby chutnalo jak ženám, tak i mužům.

Valentýnské pivo bude od 10. února vyrábět z vody, ječného sladu, chmele, kvasnic, medu a speciální směsi bylinek pivovar U medvídků v centru Prahy Na Perštýně. Na růžový mok se počítá s limitovanou sérií 500 litrů. K dostání bude čepované i lahvové.

"Česká republika se již třetím rokem potýká s poklesem počtů západních turistů a právě takového gastronomické zajímavosti či lokální gastronomické speciality by mohli postupně přispět ke zvýšení návštěvnosti," domnívá se Okamura.

Zdroj: Mediafax.cz | Autorka: Dana Rybáková

Mají před sebou hodně práce, na kterou se však většinou těší. Porotci letos musí posoudit až 380 vzorků piv.

Sládkové, majitelé pivovarů, odborníci přes pivo na slovo vzatí. Ti všichni včera v devět dopoledne po roce usedli za degustátorské stoly Jihočeské univerzity a hodnotili první vzorky dvacátých Slavností piva. Jako první byla na řadě světlá výčepní piva, desítky.

Všichni účastníci si hned zkraje pochvalovali zejména organizaci i způsob hodnocení. „Tipy žádné nemám, je tu hodně degustátorů i piv. Je tedy těžké říci vítěze. Díky tomu je podle mě soutěž relativně spravedlivá, vše se navíc koná anonymně,“ říká Rudolf Kajan ze slovenského pivovaru Hurbanovo. Nejvíce mu, jak jinak, chutná pivo z vlastní produkce – Zlatý bažant.

Odborníci opět hodnotí základní vlastnosti moku – chuť, říz, plnost a doplňují je ty doplňkové, jako je barva, pěna, a nakonec i celkový dojem. Panuje názor, že pivo je zdravé.

„Není to tak dávno, co byla prováděna studie testující studenty vysokých škol ve zkouškovém období. Prokázala, že i malé množství piva, které jim bylo podávano, snižuje stres. Navíc obsahuje velké spektrum vitamínu B i minerálů. Vše v přírodní formě,“ podotkla sládková Měšťanského pivovaru Strakonice Dagmar Vlková. Pivem doslova žije. Přivedla ji k němu maminka, následně vystudovala pivovarskou školu a vypracovala se až na sládkovou. Strakonické pivo je nejen v soutěžích, ale budou ho moct ochutnat i lidé na sále.

„Máme světlé výčepní, ležáky, polotmavé i tmavé, kvasnicové. Žádaný je nesladký polotmavý ležák Klostermann, který vznikl pouze k výročí narození i úmrtí spisovatele. Stal se však za krátko velice populárním mezi muži ale i ženami a dnes ho vyrábíme 200 hektolitrů za 14 dní,“ pochlubila se Vlková. Degustace na Slavnostech piva se jí libí i proto, že si rozšíří obzor a udělá obrázek o konkurenci.

Degustátoři zasedají nad pivy od úterý do zítra vždy od 9 hodin v kongresovém sále táborské Jihočeské univerzity, vše se koná za dozoru oficiálních garantů.

Porotci letos posuzují 380 vzorků piva v 17 kategoriích. Největší konkurence je mezi světlými prémiovými ležáky, kde je do soutěže přihlášeno 45 vzorků piva. Vítěz každé kategorie získá Zlatou pivní pečeť.

Co vás dnes čeká

V Hotelu Palcát dnes od 16 hodin na návštěvníky čeká opět plný sál stánků s pivy.

Kromě ochutnávek zlatavých dobrot však nebudou chybět soutěže i hudební vystoupení. Večerem dnes bude provázet dýdžej a moderátor Vladimír Kosťa Kostínek. Na pódiu přivítá nejen dechovou hudbu Melody Band, ale také legendární českou zpěvačku Věru Martinovou.

Mimo hlavní sál pak můžete zaslechnout Josefa Maturu alias harmonikáře Pepína i harmonikářku Pavlu Koudelkovou.

K pivu mě přivedla máma

Už osm let se Dagmar Vlková věnuje Měšťanskému pivovaru ve Strakonicích. Přes nejrůznější pivovarské profese se dostala až na post sládka. Je jím dva roky.

První otázka je nasnadě, jak jste se k pivovarnictví dostala?

Mamka pracovala v pivovaru. Moc se mi tam líbilo. A ta vůně mláta… Pak jsem pivovarnictví studovala. Práci miluji, byla to dobrá volba. Navíc, v branži pracuje spousta správných lidí.

Co je základem dobrého piva?

Kromě surovin je to kolektiv. Produkujeme například pivo nepasterizované, které vyžaduje naprostou čistotu při výrobě. Nedílnou součástí je pak právě láska, srdce všech pracujících, k pivu a jeho vaření.

Většinou je na postu sládka vidět muž…

Ano, dříve tomu tak bylo. Nyní tipuji, že je to půl na půl. Není to o pohlaví, ale o chuti a praxi. K funkci sládka vede dlouhá cesta přes všechny pivovarnické profese.

Pijete pivo?

Piji a myslím, že je to na mě dost vidět. Každý den vstávám brzy ráno a už v šest ochutnávám první piva.

A táborské slavnosti piva?

Jsou velice profesionální a je to také skvělá příležitost se s ostatními lidmi sejít. Dík patří panu Srbovi. Je super, že setkání udržuje.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor a foto: David Peltán

Prodej technologie zrušeného kutnohorského pivovaru vlastněné společností Heineken městu s největší pravděpodobností padne.

Vyplývá to z informací, kterými disponuje starosta Kutné Hory Ivo Šalátek. „Postranními cestičkami jsem se dozvěděl, že Heinekenem navrhovaná cena bude poměrně značná. Za čtyři miliony korun, které za technologii Tebis tehdy utržil, to určitě prodat nehodlají,“ upřesnil Šalátek.

Mluvčí společnosti Heineken nabídku komentovat zatím nechtěla s tím, že s ní bude nejdříve oficiálně seznámen právě starosta. Ve Vlašském dvoře by ji měli mít na stole v řádu několika dní. „Pakliže ta částka výrazným způsobem překročí sumu, kterou avizovalo zastupitelstvo, tak to pro nás bude s největší pravděpodobností nepřijatelné,“ předeslal starosta s tím, že by zřejmě město začalo tlačit na odstranění technologie ze své nemovitosti a brzké vypovězení nájemní smlouvy, aby se v ideálním případě mohl do díla pustit nový investor.

Budoucnost vaření piva v Kutné Hoře by však ani bez Heinekenu a jeho technologie nemusela být ohrožena. Podle prvních ohlasů mají totiž pivovarníci o pronájem areálu v Lorci relativně značný zájem.

„Prakticky hned, jak Heineken oznámil, že ukončuje výrobu piva v Kutné Hoře, se ozvalo několik zájemců. Minimálně u dvou skupin se mi zdá, že jejich zájem je velmi vážný. Jsou ochotny si pronajmout areál pivovaru i bez zmiňované technologie,“ poznamenal Šalátek.

Podle jeho slov se jedná o střední až menší pivovarnické firmy bez nadnárodní účasti, které hodlají lorecký areál využívat výhradně k vaření piva. To, co je podle starosty na investici v Kutné Hoře láká nejvíce, je tradice pivovaru sahající až do 16. století a marketingově cenná známka Kutné Hory.

„Až bude nemovitost k dispozici a volná, tak rada města vypíše výběrové řízení. Předpokládám, že by to mohlo být někdy z kraje dubna,“ naznačil první předběžné termíny kutnohorský starosta.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Martin Vaněk | Foto: Jan Šmok

Cesty k některým vesnicím v okolí pivovaru Herold jsou zaváté sněhem, a tak je třeba použít těžší techniku pro zásobování. Nemůžeme přeci nechat naše zákazníky bez piva. Pivovar vaří i při mrazech přes mínus dvacet stupňů Celsia, pivo zraje v ležáckém sklepě až dva měsíce a musíme mít navařeno na jaro.

Kamión do Švédska s vyhřívaným úložným prostorem naplněný světlým dvanáctistupňovým ležákem Herold nakonec odjel a nezůstal zahrabán ve sněhu, i když to bylo velmi napínavé...

Občas musí některý zaměstnanec přespat v pivovaru, to když zjistí že cesta domů je zavátá sněhem. Letošní zima nás všechny v pivovaru zkouší, co vydržíme. Na pracovníky údržby často čeká nějaké mrazivé překvapení, občas něco zamrzne, praskne nebo v extrémním mraze nefunguje. Ještě že mají "zlaté české ruce".

Zdroj> Pivovar Herold.cz

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne podľa predbežných výsledkov zaznamenal za rok 2009 navzdory kríze o niečo vyššie tržby ako rok predtým. Kým v roku 2008 dosiahli celkové tržby výšku 14,07 mil. eura, za rok 2009 to bolo 14,14 mil. eura, čo bolo o 2,5% viac ako predpokladal podnikateľský zámer. Pivovar zaznamenal za vlaňajší rok zisk po zdanení vo výške cca 900-tisíc eur, v porovnaní s 1,546 mil. eur za rok 2008. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Napriek tomu, že výsledky sú zatiaľ iba predbežné a musí ich potvrdiť audit, považujeme ich vzhľadom na prebiehajúcu krízu za veľmi dobré. Slovenský trh s pivom bol v roku 2009 poznačený všeobecným poklesom spotreby. Preto skutočnosť, že pivovar STEIGER o niečo zvýšil tržby a zostal ziskový, je viac než potešiteľná. Kríza sa podpísala na o niečo nižšom hospodárskom výsledku, ale aj na potrebe väčšej podpory predaja. Preto STEIGER vynaložil vlani na propagáciu o 10 percent viac prostriedkov ako v roku 2008, čo predstavovalo viac ako 10 percent tržieb z predaja“, vysvetlil J.Vysloužil.

Dodal, že porovnávacia základňa z roku 2008 bola pritom najvyššia za posledné roky. Veď ešte v roku 2007 mal pivovar zisk iba necelých 160-tisíc eur a to po predchádzajúcich piatich stratových rokoch. ,,Spoločnosť za obrat k ziskovosti vďačí aktívnej obchodnej filozofii manažmentu, ktorý nastúpil po zmene vlastníckych pomerov v roku 2006. Pivovar vtedy zvýšil dôraz na kvalitu produkcie. V súčasnosti vyrába a distribuuje aj značky iných pivovarov. Pre tržby a ekonomiku firmy je dôležité, že na slovenskom trhu predáva české importované značky Zubr, Budvar a Litovel. Dôležitý je aj predaj sudových limonád - vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly“, konštatoval J.Vysloužil.

Pivovar si už dva roky s prehľadom udržiava tretiu priečku za veľkými pivovarníckymi skupinami. Za dobré ekonomické výsledky vďačí dôrazu na kvalitu, ofenzívnemu marketingu a výrobe a distribúcii značiek iných pivovarov. Pivovar STEIGER, a.s. Vyhne vznikol zápisom do Obchodného registra v novembri 2001, v súčasnosti eviduje základné imanie vo výške 2,6 mil. Sk a vlani zamestnával priemerne 190 pracovníkov.

STEIGER je najstarším slovenským pivovarom s nepretržitou tradíciou varenia od roku 1473 a je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí na najmodernejších výrobných zariadeniach klasickým postupom otvoreného a dlhodobého kvasenia. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť. STEIGER je čisto prírodný produkt, uvarený z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Topvar má ako každé pivo svoju špecifickú receptúru. To, že sa chuť piva Topvar v budúcnosti nezmení, jednoznačne potvrdzuje Ján Píry, obchodný sládok Pivovarov Topvar, ktorý sa pivovarníctvu venuje už 25 rokov: „Kvalitatívne testy, analytický rozbor i degustačné skúšky musia potvrdzovať zhodnosť piva Topvar vyrábaného v závode v Topoľčanoch a kdekoľvek inde. Inak by sa nemohlo dostať na trh a predávať pod značkou Topvar.“

Medzi ľuďmi pretrváva názor, že voda je najdôležitejšou surovinou pri výrobe piva. Voda skutočne patrí medzi základné suroviny, avšak jej význam sa zvýrazňuje neprimerane.

„Samozrejme, že voda musí spĺňať určité kritéria, ale tie už dnes nie je problém dosiahnuť zariadeniami na úpravu vody, ktoré zabezpečia aj jej celoročne vyrovnanú kvalitu. Aj pivovar Topvar varil pivo z viacerých zdrojov vody. Len rovnaká kvalita varnej vody, rovnaká dávka určených odrôd chmeľu, rovnaký kmeň kvasiniek a prísne dodržiavanie celej výrobnej receptúry zákonite vedú k charakteristickému, žiadanému profilu piva, bez ohľadu na miesto výroby,“ dodáva J. Píry.

Stanislav Lacika, ktorý v roku 1964 uvaril prvé pivo Topvar sa nedávno priznal, že dnes by si asi netrúfol postaviť sa k pivovarníckym zariadeniam a uvariť pivo, aj keď ho to láka. „Pivo Topvar je mojím najobľúbenejším pivom a keďže viem, že jeho kvalita ani chuť sa po presune výroby nezmení, budem ho piť aj naďalej. Páči sa mi jeho svetložltá až zlatistá farba, to ako chutí sladko, ale neskôr aj horko. Jeho vôňa po chmeli mi ešte stále pripomína, s akým vzrušením som varil prvú várku tohto piva,“ spomína S. Lacika.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Pivovary Topvar

Modernizaci dosavadní technologie stáčení piva do lahví za 16 milionů korun, zahájí v únoru Měšťanský pivovar ve Strakonicích. Z výběrového řízení na dodavatele technologie vybralo město českou firmu NATE - nápojová technika Chotěboř.

Dosavadní technologie slouží ve stáčírně strakonického pivovaru, který má třistašedesátiletou tradici, již 18 let. Výměna stáčírny byla naplánovaná už na květen loňského roku.

"Po velmi pečlivé úvaze jsme se vloni rozhodli modernizaci stáčecí technologie odsunout na pozdější termín. Bylo to proto, abychom předešli nepředvídatelným událostem, které by mohly způsobit přerušení dodávek lahvového piva na trh v hlavní sezoně," řekl ředitel a předseda představenstva Měšťanského pivovaru Strakonice Jaroslav Tůma.

Výhodou nové linky bude plná automatika, což usnadní práci i výrobnímu personálu. “Toto nám uspoří dvě pracovní místa, nicméně tito lidé nebudou propuštěni, ale zařadíme je na jiné pracoviště,“ dodal Tůma.

Pivovar si od modernizace slibuje také zlepšení chuťové stability piva v lahvích a prodloužení jeho trvanlivosti na čtyři měsíce.

Rekonstrukce technologie, která začne již v příštím týdnu, je zároveň nezbytnou součástí obnovy dosavadních zařízení i údržby objektů. Celková modernizace výroby začala už loni pořízením nového vzduchového kompresoru do strojovny chlazení za zhruba 1,2 milionu korun. K tomu ještě nechalo vedení pivovaru zrekonstruovat střechy na svých budovách. Tyto práce potrvají do května a přijdou na 3,3 milionu korun.

Do budoucna počítá představenstvo společnosti ve spolupráci s městem i s výměnou linky na stáčení KEG sudů a také s rekonstrukcí dvou nádob ve varně, což si vyžádá další miliony korun.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

Ministerstvo zemědělství nemůže ztrátový pivovar prodat. Hledá nájemce. Žhavým kandidátem na vítězství v tendru je třeboňský Regent.

Roky ve ztrátě a propad produkce na mnohaleté minimum. Státem ovládané Jihomoravské pivovary Vyškov se řítí do propasti. Záchranou má být pronájem některé z tuzemských pivovarnických společností. Ministerstvo zemědělství nechalo koncem loňského roku vypsat výběrové řízení, jehož vítěz by měl být znám ve druhé polovině února. Žhavým kandidátem na vítěze je podle informací HN třeboňský pivovar Bohemia Regent.

Vyškovský pivovar je v porovnání s druhým státem ovládaným - Budějovickým Budvarem - doslova popelkou. Produkce léta ziskového Budvaru ve výši téměř 1,3 milionu hektolitrů kontrastuje s 25 tisíci hektolitry ve ztrátovém Vyškově.

A zatímco Budvaru i přes odhadem až desetiprocentní propad celého trhu klesla loni produkce jen o necelá tři procenta a tržby dokonce o procento vzrostly na 2,13 miliardy korun, Vyškov se ročně o tisíce hektolitrů propadá.

Stát - respektive ministerstvo zemědělství jako jediný akcionář - přitom nemůže vyškovský pivovar kvůli nedořešeným církevním restitucím prodat. Zbývá ho jen pronajmout.

"Výběrové řízení už míří do druhého kola, ve kterém má zájemce předložit do 9. února závaznou nabídku," vyjádřil se mluvčí ministerstva Petr Vorlíček.

Pivovar Vyškov není podle něj z hlediska státu strategickou firmou, a kdyby nebylo církví uplatňovaného a zákonodárci dlouho neřešeného nároku, stát by Vyškov prodal.

Skutečnost, že středně velký pivovar Bohemia Regent z Třeboně, ovládaný bratry Staskovými, zůstal jediný ve hře, potvrdilo HN několik zdrojů. Vyjádření ze samotného Regenta se ale včera nepodařilo získat.

Zatímco menšího ze svých dvou ovládaných pivovarů se stát chce zbavit, v případě Budvaru jsou už někdejší plány Topolánkovy vlády na privatizaci zapomenuty. Jednak je tu velká komplikace s převodem ochranných známek po světě z národního podniku na akciovku, ale hlavně: Prodat rodinné pivní a ke všemu ještě ziskové stříbro nynější vláda nechce. A politici ČSSD, bez kterých zřejmě po volbách těžko někdo sestaví vládu, to striktně odmítají už dávno.

Vyškovské pivo přitom bojuje o záchranu v nejméně vhodný čas. "Situace je propadem trhu a spotřeby komplikovaná pro všechny. V téhle době zlepšit prodeje piv je extrémně těžký úkol. Máte piva, která vůbec nejsou špatná, a přesto se těžko prodávají," reagoval výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

A to může být problém právě Vyškovských. Jejich značky jako Havran či Generál sbírají v poslední době medaile na nejrůznějších soutěžích doma i v cizině. "Naše značka je bohužel z minulosti ve vnímání veřejnosti zdevastovaná. Děláme vše pro zlepšení pověsti," vyjádřil se ředitel David Kaprál - za poslední tři roky už čtvrtý v této funkci.

Vyškov přitom loni zahájil ofenzívu mezi zákazníky. Prezentuje se vlastními klipy na serveru Youtube, buduje kontakty na Facebooku, rozšiřuje síť prodejen, vytrvale klade důraz na svoji tradiční technologii v kontrastu s "rychlokvašenými europivy" některých nadnárodních gigantů.

"Čelíme bohužel negativnímu vnímání našich značek z minulosti," přidává se předseda představenstva Jihomoravských pivovarů Vyškov Zdeněk Řehák. "Kdo přijde teď a okoštuje, tak chválí," dodává. Propad vyškovské produkce už skutečně trvá léta. Před devíti lety uvařil pivovar téměř 80 tisíc hektolitrů za rok. Loni třetinu.

Česko celkem

19,8 mil. hektolitrů činila produkce všech pivovarů v Česku v roce 2008. Za loňský rok se očekává až desetiprocentní propad celkového trhu.

Budvar

1,29 mil. hektolitrů piva uvařil v loňském roce Budějovický Budvar. Je to o 2,8 % meziročně méně. Tržby tohoto druhého pivovaru v majetku státu vzrostly o procento na 2,1 miliardy korun.

Vyškov

25 tisíc hektolitrů uvařil loni vyškovský pivovar. Je to zhruba třetina toho, kolik se ve Vyškově uvařilo piva ještě před devíti lety.

KOLIK NABÍDNE TŘEBOŇ?

Soutěž na pronájem ztrátového Pivovaru Vyškov finišuje. Čeká se, kolik nabídne kandidát číslo jedna - třeboňský pivovar Bohemia Regent.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Poslední várku piva uvaří za pár dnů slovenský pivovar Topvar v Topolčanech. Naši sousedé pijí piva čím dál tím méně, a tak majitel, nadnárodní společnost SABMiller, ruší provoz v Topolčanech a výrobu piva stěhuje do městečka Šariš na východě země. To je oficiální zdůvodnění, kterému ovšem lidé v Topolčanech moc nevěří a považují to za zradu.

Pro město je zánik pivovaru pohroma, protože s ním je svázaná jeho moderní historie. To vám řeknou v každé hospodě a tedy i ve výčepu U mesiara.

"Mám toho akorát dost," stěžuje si jeden z hostů výčepu svému spolustolovníkovi na zrušení výroby v místním pivovaru. "Co se staráš o slovenský pivovar," odpovídá mu druhý. Oba muži v Topvaru pracují a v zapařeném výčepu zřejmě dohánějí to, co nestihli v práci. Hradba mlčení je však jasným důkazem neutěšené atmosféry v pivovaru, který vaří pivo od roku 1964.

Ostatní chlapi, jako třeba Stano, si servítky neberou: "Však topolčanské pivo v poslední době už nebylo to pravé. Už to byla jen jakási směs šarišského a to pivo ztratilo glanc." A proč se podle něj přestalo pít? "Asi to udělali naschvál. Potřebují levnou značku Topvar. Ale kdo je trochu fajnšmekr, tak pozná, že pivo už není takové, jaké bývalo."

Pivovar byl svého času zaměstnanecká a městská akciová společnost. V roce 2006 však přišel SABMiller s neodolatelnou nabídkou a akcionáři podlehli. Ve městě jim to vyčítá kde kdo - i bývalý zápasnický přeborník Jožo Sekaj: "Čtyři členové vedení získali většinu akcií - 51 procent - a prodali je. Co za tím je, však člověk nemůže přesně vědět. Bylo různé zvyšování daní, nízké platy, krize, takže se samozřejmě pije méně."

'Zánik pivovaru jsem předvídala'

Přímo na náměstí stojí restaurace, kde se každý rok scházejí bývalí zaměstnanci pivovaru, kteří po desetiletí trpělivě budovali značku Topvar. Mezi nimi sedí i Magda Gregušová, která vedla zahraniční obchod. Zánik pivovaru prý předvídala.

"Všem bylo jasné, že pivovar koupili, jenom aby dostali trh, protože Topvar byl lidový. Bylo to číslo jedna, i když neměl zrovna velký podíl na slovenském trhu, ale značka, vztah, marketing, lidé - kdo slyšel jméno Topvar, to bylo naše. A nejen pro nás 'topvaráky', ale vůbec pro lidi na Slovensku," vypočítává přednosti značky bývalá šéfka zahraničního obchodu, která skončila v pivovaru, jakmile akcie koupil SABMiller.

Dobrovolně odešli i další odborníci. Třeba šéf marketingu Jozef Němec, který Topvar dlouhá léta propagoval po celém světě. Ztrátu regionální značky nese velmi těžce dodnes: "S každým mým krokem do zahraničí rostla moje hrdost na to, co máme doma. A nevím, proč se pivovar uzavírá. Krize je i v Čechách, v Německu, kde pivovary vaří. Proč se mají zavírat takovéto skvosty?"

'O svoji značku nepřijdete'

Zástupci Topvaru uklidňují rozhořčené pijáky tím, že o svoji značku nepřijdou. Stejnou kvalitu podle nich uvaří i pivovar v Šariši. Jenže s takovou v Topolčanech nepořídí. I náměstek primátora Ján Emila říká, že po příchodu SABMilleru kvalita Topvaru upadla.

"Ta značka byla srdcová záležitost. Chvíli jsme pili pivo, které bylo velice slabé kvality. My jako město Topolčany to však nemůžeme ovlivnit, protože už v Topvaru nevlastníme ani jediný malý podíl," říká Ján Emila. I on však patří k těm, kdo podpořili odprodej akcií, a na zániku rodinného stříbra tak má osobní podíl.

Další osud pivovaru v Topolčanech je nejasný. Pivo pod značkou Topvar bude dál vyrábět pouze Šariš a lidé možná časem zapomenou, že nějaký pivovar v Topolčanech vůbec existoval. Tak to dopadá, když nadnárodní pivní obr oplodní pivního trpaslíka.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Ľubomír Smatana

Mistr varny zámeckého pivovaru Herold pan Bohumil Kočka vaří pivo od roku 1960. Vyučil se v národním podniku Jihočeské pivovary ještě před tím, než se z něj vyčlenil Budějovický Budvar. Pivo vařil v dnes už neexistujícím pivovaru Blatná, "moc hezký pivovárek s výstavem dvacet tisíc hektolitrů a šestnácti zaměstnanci", vzpomíná. Pracoval i v Plzeňském Prazdroji.

Rád vzpomíná na práci v bývalém Sovětském svazu, vařil pivo v Petrohradu i v Kyjevě. "V pivovarech pracovaly převážně ženy, a to i na vedoucích místech. Byly chytré a dobře se s nimi spolupracovalo, muži byli často jen ve strážních službách pivovarů", hodnotí pan Kočka svou práci v zahraniční.

Na otázku jak by popsal varnu pivovaru Herold odpovídá: "Je už také v důchodovém věku jako já. Ale pracovat v moderní varně a jenom mačkat knoflíky by mne nebavilo. Tady musím vše udělat ručně. Je to dřina, ale má své kouzlo."

Vaření piva znamená být v pivovaru Herold už od čtyř hodin ráno a odejít, až když je vše uklizeno a vyčistěno. Prostě tradiční ruční výroba, na jejímž konci je poctivé pivo.

A jaké pivo má mistr varny pan Bohumil Kočka nejraději? "Nejvíce si pochutnám na exportním dvanáctistupňovém ležáku Herold. Má úžasně harmonickou chuť. A když mi přinesou z lahvovny pár kousků ještě před pasterem... Pšenici si dám také, ale té jen jednu sklenici pro chuť."

Zdroj: Pivovar Herold.cz

Deset let starý převod podílu Znojma v pivovaru Hostan zaměstnává úředníky i policisty. Možná promluví i do volebního boje.

Práce pro policii, muniční sklad pro letošní volební rok. Tak začíná vypadat deset let starý případ převodu podílu města ve znojemském pivovaru Hostan. Svědčí o tom alespoň trestní oznámení, které ve středu podali zástupci znojemské organizace Dělnické strany. Již loni v listopadu požádal o předložení všech podkladů o převodu zastupitelstvu radní Jiří Kacetl.

„Kolem toho, jak město koncem devadesátých let převedlo svůj podíl na tehdejšího vlastníka, je mnoho otázek, které je potřeba rozkrýt. Je to pro veřejnost velmi citlivá otázka, všichni vnímáme pivovar jako jakési rodinné stříbro. Proto jsem využil svého práva a vyžádal si všechny podklady,“ řekl Kacetl.

Materiály o tom, jak tehdejší městští činitelé postupovali při přípravě a schvalování převodu vlastnického podílu města ve společnosti provozující pivovar Hostan, zatím úředníci shromažďují.

„Jsou to záležitosti již archivní, proto jsme nestihli předložit požadovaný materiál na poslední schůzi v loňském roce. Na první letošní zasedání už ale zastupitelé dostanou jak popis běhu tehdejších událostí a přehled usnesení orgánů města, tak názor právníka na celou záležitost a také znalecký posudek na areál,“ uvedla mluvčí radnice Denisa Šipošová.

Zastupitelé mají schůzi naplánovanou na březen, sejdou se ale možná dříve. „Čekáme na výsledek jednání právníků o návrhu kupní smlouvy a podmínkách, které schválili zastupitelé loni v listopadu. K jeho projednání se zřejmě zastupitelstvo sejde mimořádně,“ dodala mluvčí.

Trestní oznámení

Ještě než úředníci předloží spisy zastupitelům, vyžádají si je možná policisté. Ve středu jim totiž přinesli trestní oznámení předáci znojemské organizace Dělnické strany.

„Pořád se jen mluví a nikdo nic nedělá, tak jsme konali my. Je kolem toho příliš mnoho nejasností, které je třeba vyšetřit. Víme, že celá záležitost je promlčená a nikdo nebude potrestán, ale je potřeba zjistit, co se tehdy vlastně stalo,“ řekl Arnošt Zittner, šéf místní organizace strany, která čeká na rozhodnutí soudu o vládním návrhu na její rozpuštění kvůli propojení s neonacistickými extremisty.

V krátkém textu, který straníci předali státnímu zastupitelství a policii, uvádí, že město mělo koncem března roku 1999 svůj třicetiprocentní podíl ve společnosti Hostan převést výměnou za stavbu jižní cesty ke znojemskému hradu a rotundě. Jak již dříve uvedli nynější představitelé Znojma, město k cestě ovšem nemá žádný majetkový vztah.

„Město se svého obchodního podílu zbavilo prodejem za podhodnocených pětasedmdesát tisíc pěti fyzickým osobám. Odhadovaná cena pivovaru v té době byla sto milionů korun,“ tvrdí zástupci strany v oznámení.

Dnešní místostarosta a tehdejší starosta Znojma Pavel Balík nechtěl záležitost komentovat. „O této informaci vůbec nic nevím a nevím ani co bych k tomu dodal. Určitě však mají právo dát podnět k prošetření hospodaření města, na to má právo každý,“ uvedl Balík.

Jak se zviditelnit

Radní Kacetl vidí za oznámením politickou motivaci. „Mají na to samozřejmě právo, jako každý, kdo má podezření, že došlo k trestnému činu. Politický osten v tom ovšem vidím. Dělnická strana bude dělat všechno proto, aby uspěla v komunálních volbách a tohle je mediálně chytlavé téma,“ podotkl Kacetl.

Odmítl přitom, že by sám požadoval předložení dokumentů zastupitelům kvůli předvolebnímu boji.

„Postupoval bych úplně stejně, i kdyby byl den po volbách. Udělal jsem to také bezprostředně poté, co jsem se o nejasnostech kolem tehdejšího převodu pivovaru dozvěděl z místního tisku,“ dodal radní.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Martin Moštěk

Skoro o 12 procent stoupla roční produkce Pivovaru Hols sídlícím v liberecké čtvrti Vratislavice. Mediafaxu to ve středu řekl ředitel pivovaru ředitel pivovaru Pavel Hostaš.

V roce 2008 pivovar prodal 134 tisíc hektolitrů, loni 149 700. "Jsme spokojeni. Produkce v předchozích dvou letech byla nadprůměrná,“ řekl ředitel.

Podle jeho slov se jim dařilo na domácím trhu a rostl i export. "Pro nás jsou hlavními trhy Francie a Německo,“ upozornil ředitel. Pivovar do zahraničí vyváží 70 procent své produkce.

Loni pivovar investoval zhruba 45 milionů, letos to bude podle ředitele necelá polovina. "Potřebujeme novou stáčečku na sudy, vylepšit infrastrukturu a také chceme investovat do propagace vlastních kvasnic,“ přiblížil ředitel.

Podle jeho slov chystají pro letošní rok, především pro sběratele opět, tradiční sadu speciálních etiket vztahujících se k autoveteránům. Další nezvyklé etikety vzniknou ve spolupráci s čáslavským letištěm. "Budeme mít také nové, exkluzivnější balení. Bude to taková dárková záležitost. Novinku chystáme na Vánoce, ale zatím si necháme pro sebe, o co se jedná,“ dodal ředitel pivovaru.

Vratislavický pivovar musel stejně jako jiné pivovary kvůli zvýšení sazbě DPH a spotřební daně pivo od ledna zdražit. "V průměru stoupla cena o osmdesát haléřů,“ poznamenal Hostaš.

I přes stále rostoucí produkci pivovaru jsou ve firmě v prognózách pro letošní rok opatrní. Podobně jako v předchozích letech s výstavem kolem jednoho sta tisíc hektolitrů.

Historie vaření piva ve Vratislavicích nad Nisou sahá do roku 1872. Pivovar prošel několika krizemi, naposledy na konci minulého století. V roce 1997 ho tehdy koupily Pražské pivovary, o rok později ale závod v Liberci uzavřely. Hols provoz obnovil o dva roky později, místo Vratislavi ale začal nabízet Konrada. V prvním roce po obnovení výroby pivovar vyprodukoval 15 tisíc hektolitrů piva, produkce ale od té doby každoročně stoupá.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Marek Kuntoš

Až se v únoru naplní poslední sudy lounským pivem, které nyní zraje v nádržích, zůstane Žatecký pivovar jediným výrobcem piva v širokém okolí. Pro žateckého výrobce se tím nabízí šance prodávat své pivo v hospodách na Lounsku.

„Je pravda, že už jsme po Lounech převzali několik restaurací. A další možná získáme,“ přiznal obchodní ředitel žateckého výrobce Radek Vincík. Je to jednoduchá strategie - jeden regionální výrobce se stahuje, další má šanci.

„Ale je nutné zdůraznit, že končí jen výroba piva v Lounech, nikoliv pivní značka Louny. A když se Heinekenu povede udržet důvěru zákazníků, nic moc se na trhu měnit nemusí,“ zdůraznil vzápětí Vincík.

Skutečnost, že Žatec končícímu lounskému pivovaru přebral několik hospod, neznamená, že by jeho obchodní zástupci byli až tak rychlí. O potížích s kvalitou lounského piva se v posledních měsících ví. A nejlépe je poznají přímo hostinští. „Někteří se na nás sami obraceli už na podzim, protože cítili problémy,“ vysvětlil Vincík.

Co pivaři?

Přestože mezi Žatcem a Louny panuje tradiční řevnivost, obchod s pivem to prý příliš neovlivní. Možná přímo v Lounech někteří hospodští mohou žatecké pivo odmítat programově, ve vesnicích na Lounsku už je ale k dostání i pivo ze Žatce. Stejně jako řada dalších značek.

„Spíš se může projevit to, že lidem, kteří pijí pivo třicet, čtyřicet let, bude chybět tradiční české pivo. My jsme ho tu vyráběli jen s konkurenčními Louny, teď jsme zůstali sami. Někdo prostě nemá rád pivo nadnárodních společností,“ přemítal Vincík. Dlouholetí štamgasti podle něj poznají, jestli je chmelový mok vyrobený tradiční cestou, nebo v moderním pivovaru, který všechny procesy urychluje. „Když pivo dlouho zraje, má bohatší chuť. Sládkové pro to mají zvláštní výraz, říkají, že je piva plná huba,“ vysvětlil žatecký ředitel.

V Ústeckém kraji vaří pivo už jen závody v Žatci, Krásném Březně a Velkém Březně. Od roku 1997 se zavřely pivovary v Děčíně, Mostě, Litoměřicích a tento týden končí výroba i v Lounech. Nové minipivovary jsou v Mostě a Varnsdorfu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

V loňském roce koupila pivovar Klášter, který sídlí v Klášteře Hradišti poblíž Mnichova Hradiště na Mladoboleslavsku, česká pivovarnická skupina K Brewery. Ta vlastní po celé České republice dnes již šest pivovarů a klášterský pivovar je tedy dalším, který zakotvil v této skupině.

Pod sloganem „Návrat k tradici“ usiluje K Brewery o zachování a další rozvoj malých a středních pivovarů s důrazem na jejich regionální působnost. Klášterský pivovar po změně majitelů změnil také své jméno z Ecoholding, a.s. na Pivovar Klášter, a.s.

Vloni méně, letos více piva

„Pivovar Klášter uvařil v roce 2009 přibližně 50 tisíc hl piva, tedy výrazně méně než v předchozích letech, což souvisí s probíhající restrukturalizací firmy po změně vlastníka a s výrazným omezením exportů, které nebyly pro pivovar finančně výhodné,“ uvedl ekonomický ředitel firmy Ctirad Kábrt.

Podle ředitele je nutné připomenout i celkový pokles konzumace piva na českém trhu. Přesto již opatření přijatá ve výrobě přinášejí první pozitivní výsledky a v letošním roce se počítá s dvouciferným růstem.

„Budeme usilovat o návrat na staré pozice v regionu. Pozitivní údaje z posledních měsíců se týkají i exportu, kde se podařilo uzavřít kontrakty v zemích, do kterých v poslední době pivovar příliš nevyvážel do Finska, Chorvatska a Ruska,“ uvádí Ctirad Kábrt.

„I v této složité situaci neuvažujeme o propuštění zaměstnanců, naopak se budeme snažit udržet stávající stav popřípadě rozšířit naše obchodní týmy,“ dodává vedení společnosti. Nyní se musí Klášter zaměřit na co nejvyšší kvalitu piva, k tomu by měly pomoci nové technologie a pokusit se opět oživit značku Klášter, stejně jako tomu bylo v minulých letech. „Věříme, že štamgasti v místních hospůdkách či v okolních městech najdou v klášterském pivu tu pravou chuť a teprve čas ukáže zda naše pivo je opravdu dobré,“ dodal Ctirad Kábrt.

Zdroj: Můj ventil.cz

V Lounech končí po šesti staletích vaření piva. Majitel výrobu přesouvá do Ústí a Velkého Března

Minimálně šest století se v Lounech vařilo pivo. Tradice, již zahájili místní měšťané a později v ní pokračoval schwarzenberský pivovar na kraji Loun, tento týden skončí. Včera o tom rozhodlo vedení společnosti Heineken, která pivovar poslední dva roky vlastní.

Nejvýznamnějším důvodem, proč se v Lounech už pivo vařit nebude, je prý špatný technický stav pivovaru. „Desítky let se do něj neinvestovaly větší částky. A hlavně v poslední době se množily stížnosti ze strany zákazníků na jeho kvalitu. Pivovar by si vyžádal investice minimálně za desítky milionů korun,“ uvedla mluvčí společnosti Heineken Kateřina Eliášová.

Peníze ale do lounského závodu Heineken investovat nechce. I proto, že výroba piva v Lounech v posledních letech klesala. A protože se pivo prodává méně, což asi ještě zhorší vyšší spotřební daň, společnosti by se prý peníze vložené do modernizace nevrátily.

Do konce týdne v Lounech provoz skončí, přesune se do pivovarů společnosti v Krásném Březně v Ústí a do Velkého Března. O místo kvůli tomu přijde 29 lidí. Ve druhé fázi útlumu přestane pivovar do konce února i stáčet dovážené pivo do sudů, tím se počet pracovníků sníží o dalších 30. Třinácti zaměstnancům nabídne společnost práci v jiných pivovarech, konkrétně v Krušovicích a zmíněném Velkém Březně. Lounský areál má sloužit jen jako distribuční centrum.

„Určitě bych tomu neříkala pouhý sklad. Je to pro nás dost důležité místo vzhledem ke své poloze mezi Prahou a německými hranicemi,“ upozornila Eliášová.

„Už to nebude ono“ Heineken slibuje, že i dál chce podporovat kulturu a sport v Lounech. A že bude pokračovat ve výrobě piva se značkou Louny, i když už to bude o 60 kilometrů dál.

Už nyní se ale odborníci i pivaři shodují, že lounské pivo se změní. Podle výrobců ovlivňují chuť jak suroviny, tedy místní voda či slad, tak technologický postup při vaření. „Ta důvěra jako k domácímu pivu už tam asi nebude. Ale že bych změnil pivovar? To ne, vždyť já mám pět druhů piv, i když všechno od Heinekenu. Komu nechutnají „Louny“, může si dát třeba „Zlaťák (Zlatopramen),“ říká například Jiří Hora, majitel restaurace U Somolů. „To už bude jiné pivo, i kdyby jen kvůli jiné vodě. A jak to mohou být Louny, když se to vaří někde v Březně?“ tvrdí Miloš Kolařík, který šéfuje lounské restauraci U Jíchů. Přestože je lounský patriot, od loňského léta ve své hospodě točí jiné pivo. Kvalita lounského piva prý totiž klesala už dřív.

Vedle Kolaříka rozhodnutí kritizovali i běžní pivaři. A na webových stránkách pivnidenik.cz někteří dokonce konec lounského pivovaru předpovídali. „Já bych to nazval scénář a la Heineken, protože ho používají prakticky vždy a všude. Od linky k uzavření celého pivovaru je už jen krůček. Bohužel dojde i na to,“ napsal například Libor ze Slovenska už 27. listopadu loňského roku, krátce po uzavření lahvárny v Lounech.

Heineken v posledních letech koupil a zavřel několik pivovarů, například v Kutné Hoře, Znojmě nebo v Rimavské Sobotě.

Konec vadí i konkurenci

Konec výroby piva v Lounech rmoutí nejen místní patrioty, ale dokonce i konkurenci. „Pro nás se tím možná otevírá nějaký prostor na trhu. Ale radost z toho jako pivovarník nemám. Vždyť to byl, stejně jako my, lokální pivovar, který vyráběl pivo tradičním způsobem. Tedy s otevřenými spilkami a dobou zrání 60 až 80 dní. Mrzí mne to,“ říká třeba obchodní ředitel Žateckého pivovaru Radek Vincík.

„Je to smutné. Pivo se v Lounech vařilo od nějakého 14. nebo 15. století. Šest set let určitě. Hodně lidem bude chybět. Já to vnímám jako konkurenční boj, v cizině české pivo nechtějí,“ přemítal ředitel lounského muzea Bedřich Štauber.

V lounských hospodách i mezi odborníky se spekuluje, že nakonec se výroba piva stejně přesune do moderního závodu ve středočeských Krušovicích, který patří také Heinekenu. Ti, kteří se o pivo zajímají, míní, že tu časem skončí i piva z Velkého a Krásného Března - tedy Březňák a Zlatopramen.

„O tom se potichu mluví už dlouho. Má to logiku, protože Krušovice jsou moderní a mají kapacitu to zvládnout,“ řekl pro MF DNES zástupce jednoho z velkých českých pivovarů s podmínkou zachování anonymity. Zástupci Heinekenu to popírají. Zatím?

***

* Co si myslíte vy? Vážení čtenáři, co si myslíte o rozhodnutí vařit lounské pivo u Ústí? Budeme rádi, když nám svůj názor na rozhodnutí Heinekenu sdělíte. Pište na mail: redul@mfdnes.cz

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal

Dobrá tradice se nyní uzavírá

Vaření piva v Lounech je s historií města spojeno už od středověku.

Dnešní pivovar při silnici ve směru na Černčice vyrostl v roce 1890, kdy jej tam nechal postavit kníže Adolf Josef Schwarzenberg. Jako první pivovar v Rakousku – Uhersku měl technologii umělého chlazení.

V roce 1897 odebírá lounské pivo již 122 hostinců a vyváží se také do Německa.

V roce 1937 pivovar Louny zaujímá třinácté místo v absolutním pořadí celostátního žebříčku nejmodernějších pivovarů v Čechách, kterých je tehdy v zemi přes tři sta. Po druhé světové válce je pivovar v Lounech znárodněn. Po znárodnění byl pivovar součástí řady podniků – Krušnohorské pivovary (1950 – 1952), Lounsko – žatecké pivovary (1953 až 1957), znovu Krušnohorské pivovary (1958 až 1959) a Severočeské pivovary (1960 až 1990).

Od privatizace přes Drinks Union až k Heinekenu

Na počátku roku 1991 vznikl státní podnik Pivovar Louny, který byl privatizován. V polovině roku 1992 vznikla akciová společnost Pivovar Louny, akcie drželo několik fyzických osob. Kvůli udržení prodeje svých výrobků začala společnost v roce 1998 nakupovat restaurace a obchody na vesnicích. Zájmovou oblastí byly především severní Čechy, kam směřovala většina piva. Pivovar část své produkce exportoval, většinou do Německa.

V roce 2001 se lounský pivovar stal součástí skupiny Drinks Union. V tu dobu v pivovaru v Lounech pracovalo téměř dvě stě lidí, uvařilo se tam zhruba 250 tisíc hektolitrů piva řady značek. Na vývoz šlo asi deset procent – export směřoval hlavně do Německa, Španělska, Itálie, Francie, Finska a Ruska.

V roce 2008 koupil Drinks Union včetně lounského pivovaru pivovarnický gigant Heineken z Nizozemí. Ten se rozhodl výrobu ve svých českých pivovarech centralizovat, některé z nich zavře. Pivovar v Lounech je jedním z nich. Počátkem roku 2010 historie vaření piva v Lounech končí, několik století trvající tradice se uzavírá.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Petr Kinšt

Na rozdíl od většiny svých konkurentů promítne malý pivovar z Rohozce u Turnova zvýšení daní do ceny svých piv až od února.

Odběratelé tak dostanou čas zvyknout si na plošné zdražení v tuzemsku po Novém roce. „Ceny ale musíme zvýšit také,“ uvedl ředitel pivovaru František Jungmann. Podle něj ale firmě ze zdražení žádný zisk nezůstane. Peníze, které navíc od února zaplatí spotřebitel, dostane stát. Cenu piva totiž zvedá vyšší DPH a spotřební daň. „V průměru zdražíme o 70 haléřů. Méně stoupne cena u lahvového piva, kde je větší konkurence na trhu,“ popsal ředitel pivovaru.

Rohozeckému pivu se přitom loni opět dařilo a produkce meziročně stoupla skoro o 19 procent na 63 tisíc hektolitrů. "Chceme dále růst, ale bude to těžké. Doba je zlá," konstatoval ředitel pivovaru. Podle jeho slov se jim loni dařilo růst v Česku i na zahraničním trhu. „Pro nás jsou dominantní Polsko a Rusko,“ připomněl Jungmann.

Pivovar Rohozec patří mezi nejmenší pivovary v republice a před sedmi lety byl na pokraji krachu. Poté ho ovládl Pivovar Svijany a výroba každoročně roste. Za posledních pět let se zdvojnásobila.

Zdroj: Liberecko Regiony24.cz | Mediafax

Heineken se zbavuje dalšího pivovaru v Česku. Musí šetřit, a tak končí s výrobou piva v Lounech. O místo přijde 60 lidí. Na místě původního pivovaru zbude sklad. Značka Louny ale nezmizí, výroba bude přemístěna do Ústí nad Labem. Firma už zavřela pivovary v Kutné Hoře a Znojmě.

Hlavním důvodem pro zrušení lounské výroby je podle společnosti špatný technický stav pivovaru, trvalý pokles výroby a také ekonomická krize, která vede k dlouhodobému poklesu konzumace piva v České republice i v zahraničí. Firma navíc očekává, že spotřeba piva ještě klesne po zvýšení spotřební daně.

"Rozhodnutí přesunout výrobu z Loun nebylo pro nás v žádném případě jednoduché, protože ovlivní některé z našich zaměstnanců, kteří prokázali velmi pozitivní a profesionální přístup k integraci po akvizici Drinks Unionu," řekl generální ředitel Heinekenu ČR Lieven Van der Borght.

Ovlivnění znamená v překladu to, že Heineken propustí do konce ledna 29 lidí a dalších třicet pak propustí v následujících týdnech a měsících. Třináct lidí najde uplatnění v jiných pivovarech společnosti

Zavření pivovaru není velkým překvapením. Už loni v listopadu přestal Heineken stáčet v Lounech pivo do lahví.

Nyní přestane stáčet pivo do sudů a pivovar v Lounech bude poté sloužit jako sklad.

Louny nezmizí, vařit se budou v Ústí

Značka Louny ale z trhu nezmizí. Výroba bude přesunuta do pivovarů ve Velkém a Krásném Březně (Ústí nad Labem) a plně zachována zůstane podle firmy i původní receptura.

"Značka Louny je ve městě a v celém regionu Loun tradiční a oblíbená, proto se bude nadále těšit významné marketingové i obchodní podpoře," ujišťuje firma v tiskovém prohlášení.

Louny jsou tak třetím pivovarem, kterého se třetí největší pivovarnická skupina zbavuje. Před ním už zavřela pivovary ve Znojmě a v Kutné Hoře. Heineken zavřel také několik pivovarů na Slovensku.

Heineken v Česku vlastní pivovar Starobrno a Královský pivovar Krušovice a v roce 2008 koupil ústeckou společnost Drinks Union, které patří pivovary Krásné a Velké Březno. Na tuzemském trhu obsazuje třetí místo. V roce 2008 uvařil 2,8 milionu hektolitrů piva.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autorka: Iva Špačková