V červenci r. 2010 bylo rozhodnuto po dlouhých dvou letech, že výměna technologického zařízení pivovaru Podkováň bude pokračovat a vše se rozběhlo na plné otáčky.

Za cílový výstav jsme si stanovili 30.000 hl ročně, při zachování klasického způsobu výroby piva. Společnost LORA VIKTORIA, která vlastní pivovar byla přejmenována na české PODKOVÁŇ s.r.o..

V září byla vybrána jako vhodná dvojnádobová varna ze zavřeného pivovaru EBELSBACH ELTMAN v Německu. V říjnu byla zakoupena a začaly montážní práce a 3.1.2011 jsme ji instalovali do prostoru bývalé čtyřnádobové ocelové varny. Původní vířivá káď prošla jen drobnými úpravami. Chladič pivní mladiny byl v tuto dobu již demontován a slouží v pivovaru KÁCOV. Do našeho pivovaru byl zakoupen nový dvoustupňový chladič. Spilku tvoří betonové otevřené kvasné kádě, pocházející z 20. let minulého století. V těchto kádích byly zhotoveny nové uponové povlaky. Prostor spilky byl upraven z důvodu zmenšení chlazeného prostoru. Celá spilka prošla kompletní generální opravou, počínaje novými omítkami a konče epoxidovou podlahou. Chlazení prostoru spilky, sklepa a zásobu ledové vody zajišťuje moderní glikolové chlazení, které nahradilo původní energeticky náročné chlazení čpavkové.

Ležácký sklep se zachoval původní, umístěný ve skále. Obsahuje 22 ks ležáckých tanků o 145 hl. Tyto tanky zde slouží od roku 1957 a v loňském roce prošli generální opravou, byly osazeny mycími hlavicemi a novými pojistnými hradícímy ventily. Podlaha sklepa dostala nový epoxidový povrch. Do nově zrekonstruovaného původního prostoru sklepa bude instalována filtrace. Přetlačné oddělení obsahující nový svíčkový křemelinový filtr a nerezové přetlačné tanky.

Pro začátek výroby piva se počítá se sortimentem 10°,11°,12° expedované v KEG 0,5 hl a 0,3 hl . Plnit se bude do nově zakoupených PLUS KEG, systém KORB v zelené barvě se zlatým logem.Tyto sudy budou stáčeny na novém zařízení KEG-BOY od firmy KHS. Dále pak budeme pivo stáčet do PET lahví 1 litr. Expedované pivo vyjma kvasnicového, které také bude v nabídce, bude pasterováno průtokovým pasterem systém ALFA-LAVAL, který je šetrnější k pivu a energeticky méně náročný. Veškeré propojení výše uvedených technologických celků, je vedeno novým nerezovým potrubím včetně vodovodu. Hygiena celého prostoru bude zajišťována pomocí centrální CIP stanice.

Zdroj: Podkováň.cz

Pivo se v Jihlavě začalo vařit už v polovině čtrnáctého století. Mezi lidmi bylo velmi oblíbené, a to i proto, že si ho mohli dovolit také chudí. Těm se však do zlatavého moku místo chmele přidávaly nejrůznější náhražky. V Jihlavě se však ve středověku vařila i velmi kvalitní piva, která dokonce putovala na císařský dvůr do Vídně nebo piva s léčivým účinkem. Více už v následující reportáži Lucie Maxové.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorka: Lucie Maxová

Pivovarská restaurace v Dalešicích láká na tradiční česká jídla, ale také na chutné pokrmy dělané na pivě. Nechybí ani výborné pivovarské sušenky z dalešické cukrárny, které se zde podávají a jsou výborné k pivu.

Dalešický pivovar proslavil film podle knihy Bohumila Hrabala Postřižiny. Komín dodnes připomíná scénu, kdy na něj Magda Vašáryová lezla s Jaromírem Hanzlíkem. S filmem je celý objekt spojený dodnes. Návštěvníci sem vyráží nejen za pivem a muzeem, kde jim řeknou vše právě o natáčení Postřižin, ale i do místní pivovarské restaurace, která si zakládá na vaření české kuchyně.

Mottem restaurace je vyhýbat se jídlům rychlých občerstvení. Protože je restaurace spojená s pivovarem, její šéfkuchař Rudolf Fiala s pomocí piva i rád vaří.

Na pivu uvaříte téměř vše

"Na pivu se dá vařit téměř všechno. Záleží na zvolení toho správného k určitému masu. Pokud budu mít nějaké těžší maso, můžu použít černé pivo. Ale pokud budu připravovat světlé maso, jako třeba rybu nebo kuřecí, tam bych volil světlejší a méně výrazná piva," prozradil šéfkuchař dalešické restaurace Rudolf Fiala.

Pivo v restauraci přidávají do guláše, pod krkovici nebo kuře. Do piva nakládají také tvarůžky. "Pivo je dobré i na dušení do různých omáček. Musí se ale dávat pozor, aby se to s ním nepřehnalo, to by bylo jídlo hořké," řekl Fiala.

V pivovarské restauraci přizpůsobují svůj jídelníček i ročnímu období. V zimě dávají přednost zvěřině, v létě lehkým salátům, nádivkám a dalším dobrotám. I na cyklisty myslí, podle šéfkuchaře zde dělají husté polévky, které si při svých zastávkách cyklisté rádi vychutnají. Zákazníci mohou ochutnat i pivovarské sušenky.

Telecí kolínko na pivu (Osso Bucco)

Potřebujete: Cibuli, sádlo, máslo, světlé pivo na podlití, česnek, telecí maso, vývar.

Postup: Cibuli osmažíte na sádle do zlatova, potom k ní přidáte máslo. Podlijete pivem, které zredukujete (necháte vyvařit), potom přidáte česnek - celé stroužky. Cibuli podusíte a podlijete pivem. Necháte vyprchat pivo. Až se vydusí, poté podlijete vývarem, zase podusíte. Telecí maso mezitím osmažíte zvlášť na pánvi , aby bylo zatažené. Osmažené maso poté vložíte do vývaru a dusíte až bude úplně měkké. Doba přípravy masa je zhruba dvě hodiny. Recept je od šéfkuchaře pivovarské restaurace Rudolfa Fialy.

Zdroj: Jihlava iDnes.cz | Autorka: Michaela Kasalová | Foto: Petr Lemberk

V neděli 1. 5. otevře pivovar Radegast už po čtrnácté své brány. Tradiční den otevřených dveří nabídne nejen prohlídku pivovaru, ale také setkání s řemeslem, které dlouhá desetiletí patřilo neodmyslitelně k pivovarství, ale dnes je již vyhynulé – s bednářstvím. Bednáři Plzeňského Prazdroje jako jediní dodnes předávají v pivovaru z generace na generaci umění a znalost výroby pivovarských kádí, a návštěvníkům Radegastu v rámci dne otevřených dveří předvedou svoje umění. Lidé si zároveň budou moci vyzkoušet, jak se historický dubový sud skládá. Prohlídky pivovaru začnou v návštěvnickém centru, které otevřel pivovar v září loňského roku. Nedělní program dne otevřených dveří je zdarma.

První skupina se vydá z návštěvnického centra na devadesátiminutovou prohlídku pivovaru v 8 hodin. Poslední pak úderem 16. hodiny. K vidění bude v návštěvnickém centru také unikátní sbírka pivních sklenic a soch boha Radegasta.

„Letošní den otevřených dveří bude díky novému návštěvnickému centru, ale také díky mistrům bednářům, hodně odlišný od předcházejících ročníků. Proto bych určitě pozval i ty, kteří tuto akci navštívili v minulých letech,“ pozval návštěvníky manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Den otevřených dveří v Radegastu se vždy těší velkému zájmu. Za celou historii jeho konání jej navštívilo přes 6.500 lidí. Proto je lepší si konkrétní čas prohlídky rezervovat předem na tel. čísle 558 602 566 či e-mailem na adrese exkurze@radegast.cz.

Vstup do pivovaru je v neděli 1. května zdarma.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Vatikán se dočkal blahořečení Jana Pavla II. U Svatého stolce mu připili pivem z Plzně. Na cestu mu požehnal biskup František Radkovský.

Tohle spojení nejde moc dohromady – kněžské roucho a půllitr piva. Plzeňský biskup František Radkovský ale tvrdí opak. Pivo z Plzně je pro něj medicína.

„Po jídle si vždycky dávám Prazdroj. Jsem na něj zvyklý a pomáhá mi při trávení,“ uvádí v rozhovoru pro Sedmičku biskup Radkovský.

Vaše excelence, často žehnáte pivu?

V plzeňském pivovaru jsem poprvé žehnal asi v roce 1994. Potom jsem žehnal, když tu byla postavená nová varna a také plnírna lahví. Od té doby jsem žehnal i menším pivovarům, jako je třeba v Černicích (Purkmistr pozn. red.) nebo pod Saským mostem (Groll pozn. red.). Takže s tím mám velkou zkušenost.

Tradiční to ale určitě není. Stává se často, že se se svým požehnáním objevíte při nějaké neobvyklé události?

Tradiční to není. Ale vařit pivo je středověká záležitost, typická i pro kláštery, kde se pivu také žehnalo, takže to není nic nového. Často žehnám různým kapličkám, například na dálnici. Nebo hasičským zbrojnicím nebo stříkačkám. Teď budu mít ve Žluticích mši svatou za hasiče, protože třetího května je den svatého Floriána, což je jejich patron. Velice netradiční žehnání měl farář v Chebu, když tam postavili nové věže na chrámu svatého Mikuláše, tak ho museli vyvézt na plošině a postříkal věže stříkačkou.

Během žehnání jste si vypil sklenici Prazdroje. Máte ho rád?

Já jsem na něj zvyklý a mám ho rád. Považuji ho za velmi zdravý nápoj po jídle. Vím, že Pivo po večeři nevynechá ani biskup mi pomáhá k dobrému trávení. Z našich piv je asi nejlepší. Naposledy jsem si ho dal v neděli po obědě a také večer. Když obědvám nebo večeřím s generálním vikářem diecéze Emilem Soukupem, tak si spolu dáváme napůl lahev Gambrinusu, je to takový náš rituál. Pivo máme oba rádi.

Vzpomenete si, kdy jste si dal pivo vůbec poprvé?

To ne, ale vzpomenu si na svůj první zážitek s pivem. Pocházím z města Třešť u Jihlavy, které mělo svůj pivovar. V padesátých letech ho zrušili. Pamatuji si, že tam dělali sedmistupňové pivo s patentním uzávěrem a tatínek, který ležel na kanapi mě pro něj jednou poslal do spižírny. Tak jsem s ním trochu zatřepal, nadzvedla se zátka a pivo vystříklo nahoru až na strop. Tatínka jsem celého polil pivem, tak jsem to pěkně schytal.

Stalo se někdy, že jste počet vypitých piv přetáhnul a ráno Vás bolela hlava?

Řekl bych, že ne. Nebo si na to nepamatuji. Vždycky jsem si dal tak dvě tři piva za den, víc jsem jich nikdy nevypil

Jak jde vůbec pivo nebo alkohol dohromady s křesťanskou morálkou?

Víte, když se pivo pije s mírou, tak je to v pořádku. Na tom není nic špatného. Každýby měl ale znát svoji míru. Dát si jedno pivo není žádný problém, ale nic se prostě nemá přehánět.

Najdete si při všech vašich povinnostech čas zajít si na pivko do hospůdky s těmi nejbližšími?

Asi ne tak, jak to myslíte. Děláme to jinak. Tak dvakrát do roka pozvu nejbližší spolupracovníky, zhruba dvacet lidí, do nějaké restaurace. Tam povečeříme, dáme si pivo. Naposledy jsme byli posedět před začátkem půstu.

Pije se pivo i při setkání a poradách farářů či biskupů?

Samozřejmě, když máme nějaké jednání a sedíme u stolu, tak je pivo a víno běžně na stole.

Zásilka do Vatikánu míří ku příležitosti blahořečení Jana Pavla II. I vy jste měl příležitost se s ním několikrát setkat. Nevíte, jestli i on si dával po obědě sklenici piva?

To nevím, ale jednu zajímavou historku k tomuto tématu s ním mám. To bylo někdy po roce 1993, kdy jsem se stal v Plzni biskupem. Společně s kardinálem Vlkem jsme byli u Jana Pavla II. na audienci ve Vatikánu. Když jsme před něj předstoupili, tak si mě papež pamatoval a říkal: „Á sekretář konference.“ Do roku 1993 jsem byl sekretářem biskupské konference. Pan kardinál mu hned vysvětlil, že už nejsem sekretář, ale biskup v Plzni. Papež se ale nenechal vyvést z míry a povídá „Jo z Plzně, tam máte dobré pivo.“ Z toho setkání existují fotografie. Je zajímavé, že na první fotografii jsme všichni vážní a na té druhé, když se mluvilo o pivu, už se všichni smějeme.

Za námi jsou Velikonoce, doba kdy končí čtyřicetidenní půst. Mají křesťané v době půstu zakázané i pivo?

Ne to ne. Měli by držet půst. Na každém křesťanovi záleží, jak se k půstu postaví. Měli by si něco odříct, ale každý si může zvážit, co to je. Ani pivo si nemusí odříkat. Mohou, ale nemusí.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Pavel Pechoušek

Auta s pivem Radegast vyjíždějí z Nošovic k pivarům po zbrusu nové silnici. Společně s Krajským úřadem Moravskoslezského kraje vystavěl pivovar za více než 80 mil. Kč nové dopravní napojení pivovaru na silnici vedoucí do průmyslové zóny Nošovice. Nová silnice má velký význam pro zlepšení životního prostředí v obci, které se tak vyhne mnoho kamionů denně.

Součástí nového dopravního spojení je odstavné parkoviště pro 19 kamionů a 5 autobusů a nová vrátnice do pivovaru. Silnice o délce 400 metrů se napojuje na stávající cestu vedoucí do průmyslové zóny Nošovice. Kamiony tak najedou pohodlně na rychlostní silnici R48, aniž by musely projet obcí.

„Pro občany Nošovic je to dobrá zpráva,“ reagoval na dokončení silnice starosta obce Nošovice Miroslav Kačmarčík. „Naše obec je zatížena poměrně silnou dopravou do Beskyd. Ulehčení o mnoho kamionů denně hodně pomůže situaci zlepšit,“ dodal Miroslav Kačmarčík.

Nové dopravní spojení vybudovali společně pivovar Radegast a Moravskoslezský kraj za 83 mil. Kč. Pivovar se na celkových nákladech podílel částkou 37 mil. Kč. Důležitou úlohu sehrálo pečlivě provedené výběrové řízení. V ceně za stejně odvedenou práci se firmy hodně lišily. Rozdíl mezi vítězem a nejdražší firmou byl až 40 %. Ve srovnání s projektovou cenou se tak podařilo ušetřit desítky milionů korun.

„Náš pivovar je již 40 let významnou součástí obce Nošovice. Snažíme se být zdejším obyvatelům dobrým sousedem a přispívat nejen prostřednictvím programů, jako je Prazdroj lidem. Investice do nové silnice výrazně zlepší životní prostředí v Nošovicích. Chtěl bych poděkovat Krajskému úřadu za vynikající spolupráci, která na tomto projektu probíhala od roku 2007. Věřím, že toto spojení podložené Deklarací o spolupráci přinese občanům kraje v budoucnu další pozitiva,“ řekl manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Nová silnice byla otevřena 1.4. a po takřka měsíčním provozu již obyvatelé Nošovic hodnotí úlevu obce od dopravy kladně.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

O velikonočním víkendu vyjela na středočeské koleje Bixovna, unikátní bar na kolejích. Netradiční vagon je součástí turistických nostalgických vlaků. Ty jezdí jen o víkendech na tratích, o které České dráhy nemají zájem. Vlakový výčep provozují železniční nadšenci, cestující si ho nemohou vynachválit.

"Jeden celý a jeden poloviční do Mladé Boleslavi, pivo a točenou limonádu k tomu," třeba takto si mohli v sobotu ráno poprvé poručit cestující vlakem z Lysé nad Labem směrem Mělník, Mladá Boleslav a dál do Jičína.

Na tuto trať o víkendu vyjel nový nostalgický vlak Boleslavský motoráček s pojízdným výčepem zvaným Bixovna, jakousi alternativou jídelního vozu.

"Připadá mi to jako skvělý nápad, lidi takový relax potřebujou, chtějí takto strávit čas, projet se vlakem, vyblbnout se tady, dát si pivo s partou, stáhnout okno, koukat do přírody a mít pohodu. Ne jenom furt někde stát v koloně v autě a nervovat se," pochvaloval si třicátník Pavel Vrána.

Podobně reagovala i devětadvacetiletá nastávající maminka Nora. "Jsem z toho nadšená, připadá mi, že jedu v baru. Zrovna teď jsem v jiném stavu, takže si pivo neužiju, ale mají i točenou limonádu. Obdivuju, jak je tu všechno vychytané," ukazuje Nora na důlky na sklenice v dřevěných stolcích.

Sedm sudů piva na víkend

Bixovna, tedy výčep na kolejích ve vagonu řady Bix, na cestující zapůsobí hned, jak do něj nastoupí. Jen co výpravčí na nádraží v Lysé pokynul k odjezdu, už měl výčepní plné ruce práce. "Dvě piva a kafe s rumem," poručil si jeden cestující.

V Bixovně točí pouze Postřižinské pivo z Nymburka. Ředitel tamního pivovaru má k železnici vztah. A atmosféra ve vagonu opravdu připomíná regulérní bar.

Dát si ovšem jedno pivo navíc může způsobit velký problém. "Občas se stane, že někdo zapomene vystoupit," usmívá se Bohumil Augusta, ředitel společnosti Klub železničních cestovatelů, která nostalgické vlaky provozuje. "Na celý víkend máme připravených sedm sudů piva, čekáme tak tisíc lidí," řekl Augusta.

Cestující "hlídají" postavy z filmu Postřižiny

Bixovna jezdí kromě Boleslavského motoráčku i na dalších čtyřech středočeských tratích. Poprvé vyjela loni v září.

"Vagon jsme koupili v roce 2008 posprejovaný, byl na vyřazení. Upravili jsme ho ve stylu šedesátých let a vyzdobili fotografiemi z filmu Postřižiny. Chceme, aby se lidé v našich vlacích cítili dobře. A nostalgický vlak bez piva, to není ono," dopíjí Augusta první pivo.

A když se někomu v Bixovně natolik líbí, že nechce vystoupit? "Může, ale naúčtujeme mu peníze navíc za naše zaměstnance," říká Augusta.

Kde se v kraji můžete projet Bixovnou

Boleslavský motoráček: Lysá nad Labem - Mladá Boleslav

Podřipský motoráček: Budyně nad Ohří - Libochovice

Podlipanský motoráček: Kolín - Bečváry

Polabský motoráček: Mochov - Kolín

Posázavský motoráček : Lysá nad Labem - Kácov

(Zdroj: Klub železničních cestovatelů)

Zdroj: Praha iDnes.cz | Autor: Pavel Eichler | Foto: Yan Renelt

Parkoviště v areálu znojemského pivovaru nebude. Důvodem je nezájem občanů. Na opakovanou nabídku radnice umístit za měsíční poplatek 2 280 korun auto na hlídané parkoviště v areálu, reflektovali jen dva zájemci.

Radnice chtěla využít volných prostor v pivovaru k dočasnému parkovacímu provizoriu s pětatřiceti parkovacími místy pro obyvatele a firmy v centru města.

Obyvatelé si v této části Znojma stěžovali na nedostatek parkovišť. Radnice nyní od svého záměru upustila.

Zdroj: Znojemsko.cz

Jako první přichází náchodský pivovar PRIMÁTOR a.s. na český trh s novinkou jednorázových plastových sudů typu Petainer. Od 18. dubna 2011 začal nabízet své pivo PRIMÁTOR® v sudech Petainer o velikosti 20 l. Jedná se o lehký obal na nápoje vyráběný z recyklovatelného PET materiálu určeného k jednorázovému použití. Sudy se dodávají spolu s jednorázovými uzávěry a lze je připojit k běžně používaným zařízením pro čepování piva.

Pivo PRIMÁTOR® v sudech Petainer bude v nabídce pro tuzemský i zahraniční trh. Sudy Petainer jsou určeny především pro sezónní zákazníky, restaurace a bary s omezenými skladovými prostory, ale i pro další místa prodeje točených nápojů.

Používání sudů Petainer má řadu výhod, které zákazník určitě ocení. V prvé řadě nízká hmotnost - 20litrový sud Petainer váží necelých 21 kg a lze s ním snadno manipulovat, dále zákazníci ušetří na zálohách účtovaných za kovové sudy a mají tudíž nulové náklady na vracení a čištění. Vyprázdněné sudy Petainer po bezpečném odtlakování mohou být lehce stlačeny a snadno likvidovány stejným způsobem jako jakýkoliv jiný PET obal. Nemalou výhodu bude rovněž snížení nároku na skladovací prostory a nákladů přepravu o 20-30%. Tyto výhody představují klíčové přínosy v oblasti ekologie a šetrného přístupu k životnímu prostředí.

Sudy Petainer jsou z hnědě zbarveného plastu a budou distribuovány ve speciálně designovaném kartonovém obalu, který zároveň zajišťuje ochranu proti UV záření a snadnou manipulaci s výrobkem.

Pivo PRIMÁTOR® lze skladovat v sudech Petainer minimálně po dobu 3 měsíců bez jakéhokoliv nežádoucího dopadu na složení a chuť výrobku.

Věříme, že nám i našim zákazníkům sudy Petainer přinesou celou škálu nových a nesmírně zajímavých tržních příležitostí, které podporují prodej při podstatně nižších nákladech a zátěži životního prostředí.

Zdroj: Primátor.cz

Vyškovský pivovar má už od začátku měsíce oficiálně nového majitele, ve skutečnosti však přebírání pivovaru stále ještě neskončilo.

Je to totiž natolik rozsáhlá akce, že bude ještě nějakou dobu trvat. Už teď však noví majitelé, tedy firma Czech Beverage Industry Company, rozšiřuje počet zaměstnanců. Pokračovat v tom pravděpodobně bude i v létě.

Původní zaměstnanci přešli téměř všichni pod nové majitele. „Nepropouštělo se, devadesát procent lidí přešlo oficiálně pod Czech Beverage Industry Company, jen účtaři zůstali pod Jihomoravskými pivovary,“ uvedl zaměstnanec pivovaru Martin Obruča.

V současné době hledají noví majitelé obchodního zástupce a také řidiče. „S nabíráním lidí budeme pokračovat v trochu větším rozsahu v létě, až se ustálí situace ohledně převodu pivovaru,“ podotkl výkonný ředitel Miloš Hrabák.

Další výhledy do budoucna, co se týká výroby a dalšího chodu pivovaru, zatím noví majitelé tvoří. „Podrobné informace budeme mít asi za měsíc. Teď se soustředíme na to, aby byl převod po všech stránkách bezproblémový. Zájem na tom mají obě strany, takže věříme tomu, že vše půjde hladce,“ dodal Hrabák.

Nový výkonný ředitel se v pivovarnictví vyzná, proto má už předběžnou představu, jak se bude situace vyvíjet dál. „Nejprve budeme muset udělat důkladnou analýzu. Pivo samotné i výrobu znám. Předběžně můžu říct, že technologie pivovaru je v podstatě v pořádku. Musíme spíš posílit obchod, marketing a vše, co souvisí s touto oblastí,“ podotkl Hrabák.

Problémy vyškovského pivovaru, který vlastní stát, začaly před několika lety klesáním tržeb. Postupně se pivovar propadal stále víc a víc do ztráty, až se v roce 2009 dostal do největšího, třicetimilionového mínusu.

Hospodaření bývalého vedení pivovaru dokonce prošetřovala i policie, nikoho ale neobvinila. Loni stát rozhodl, že výrobu ukončí a všechny zaměstnance propustí. To ovšem vyvolalo značné protesty lidí, zaměstnanců i regionálních politiků.

Nakonec místo propouštění začal stát hledat nového nájemce, který by zachoval výrobu piva. Z výběrového řízení nakonec vzešla vítězně společnost Czech Beverage Industry Company.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Markéta Forró

Od 22. dubna si u nás můžete pochutnat na našem speciálním světlém nefiltrovaném speciálu s přídavkem medu!

Medové pivo LOTR tmavě zlaté barvy má překvapivě hořký začátek s průměrným tělem a nádherně medově-hořkým koncem.

Pivo je vyráběno klasickou pivovarnickou technologií tzv. spodního kvašení. V průběhu dozrávání je do něho přidáván studenou cestou pravý včelí med. Znamená to, že všechny zdraví prospěšné látky v medu obsažené, zůstávají po celou dobu trvanlivosti v plné své aktivní formě.

Zdroj: Facebook | Autor: Miroslav Kapr, sládek

Úspěšný pivní Speciál z Chotěboře se vrací. Třináctiapůlstupňové pivo s karamelovou příchutí připravují v Pivovaru Chotěboř vždy ke slavnostním událostem, jakými blížící se Velikonoce jistě jsou. „Lidé už se na Speciál ptají a moc se těší,“ řekl ředitel pivovaru Richard Moravec. V lahvích už je Speciál v prodeji, v tomto týdnu je distribuován také v sudech do restaurací.

Pivovar Chotěboř chce navázat na loňský velikonoční úspěch, kdy se Speciálu prodalo 80 hektolitrů. Hitem byl také o loňských Vánocích, kdy se po něm doslova zaprášilo a během měsíce byl zcela vyprodán. „Letos chceme Speciál navíc na přelomu dubna a května distribuovat do řetězců, nezávislým prodejcům lahvových piv a do vybraných restaurací,“ dodal Moravec.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř

Nejen k velikonočnímu či jinému výjimečnému posezení si můžete vychutnat nové Postřižinské pivo nazvané výstižně Sváteční speciál. S láskou vyrobené 14% české pivo má plnou chuť zakončenou příjemně intenzivní hořkostí. Tento prémiový ležák Pivovaru Nymburk je zatím určen pouze pro český trh, v prodeji bude od poloviny dubna.

K výrobě Svátečního speciálu byl použit pečlivě vybraný žatecký chmel

a slad z vlastní humnové sladovny pivovaru Nymburk. Právě použité suroviny dávají pivu bohatou hustou pěnu, osobitou chmelovou vůni a sytou pivní chuť s harmonickou hořkostí.

Sváteční speciál je zatím limitovanou edicí, která čítá 200 hektolitrů

a bude k dostání v jarním a předvánočním období v sudech i lahvích. Doporučená maloobchodní cena Svátečního speciálu činí 16 – 19 Kč

za půllitr.

V nabídce Pivovaru Nymburk naleznete celou řadu světlého i tmavého Postřižinského piva, mezi nimi Něžného Barbara, Francinův ležák, Pepinovu desítku či Postřižinské výčepní.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk

Stále více lidí chce ochutnávat i jiné druhy piva než ty notoricky známé. Proto kvůli této myšlence před několika lety začaly vznikat minipivovary.

„Idea byla, že by po letech měly mít Litoměřice vlastní pivo. Je to o určité hrdosti a patriotismu,“ řekla spolumajitelka Minipivovaru Labuť Sabina Žáková.

Ta se svým manželem Ondřejem Žákem od ledna provozuje vlastní pivnici, ve které se nalévá pouze pivo v ní vyrobené.

Podle sládka Martina Horsta Hrubeše je minipivovar i turistickým lákadlem. „Jsou města, která turisty přitahují, aniž by se musela v dnešní době nějak snažit. Jako příklad vidím město Český Krumlov, ze kterého pocházím. Dodnes tam není minipivovar, přestože si myslím, že by se tam hodil.“

Litoměřice jsou podle Hrubeše turisticky atraktivní město, které je spojováno především s vínem, ale v minulosti přišly o vlastní pivní značku. To se má nyní změnit.

„Návštěvník města může ochutnávat místní specialitu, kterou nikde jinde nedostane. V tom je kouzlo minipivovarů,“ řekl.

Sabina Žáková se neobává, že by se v Litoměřicích nenašlo dost pivařů, kteří si oblíbí pravidelné návštěvy pivnice.

„Za tři měsíce provozu už máme stálou klientelu, lidé se k nám naučili chodit. A to i ženy. Přijdou si popovídat, dají si k pivu něco k jídlu, na Velikonoce chceme otevřít venkovní zahradu pod kaštany,“ plánuje.

Litoměřické pivo ale zatím nemělo své jméno. „Proto jsme se rozhodli udělat anketu, aby nám zákazníci napsali své tipy do kroniky,“ řekla Žáková.

Název pro světlé a tmavé pivo už byl určen. „Objevovaly se takové názvy jako Mácha, Hynek, Felix s odkazem na pana Holzmanna, mluvilo se i o Richardovi. Líbil se nám i Radobýl, ale to už je víno,“ vyjmenoval sládek Hrubeš.

Nakonec se svetlý ležák bude jmenovat „SVĚTLÝ ŽÁK“ a tmavé pivo bude „ČERNÁ LABUŤ“.

„Stále ale nemáme jméno pro polotmavé. Nealko dělat nebudeme. Naopak plánujeme vařit speciály, proto rozšiřujeme výrobu a o 40 % zvýšíme kapacitu,“ řekla Žáková.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autor: Radek Pešout | Foto: Karel Pech

Oprýskaná a špinavá fasáda, vybité okenní tabulky, prázdnotou zející místnosti. Tak v současné době vypadá někdejší chlouba Brumova-Bylnice, areál bývalého pivovaru.

Zlatavý mok se v něm definitivně přestal vařit v roce 2001 a od té doby historicky cenný areál, který se nachází v samotném centru města, chátrá. To by se však mohlo změnit.

Vlastník bývalých pivovarských objektů, společnost Elseremo, s nimi má totiž smělé plány.

„Z levého křídla, kde dříve bydleli zaměstnanci, by mohl vzniknout penzion, z bývalé výrobny pak minipivovar s restaurací,“ nastiňuje zaměstnanec Elserema Marian Opat, který má veškeré dění kolem pivovaru ve firmě na starosti.

Z dalších výrazných úprav pak zmínil vybudování parkovacích míst a v neposlední řadě též zřízení pivovarského muzea. „To by mohlo společně s městským informačním centrem fungovat v budově někdejší sodovkárny,“ ozřejmil Opat.

Současný stav pivovaru nenechává chladným ani nejvyšší představitele Brumova-­Bylnice, přestože město do dění kolem něj nemůže prakticky mluvit. „Podpořili jsme alespoň jeho zařazení do seznamu brownfieldů Zlínského kraje,“ potvrdil starosta Brumova-Bylnice Zdenek Blanař.

Seznam obsahuje množství bývalých průmyslových či zemědělských lokalit, takzvaných brownfieldů, které lze regenerovat a následně znovu využít k nejrůznějším účelům.

„Nejen mně, ale celé řadě dalších obyvatel Brumova-­Bylnice není jedno, jak dnes pivovar vypadá. Lidí, kteří v něm kdysi pracovali, u nás žije stále hodně a určitě jim jeho osud leží na srdci,“ říká dále starosta, podle kterého majitel areálu rozhodně nespí.

„Elseremo hledá možné formy dotačních titulů na opravu objektu, snad i přes evropské fondy. Je však nutné si uvědomit, že dosáhnout na dotace se stává čím dál tím obtížnější,“ poznamenal Blanař.

To, že by vlastník areálu skutečně rád dotace využil, potvrzuje jménem vlastníků i Marian Opat. „Zatím o ně máme zažádáno na kraji. Pakliže bychom finance skutečně získali, rádi bychom s jejich pomocí vypracovali studii proveditelnosti našich stavebních plánů v pivovaru,“ informoval Opat.

Kdy se začne, je ve hvězdách

Plánovaná rozsáhlá rekonstrukce areálu totiž samozřejmě spolkne nemalé finanční prostředky. „Ty budou v řádu mnoha desítek milionů korun,“ připustil Opat. V potaz pak podle něj musí být brán i názor památkářů, jelikož pivovar je památkově chráněnou budovou. „Opravy a případné asanace některých objektů tak s nimi budou muset být konzultovány,“ objasnil.

Termín zahájení prací v pivovaru je tak stále ve hvězdách. „Dokud nebudeme mít zajištěné financování rekonstrukce, nemůžeme se do ní pustit,“ vysvětlil Opat, podle nějž se jedná o běh na dlouhou trať. Za zrekonstruování pivovaru se přitom přimlouvají i místní obyvatelé.

„Je to pěkná historická budova a ve městě má rozhodně své místo. Vevnitř jsem sice nikdy nebyla, ale zvenčí opravdu vypadá dost zanedbaně. Bylo by fajn, kdyby se tu pivo znovu začalo vařit,“ potvrzuje čtyřiapadesátiletá Anna Kristýnová.

Také podle Milana Miklase je škoda, že pivovar nadále chátrá. „Byla to taková místní rarita. Dokonce jsem do něj v mládí chodil na brigády. Špatné pivo se v něm rozhodně nevařilo. Ale nemám zdání, jak to uvnitř vypadá dnes,“ přiznává Miklas, který ale opětovnému zavedení vaření piva v Brumově-Bylnici příliš nevěří. „Rád bych se ale mýlil,“ dodal.

Mohl zaměstnávat místní lidi

Starousedlíka Josefa Fojtíka, který o někdejším brumovském pivu hovoří jen v superlativech, momentální vzhled objektu taktéž netěší, ale upozorňuje i na jinou věc. „Největší škoda je, že už nefunguje jeho provoz. Mohlo v něm pracovat dobrých padesát lidí, což by při nezaměstnanosti, která v Brumově-­Bylnici je, hodně lidem pomohlo,“ zamyslel se Fojtík.

Tradice vaření piva sahá v Brumově-Bylnici až do roku 1573, kdy je datováno založení pivovaru. Nejvyššího výstavu pak dosáhl v roce 1966, kdy se v něm uvařilo 56 988 hektolitrů piva.

Zdroj: Zlínský deník.cz | Autor: Viktor Chrást | Foto: Filip Vrána

Do Českých Budějovic se v pátek 15. dubna 2011 vypraví se svým štábem populární ranní zpravodajský pořad Snídaně s Novou na cestách. Přímý přenos z tamního pivovaru moderují Zora Kepková a Tomáš Krejčíř. Mezi hosty nebudou chybět reprezentanti českého národního hokejového týmu!

Do světoznámého pivovaru v Českých Budějovicích, který je dlouholetým partnerem české hokejové reprezentace i extraligy ledního hokeje, se vypraví v pátek 15. dubna 2011 populární Snídaně s Novou na cestách. V přímém přenosu mimo jiné seznámí diváky s historií i zákulisím výroby oblíbeného pěnivého moku, v doprovodu sládka nahlédne do varny, skladu chmele i sklípku a prozradí spoustu zajímavostí.

Budějovický Budweiser Budvar je oficiální pivo českého hokeje, proto mezi hosty Snídaně s Novou na cestách nebudou chybět ani zástupci českého národního hokejového týmu – obránce a dlouholetý hráč českobudějovického týmu a Mistr světa 2010 z Německa Petr Gřegořek a Milan Michálek, jenž odstartoval svou hokejovou kariéru v HC České Budějovice a letos je v nominaci na Mistrovství světa 2011 v Bratislavě.

Moderátoři přivítají mimo jiné i členy českobudějovické skupiny Satisfucktion. Přímého přenosu se budou moci zúčastnit hokejoví fanoušci i milovníci Snídaně s Novou na cestách, pro něž bude přímo na dvoře pivovaru připravena originální hokejová soutěž o atraktivní dárky, jejíž finále bude rovněž vysíláno živě.

Zdroj: TV Centrum.com | Autorka: Michaela Fričová, Tisková mluvčí TV Nov | Krácenoa

„Pivovar se v roce 20. výročí vzniku stal podesáté v řadě nejobdivovanější firmou kraje Vysočina a třetí nejobdivovanější firmou České republiky v oboru potravinářský a tabákový průmysl“ vysvětluje Stanislav Bernard a dodává: „Obou získaných ocenění si samozřejmě velice vážíme, dokazuje to dlouhodobě velice dobré vnímání naší značky."

Důležité jsou i prodejní výsledky, český pivní trh se v posledních pěti letech propadl o 19 procent, nám se podařil nárůst o 47,5 procenta. Také letošní rok pro nás vypadá velice slibně.

Pivovar vystavil za první čtvrtletí letošního roku 40.523 hl nepasterizovaného piva BERNARD. Vaří sedm druhů piva a čtyři druhy nealkoholického piva Bernard s čistou hlavou.

Žebříček 100 obdivovaných firem ČR sestavuje CZECH TOP 100 na základě hlasování manažerů významných společností, ekonomických a finančních analytiků, zástupců oborových sdružení, svazů a profesních asociací. V rámci hlasování oslovení odborníci hodnotí řadu kritérií, od základních ukazatelů firmy (kvalita výrobků či služeb, inovační schopnosti, finanční stabilita, hodnota firmy) přes její vztah k zaměstnancům (schopnost přilákat a udržet talentované lidi) po vztah ke společnosti (odpovědnost k životnímu prostředí, komunikativnost, podpora regionu, charitativních a obecně prospěšných projektů apod.).

Zdroj: Prezentace firem.cz | Tisková zpráva

V pasáži plzeňského nákupního centra Borská pole umístilo rádio Kiss Proton závodní auto, které je plné pivních lahví. Soutěžící musí uhodnout, kolik lahví piva Chodovar zlatá 11 je v tomto voze posádky Beerates umístěno.

Své tipy posílají posluchači prostřednictvím formuláře na webu www.kissproton.cz, přičemž doplňují tipy na otázku vztahující se k mistrovství v koulení pivních sudů, které se koná v rodinném pivovaru v Chodové plané 25. června. Otázka zní: „Kolikrát se otočí v průběhu závodu dřevěný sud kolem své osy na trati dlouhé 600 metrů?“

Ve hře „Pivo na rok zdarma“ se hraje o víkendový pobyt v pivních lázních, stylovou večeři v restauraci „Ve skále“ nebo právě pivo na rok zdarma. Vítěze oznámí rádio Kiss Proton už 16. dubna na akci Motoshow právě v plzeňském nákupním centru.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Martin Petera

Bohatá pěna, příjemná hořkost, správný říz a hlavně zelená barva. I tak může vypadat pivo. To původní začali vařit v brněnském pivovaru Starobrno před šesti lety a jeho obliba i navzdory neobvyklé barvě vzrůstá. Také proto, že milovníci piva jej mohou ochutnat jen jednou ročně. Na Zelený čtvrtek.

Ten letos připadá na jedenadvacátého dubna. Již v pondělí proto pivovar stáčel asi 5300 hektolitrů tohoto třináctistupňového nápoje do sudů. „Poprvé zelené pivo navařil v roce 2006 tehdejší vrchní sládek pivovaru Petr Hauskrecht. Tehdy jsme začínali na sto hektolitrech,“ sdělil současný vrchní sládek pivovaru Starobrno Tomáš Pluháček. Původně čepovali zelené pivo jen v podnicích na jižní Moravě. Dnes už jej rozváží do celé republiky.

Podle sládka vzniká zelené pivo spojením pramenité vody a ječného sladu z moravského ječmene a žateckého chmele. Po vaření následuje osmidenní spodní kvašení a pak zrání. „Bylina, která pivu propůjčuje zelenou barvu, zůstane ovšem navždy naším tajemstvím,“ uvedl Pluháček. Některé další pivovary se podle něj přesto pokoušely na původní brněnskou recepturu přijít a vyráběli vlastní napodobeniny zeleného piva. „Jak se jim to povedlo nemůžu posoudit,“ dodal sládek.

Zelené pivo podle vedení pivovaru vařili na oslavu jara již naši dávní předkové v dávných časech. Pivovar Starobrno pracuje i na dalších nových receptech. „Vloni jsme na trh uvedli třináctistupňové kvasnicové pivo a právě teď pracujeme na další novince,“ uvedl Sládek. Podrobnosti o novém receptu si ovšem nechal pro sebe.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autoři: Lubomír Stehlík a Klára Židková

Během letoška bude posíleno chlazení a sanitační stanice pro čištění stáčíren lahví, sudů a tanků. V plánu je dále vybudování sil na slad a sladovnický ječmen ve sladovně v Rajhradě. Připravuje se rovněž posílení zdrojů vody a rozšíření kapacity tanků, sdělil mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

„Definitivní rozhodnutí o zahájení všech investičních akcí v pivovaru i sladovně padne v návaznosti na reálný vývoj prodeje piva,“ podotkl Mikulášek. Nové oddělení přetlačných tanků na pivo bude potřeba, pokud se bude nadále zvyšovat výstav. Za posledních pět let stoupla Bernardu výroba skoro o polovinu na loňských 204 474 hektolitrů. Pivovaru se dařilo i zkraje tohoto roku; za první dva měsíce se výstav v meziročním porovnání zvýšil o 9,5 procenta.

Zdroj: Pelhřimovský deník.cz