Svou druhou pivovarskou prodejnu otevřel královédvorský pivovar Tambor. Zájemci ji najdou v Krkonošské ulici naproti čerpací stanici Pap Oil.

První prodejna funguje přímo u pivovaru. Při slavnostním otevření byl připraven i program. Celý večer tu hrála písničky místní country skupiny Phobos. Nový měsíčník o pivu a pivovarech tu představil jeho vydavatel Pavel Borowiec. Zatím vyšla dvě čísla, na obálce prvního z nich je láhev Tambora s keramickou zátkou. Časopis pokřtili vydavatel, majitel pivovaru Nasik Kiriakovský a sládek Tamboru, Martin Vrba.

Mezi hosty byl také farář Jan Czekala. Novou pivovarskou prodejnu posvětil, stejně jako zvon, který provozovnu zdobí. „Restaurace nevidím jako místo, kam lidé chodí pít, ale především jako místo, které slouží k potkávání,“ vysvětlil. Pivovar Tambor zná královédvorský farář velmi dobře. Před dvěma roky ho světil, organizoval i předání zdejšího „zlatavého moku“ papeži Benediktovi XVI. Poslední akcí bylo představení cyklistického týmu Tambor.

Na návštěvníky tu čeká i jedna zajímavost. Tou je banka – uzavíratelné schránky, kam si mohou štamgasti ukládat svůj půllitr. U prodejny ještě vyroste letní předzahrádka.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor a foto: Bedřich Machek

Budějovický Budvar se neztotožňuje s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze v soudním sporu s Českým olympijským výborem (ČOV) v kauze týkající se reklamní kampaně „Hokejiáda“. Rozsudek však bude respektovat a splní podmínky, které mu soud uložil. V tuto chvíli právníci Budějovického Budvaru zvažují možnost mimořádného opravného prostředku – tedy dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky.

Budějovický Budvar, n.p. nesouhlasí s posledním rozhodnutím Vrchního soudu v Praze v kauze „Hokejiáda“, ale bude ho respektovat, neboť rozsudek je pravomocný. Soudní spor se týkal reklamní kampaně „Hokejiáda“, kterou Budějovický Budvar realizoval v únoru roku 2006. Český olympijský výbor (ČOV) podal před pěti lety obsáhlý žalobní návrh, který obsahoval celkem sedmnáct bodů. ČOV v žalobě požadoval například zastavení šíření reklamních spotů s brankářem M. Hniličkou a fanoušky Bobem a Davem, a také zákaz používání výrazu „Hokejiáda“ nebo svazku zapálených hokejek při propagaci značky Budweiser Budvar. Dalšími body obžaloby byly návrh na náhradu škody ve výši 14 120 000,- Kč a požadavek na zveřejnění kompletního rozsudku v médiích na náklady Budějovického Budvaru.

„Ze sedmnácti bodů původního žalobního návrhu z roku 2006 soud nakonec vyhověl žalobci pouze ve třech bodech, a i v těch pouze částečně,“ říká Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru. Soud zejména z velké části zamítl požadavek ČOV na zaplacení náhrady škody ve výši přes 14 000 000,- Kč. Pivovaru byla rozsudkem uložena povinnost zaplatit pouze částku ve výši 2 250 000,- Kč a také povinnost zveřejnění omluvy v některých médiích.

„S rozhodnutím soudu nesouhlasíme, ale s ohledem na jeho pravomocnost jej budeme respektovat. Proti rozsudku je možné podat dovolání jako mimořádný opravný prostředek. V tuto chvíli zvažujeme, zda máme šanci na úspěch a zda dovolání podáme,“ dodává Mgr. Marcela Wunschová, právnička Budějovického Budvaru. Rozsudek vrchního soudu v kauze „Hokejiáda“ totiž může být nebezpečným precedentem, protože ČOV díky němu v podstatě získává monopol na používání všech slov s příponu –iáda (neckiáda, autogramiáda, heydrichiáda) a také na používání jakýchkoli pochodní při komerčních příležitostech.

Spor řešily již v roce 2006 tři nezávislé orgány - Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Rada pro reklamu a Živnostenský odbor Krajského úřadu v Českých Budějovicích. Všechny tyto instituce rozhodly, že reklamní kampaň „Hokejiáda“ neporušila zákon ani jiné předpisy. V kauze rozhodl v roce 2009 také Krajský soud v Českých Budějovicích, který ve svém rozsudku odmítl většinu požadavků ČOV a částečně tak dal za pravdu právní argumentaci Budějovického Budvaru.

Spor provázela nezvyklá mediální aktivita ČOV. ČOV například při zahájení sporu tvrdil, že kauza bude mít mezinárodní důsledky a že vyvolá reakci pivovaru Anheuser-Busch (A-B) nebo mezinárodního olympijského výboru (MOV). Budějovický Budvar má však potvrzeno, že A-B nikdy v této souvislosti neuvažoval o nějakých krocích a MOV se k žalobě nakonec také nepřipojil. Ohledně požadovaného mimosoudního vyrovnání ČOV informoval média, že na něj Budějovický Budvar „arogantně“ nepřistoupil. Ze strany Budějovického Budvaru v žádném případě nešlo o „aroganci“, neboť ČOV v tomto mimosoudním vyrovnání požadoval zpočátku částku 14 mil. Kč (později sníženou na 10 mil. Kč) a pokoušel se vynutit si přijetí tohoto jednoznačně nevýhodného smíru silou – tedy jednáním na Ministerstvu zemědělství.

Tvrdý postup ČOV proti kampani Budějovického Budvaru lze vysvětlit nátlakem jednoho ze sponzorů Českého olympijského týmu. Ten požadoval, aby ČOV neprodleně a razantně zakročil a dosáhl zastavení reklamní kampaně. V opačném případě hrozil sponzor uplatněním náhrady škody, případně dalšími sankcemi. „Z dokumentů, které jsou součástí soudního spisu, se můžeme zcela oprávněně domnívat, že ve sporu nešlo v první řadě o ochranu olympijských symbolik, ale především o konkurenční boj. Jsme zklamáni skutečností, že se ČOV stal nástrojem tohoto boje,“ uzavírá Petr Samec.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Holbě Šerák, světlému výčepnímu pivu z produkce hanušovického pivovaru patří speciální ocenění – Certifikát kvality v prestižní degustační soutěži Zlatý pohár Pivex.

„Jedná se o potvrzení stabilní kvality našeho piva. Získané ocenění je určitě věrohodným signálem pro konzumenty i odběratele, které pivo si vybrat,“ komentuje úspěch Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru.

Hlavními kritérii, podle kterých probíhá v soutěži hodnocení jednotlivých piv, je především chuť a její plnost, dále vůně, říz, hořkost i barva, tedy vlastnosti důležité pro konzumenta, měřené okem odborníka. Co konzumenti dnes žádají, je chuťová odlišnost, jako reakce na širokou nabídku chuťově unifikovaných europiv, proto regionální značky piv získávají na oblibě. Holba je ve svém regionu silnou značkou, která se těší nevyšším preferencím konzumentů. Holba Šerák je vlajkovou lodí značky Holba s produkcí přesahující 200 tisíc hl ročně, z toho většina se vypije na střední Moravě a ve východních Čechách. Holba, ryzí pivo z hor si zakládá na své regionální příslušnosti, na export jde jen minimum z produkce pivovaru.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice

Největší setkání pivovarníků, sládků a výrobců piva se letos uskutečnilo ve dnech 1. až 4. února v Táboře. Tam tmavý ležák Starokladenského pivovaru U Kozlíků, Černý Havíř, získal prestižní ocenění Zlatá pivní pečeť.

Zlatá pivní pečeť

Populární událost milovníků zlatého moku byla také odbornou degustační soutěží pro desítky pivovarů z celé České republiky i zahraničí. Zázemí poskytla Jihočeská univerzita v Táboře.

Do degustační soutěže o titul Zlatá pivní pečeť se letos přihlásilo jednadevadesát pivovarů. Mezi nimi byly tuzemské i nadnárodní pivovary nebo pivovarské domy až po minipivovary.

„O prestižní ocenění se soutěžilo v celkem jednadvaceti kategoriích. Ve srovnání s loňským rokem jich tedy pět přibylo,“ uvedl sládek Starokladenského pivovaru Petr Macháček.

Zajímavostí bylo, že se přihlásily také dva asijské pivovary. Z Yokohamy a kazažské Astany. Mimo ně se zúčastnily také maďarské, bavorské, belgické, rakouské a slovenské, přičemž mezi tuzemskými přibyli nováčci jako pivovary ze Šumavy, Loučné nad Desnou, Ústí nad Labem nebo v Chebu.

Černý Havíř

Právě toto pivo vyhrálo v kategorii tmavý ležák a předčilo tak velkou konkurenci. Jeho historie je přesto mladá. Vařit se začalo v listopadu roku 2009 a už pouhý rok stačil na jeho premiérové umístění, a to hned první místo v Jarní ceně sládků.

„Černý Havíř je výjimečný ležák, jejž lze pro jeho velmi tmavou až neprůhlednou barvu označit za opravdu černé pivo,“ řekl Macháček. „Vaříme jej podle speciální receptury a při jeho výrobě používáme kromě tří druhů sladu rovněž čokoládový a kvalitní chmel,“ vysvětlil Petr Macháček.

„Výsledkem je magická kombinace chutí s výraznou hořkostí a kávovým doznívajícím koncem připomínající stout, jejž ocení každý opravdový znalec,“ dodal.

Hned po roce existence získalo pivo Černý Havíř prvenství v Jarní ceně sládků a druhé místo v soutěži Pohádkové pivo roku 2011. V únoru bylo oceněno prvním místem Zlaté pivní pečeti.

Historie pivovaru

Dějiny místního pivovarnictví sahají až do roku 1631. Později se Kladenský pivovar několikrát přestěhoval. Naposledy byl u dolní tvrze nedaleko náměstí, kde se pivo vařilo až do roku 1858.

Ani ne po sto letech se v Kladně zlatý mok přestal vařit úplně. Situace se změnila až v roce 2009, kdy Starokladenský pivovar navázal na téměř pětisetletou tradici.

„Bylo načase, aby se v Česku začalo opět vařit pivo tradičním způsobem. S láskou, poctivostí a náležitou péčí, neboť těchto kvalit se nám z řad několika masových pivovarů již po dlouhou dobu nedostává,“ uzavřel Macháček.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Kladenský deník.cz | Autor: Miroslav Novák

Ostravský pivovar v těchto dnech modernizuje spilku, jednu z nejdůležitějších částí svého pivovaru. „Zatímco varna představuje srdce pivovaru, na spilce se z mladiny vyrobené na varně stává alkoholický nápoj, což je v procesu výroby piva samozřejmě klíčový okamžik,“ podtrhuje význam investice vrchní sládek pivovaru Ostravar Richard Kornas. Celá modernizace spilky, která bude dokončena v březnu, přijde Ostravar na 3 milióny korun.

Spilka je místem, kde pivo kvasí v otevřených kádích. Ostravar totiž ctí klasický způsob výroby piva. „V zásadě se dá říct, že vycházíme z postupů, které při výrobě piva používal před více než 100 lety náš první sládek František Hörbinger,“ říká Kornas.

Význam spilky dokládá i to, že se jedná o jediné místo, kam Ostravar při exkurzi nepouští žádné návštěvníky. Za těžké pancéřové dveře, které chrání přístup do spilky, může doslova jen pár vyvolených. „Způsob a časová charakteristika kvašení totiž patří k nejcennějším tajemstvím, které si každý pivovar přísně střeží,“ uvádí Kornas a dodává, že navíc na spilce musí platit velmi přísné hygienické podmínky, které zaručí, že kvasný proces nebude ničím narušen.

O Ostravaru je obecně známo, že k výrobě piva používá technologii spodního kvašení. Jak rychle a při jakých teplotách ke kvašení dochází, však ví jen několik nejpovolanějších lidí v pivovaru.

„Kvašení piva je řízený proces. Pivovarníci ho řídí neustálou změnou teploty kádí. Každou káď proto obepíná chladící systém, který je napojen na speciální řídící systém,“ vysvětluje Kornas. Právě ten nyní Ostravar modernizuje. Na spilce se to v tuto chvíli hemží techniky, kteří musí položit deset tisíc metrů nových kabelů nutných pro měření teploty v kádích a řízení soleidových ventilů. Dodavatelem technologie je tuzemská firma BohemiaChlad.

„Nový řídící systém chlazení spilky nám umožní ještě lépe a přesněji řídit a kontrolovat celý kvasný proces,“ říká Kornas. Dosavadní řídící systém spilky, který Ostravar používal, pochází ze začátku 90.let. Ve své době patřil v zemi ke špičce a byl zde nainstalován jako vůbec jeden z prvních v republice. Vzhledem k překotnému vývoji elektroniky a řídících systémů v posledních letech se nyní Ostravar rozhodl investovat do nákupu nového modernějšího zařízení.

Kromě modernizace spilky se ostravský pivovar letos chystá rekonstruovat propagační stanici na vlastní pivovarské kvasnice, provést druhou etapu rekonstrukce chlazení, která by měla přinést další energetické úspory, a postavit nový mlýn na ječmen. V souhrnu letos zaplatí pivovar Ostravar za modernizaci svého pivovaru přibližně 20 miliónů korun.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Pivo Prokop, které vaří v pivovaru v Chyších na Karlovarsku, uspělo v Táboře v nejprestižnější soutěži v České republice, kde získalo bronzovou pivní pečeť. Pivovar tak doplní sbírku, v níž už má z dřívějška ocenění zlaté i stříbrné.

Zámecký pivovar v Chyši na začátku února vybojoval na 21. Reprezentačních slavnostech piva v jihočeském Táboře mezi 37 pivovary bronzovou pivní pečeť pro své pivo Prokop v kategorii polotmavý ležák.

"Bronzová pečeť je už třetí do sbírky, doplní tu zlatou a stříbrnou. Cennější je o to, že každá z nich je za jiné pivo – světlé, polotmavé a tmavé pivo. Ozdobili jsme jimi naší restauraci. Jedná se o nejprestižnější soutěž pivovarů v naší zemi. Kromě ní se každoročně účastníme i Jarní ceny českých sládků, ze které jsme si už dovezli osm ocenění," říká Vladimír Lažanský, majitel zámku a zámeckého pivovaru Chyše.

Svůj podíl na úspěchu zlatého moku z Chyše má i zdejší sládek Robert Maňák. Vaří tu pivo už pátým rokem. Měl štěstí na učitele, pět let sbíral zkušenosti na Strahově v klášterském minipivovaru, který donedávna vedl přední sládek Martin Matuška.

V této branži to není zase až tak běžné, aby si jednotliví sládci předávali své umění. "Protože je nás menších pivovarů v republice už 103, a je zapotřebí tuto sílu nějak směřovat, chceme založit Českomoravský svaz minipivovarů," uzavírá Lažanský.

Zdroj: Vary iDnes.cz | Autorka: Veronika Maňhalová

Rohozecký pivovar řeší kuriózní spor kvůli několika svým etiketám.

Poměrně kuriózní spor řeší v Pivovar Rohozec. Stížnost k Radě pro Reklamu na něj podal Český svaz pivovarů a sladoven.

Svazu se nelíbilo, že na etiketě řezaného ležáku je vyobrazena spoře oděná žena, která nemá žádnou souvislost s pivem a jejímž jediným úkolem je přitáhnout pozornost mužů.

„Členové arbitrážní komise odsoudili nízkou úroveň tohoto kreativního pojetí a celkově označili formu komunikace za pokleslou,“ stojí v rozhodnutí komise.

Stížnost ředitele Pivovaru Rohozec Františka Jungmanna nepřekvapila. „Již delší dobu jsme tušili, že se něco bude dít,“ uvedl pro Boleslavský deník Jungmann.

Podle Svazu se to rozchází s jeho Etickým kodexem, který v jednom z článků říká: Reklama nebude tvrdit ani naznačovat, že konzumace alkoholu může přispět k sexuálnímu úspěchu. Reklama nebude podněcovat k sexuální promiskuitě, nebude obsahovat nahotu nebo částečnou nahotu zobrazenou nechutným způsobem, zobrazení ženské či mužské podoby v jakékoliv kompromitující situaci a nebude prezentovat alkohol v pivu jako prostředek k odstranění sexuálních zábran či strachu vůbec.

„My si to nemyslíme a každý, kdo naše etikety zná, musí uznat, že dle znění tohoto kodexu nemůže být vůči našim etiketám žádných výtek,“ míní pivovarský ředitel Jungmann.

Navíc v tomto případě se podle ředitele Pivovaru Rohozec nejedná o reklamu, nýbrž o etiketu a ta souvisí s označováním výrobků v souladu s platnou legislativou.

Dívka zůstane

Ani po tomto sporu však spoře oděná dívka z etikety nezmizí. „Neodstraníme ji, to bychom vlastně přiznali chybu a dali tak za pravdu Radě pro reklamu… Navíc sběratelé etiket čekají na novou emisi,“ naznačuje ředitel Pivovaru Rohozec František Jungman, že brzy se nejen pivní veřejnost dočká něčeho nového.

Tyto etikety na řezaném pivu používá pivovar od té doby, co s tímto pivem vyšli na trh, tedy od jara 2007. V té době řezaná a polotmavá piva nebyla tak rozšířená jako nyní, i tento pivovar se tudíž zasadil o jejich rozšíření.

„A ohlasy? No to je přece na čtenářích, aby posoudili, zda jsou opravdu tak urážlivé a nevhodné! My chceme jen nadhled a úsměv… Dám si raději světlé, nebo tmavé? No přece řezané, vždyť to pivovar pro mě dobře namíchal… Pivo i děvčata…,“ dodává s úsměvem ředitel Pivovaru Rohozec František Jungmann.

Zdroj: Boleslavský deník.cz | Autor: Tomáš Ježek

V Přerově se vaří nejlepší pivo v republice. Světlý ležák Zubr Premium se stal totiž absolutním vítězem devatenáctého ročníku prestižní degustační soutěže Zlatý pohár Pivex a získal rovněž titul Pivo roku 2011.

Ocenění patří i dalším středomoravským značkám – Litovel a Holba.

„Ležák dostal nejlepší hodnocení odborných degustátorů nejen v příslušné kategorii, ale i v rámci všech do soutěže přihlášených vzorků bez rozdílu kategorií. Pivům Zubr Premium a Zubr Classic patří navíc ocenění Superior kolekce, což je sestava nejlepšího světlého ležáku a nejlepšího světlého výčepního piva u nás,“ uvedla mluvčí pivovaru Hana Matulová.

Zubr tak podle ní opět potvrdil pozici šampiona mezi českými pivy. K dalším oceněným patří i ležák Litovel Premium, který obsadil třetí místo v kategorii světlý ležák a Litovel Classic s umístěním mezi trojicí nejlepších světlých výčepních piv u nás.

Moravským značkám patří navíc speciální řada ocenění, udělovaná za vysokou kvalitu piva. Získaly je Holba Šerák, Litovel Schwarzbier, Zubr Gold a Zubr Classic.

„Vítězství mezi ležáky nás těší o to více, že se jedná o prestižní kategorii. Netýká se to jen soutěže, ale i běžné praxe. Prémiová piva budou vždy tím nejlepším, co pivovary v produkci mají a být vítězem mezi nimi je velký úspěch. Loni byla šampionem naše desítka a těší nás, že jsme úspěch opakovaně potvrdili,“ vyjádřila se k ocenění sládková pivovaru Zubr Nataša Rousková.

Zdroj: Přerovský deník.cz

Pivovar Starobrno získal druhé místo v degustační soutěži Zlatý Pohár Pivex 2011. Ocenění si odnesl z kategorie nealkoholických piv za nealko pivo Fríí. Výsledky soutěže byly vyhlášené v úterý večer.

Brněnské nealkoholické pivo, které se prodává teprve necelý rok, tak letos získalo už druhou cenu. „Začátkem února bylo druhé také na soutěži Zlatá pivní pečeť,“ upozornila mluvčí pivovaru Ludmila Čechová. Lepší nealko než Starobrno představil podle porotců pouze Staropramen.

Mezi světlými výčepními pivy pak vyhrál Gambrinus a v kategorii ležáků zvítězil Velkopopovický kozel medium. Jako nejlepší světlý ležák vyhodnotili porotci Zubr Premium, který se stal zároveň absolutně nejlepším pivem a získal titul Pivo roku 2011. Spolu se Zubrem Classic pak dostal také ocenění za nejlepší kolekci piv.

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autor: Jan Němec

Budějovický Budvar rozšířil nabídku nealkoholického piva Budweiser Budvar o balení v plechovkách o objemu 0,5 litru. Vedla ho k tomu rostoucí poptávka po nealkoholickém pivu, která se loni zvýšila o 7% a během pěti let vzrostla na dvojnásobek.

„Očekáváme další nárůst odbytu a věříme, že konzumenti náš nový praktický obal přivítají,“ uvedl vedoucí oddělení tuzemského prodeje Martin Horejš. Budvar dosud nabízel nealkoholické pivo v láhvích o objemech 0,33 a 0,5 litru a od jara 2008 také v sudech KEG s objemem 20 litrů. Nealkoholické pivo vyrábí již od roku 1992.

Plechovkový nealko budvar bude dostupný v prodejnách většiny řetězců i na čerpacích stanicích. Doporučená cena plechovky je 16 korun.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Tobiáš Tvrdík

Velmi zajímavou turistickou atrakcí spojenou s možností dobrého pohoštění se v posledních letech stal v republice naprosto ojedinělý minipivovar s varnou s pevným otopem na měděné pánvi – plzeňský Pivovar Groll.

Varna je tu zabudovaná do kachlových kamen umístěných přímo v interiéru restaurace s kapacitou ⋌80 osob. K posezení kromě ní slouží i pivnice zařízená v duchu zlaté éry plzeňského pohostinství třicátých let minulého století, kde najde útočiště přes padesát milovníků zlatavého moku. Pivo je tu vařeno podle původní receptury a technologie výhradně z českých surovin bez přidání konzervantů a chemie.

V letních měsících je hostům k dispozici vyhlídková terasa či oplocené dětské hřiště, po dobrém jídle tu lze přenocovat v některém z pěti pokojů. Nabídka se orientuje na klasickou českou kuchyni, široký výběr nabízí i kuchyně minutková. Za pečené koleno zaplatíte 199 korun, za svíčkovou na smetaně necelou stokorunu a za místního nefiltrovaného světlého nebo polotmavého Lotra 11° či bavorský kvasnicový weissbier pak 33 korun.

Tip šéfkuchaře – Panenka na pivě se slaninou

Co potřebujeme

800 g vepřové panenky

240 g libové anglické slaniny

4 menší nasekané cibule

barevný pepř hrubě mletý

sůl, mletý pepř

0,4 litru světlého piva

hladkou mouku

50 g másla

recept je určen pro čtyři osoby

„Pokud chcete strávníky víkendovým obědem opravdu potěšit, zkuste jim připravit vepřovou panenku pečenou na pivě,“ doporučuje šéfkuchař z restaurace Pivovaru Groll Jindra Beran a dodává, že s přípravou speciality je třeba začít už den předem.

Vepřovou panenku očistíme, nakrájíme jí na několik válečků a ty pak okořeníme solí a hrubě mletým pepřem. Takto připravené maso odložíme do chladu a necháme asi dvanáct hodin odležet. Válečky vložíme do hodně rozpáleného oleje a ze všech stran zprudka opečeme, aby se maso zatáhlo. Mezitím si rozpálíme troubu, válečky naskládáme do pekáčku a necháme péct asi deset minut. Teprve po úplném dopečení nakrájíme špalíky na silnější plátky a klademe je na talíř.

Slaninu a cibulku si nakrájím na jemné kostičky, orestujeme je krátce na pánvi a poté zalijeme světlým pivem. Z mouky a másla si připravíme světlou zásmažku, kterou pak šťávu zahustíme, dochutíme solí a pepřem.

Na talířích přeléváme pečenou panenku touto směsí a servírujeme s přílohou dle chuti, nejlepší přílohou jsou podle šéfkuchaře šťouchané brambory.

Zdroj: Plzeňský deník.cz

Představenstvo Budějovického měšťanského pivovaru chce zvýšit základní kapitál firmy více než jednou tolik z dosavadních 27,3 milionu korun o 35 milionů, možná ještě o deset milionů více. Zvýšení kapitálu firmy je hlavním bodem mimořádné valné hromady firmy svolané na 11. března.

„Důvodem je posílení kapitálové situace společnosti,“ uvedlo představenstvo firmy v pozvánce na mimořádnou valnou hromadu. Zvýšení základního kapitálu představenstvo navrhuje formou úpisu nových akcií peněžitými vklady.

Pivovar předloni uvařil 143 tisíc hektolitrů piva. Tržby na prodej výrobků mu v roce 2009 klesly o 6,4 procenta na 162,2 milionu korun a hospodařil se ztrátou 33,6 milionu. Výsledky za loňský rok dosud nezveřejnil.

Zdroj: Zprávy E15.cz

Řadu let exportuje Pivovar Nymburk své Postřižinské pivo do Německa, Francie, Dánska, Švédska, Finska, Itálie a Ruska. Od letošního roku dodává sudové pivo i na Slovensko.

„Během posledních dvaceti let bylo pokusů o vývoz na Slovensko několik. Většinou však rozhodovala cena dopravy, která pivo prodražovala,“ říká ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák. „Teď jsme našli partnera, který ocení kouzlo regionálního pivovaru a kvalitu našeho piva,“ dodává Benák.

Export na Slovensko je určen do restaurací, kterých jsou v tuto chvíli již téměř 2 desítky a do nichž Pivovar Nymburk vyváží téměř celý sortiment.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Nymburk

Do Ladova kraje na vepřové hody. Patříte mezi milovníky dobrého piva a jídla? Pak se v sobotu 5. března 2010 vydejte do malebného Ladova kraje, kde se ve Velkých Popovicích od deseti dopoledne do tří odpoledne budou konat Ladovské vepřové hody.

Těšit se můžete na celou řadu voňavých vepřových pochoutek, zabijačkové lahůdky jako jelítka a jitrnice, zabijačkovou polévku, zabijačkový guláš, tlačenku, světlý i tmavý prejt, škvarky, sulc, ovarová kolena a šunku od kosti na grilu. A protože k vepřovým hodům neodmyslitelně patří dobře načepovaný Velkopopovický Kozel, uskuteční se tato akce přímo v místním pivovaru a přilehlé originální restauraci Kozlovně. Pro příznivce sladších pokrmů budou napečeny domácí buchty a koláče.

V areálu pivovaru se budou také prodávat ručně vyráběné výrobky, keramika, loutky a další umělecké předměty z kůže, kovů i jiných přírodních materiálů. Ukázku tradičního řemesla předvede přímo v areálu pivovaru kovář Roman Kotrč z Velkých Popovic. Zájemci si budou moci kovářské řemeslo vyzkoušet a drobné výrobky jako otvíráky nebo umělecké hřebíky odnést domů na památku. O živou lidovou muziku se postará a k dobré pohodě zahraje Duo Švejk. Tradiční lidové tance předvedou žáci Základní umělecké školy z Velkých Popovic. Vepřové hody si po zásluze hodlá užít i maskot pivovaru, místní Kozel Olda.

„Loňská Ladovská zabíjačka přilákala do pivovaru i v mrazivém počasí přes tisícovku návštěvníků, proto jsme se rozhodli na úspěšnou akci navázat. Letos jsme připravili vepřové hody, na kterých budou moci návštěvníci pivovaru ochutnat nejrůznější speciality z vepřového masa,“ láká na pochoutky Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice.

Během hodů bude také možné vyrazit na exkurzi do pivovaru, prohlídka je plánovaná na dvanáctou hodinu. Po celou dobu bude k dispozici Kozlí obchod s nejrůznějšími velkopopovickými suvenýry. Vstup na vepřové hody je zdarma.

Zdroj: Tisková zpráva Velkopopovického Kozla

Ani letos na jaře nebudou příznivci zlatavého moku z Nové Paky ochuzeni o Velikonoční zpestření. Již na konci ledna byl uvařen polotmavý speciál, který momentálně zraje v ležáckém sklepě. Pivo nezaměnitelné karamelové chuti, granátové barvy a typického aroma bude na pultech od 10. kalendářního týdne.

Zdroj: Pivovar Nová Paka

Kupující a konzumenti nymburského piva, zbystřete pozornost! Už za pár týdnů bude mít oblíbený mok jinou vizáž. Přesněji řečeno etikety na jeho lahvích.

Už od jarní sezóny budou na všech lahvích pro tuzemskou distribuci nové etikety. "Stávající jsou v oběhu už řadu let a vývoj ve značení obalů se mezitím posunul,“ řekl ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák. A osobně ukázal poprvé před objektivem Nymburského deníku některé návrhy, které si můžete prohlédnout ve fotogalerii na nymbursky.denik.cz.

Zachovány zůstanou tři základní motivy. „Stále na etiketě zůstane nápis Postřižinské pivo, dále zůstává podoba Bohumila Hrabala a také zůstává znak pivovaru, který vychází ze znaku města Nymburka,“ vysvětlil Benák. Nové etikety budou mít všechny druhy nymburského lahvového piva, včetně čím dál oblíbenějšího třináctistupňového a polotmavého Něžného Barbara. Další překvapení v podobě nového svátečního piva chystá pivovar už na letošní Velikonoce, které vycházejí na konec dubna.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor: Miroslav Jilemnický

Kaltenecker investuje štyri milióny eur do rozšírenia výroby a okruhu odberateľov

Rožňavský reštauračný minipivovar Kaltenecker chce novými investíciami v objeme štyroch miliónov eur výrazne rozšíriť svoj biznis. Doteraz svoje pivá predával v menšom rozsahu, vo svojej rožňavskej pivnej reštaurácii a v desiatke prevádzok iných majiteľov v Bratislave, Košiciach a Michalovciach. Teraz sa chce so svojimi pivami ale dostať do nepomerne väčšieho počtu reštaurácií. Firma nevylučuje ani premiérový rozbeh dodávok piva do obchodov a veľkoobchodných reťazcov.

Spoločnosť plánuje preto rozšíriť výrobu. Doterajšia ročná produkcia značky Kaltenecker je niečo vyše jednej tisícky hektolitrov. Nové investície ju majú zvýšiť na 12-násobok. Okruh odberateľov chce rožňavský pivovar rozšíriť aj vďaka rozbehu produkcie fľaškových pív. Doteraz ho predával iba v sudoch.

„Práve nová ponuka pív v sklenených fľašiach vylepší naše pozície v reštauráciách iných majiteľov,“ hovorí riaditeľ firmy Pivovar Kaltenecker Ladislav Kovács. Po rozšírení produkcie bude zväčšovanie počtu odberateľov pre pivovar ďalšou prioritou. Prípadné dodavky pív do obchodov budú iba doplnkom.

Nové investície nebudú smerovať iba do rozšírenia výroby pív. Firma plánuje zväčšiť aj svoju rožňavskú reštauráciu a otvoriť pri nej novú podnikovú predajňu. Počet zamestnancov spoločnosti sa zhruba zdvojnásobí na 25 ľudí. „K rozšíreniu výroby pristupujeme po tom, čo sme v posledných troch rokoch už nestačili kryť narastajú dopyt,“ hovorí L. Kovács . Malé reštauračné pivovary sa v krajine stavajú stále obľúbenejšie, lebo mimo klasických pív ponúkajú aj netradičné. Kaltenecker ho napríklad vyrába vyše dvadsať druhov.

K rozšíreniu rožňavskej výroby pív teraz môže prísť aj vďaka tomu, že pred dvoma rokmi kúpil Pivovar Kaltenecker finančne silnejší investor. Zakladateľ firmy L. Kovács po 12 rokoch prevádzkovania podnik predal viacerým východoslovenským podnikateľom z biznisu s nápojmi. Tí s ním naďalej spolupracujú, podnik vedie ako ich hlavný manažér.

Zdroj: Firmy eTrend.sk

Vyhlášený podnik se zbláznil do turistů. Znamenité pivo doprovází kuchyně, které dělá pražskému pohostinství mizernou reklamu.

Pivovarského domu si stačil všimnout každý Pražan, když desítka či dvaadvacítka stojí na křižovatce Ječné a Štepánské/Lípové ulice. Na šedé funkcionalistické budově přitahuje pozornost již léta vyhlášená restaurace v přízemí. Legendy o tom, jak Pivovarský dům kouzlí s pivní technologií, příběhy o májovém pivu, pšeničních pivech, pivním sektu či speciálech ovocných jsou nakažlivé. Za velikými okny lze už z ulice vidět vycíděné měděné kádě pivovarské. Jaká je však komplexní úroveň pohostinství v Pivovarském domě? Tenhle zážitek si nemůžeme nechat pro sebe.

U vchodu nás zarazila fronta, která štěbetala všemožnými jazyky. Ač to vypadalo, že se jen tak neuvelebíme, místní uvaděč nás rychle usadil ke stolu, kde již hodovali dva ruští návštěvníci. Kvitujeme, že podnik je nekuřácký, místo cigaret jsme zato ihned zaregistrovali příjemnou vůni sladu, která spolu s libým šuměním vařícího se piva pronikala do lokálu z pivovaru ve vedlejší místnosti. Díky velkému oknu a důmyslně namontovanému zrcadlu může člověk sledovat každý pohyb pivovarských rukou.

Na stole přistály půllitry s místním světlým a tmavým ležákem. Podnik samozřejmě nabízí i pivo řezané. Nejprve tedy pochvala: Nefiltrované a nepasterizované pivo plné chuti stojí za návštěvu, především vyniká tmavý ležák. Oproti jiným černým pivům postrádá obvyklý sladký nádech, naopak nabízí výrazně kořeněnou a karamelovou chuť. Druhá dvě piva nám ovšem přišla vhodnější k jídlu, a tak jsme začali pokoušet štěstí.

Takřka palcová písmena na jídelním ubrousku na stole sdělují, že u řady jídel bylo při přípravě použito pivo. Jako pokusný předkrm nám proto posloužily klobásy na černém pivu a dvě naprosté hospodské klasiky, nakládaný hermelín a utopenec. Co se utopence týče, podezíráme kuchaře, že jej do láku vhodil tak půl hodiny před naším příchodem. Suchá uzenina, kterou se navzdory evidentně urychlené přípravě nikdo neobtěžoval překrojit, překrytá hromadou cibule, vážně přesvědčivá nebyla. Hermelín místní recept naopak velí přeříznout a naplnit chutnou, byť těžko identifikovatelnou hmotou. Velice příjemná servírka nám sdělila, že se jedná o granulovaný česnek. Tak či tak, hermelínu nebylo mnoho co vytknout, jen cena, rovných pětaosmdesát korun, se jeví přemrštěná.

Klobásy na černém pivu však nezklamaly, snad jen omáčky bylo na sotva polovinu jedné uzenky. Zato jsme měli k dispozici dostatek obrovských krajíců opravdu dobrého chleba.

Jak první rundu piv vystřídala druhá, vyměnili se i naši spolustolovníci. Stále v dobré náladě jsme přivítali dva postarší japonské turisty a doporučili jim místní pivo. Mimochodem, když si dávali druhou várku, už i paní dala přednost tmavému ležáku. Právě za něj ostatně pivovar dostal několik ocenění. Podniku se evidentně daří, byl skutečně až po poslední místo zaplněn.

Jídelní lístek v kategorii hlavních chodů působí poněkud přebujele. Přes čtyřicet pokrmů je příliš na to, aby mohly být všechny připraveny a expedovány s maximální péčí. Podezření se naplnilo. Naše hlavní chody, tedy pivovarský guláš, králík na česneku se špenátem a vepřové na pivu a tymiánu, nesly společný nadpis ‚česká klasika‘. Kompozice na talířích, které nám posléze přistály na stole, by však zřejmě lépe zvládla průměrná kuchařka ve školní jídelně.

Králík se topil v louži rozmraženého špenátu a guláš bychom na první pohled nerozeznali od toho, který člověku naservírují v každé "třetí cenové", byť maso bylo zjevně kvalitnější. Žádná velká invence. Třetí pokrm, hrdě se řadící do kategorie ‚pivních‘ jídel (na jídelním lístku označených půllitříkem), spočíval ve dvou plátcích indiferentního masa a řídké hnědé omáčce, proklamovaným pivem a tymiánem netknuté. Vše doplnila velkorysá porce špeclí takřka přes půl talíře, nedobrých, mazlavých a evidentně prefabrikovaných.

Korunu zklamání nasadily knedlíky, podle všeho z chladicího boxu nejbližšího supermarketu. Bramborové i houskové byly na hranici poživatelnosti. Uvážíme-li, že cena všech jídel se pohybuje mezi sto padesáti a dvěma sty korunami, šlo o tristní představení. Talíře kupodivu nezdobila tradiční česká obloha, možná na ni však v kuchyni zapomněli. Obligátní rajče, okurku, papriku, cibuli a petrželku totiž kuchař přiložil k předcházející klobáse. Možná nás to mělo varovat.

Na prazvláštní dezert, palačinky s pivní marmeládou, jsme nakonec prostě nenašli odvahu. Raději jsme ochutnali zelené kopřivové pivo vonící po bylinách jako Becherovka (japonští spolustolovníci byli jeho zelenou barvou tak fascinováni, že si museli půllitr vyfotografovat) a limetkové, které nás odrovnalo svou sladkostí. Ve finále pak inzerovaný pivní rum a čtyřicetiprocentní pivovici. Ač jsme se v duchu předcházejících zážitků báli, že snad věrni ‚české klasice‘ smíchají v Pivovarském domě pivo s rumem, naštěstí jsme se mýlili. Opravdu to rum byl, ve výsledku lehce převyšující tuzemák. Pivovice chutí příjemně překvapila, i když stopy po pivu jsme hledali marně.

Útrata činila něco přes tisíc korun, což je s přihlédnutím k odfláknuté kuchyni příliš. Podnik zřejmě rezignoval na domácí klientelu a zaměřil se především na čtenáře ruskojazyčných turistických průvodců. O tom by svědčila i plynulá ruština obsluhy a stejný jazyk doléhající od mnohých stolů. Kéž by se Pivovarský dům reprezentoval skutečně pouze jako ráj piva, byť prodej mizerného českého jídla za vysoké ceny cizincům je určitě ziskovější. Stará vesta: oni již nikdy nepřijdou a fronta přede dveřmi stejně hned tak nezmizí. Chtělo by se dodat, ‚česká klasika‘.

Vzkaz hostům: Kvůli znamenitým pivům a málo vídaným speciálům si nelze nechat ujít. Milá obsluha a nekuřácké prostředí podpoří příjemný prožitek.

Vzkaz podniku: Proboha, proč ta prefabrikovaná jídla?

Výběr piv:

Světlý a tmavý „Štěpán“ - 40,- Kč (0,5 l),'

speciály jako pšeničné, višňové, kávové či kopřivové pivo - 40,- Kč (0,3 l)

Výběr jídel:

Utopenec - 55,- Kč

Matjesy - 55,- Kč

Nakládaný hermelín - 85,- Kč

Studený roastbeef - 125,- Kč

Roláda z daňka, bramboráčky, červené zelí - 185,- Kč

Vepřová pečeně, zelí, knedlíky - 145,- Kč

Svíčková Stroganov - 235,- Kč

Palačinky s pivní marmeládou - 45,- Kč

Zdroj: Česká pozice.cz

Hrabě Jan Nepomuk Pálffy, majitel zámku a pivovaru, vždy odměnil sudem piva toho zaměstnance, který mu jako první přinesl zprávu o jarním příletu čápa na komín zámeckého pivovaru v Březnici.

Společnost Pivovar Herold Březnice a.s. vyhlašuje spotřebitelskou soutěž, výherní cenou je prohlídka pivovaru spojená s ochutnávkou piva.

Vítězi se stanou ti účastníci soutěže, kteří uhodnou data příletů čápů na pivovarský komín. Máte dvě šance, tipovat můžete přílet čápa i čápice. Datum příletů sledují a potvrdí pověření pracovníci pivovaru.

Každý účastník spoutěže může zaslat pouze dva tipy, kdy čápi přilétnou (přílet čápa a přílet čápice). Zaslání předpokládaných dat příletů, emailové adresy, jména a příjmení na email cap@pivovar-herold.cz znamená zařazení do soutěže.

Datum a čas prohlídky pivovaru určí společnost Pivovar Herold Březnice a.s., zveřejní ho s dostatečným předstihem na webových stránkách pivovaru.

Zdroj: Pivovar Herold.cz

V súčasnosti je v areáli popradského pivovaru ešte funkčná sladovňa. Tú plánuje investor presťahovať do obce Mlynica.

Spoločnosť Pilsberg Investment chce na mieste súčasného pivovaru v Poprade postaviť najväčšie multifunkčné centrum v regióne.

„Bude tam spojené bývanie s hotelom, administratívou, shoppingom a zábavou,“ uviedol projektový manažér a zástupca investora Marián Balaj. Celková výška investície by mala presiahnuť 33 mil. eur.

Dominantami nového komplexu by mali byť tri 16-, 19- a 20-poschodové bytové domy. Celková plocha priestorov presiahne 110 000 štvorcových metrov.

Pod celým komplexom sa budú nachádzať dve podlažia podzemných parkovísk s kapacitou takmer 1 200 miest. Marián Balaj predpokladá, že s výstavbou komplexu začnú v lete 2012, „ale môže byť, že sa to ešte trochu posunie.“

Výstavbe multifunkčného centra padne za obeť 142 stromov, ktoré sa nachádzajú v areáli súčasného pivovaru, prípadne v jeho tesnej blízkosti. V súčasnosti je v areáli popradského pivovaru ešte funkčná sladovňa. Tú plánuje investor presťahovať do obce Mlynica. Pivo sa v Poprade nevyrába už niekoľko rokov.

Najviac otázok počas verejného prerokovania zámeru smerovalo k dopravnému napojeniu celého komplexu na existujúce komunikácie.

Hlavný vstup do komplexu bude z okružnej križovatky, ktorá by mala vyrásť v priestore súčasného vstupu do pivovaru. Vjazd do hotela bude v priestore súčasného vstupu na parkovisko pod pivovarom.

Pre obyvateľov bytových domov sa plánuje vybudovanie nového vstupu z cesty I/18, tesne pred svetelnou križovatkou.

„Parkoviská, ktoré sú umiestnené v podzemných parkoviskách výrazne vylepšia nepriaznivú situáciu v statickej doprave, ktorá v danej lokalite je,“ uviedol autor dopravného riešenia projektu Štefan Labuda.

V centre Popradu je to už tretí veľký investičný projekt. Doteraz nedokončený zostáva obchodno-spoločenské centrum Horse, kde by podobne ako v areáli súčasného pivovaru mali vyrásť obchodné priestory, hotel, bytový dom, administratívne priestory a podzemné i nadzemné parkoviská.

Ďalší projekt sa pripravuje na mieste bývalého obchodného domu Prior. Na okraji námestia by malo podľa projektov vyrásť veľké obchodno-zábavné centrum Forum Poprad.

Zdroj: Korzár Sme.sk