Národní podnik Budějovický Budvar se letos stal třetím nejlepším zaměstnavatelem Jihočeského kraje. Stejně jako firmy na předchozích dvou místech - Robert Bosch a Dura Automotive CZ - nabízí svým zaměstnancům nejen vysoký plat, ale i široké sociální zázemí.

Jednatřicetiletý pomocník vařiče Vlastimil Hornák pro Budvar pracuje s přestávkou, během níž se pokoušel věnovat soukromému zemědělství, osm let. Kromě vysokého platu a dalších výhod si cení příspěvků, které Budvar poskytuje svým zaměstnancům na dovolené. „Ta sleva je úplně super, člověk se rád někam podívá a navíc s sebou může vzít přítelkyni,“ uvedl.

Několikatisícový příspěvek na dovolenou odvislý od početnosti rodiny zaměstnance uděluje pivovar jednou za dva roky. Každý rok dostává šest set sedmdesát zaměstnanců Budvaru třináctý plat. Jejich průměrná mzda přitom činí dvacet jeden tisíc korun, což je téměř o sedm tisíc více než jihočeský průměr.

K tomu mají „Budvaráci“, jak se označují, týden dovolené navíc, dotované závodní stravování nebo lékařskou péči. Budvar svým zaměstnancům nabízí také kulturní zájezdy nebo permanentky do sportovních zařízení. A každý měsíc si mohou domů odnést pivo, na jehož výrobě se podílejí - buď čtyřicet půllitrových lahví nebo dvaasedmdesát třetinek.

A co za to musí správný Budvarák splňovat podle představ vedení? „Především musí umět svou práci. Očekáváme také, že každý náš zaměstnanec bude loajální a že bude reprezentovat firmu,“ vysvětlil ekonomický manažer Budvaru Petr Jánský. Každý zaměstnanec musí podle něj vystupovat tak, aby se za něj pivovar nemusel stydět. „U řidiče to například znamená, že nevyjede se špinavým autem, že bude vhodně oblečený, že bude vstřícný vůči zákazníkovi,“ vyjmenoval Jánský. Čeho si firma cení na zaměstnancích nejvíce, dokladoval Jánský na třech bodech, k nimž se podle kolektivní smlouvy přihlíží při určení osobní složky platu: charakteru zaměstnance, jeho pracovního nasazení a odbornosti. Jánský zdůraznil především jejich pořadí. (MF Dnes)

Tmavý ležák z Budějovického Budvaru byl na 21. ročníku pivního festivalu v Londýně nazvaném London Drinker Beer and Cider Festival zvolen nejlepším importovaným pivem roku. Pivovar ležák do Británie vyváží teprve krátce, vařit jej začal loni v dubnu. "Porotu londýnského festivalu zaujal budějovický ležák především svou chutí a aroma,“ míní marketingový ředitel pivovaru Daniel Jírovec. Budějovický Budvar začal tmavé pivo vařit jako snad jeden z posledních tuzemských pivovarů. Do té doby v Budvaru ctili zásadu, že správný Budvar je pouze světlý ležák.

Festival letos přilákal pozornost 5000 londýnských znalců piva, kteří ochutnali více než 150 druhů anglického světlého piva, anglického moštu - cider a dovážených piv. Tmavý ležák z Budvaru tak rozšířil počet úspěchů českých značek na podobných soutěžích. Loni na Světovém pivním festivalu v USA uspěl Plzeňský Prazdroj, který si odvezl celou sadu medailí v kategorii Pilsner českého typu. Ocenění z jeho portfolia získaly Velkopopovický kozel Premium, Kozel výčepní světlý a Radegast Original. V listopadu 2004 pak ve stejné kategorii získal titul Evropská pivní hvězda Světlý ležák Zubr Premium.

Budějovický pivovar tmavý ležák exportuje i do Finska a od dubna jej nabídne i na Slovensku. O jeho distribuci jedná nyní s Ruskem, Německem a také s Anglií. Budvar, který loni vyvezl 509.000 hektolitrů piva, dodává do více než 50 zemí světa. (iDnes)

Vážení svatebčané!

Chystáte se vstoupit do svazku manželského a hledáte vhodnou restauraci k uspořádání svatební hostiny? Možná že jste ji právě teď našli! Nabízíme Vám uspořádání svatební hostiny v našem restauračním zařízení, které se nachází v těsné blízkosti Průhonické zámku a obecního úřadu.

K dispozici je Vám restaurace FORMANKA s minipivovarem a s kapacitou až 40 míst. Pro větší svatby můžeme nabídnout naši nově otevřenou restauraci STAROČESKOU RYCHTU. Ve stylovém prostředí této restaurace Vám můžeme připravit tabuli až pro 70 hostů a raut pro 150 osob. V letních měsících můžete využít i přilehlé zahradní restaurace, kde pro Vaše hosty můžeme ugrilovat selátko nebo jiné dobroty. Pro hosty kteří vyžadují spíše komornější prostředí a pro menší svatby máme připraveny tři salonky s kapacitou 14, 25 a 30 míst.

Jednou z výhod naší nabídky je i možnost využití našeho parkoviště. Zde můžete zaparkovat Vaše vozy hned po příjezdu na radnici a zbavíte se tak starostí co s nimi. Kdo navštívil Průhonice uprostřed sezony ví o čem je řeč! Další naší službou je ubytování v našem penzionu. Kapacita penzionu je 28 lůžek v 11 pokojích. Pro větší svatby nabízíme svatební apartmán pro novomanžele ZDARMA!

Budeme rádi pokud nás osobně navštívíte. Při této příležitosti Vám předáme nabídku našich 12 svatebních menu a dalších informačních materiálů. Těšíme se na Vaši návštěvu! (Web U Bezoušků)

Kutnohorský pivovar se městu nepodařilo prodat. Radnice tak zatím nezískala desítky milionů korun, které si od transakce slibovala."Proběhla určitá jednání, ale uvízlo to na bodu mrazu,"zmínil starosta Ivo Šalátek. Kupec se nenašel ani po výrazném snížení ceny. Nyní radnice požaduje čtyřicet až padesát milionů korun. Přitom ještě v polovině loňského roku město nabídlo pivovar ve výběrovém řízení k prodeji za cenu více než sto milionů korun. Tu však žádný zájemce včetně nájemce, společnosti Drinks Union, která má předkupní právo, neakceptoval. Před pěti lety koupilo město část technologií a budovu od společnosti Pivovary Bohemia. "Od Bohemie se to kupovalo za částku přes dvacet milionů, plus úroky z úvěru,"upřesnil starosta. Tato částka zvýšená o odhadní cenu majetku, který město již dříve v areálu vlastnilo, by podle starosty byla minimální prodejní cenou. Právě tímto způsobem se město dostalo k částce 40 až 50 milionů. Město vlastní budovy a pozemky v pivovaru, ale i část vybavení. Zbývající technologie vlastní městská společnost KH Tebis. Za pronájem pivovaru společnosti Drinks Union nyní radnice ročně získává do obecního rozpočtu tři miliony korun. Zastupitelé v letošním rozpočtu přitom schválili vyšší, pětimilionový příjem z pronájmu pivovaru. Podle Martina Suchánka z majetkového odboru je však v nájemní smlouvě klauzule, podle níž může nájemce investovat dva miliony do rozvoje pivovaru nebo do reklamy kutnohorského piva. "Pokud prokáží, že skutečně investovali částku dvou milionů, tak skutečný nájem městu bude ve výši tří milionů," vysvětlil Suchánek. O prodeji pivovaru chce město jednat s firmou Drinks Union v březnu. "Domluvili jsme se na tom, že by bylo dobré, aby rada města udělala exkurzi do pivovaru, abychom viděli, jak nový nájemce hospodaří," prozradil Šalátek a upřesnil: "Co všechno připravuje, jak se situace vyvíjí, jaké je vylepšování technologií." Pokud by se městu podařilo pivovar prodat, získané prostředky by pak zpětně investovalo. "Zastávám pravidlo, že když město prodá něco zbytného ze svého majetku, tak peníze by měly být použity na investice," komentoval Šalátek. Podle něj by byly peníze využity v oblasti infrastruktury, tedy komunikací, osvětlení či inženýrských sítí. Město by financovalo i přípravu pozemků na bytovou výstavbu. (Kutnohorský deník)

Podobně jako v jiných českých královských městech, i v Nymburku vařili měšťané pivo prakticky od založení města. "Prvním dokladem, kdy se tato skutečnost nepřímo uvádí, je obnova práv a výsad města Nymburka z rozhodnutí krále Jana Lucemburského ze dne 26. prosince 1328," uvádí František Sýkora v publikaci Historie a současnost podnikání na Nymbursku. K mnoha privilegiím patřilo i právo mílové, které městu umožňovalo udržet si monopolní postavení ve výrobě a prodeji piva. První doklad o vaření zlatého moku se nachází ve zlomcích nejstarší knihy zdejšího městského soudu. V písemnosti figuruje hostinský Jindřich a sladovník Jan.Produkce a prodej piva patřily ve středověku k nejdůležitějším položkám v hospodaření města. Nymburské pivo se prodávalo v širokém okolí. Tuto skutečnost zvrátila účast Nymburských na neúspěšném povstání českých stavů proti císaři Ferdinandu I. v roce 1547.

Město poté ztratilo mnoho venkovských majetků, odkud pocházelo levné obilí pro výrobu piva. "V druhé polovině 16. století ovládly regionální trhy s pivem tři pivovary, dva měly sídlo v Poděbradech, jeden v Dymokurech. Roztříštěné nymburské měšťanské pivovary této konkurenci těžko čelily. Roku 1629 koupila nymburská obec na náměstí nemovitost, kde byl zřízen pivovar, který později padl za oběť požáru," píše František Sýkora.

Novým místem, kde se začalo vařit pivo, byly prostory vedle Kamenného domu u fortny v Soudní ulici. Reorganizaci nymburského pivovarnictví přinesla prusko-habsburská válka, město utrpělo značné škody a samo nebylo schopno řešit svoji hospodářskou situaci. V roce 1743 byla založena Společnost váreční a pivovar jí byl pronajat. Později byl založen Měšťanský pivovar.

Nový pivovar byl postaven v roce 1895 na Zálabí při železniční trati Nymburk - Poříčany. Jeho zařízení bylo ve své době na špičkové úrovni a umožnilo vysokou pracovní produktivitu. V dobách první republiky se pokračovalo v modernizaci. Bez zajímavosti není skutečnost, že na rozvoji nymburského pivovaru se podílel František Hrabal, otec spisovatele Bohumila Hrabala. V pivovaru pracoval v letech 1919-1929 jako účetní, v letech 1929-1948 jako správce. Od roku 1948 do roku 1953 zde pak působil jako národní správce. (iDnes)

Pivovar v Klášteře Hradišti nad Jizerou začne vyvážet pivo do Asie, zároveň zvýší množství vyrobeného piva. Tento mok se tak na jaře dostane do Číny, Libanonu, Sýrie a Indie. Pivovar vyrábí sedm druhů piva a začíná uvádět novinku v podobě nízkoalkoholického piva. (MF Dnes)

Do další dekády své existence vstupuje projekt Rock for People s novým silným generálním partnerem – značkou Staropramen. Staropramen tak bude spojen se všemi hudebními akcemi organizovanými pod tímto názvem – hlavním festivalem Rock for People v Českém Brodě, dalšími osmi festivaly v České republice, několika koncerty zahraničních kapel a přibližně 70 koncerty v rámci Rock for People tour. „Rock for People je jeden z největších a nejnavštěvovanějších projektů svého druhu v České republice, který dnes dosahuje evropských rozměrů. Možnost spojení naší klíčové značky – značky Staropramen, s tímto kvalitním hudebním festivalem s desetiletou tradicí byla pro nás z hlediska marketingové strategie této značky velice zajímavá, proto jsme se rozhodli ji využít,“ říká Jan Vošta, Event & Sponsorship Manager společnosti Pivovary Staropramen. Pivo Staropramen se tak stane oficiálním pivem festivalu Rock for People. Na jednotlivých akcích v rámci festivalu bude k dostání Staropramen Ležák, Granát, Světlý, Černý. (Pivovary Staropramen a.s.)

Součástí exkurzní trasy smíchovského pivovaru se tento měsíc stalo moderní návštěvnické centrum. O tom, že bude využito, není pochyb, ročně se vydá na prohlídku do Staropramenu více než třicet tisíc zájemců. Nové prostory návštěvnického centra mají vlastní vstup z Pivovarské ulice a nacházejí se přímo pod historickou varnou pivovaru. „Součástí nových prostor je promítací sál, v němž účastníci exkurzní trasy zhlédnou úvodní film o výrobě piva,“ uvedla mluvčí společnosti Michaela Trýznová. Zajímavostí je, že je zde instalován rychlovýčep, který je obdobný jako ten používaný v Sazka Areně. „Rychlovýčep, který jedno pivo natočí v časovém intervalu šesti vteřin, bude sloužit k zajišťování ochutnávky piva pro návštěvníky centra,“ podotkla Trýznová.

O exkurzní trasu pivovarem Staropramen přitom společnost zaznamenává rostoucí zájem. „Velkou část z návštěvníků tvoří zahraniční turisté, což svědčí o věhlasu našeho piva za hranicemi republiky,“ domnívá se ředitelka návštěvnického centra Staropramenu Marie Plachá. Trasu mají zájemci možnost navštívit každý den po předchozí objednávce. Prohlídka s výkladem trvá přibližně hodinu a zahrnuje návštěvu historické a nové varny, spilky a ležáckých sklepů. Je zakončena oblíbenou ochutnávkou piva. (MF Dnes)

Společnost Pivovary Staropramen za účasti významných obchodních partnerů a přátel smíchovského pivovaru slavnostně otevřela nové moderní prostory Návštěvnického centra pivovaru Staropramen, které se stanou součástí exkurzní trasy pivovaru. Nové prostory Návštěvnického centra mají vlastní vstup z ulice Pivovarská a nacházejí se přímo pod historickou varnou pivovaru, první zastávkou na exkurzní trase. Součástí nových prostor je promítací sál, v němž účastníci exkurzní trasy zhlédnou úvodní film o výrobě piva. V návštěvnickém centru je instalován rychlovýčep, který je obdobný jako ten používaný v SAZKA ARENĚ. Rychlovýčep, který jedno pivo natočí v časovém intervalu šesti vteřin, bude sloužit k zajišťování ochutnávky piva pro návštěvníky centra.

„O exkurzní trasu pivovarem Staropramen zaznamenáváme rostoucí zájem - ročně ji absolvuje více než 30 tisíc návštěvníků a toto číslo se neustále zvyšuje. Velkou část z nich tvoří zahraniční turisté, což svědčí o věhlasu našeho piva za hranicemi České republiky. Vybudováním nových prostor chceme návštěvníkům exkurzní trasu ještě více zpříjemnit,“ říká Marie Plachá, ředitelka Návštěvnického centra pivovaru Staropramen. Exkurzní trasu, kterou provozuje Návštěvnické centrum pivovaru Staropramen již řadu let, mají zájemci možnost navštívit sedm dní v týdnu po předchozí objednávce. Prohlídka s podrobným výkladem trvá přibližně jednu hodinu a zahrnuje návštěvu historické a nové varny, spilky a ležáckých sklepů. Je zakončena oblíbenou ochutnávkou piva. (CzeCot)

O transakcii, ktorá by nadlho zakonzervovala slovenský trh s pivom, jej aktéri mlčia. TREND sa od predstaviteľov pivovarníckeho koncernu SABMiller už pred vyše mesiacom dozvedel informácie o zdarnom priebehu rokovaní smerujúcich k odkúpeniu topoľčianskej a.s. Topvar – posledného väčšieho nezávislého výrobcu piva na Slovensku. Oficiálne sa však dodnes nechce ani jedna zo strán k prípadnému spečateniu transakcie vyjadriť.

Ovládnutie Topvaru by na dlhé roky prerozdelilo slovenský trh s pivom. So svojím 12,5-percentným podielom je topoľčianska firme poslednou cestou, ako by sa k veľkým konkurentom z prvej tuzemskej dvojky, SABMilleru s pivovarom Šariš a holandskému Heinekenu, mohol pripojiť ďalší nadnárodný konkurent. Alebo aby sa SABMiller dotiahol na Heineken, ktorý svoj podiel zvyšovať nemôže.

Podiely zostávajúci piatich slovenských nezávislých pivovarov sa totiž pohybujú len na úrovniach od dvoch do štyroch percent. Rásť nebudú. Okrem vyhnianskeho Steigera, ktorý od roku 1997 zainvestoval do technológií 350 miliónov korún, musí každý investor v menších pivovarov rátať s nemalými investíciami do výroby.

Absolútna mlčanlivosť. Vedúci londýnskeho útvaru komunikácie SABMilleru Nigel Fairbrass predpokladané rokovania s Topvarom komentovať nechce a informácie o blízkom ovládnutí označuje len za špekulácie. To, že Topvar rokuje so SABMillerom, odmietol TRENDU potvrdiť aj generálny riaditeľ topoľčianskeho pivovaru Peter Vendelín. Dokonca sa nechcel vyjadriť ani k tomu, či aktuálne vôbec s nejakým záujemcom rokujú. „My máme ponuky na kúpu pivovaru z celého sveta, a to už dlhé roky. Teraz môžem povedať iba to, že nič nie je predané a nič nie je rozhodnuté. Možno budeme naďalej samostatní najbližších desať rokov alebo len desať dní,“ hovorí P. Vendelín.

Rovnako odmietol odpovedať na otázku, či sa o Topvar zaujíma aj brazílsko-belgické pivovarnícke zoskupenie InBev, pretože jeho súčasť, belgický InterBrew, v predchádzajúcich rokoch slovenskí pivovarníci často skloňovali ako vážneho záujemcu o topoľčiansky pivovar. Ani riaditeľka odboru vzťahov s médiami koncernu InBev Marianne Amssoms pre TEND aktuálny záujem svojej firmy o akvizície na Slovenku nijako komentovať nechcela. V susednom Česku bol však InBev ochotný zabojovať aj o menší trhový podiel. Aktuálne tam ovláda 15 percent. Takýto podiel v pivovarníckej veľmoci je však rozhodne lukratívnejší ako obdobne väčšia účasť na Slovensku.

Manažéri Topvaru, ktorí ho z väčšej časti vlastnia už od privatizácie v roku 1994, dlhé roky vyhlasovali, že ich podnik vie rásť aj bez pomoci zahraničného kapitálu a nadnárodným hráčom ho nepredajú. V tomto duchu boli novinári často informovaní o odmietaných ponukách. Prvé kuloárne informácie o možnom odpredaji sa však objavujú po tom, čo vláda v lete roku 2003 zvýšila spotrebné dane na pivo až takmer dvojnásobne. Nasledujúce mesiace celý domáci pivovarnícky sektor hlásil poklesy predaja. Takmer 15-percentný pokles vo vlaňajšej výrobe piva Topvaru na 569-tisíc hektolitrov je však predsa len mierne vyšší ako desaťpercentné celoslovenské zníženie produkcie. Vyššie dane tak neprinútili iba Heineken k zatvoreniu dvoch pivovarov v Martine a Nitre, ale mohli zmeniť aj priority vedenia Topvaru.

Lukratívny cieľ. Topvar musí byť pre nadnárodné koncerny napriek oslabeniu trhu zaujímavý. Dlhodobo si s prehľadom udržiava pozíciu trhovej trojky, a čo je veľmi dôležité, má slušne vytvorenú sieť odberateľov sudového piva medzi pohostinstvami a reštauráciami. Vybudovanie siete je vždy nákladnejšie ako dodávky fľaškového piva do obchodných reťazcov. Tam pivovarníci dosahujú nižšie marže. Okrem toho má Topvar rozbehnuté menšie výroby licenčného piva v Rusku a Rumunsku. Ako zdôrazňujú vlastníci pivovaru, značka Topvar je významný pojem – sami ju označujú ako národnú značku nadregionálneho významu. O tom, ako by sa k nej postavil SABMiller v prípade potvrdenia transakcie, je zatiaľ otázne. Rozvíja iba značku Šariš, značku Smädný mních vyrába, ale marketingovo už roky takmer nepodporuje. Avšak od vstupu v roku 1997 tam zvýšil výrobu piva z necelých osemstotisíc hektolitrov na predvlaňajší rekord takmer 1,2 milióna. Za posledné štyri roky zvýšil stav zamestnancov z 380 na viac ako päťsto ľudí.

Nová tvár trhu. Ak Topvar kúpi SABMiller, spolu s 25-percentným trhovým podielom pivovaru Šariš bude na slovenskom trhu ovládať už viac ako 37-percentný podiel. Tým sa tesne priblíži k Heinekenu so 41-percentným podielom, ktorý pri takejto sile na získanie Topvaru vôbec myslieť nemôže.

Vlani Heineken aj so zarátaním svojho silného exportu do zahraničia vyrobil na Slovensku vyše 1,9 milióna hektolitrov piva. Spoločná produkcia Šarišu a Topvaru nedosiahla ani 1,7 milióna.

Že po spojení Topvaru so Šarišom by snaha nadnárodných koncernov o získanie ďalších menších pivovarov poľavila, potvrdzuje aj prezident najvýznamnejšieho z nich – vyhnianskeho Steigera Eduard Rada. „Nedávno sme odmietli ponuku zahraničného investora. Za posledné roky sme zainvestovali do technológií 350 miliónov korún a vieme byť na trhu úspešný aj sami,“ hovorí šéf Steigera, v ktorého vlastníckej štruktúre s 27-percentným podielom figuruje aj Európska banka pre obnovu a rozvoj. Steiger je s 3,9-percentným podielom spomedzi päťky menších pivovarov najsilnejší. Tie rovnako cítia, že boj dvoch väčších subjektov ich môže viac ohroziť ako terajšia konkurencia troch podnikov. „Po očakávanom začlenení Topvaru pod SABMiller sa dá očakávať medzi ním a Heinekenom ostrý boj. Máme rešpekt, ale nie strach. Veríme, že pravidlá ochrany hospodárskej súťaže sa budú prísne sledovať,“ dodáva E. Rada. (eTREND.sk)

Pivovar Steiger z Vyhní ako jediný výrobca zo Slovenska získal cenu Česká pivní pečeť 2005 na súťaži, ktorá sa konala 1. až 4. februára v českom meste Tábor. V kategórii tmavý ležiak zaradilo 71 pivovarských odborníkov vyhnianske pivo na 3. miesto, informovala manažérka kľúčových zákazníkov a. s. Pivovar Steiger Iveta Grolmusová.

Milovníci špičkových pív z ČR, Slovenska, Nemecka a Talianska sa na podujatí Reprezentačné slávnosti piva stretli už pätnásty raz. Do súťaže 52 pivovarov, od najmenších až po nadnárodné, poslalo 208 značiek pív, ktoré sa uchádzali o ceny v 11 kategóriách. Z nich hlavné kategórie boli svetlé a tmavé výčapné pivá, svetlé a tmavé ležiaky, prémiové a špeciálne svetlé a tmavé ležiaky. Víťazov vyberali tri dni v tajných degustáciách sládkovia, vedúci laboratórií a ďalší odborníci na pivný mok, nad ktorými prevzala záštitu Jihočeská univerzita a expertná certifikovaná firma Bureau Veritas.

Získanie ocenenia Česká pivní pečeť v medzinárodnej konkurencii potvrdzuje, uviedol riaditeľ pivovaru Eduard Rada, že Steiger sa už dávnejšie vydal na správnu cestu, keď sa rozhodol na úkor reklamy investovať viac do modernizácie technológií a strojového parku závodu. Prioritou sa stali vyvážené investície do modernizácie strojných zariadení. Od 90. rokov investície na projekt modernizácie dosiahli 300 miliónov Sk. Výsledkom jeho realizácie v závode je nová energetická infraštruktúra, stáčiareň piva do fliaš a sudov a linka na výrobu nealkoholických nápojov. Dôležitým rozhodnutím bol aj podpis zmlúv s najkvalitnejšími výrobcami surovín, sladu a chmeľu. "Najdôležitejším efektom modernizácie je však nová varňa umožňujúca v najvyššej kvalite variť klasické pivá českého typu," zdôraznil Rada. Výsledkom sú podľa jeho slov vynikajúce pivá českého typu, vyrobené klasickým spôsobom na najmodernejších výrobných zariadeniach, čo ocenili v Tábore aj najlepší českí a slovenskí pivovarskí odborníci. "Aj ostatné pivá značky Steiger na súťaži Česká pivní pečeť naplno zabodovali kvalitou a zaradili sa do prvej desiatky hodnotených pív," podotkol šéf závodu. Pivovar Steiger sa tak po zmene strategickej orientácie zaradil medzi špičku českého a slovenského pivovarníctva. Svedčí o tom aj razantný nárast predaja piva Steiger na Slovensku a v ČR za posledné tri mesiace, oznámil Rada.

Ocenenie Česká pivní pečeť sa počas 15 rokov svojej existencie stalo najprestížnejším odborným podujatím v ČR. Objektivitu a význam mu dodáva aj to, že odbornými degustátormi sú najlepší pivovarskí odborníci z ČR a SR. (Orangeportal.sk)

Uherskobrodskému pivovaru Janáček, jehož značka Patriot uspěla na letošní soutěži o Českou pivní pečeť, se daří export na slovenský trh. Management očekává, že až 20 procent tržeb bude letos pocházet právě ze Slovenska. Loni to bylo zhruba pětkrát méně. "Důvodem expanze je mimo jiné vstup obou zemí do Evropské unie," uvedl obchodní ředitel pivovaru Ivo Briskorin.

Slovensko bylo dříve významným odbytištěm pivovaru. Před rokem 1993 se tam pravidelně prodávalo více piva, než se nyní v Uherském Brodě vůbec vyrábí. Po rozdělení federace ale začal pivovaru odbyt na Slovensku prudce klesat. "Nyní se nám díky členství obou zemí v Evropské unii tento trh znovu otevírá," uvedl Briskorin. Obchodní politika pivovaru na Slovensku se kromě tradice opírá i o úspěchy produktů v odborných anketách. Po loňských úspěších bodovala uherskobrodská piva letos v degustační soutěži o Českou pivní pečeť. "Spotřebitelé tyto ankety sledují a na jejich výsledky slyší," uvedla ekonomická ředitelka firmy Eva Lidáková.

I přes exportní úspěchy se ale společnost snaží budovat silné postavení především v regionu Uherskohradišťska, Hodonínska a Zlínska. Letos chce pivovar zdvojnásobit počet svých značkových restaurací, kterých je nyní kolem dvou desítek. Pivovar, kde pracuje zhruba 60 zaměstnanců, letos zvýší výstav z 53500 hektolitrů na 60 tisíc hektolitrů. Plánovaný obrat činí 70 milionů korun, což je o deset milionů více než v roce 2004. Současný sortiment zahrnuje zhruba tři desítky druhů piv. Uherskobrodský pivovar je nyní ve Zlínském kraji jediný.

Ještě před deseti lety se vařilo pivo ve Vsetíně, Jarošově, Brumově a Uherském Ostrohu. V letech 1995 až 1999 ale všechny svůj provoz ukončily. Za jejich krachy stojí především ztráta odbytišť na Slovensku a v Rusku. (iDnes)

Brodský pivovar chce pětinu tržeb uskutečnit na slovenském trhu, Janáček tam chutná. Uherskobrodskému pivovaru Janáček se daří export na slovenský trh. Management očekává, že až 20 procent tržeb bude letos pocházet právě ze Slovenska. Loni to bylo zhruba pětkrát méně. „Důvodem expanze je mimo jiné vstup obou zemí do Evropské unie,“ uvedl obchodní ředitel pivovaru Ivo Briskorin.

Slovensko bylo dříve významným odbytištěm pivovaru. Před rokem 1993 se tam pravidelně prodávalo více piva, než se nyní v Uherském Brodě vůbec vyrábí. Po rozdělení federace ale začal pivovaru odbyt na Slovensku prudce klesat. „Nyní se nám díky členství obou zemí v Evropské unii tento trh znovu otevírá,“ uvedl Briskorin. Obchodní politika pivovaru na Slovensku se kromě tradice opírá i o úspěchy produktů v odborných anketách. Po loňských úspěších bodovala uherskobrodská piva letos v degustační soutěži o Českou pivní pečeť. „Spotřebitelé tyto ankety sledují a na jejich výsledky slyší," uvedla ekonomická ředitelka firmy Eva Lidáková.

I přes exportní úspěchy se ale společnost snaží budovat silné postavení především v regionu Uherskohradišťska, Hodonínska a Zlínska. Letos chce pivovar zdvojnásobit počet svých značkových restaurací, kterých je nyní kolem dvou desítek. Pivovar, kde pracuje zhruba 60 zaměstnanců, letos zvýší výstav z 53500 hektolitrů na 60 tisíc hektolitrů. Plánovaný obrat činí 70 milionů korun, což je o deset milionů více než v roce 2004. Současný sortiment zahrnuje zhruba tři desítky druhů piv.

Uherskobrodský pivovar je nyní ve Zlínském kraji jediný. Ještě před deseti lety se vařilo pivo ve Vsetíně, Jarošově, Brumově a Uherském Ostrohu. V letech 1995 až 1999 ale všechny svůj provoz ukončily. Za jejich krachy stojí především ztráta odbytišť na Slovensku a v Rusku. (MF Dnes)

Pivovar Janáček z Uherského Brodu si z Reprezentačních slavností piva v Táboře, jejichž součástí je degustační soutěž o Českou pivní pečeť, odváží vítězství v hlavní kategorii světlý ležák za pivo Janáček Patriot. Na soutěž přijelo pět desítek pivovarů. Braník z pivovaru Staropramen uspěl u odborné poroty v kategorii světlé výčepní a získal titul i v dalších čtyřech kategoriích. Pivních slavností se letos zúčastnilo 50 domácích a čtyři zahraniční pivovary.Alois Srb z pořadatelské firmy Rival uvedl, že mezi tmavými výčepními pivy byl nejlepší Dark Litovel. V kategorii tmavý ležák zvítězil Rychtář malvaz 12% z Pivovaru Rychtář Hlinsko. Českou pivní pečeť získal rovněž humpolecký Bernard, který do Tábora přivezl potřetí za sebou nejlepší tmavý speciál. Staropramen si z letošní nejvýznamnější přehlídky českých pivovarů odváží také prvenství v kategorii piv se sníženým obsahem cukru a za světlý speciál. Zvítězil i v soutěži nealko piv a světlý ležák premium. Potřetí v historii festivalu odborníci hodnotili piva z minipivovarů, v němž porotě nejvíc chutnalo světlé pivo Harrach z Velkého Meziříčí a tmavé pivo Lipan z Pivovarského dvora Dražíč. (iDnes)

Mezi nejlepší degustátory piva patří sedmadvacetiletý Martin Gajdáček z pivem proslulých Nošovic. Letos v lednu zvítězil v soutěži ochutnávačů piva v Plzni. Co se kvality piva v hospodách týče má jasno: "Za špatnou chuť nese odpovědnost hospodský." Tvrdí dokonce, že velmi často je schopen přesně určit, kde se v restauračním podniku stala chyba. "Obecně totiž platí, že v dnešní době moderních technologií špatné pivo brány pivovaru neopustí. A tak je spíše problém někde u čepování," tvrdí Gajdáček. "Například cisternové pivo je háklivé na čistotu a záleží, jak se o něj v hospodě starají," říká muž, který má na starosti v nošovickém pivovaru kontrolu nad hlavním kvašením piva.

Do finále soutěže degustátorů všech pivovarů, které patří pod Plzeňský Prazdroj a.s., se dostal v posledních dvou letech. "Pivo zkouším v rámci své práce. A během těchto zkoušek nás procvičují tím, že často do různých vzorků přimíchávají vyšší hodnoty některých látek, které pivo obsahuje," říká Martin Gajdáček. Jako zajímavost přidává, že do dnešního dne už odborníci objevili více než osm set různých druhů látek, které pivo obsahuje. Při zápolení ochutnávači piva hodnotí jeho hořkost, sladkost, plnost a další chuťové vlastnosti. "Když je pivo ale dobré, je to koktejl pozitivních látek pro organismus."

Dodává, že před soutěží by měl být degustátorův organismus čistý. "Je dobré, aby si před soutěží nedal člověk kávu nebo nekouřil. Pokud je degustátorem žena, neměla by se v ten den parfémovat. To vše může při klání ovlivnit ochutnávačovy smysly. Někdy nám dokonce pivo nalévají do kouřových dvoudecovek, aby nás neovlivnila ani barva," říká Martin Gajdáček. Jeho degustační schopnosti objevila kolegyně z pivovaru. "Nevím, jak jsem k tomu přišel. Pivo u nás ochutnávají všichni technici," říká skromně muž s tím, že degustace je však pro něj tou příjemnější částí práce. Rád si také zajde s přáteli několikrát do měsíce do hospody na pivo. Ochutná i jiné značky piv, ale je nošovický patriot. (iDnes)

Kdo si spustí při prohlídce nošovického pivovaru informační panel, promluví k němu bůh Radegast za dunění zvonů. Bez tajemné postavy boha hojnosti by možná druhý největší pivovar v zemi nebyl tak úspěšný. Jméno mu přitom dali sami lidé z kraje pod Beskydami. Když totiž v druhé polovině šedesátých let vznikal, o jeho jménu a názvu nového piva nebylo ještě zdaleka rozhodnuto. A nevymysleli ho manažeři či důležití lidé na krajském sekretariátu strany. V jakési veřejné soutěži ho nakonec navrhli sami obyvatelé kraje. "Právě postava Radegasta je pro zdejší lidi velmi hmatatelná a díky poutnímu místu i živá," řekla manažerka služeb pivovaru Danuše Ernestová.

Pivovar se v poslední době na tento symbol pohostinnosti hodně upjal, o čemž svědčí například i to, že v roce 1998 financoval výrobu kopie sochy Albína Poláška, která nahradila tu původní. "Je to symbol piva, které vyrábíme, a tak jsme i instalovali ve vestibulu pivovaru maketu Radegasta, která ležela ve skladu po filmařích. Oprášili jsme ji a před dvěma lety jsme jí vyrobili i jakousi rakvičku-obal, abychom maketu při přepravě nepoškodili,"říká Danuše Ernestová.

Dodává, že symbol Radegasta je pro zaměstnance a tisíce lidí, kteří pijí pivo Radegast, především srdcovou a citovou záležitostí. "Tady nejsou lidé tak zmlsaní a například akce, které nám tato postava boha zaštiťuje, navštěvuje stále více lidí," řekla manažerka s tím, že letos chtějí organizátoři letních dnů s pivovarem ještě více vsadit na postavu pohanského boha. "Měly by mít jakýsi staroslovanský nádech." Svůj citový vztah k soše pohanského boha a Beskydám nezastírá ani ředitel pivovaru Ivo Kaňák. "V Beskydech, v překrásném údolí Šance a Řečice jsem prožil své dětství. Mám tu kořeny, znám tu kdejaký kopec a jsem velký patriot těchto hor a tohoto kraje," přiznává. "A Beskydy jsou kolem mne vlastně stále. Když jsem doma, dívám se na Lysou horu a v pivovaru jsem zase pod dohledem všudypřítomného Radegasta," říká s nadsázkou.

Kaňák míní, že Radegast je velkým symbolem tužeb prostých lidí. "A je moc dobře, že se jméno tohoto boha stalo jménem značky piva. Pomáhají si navzájem," říká ředitel pivovaru s tím, že celý jeho profesní život je vlastně spojený s Radegastem a že je připravený leccos užitečného pro něj ještě udělat. (iDnes)

V pivovaru Nošovice se vaří Radegast. Od loňského podzimu se v licenci vyrábí i v Maďarsku. Nejprodávanější pivo na severní Moravě, nošovický Radegast, začali objevovat Maďaři. Radegast se totiž už od loňského podzimu vaří kromě svého domovského pivovaru v Nošovicích také v maďarské Budapešti. "Pivo Radegast Klasik začal loni v licenci vařit budapešťský pivovaru Dreher, který také patří do naší pivovarnické skupiny. Je to vůbec největší pivovar v Maďarsku,“ řekl Jan Hlaváček, který má ve skupině Plzeňského Prazdroje, kam patří i Nošovický Radegast, na starosti právě výrobu českého piva v zahraničí.

Letos chtějí nošovičtí pivovarníci v Maďarsku vyrobit zhruba osmdesát tisíc hektolitrů Radegastu. Skupina Prazdroje má už s licenční výrobou tradičních domácích značek v zahraničí zkušenosti: Podobně jako Radegast v Budapešti se dnes vaří Plzeňský Prazdroj v polském pivovaru Tychy, Velkopopovický Kozel v ruském pivovaru ve městě Kaluga, ale také ve slovenském Šariši. Tam se zároveň vyrábí i plzeňský Gambrinus. "Licenční výroba v zahraničí je mnohdy výhodnější než v vývoz českého piva, protože převážení piva na větší vzdálenosti je velmi drahé a pivo by to na zahraničním trhu prodražovalo," vysvětluje Jan Hlaváček. Plzeňský Prazdroj teď dokonce uvažuje, že začne vyrábět své nejznámější pivo Prazdroj v Jihoafrické republice.

Licenční výroba piva v cizině se tuzemským pivovarům prý vyplatí v případě, že se na zahraničním trhu prodá alespoň padesát tisíc hektolitrů ročně. To by podle Jana Hlaváčka v případě Radegastu v Maďarsku neměl být problém: "Značku Klasik jsme pro Maďarsko vybrali proto, protože jsme tu potřebovali obsadit segment levnějšího piva, což právě Klasik představuje. Na trh se v tomto oboru tlačila německá konkurence, které chceme čelit právě Radegastem," vysvětluje Hlaváček.

Budapešťský pivovar Dreher ovšem nevyrábí jen licenční Radegast, který i v budoucnu zůstane jen zlomkem jeho celkové produkce. Celý podnik ročně uvaří asi tři miliony hektolitrů piva ročně, výroba Radegastu z toho letos pokryje zhruba třetinu. Z dalšími značkami nošovického pivovaru se v Budapešti se zatím nepočítá a skupina Plzeňského Prazdroje zatím ani nemá v plánu expandovat s Radegastem na další zahraniční trhy. Podle Jan Hlaváčka je licenční maďarský Radegast - stejně jako ostatní licenční piva, která vaří Plzeňský Prazdroj v zahraničí - k nerozeznání od svého nošovického originálu. "Výrobu v zahraničí vždy hlídají čeští sládci, takže chuť licenčního piva od domácího vůbec nerozeznáte," ujišťuje pivovarnický manažer. (iDnes)

Další úspěch zaznamenalo pivo Ostravar Strong. V odborné degustační soutěži Česká pivní pečeť, které se minulý týden v Táboře zúčastnilo 52 pivovarů, byl Strong vyhodnocen jako nejlepší v kategorii světlý speciál. Poprvé se Ostravar Strong, světlé 14stupňové pivo s obsahem alkoholu 6 proc., začal v Ostravaru vařit na podzim roku 2003. (Právo)

Zubr chce i letos navázat na medailové úspěchy. Navázat na úspěchy v podobě osmnácti medailí za chuť a kvalitu, které získalo přerovské pivo Zubr v prestižních degustátorských soutěžích doma i v zahraničí, chtějí také letos jeho pracovníci. I letos se přerovský pivovar zúčastní významných soutěží. „Právě teď připravujeme vzorky pro druhé kolo degustační soutěže Zlatý pohár PIVEX - Pivo roku 2005. Letos probíhá její 13. ročník a v posledních letech byl Zubr vždy jedním z medailistů. Do soutěže jsme přihlásili světlá piva Zubr Classic, Gold i naši Evropskou pivní hvězdu Zubr Premium. Jak jsme uspěli, bychom měli vědět na začátku března,“ uvedla sládková pivovaru Nataša Rousková.

Pivovar Zubr vaří pivo již více než 130 let klasickou výrobní technologií. To patří tradičně k nejlépe hodnoceným v ČR a úspěchy sklízí i v zahraničí. Loni přerovský pivovar vystavil celkem 283 tisíc hektolitrů piva, které prodal většinou v tuzemsku. „Vzhledem k chladnému létu je i mírný nárůst produkce o dva tisíce hektolitrů úspěchem,“ hodnotí ředitel pivovaru Pavel Svoboda. Asi patnáct procent celkové produkce vyvezl pivovar loni na Slovensko, do Polska, Maďarska a Švédska. Do moderních technologií a zahájení rekonstrukce areálu společnost investovala v uplynulém roce téměř 50 miliónů korun. „V příštím roce je plánován další nárůst investic na dostavbu areálu včetně nádvoří, které by mělo v budoucnosti připomínat jeho původní vzhled z dob Akciového pivovaru v Přerově,“ dodal ředitel. (Právo)

Milovníci piva v České republice a tedy i na Vysočině se v současné době setkávají se dvěma základními typy piv, tzv. europivy a pivy českého typu. Na to, jaký je mezi oběma rozdíl a co je pro ně typické, odpovídá Petr Bouda z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod a. s. „Europiva jsou charakteristická především svou podobnou až zaměnitelnou chutí kdekoli ve světě. Vyrábí se kvůli nižším výrobním nákladům a díky masivní reklamě se těší vysoké prodejnosti. Bylo by možné říci, že nikoho neurazí, ale znalého spotřebitele ničím zvláštním neosloví. Právě kvůli těmto tzv. europivům se ze zahraničí snesla kritika na české pivovarnictví, že prý není „co bejvalo“ a ztrácí svoji originalitu a výjimečnost. Spotřebitelé na celém světě znají české pivo jako nezaměnitelný nápoj vyráběný tradiční technologií.“

Europiva se vyrábějí jednofázovým způsobem kvašení – v tzv. cylindrokonických tancích. U piv českého typu se naopak ctí tradiční způsob výroby. „Piva českého typu jsou charakteristická nejen podle svého druhu, ale i regionu, kde se vyrábějí. Právě originalita, ve které je skryto umění českých sládků, byla a je oceňována po celém světě. Vždyť každý pivovar s klasickou technologií disponuje do jisté míry rozdílným technickým vybavením a vaří podle své vlastní osvědčené receptury. Český ležák představuje světový fenomén a Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s., výrobce piva značky Rebel není jediným pivovarem, který varuje spotřebitele, aby se nedali zmást nabídkou fádního piva bez zvláštní identity - europiva.

Při napití piva českého typu ucítí konzument citlivé sladění plnosti chuti a řízu s příjemnou hořkostí. Takto vyráběná piva svou výjimečností vyvolávají u pivařů po celém světě příjemný chuťový zážitek s dlouhotrvajícím dozvukem a pocitem k opětovnému napití,“ uzavírá Petr Bouda. (Web Rebel)