Meziroční zvýšení prodejů i tržeb ohlásil za první čtvrtletí Pivovar Černá Hora. „Odbyt vzrostl zhruba o jedno procento na 28 394 hektolitrů u piva a u limonád na 5 592 hektolitrů. Tržby posílily z 37 milionů na 40,5 milionů,“ řekl ředitel Ivo Štorek. (Agris)

Zvýšení prodejů i tržeb ohlásil letos v prvním čtvrtletí pivovar Černá Hora. Vstup do Evropské unie a zjednodušení podmínek umožnilo v daleko vyšší míře uvažovat o exportu. Zatímco loni vyvezl podnik 635 hektolitrů převážně na Slovensko, letos počítá s odbytem zejména v Německu, Itálii, Švýcarsku, Rakousku a Velké Británii. Ekonomický tlak přinutil pivovar k úvahám o zdražení, kterému se dříve vyhýbal. "Podle okamžité situace na trhu zvažujeme zdražení jen sudového, nikoli lahvového piva," upozornil Štorek. Zvýšení ceny by bylo v řádu desetihaléřů na půllitru. (Blanensko.info)

Když se řekne Postřižiny, vybaví se snad každému pivovar, ale také správce Francin, krásná žena Maryška a hlučný Pepin. Film podle románu Bohumila Hrabala natočil před lety Jiří Menzel. Jen málokdo ale ví, že se tento divácky velmi oblíbený film natáčel na Vysočině. Tvář filmovému postřižinskému pivovaru dal tehdy pivovar v Dalešicích nedaleko Třebíče. A vůbec nevadilo, že v době natáčení se tam už pivo nevařilo. Své kouzlo má dodnes. A i teď, když na místo přijedete, jste okouzleni postřižinskou atmosférou. Uchvátí vás vysoké komíny - na jeden z nichž strýc Pepin s Maryškou vylezli, zahrada - kam si Maryška lehala do trávy, interiéry - kde Francin překvapoval Maryšku svými dárky i samotné nádvoří, po kterém se procházela vážená správní rada.

Po letech se v dalešickém pivovaru opět bydlí, ale také vaří pivo. Atmosféra místa je tak silná, že i po tak dlouhé době od natáčení a po náročné rekonstrukci čekáte, ze kterých dveří se najednou vynoří Francin, Pepin či Maryška. "Víme, že duch pivovaru je těsně spjatý s filmovými Postřižinami a chceme, aby to bylo znát," tvrdí Jitka Tichá a její manžel Marek, který je jedním ze spolumajitelů pivovaru. Majitelé přiznávají, že pivovar koupili převážně pro radost. Ostatně mají k památkám vztah. Jsou architekti a vlastní v Brně firmu na obnovu památek. Z toho bylo jasné, že veškeré opravy budou citlivé.

"Když mě sem manžel poprvé přivezl a řekl, jestli si vzpomínám na ty krásné Postřižiny, tak jsme se dívali na ruinu zarostlou kopřivami. Nejenom, že tady nebyly dveře, okna, podlahy, ale nebyly tu ani omítky. Ten pivovar byl úplná ruina. Chátral a stal se postupně skládkou a zdrojem stavebního materiálu pro okolí," vzpomíná Jitka Tichá. Noví majitelé začali s opravou opravdu z gruntu, ale se vší citlivostí v duchu filmu. Teď v obytné části pivovaru najdete dva pokoje, které obývají Jitka a Marek Tichý se svými třemi dětmi. Pak následuje chodbička a třípokojový byt pro sládka. "Všechno jsme museli dělat znovu. Dveře, okna, omítky, výmalbu i podlahy. Nebyla tu ani kanalizace a voda. Ale rádi se uskrovníme. Chceme se k tomuto místu chovat šetrně," říká novodobá paní pivovaru.

Místnosti jsou propojeny do takzvané enfilády. Pokoje jsou uspořádány za sebou a spojené dveřmi, což umožňuje průhled z jednoho konce domu na druhý. Toho právě krásně využívala filmová kamera. Tento architektonický prvek budí dojem, že jsou pokoje hodně prostorné. Zároveň jsou místnosti velmi prosvětlené, slunné, což navozuje pocit útulnosti. Z oken je totiž vidět přímo do zahrady a na pivovarský dvůr. "Musím říct, že to je strašně příjemné místo a hezčí byt jsem snad ani neviděla. Myslím, že tu musí být jistě nějaké pozitivní energetické proudy. Protože když jsme tady, tak jsme velmi dobře naladění," směje se Jitka Tichá. Část obytných místností, které slouží Tichým, je vybavena historickým nábytkem. Místnostem vévodí kachlová kamna, které si sám postavil Marek Tichý. "Kamnářům jsem pořád do toho mluvil, tak jsem se to naučil a postavil si je sám," ukazuje pyšně na svou kamnářskou řemeslnou práci. Na topení v kachlových kamnech nedají dopustit. "Je to nenahraditelné teplo. Kamna mají ohromnou výhřevnost. Stačí přikládat jedno polínko za hodinu, aby se udržela daná teplota," říká Marek Tichý.

I když jsou pokoje minimálně zařízené, tak působí velmi příjemně. Interiér je vybaven starožitným nábytkem. "Říkala jsem si, že starožitnosti budou stát majlant. Jenomže manžel mi v tomhle otevřel oči. Starožitnosti se teď prodávají opravdu hodně levně, samozřejmě stojí něco obnova, ale pořád to vyjde levněji, než když v obchoďáku koupíte nové kousky, které se vám za pár let rozpadnou," přemýšlí Jitka Tichá. A tak zde najdete jedinečný starodávný stůl, židle či manželskou postel. Stovky let (ale nikdo by jim je nehádal) je také dřevěným prknům, ze kterých je vyrobená podlaha.

A chcete vědět, v kterých místnostech vznikaly ty které filmové záběry? "Víte, filmová kamera je mocná čarodějka. Ale necháme si to pořádně vysvětlit. Na konci prázdnin tady bude pan režisér Menzel i s paní Vašáryovou, tak si necháme přesně říct jak se co natáčelo," shodují se manželé. Prohlídka pivovaru ale ještě není u konce. V přízemí najdete muzeum Rakouskouherského pivovarnictví, fotografie i repliky některých kostýmů z filmu. Nechybí kolo paní Maryšky či kukla na motorku pro Francina. V přízemí najdete recepci, kancelář i místnost k zasedání správní rady pivovaru. Z bývalé sladovny, kde se dříve nechával klíčit ječmen, je teď rozlehlý hostinec, který se před rokem otevíral. Tady se čepuje dalešické pivo, ale také se zde konají hostiny i svatby. Z druhé části rozlehlé sladovny by v budoucnu měl vzniknout sál. Využíván by měl být pro kulturní účely -zábavy či konference.

Chloubou pivovaru je také rozlehlá zahrada, ze které je nejhezčí pohled na areál s pivovarskými komíny. Zahrada nebyla dlouho udržovaná. "Nebylo to ani v době natáčení filmu. Těsně před natáčením filmu přijeli zahradníci, kteří zahradu přizpůsobili obrazu filmu. Věrně podle filmu jsme si zjistili rostliny a stromy, které tam rostly a snažili jsme se je obnovit. Letos to jsou přesně dva roky, co se znovu vysadil sad," ukazuje Tichá na zahradu, po které se potulují slípky a v ohradě dovádí kozy.

Romantiku tohoto místa našly i mladé páry, které se zde touží sezdat. "První svatbu jsme zde měli v loňském roce. Máme zde také oltář. Jmenuje se „V sedmém nebi“. Vznikl v loňském roce na řezbářském sympóziu. Letos by mělo být sympózium zaměřené na lavice a lavičky. Chceme je rozmístit po zahradě." Práce a nápadů mají majitelé pivovaru stále dost a dost. V létě pivovar žije kulturními akcemi, přemýšlejí i o dalším rozšíření ubytovacích služeb. Pokoje by měly být stejně jako celý pivovar v duchu filmových Postřižin. (iDnes)

V posledních třech letech nejobdivovanější firma na Vysočině se druhým ročníkemsemináře lékařů o vlivu alkoholu na lidské zdraví stala tradičním pořadatelem. „Rozhodli jsme se, že chceme tyto semináře dělat každoročně. Už teď je zájem o uspořádání třetího ročníku,“ říká spolumajitel stejnojmenného humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard. Dlouhán s vlastním životním názorem a cestou má rád pivo a společnost. „Navíc jde o hodně zajímavé téma,“ vysvětluje Bernard. „Alkohol tady byl dlouhá léta tabu. Má svá rizika a je třeba je reálně pojmenovat,“ dodává. Seminář, který vedou lékaři, je podle Bernarda přínosný právě tím, že na něm mluví lidé zodpovědní za zdraví. Je tak užitečné mluvit i o přínosech alkoholu, protože je prokázáno, že v umírněném množství může pomáhat.

„My se v tomto ohledu hlásíme k iniciativě zodpovědných výrobců piva. Nechceme mít konzumenty, kteří budou pít velká množství piva, ale ty, kteří budou pít jedno dvě a pravidelně,“ vysvětluje. Podle něho je nutné o pivu poskytovat dostatečné množství informací, jak se k němu chovat.

Bernard do Humpolce dorazil v roce 1991, když se svým společníkem Josefem Vávrou koupili tehdy odepsaný pivovar. „Když jsme vydražili zkrachovalý pivovar, těžko by si na nás tehdy někdo vsadil, spíše by si asi ťukal na čelo,“ vzpomíná Bernard. Ten je dnes po Hliníkovi ze známé české komedie patrně nejznámějším jménem z Humpolce. Na lepší název pro nové pivo z Vysočiny tehdy společníci nepřišli. Vávra se pak s pivem Bernard stal několikrát vítězem asi nejuznávanější tuzemské pivní soutěže Pivex, pořádané při stejnojmenném pivovarském veletrhu.

Rodinný pivovar Bernard od svého založení téměř před patnácti lety uvařil více než 300 milionů půllitrů piva. Kdyby vedle sebe postavil tři miliony padesátilitrových sudů, vznikla by řada dlouhá 1140 kilometrů, tedy jako vzdálenost z Humpolce do Paříže nebo z Prahy do Londýna. (MF Dnes)

Spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard řekl Právu:

Jaký význam přikládáte ocenění v soutěži Czech Top 100, které humpolecký Rodinný pivovar Bernard převzal před týdnem?

Přikládám tomu velký význam. Ocenění udělují manažeři předních českých firem, jinými slovy lidé s rozhledem, schopní. To vnímám jako velice cenné. My jsme počtvrté za sebou obhájili prvenství na Vysočině, kde je řada mnohem větších firem, než jsme my. Jako velký úspěch vnímám naše letošní třetí místo mezi výrobci potravin a tabáku, kde jsme své minulé čtvrté místo dokonce dokázali vylepšit a zařadili se hned za Prazdroj a Budvar.

Vy jste při příležitosti vyhlášení výsledků prohlásil, že byste si před čtrnácti lety, kdy jste pivovar kupovali, ťukal na čelo, kdyby vám tehdy někdo řekl, že dnes získáte takové ocenění. Jak jste si tehdy budoucnost pivovaru vlastně představoval?

Je třeba připomenout, že jsme tehdy začínali z totálních trosek. Technologicky byl pivovar v troskách, byli jsme bez peněz, neměli jsme trh, neměli jsme značku. Navíc jsme pořídili tehdy pivovar v aukci za více než pětinásobek účetní hodnoty, naše tehdejší situce byla velice obtížná. Představu, co bude za deset patnáct let, jsem tehdy příliš jasnou neměl, nicméně od samého začátku jsem chtěl, aby naše podnikání směřovalo k nějaké výjimečnosti. Tedy snažit se o maximální kvalitu, ale i o osobitost. Chtěl jsem, aby ta značka byla vnímána jako symbol kvality. Něco, čím jsou třeba švýcarské hodinky. To je pro většinu lidí synonymum pro kvalitu. Už tehdy jsem byl přesvědčen o tom, že musíme jít jednoznačně tímto směrem.

Jak těžké je na prahu jedenadvacátého století vařit a prodávat kvalitní české pivo?

Vaření piva v jedenadvacátém století se příliš neliší od vaření v předchozích stoletích, to je spíš otázka dobré receptury a přesného dodržování výrobních postupů. Je to stále složitější, na kvalitu se dnes dohlíží za pomoci nejrůznějších analýz. Co se týče prodeje, tak tady je konkurence na trhu piva obrovská a k úspěchu jsou potřeba peníze, neboť podpora prodeje se děje především finanční formou. Pominu-li morální aspekty konkurenčního boje, tak je to hlavně otázka reklamy, prezentace. My jsme i v této oblasti vsadili na působivost a odlišnost, heslo Vlastní cestou a motivy Svět se zbláznil komentujeme všelijaké společenské situace.

Nese vám reklama nějaké hmatatelné výsledky?

Ještě jsem nezažil, že by nám po nějaké reklamě rázem stoupl prodej. Na druhé straně na základě celostátního průzkumu jsme zjistili, že naše značka se vyskytuje v první desítce značek. V hodnocení billboardových kampaní, na kterou se zaměřujeme, jsme jednoznačně zvítězili mezi všemi značkami českého piva.

Vy sám jste se v posledních měsících objevil v televizní reklamě jedné české banky. Jak může taková prezentace pomoci vaší firmě?

Tohle je zatím těžké hodnotit, ta kampaň má trvat delší dobu, zatím máme za sebou její první část. Já si hlavně vážím toho, že jsem byl osloven a vybrán do společnosti lidí jako Honza Hřebejk, Kateřina Kůrková nebo Petr Fejk. Dává mi to zpětnou vazbu, že zřejmě i já jsem něco dokázal. Myslím si, že to může být zpětně prospěšné i pro nás jako firmu.

Takže jste neváhal dělat herce v televizní reklamě...

Váhal jsem. Když jsem se ale seznámil s obsahovou stránkou těch reklamních spotů, tak se mi scénáře líbily, takže si dneska myslím, že to bylo dobré rozhodnutí.

S jakými pocity se na sebe v televizi díváte?

Já už to po těch letech vnímám hlavně jako tu značku. Já jsem byl daleko víc zvědavý na to, jaké pocity budou mít lidé, kteří mě v té reklamě uvidí. Přišla mi spousta ohlasů a všechny byly pozitivní. To mě zahřálo.

Jaké máte dneska vize o budoucnosti Rodinného pivovaru Bernard?

Naše vize mají inspiraci v malých bavorských pivovarech. Naším cílem je čím dál více se lišit, hlavně pak od zprůměrovaných evropských velkopiv. Chceme, aby konzument po deseti letech, až se napije našeho piva, řekl: To je opravdové pivo! Žádný vyleštěný evropský eurobier! (Právo)

Rodinný pivovar Bernard se stal v prestižní soutěži CZECH TOP 100 pro rok 2005 vedle Plzeňského Prazdroje a Budvaru třetí nejobdivovanější firmou České republiky v kategorii „Potravinářský a tabákový průmysl“. Současně s tím již počtvrté za sebou obhájil 1. místo v kraji Vysočina. „Když jsme vydražili zkrachovalý pivovar, těžko by si na nás tehdy někdo vsadil, spíše by si asi ťukal na čelo.“ hodnotí výsledek soutěže spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává: „Dnes, po čtrnácti letech podnikání, patříme v oboru potravin a tabáku ke špičce. Za námi zůstávají firmy s mnohem větším kapitálem i tradicí. Na tento úspěch jsme hrdí.“

Kritéria hodnocení se skládají například z kvality výrobků a služeb, z inovačních schopností firmy, ale i otevřenosti komunikace a vztahu ke společnosti. Letošní 7. ročník soutěže CZECH TOP 100, která již tradičně patří mezi prestižní žebříčky hodnocení firem, probíhá pravidelně v 25 odvětvích. Soutěže se zúčastnilo přibližně 750 firem z celé České republiky a pro hodnocení bylo vybráno 1500 odborníků, především vrcholových manažerů, ekonomických a finančních analytiků, zástupců profesních asociací a vysokých odborných škol. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Minulost a budoucnost se protkla v Náchodě. Místní pivovar dokončil dostavbu hotelu Beránek na Masarykově náměstí v centru města. Stalo se tak téměř po století od okamžiku, kdy náchodští konšelé rozhodli o výstavbě zařízení, v němž vedle restaurace, kavárny a vinárny bude divadelní sál a další společenské prostory. "Beránkem procházely naše moderní dějiny, z jeho balkonu byla v roce 1918 vyhlášena samostatnost, pobývali tu prezidenti Masaryk, Havel i Klaus," řekl starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka. Původní hotelová část Beránku měla pouze šestnáct dvoulůžkových pokojů, což bylo pro třicetitisícové město nedostatečné. Snaha rozšířit secesní budovu začala už v první polovině devadesátých let, kdy prošla nákladnou rekonstrukcí. Se stavbou nové budovy se však mohlo začít až předloni, kdy se záměru chopila akciová společnost Pivovar Náchod. Ta je v majetku města a na stavbu si vzala bankovní úvěr. "Náklady na stavbu včetně vybavení interiérů dosáhly padesáti milionů korun a pivovar je bude splácet asi deset let," uvedl předseda představenstva pivovaru Pavel Nývlt. Návštěvníci Náchoda mají nyní v Beránku k dispozici devětapadesát pokojů se sto šestnácti lůžky. Lidé mají na výběr, zda si objednají pokoj s koupelnou, či jen se sprchovým koutem, zda chtějí výhled do náměstí, nebo ne. "Konečně se vyřešil nedostatek ubytovacích kapacit ve městě. Dostavbou se také zlepší využívaní celého komplexu hotelu," řekl náchodský radní Tomáš Šubert. Stejně jako pivovar je i hotel Beránek akciovou společností, v níž je drtivým vlastníkem město. Na dostavbou hotelu byla využita jediná volná proluka, která na Masarykově náměstí zbývala. "Náměstí nyní tvoří uzavřený stavební celek," řekl starosta Čtvrtečka. (MF Dnes)

Jak se vařilo pivo v minulosti a jak se to dělá dnes? Přesně to se dozvěděli účastníci semináře tzv . Pivovarské univerzity, konaného ve čtvrtek odpoledne v areálu Pivovaru v Lounech. Pivovar pozval odborníky, ale i novináře a zástupce města. Na seminář se dostavil i starosta Loun Jan Kerner s malou dcerkou Soňou. Seminář začal exkurzí do sladovny, varny a dalších provozů lounského pivovaru. Posluchačům se dostalo odborného výkladu z úst vrchního sládka Petra Kozáka. "Pivo piju jen málo, ale to lounské mi opravdu chutná," svěřil se starosta Kerner. Potvrdil to i v hale, kde je mok filtrován od kvasinek a dalších nežádoucích částí. Tam byly připraveny korbely čerstvého piva, které starosta bez váhání okusil a označil je za znamenité.

Po prohlídce provozu plnění KEG sudů se účastníci odebrali do sálu, kde proběhlo teoretické školení. Historik Petr Žižkovský se rozhovořil o historii pivovarnictví a pivovarů v severních Čechách. Výklad sahal až do tisíců let zpět. "Obecně se například příliš neví, že dříve pivo vařily výhradně ženy. Až s nástupem technické revoluce, kdy už byla různá hejblátka a mačkátka, se toho ujal muž," sdělil P. Žižkovský.

"Dnes je v republice asi padesátka větších pivovarů. Dalších pět desítek je mini a mikropivovarů, vařících ve velmi nízkých objemech. Jejich produkty se většinou spotřebují jen v jedné či dvou hospodách, patřících přímo k pivovárku," poučil posluchače historik. Následoval výklad sládka Stanislava Šťastného o technologii výroby piva a Josefa Lva, manažera společnosti Drinks Union vlastnící lounský pivovar, o úloze zlatého moku v naší gastronomii. Účastníci semináře byli následně podrobeni zkušebním testům a odměněni předáním certifikátů absolventů semináře Pivovarské univerzity. (Mojenoviny)

Kambodžský nejvyšší soud rozhodl ve prospěch Budějovického Budvaru v jeho sporu s americkou společností Anheuser-Busch ohledně registrace ochranných známek na kambodžském trhu.

Anheuser-Busch se snažil zpochybnit naše práva k ochranným známkám už od r. 2000. Velmi vítáme, že soud rozhodl ve prospěch Budvaru a pomohl upevnit naši známkoprávní pozici na kambodžském trhu, sdělil našemu listu ředitel Budějovického Budvaru, n. p., Jiří Boček.

Český výrobce piva vedl spor s firmou Anheuser-Busch v Kambodži již v r. 2000 soud první instance rozhodl na návrh amerického žalobce o výmazu zaregistrovaných ochranných známek Budvaru. Odvolací soud v r. 2002 rozhodl ve prospěch české strany a nařídil kambodžskému ministerstvu obchodu ochranné známky Budějovického Budvaru opět zaregistrovat. Americká strana následně podala dovolání k nejvyššímu soudu, který minulý týden potvrdil rozhodnutí odvolacího soudu.

Budějovický Budvar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích. V současné době brání své obchodní pozice a práva k ochranným známkám před soudními útoky Anheuser-Busch ve více než 40 soudních sporech a v dalších více než 70 správních řízení před patentovými úřady. Kromě Japonska zaznamenal Budvar v poslední době vítězství ve známkoprávních sporech např. ve Švýcarsku, Velké Británii, Austrálii, Novém Zélandu, Japonsku, Jižní Koreji, Tádžikistánu, Tchaj-wanu, Řecku, Portugalsku, Dánsku, Švédsku a Finsku. V současnosti vyváží Budvar svůj prémiový ležák do téměř 60 zemí pěti světadílů. (Haló noviny)

Počítačová simulace jízdy výtahem do hloubky 320 metrů, hologramy či filmy na plazmových obrazovkách jsou hlavními lákadly nové expozice historie budějovického pivovarnictví, kterou ve svém pivovaru otevřel Budějovický Budvar. "Příběh našeho piva ožívá na velkých plazmových obrazovkách, unikátních hologramech a při projekci 3D filmu," řekl ekonomický ředitel pivovaru Petr Jánský. Například počítačová technologie za použití klece těžebního výtahu umožní návštěvníkům cestu do hloubky 320 metrů, odkud Budvar čerpá vodu. Virtuální sjezd do artéské studně vytvořila firma, která vyrábí simulace pro piloty letadel.

Expozici za 61 milionů korun pivovar připravoval 15 měsíců. Archivní plakáty, pivní džbánky a jiné předměty, které jí doprovázejí, Budvaru zapůjčilo Jihočeské muzeum a okresní archiv. "Naším cílem bylo připomenout a oslavit více než 700 let starou tradici budějovického pivovarnictví, a samozřejmě dát najevo, že si Budvar této tradice váží," řekl Jánský.

Do svého rozvoje pivovar loni investoval zhruba 166 milionů korun. V prosinci Budvar dokončil stavbu návštěvnického centra včetně vjezdu do areálu za 115 milionů Kč. Začátkem roku zahájil provoz nového 300 metrů hlubokého artéského vrtu. Ročně pivovar navštíví přes 40 000 turistů. Výstav národního podniku Budějovický Budvar loni dosáhl 1,112 milionu hektolitrů piva, což je zhruba o 58 000 hektolitrů méně než v roce 2003. Pivovaru se také o 11 procent snížil hrubý zisk na 312 milionů korun. Celkové výnosy pivovaru klesly o 130 milionů na 2,3 miliardy korun.

Expozice otevřena každý den od 08:00 do 17:00 (iDnes)

Spolumajitelé dva a půl roku uzavřené českobudějovické pivnice Masné krámy se dohodli na podmínkách, za jakých se znovu podnik zprovozní. Zatím vše nasvědčuje tomu, že místo jedné restaurace tu budou fungovat dokonce dvě. Od kultovní restaurace Masné krámy se totiž oddělil vedlejší dům, kde byly kuchyň a zázemí. Investor zde staví další restauraci, kterou bude podporovat Plzeňský Prazdroj. „Chceme pivovar jako partnera. S Budějovickým Budvarem jsme se nedohodli,“ řekl zástupce investorské firmy S-V cz Marek Šerhant. V konečném řešení to může vypadat tak, že ve zmenšených Masných krámech poteče Budvar a ve vedlejší pivnici plzeň.

Dům s historickým názvem U Tří sedláků, kde měla restaurace Masné krámy kuchyň a zázemí, oddělila od objektu restituentka. Do léta zde bude stylová česká restaurace. Vedle toho ale pokračují jednání na znovuzprovoznění Masných krámů, které vlastní jedenáct majitelů včetně města a Budějovického Budvaru. Českobudějovický radní Rudolf Vodička potvrdil, že u Masných krámů se všichni spoluvlastníci objektu včetně města už předběžně domluvili na společném postupu. Budějovický Budvar pivnici opraví a zajistí v ní své pivo. „Je to pozitivní zpráva o tom, že je otevření Masných krámů na dobré cestě. Masné krámy budou sice o něco menší, ale to dnes nevadí,“ míní Vodička. Podobně mluví finanční ředitel Budějovického Budvaru Petr Jánský. „Pokud všichni zatím nepsanou smlouvu dodrží, je předpoklad rychlého řešení,“ ujistil Jánský.

Spolumajitel Masných krámů Josef Dušek, který odmítal prodej městské části Budějovickému Budvaru, dnes tvrdí, že si dovede představit pivovar Budějovický Budvar v obou sousedních domech. Nechce jen, aby v Masných krámech měl pivovar hlavní slovo. „Oba domy by se mohly provozně znovu propojit,“ míní. To odmítají oba investoři. „Počítali jsme i s takovou variantou, a dokonce se na tom domlouvali s Budějovickým Budvarem. Stačilo by vybourat stěnu. Budvar nám ale kladl nepřijatelné podmínky,“ tvrdí zástupce investora domu U Tří sedláků Šerhant. „Je to lež. S panem Šerhantem jsem se setkal jednou, ale nic jsme si neslibovali,“ namítl Petr Jánský.

Věhlasné Masné krámy jsou přitom od podzimu 2002, kdy je zavřel hygienik, pro město ostudou. Objekt nedaleko hlavního náměstí chátrá, na jeho osud se ptají zahraniční turisté. Problém začal po prodeji podílu města Budějovickému Budvaru, který měl objekt rekonstruovat a užívat. Soud nakonec kupní smlouvu mezi městem a pivovarem zrušil. K dalšímu jednání o pivnici se sejdou její spolumajitelé dnes. (MF Dnes)

Krušovice na Rakovnicku se mohou pochlubit novým praporem se zlatou korunou a pivovarským zvonem. Obyvatelé obce dnes oba symboly slavnostně uctili na setkání, na něž přijel i prezident Václav Klaus. Právě hlava státu dostala jako první příležitost rozezvučet zvon ve varně místního pivovaru, který nahradil svého předchůdce z roku 1741, jenž se ztratil při opravě objektu. "Prapor je vyjádřením jednoty lidí v obci," řekl při ceremoniálu spojeném s krátkou modlitbou farář Vít Uher. Poznamenal, že zvon má stejně jako lidé srdce a jeho hlas zve k radostným i bolestným setkáním.

Klaus s manželkou Livií dorazili na slavnost s půlhodinovým zpožděním. "Projížděl jsem tudy snad tisíckrát, ale nikdy jsem tady ještě nezastavil," řekl prezident během krátkého setkání s občany na nádvoří pivovaru. "Ale vaše pivo jsme už pil, takže určitý kontakt mezi námi existoval," rozesmál přítomné. Desítky obyvatel Krušovic a řada regionálních politiků v čele s hejtmanem Středočeského kraje Petrem Bendlem využili slavnost k prohlídce pivovaru, politici se poté odebrali do stáčírny k pracovnímu setkání s Klausem. "Rádi bychom už nějak pohnuli s karlovarskou dálnicí," naznačil jeden z bodů jednání Bendl.

Vznik Krušovic se podle některých známek datuje až do doby před rokem 1000. Počátek osady byl spjat s tvrzí, stojící na místě dnešního pivovaru, staročesky zvanou Krušejovice. První dochovaná zmínka o obci ale pochází až z dob krále Přemysla Otakara II., tedy z druhé poloviny 13. století. (Obce)

Nikoli chlebem a solí, ale stylově pivem uvítali včera v Krušovicích na Rakovnicku prezidenta Václava Klause s manželkou Livií. Prezident Klaus se tady zastavil krátce po poledni, v přestávce mezi jednáními s aktéry současné vládní krize. "Projížděli jsme tudy už mnohokrát, ale zastavili jsme se zde poprvé," řekl prezident nejen starostce Krušovic Evě Hůlové, ale i desítkám lidí na nádvoří pivovaru, kteří ho sem přišli pozdravit. Mnozí z nich si pak odnášeli na památku i prezidentovu fotografii s vlastnoručním podpisem. Václav Klaus také zavzpomínal na chmelovou brigádu, i když jak přiznal, on sám se byl na chmelnici v Kněževsi jen "podívat" za Livií. "Zato Klausová byla vzorná brigádnice, určitě je ještě někde zapsaná v nějaké kronice," podotkl na adresu manželky prezident se svým typicky suchým humorem. Václav Klaus si v doprovodu ředitele Královského pivovaru Pavla Gregoriče prohlédl i stáčírnu piva a byl prvním, kdo poklepem kladívka rozezvučel nový zvon. Ten chvíli před tím spolu s novým obecním praporem posvětil ve varné pivovaru farář Vít Uher. (MF Dnes)

První zmínky o vaření piva ve Vysokém Chlumci pocházejí již z roku 1466. Svojí historií se Lobkowiczký pivovar řadí mezi nejstarší pivovary u nás. Již v prvních letech své existence se stal součástí majetku roudnické větve Lobkowiczů. V roce 1611 měl pivovar již dvě varny a z roku 1642 se dochoval první detailní popis technologie vaření piva. Roku 1652 prošel pivovar, zdevastovaný v období třicetileté války, rozsáhlou rekonstrukcí. Po roce 1992 investovali Lobkowiczové do modernizace výroby značné prostředky. (MF Dnes)

Setkání s obchodními partnery a zástupci spolupracujících organizací se v Pivovaru Klášter stalo v poslední době tradicí. Poslední takové posezení se uskutečnilo před pár dny v nevšední jeskynní restauraci pod samotnou budovou pivovaru. Zhruba dvě stovky přítomných se rozhodně nenudily. Přispěla k tomu svým dílem mladoboleslavská country kapela K.T.P., která vystupuje na většině akcí, které mají něco společného s klášterským pivovarem. Servírovala se pečená kýta a k tomu si samozřejmě každý mohl natočit pivo podle chuti - a úplně sám. Svou troškou do mlýna přispěl k atmosféře tradičně generální ředitel Pivovaru Klášter Josef Špryňar. Ten celý večer moderoval a v závěru si neodpustil úsměvné překvapení. Německý obchodník Alex Neumann, dostal od ředitele zástěru a velkou vařečku. "Pan Neumann je výborným kuchařem a u kuchyňského stolu umí úplné divy," podotkl Josef Špryňar a jeho slova později Čechoněmec Neumann potvrdil. Zubař MUDr. Vladimír Dvořák zase od ředitele dostal jako výraz poděkování za péči o chrup prvního muže pivovaru kladivo a sekáč.

Vedení pivovaru ocenilo velké množství obchodních partnerů a zástupců spolupracujících firem. Dostalo se ale i na ty, kteří stojí za výrobou piva a které přítomný ředitel představil osobně. Zajímavostí jistě je, že novým obchodním zástupcem pivovaru je známý zpěvák ze skupiny Nastarýkolena Luboš Odháněl. "Velice toto setkání oceňuji. Není zvykem, že by si firmy vážily svých zákazníků tak, jako je tomu v případě klášterského pivovaru. Kromě toho, že mi tohle pivo chutná, tak je velice oblíbené i u návštěvníků mé restaurace. A navíc tohle setkání se koná v opravdu příjemných prostorách, které musí každého nadchnout," uvedl Svatopluk Dvořák, provozovatel restaurace Sokolovna v Bělé pod Bezdězem.

"Taková setkání nepovažuji za nic výjimečného. My si opravdu našich zákazníků vážíme. Když se k nim budeme chovat slušně, budou se oni chovat přesně tak zase ke svým zákazníkům. A o to nám přece všem jde. Aby byli všichni s klášterským pivem spokojeni," dodal ředitel pivovaru Josef Špryňar. Příjemné setkání v pivnici pod klášterským pivovarem mělo i bohatou zahraniční účast. Kromě již zmiňovaného Alexe Neumanna přijal pozvání obchodní rada čínského velvyslanectví Liu Min Guo, první tajemník velvyslanectví Srbska a Černé Hory Miodrag Koljevic, indický obchodník Georgij Koschi, kanadský obchodník George Topol a Abu Seghia z Lýbie. (Mojenoviny)

Vedenie druhého tímu základnej časti hokejovej ST extraligy HC Slovan Bratislava podpísalo v pondelok novú zmluvu s TOP partnerom, spoločnosťou Topvar, a.s. Kontrakt znie na jeden rok s následnou opciou a od spojenia si obe strany sľubujú úspechy - na športovom poli i reklamnom trhu. Dohodu spečatili zástupcovia oboch strán v utorok slávnostným podpisom zmluvy v hoteli Carlton. "Topvar je v našej spoločnosti veľmi známa, tradičná značka a napriek veľkému boju s konkurenciou stále podporuje slovenský šport. Pre nás je dôležité najmä to, že vidíme u partnera veľkú lásku k hokeju. Naším spoločným cieľom je byť čo najlepší," povedal generálny manažér belasých Maroš Krajči, podľa ktorého zmluva so sponzorom neovplyvní výšku odmien pre hráčov, prémie za titul totiž určilo vedenie Slovana už na začiatku sezóny. Otáznym takisto ostáva, či teraz u belasých stúpne spotreba "zlatého moku", keďže dvojica najväčších opôr Miroslav Šatan a Ľubomír Višňovský pivo nepijú.

Generálny riaditeľ topoľčianskeho pivovaru Peter Vendelín považuje opätovné spojenie s bratislavským klubom za ďalší významný krok pre firmu po tom, čo Topvar nedávno podpísal kontrakt so Slovenským olympijským výborom. "Určite je to pre nás možnosť dobrej reklamy. Obidvaja sme top hráči v slovenskom prostredí - my sme top vo výrobe dobrých nápojov, Slovan je top v športe. Spojenie môže mať synergický efekt a získame na ňom obaja," tvrdí Vendelín. "Zmluva so Slovanom už je tretia v poradí a predpokladám, že časom prídu ďalšie tri, ak nie viac takýchto dohôd. Slovan má vynikajúce mužstvo, výbornú divácku kulisu, má dobrých manažérov a podľa nás bude jeho postavenie rásť."

Topvar intenzívne podporuje šport v Topoľčanoch, na extraligovej scéne však hornonitriansky hokej chýba. Aj preto pivovar oslovil predstaviteľov Slovana. Riaditeľ marketingu Topvaru Jozef Nemec načrtol, že spoločnosť v budúcnosti plánuje finančne motivovať i hráčov. "Malé prekvapenia pripravujeme aj pre samotných fanúšikov. Počas prestávky bude mať jeden z divákov s bulletinom možnosť vyhrať vecnú cenu," dodal Nemec. (Orangeportal)

Město Rýmařov prodalo hotel a pivovar Excelent společnosti KPPR z Havířova- Podlesí, která byla do obchodního rejstříku zapsána den před dražbou. Jednatelé společnosti KPPR fungují sice ještě v dalších firmách, jež ale nemají s provozováním obdobného zařízení nic společného. Město se však o historickou pamětihodnost, jíž několik staletí starý pivovar je, nebojí. " Společnost pivovar chce provozovat. Máme to ověřené z místních zdrojů. Opatření žádné neděláme, jde o soukromý majetek. Nemáme na to právo," sdělil starosta Rýmařova Petr Klouda. Město, jež bylo dosavadním vlastníkem, nemělo z pivovaru žádný prospěch. Pronajímalo jej Městským službám, které jej od roku 2000 pronajímaly soukromníkovi Jiřímu Bobkovi. Peníze z nájmu šly do oprav a údržby. Navíc hrozilo, že stárnoucí technologie bude vyžadovat nákladnější rekonstrukce. Městští zastupitelé proto rozhodli, že Excelent prodají. " Město, obce nebo podobný vlastník komunálního typu nikdy nejsou dobrým majitelem takovýchto zařízení. Nejsou schopni si svým systémem ochránit majetek a zajistit bezproblémový provoz tak, jak to dokáže soukromý vlastník. Potvrdilo to několik let praxe, kdy Městské služby spravovaly hotel svým jménem, a výsledek hospodaření byl vždy záporný," vysvětlil rozhodnutí města Klouda. Za prodej pivovaru Rýmařovu přibude do městského rozpočtu devět milionů korun. Pivovarnictví má v Rýmařově tradici. První písemné zmínky o místním pivovaru pocházejí z konce 16. století. Živé pivo se zde vaří podle starých receptur. V současné nabídce pivovaru je například světlý ležák, tmavý speciál kvasnicový a polotmavý ležák s malinovou příchutí. (Moravskoslezský deník)

Světlé výčepní pivo Ostravar Original z ostravského pivovaru si na své konto připsalo další úspěch. V odborné degustační soutěži Zlatý pohár Pivex- Pivo 2005 v Brně obsadilo v konkurenci dalších sedmnácti značek bronzovou příčku. Ostravar Original sbírá již pět let v řadě na tuzemských pivních soutěžích nejrůznější ocenění. " Když uvážím, že jsme s touto značkou uspěli postupně ve všech nejvýznamnějších pivních kláních - ať již v Brně, Praze, Českých Budějovicích či Táboře - jsem přesvědčen, že se jedná o velký úspěch. Často je totiž mnohem snadnější opakovaně zvítězit v jedné soutěži než uspět v různých degustačních kláních, která mají přece jen poněkud odlišná kritéria," míní vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela.

Bronzovou medaili v kategorii ležáků si z letošního Pivexu přivezlo i další pivo z Moravskoslezského kraje - Radegast Premium z nošovického Radegastu. V Brně si však již tradičně dávají dostaveníčko nejen ti, kdo pivo vaří, ale i nejlepší výčepní. Již podeváté se zde konalo závěrečné celostátní kolo soutěže o titul Král výčepních České republiky. Soutěžící měli zdánlivě jednoduchý úkol - natočit a prezentovat " pěkné pivo". V časovém limitu točili půllitr a třetinku a své dílo museli správně podat odborné porotě. Pochopitelně se měřila i správná míra a výška pěny.

Titul krále výčepních pro rok 2005 si z finálového boje odvezl dvaadvacetiletý student Střední integrované školy v Rakovníku Richard Kučera, který porazil i profesionály, hned druhé místo však obsadila Vladimíra Czopíková z restaurace Panorama v Ostravě- Porubě a třetí Zdeněk Nešpůrek z restaurace U Gottwalda Dolní Kounice. Své kvality dokázali v konkurenci sedmdesáti kolegů z celé republiky. Devátý ročník soutěže v načepování tzv. pěkného piva si podle organizátorů klade za cíl podpořit cech výčepních a prezentovat pivovarský a gastronomický obor v zemi, kde má pivo dlouholetou tradici. (Mojenoviny)

Pivovar Vyškov, vlajková loď společnosti Jihomoravské pivovary a jeden z neodmyslitelných symbolů města Vyškova, bude letos slavit 325. výročí svého založení. Již nyní vedení firmy promýšlí, jaké akce v průběhu celého roku uspořádá. "Olomoucký arcibiskup založil náš pivovar již v roce 1680. Oslavy musí být důstojné a připravujeme je s předstihem. Mohu prozradit, že na své si přijdou nejen milovníci zlatavého moku, ale také zájemci o historii a kulturu,"řekl ředitel pivovaru Jiří Piňos. V květnu by se totiž měla o vaření piva ve Vyškově konat výstava v Muzeu Vyškovska. V červnu firma uspořádá koncert, na který pozve publikum přímo do areálu vyškovského pivovaru. (Rovnost)

Centrum sportu a zdraví pátera Ševčíka má do dvou let stát v Černé Hoře. Sportovně- relaxačně-kulturní a ubytovací středisko za přibližně 135 milionů korun, jehož investorem je Pivovar Černá Hora, zahrnuje např. hotel, kongresový a koncertní sál, ale také plavecký bazén, tobogán, suchou a parní saunu nebo endermologické, kosmeticko-dermatologické, laserové a regenerační svalové centrum. " Záměrem projektu je přestavět nevyužívané objekty sladovny pivovaru na ubytovací, kongresové a kulturní prostory a současně využít další plochy v areálu pivovaru pro výstavbu nového objektu zajišťujícího nadstandardní péči v oblasti relaxační, rehabilitační a kosmetické péče," říká Hubert Adámek z Pivovaru Černá Hora. " Od celé akce si slibujeme nejen vytvoření hotelové kapacity, která u nás zcela chybí, ale také posílení nabídky turistům a klientům přijíždějícím do pivovaru." Bezbariérové zařízení se bude skládat ze dvou stavebních objektů. Hotelového a restauračního, který bude stát v prostorách sladovny, a sportovně-relaxačního, který vznikne v místech vedle současné administrativní budovy pivovaru. " Je vytvořena studie, minulý týden jsme podali žádost o dotaci na ministerstvo pro místní rozvoj, která by měla činit až osmačtyřicet procent celkových nákladů. Zahájení výstavby plánujeme na začátek příštího roku, s otevřením se počítá v roce 2007," doplňuje Hubert Adámek. (Týden u nás)