O 61 % na 104 800 hl vzrostl v pololetí výstav Městského pivovaru Platan Protivín. To je největší skok z 53 tuzemských pivovarů. Zásluhu na tom má především výroba piva Klasik pro a.s. Plzeňský Prazdroj, která v Platanu začala letos na jaře. Zatímco pivo vlastní značky posílilo o 10,5 %, Klasik výstav městského pivovaru vytáhl o dalších více než 50 %. "Umožňuje nám to mnohem efektivněji využívat vybudované kapacity," říká ředitel Platanu Jaroslav Kovaříček. Ten nečeká, že by firma na této výrobě formou contract brewing vydělala velké sumy. Umožní jí to ale investovat do oprav a obnovy zařízení. Protivínský pivovar hodlá ve druhé polovině roku uvařit nejméně 140 000 hl. Pozice jeho značky sílí hlavně na lokálním trhu, kde se k ní vracejí zákazníci. Platan vloni prodal 135 000 hl piva. Jeho kapacity mu ale umožňují vystavit na 380 000 hl. (Hospodářské noviny)

Strakonický pivovar Nektar bude do konce roku 2003 na prodej. Městští radní a zastupitelé proto začali chystat dokumenty, které budou potřebovat při jeho privatizaci. Chtějí založit městskou akciovou společnost, která by pivovar spravovala. Zájemců o podnik je ale více, a ačkoliv ministerstvo financí zatím nestanovilo cenu, za kterou se bude chtít státního závodu zbavit, jeho hodnota je 118 milionů korun. Strakoničtí zastupitelé budou v nejbližší době hlasovat o založení akciové společnosti, která by po privatizaci pivovar provozovala. "Chceme být připraveni, protože máme o pivovar zájem. Nechceme totiž dopustit, aby za několik let zanikl, protože jde i o prestiž města,"řekl starosta města Pavel Vondrys. Zastupitelé věří, že do pivovaru by z rozpočtu nemusela putovat po privatizaci na jeho provoz ani koruna, či jen minimum. "Věříme, že by byl ekonomicky samostatný. Co se týče zaměstnanců, tak v současné době zřejmě jejich počet odpovídá potřebám pivovaru,"řekl starosta Vondrys. Odmítl zatím sdělit, kolik by město bylo maximálně ochotno za pivovar zaplatit. "Zatím je cena v jednání,"řekl Vondrys. Cena, za kterou bude stát ochoten prodat strakonický pivovar, není dosud jasná. Údajně se bude blížit účetní hodnotě, tedy 118 milionům korun. "Cenu teď stanovujeme. Běžné je prodávat majetek za účetní cenu, ale můžeme jako vyhlašovací částku stanovit i sumu stanovenou znalcem,"řekl ředitel odboru privatizace majetku ministerstva financí Igor Fojtík. Potvrdil, že privatizace pivovaru je na spadnutí. "Určitě to bude ještě letos." Ačkoliv stát i vedení státního podniku chce, aby po privatizaci připadl strakonický závod tomu, kdo jej neuzavře, ale bude v tradici vaření piva pokračovat, zda to budou právě Strakonice, není vůbec jisté. "Zájemců bylo dost, zhruba osm. Nechá se ale čekat, že se ještě další potencionální kupci najdou, protože privatizace zatím nebyla oficiálně zveřejněna,"řekl Bořivoj Pech, ředitel státního podniku Pivovary České Budějovice, pod který strakonický závod patří. Strakoničtí radní schválili otevření úvěru na koupi pivovaru. Místostarostka Zdeňka Tomšovicová 9.10. řekla, že rada také vyhodnotila výběrové řízení na poskytovatele investičního úvěru na nákup této nemovitosti. Vybranou banku rada doporučí městskému zastupitelstvu, které bude mít poslední slovo. "Dvě nabídky peněžních ústavů byly vyřazeny, takže jsme posuzovali celkem tři. Zastupitelstvu předložíme i návrh na založení provozovatelské akciové společnosti," uvedla Tomšovicová. Rada podle ní doporučuje otevřít úvěr do 50 miliónů korun. "Neznamená to však, že pivovar bude stát 50 miliónů korun. Cena bude daná po jednání vlády a město na ni nějak zareaguje," upozornila. (Mladá fronta Dnes; Právo)

Město Strakonice se rozhodlo získat úvěr ve výši 50 miliónů korun, aby se mohlo ucházet o koupi místního pivovaru. Ten je vedle Budějovického Budvaru posledním pivovarem na jihu Čech dosud vlastněným státem a současně nejstarším výrobním podnikem ve městě. Radní už vypsali výběrové řízení na poskytovatele úvěru a oslovili pět bankovních ústavů, aby městu předložily své nabídky. Výsledek výběru by měli dostat zastupitelé na stůl 15. října. O termínu privatizace pivovaru sice zatím ještě není rozhodnuto, ale podle strakonického místostarosty Pavla Pavla (ODS) je doslova na spadnutí. Ačkoli město projednává padesátimiliónový úvěr, rozhodně to neznamená, že taková bude i kupní cena. Ta bude vycházet především ze stavebního stavu pivovaru a z jeho hospodářských výsledků. "Důvodů, proč chceme pivovar získat do svého vlastnictví, je hned několik. Je zde zaměstnáno téměř 80 lidí a je to významný celoroční odběratel tepla z naší teplárny. Jeho areál patří do města, a proto nechceme, aby ho někdo uzavřel, nebo z něj udělal třeba skladové prostory. V západní Evropě je záchrana malých pivovarů běžným trendem," řekl Právu Pavel. Město chce získat pivovar formou přímého prodeje, přičemž z dřívějšího vyjádření ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD) by Strakonice měly zaplatit najednou celou kupní cenu jako jakýkoli jiný nabyvatel. Stát si pak chce ponechat předkupní právo v případě, že by město chtělo pivovar prodat. "Rozhodně nechceme s pivovarem spekulovat. Domníváme se, že je schopný hospodařit se ziskem. Město je prakticky nezadlužené, a proto si úvěr v této výši může bez obav dovolit," konstatoval místostarosta. Strakonický pivovar, jehož historie se začala psát už v roce 1649, je v současné době posledním závodem státního podniku Pivovary České Budějovice. Jeho privatizaci protahovaly soudní spory s právovárečníky, kteří ale restituční nárok na podnik nezískali. Ještě na počátku devadesátých let pivovar vyráběl ročně okolo 220 tisíc hektolitrů piva, v současné době představuje jeho roční výstav přibližně devadesát pět tisíc hektolitrů. Zhruba osmdesát pět procent celkové produkce tvoří desetistupňové pivo Nektar. (Právo)

Pivovaru se podařil husarský kousek. Postřižinské pivo se totiž bude vyvážet do velmi exotických zemí, a to do Austrálie a na Nový Zéland.Podle obchodního náměstka pivovaru Ladislava Češpivy už byla o dodávkách uzavřena smlouva. Distribuci nyní brzdí výrobce kartonů, který je dodá na začátku listopadu. Do nich pak přijde dvanáctistupňový ležák v třetinkových lahvích, v šestipaku. Pro zajímavost: Trvanlivost piva musí být minimálně dvanáctiměsíční, jelikož jen čtyřicet dní pivo poplave na lodi na opačnou stranu zeměkoule. "Odběratel si nás vybral ještě se dvěma výrobci. Je přesvědčen, že České pivo je nejlepší,"

řekl Češpiva.

V současné době pivovar vyváží pěnivý mok do Švédska, Itálie, Španělska a Německa. Právě do Německa se letos vyveze nejvíc piva v historii.

"Kdysi jsme vyvezli čtyři až šest tisíc hektolitrů za rok. Letos bychom měli vyvézt deset tisíc," poznamenal obchodní náměstek. S Postřižinským pivem chtějí nymburští expandovat také do Francie.

"Pro klienta jsme připravili několik vzorků, ze kterých si vybral. Jde o pivo se speciální příchutí. Přece jenom Francouzům nevyhovuje tak hořké pivo, na jaké jsme zvyklí u nás," vysvětlil Češpiva. V případě zájmu nový speciál hodlá pivovar nabídnout i domácímu trhu.Do zahraničí z Nymburka putuje pivo v sudech a lahvích. Připraveni jsou i na požadavek plechovek. V jednání jsou dodávky cisternového piva. To by mělo být vyváženo do Anglie. "Právě probíhají jednání. Britové mají specifické obaly, pivo by si stáčeli sami," zdůvodnil obchodní náměstek.V Německu a Itálii se turista dokonce může setkat s čepovaným Postřižinským pivem v restauracích. "Naše pivo se točilo i při akci Spolkového sněmu v Německu," pochlubil se Češpiva. (Nymburský deník)

Pivo je lidem známé více jak deset tisíc let, z Pivovaru Klášter od roku 1570. Za tu dobu si získalo všeobecnou oblibu a jeho výroba se propracovala k dnešní dokonalosti. Přesto stále platí, že sládek neudělá dvě totožné várky, jak připomíná v Encyklopedii piva mezinárodně uznávaný pivní publicista Michael Jackson z Anglie. "Sládek pracuje s nejjemnějšími projevy života," napsal profesor Anthony Rose v časopise Scientific American a měl tím na mysli kvasinky, jejichž studováním při výrobě piva a vína si vydobyl světový věhlas francouzský vědec Louise Pasteur a dal tak základ vědeckému přístupu k vaření piva. I ve shodné pivovárečné technologii se projeví charakteristické prvky jednotlivých pivovarů podle kvality používané vody i všech ostatních surovin. Základní surovinou pro výrobu piva je slad, což jsou částečně naklíčená obilní zrna. Slad se nejprve horkou vodou spaří, následně zcukří a po zcezení a přidání chmele vznikne dílo, které se vaří. Uvařená mladina se zchladí a zakvasí. Dozrálé pivo se filtruje a stáčí do sudů nebo lahví. Pivovar Klášter používá vodu z vlastního zdroje, slad dováží ze Mšena a chmel z Žatce (Boleslavský deník)

V rakovnickém pivovaru, jehož provozovatel před několika lety zkrachoval, se začne znovu vařit pivo. Na trh se tak vrátí již téměř zapomenutá pivní značka Bakalář. Vařit se dle vedení firmy Czech Brewery - Rakovník začne nejpozději do Velikonoc. Je ale možné, že to bude i dříve. Společnost věří, že se mu v blízké budoucnosti podaří plně využít výrobní kapacitu závodu, která dosahuje téměř dvou set hektolitrů piva ročně. Až osmdesát procent piva však plánuje vyvézt do Kanady, USA a do Ruska. Oživení rakovnického pivovaru bude znamenat i sto nových pracovních míst pro obyvatele Rakovnicka a okolí. (HPI Press)

Společnosti Czech Brewery-Rakovník, která chce obnovit provoz rakovnického pivovaru, hrozí konkurs. O jeho uvalení na firmu, která za necelý rok existence skončila ve ztrátě tří milionů korun, uvažuje její věřitel a současně i zakladatel firma NT-Retex. V současnosti hledá další věřitele, aby se dohodli na společném postupu. Konkurs je jednou z možností. Výši pohledávek nebyla uvedena. (Právo)

Pivovar Ostravar začal 15.9.2003 do obchodů dodávat svá lahvová piva Originál a Premium s novými etiketami ve stříbrné a zlaté barvě. Premium má navíc do "košilky" zabalené hrdlo lahve. Etikety připomínají úspěch v posledním ročníku soutěže Pivo České republiky, v níž Ostravar získal první a druhé místo. Kvůli změně etiket koupil Ostravar za několik milionů nový stroj z Německa. (Mladá fronta Dnes)

Během túry v Jeseníkách vás v těchto měsících čeká příjemné osvěžení. Po hřebenech nejvyšších moravskoslezských hor se totiž potuluje horská pivní záchranka z hanušovického pivovaru s velkými batohy se soudky naplněnými pěnivým mokem. Pivem se tak mohou zmožení turisté osvěžit přímo uprostřed divoké jesenické přírody.

"Vypravujeme se na nejnavštěvovanější turistické trasy a nabízíme lidem naše pivo. Jeseníky jsou totiž třeba na rozdíl od Krkonoš zvláštní tím, že mezi hlavními horskými chatami jsou velké vzdálenosti, takže pivo přijde turistům vhod," řekl jeden z členů horské pivní záchranky, který má přezdívku Pačes.

"Když lidem na hřebenech vychlazené pivo nabízíme, jsou velice překvapení a nejraději by si naše batohy odnesli domů," dodal pivní 'záchranář'.

Práce u horské pivní záchranky je podle něj velmi náročná, jelikož batoh plný piva váží dobrých 60 kilogramů.

"Když se dopravíme na určité místo turistické stezky, snažíme se tam vytvořit malou čerpací stanici, protože chodit celý den s takto těžkým batohem by bylo nad naše síly. Lidem při čepování vyprávíme o historii a budoucnosti vaření piva v Hanušovicích a zveme je k nám na návštěvu," uvedl Pačes, oblečený do šortek a zeleného svetru.

Horští pivní záchranáři mají na svých batozích znak, jemuž vévodí pivní půllitr s bílou pěnou, která symbolizuje zasněžené vrcholky Jeseníků.

"Původně jsme chtěli mít znak podobný tomu, jaký má horská služba, ale nebylo nám to dovoleno. Museli jsme ho proto trochu upravit a vypustit z něj červený křížek," podotkl Pačes. (iDnes)

Starobrněnský pivovar se dne 6.září 2003 odpoledne a večer proměnil ve středověké ležení. Na 4000 návštěvníků mohlo vidět dobové tržiště, potulné muzikanty i zbrojnoše ve zbrani. Zlatým hřebem odpoledne bylo vystoupení finalistů tříměsíční soutěže pivovaru Starobrno Klání o Vojvodu - sótěž o milión. Osm z deseti nejúspěšnějších soutěžících, mezi nimiž byly dvě ženy, se utkalo o symbolický titul Starobrněnského vojvody. Ve třech minutách měl každý z nich za úkol přesvědčit publikum ve svém projevu o tom, že právě on je hoden vojvodského titulu. Samotnou volbu provázel svým přednesem kramářské písně herec Jiří Pecha. Publikum svou volbou rozhodlo, že titul bude patřit Petru Stoklasovi z Brna. Starobrněnský vojvoda byl oděn do panovnického roucha, nasadili mu korunu a předali hlavní cenu v podobě koženého glejtu s pečetí symbolicky stvrzující peněžní výhru. Všichni kandidáti byli pasováni na čestné pivní rytíře a každý obdržel rytířský řád v podobě pečeti. Pasování a korunovace se zhostil František Krakeš, generální ředitel a. s. Starobrno, doprovázený markytánkami, rytíři, panoši a trubači. Akci plnou dobré nálady moderoval Petr Rychlý, vystoupily kapely Burma Jones, Helmutova Stříkačka a Anna K. se svou skupinou. Večer byl ukončen ohňostrojem na počest Starobrněnského vojvody. (Rovnost)

Letošní prázdniny byly o poznání žíznivější než ty minulé. Meziroční letní produkce brodského Měšťanského pivovaru Rebel vzrostla téměř o 12 %. "V červenci a srpnu letošního roku jsme stočili celkem o 5 172 hl piva více než v roce 2002,"uvedl vedoucí marketingu akciové společnosti Petr Bouda a dodal, že i novinka značky Tudor se na trhu dobře uchytila. Tisíc vyexpedovaných sudů týdně je toho dostatečným důkazem. Už měsíc od svého vzniku se desítkový Tudor točí ve více než sto padesáti hospodách a restauracích. "Poptávka po něm stále roste, a tak v současnosti navyšujeme kapacity, abychom uspokojili všechny zájemce o tento druh piva," dodává Bouda. V lahvích si Tudor zatím zájemci nekoupí, ovšem brzy se jim do rukou dostane třetinkový exportní Czech Rebel Beer. Léto, to nejsou pouze vyprahlí konzumenti, kteří rádi sáhnou po oroseném půllitru, ale rovněž vozíčkáři Tanga. Právě pro ně je totiž Rebel tradičním partnerem při pořádání každoroční společensko sportovní události Handball help, jejíž výtěžek pomáhá handicapovaným lidem. Pivovar Rebel je jedním z posledních pravých českých pivovarů vyrábějící tradiční české pivo. Většina jeho majitelů žije a pochází z Vysočiny, proto je pochopitelný a nepřehlédnutelný jeho patriotismus. Název Rebel už například hezkou řádku let provází brodský hokejový mančaft. "Je nám jasné, že bez určité finanční podpory by se dobrý hokej v havlíčkobrodské Kotlině nemusel dlouho udržet,"konstatuje Petr Bouda s tím, že patriotismus je jedním z charakteristických rysů firmy. (Noviny Havlíčskobrodska – Vysočina)

Vyrobit pivo není jenom tak. V současnosti je nezbytností nejmodernější technologie. Kromě kvalitního zázemí, je to ale stále ještě také lidský um, bez kterého se nynější pivovary nebejdou. Komu se podaří tyto dvě základní věci správně propojit, může při troše štěstí přemýšlet o úspěchu. A jak vůbec vypadá takové výrobní zázemí pivovaru?

Hlinecký Rychtář používá pro svoji výrobu vodu z vodovodního řadu, jejímž zdrojem je Hamerská přehrada. Jde o vodu měkkou. Kapacita zdejší varny je 160 hektolitrů horké mladiny na jednu várku. "Varna je dvounádobová a na letošní podzim plánujeme rekonstrukci varního kotle," říká ředitel Milan Vedra. Další surovinou je slad. Ten hlinecký pivovar nakupuje od dvou soukromých českých sladoven, a to v Prostějově a Kounicích. Chmel zde používají hlávkový - žatecký. Kvasnice pro hlavní kvašení zlatavého moku nakupuje Rychtář v pivovaru Budějovický Budvar.

"V současnosti máme spilku s kapacitou 2400 hektolitrů - osm kádí po 300 hektolitrech, která je v provozu už od roku 1972. V závěru letošního roku bude do provozu uvedena nová spilka, která je již nainstalována v prostoru nad ležáckými sklepy. Její kapacita je 3000 hektolitrů a tvoří ji dvacet nerezových kvasných kádí. Je vybavena řízením kvasného procesu včetně řízení teplotního režimu a filtrace přiváděného vzduchu," vysvětluje Milan Vedra.

Do ležáckých sklepů se v Hlinsku vejde celkem 9700 hektolitrů moku. Pivo zde zraje v tancích o objemu 140 až 230 hektolitrů. Kapacita místní stáčírny lahví je deset tisíc lahví za hodinu. Stáčírna sudů Keg dokáže naplnit za stejný čas padesátku obalů. "Naše pivo není pasterováno, pro zachování trvanlivosti používáme speciální mikrofiltr," doplňuje závěrem ředitel Vedra. (Noviny Chrudimska)

Náchodský pivovar Primátor je jednou ze zastávek na mapě české Pivní stezky. Její součástí jsou menší pivovary. Smyslem je, aby se turisté seznámili i s regionálními značkami piva. Na stezce se nabízejí místa, kde kromě dobrého piva i jídla návštěvník najde možnost ubytování a může se seznámit s historií místa, kde se pivo vaří. O Pivní stezce se mluví od roku 1995, ale až nyní se jí věnuje zhruba desítka pivovarů. (Mojenoviny.cz)

Pivovar Náchod a.s. - výrobce piva Primátor - v roce 2002 vystavil 134 810 hl, z čehož tvořil export (především světlého ležáku do Velké Británie a Německa) 6 018 hl, což je 4,5%. Celkovým výstavem je pivovar 20 největším výrobcem piva v České republice. Není bez zajímavosti, že náchodský pivovar je po stránce prodeje lahvového piva jeho desátým největším producentem ČR. Pivovar Náchod je také druhým největším výrobcem nealkoholického piva pro ČR (7%-ní podíl na trhu), kdy toto pivo také zaznamenalo oproti roku 2001 nejvyšší nárůst (8%).

V případě, že hodnotíme jednotlivé druhy piva, můžeme konstatovat, že si dobře vede i speciální tmavý 24% Primátor Double (stále nejsilnější české pivo) - hlavní reprezentant celé skupiny originálních náchodských vícestupňových speciálů (skupina dále obsahuje speciální světlá piva Primátor 16% Exkluziv a Primátor 21% Rytířský). Pro úplný přehled o sortimentu náchodského pivovaru je nutné se zmínit i o pivu se sníženým obsahem cukrů (dříve DIA) Primátor Diamant a o klasickém světlém výčepním pivu. Výčepní pivo tvořilo zhruba 40% celkové produkce pivovaru, kdy rozhodujícím pivem je v Náchodě již tradičně proslulý světlý ležák, jenž se na výstavu podílí 47%. Při představení sortimentu nemůžeme samozřejmě zapomenout ani na tmavý ležák.

Získaná ocenění:

Prodejnost významnou měrou ovlivňuje i vysoká a stálá kvalita nabízených produktů, osvědčená oceněními z pivovarských soutěží. V roce 2003 získal pivovar celkově 11 různých ocenění, kdy nejvýznamnější zahraniční získal 16% Exkluziv (2. místo na soutěži The Brewing Industry International Awards v Londýně a 3. místo na soutěži The World Beer Cup v americkém Aspenu – jedná se o dvě nejvýznamnější světové soutěže). V tuzemsku byl nejvýznamnějším oceněním zisk Certifikátu kvality ze soutěže Zlatý pohár PIVEX – Pivo 2002 v Brně. V roce 2002 byl také vyhlášen Sdružením přátel piva sládkem roku ČR pan Pavel Kořínek z našeho pivovaru.

Zmíněné úspěchy, které i ve srovnání s předešlými roky nejsou ojedinělé, potvrzují, že piva z náchodské produkce si udržují vysokou kvalitu, kterou mohou směle konkurovat největším výrobcům piva v ČR.

Obchodní partneři:

Primátor téměř dvě třetiny své produkce (62%) dodával na trh v lahvích a to jak do segmentu obchodních řetězců (vyžadujících vysokou kvalitu produktů), kde se zde velmi výrazně prosazuje, když k jeho zákazníkům patří prakticky všechny významné zahraniční řetězce působící na našem trhu, kdy vlastní dodávky proto směřují nejen na území regionu východních Čech, tak do běžného klasického maloobchodu, kdy se tak s náchodským pivem setkávalo celkově téměř tisíc dvě stě zákazníků. Třetina vyrobeného pěnivého moku pak putuje ke spotřebitelům v KEG sudech a to do více než šesti set osmdesáti gastronomických zařízení.

Hospodářské výsledky posledních let:

Po dvou ztrátových letech (1997 a 1998) a mírném zisku 89 tis. Kč (v roce 1999), dosáhl pivovar díky úspěšnému vývoji v odbytu v posledních třech letech velmi příznivých hospodářských výsledků. V roce 2000 při výši tržeb 136 132 tis. Kč dosáhl kladný hospodářský výsledek 4 698 tis. Kč. V roce 2001 pak tržby za prodané vlastní výrobky a služby činily 140 906 tis. Kč a došlo k zisku 6 559 tis. Kč. V roce 2002 při výši tržeb 139 225 tis. Kč dosáhl pivovar opět kladný hospodářský výsledek 9 906 tis. Kč.

Exkurze:

Organizovaným skupinám návštěvníků pivovar nabízí i možnost prohlídek svých prostor. Během hodinové prohlídky navštíví moderní výrobní provozy a dozví se vše podstatné o historii a produkci piva. Mají možnost se sami přesvědčit, jakým způsobem a v jakých podmínkách se Primátor vyrábí. Exkurse může být pak zakončena ochutnávkou piva v originálním prostředí rekonstruovaného stylového vagónu z první republiky. Je předpoklad, že tyto exkurse přilákají do Náchoda za jeho kulturními a historickými památkami nové návštěvníky a to nejen z naší republiky, ale i ze zahraničí. Pivovar je zapojen i do projektu Českého svazu malých nezávislých pivovarů tzv. Pivních cest.

Cíle:

Pivovar Náchod si i do budoucna klade za cíl být moderní dynamickou firmou. Firmou, která dokáže racionálně a efektivně posilovat své exportní aktivity, ale především firmou, která díky kvalitě svých produktů a nabízených služeb dokáže obstát v náročné konkurenci velkých společností a která bude rozhodujícím hráčem mezi pivovary sídlícími na územích Královéhradeckého a Pardubického kraje. Její výrobky však budou hledat a nalézat své zákazníky i v Praze, Brně a dalších obchodně zajímavých územích či aglomeracích tak, jako je tomu i v současnosti. V roce 2003 by proto náchodský pivovar chtěl, i přes složitou situaci na trhu, související s velmi masivní a agresivní propracovanou obchodní politikou lídrů pivovarského odvětví, svým výstavem dostat na úroveň zhruba 140 tis. hl. Věříme, že i rok 2003 bude pro společnost rokem úspěšným a podaří se tak prodloužit dosavadní čtyřleté období hospodářské prosperity.

Primátor v období 1-8/2003

Od začátku letošního roku vystavil Pivovar Náchod 93 326 hl pěnivého moku. Stěžejním produktem stále zůstává Primátor Světlý ležák, jehož podíl na výrobě činí nyní takřka 44% (v letní sezóně si velmi dobře vede zejména stáčený do 0,5 lt plechovek), kdy další rozhodující část produkce tvoří Světlé výčepní pivo s 41%. Na zahraniční trhy letos zatím putovalo 4 296 hl (4,6%) náchodského piva (což je více než dvojnásobné množství oproti stejnému období roku 2002) a to především světlého ležáku, který si své zákazníky nachází opět především ve Velké Británii.

Po stránce jednotlivých piv si v porovnání se shodným obdobím loňského roku velmi dobře vede především Nealkoholické pivo (zvýšení o 23%), dále pak Tmavý ležák, který navíc letos získal na výstavě The International Beer Competition v Londýně vysoce ceněné 3. místo (celkem nárůst o 17%) – a to zejména jeho lahvová podoba (zvýšení prodejů o 33%!) a 16% speciální světlé pivo Primátor Exkluziv (narůst o 12%). Pokud jsme již u ocenění - v lednu také získalo pivo Diamant Zlatou pivní pečeť na soutěži v Táboře. Nejčerstvější ocenění však pocházejí ze 46. ročníku Žateckých slavností chmele a piva Dočesné 2003 (29.-30.8.2003), kde jsme získali celkem 4 nová ocenění – první místo získal Tmavý ležák, druhá místa obsadily Světlý ležák a Diamant a na 3. místě skončilo Světlé výčepní pivo. Odborné degustační soutěže v Žatci se v 8 kategoriích zúčastnilo 61 vzorků z celé České republiky a v porotě zasedlo více jak 120 degustátorů.

Náchodský pivovar se degustačních soutěží pořádaných především v České republice, ale i v zahraničí, účastní pravidelně a z hlediska množství získaných ocenění (celkem 53, z toho18 zahraničních) od ledna 1993, kdy je pivovar akciovou společností 100% vlastněnou městem Náchod, patří k nejlépe hodnoceným značkám mezi pivovary České republiky.

Náchodský pivovar také zůstal jedním z mála pivovarů České republiky, který letos nezvýšil ceny svých produktů.

Osvědčuje se i letošní prázdninová novinka, která doplnila výrobkové portfolio pivovaru - limonády (opět pod značkou Primátor), kde spotřebitel může jak v točené, tak lahvové (lahve ALE 350 ml) podobě, ochutnat 4 druhy limonád (citron, cola, malina a oranž) a sodu. Vzhledem k chuti, sympatickému balení a příznivé cenové hladině jsou tyto limonády zajímavým zpestřením „pitného režimu“ pro všechny kategorie spotřebitelů. Tento nový výrobek pivovaru také otevírá cestu k novým odběratelům. Během prázdnin se jich prodalo s postupným náběhem výroby a bez výraznější speciální podpory již téměř 350 hl. (František Meduna - vedoucí marketingu pivovaru Primátor)

Pivovar Náchod a.s. - některé základní údaje:

- založen v roce 1872 jako městský Pivovar Náchod

- od 1. 1. 1993 Pivovar Náchod akciová společnost 100% ve vlastnictví Města Náchod (základní jmění společnosti: 72 mil. Kč)

- počet zaměstnanců: 87

- sortiment - vyráběná piva: 8 druhů

- maximální roční kapacita: 200.000 hl

Ležácké sklepy v pivovaru Bohemia Regent jsou určeny pro dokvašování, dozrávání, přirozené sycení oxidem uhličitým a chuťovou harmonizaci piv značky Bohemia Regent - ležáku světlého a tmavého, dvou výčepních světlých piv a speciálního světlého piva. Rozloha sklepů je téměř pod celým pivovarem od vstupní brány pivovaru po Zlatou stoku a od severní části (Parkán) po jižní část pivovaru, kde se napojují na cylindro konické tanky. Sklepy jsou rozděleny na oddělení se společnou chodbou, kdy byly dříve vysklepovány a po požáru nasklepovány dřevěné ležácké sudy.

Dnes jsou sklepní oddělení vyplněna menšími horizontálními ležáckými nádobami, které jsou optimální při sedimentaci kvasnic a pro přirozenou vazbu oxidu uhličitého. Tyto ležácké tanky stejně jako vedení se umývají a dezinfikují ve shodě s nejvyšším zákonem pivovaru o čistotě.

Ležácký sklep má kapacitu přes 35 000 hektolitrů piva, takže pivo jenom zde, nepočítáme-li cylindro konické tanky, může zrát 3 měsíce. Takové ležení piva je pak ovšem z hlediska ekonomiky náročné, neboť chvíli trvá, než se vynaložené náklady vrátí. Kromě filtrovaného piva nabízí pivovar i kvasnicové pivo, které se ovšem hodí jen pro provozovny se studeným sklepem a pečlivou obsluhou. Filtrace piva se provádí křemelinovým filtrem se štěrbinovými svíčkami. (Listy Jindřichohradecka)

Pivovar Bohemia Regent patřící do skupiny českých malých nezávislých pivovarů je sice menší velikostí, ale jeho potenciál v rozlišení na trhu je veliký. Má totiž kromě jiných předností tradici výroby piva od roku 1379. Jen pár firem na světě se může pochlubit delšími zkušenostmi než "Třeboňáci". Pěnivý mok z Třeboně šel do světa už v 19. století, a to dokonce většinovým podílem s důrazem na Vídeň. Jeden čas byla v Třeboni i společná exportní kancelář všech schwarzenberských pivovarů. Nestalo se tak nějakým dekretem, ale plynulým vývojem kvality piva na základě nejvyšších uznání a ocenění i z tehdejších královských a císařských institucí v Bruselu a ve Vídni.

Nápad chránit označení "třeboňské pivo" patentováním u Londýnského Patentního úřadu vznikl před více než 100 lety. Patent číslo 5 potvrzený Great Seal of England přišel do Třeboně v roce 1905, v době, kdy existovala jen hrstka dnes celosvětově známých potravinářských známek jako "Champagne" nebo "Roquefort". Ochranná známka je jméno nebo symbol určující zboží pocházející od jednoho výrobce nebo dodavatele. Vlastník ochranné známky má právo k jejímu exkluzivnímu využití ve spojení se zbožím. Narušení práv může být soudně stíháno.

Dnešní majitel pivovaru Ferdinand Stasek je vlastníkem slovní ochranné známky Bohemia Regent, která byla přihlášena a zapsána do rejstříku ochranných známek v roce 1976. Dne 12. listopadu téhož roku byla podána přihláška o mezinárodní zápis ochranné známky. V současné době je ochranná známka zapsána ve třech desítkách zemí Evropy, včetně exotického Tuniska, Egyptu či Makedonie a řady států bývalého Sovětského svazu. V deseti zemích navíc platí Bohemia Regent jako samostatná značka. (Listy Jindřichohradecka)

O třeboňském pivu se nemluvilo s respektem jen "okolo komína pivovaru", ale i třeba na zasedání Společnosti Národů v Ženevě. Třeboňské pivo bylo žádáno a dodáváno od Terstu po Berlín a od UK po Kazachstán. Pivo Bohemia Regent se vyváželo a nadále vyváží do celé řady zemí. Podle znalců je to výborně pitelné typicky české pivo, které se stalo pevnou součástí české historie i kultury. Může být směle nazýváno jednou z položek českého národního pokladu. Značky Třeboňský Regent, Bohemia Regent a Black Regent jsou registrovány postupně v 31 zemích světa.

Ne každý si uvědomuje, že české pivo je ve světě pojem. Ne nadarmo je Čech předsedou evropských pivovarníků. Měli bychom na to být hrdi. Také akciová společnost Bohemia Regent letos dokázala, že to myslí vážně s podporou národní prestiže a stala se vlastníkem ochranné známky "České pivo". (Listy Jindřichohradecka)Třeboňské pivo Regent je součástí české historie

O třeboňském pivu se nemluvilo s respektem jen "okolo komína pivovaru", ale i třeba na zasedání Společnosti Národů v Ženevě. Třeboňské pivo bylo žádáno a dodáváno od Terstu po Berlín a od UK po Kazachstán. Pivo Bohemia Regent se vyváželo a nadále vyváží do celé řady zemí. Podle znalců je to výborně pitelné typicky české pivo, které se stalo pevnou součástí české historie i kultury. Může být směle nazýváno jednou z položek českého národního pokladu. Značky Třeboňský Regent, Bohemia Regent a Black Regent jsou registrovány postupně v 31 zemích světa.

Ne každý si uvědomuje, že české pivo je ve světě pojem. Ne nadarmo je Čech předsedou evropských pivovarníků. Měli bychom na to být hrdi. Také akciová společnost Bohemia Regent letos dokázala, že to myslí vážně s podporou národní prestiže a stala se vlastníkem ochranné známky "České pivo". (Listy Jindřichohradecka)

Město Strakonice zřejmě bude moci koupit místní pivovar. Ten je společně s Budvarem posledním státním pivovarem v jižních Čechách. Ministr financí Bohuslav Sobotka doporučí vládě, aby Strakonický pivovar, který funguje už 354 let, získalo město. Obec si zřejmě bude muset vzít na koupi pivovaru úvěr. (Hospodářské noviny)

Současná vláda podle ministra financí Bohuslava Sobotky zřejmě nebude privatizovat Budějovický Budvar. "Právní pozice Budvaru a spory (o značku), které jsou vedeny, podle mého názoru v tomto volebním období privatizaci vylučují," řekl Sobotka v pořadu televize Nova Sedmička. Dodal, že diskuse o budoucnosti Budvaru bude ve vládě pokračovat. Privatizace by podle ministra byla nyní složitá. "Je důležité, abychom se podívali jasně na naši právní pozici, kterou v kauze značky Budvar máme," řekl Sobotka. Vláda má k dispozici právní analýzy, které popisují stav sporů. "Tyto analýzy nevyznívají ve prospěch privatizace Budvaru v nejbližším období," řekl bez dalších podrobností. Zprávy o tom, že by státní podnik Budvar mohl být zařazen do privatizace, se objevily v médiích v červnu. Podle těchto zpráv zařadilo Budvar na seznam podniků určených k brzké privatizaci ministerstvo financí. Mluvčí resortu Jaroslav Dědič to ale tehdy nepotvrdil. Podle jeho slov šlo spíše o určitou revizi, jejímž smyslem bylo dát kabinetu k úvaze možnosti privatizace státních účastí v různých podnicích. V minulých dnech se proti případné privatizaci podniku zvedla vlna odporu. Petiční akci zahájili na výstavě Země živitelka obyvatelé jižních Čech. Organizátoři petice především nesouhlasí s výrokem ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana, že je třeba zalátat díry v rozpočtu na rok 2004 a Budvar privatizovat. Proti privatizaci Budvaru se již dříve vyslovil ministr zemědělství Jaroslav Palas. Účetní hodnota Budvaru Palas vyčíslil na tři miliardy korun. Budvar vede po celém světě řadu sporů o označení Budweiser s americkým pivovarnickým obrem Anheuser Busch (AB). AB tvrdí, že Budweiser je ochranná známka, kterou používá déle než českobudějovický pivovar. Budvar namítá, že jde o označení místa původu výrobku, takže ho nemůže používat ten, kdo nevaří pivo v Českých Budějovicích. (Právo)

Prodej třinácti městských objektů, včetně některých domů v historickém středu města a budov kutnohorského pivovaru, připravuje radnice. S vyhlášením výběrového řízení na prodej těchto nemovitostí souhlasili na svém posledním zasedání kutnohorští zastupitelé. Někteří z nich se přitom proti prodeji "rodinného stříbra" razantně postavili. "Cítím snahu prodat majetek města za každou cenu,"uvedl zastupitel Vladimír Zubov a doplnil: "Za půl roku vstoupí Česká republika do Evropské unie a ceny nemovitostí půjdou nahoru." Zubov se zároveň podivil, že prodej domů prosazují i představitelé radnice, kteří byli v minulém volebním období v opozici a rozprodávání obecního majetku tehdy odmítali.

"Když jsem byl v opozici v zastupitelstvu, tak jsem požadoval, aby bylo v případě, že se má něco odprodávat, dobře zváženo, jaké objekty a za jakých podmínek," vysvětlil současný místostarosta Bohumil Dvořák a navázal: "Domnívám se, že nyní je prodej dobře připraven. Nebudeme prodávat za každou cenu, nebudeme prodávat, cokoliv nám přijde pod ruku. Prodej byl proveden velmi zodpovědně."

Prodej městského majetku má pomoci vyřešit finanční problémy obecní pokladny."Musím říci, že kdyby město nebylo v té situaci, v jaké se sočasné době nachází, tak bych nikdy nezvedl ruku pro to, aby se tento majetek prodával. Bohužel Kutná Hora je zadluženým městem. Dopadla na nás plnou vahou nemocnice a její financování," doplnil Dvořák. Mezi vybranými objekty nejsou žádné významné památky, s jejich prodejem souhlasila i komise regenerace.

Výrazný finanční přínos si radnice slibuje zejména z prodeje budov pivovaru. "Město vlastní budovy pivovaru i část technologie," uvedl starosta Ivo Šalátek. Společnost, která v Lorci vaří pivo, platí radnici za využívání objektu nájem."Mám dojem, že se pohybuje ve výši asi tři a půl milionu ročně, což není zrovna vysoká částka. Pokud by se budovy podařilo prodat, mohl by to být velmi zajímavý zisk," uzavřel starosta. (Kutnohorský deník)