Stovky návštěvníků si v sobotu dopoledne na Pivovarských slavnostech prohlédlo výrobu piva Březňák. "Nemáme co tajit, tajemství výroby dobrého piva spočívá v kvalitních lidech. Prohlídky pořádáme pravidelně a nyní, když jsme otevřeli novou exkurzní trasu, ještě přibudou," řekl Jaroslav Rottenborn, ředitel Pivovaru Velké Březno - od roku 1998 součásti společnosti Drinks Union. Sobotní lidová veselice s panem Zippichem - tvář Březňáku - nabídla dětské atrakce včetně minimotorek, kulinářské speciality i opečené vuřty, kapelu Ústečanka, country Kliďánko i show Las Vegas. Nejzajímavější ovšem byly právě exkurze po výrobní trase pivovaru, který příští rok slaví 400 let. Už v roce 1900 vyráběl 18 druhů piv, měl zastoupení v Londýně, Vídni, Hamburku, Kapském městě a desítkách dalších míst světa. V roce 1910 dokonce dodával pivo do anglické Sněmovny lordů. Na začátku trasy ředitel uvedl, že se ve Velkém Březně vyrábí pivo plzeňského typu. "Děláte tedy velkobřezenskou Plzeň," ptal se Petr Anotoška, který žije v Březně 35 let, ale v pivovaru byl poprvé. "Není to napodobováním Plzně, ale jeho charakterem," vysvětlil Rottenborn. Cesta vedla okolo sladovny do varny z roku 1933, nejstarší části pivovaru. "Pivo vzniká kvašením obilovin, vymyslela ho sama příroda. Postupem času se do něj začalo přidávat koření, v našem případě chmel," řekl ředitel. Přesto je základem výroby kvalitní voda - velkobřezenská 12ř jí má 88 procent. Ležák zraje ve speciálních tancích ve sklepě na úrovni hladiny Labe 50 dní. "Proto je tak zdravý," soudil další návštěvník.

Do sklepů vedla trasa přes spilku, kde vzniká při 7 st. C z uvařené mladiny mladé zelené pivo. "Nezbytná je při výrobě piva čistota a láska," uvedl ředitel. "Zajímalo mě, jak pivo vzniká. Nikdy jsem v pivovaru nebyla, je to poučné," tvrdila Šárka Machátová z Dolních Zálezel, pracovnice ústecké univerzity. Přišla s přítelem Petrem Antoškem. "Je super, že nás provází právě ředitel," řekl. Na návštěvu výroby Březňáku, končila v moderní, počítači řízené stáčírně láhví z roku 1995, zavítali i manželé Milena Kelichová a Zdeněk Francl z Veltěže u Loun. "Žena dělá ve firmě, která sem dodává ječmen na výrobu sladu," uvedl muž. Ředitel vysvětlil, že pivovar je jedním z mála, který si ještě slad vyrábí. Je to spíše nerentabilní, ale Velkobřezenští vědí, co dělají. Drinks Unionu patří Březňák i Zlatopramen. "Naše pivo se v Krásném Březně plní do sudů, my zde Zlatopramen stáčíme do láhví," prozradil Jaroslav Rottenborn. Pivovarské slavnosti si nenechal ujít, resp. vystupoval zde František Sysel, herec ústeckého divadla a bavič. "Je to pro mě rodinná záležitost, prvně jsem tu byl v patnácti.

Na brigádě v roce 1961 jsem sundával basy s pivem z pásu, abych si vydělal na tranzistorák," řekl bavič a moderátor, přistižený s půllitrem v ruce. "Naši předkové toto pivo dotáhli k dokonalosti, na tom už není co zlepšit. Ale špatný hostinský ho bohužel může zkazit," tvrdil. Sysel chce kandidovat na pana Zippicha. Přiznal to v přítomnosti toho současného - Vladimíra Beníčka z Těchlovic u Děčína. Také on s gustem popíjel Březňák, v ruce nezbytný doutník. "O podpis mě ještě nikdo nežádal, jste první," překvapil hosta Arnošta Pondělíka, pracovníka ústeckého magistrátu. "Na exkurzi mě asi nejvíc fascinovalo, jak nám šla ve sklepě pivovaru pára od úst," přiznal úředník. (Ústecký deník)

Původně to Vladimír Lažanský, majitel zámku v Chyši, prozradit nechtěl. Při povídání o pokračující práci na rekonstrukci pivovaru v sousedství zámku a následném dotazu, jaké jméno dostane chyšské pivo do vínku, konstatoval, že mluvit o jeho názvu by bylo možná předčasné. Nakonec však neodolal a pochlubil se.

"Nad názvem se pochopitelně zamýšlíme už delší dobu. Dopadlo to tak, že naše pivo zřejmě pokřtíme jménem Prokop," říká zámecký pán Lažanský. Podle něho totiž právě Prokop Lažanský jako první chyšský zámecký pán z rodu Lažanských v roce 1766 navázal na tradici vaření piva v pivovaru vedle zámku.

Renesanční pivovar v Chyši fungoval od roku 1580 a zanikl v roce 1932.

"V tomto období ukončila svoji činnost většina malých, rodinných pivovarů. Svůj podíl na tom měl především plzeňský pivovar, který přišel s pasterizací, díky které se plzeňské pivo stalo trvanlivějším a dalo se tak vyvážet na velké vzdálenosti," vypráví Lažanský.

Budova a vnitřní zařízení pivovaru v současné době prochází intenzivní rekonstrukcí. Podle Lažanského jako pravděpodobný termín uvedení chyšského pivovaru do provozu přichází v úvahu duben příštího roku.

"Otevřeme sice následně jednu pivnici v Karlových Varech, ale většina naší produkce zůstane v Chyši," přibližuje Lažanský plány Chyšských.

Pivo Prokop nebude ani filtrované, ani pasterizované. Podle majitele zámku to však neznamená, že bude kalné, ani nic podobného.

"Náš produkt nebude mít pouze tak zlatavou barvu, na jakou jsou lidé zvyklí z běžné domácí produkce. Co se týče životnosti, tak v sudech naše pivo vydrží přibližně měsíc," uzavírá Lažanský. (Karlovarské noviny)

Nádvoří rodinného pivovaru patřilo v sobotu 9. ročníku Mistrovství Evropy v koulení pivních sudů. Dvoučlenná družstva musela pohánět dřevěné sudy ficáky, nebo-li dřevěnými tyčemi, co nejrychleji do cíle. Muži běželi pivní míli, což je 600 metrů, ženy měly trať poloviční. Klání pořádal Český svaz malých nezávislých pivovarů ve spolupráci s rodinným pivovarem Chodovar.

Závody zahájili starosta Chodové Plané Pavel Vopat a Boris Damzog, první muž na radnici družebního bavorského Störnsteinu. K rozběhům se postavilo osm smíšených, stejný počet ženských a dvacet družstev mužů z Německa, Velké Británie a České republiky. V horku slunečného dne to neměli jednoduché. Nebyla nouze o dramatické momenty, ale projevila se vůle dobře reprezentovat. Na startu byli i závodníci, kteří nastoupili na poslední chvíli, například chodovoplánští hasiči.

"Vlastimil Heteš a Jiří Oravec byli náhradníky, ale podali dobrý výkon a zaslouží uznání," pochválil je trenér Ivan Mejta.

Organizátoři připravili také doprovodné programy, například cyklistickou jízdu z Březové u Sokolova do Chodové Plané, parní vlak z Plzně, setkání majitelů vozů Mini Cooper a pro děti dětskou zahradu s nejrůznějšími soutěžemi.

Nechyběla ani prohlídka pivovaru a vodník Pivílko (Jaroslav Vatter) čepoval u kašny pivo.

Vůbec poprvé se konal závod na kolečkových in-line bruslích. Závodníci museli dopravit tác s poháry Il-sana do cíle bez vylití. Vítězem byl František Vondra z Plzně, druhý Radim Macháček z Mar. Lázní a třetí domácí Jiří Plevka ml., který byl s umístěním maximálně spokojen.

Finálové výsledky koulení - Ženy: 1. Burton College/Chodovar (Christine Norris, Yvona Plevková), 2. Pivovar U Fleků (Monika Vybíralová, Karolína Chramosilová), 3. Linde Technoplyn (Kateřina Kovaříková, Růžena Solarová).

Smíšená mužstva: 1.Burton College (Keith a Christine Norris), 2. Hospoda Na dílech (Vojtěch Plevka, Lenka Prokešová), 3. Chmelařství Lupulino (Dana Štorková, Sheard Graeme - nejvzdálenější účastník z Austrálie!)

Muži: 1. Křelovice (Stanislav Hausner, Jan Šild), 2. Burton College/Chodovar (Keith Norris, Vojtěch Plevka), 3. Pivní klub II. (Josef Velát, Jan Röhrich). (Tachovský deník)

Ve čtvrtek se od 19:30 koná letošní první koncert v tradiční sérii hudebních čtvrtků. Vstup na všechny koncerty je zdarma. Součástí Léta s Prazdrojem budou poslední červencový víkend i dvě vystoupení v rámci turistické Olympiády, kterou ve spolupráci s městem Plzeň a s Plzeňským Prazdrojem pořádá Svaz českých turistů. Léto s Prazdrojem vyvrcholí na začátku října již tradičním Pilsner Festem.

Plzeňský Prazdroj,a.s. i letos nabídne příznivcům hudby sérii koncertů populárních skupin pod společným názvem „Léto s Prazdrojem“. Jako první dnes na nádvoří pivovaru vystoupí Vypsaná Fixa a Pod Stolem, dále se fanoušci dobré hudby a skvělého piva mohou těšit například i na skupiny Replay, Znouzectnost nebo Semtex. I letos budou akce Léta s Prazdrojem obohacena o vystoupení mladých plzeňských kapel.

Poslední červencový víkend bude ve znamení turistické olympiády. „Plánujeme kromě jiného také prodlouženou otevírací dobu Návštěvnického centra i Pivovarského muzea, “ řekl Vladimír Jurina, manažer Plzeňského Prazdroje odpovědný za marketing návštěvnických aktivit, „prohlídky navíc budou probíhat každou půlhodinu, takže doufáme, že budeme moci přivítat co nejvíce zájemců - všichni jsou samozřejmě co nejsrdečněji zváni.“

Program koncertů na nádvoří plzeňského pivovaru:

30. 6. Vypsaná Fixa + Pod Stolem

7. 7. Neřež + Kasiopea

14. 7. Sarin + Replay

21. 7. Post-it + Antabus

28. 7. Pavla Kapitánová & BAND + Cofrum Marling

29. 7. Jiskra + host

30. 7. MHS

4. 8. Tři Sestry revival banda + Siláž

11. 8. Traband + Navzájem

18. 8. Znouzectnost + Bikini

25. 8. Lucie Revival + No exit

1. 9. Semtex + LSD

30.9. – 2.10. Pilsner Fest

Doprovodné akce a výstavy budou během celého léta probíhat jak v prostorách pivovaru a jeho Návštěvnického centra, tak i v Pivovarském muzeu, případně v jiných lokalitách Plzně. Koncerty se budou konat za každého počasí, jejich začátky jsou v půl osmé a vstup na ně je zdarma. Speciality na grilu a výborně ošetřené pivo od mistrů výčepních z Prazdroje poskytne letní zahrádka a v případě nepříznivého počasí restaurace Na Spilce. (regionplzen.cz)

Budějovickému Budvaru se podle dnešních Lidových novin a Mladé fronty Dnes otevírají možnosti k prodeji piva v Číně. Ve sporu o registraci ochranné známky, jejž Budvar od roku 1999 vedl s americkým pivovarem Anheuser-Busch u čínského Státního úřadu pro průmysl a obchod, uspěla česká firma, píšou.

Oba deníky ale upozorňují, že rozhodnutí o registraci značky ještě nemusí být definitivní. Američané mají možnost se odvolat. "Naše ochranné známky budou definitivně zaregistrovány teprve pokud se Američané v dané lhůtě neodvolají," citují LN mluvčího Budvaru Petra Samce.

"Přesto jsme rádi. Poptávka po zahraničním pivu se teprve začíná zvedat, přesto má tento trh pro nás do budoucna velký potenciál," řekl MfD ředitel Budvaru Jiří Boček.

Anheuser-Busch a Budějovický Budvar se přou o název Budweiser a další ochranné známky už od roku 1906. Po celém světě spolu stále vedou asi 40 známkoprávních sporů a více než 70 správních řízení před patentovými úřady. Budvar má nyní zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. (Finanční noviny)

Americký pivovar Anheuser-Busch Cos v Maďarsku vyhrál vleklý známkoprávní spor s českou společností Budějovický Budvar. Ta musí na příkaz soudu přestat v Maďarsku používat obchodní známky Bud, Budweiser Budvar a Budweiser Bier-Budvar. Mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec se odmítl k rozhodnutí vyjádřit dokud podnik nebude mít oficiální znění rozsudku.

Budějovický Budvar se u názvů odvolával na registraci o označení původu, která definuje původ zboží podle místa výroby a dalších specifických vazeb na lokalitu. Soud ale rozhodl, že název Bud se nevztahuje k městu České Budějovice, jak se Budvar snažil prokázat, podotýká agentura AP.

"Pro Anheuser-Busch je to další významné soudní rozhodnutí, které nás utvrzuje v odhodlání chránit naše věhlasné obchodní známky po celém světě," řekl k rozhodnutí soudu prezident a výkonný ředitel společnosti Anheuser-Busch International Stephen J. Burrows.

Anheuser-Busch a Budějovický Budvar se přou o název Budweiser a další ochranné známky už od roku 1906. Po celém světě spolu stále vedou asi 40 známkoprávních sporů. Anheuser si před lety zvolil název Budweiser, protože byl známý v Německu, odkud rodina Buschových přišla do Ameriky a začala tam vařit pivo.

Počátky pivovaru sahají do roku 1852 a Američané argumentují tím, že název Budweiser začali používat už v roce 1876. Budvar byl ale založen až v roce 1895. České Budějovice, kde pivovar působí, se označují v německy mluvících zemích jako Budweis. Pivo se v této oblasti vaří už od roku 1265. (ct24.cz)

Ačkoliv městský soud v Budapešti neuznal Budějovickému Budvaru některé obchodní známky s označením původu, vedení pivovaru po rozboru verdiktu tvrdí, že ze sporu vyšlo jako vítěz. Soud rozhodoval ve sporu o ochranné známky, který Budvar vede s americkým konkurentem.

Odvolací soud přitom dal za pravdu maďarskému patentovému úřadu, který už dříve rozhodl, že chráněným označením původu je pouze Budějovické pivo a Českobudějovické pivo včetně překladů.

Věčný rival Budějovického Budvaru americký Anheuser-Busch totiž v Maďarsku napadl všechna tato označení budvarského piva, mimo jiné i Budějovický Budvar, Budějovické pivo-Budvar a Bud.

"V platnosti zůstávají všechny ochranné známky. Rozhodnutí soudu nenaruší žádné naše obchodní aktivity v Maďarsku," uvedl manažer střediska pro styk s veřejností Budějovického Budvaru Petr Samec.

Budějovický Budvar si rozsudek vykládá tak, že soud pouze potvrdil neplatnost některých označení původu piva, ale v žádném případě to neznamená, že by tím dával společnosti Anheuser-Busch právo k užívání jeho ochranných známek v Maďarsku.

Pivovar Budějovický Budvar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než stovce zemí světa. (iDnes)

Osmatřicet zemí a tisíc druhů piva za sebou nechal Velkopopovický kozel na mezinárodním klání cen kvality Monde Selection. Z Bruselu si minulý týden přivezl tři zlaté medaile.

Kvalita se hodnotila například podle chuťových vlastností a vzhledu, do umístění ale zasáhla i grafická kvalita a informační hodnota etikety. „Máme velkou radost, že české pivo získalo tak prestižní ocenění,“ říká manažer Velkopopovického Kozla Petr Polák.

Podle něj se mimo jiné opět prokázalo, že české pivo dokáže čelit konkurenci i v celosvětovém měřítku. Velkopopovický Kozel totiž nebyl jediným českým medailistou. V dalších kategoriích si zlato odvezl i Radegast. Pivní soutěž je tradiční a vzorky se vybírají několik měsíců. Hodnotí se od ledna do dubna. Posuzování vzorků piva bylo na čtyřech týmech specialistů. Byly podrobeny laboratorní analýze a odborníci pivo také ochutnávali.

Mezinárodní institut kvality Monde Selection byl založen v roce 1961 v Bruselu. Je považován za organizaci, která má velké slovo ve výběru kvality.

Snaží se usnadňovat lidem orientaci na trhu s pivem, vínem či destiláty, ale také nealkoholickými nápoji a některými dalšími druhy potravin. (MF Dnes)

V nabídce pivovarů největší české skupiny Plzeňský Prazdroj se objevuje nový druh. Velkopopovický Kozel začíná vyrábět jedenáctistupňové pivo. Podle mluvčího pivovaru Alexeje Bechtina totiž po jedenáctce sahá stále víc českých zákazníků.

"Po důkladném průzkumu jsme jej vyhodnotili jako vhodný prostor pro další rozvoj portfolia značek a jeho rozšíření," vysvětlil mluvčí pivovaru Alexej Bechtin.

Nové pivo mohou spotřebitelé ochutnat ve vybraných restauracích a hospodách, kde se čepuje Velkopopovický Kozel, od konce června.

"Velkopopovický Kozel 11° Medium je světlý ležák s obsahem alkoholu 4,6 %, je čtvrtou variantou v portfoliu značky Velkopopovický Kozel, doplňující ostatní varianty Světlý, Premium a Černý," řekl Petr Polák, manažer značky Velkopopovický Kozel.

Největší česká pivovarnická skupina zkouší i další nové druhy. Šanci objevit se na trhu má třeba polotmavé pivo z Plzeňského Prazdroje, které už vyrobili odborníci v plzeňském pivovaru.

"Ano, tento typ piva zkoušíme. Vývoji samozřejmě dáváme zelenou, ale musíme si být jisti, že nový druh zaujme na trhu silnou pozici. Pokud se tedy rozhodneme prodávat novinku, nebude to jen tak na zkoušku," vysvětluje mluvčí plzeňského pivovaru Alexej Bechtin.

Plzeňský Prazdroj je na vývoj novinek zařízen nejlépe ze všech podniků v zemi. Má totiž vlastní minipivovar, který je zmenšenou kopií originální prazdrojské výroby. (iDnes)

Město hodlá odkoupit část technologie kutnohorského pivovaru. "Je to část technologie, kterou odkoupila městská společnost KH Tebis od Pivovarů Bohemia," upřesnil místostarosta Bohumil Dvořák. Jedná se o plnicí linku Rotus 60 a další navazující technologie. Město mělo uhradit za nákup zařízení téměř čtyři miliony korun. Po odečtení financování opravy plniče ve výši kolem 2,8 milionů korun zbyde městu zaplatit společnosti KH Tebis přes jeden milion korun. "Je to zbytková cena po splacení částky úvěru na opravy," upřesnil zastupitel Zdeněk Dvořák a dodal, že kompletní vlastnictví technologie zvýhodní další jednání o osudu pivovaru. Ten se pokoušelo město prodat v loňském roce za více než sto milionů korun. Za tyto peníze však o kutnohorský pivovar nikdo neprojevil zájem. Radnice bude jednat o dalším prodeji nebo zvýšení nájmu se současným provozovatelem pivovaru společností Drinks Union. Ta má na výrobnu zlatavého moku předkupní právo. (Kutnohorský deník)

Vulgárními nadávkami počastoval dav strážníky městské policie při výkonu jejich služby v benešovském pivovaru. "Na výzvu strážníků k ukončení akce se ozvalo skandované a přes zesilovací aparaturu náležitě slyšitelné volání č...., č.....," reprodukoval starostovi Petru Koubovi a místostarostovi Jiřímu Jandačovi naprosto autenticky vlastní odposlech Erich Renner, bývalý gymnaziální profesor. "Zápis o incidentu strážníci učinili, ale že by jim někdo takhle sprostě nadával? To slyším poprvé," uvedl Jandač. Podobně reagoval také velitel strážníků Miroslav Zamrzla. "Produkce přesáhla povolený časový rozvrh a když se dav nechtěl ještě v půl jedenácté rozejít, přivolali jsme na pomoc policisty," řekl Zamrzla s tím, že zápis o incidetu i s informací, že akce skončila až krátce před půl dvanáctou v noci, předal vedení města. "Podle mých informací zahájilo už město s majitelem pivovaru správní řízení." Předseda představenstva akciové společnosti Pivovar Fedinand Petr Kostka ale o takovém materiálu ještě včera nevěděl nic. Potvrdil však, že Slavnosti piva se obešly bez potíží. Problém nastal v organizování rockových produkcí v pivovaru, které měla na starosti agentura najatá Pivovarem Ferdinand. Ta nebyla schopna akci ukončit ani když přijeli strážníci. Další produkce se uskuteční v rámci Závaru v rockovém kotli 9. července opět v pivovaru. "Hygienici budou měřit hluk a pokud produkce normu překročí, akce už nebudou pokračovat. V opačném případě není důvod je rušit," dodal Kostka. (Benešovský deník)

Čtyři tisíce lidí doslova ochromily sobotní život život nejen na samotném nádvoří Pivovaru Klášter, ale i v celé obci a okolí. Konalo se tam dvanácté pivobraní. A pivo chutnalo i ženám, které se nenechaly zahanbit. Kromě veškerého pivního sortimentu z pivovaru pořadatelé připravili návštěvníkům hudebně nabitý program, který gradoval vystoupením Aleše Brichty. Po nádvoří se nedalo ani projít i ve chvílích, kdy zpíval Luboš Odháněl s kapelou Nastarýkolena, po půlnoci přítomné rozpálila rocková skupina Seven. Hitem se stala na pivobraní kniha Sex a chlast, kterou přijel podepisovat spoluator Jiří Krampol. "Jsem absolutně spokojen a děkuji návštěvníkům a všem pořadatelům, kteří odvedli obrovský kus práce. Smekám přede všemi. Tohle pivobraní bylo mimořádně úspěšné, je vidět, že vyrábíme kvalitní pivo. Jinak by lidé nepřišli," uvedl ředitel pivovaru Josef Špryňar. (Boleslavský deník)

Opavský Pivovar Zlatovar se snaží udržet svůj zbylý podíl na českém trhu a zároveň míří do ciziny. Začal vařit licenčně pivo v Polsku a stejné záměry chce ještě v letošním roce uskutečnit v Číně. Včera to řekl majitel pivovaru Kamil Kolek.

" Nacházíme se ve stavu, kdy zachraňujeme své pozice na českém trhu. Za poklesem našeho výstavu v tuzemsku je tlak konkurence. My totiž nemáme takové prostředky na reklamu, abychom mohli soupeřit třeba s Gambrinusem. Ale současně vidíme šance v zahraničí a snažíme se tam proniknout," uvedl Kolek.

Výrobu v Polsku spustil Zlatovar na začátku letošního roku. Opavské pivo se na tamním trhu drží tři měsíce, za tu dobu ho podle Kolka Poláci vypili asi 5000 hektolitrů. V Číně se chce opavský producent uchytit do konce letošního roku. (Moravskoslezský deník)

Tři zlaté medaile za pivo Radegast Premium, Original a nealkoholický Birell přivezli zástupci nošovického pivovaru Radegast ze 44. ročníku mezinárodní soutěže Monde Selection v Bruselu. Velký úspěch zaznamenal především Radegast Premium, který získal zlato ve všech třech ročnících, jichž se pivovar Radegast zúčastnil. Konkurence přitom byla obrovská. Letošního ročníku se zúčastnily pivovary ze 38 zemí světa a přihlášeno bylo více než tisíc značek piv. " Výborné výsledky, které značka Radegast pravidelně dosahuje v našich i mezinárodních degustačních pivních soutěžích, potvrzují, že úsilí a investice směřované do kvality piva jsou tou správnou cestou," tvrdí manažer pivovaru Ivo Kaňák

V letošním roce je to pro pivovar Radegast již páté ocenění. Dvě předchozí - bronz za Radegast Premium a certifikát kvality za Radgast Original - přivezli zástupci pivovaru z nedávné soutěže Zlatý pohár Pivex - Pivo 2005. (Moravskoslezský deník)

Doslova ve švech praskal o tomto víkendu pivovar Ostravar. V sobotu ve dvě hodiny odpoledne zde vypukly v pořadí již sedmé Slavnosti pivovaru Ostravar. Dobré pivo a skvělá muzika, které zdobí největší svátek piva v Ostravě, přilákaly do pivovaru Ostravar 9800 návštěvníků. A skutečně bylo na co se dívat.

Už od začátku slavností bylo zřejmé, že si Ostravané nechtějí nechat ujít žádný z bodů bohatého programu. Po ostrém startu, který obstarala kapela Ready Kirken, provedl slavnostní zahájení sedmého ročníku slavností vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela. Ve svém vystoupení seznámil všechny přítomné se žhavou novinkou, konkrétně faktem, že Ostravar Strong se tento týden stal v Českých Budějovicích Pivem České republiky pro rok 2005.

Organizátoři připravili pro návštěvníky také překvapení. Na nádvoří pivovaru mezi sebou soupeřila čtyři družstva vedená nestory českého fotbalu Antonínem Panenkou, Karolem Dobiašem a herci Romanem Skamene a Jiřím Procházkou. Ve fotbalové zóně Baníku Ostrava představili Radek Slončík a Peter Drozd hostům Pohár Českomoravského fotbalového svazu a poté se rozběhl turnaj v minikopané. Na čepu nemohl chybět kvasnicový ležák. " Kvasnicové pivo je na takovéto akce jako dělané a my ho čepujeme přímo z tanků," vysvětlil Robert Kužela.

Mnozí zavítali na tuto velkolepou akci nejen kvůli skvělému moku, ale také proto, aby si mohli poslechnout hudební kapely. Večerní program na hlavním pódiu zahájila populární slovenská kapela Horkýže slíže. Rozjeté publikum pak s velkým nadšením přivítalo domácí Rock & Roll Band Marcela Wood mana. Tóny písně " Starý dobrý Woodman přijíždí, už to začíná" přivedly obecenstvo do varu. Celý program vyvrcholil v devět hodin večer vystoupením skupiny Divokej Bill. Ta potvrdila, že se dnes řadí mezi nejlepší kapely u nás. " Myslím, že můžeme být spokojeni. Lidé přišli nejen za hudbou, ale i za dobrým pivem. Toho se v průběhu slavností vypilo sto šedesát hektolitrů," doplnil závěrem vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela.

Spokojeni byli také návštěvníci. " Je to tady skvělé. Super pivo, super kapely, super fotbalisti," zhodnotila dvacetiletá Petra Šmakovičová z Ostravy. (Moravskoslezský deník)

Ve sklepích pivovaru leží už třetí týden speciální várka piva, kterou pivovar připravuje pro Slavnosti pivovaru. Jedná se o kvasnicový ležák, jenž vrchní sládek pivovaru Robert Kužela vaří speciálně jednou ročně jen pro tuto příležitost. Na čepu bude za necelých čtrnáct dní – při sedmém ročníku Slavností pivovaru Ostravar, které se uskuteční v sobotu 11. června od 14.00 hodin v areálu pivovaru.

„Kvasničák jsme uvařili už v prvním květnovém týdnu. Aby však měl správnou chuť a říz, musí se čtyři týdny uležet,” říká Kužela. Speciální kvasnicové pivo se vyznačuje tím, že není pasterizováno, rozdíl je rovněž ve filtraci. „Kvasničák je stejně hořký a aromatický jako Ostravar. Tmavší barva a jemný zákal jsou způsobeny přítomností pivovarských kvasinek, které nejsou odfiltrovány jako v případě normálního piva,” popisuje svůj oblíbený produkt vrchní sládek.

Stejně oblíbený je kvasnicový ležák také u návštěvníků Slavností. „Přestože na Slavnostech čepujeme téměř všechny naše značky – to znamená Ostravar Premium, Ostravar Strong, Velvet i Kelt – kvasnicový ležák je rok co rok jednoznačně nejžádanějším pivem ," říká Kužela. Atraktivitu kvasnicového piva podporuje zejména fakt, že kvasnicový ležák Ostravar není běžně k dostání ani na pultech hospod, ani v obchodech. Důvodem je jeho velmi krátká životnost, která se počítá v řádech několika dnů. „Jsem přesvědčen, že originální chuť kvasnicového ležáku a jeho výjimečnost jsou hlavními důvody, proč lidé na našich Slavnostech dávají přednost právě tomuto pivu,” míní vrchní sládek.

Vedle kvasnicového piva bude další atrakcí letošních Slavností opět velmi kvalitní hudební program. Návštěvníci se mohou těšit na celou řadu kapel v čele s Ready Kirken, Horkýže Slíže a populárním Rock and Rollem Marcela Woodmana. Hlavní hvězdou letošních Slavností pak bude Divokej Bill, skupina, kterou letos Česká akademie populární hudby vyhodnotila jako jednu ze tří nejlepších v zemi. V loňském roce navštívilo Slavnosti pivovaru Ostravar i přes deštivé počasí osm tisíc lidí, předloni za slunečného počasí dokonce o tři tisíce návštěvníků více. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Jedenáctistupňové pivo z Litovle získalo v kategorii světlých ležáků prestižní titul Pivo České republiky na degustační soutěži, která se uskutečnila v Českých Budějovicích.

Odborná degustační porota složená ze sládků a pivovarských odborníků hodnotila v devíti kategoriích celkem 179 piv ze 39 českých a dvou slovenských pivovarů. Českobudějovické klání je počtem soutěžících piv nejvýznamnější tuzemskou degustační soutěží.

„Získaného ocenění od pivovarských odborníků si nesmírně vážíme. Úspěch v tak velké konkurenci dokládá, že na Moravě se vaří pivo, které patří k absolutní špičce,“ uvedl ředitel litovelského pivovaru Miroslav Koutek. (Právo)

Pivovar investoval do moderního zařízení, ale pivo vaří stejným způsobem jako po staletí. Nová zařízení na chlazení mladiny za deset milionů korun zprovoznil Pivovar Litovel. Dokončil tak již několik let trvající modernizaci klasického výrobního postupu, který litoveslký pivovar dodržuje už celá staletí. „Celý proces technologických úprav a modernizace pivovaru probíhá už od roku 1992. V posledních pěti letech jsme modernizovali spilku, kvasničárnu a strojovnu chlazení.

Nyní jsme dokončili modernizaci chlazení mladiny,“ sdělil ředitel pivovaru Miroslav Koutek.

Přestože pivovar v posledních letech výrazně investoval do modernizace technologií, klasický výrobní postup zůstává stejný. Pivo se zde vaří na stupňovitost, aniž by ho pivovar posléze dořeďoval. Hlavní kvasný proces probíhá delší dobu za nižších teplot v otevřených kádích a doba ležení, během níž pivo dokvašuje a zraje ve sklepích, se nijak nezkracuje. „Nechceme jít cestou modernizace technologie, při které by byl změněn klasický výrobní postup. Nesoutěžíme v počtu uvařených hektolitrů, prvořadá je pro nás kvalita,“ tvrdí Koutek. Kromě investic do modernizace klasických výrobních technologií se pivovar musel vypořádat se škodami, které způsobilo loňské řádění tornáda.

Tím však investice do pivovaru v Litovli nekončí. Jeho vedení má nyní v plánu rekonstruovat laboratoře, závodní kuchyni a jídelnu a obnovit muzeum historie pivovarnictví. Pivovar Litovel loni vystavil 235 tisíc hektolitrů piva, což je o 21 tisíc hektolitrů více než v roce předešlém. Tržby přitom pivovar zvýšil o 7,3 procenta na celkových 470 milionů korun. Pivovarnická skupina, do které patří pivovary Zubr, Holba, Litovel, zaujímá na českém pivovarnickém trhu čtvrté místo za Plzeňským Prazdrojem, Pivovary Staropramen a Budějovickým Budvarem.

***

Pivovar Litovel

* je členem skupiny pivovarů Zubr, Holba, Litovel

* skupina loni vystavila necelý jeden milion hektolitrů piva

* na českém trhu jí patří zhruba šestiprocentní podíl

* do zahraniční míří asi 10 procent výstavu skupiny

(MF Dnes)

Přerovský Zubr prodává v těchto dnech denně v průměru 320 tisíc půllitrů piva, což je až o polovinu více než obvykle. „Tropická vedra na konci května výrazně posílila odbyt,“ uvedl ředitel pivovaru Pavel Svoboda.

Reakcí na zvýšení poptávky je posílení výroby. Ve vícesměnných provozech tak nyní pracují například stáčírny sudů i lahví. Pivovar zároveň přijímá brigádníky.

Zpestřením nabídky čepovaného piva Zubr je kvasnicové pivo, které si konzumenti mohou poručit zatím v pěti hospodách v Přerově. Podle ředitele je o kvasnicové pivo stále větší zájem. „Proto plánujeme rozšíření počtu hospod, do kterých jej dodáváme, nejprve v Přerově a následně i okolí,“ dodal Svoboda. (Právo)

Pivovar Starobrno má ve své nabídce řadu pivních značek, které jsou oblíbené po celé České republice. Na stránkách Starobrněnských novin vám pokaždé přineseme profil některého produktu z našeho širokého sortimentu.

Dnes se jako první představují dvě značky, které patří do kategorie tzv. piv speciálních. Už zařazení do této kategorie napovídá, že se jedná o výrobky výjimečné, s notnou dávkou exkluzivity. Seznamte se tedy s pivem Červený Drak a Black Drak.

Červený Drak

Pivo značky Červený Drak se stalo v roce 1997, kdy byl oficiálně zahájen jeho prodej, prvním nedobarvovaným 15% červeným pivem na tuzemském trhu.

Toto nejznámější české speciální pivo je vyráběno z prvotřídního moravského sladu, českého chmele, vody a směsi bylinných výluhů a poznáte je díky charakteristické specifické vůni, jemné hořkosti a přírodnímu zabarvení do červena. Tato, v našich podmínkách nezvyklá barva, vzniká příměsí vybraných bylin bez dodatečného barvení.

Sílu Draka podtrhuje vyšší - šestiprocentní - obsah alkoholu a můžete ji zkusit z láhve o obsahu 0,33 l, která je opatřena originálním trhacím uzávěrem. Znamená to tedy, že Červeného Draka můžete " probudit", kde se vám zlíbí.

Black Drak

Mladším členem " dračí rodiny" je 13% speciální černé pivo Black Drak, které poté, co bylo vyvinuto společností Starobrno, a. s. v pokusném minipivovaru, vstoupilo na trh v únoru 2002.

Základem tohoto třináctiprocentního černého ochuceného piva je pramenitá voda z oblasti Březové a přísně utajený poměr českého ( plzeňského), bavorského, karamelového a praženého sladu. Aby byla chuť Black Draka ještě výraznější, přidává se do něj dávným Orientem velmi ctěná bylina, jež má prý obdivuhodné účinky. Nesmíme zapomenout na žatecký chmel, který dodává tomuto pivu klasický hořký podtón.

Black Drak, jenž je pivem bohatým a smetanovým, je příznačný svojí černočernou barvou s nádherně komplikovaným aroma s buketem, v němž hraje prim koření.

Není na škodu připomenout, že Black Drak je skladován v prostorách sklepa v hloubi masivu Žlutého kopce. V této " Dračí jeskyni" se drží teplota po celý rok kolem 1 - 2 ř C, což má příznivý vliv na jemné dosycení a pozitivní vlastnosti již zmiňovaného buketu.

I Černého Draka dostanete ve formě nevratné láhve o obsahu 0,33 l, která je, stejně jako v případě červeného sourozence, opatřena trhacím závěrem.

Obě piva se prodávají také v kartonu po 24 ks nebo v dárkovém balení po čtyřech kusech, tzv. fourpack.

Kam na ně?

Ať už v České republice či v Maďarsku, Itálii a Rakousku, kam se exportují, si můžete oba Draky vychutnat v převážné většině takzvaně lepších podniků. Draci jsou v prodeji tam, kde se baví lidé ve věku 18 - 35 let, tzv. Frikulíni, tedy lidé, kteří jsou nebo chtějí být free, cool a in. Jinými slovy, Červený a Black Drak, které se od sebe navzájem liší barvou a senzorickým profilem, si můžete užít především v klubech a na diskotékách. (Brněnský deník)