Bývalý pivovar Plzeňského Prazdroje v Karlových Varech se má během dvou let změnit v polyfunkční obchodní areál. Projekt hodlá uskutečnit karlovarská firma Upmann Style, která v závěru loňského roku koupila objekty od Prazdroje za nezveřejněnou cenu. O prodeji areálu o rozloze zhruba deseti tisíc metrů čtverečních jednal Prazdroj s různými zájemci tři roky.

Upmann Style jako nový majitel areálu v městské části Rybáře nepočítá s tím, že by se zde ještě někdy vařilo pivo. Z pivovaru zůstaly pouze budovy, veškerá technologie byla odstraněna.

„Máme úplně jiné záměry a těmi je polyfunkční areál obchodního charakteru, což odpovídá územnímu plánu města. Měly by tady být různé prodejny, skladové prostory, malá výroba a také parkovací plochy,“ řekl Marek Sattler z Upmann Style. Budoucí podobu území naznačí rodící se studie. „Většina ze současných budov ale patrně zůstane zachována,“ řekl.

Nyní si majitel bývalého pivovaru nechává celý areál podrobně prověřit, aby zjistil jeho skutečný stav. Před zahájením prací chtějí mít vlastníci k dispozici podrobnou zprávu o stavu všech rozvodů i stavebních prvků. „Areál byl řadu let prázdný a zub času se na něm podepsal. Navíc některé budovy jsou staré přes dvě stě let a to je, i přes průběžné opravy, znát,“ poznamenal Sattler. Úprava areálu by mohla začít v červenci a trvat asi dva roky. Předpokládané investice se pohybují v desítkách milionů korun.

Společnost Upmann Style Karlovy Vary vznikla v roce 1993. Hlavní činností firmy byla od počátku koupě použitého obchodního zařízení, jeho repase a následný prodej. Jde zejména o chladicí a mrazicí nábytek, regály, pokladní boxy či nákupní vozíky. Během deseti let vybavila společnost více než dva tisíce provozoven po celé České republice, na Slovensku a v Polsku. (MF Dnes)

Jak nezabloudit pod zemí? Putovat po proudu vody! Těžké dveře se otevírají, pár kroků za ně a před očima se nabízí pohled do jiného světa. A jiného času. Před námi se vine podzemní labyrint plzeňského pivovaru. Všudypřítomné vlhko, to je první poznávací znamení chodeb, kterých je pod areálem na devět kilometrů. Běžně přístupná je ale jen část, několik set metrů. „Zabloudit se ale v podstatě nedá, a to díky jednoduchému triku,“ říká Helena Emmerová z Prazdroje a ukazuje na mělký kanálek s pramínkem vody, který se vine podél stěny. „Chodby jsou totiž vyhloubeny s mírným sklonem, takže stačí jít po proudu. Prst do vody a hned víte, kudy ven,“ prozrazuje Helena Emmerová.

Chodby pod Prazdrojem měly jednoduchý účel - zrálo v nich mladé pivo v ležáckých sudech. A právě pískovcové podloží pod pivovarem bylo k hloubení sklepů ideální. Při pohledu na široké chodby kolem není třeba velké představivosti k tomu, aby člověk pochopil, jakou dřinu tehdejší „tuneláři“ podstoupili.

Dělníci se prvně chopili nářadí v roce 1839 a ručně se pustili do skály. A jejich dílo otevřelo podzemí. „Pozor, ať neuklouznete,“ přerušuje úvahy nad sysifofskou dřinou průvodkyně a míří do hloubi podzemí. Povrch země se v tu chvíli nachází asi patnáct metrů nad sklepením. „A tady je čert,“ sklání se průvodkyně ke stěně chodby a ukazuje na vytesaný reliéf. A opravdu - ze zdi se šklebí rohatý.

Chodby v pískovcové skále dodnes skrývají dávnou podobu řemesla sládků či bednářů. Tajemného čertíka do pískovcové zdi sklepa údajně vytesali italští trestanci, kteří byli odsouzeni k nuceným pracím při hloubení sklepů. „Prý se to stalo v roce 1845,“ vypravuje Helena Emmerová. Pár desítek metrů za tajemným místem svítí do sklepení kužel světla. Za chvilku je jasné proč - do stropu pískovcové chodby vede prostorná šachta, která ústí na povrchu. „Tudy se do sklepů dopravoval led, dříve nezbytná součást pivovarnické výroby a přepravy piva,“ vysvětluje průvodkyně. Fantazie kreslí úžasný pohled - jiskřící bloky ledu v setmělých chodbách, připravené chladit dílo plzeňských sládků. Přestože totiž ve sklepích panuje stálá teplota, k výrobě bylo třeba dosáhnout nižší než té přirozené. A tak pod zem putovaly kry z plzeňských řek či městských rybníků.

Kilometry a kilometry chodeb pod Prazdrojem nevybudovali stavitelé najednou. Do roku 1870 ruce dělníků vyhloubily prvních třináct sklepů. A pak následovaly další. „Pod pivovarem leží i Afrika a Sibiř,“ říká průvodkyně a hned reaguje na udivené pohledy. „Tak pivovarníci nazvali sklepy nejvzdálenější od hlavního vchodu,“ umívá se a pokračuje v pouti labyrintem, kam se běžný návštěvník nedostane.

Obrovské prostory jako by nekončily. Podzemí - to je 32 tisíc metrů čtverečných, dno chodeb leží v rozmezí od dvanácti do jedenadvaceti metrů pod povrchem. „Podíváme se k sudům. A můžeme ochutnat i pivo,“ zve k návštěvě největší atrakce pivovaru Helena Emmerová. V ležáckých sklepech Prazdroj seznamuje s tradiční výrobou unikátního piva. „To zde stále kvasí tradičním způsobem v dubových kádích a zraje v obrovských ležáckých sudech, přesně jako za časů našich pradědečků,“ připomíná Emmerová. Kdo dostane žízeň a je zvědavý, jak tradičně vyrobený Prazdroj chutná, toho sklepmistři dlouho trápit nebudou. Načepují třetinku přímo z dubového sudu. Dubové sudy stojí za zmínku a povšimnutí už jen proto, že plzeňský pivovar je jediným v Evropě, kde ještě žije bednářské řemeslo. Osm bednářů má i dnes velmi napilno. Musí se starat o všechny sudy, kterých je ve sklepeních okolo tří set. „Potřebují stálou péči. Smolení sudů, které k této péči patří, se každoročně stává oslavou jejich umění. Umění bednářů uvidí i lidé, kteří navštíví pivovar mimo dobu smolení. Poslední část expozice je věnována právě jim a všichni mají možnost se s jejich prací podrobně seznámit,“ připomíná Emmerová. Vycházíme z labyrintu. Denní světlo nás vrací do moderního světa. (MF Dnes)

Jedinou Zlatou pivní pečeť z XV. ročníku Reprezentačních slavností piva v Táboře si z Jihočechů odvezl Pivovarský dvůr Dražíč. V kategorii minipivovarů uspěl jeho tmavý ležák Lipan. Stříbrnou pivní pečeť za pivo se sníženým obsahem cukru obdržel Městský pivovar Platan z Protivína. Letošního ročníku slavností se zúčastnilo 52 pivovarů. Do soutěže bylo přihlášeno 214 vzorků. Při degustacích se vystřídalo 57 odborníků a jednotlivé pivovary zastupovalo celkem 200 hostů.

Denní návštěvnost se pohybovala kolem 600 osob. "Zájem by byl ze strany veřejnosti ještě větší, ale byli jsme limitováni počtem míst v Amber Hotelu Palcát," uvedl včera za organizátory Alois Srb. V průměru každý z návštěvníků včetně žen vypil šest půllitrů piva.

"Překvapením bylo vítězství moravských pivovarů, které takové úspěchy v předchozích ročnících nikdy nezaznamenaly. Absolutní jedničkou se tentokrát staly Pivovary Staropramen s pěti Zlatými pivními pečetěmi v devíti kategoriích," zdůraznil Srb. Tradičně táborské pivní slavnosti provázejí i laické degustace. "Je vidět, že čeští pivaři mají přehled a nedají se jen tak ošidit," poznamenal Srb. Ze zahraničí se zúčastnili pivovary z Itálie a Slovenska. Především Slováci letos oslnili velmi dobře připravenou reklamí kampaní spojenou s překonáním světového rekordu v otevírání pivních lahví.

Novinkou byl i odborný seminář pro podnikatele v potravinářství. "Kromě informací o systémovém ošetření potravinářských výrobků jsme zájemcům přiblížili možnosti získání peněz ze strukturálních fondů Evropské unie," sdělil Vladimír Motyčka z firmy Sigmin. (Mojenoviny.cz)

Z trestného činu krádeže se budou zpovídat dva zaměstnanci třeboňského pivovaru, kteří od roku 2003 až do letošního ledna odcizili z firmy asi tři stovky prázdných přepravek na pivo. Včera zveřejněná policejní zpráva říká, že muži ve věku 30 a 41 let je vždy naložili do služebního auta a odvezli ženě, která je pak i přesto, že věděla, že jsou odcizené, prodávala za 100 korun za kus v prodejně v Třeboni. Pivovaru tak vznikla třicetitisícová škoda. Případy, v nichž hrají hlavní roli zaměstnanci, nejsou výjimečné. Nedávno spadla klec nad muži, kteří kradli povlečení z Almy v Nové Bystřici. (Mojenoviny.cz)

Nové muzeum českobudějovického pivovaru Budvar je těsně před dokončením. Prvním návštěvníkům by se stavba za desítky milionů korun měla otevřít ještě během letošní turistické sezony. Většina expozic je již hotová a dělníci dokončují instalaci jednoho z největších hologramů v Evropě, který znázorňuje zakladatele takzvaného českého akciového pivovaru Augusta Zátku.

Vyjma hologramu, jehož nákup přišel Budvar podle ekonomického náměstka Petra Jánského zhruba na dva miliony korun, nabízí muzeum i další technické vymoženosti. Návštěvníci mohou zažít například virtuální jízdu ve výtahu, který je zaveze až ke dnu studny, z níž Budvar čerpá vodu k výrobě svého piva. Na konci expozice návštěvníci zavítají do malého kinosálu, který využívá takzvanou 3D technologii. "Očekáváme, že otevření muzea zvedne zájem turistů o návštěvu našeho pivovaru zhruba na dvojnásobek. Nyní ho ročně navštíví zhruba 35.000 lidí," uvedl ekonomický náměstek.

Budějovický Budvar je posledním národním podnikem v Česku. Jeho výstav loni dosáhl 1,171 milionu hektolitrů piva. Vývoz činil 538.000 hektolitrů, na tuzemském trhu pivovar prodal 633.000 hektolitrů. Výnosy činily 2,484 miliardy korun. (ČRo)

Budějovický Budvar v neděli vymění dvě mycí linky za nové s větší kapacitou. Montáž padesátitunových strojů si vyžádá uzavření úseku Pražské třídy podél pivovaru. Objížďka povede od jedné do dvaadvacáté hodiny ulicemi Karoliny Světlé, Kněžskodvorská a Nemanická. Mezi jednou a pátou a osmnáctou a dvaadvacátou hodinou by měla být Pražská průjezdná v jednom pruhu. Kvůli dvěma jeřábům, které budou myčky do areálu Budvaru umisťovat, budou z Pražské odstraněny i troleje. Trolejbusy tak na všech linkách v Českých Budějovicích nahradí autobusy. Dvě nové mycí linky stály šedesát milionů korun. Dohromady umyjí čtyřicet osm tisíc lahví za hodinu. Staré stroje měly kapacitu o osm tisíc kusů nižší. „Jsou staré patnáct a dvanáct let, přičemž plánovaná životnost se počítá osm let,“ poznamenal vrchní sládek pivovaru Josef Tolar a dodal, že když před čtyřiceti lety do pivovaru nastupoval, dvě linky umyly za hodinu šest tisíc lahví. V pivovaru se strojové mytí používá od počátku dvacátého století. Dříve však bylo lahvové pivo jen doplňkovou výrobou, hlavní objem se čepoval do sudů. (MF Dnes)

V Krušovicích se vaří pivo pod obchodním jménem Královský pivovar Krušovice od roku 1995. „Značku Krušovice v dnešní podobě budujeme teprve deset let a hodně práce máme ještě před sebou,“ říká generální ředitel Královského pivovaru Krušovice Pavel Gregorič.

Byl jste celou dobu „u toho“? Co se za tu dobu změnilo?

Především byla odstartovaná etapa rozsáhlého investičního rozvoje pivovaru. Postupně byly postaveny nové kvasné i ležácké prostory, stáčírna sudů i lahví a zmodernizováno veškeré technické zázemí pivovaru. Tato etapa byla prakticky zakončena výstavbou a uvedením do provozu nové varny v roce 1999.

Krušovický pivovar má ale také bohatou historii...

Zcela stěžejním historickým faktem je v tomto směru koupě krušovického pivovaru královskou komorou za doby panování římského císaře a českého krále Rudolfa II. v roce 1583. Tento fakt je doložen řadou historických dokumentů. Mezi nejvýznamnější z nich patří soupis majetku z roku 1581 a kupní smlouva z roku 1583 uložená ve sbírkách Ústředního archivu v Praze. Vše potvrzuje zápis v Deskách zemských, které jsou uloženy tamtéž.

A jaká je současnost pivovaru?

V roce 2004 se nám podařilo prodat 690 tisíc hektolitrů piva a z toho více než 150 tisíc hektolitrů vyvézt do zhruba 20 zemí Evropy. Myslím si, že ekonomické výsledky umožňují srovnání naší společnosti s předními tuzemskými firmami. Loňský rok byl prostě pro naši firmu úspěšný.

Jak vidíte budoucnost pivovarnictví?

Dá se předpokládat, že podobně jako v jiných evropských zemích, bude i u nás mírně klesat spotřeba piva. Důvodů je několik: změna životního stylu lidí, konkurence ostatních nápojů, zejména vína, míchaných nápojů a nealkoholických nápojů. Přesto pevně věřím, že i přes určitý pokles spotřeby si pivo díky svým jedinečným vlastnostem zachová jako nápoj významnou pozici nejen na českém, ale i na evropském trhu. (MF Dnes)

Vážení majitelé a provozovatelé restaurací,vináren a kaváren! Chcete nabídnout Vašim zákazníkům něco vyjimečného? Nabízíme Vám možnost dodávání piva z našeho minipivovaru jako doplňkového piva do Vašeho podniku! Jedná se především o náš 16% Speciál BIZON, popřípadě Vám můžeme dodávat i náš 12% ležák MALVAZ. Jedná se o naprosto přírodní nefiltrované pivo vařené klasickým způsobem dle originálních receptur našeho sládka ing.Vladimíra Černohorského. Podrobnější informace poskytneme případným zájemcům na tel. 267 750 551 (Web U Bezoušků)

Ani po roce se Kutné Hoře nepodařilo prodat pivovar, za který chce kolem sto milionů korun. Neznamená to však, že jeho cenu snížila o 50 milionů, jak uvedla některá média. „Chceme pivovar prodat, ale netlačíme na to. Jednáme s firmou Drinks Union, která ho má v pronájmu,“ řekl včera starosta Ivo Šalátek s tím, že si město nemůže dovolit vařit vlastní pivo. (MF Dnes)

V únoru uvedla společnost Pivovary Staropramen na trh nealkoholické pivo Staropramen. Pivo je k dostání v prodejní síti off-trade i on-trade. Chceme českému spotřebiteli rozšířit nabídku v segmentu nealkoholických piv, který dlouhodobě vykazuje rostoucí trend,“ říká Petr Ungerman, Brand Manager značky Staropramen. Nealkoholické pivo Staropramen s obsahem alkoholu max. 0,5 % má jemně hořkou chuť i výrazný říz a je tak vhodným osvěžením nejen pro řidiče. Pivo je distribuováno v láhvi o objemu 0,5 l. Cena piva se pohybuje v on-tradu od 12 do 15 Kč v závislosti na typu provozovny, v off-tradu kolem 9 Kč za láhev. Již v prosinci loňského roku uvedla společnost Pivovary Staropramen na český trh nealkoholickou variantu prémiové značky Stella Artois, která je k dostání ve vybraných provozovnách v oblasti on-trade. (Web Staropramen)

Společnost Pivovary Staropramen uvádí nový reklamní spot pro značku Staropramen, tentokrát v „zimním kabátě“. Autorem spotu je reklamní agentura Mark/BBDO. „Děj spotu je zasazen do zimní krajiny a pro ztvárnění příběhu jsme využili prostředí běžeckého závodu. Aby byla zachycena skutečná atmosféra akce, účinkuje ve spotu vedle hlavních aktérů dalších několik set komparsistů,“ říká Petr Ungerman, brand manager pro značku Staropramen. Nový spot dále rozvíjí koncept „Změna plánu“ a provází ho slogan „Chlapi pijí Staropramen“ stejně jako předcházející spot pro značku Staropramen, uvedený v loňském roce. Natáčecí práce probíhaly pod režijním vedením Tomáše Mašína v lokacích v okolí Špindlerova Mlýna a také Bedřichova u Jablonce nad Nisou. Spot se vysílá od 19. února 2005 v České televizi a TV NOVA. (Web Staropramen)

Čeští i zahraniční odborníci ocenili v roce 2004 kvalitu piva Radegast hned deseti cenami. Značka Radegast tak splnila smělý cíl - přivézt ocenění z pěti vybraných prestižních pivních soutěží doma i v zahraničí. Letos po pětileté pauze si značka Radegast sáhla opět na cenu České pivo roku. V nejprestižnější soutěži českých piv ji získal Radegast Premium. Z této uznávané ceny se Radegast těší za svou historii už posedmé. " Bylo tím posledním letošním, které nám chybělo. Usilovali jsme o něj už delší dobu a letos to vyšlo. Máme obrovskou radost, je to velké povzbuzení pro všechny, kdo se v pivovaru na výrobě piva podílejí a zároveň ocenění úsilí o dlouhodobou a stabilní kvalitu piva," shrnul své dojmy Ivo Kaňák, manažer pivovaru Radegast. Aktuálními letošními cenami a " bonusem nad plán" je ocenění od Sdružení přátel piva, které zvolilo nealkoholickým pivem roku 2004 pivo Radegast Birell a třetí místo pro Radegast Premium v anketě Pivo roku 2005 měsíčníku Pivní kurýr.

České pivo je národní nápoj, je součástí naší historie i kultury a patří k tomu nejlepšímu, co reprezentuje naši zemi v zahraničí. A značka Radegast reprezentuje Českou republiku se ctí, což dokládají úspěchy v nejprestižnějších zahraničních pivních soutěžích. Ať už to byl Světový pivní pohár v Kalifornii, Mezinárodní pivní mistrovství Austrálie nebo mezinárodní známka kvality Monde Selection. Radegast si z těchto soutěží přivezl šest cen udělených zahraničními odborníky, z toho jednu zlatou, dvě stříbrné a tři bronzové.

V čem vidí úspěch piva Radegast manažer závodu Ivo Kaňák? " Jsme součástí předního českého výrobce piva, společnosti Plzeňský Prazdroj. Pivo Radegast vaříme v nejmodernějším pivovaru v České republice, po plzeňském druhém největším. K výrobě se používá špičková technologie, která pivu zaručuje stálou a prvotřídní kvalitu. Osobně si vážím našich zkušených odborníků a lidí, kteří tady pivo vaří, protože vím, že svou práci dělají srdcem a věřím, že to je v pivu znát," vysvětluje úspěchy značky Ivo Kaňák.

Získaná ocenění značky Radegast v roce 2004:

ZLATÝ POHÁR PIVEX - speciální cena - zlatý " Certifikát kvality". Pivovar získal ocenění z celkového počtu 23 značek v kategorii světlých ležáků. Certifikát se uděluje pivům, která v soutěži dosáhnou mimořádných výsledků.

World Beer Cup 2004, Californie, San Diego - bronz pro Radegast Original. Účast 1 566 značek piv, 393 pivovarů ze 40 zemí světa. World Beer Cup je považována za olympiádu pivních soutěží.

International Beer Awards, Austrálie, Melbourn - dvě bronzové medaile pro Radegast Premium a nealkoholické pivo Radegast Birell. Účast 885 značek piv z 30 zemí. Značka Radegast soutěžila u protinožců poprvé.

Monde Selection, Holandsko, Amsterdam - zlatá medaile pro Radegast Premium, stříbro Radegast Original a nealkoholický Radegast Birell.

České pivo roku 2004 - 1. místo Radegast Premium, 31 značek v kategorii světlé ležáky. Ve své historii se stal zlatý mok z Radegastu pivem roku posedmé.

Nealkoholické pivo roku - 1. místo Radegast Birell, vyhlašuje Sdružení přátel piva. S počtem 687 hlasů dosáhl Radegast Birell třetího nejvyššího počtu hlasů z jedenácti kategorií soutěže, v níž jinak bodovaly většinou malé pivovary.

Pivo roku 2005 - 3. místo Radegast Premium, vyhlašuje měsíčník Pivní kurýr. (Olomoucký den)

Mikroregiony Boskovicka a Moravský kras se na veletrzích cestovního ruchu Go a Regiontour, které začínají zítra na brněnském výstavišti, budou prezentovat na společném stánku s názvem Region Boskovicko a Pivovar Černá Hora, Moravský kras a okolí. Právě výrobce piv a limonád letos celý stánek zastřešuje, část na provoz přispívají i jednotlivé mikroregiony. "Nabídli jsme se jako subjekt, který by celý tento region spojil. Myslím si, že to není špatný nápad, protože naše pivo se točí všude,"říká Hubert Adámek z Pivovaru Černá Hora. "Stánek bude koncipován jako malá hospůdka, kde se budou jednak prezentovat jednotlivé mikroregiony (např. Boskovicko, Kunštátsko- Lysicko, Olešnicko, Letovicko, Černohorsko), ale také točit naše pivo." Pivovar Černá Hora svou prezentací na veletrhu navazuje na svoje již dřívější aktivity v oblasti cestovního ruchu. "Chceme se stále více dostávat do povědomí široké veřejnosti. Pokud se týká naší nabídky návštěvníkům stánku, tak se mohou těšit např. na prezentaci našich společenských a zábavních center, k dispozici budou mít i malou předzvěst knihy, kterou připravuje Josef Veselý. Formou brožury jsme zpracovali kapitolu, která bude věnována Pivovaru Černá Hora,"jmenuje Hubert Adámek. Ochutnat tam bude možné také novou pivní pálenku Monte Negro Gold, příznivci cykloturistiky jistě nepohrdnou letákem k pivní stezce Petra Bezruče. Veletrhy cestovního ruchu Go a Regiontour 2005 se konají v Brně od 13. do 16. ledna. Region Boskovicko a Pivovar Černá Hora se budou prezentovat tradičně v pavilonu B1 na stáncích 101 a 102. (Rovnost)

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod začal vyvážet do Austrálie. Jedenáctistupňové pivo Rebel si tamní obyvatelé mohou koupit v obchodech v Sydney. Pivovar navázal spolupráci s obchodním řetězcem, který působí i na Tasmánii. „První kontejner s třetinkovými lahvemi jsme dodali v prosinci,“ řekl ředitel Jiří Hušek.

Po vstupu do EU se export podniku zvedl o polovinu a z loňských uvařených 81 tisíc hektolitrů odešla do zahraničí asi desetina produkce. Pivovar má největší odběratele na Slovensku a v USA. Na Slovensko vozí pivo od loňského jara. „Dobře se nám podařilo etablovat v Bratislavě, kde zásobujeme asi 40 restaurací,“ podotkl Hušek. USA patří k letitým teritoriím. Prodej tam ale komplikuje klesající kurz dolaru. (MF Dnes)

Rodinný pivovar Bernard letos hodlá zvýšit vývoz piva na Slovensko z loňských 6500 hektolitrů nejméně na dvojnásobek. Humpolecký podnik vstoupil na slovenský trh v minulém roce a nyní dodává sudové pivo do 180 restaurací. Množství piva dodaného na Slovensko se na loňském ročním vývozu pivovaru podílelo pěti procenty. (Mojenoviny.cz)

Rodinný pivovar Bernard získal v roce 2004 celkem 11 významných ocenění. Vedle tradičně získaných cen za kvalitu nepasterizovaného piva Bernard na různých degustačních soutěžích v České republice se pivovar prosadil v novinářské anketě pořádané ČSPaS - Naše pivo 2004 a v soutěži CZECH TOP 100 roku 2004. "Umístění získala především piva s přísadou jemných kulturních kvasinek, která prodáváme v lahvi s patentním uzávěrem, Sváteční ležák a Speciální černé pivo," hodnotí úspěšný rok výrobní ředitel a spolumajitel pivovaru Ing. Josef Vávra a dodává: "Za kvalitu piva jsme v loňském roce získali celkem osm

ocenění."

Výčet úspěchů doplňuje generální ředitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard: "Výrazným úspěchem je třetí místo v jediné české novinářské anketě popularity jednotlivých značek piva v České republice s názvem Naše pivo 2004, pořádané ČSPaS v rámci soutěže České pivo roku 2004. V anketě hlasovalo přes sto novinářů a značka Bernard se zařadila mezi nejpopulárnější piva v České republice."

Pivovar v Humpolci byl založen v roce 1597 a v roce 1991 zprivatizován. Vaří sedm druhů nepasterizovaného piva Bernard a distribuuje je přibližně do 1600 restaurací po celé České republice, dále pivo vyváží na Slovensko, do Švédska, Německa, Chorvatska a Ruska. Zaměstnává 90 zaměstnanců a v roce 2004 měl

výstav 127,7 tis. hl.piva, což představuje meziroční nárůst 4 procenta.

Seznam získaných ocenění Rodinným pivovarem Bernard v roce 2004:

1.místo Česká pivní pečeť v Táboře, Speciální černé piva 13%

CZECH TOP 100 - nejobdivovanější firma Vysočiny 2004

CZECH TOP 100 - 4. místo v kategorii potravinářský a tabákový průmysl

1.místo Pivo České republiky v Českých Budějovicích, Speciální černé piva 13%

3.místo Pivo České republiky v Českých Budějovicích, Speciální světlé pivo OX

2.místo Odborná degustační soutěž v Žatci, Speciální černé pivo s přísadou jemných kulturních kvasinek

3.místo Odborná degustační soutěž v Žatci, Polotmavý ležák Bernard

3.místo Odborná degustační soutěž v Žatci, Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek

3.místo Novinářská anketa "Naše pivo 2004" v Praze

3.místo Sdružení přátel piva, Černá Hora, Polotmavý ležák Bernard

3.místo Sdružení přátel piva, Černá Hora, Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek

(Protext)

Zakladatel rodinného pivovaru Bernard je nepochybně úspěšný podnikatel. V Humpolci vybudoval spolu s dalším společníkem firmu, která oživila tradici výroby piva a v ostrém konkurenčním boji uhájila své místo na trhu. Největší problémy dnes vidí v nedostatku etiky a morálky.

Jaké jsou dnes v Česku podmínky pro podnikání? Jsou skutečně tak špatné, jak tvrdí už i někteří politici?

Asi by nebylo zcela objektivní označit je za zásadně a jenom špatné. Výhodou je, že Česko stále ještě nabízí mnohem víc příležitostí k podnikání než třeba západní Evropa. Od roku 1989 ještě neuběhla dost dlouhá doba, aby trh už byl zcela nasycený.

A co stížnosti na zhoršování podnikatelského prostředí – jsou oprávněné?

Jistěže ano. Zvyšuje se daňové zatížení, podnikatelé doplácejí na nepovedené zákony, roste byrokracie. To všechno jsou obecně známé věci, ale podnikatelské prostředí bohužel kazí i další velmi negativní jevy. V našem oboru jsou to například obchodní praktiky velkých pivovarů, které začaly majitelům restaurací platit obrovské peníze v hotovosti, aby si zajistily, že daná hospoda či restaurace bude čepovat jen jejich pivo.

Není to jasný úplatek?

Po právní stránce jim nelze nic vytknout. Majitelé restaurací dostávají peníze na základě smluv o propagaci dané značky. Vezměte si, že pivovar běžně poskytne restauraci nejen veškeré technické vybavení, pravidelný servis a reklamní předměty od sklenic přes tácky až po ubrusy. Ale k tomu navíc i statisícové finanční částky. Osobně se mi taková praxe nelíbí. Vytváří prostředí, které postrádá jakoukoliv morálku.

Jde o českou specialitu?

Velké pivovary s ní začaly v Německu a postupně ji přesunuly k nám. To ale přece neznamená, že ji musíme tolerovat. Mělo by nám vadit, že tady kvalita nabízeného zboží a služeb není primárním rozhodujícím motivem.

Takže v konkurenčním boji pivovarů nehraje kvalita žádnou roli?

My se o ni dlouhodobě snažíme, což dokazuje řada ocenění, které jsme získali vloni i v předchozích letech. Pozitivní odezvu na kvalitu našeho piva máme také ze zahraničí. Přestože jsme s exportem začali až v loňském roce, dnes už vyvážíme do pěti zemí: na Slovensko, do Ruska, Chorvatska, Švédska a Německa. Přitom když naši zástupci osloví restauraci u nás doma, tak se hostinský často vůbec neptá na kvalitu, ale zajímá ho jen to, kolik dostane peněz.

Neměl by se provizemi za propagaci zabývat úřad pro ochranu hospodářské soutěže?

Antimonopolní úřad bohužel tyto praktiky připouští a toleruje. Před několika lety dal sice několika velkým pivovarům pokuty, ale ty byly v řádu od 250 tisíc do půl milionu korun. To jsou přitom investice do jedné jediné restaurace! Pro porovnání: náš pivovar, ač patří mezi malé, dnes v Česku zásobuje 1600 hospod. Vloni jsme byli nuceni “na podporu prodeje” do restaurací investovat několik desítek milionů korun. Neříkám, že nejsme schopní tyto peníze vydělat, ale ve férovém prostředí jsme je mohli investovat zpět do rozvoje výroby. Místo toho jsme se museli přizpůsobit.

Systém provizí sice kritizujete, ale přitom se ho sami účastníte…

Já jsem proti němu tvrdě bojoval až do roku 2001. Jenže v tom roce jsme prodali nejméně piva a dostali se pod hranici 100 tisíc hektolitrů, která je kritická pro přežití. Takže nám nezbylo nic jiného než s těmi “benefity” začít také. Dnes nám už tři roky po sobě výstav opět roste, chybí ale radost z čisté hry a soutěže.

Zmínil jste i nepovedené zákony.

Jistě, o diletantství nynějších českých poslanců by se snad už daly psát romány. My jsme to opět pocítili vloni v dubnu, kdy parlament v souvislosti se vstupem do Evropské unie novelizoval zákon o DPH a na poslední chvíli do něj vložil i vratné obaly. Byl to ekonomický nesmysl, který sice od prvního ledna zase zrušil, ale spousta firem s ním měla několik měsíců obrovské a zbytečné administrativní problémy. Přitom je snad jasné, že když si navzájem posíláte bednu, sud nebo vratnou láhev, tak tam skutečně žádná přidaná hodnota nevzniká.

V minulých letech jste dokázal za zájmy malých pivovarů úspěšně lobovat. Proč jste to neudělal i teď?

To je jednoduché. Firem, kterých se zdanění vratných obalů týkalo, se nikdo neptal na jejich názor. Dozvěděly se to jen několik dnů před tím, než jim tato povinnost vznikla.

Jste v nějaké politické straně?

Nejsem.

Neoslovila vás žádná s nabídkou, abyste ozdobil její kandidátku?

Dostal jsem jich několik, ale nepřijal jsem žádnou. I když jsou mi některé strany blízké, chci být nezávislý. Navíc bych považoval za špatné, kdyby si lidé pivo Bernard spojovali s nějakou politickou stranou.

Vstup do politiky vás tedy neláká?

Nezakrývám, že mě politika bytostně zajímá a dokonce i vnitřně provokuje. Protože samozřejmě ovlivňuje prostředí, ve kterém žijeme. Ale s nynějším rozložením sil v parlamentu bych měl problém. Nedokážu si představit, že bych měl zdlouhavě vyjednávat o věcech, které jsou pro mě naprosto jasné nebo z nich dokonce v rámci vyšších politických cílů ustupovat a hledat nějaké “rozumné” kompromisy. Nechtěl bych prostě být poslancem, který se musí dohadovat a v zákulisních jednáních hledat spojence za každou cenu.

Ve firmě nemusíte hledat kompromisy?

Rozhodně nemusíme diskutovat o tom, zda jedna a jedna jsou dvě. Pivovar jsme koupili v totálně dezolátním stavu a za peníze, které několikanásobně převyšovaly jeho hodnotu. Přesto jsme uspěli. Jsem si jistý, že za to vděčíme hlavně tomu, že jsme nedělali kompromisy nebo o nich sáhodlouze diskutovali, ale naopak jsme se uměli rychle a správně rozhodovat.

Kterého politika si nejvíc vážíte?

Zpětně docela oceňuji Václava Klause. Za jeho vlády se samozřejmě nadělala spousta chyb, podcenily se kontrolní mechanismy. Toho samozřejmě využili ti, kteří si chtěli nakrást nebo prosadit své úzké zájmy. Bylo období, kdy jsem Klause neměl rád. Pro jeho aroganci, zjednodušené vidění světa. Když ho ale hodnotím zpětně, a porovnávám s dnešními vládními lídry, oceňuji, že měl vizi a snažil se, aby Česká republika šla dopředu.

Nynější kabinet se o to nesnaží?

Nikdo nepochybuje, že jsme dneska ekonomicky vyspělou zemí. Ale stačí se podívat na vývoj několika posledních let v Česku a na Slovensku a chce se vám brečet. Slovensko, které podvědomě podceňujeme a máme pocit, že jsme ho daleko předběhli, jde dnes rychle vpřed díky nepopulární vládě, která má vizi a chce něčeho dosáhnout. A já jsem přesvědčený, že pokud v Česku nedojde během několika příštích let k nějaké radikální politické změně, tak se budeme za pár let na Slováky dívat zezadu.

Pryč od politiky. Oč jste usiloval ve Svazu malých pivovarů?

Svaz jsem vymyslel a založil v roce 1993. Tehdy sdružoval zhruba dvacet malých nezávislých pivovarů. Slovo malý znamenalo výrobu do 200 tisíc hektolitrů ročně a slovo nezávislý, že nesměl být právně, ekonomicky ani jinak propojen s jiným pivovarem. Svaz jsme zakládali s tím, že se pokusíme prosadit takzvanou diferencovanou daň, která už tehdy existovala v Německu. To se nám podařilo v roce 1995. Díky tomu malé české pivovary už na spotřební dani ušetřily více než miliardu korun.

Jaký je důvod pro nižší zdanění?

V Německu, kde malé pivovary platí nižší daň už více než sto let, díky ní stále existuje přes tisíc malých pivovarů. A země si zachovala pestrou pivní kulturu, čili široký sortiment nabídky místních národních piv, chutí a specialit.

Které další země tuto úlevu mají?

Kromě Německa ji má Belgie, Dánsko, Holandsko, Česká republika a nyní po našem vzoru i Slovensko.

Ochutnáváte zahraniční piva?

Když si mám osobně vybrat v cizině značku piva, dávám přednost belgickému. V Německu bych sáhl po bavorském pivu – tam je spousta malých pivovarů. Jeden velmi kvalitní pivovar znám v Rakousku a určitě bych jmenoval i Irsko. Ty ostatní země už nemají tak zajímavá piva, protože se v nich pivovary zaměřily spíše na automatizovanou výrobu.

Anglická Camra nedávno kritizovala kvalitu českého piva…

Je to pohled zvenku a určitě není zcela objektivní. Ale na druhé straně nelze nevidět, že se i v Česku objevují tendence k výrobě globalizovaného piva, takzvaného eurobeeru. Český ležák se sice naštěstí pořád ještě odlišuje od ostatních globálních piv svojí chutí a dalšími vlastnostmi, ale když se vyrábí ve velkém a v automatizované výrobě, není to už o výjimečnosti. Kvalitu hlídají automatizované systémy, vzniká vysoce kvalitní pivo, které ale postrádá zvláštní chuťové vjemy.

Proč jste nakonec pověsil prezidentství ve Svazu malých pivovarů na hřebík?

Dosáhl jsem svého cíle, diferencovanou daň jsem prosadil do zákona o spotřební dani, později jsme ji obhájili i u ústavního soudu. Ta funkce pro mě měla smysl, když jsme měli společný zájem a svorně za něj bojovali. Pak se ale společný zájem vytratil a objevily různé třenice. Takže mě to - upřímně řečeno - přestalo bavit.

Je pivovar Bernard ještě pořád členem svazu?

Náš pivovar se v roce 2000 spojil s belgickým partnerem, přestal být zcela nezávislý a tím přestal naplňovat původní podmínku členství. Teď jí sice podle nové právní úpravy už zase vyhovuje, protože došlo ke změně definice zákona o spotřební dani, ale o vstupu do svazu zatím neuvažujeme.

Co vás vedlo ke spojení se zahraničním partnerem?

Motivem byl kapitálový vstup, peníze jsme potřebovali na další rozvoj firmy. Dnes máme my i Belgičané po padesáti procentech akcií.

Slučuje se vůbec forma akciové společnosti s označením rodinný pivovar?

Označení stále platí. Zvolili jsme ho spíš proto, abychom vyjádřili svůj přístup k podnikání. Že ten podnik chceme rozvíjet, budeme se mu věnovat a povedeme ho v duchu rodinné firmy. Pracuje v ní hodně rodinných příslušníků a příbuzných. Ode mě i mého společníka Josefa Vávry. A my se snažíme o otevřenou komunikaci, aby lidé ve firmě věděli, o čem se rozhoduje a kam ta rozhodnutí směřují.

Nemrzelo vás, že jste ztratili původní absolutní nezávislost?

Ztráta nezávislosti nás netrápí, protože jsme nastavili jasné partnerské vztahy a firmu řídíme tak jako dřív. Podnik jsme neprodali, prodali jsme jen akciový podíl. Kapitál, který jsme vstupem zahraničního partnera získali, nás posunul výrazně dopředu. Nepotřebuji mít sto procent akcií, ale chci, aby firma fungovala. Když jsou vlastnické vztahy korektní a transparentní, je jedno, jestli v ní máte pětadvacet nebo padesát procent. Pro mě je zábavnější mít pětadvacet procent v rozvíjející se firmě než zcela vlastnit podnik, který stagnuje.

Exportujete do pěti zemí a chystáte se i do Spojených států. Jak může firma vaší velikosti proniknout na americký trh?

Složitě, protože je poměrně silně chráněný. Musíte splnit celou řadu administrativních požadavků a ty se navíc v jednotlivých státech unie liší. Týkají se například federálního schválení etiket, licencí pro jednotlivé státy. Třeba na etiketách musí být upozornění, že pivo není vhodné pro těhotné ženy a všechny další náležitosti požadované jak místními tak i federálními úřady.

Není to příliš velká byrokracie?

Domnívám se, že tyto požadavky nevyplývají až tak z byrokracie, ale spíš snahy o ochranu amerického trhu. V USA se dnes prodávají spousty značek, je jich mnohem víc než například v Česku. A americké pivovary samozřejmě nemají zájem, aby se tam tlačily další. Úřady navíc vyžadují oddělení distribuce od dodavatele. Pro zahraniční firmu to znamená, že si především musí najít dobrého importéra. To se nám teď povedlo.

Jak odhadujete své šance?

Věříme, že uspějeme. Udělali jsme si marketingový průzkum, můj syn strávil v USA celé loňské léto.

Ing. Stanislav Bernard

Vystudoval Vysokou školu dopravní a strojní a v roce 1989 pracoval jako vedoucí odboru technického provozu podniku Textil Ostrava. V letech 1990 až 1991 byl místopředsedou opavského ONV, měl na starosti ekonomiku. Koncem roku 1991 koupil spolu s dalšími dvěma společníky v aukci malé privatizace objekt pivovaru v Humpolci a založil firmu Rodinný pivovar Bernard. O dva roky později založil Svaz malých nezávislých pivovarů a byl šest let jeho prezidentem. V prosinci 2000 dostal titul Pivovarská osobnost století, a to za úspěšný lobbing pro malé nezávislé pivovary.

Ve stejném roce do jeho firmy přišel belgický partner Duvel Moortgat a za kapitálový vstup získal 50 procent akcií. Stanislav Bernard ji dál vede spolu se svým dalším českým společníkem Josefem Vávrou. Každý z nich má nyní ve firmě čtvrtinový podíl. Rodinný pivovar Bernard zaměstnává 90 lidí.

Pivovarská osobnost století

Stanislav Bernard (49) se narodil v Opavě. Je ženatý, má dvě děti. V Humpolci si před třemi lety nechal postavit funkcionalistickou vilu. Rád sportuje, takže v ní nechybí bazén a fitness. Jezdí vozem BMW pětkové řady s dieselovým motorem. (Profit)

Dobré pivo, to je pro Čechy, kteří patří dlouhodobě k nejlepším pijákům tohoto nápoje na světě, vpravdě boží dar. Mnohaletou tradici jeho výroby má i pivovar v Medlešicích, který dobře prosperoval již před první světovu válkou, jak dokumentuje i tento snímek z 8. prosince roku 1913. Uprostřed zaměstnaců sedí nájemce Antonín Richter, po jeho pravici "pan účetní" a po levici "pan podstarší", oba pro nás již bezejmenní. Ale třeba je, ale i ostatní, identifikuje někdo ze čtenářů. (Noviny Chrudimska)

Na čtrnáctém mezinárodním veletrhu turistických možností v regionech - Regiontour, se představí i nový mikroregion Rychnovsko, který tvoří dobrovolný svazek zdejších obcí. Jejich starostové se budou snažit prezentovat své obce vším, co zájemcům mikroregion představí a přiblíží. Mimo jiné se v letošní prezentační skládačce ocitne i rarita zdejší obce, Skuhrova, pivo Mutinův výroční ležák.

Nápad připravit příznivcům Skuhrova milé překvapení tekutým přáním P.F. s originální vinětou na lahvi, se mezi obecními radními ujal už před lety. Lahev Mutinova "šampusu" v letošním roce vystřídalo pivo. Etiketu na lahvi kromě nápisu - Mutinův výroční ležák 2005 - dotváří i fotografie dlouholetého skuhrovského chalupáře Vojtěcha Vondráčka, který při příležitosti vyhlášených obecních letních slavností ztvárňuje historickou postavu, pána na Skuhrovském hradě, Mutinu. Mutinův ležák je neprodejný, lze jej získat pouze jako dar. Pivo do tisícovky lahví plnili značkou Primátor v Náchodském pivovaru, se kterým obec Skuhrov už delší čas úspěšně spolupracuje. Etikety na naplněné lahve dolepovaly skuhrovští školáci.

"Zbylé lahve poslouží v příštím létě na slavnosti, jako cena ve sportovních turnajích - míčovém sedmiboji a turnaji v kuželkách," říká starosta obce Vladimír Bukovský. O zbylé etikety je prý velký zájem i mezi sběrateli. Na brněnském veletrhu se starosta chystá na jednání a také na výměnu zkušeností s Moravany. Zda se vinaři nechají inspirovat ležákem, se prý neví. (Noviny Rychnovska)

Rozšíření výroby připravuje v roce 2005 nový vlastník Pivovaru Malý Rohozec. "V nejbližších měsících dostane pivovar novou plnicí linku na lahve, jen ta přijde na 12 milionů," řekl v prosinci 2004 Miroslav Kučera, spolumajitel Pivovaru Svijany, který rohozecký podnik koupil, a rozšiřuje tak svou kapacitu. Podnik se 40 zaměstnanci uvařil loni 13 tisíc hektolitrů piva, letos asi 30 tisíc a v příštím roce by to měl být dvojnásobek. (Deník Pojizeří)