Společnost STAROBRNO, a.s. přikročila k dlouho plánované rekonstrukci areálu varny starobrněnského pivovaru. Tato investice v řádu několika milionů EURO přispěje k tomu, že se pivovar stane jedním z nejmodernějších v evropském měřítku.

Myšlenka na rekonstrukci varny vznikla ve Starobrnu už před 5 lety. Současná varna byla nejstarší částí celého areálu. V předchozích letech dostaly přednost jiné investice, jako byla modernizace stáčecí linky, nové nádoby na kvašení, nová automatická filtrace nebo výměna lahví, loni byl ale celý projekt rekonstrukce schválen, včetně rozpočtu, který se pohybuje v řádu několika milionů EURO.

Základní požadavky na varnu definovali lidé z výroby – v projektové skupině proto nemohl chybět vrchní sládek Petr Hauskrecht. Na konečném vytváření plánů se podíleli také architekti a technologové se zkušenostmi z výstavby pivovarů, a to jak z České republiky, tak z mateřského Heinekenu. V současné fázi vrcholí výběrové řízení na dodavatele technologií. Ve hře jsou momentálně 4 zahraniční a jedna česká firma.

Provoz varny jede nyní na maximum, aby se vytvořily zásoby pro dobu, kdy bude rekonstrukce vrcholit. V říjnu totiž dojde k odstávce jedné poloviny varny, která se bude asi do ledna 2008 rekonstruovat , provoz mezitím zajistí druhá polovina. V únoru bude nutné asi na dva týdny odstavit varnu kompletně, během této krátké doby se dokončí 2.část a celé zařízení se propojí. Kompletní provoz nové varny v požadovaném výkonu by měl být zahájen k 1. dubnu 2008.

I když bude v nové varně jedno z nejmodernějších vybavení v evropském měřítku, Starobrno stále zůstane u klasické technologie dvourmutového varného procesu, čili technologie vhodné pro výrobu kvalitního českého piva. Rozdíl bude jen v míře kontroly nad kvalitou, v dokonalé automatizaci a efektivitě. Kapacity varny se zvýší se o 40%, sníží se významně spotřeby energií. Provoz také bude mnohem ekologičtější – tepelné výpary, které momentálně unikají do okolí, se budou jímat a druhotně využívat, sníží se množství odpadních vod a emisí.

Velkým plusem je dokonalý sběr dat, který umožní stoprocentní přehled o každé várce a dlouhodobé monitorování údajů.

Společnost STAROBRNO, a.s. očekává, že by se investice díky úsporám energií a snížení extraktových ztrát mohla vrátit už za 5 až 6 let. (Tisková zpráva Starobrna)

Začátky vaření piva ve Vyškově lze odhadovat již na počátek 15. století, neboť biskup Tas z Boskovic obnovil roku 1460 vyškovským měšťanům právo várečné, o které přišli v době husitských válek, z čehož lze usoudit, že měšťané vařili pivo ve svém městě již před nimi.

K velké změně došlo roku 1588, kdy biskup Stanislav Pavlovský rozšířil již platné "vařiční právo" pro město Vyškov a vaření piva se rozšířilo na další dvě místa.

***

Vařilo se tedy:

* pivo měšťanské - vařené měšťany po jednotlivých domech, ale na přelomu 16. a 17. století bylo od tohoto vaření piva po domech upuštěno a měšťané začali vařit pivo v obecním pivovaru tzv. "po střídě" (jednotliví měšťané se střídali ve vaření piva podle předem připraveného pořadníku).

* pivo obecní - vařené na radnici pro potřeby města. Bylo vařeno nepravidelně z důvodu nedostatku peněz u poddaných, později v něm vařili pivo i měšťané. Obecní pivovar ukončil svoji činnost v roce 1873.

* pivo arcibiskupské - vařené na zámku pro potřeby vrchnosti a hejtmanství.

***

V roce 1994 byla založena akciová společnost Jihomoravské pivovary se sídlem v Brně, v níž byly vyčleněny všechny pivovary a sodovkárny bývalého podniku, kde nebyly jasné majetkové poměry, nebo již byly vedeny spory restituční a spory o určení majetku. Zřizovatelem bylo ministerstvo zemědělství a součástí se stal i pivovar Vyškov, neboť byl vznesen požadavek arcibiskupství Olomouckého o vrácení majetku - tj.budov a pozemků v areálu pivovaru do jejich vlastnictví. Po postupném řešení jednotlivých kauz zůstalo ve společnosti Jihomoravské pivovary pět provozů a v roce 2002 bylo sídlo společnosti převedeno do Vyškova.

V současné době pivovar vyrábí ročně 47 000 hl piva. Na tomto objemu se podílí deset druhů výrobků, které jsou z převážné části expedovány v okrese Vyškov a nejbližším okolí.

V současné době lze ochutnat vyškovské pivo i v zahraničí, a to na Slovensku, v Maďarsku, Německu, Švédsku, v USA a Španělsku. Export činí cca 15 % celkové produkce.

K dnešnímu dni je pivovar vybaven moderní technologií a linkami na stáčení piva do lahví o obsahu 0,5 a 0,355 litru, sudů KEG o obsahu 20, 30 a 50 litrů a to vše při zachování původního výrobního postupu s podílem tradiční rukodělné práce a vlivu lidského faktoru při utváření konečné chuti a kvality. (iHNed)

Pivovar Černá Hora zahájil výrobu nealkoholického piva Forman. Protože toto pivo neobsahuje alkohol, můžeme označit tento nápoj jako pivo bez alkoholu.V současnosti existují při výrobě nealkoholického piva několik různých metod. Nejužívanější metodou je tzv. výroba skokem. Nejprve se připraví nízkostupňová mladina o původní stupňovitosti 4% extraktu. Ta se vyrobí ve varně dvourmutovým dekokčním způsobem a nechá se 1 až 1,5 dne zkvasit ve spilce. Namísto běžných 7-10 dní u výčepních piv. Poté se pivo přečerpá do ležáckého sklepa, kde se při dokvašování pohlídá jeho stupňovitost. Během procesu se hlídá objem alkoholu. Ten by neměl přesahovat 0,5 % obj. alkoholu.

Dalšími, méně využívanými metodami výroby nealkoholického piva jsou:

Metoda použití speciálních kvasnic, které nezkvašují sladový cukr a tudíž nevytváří v pivu alkohol.

Metoda přidávání enzymů. Při rmutování se dodají do sladiny enzymy, které nevytváří tolik sladového cukru vytvořeného ze škrobu.

Čtvrtou, poměrně málo používanou metodou je vymrazování alkoholu. Z důvodu energetické a tudíž i ekonomické náročnosti se tato metoda téměř nepoužívá.

Pátou metodou, která je rovněž velice finančně náročná je metoda membránová filtrace založená na filtraci alkoholu přes speciální membrány.

Pivovar Černá Hora nepoužívá žádnou z výše uvedených metod, ale vyrábí pivo technologií filmové vakuové destilace. Ve vakuovém prostředí při sníženém tlaku se alkohol odpařuje při teplotě 40-45 %. Tím vzniká pivo s maximálním objemem do 0,04% obj. alkoholu. Tato technologie je nejlepší pro zachování chuťových vlastností piva. Chuťově by se mělo pivo více podobat pivu tradičnímu alkoholickému. Navíc jako vedlejší produkt je získán destilát, který má 40% alkoholu. Tento destilát s chuťovými vjemy sladu a chmelu je využíván k přípravě výrobku pod názvem Pivní režná.

V České republice nepoužívá žádný pivovar tuto posledně zmíněnou metodu. Pivovar Černá Hora je u nás vůbec první. Etiketa zde ... (Web Černá Hora)

Soudek moravského piva Černá Hora, který věnoval v pátek v Berlíně Karel Schwarzenberg svému německému protějšku Franku-Walteru Steinmeierovi, okamžitě vyloudil na tváři šéfa německé diplomacie úsměv.

„Přivezl jsem vám od nás jednu věc, která je opravdu nenahraditelná, dárek z jednoho moravského pivovaru, výborné pivo,“ uváděl svůj dar s vážnou tváří český ministr. „Opravte mě, pokud se mýlím, ale Černá Hora se německy řekne Schwarzenberg. To se hodí,“ usmíval se Steinmeier. „Mohu vás ujistit, že toto bude jeden ze státních darů, které rozhodně nebudeme dlouho archivovat,“ uzavřel německý ministr. (Právo)

Rodinný pivovar Bernard ještě nikdy ve své historii nedosáhl takového výstavu piva v měsíci dubnu jako letos, když uvařil 12.329,5 hl. Apríl se tak stal nejúspěšnějším dubnem v novodobé historii humpoleckého pivovaru.

"V letošním roce, kdy pivovar oslaví 410 let svého založení, nám teplé počasí v dubnu opravdu přálo," hodnotí výsledek spolumajitel pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává: "K výsledku pomohlo i zavedení výroby nealkoholického piva Bernard Free a Bernard Free jantarové, která se podílí na celkovém výstavu 5,3 procenta."

Pivovar byl založen v roce 1597 a v roce 1991 byl zprivatizován. Dnes vaří sedm druhů nepasterizovaného piva Bernard a nealkoholické pivo Bernard Free

a Bernard free jantarové. Pivo expeduje přibližně do 1500 restaurací v České republice a Slovenské republice, dále pivo vyváží do Švédska, Velké Británie, Finska, Ruska, Dánska, Ukrajiny, Polska, Slovinska, Austrálie, Řecka a USA. Výstav nepasterizovaného piva Bernard v roce 2006 byl 140 tis. hl. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Humpolecký Rodinný pivovar Bernard rozšířil sortiment nealkoholických piv. Ke světlému pivu, které se vaří od loňského léta, nyní přibyl polotmavý mok bez alkoholu.

"Obliba nealkoholického piva roste obecně," řekl spolumajitel podniku Stanislav Bernard . Je přesvědčen, že jeho pivovar se nejvíc přiblížil tradičním druhům s alkoholem.

Polotmavé nealkoholické pivo

Polotmavé nealkoholické pivo bude Bernard vařit jako jediný v zemi. Ostatní výrobci v této kategorii produkují pouze světlá piva. "V Česku určitě nikdo takové pivo nedělá a já nevím o tom, že by bylo něco podobného někde v Evropě," uvedl Bernard.

Pivo Bernard Jantarové Free vzniká z pěti druhů sladu - kromě světlého českého sladu i z barevných karamelových a bavorských sladů. Pivovar ho bude stáčet do lahví. Nejprve je bude dodávat do restaurací, jichž v Česku a na Slovensku zásobuje kolem 1500.

Nové pivo chce nové lahve

Do letošní letní sezony pivovar vstoupí také s novými lahvemi, podobně jako to již dříve udělaly velké pivovary v zemi. Díky novým etiketám zákazníci snáze rozliší jednotlivé druhy piv, jichž nyní Bernard vyrábí devět.

Kvůli dlouhodobě rostoucí produkci se nyní rozšiřoval závod. Investice za 60 milionů korun se týkaly kapacit pro kvašení a zrání zlatavého moku. Loni Bernard uvařil 140.000 hektolitrů nepasterizovaného piva. (Gurmán)

Příprava jedné z největších kulturních akcí pořádaných v Pardubickém kraji, „Velký dne piva“ je již v plném proudu, a tak Vám nabízíme první informace, ať si termín 15. 9. 2007 poznamenáte ve svém kalendáři. Určitě nebudete litovat!

Již 15. ročník této akce navazuje na velmi úspěšné ročníky minulé, přesto bude ve spoustě věcí jiný. Ať již počtem interpretů, soutěží, nebo i propagací a na to navazující návštěvností. Program bude rozšířen téměř po celém pardubickém pivovaru a poprvé bude vytvořena i druhé podium, které bude zastřešeno. Na scénách kromě pivovarských stálic, jako je kapela Pernštejnka nebo skupina Pádlo, vystoupí spousta dalších zajímavých hudebních skupin a už teď Vám můžeme s radostí sdělit, že jedním z hlavních hostů bude trojnásobný držitel letošních hudebních cen Anděl, skupina Kryštof.

U soutěží nevynecháme klasické „pivní disciplíny“ a s velkým ohlasem se jistě setká i „2. mistrovství v pojídání tlačenky“. O dalších interpretech a programu Vás budeme průběžně informovat na stránkách pivovaru. (Web Pernštejn)

Pivovar Náchod a.s. dosáhl v období leden až duben 2007 výstavu 37 842 hl (oproti shodnému období roku 2006 jde o zvýšení o 5,3%). Z celkového výstavu činil export 4 807 hl (12,7%), opět v porovnání s rokem 2006 (4 359 hl) jde o zvýšení o 10,3%.

Rozhodující část výroby - 40% - tvoří světlý ležák PRIMÁTOR Premium, 31% - světlé výčepní pivo PRIMÁTOR Světlý a zbytek připadá na speciály na které se pivovar zaměřuje především od poloviny 90. let. Společnost produkuje PRIMÁTOR Premium Dark (tmavý ležák), PRIMÁTOR Nealko (světlé nealkoholické pivo) či PRIMÁTOR Diamant (světlé pivo se sníženým obsahem cukrů - dříve DIA

Chloubou pivovaru jsou však originální, chuťově zajímavé, vícestupňové speciály, které si získávají stále více svých příznivců a obohacují český pivní trh. Jedná se o novinku roku 2005 PRIMÁTOR 13% Polotmavý (obsah alkoholu 5,5% obj.) - speciální polotmavé pivo, PRIMÁTOR 16% Exkluziv (obsah alkoholu 7% obj.) a PRIMÁTOR 21% Rytířský (9% obj.) - speciální světlá piva a nejsilnější běžně vyráběné české pivo PRIMÁTOR 24 % Double (10% obj.) - speciální tmavé pivo. Výrobkové portfolio piv doplňuje svrchně kvašené světlé pšeničné nefiltrované kvasnicové pivo PRIMÁTOR Weizenbier - originální pivo specifické vůně, chuti i vzhledu. Poslední novinkou - z listopadu 2006 - je opět velmi specifické pivo - PRIMÁTOR English Pale Ale - svrchně kvašený polotmavý ležák anglického typu. Speciály dokáží vhodně upoutat pozornost ke značce Primátor a tedy i k hlavní části produkce pivovaru.

V tomto období se také prodalo 1 688 hl limonád (o 29% více než v roce 2005, kdy to bylo 1 311 hl), kdy pod značkou Primátor Limo si zákazníci oblíbili (jak v točené, tak lahvové podobě) zejména příchuť cola a malina. Výrobu nealka jako doplňkového programu pivovar zahájil v červnu 2003.

Pivovar Náchod boduje na trhu především kvalitou práce svých zaměstnanců ve výrobě a kvalitou a inovací svých služeb a produktů při zachování všech klasických technologických postupů - to se pak odráží například i v zisku významných ocenění z prestižních soutěží.

Značka PRIMÁTOR® si však udržuje svoji špičkovou kvalitu opravdu dlouhodobě. Svědčí o tom rozsáhlá řada cen ze zahraničních a domácích soutěží. Od ledna 1993, kdy je pivovar akciovou společností 100% vlastněnou městem Náchod, jich získal celkově 91, z toho 23 zahraničních a PRIMÁTOR? tak patří k nejlépe hodnoceným značkám piv v České republice. Nejlépe si vedou právě speciály a to 16% Exkluziv - zisk 19 ocenění a tmavý ležák - se ziskem 18 ocenění. Poslední oceněním - je zisk stříbrné České pivní pečeti z únorových Reprezentačních slavností piva v Táboře, kde v kategorii piv se sníženým obsahem cukru uspělo pivo Primátor Diamant.

Organizované skupiny návštěvníků také stále daleko více využívají možnosti exkurzí, kdy prohlídka s výkladem je zakončena oblíbenou ochutnávkou piva a posezením v originální atmosféře stylového vagónu z první republiky nebo v moderním návštěvnickém centru, které pojme 120 osob a které bylo vloni doplněno o venkovní posezení s kapacitou 40 míst.

8. dubna 2007 také uplynulo 135 let od položení základního kamene městského pivovaru v Náchodě. (Web Primátor)

Práva na vaření piva vlastnili náchodští měšťané již ve středověku. Období, kdy se pivo vařilo v jejich domech, ukončilo v červnu 1871 rozhodnutí městského zastupitelstva vybudovat městský pivovar.

Základní kámen byl položen 8. dubna 1872 a o dva roky později již bylo možné ochutnat první várku piva. V roce 1935 se začala v tehdejším Obecním pivovaru Náchod používat chráněná značka Náchodský Primátor (v souvislosti s výrobou 12% tmavého piva) - předchůdce současné známky PRIMÁTOR.

Dnes je pivovar po rozsáhlých rekonstrukcích a svým vybavením patří technologicky mezi nejmodernější pivovary naší republiky. Moderní zařízení umožňuje vařit pivo klasickou, staletími prověřenou, technologií charakteristickou pro české pivo. Pivo tak splňuje vysoké mezinárodní požadavky na kvalitu a zároveň si zachová svou nezaměnitelnou lahodnou chuť.

Chloubou pivovaru jsou originální, chuťově zajímavé vícestupňové speciály, které si získávají stále více svých příznivců a obohacují český pivní trh. Jedná se o PRIMÁTOR 13 % Polotmavý (obsah alkoholu 5,5 % obj.) - speciální polotmavé pivo, PRIMÁTOR 16 % Exkluziv (obsah alkoholu 7 % obj.) a PRIMÁTOR 21% Rytířský (9% obj.) - speciální světlá piva a nejsilnější standardně vyráběné české pivo PRIMÁTOR 24 % Double (10 % obj.) - speciální tmavé pivo.

Výrobkové portfolio piv doplňuje svrchně kvašené světlé pšeničné nefiltrované kvasnicové pivo PRIMÁTOR Weizenbier - originální pivo specifické vůně, chuti i vzhledu. Jde o pivo s lehkou sametovou chutí, velmi příjemnou hořkostí, s opálovým zákalem způsobeným kvasinkami a s jemnou hřebíčkovou vůní typickou pro pšeničná piva. Příznačná je bohatá hustá pěna a typický přírodní kvasničný zákal, který je u této technologie charakteristickým znakem. Průměrný obsah alkoholu 5 % obj.

Poslední novinkou - z listopadu 2006 - je opět velmi neobvyklé pivo - PRIMÁTOR English Pale Ale - svrchně kvašený polotmavý ležák anglického typu. Jde o originální svrchně kvašené pivo, které se vyznačuje tmavou jantarovou barvou, bohatým chmelovým aroma a specifickou hořkou chutí po originálních anglických chmelech, které zanechávají v ústech na patře jemnou hořkou chuť. Pivo se vyznačuje lehkostí, svěžestí a typickou Ale pěnou. Obsah alkoholu průměrný činí 5 % obj.

Již ze skutečnosti, že takřka každý rok pivovar přináší nějaký nový druh piva, vyplývá, že inovace je základní podmínkou úspěšného fungování menšího pivovaru jako je náchodský i na velmi konzervativním českém trhu.

Značka PRIMÁTOR si dlouhodobě udržuje svoji špičkovou kvalitu. Svědčí o tom celá řada medailí a ocenění získaných na nejrůznějších domácích a zahraničních prestižních veletrzích a soutěžích. Od ledna 1993, kdy je pivovar akciovou společností 100% vlastněnou městem Náchod, jich získal celkově 91 z toho 23 zahraničních. (iHNed)

Každý den přináší MF DNES profil některé z osobností nominovaných do ankety Osobnost Libereckého kraje. Dnes ředitel Pivovaru Svijany František Horák.

Jen málokde se podařilo to co v pivovaru ve Svijanech. Zatímco před osmi lety měli pětačtyřicet hospod v okruhu pár desítek kilometrů, dnes jich mají přes dvanáct set a znají je „fajnšmekři“ v celé České republice. Z pětatřiceti tisíc hektolitrů piva uvařeného v roce 1998 se vyhoupli až no loňských 230 tisíc a letos sahají po tři sta tisících. Tím, kdo u všeho byl a svůj život se svijanským pivem spojil, je František Horák. Od roku 1995 byl ředitelem pivovaru a je jím dodnes, i když je mu už 66 let.

Narodil se v roce 1941 v Mašově u Turnova. Absolvoval učiliště v oboru sladovník s maturitou v Plzni, v roce 1957 nastoupil do svijanského pivovaru, kde až na jednoroční přestávku působí stále. Prošel cestou od dělníka, přes podsládka a sládka. Před dvanácti lety se stal ředitelem.

Zásadní obrat ve vývoji pivovaru i v Horákově životě nastal v květnu 1998. Tehdy pivovar koupila skupina českých podnikatelů a vznikla společnost Pivovar Svijany.

Z pivovaru, který skomíral, se stal nejznámější výrobce piva v regionu. Leckdo mluví o zázraku. „Vsadili jsme na štamgasty a na patriotismus, a samozřejmě na kvalitu. Na to, že vaříme tradiční pivo,“ říká Horák. „Vyrábíme tradiční kvašené české pivo. Má duši. Je živé a obsahuje řadu vitamínů a tělu prospěšných látek. Když se pije rozumně, je zdravé,“ mluví o „svém“ pivu Horák.

Podle něj je základní svijanskou filozofií vztah k zákazníkovi. Svijany si zákazníka vychovávají. Už před osmnácti lety začaly pořádat ve Svijanském Újezdě pivní slavnosti, na které dnes chodí kolem čtrnácti tisíc lidí. Staly se největší akcí svého druhu v regionu.

„Byli jsme první v republice, hned v roce 1990,“ říká pyšně. Za tu dobu se staly největšími v Česku, zná je skoro každý.

„Neděláme žádnou masivní drahou reklamu, lidé si nás zpravidla najdou,“ říká Horák. „Přijedou třeba na dovolenou do Jizerských hor, Liberce nebo do Českého ráje, ochutnají svijanské pivo a pak je chtějí i doma. Pak nám volají hospodští a ptají se, jestli bychom jim nechtěli dodávat. Začneme tedy shánět v okolí další hospody, aby se nám vyplatilo pivo tam dovážet a často se to podaří. Kromě toho jsme také rozšířili sortiment a investovali do modernizace stovky milionů korun.“ (MF Dnes)

Na konci března připravili v Pivovaru Rohozec na Turnovsku pro spotřebitele novinku na tuzemském pivním trhu: Skalák 11 % - řezaný ležák. Nové rohozecké pivo v sobě snoubí přednosti tradičného světlého ležáku a typického tmavého piva. Je namícháno přímo v pivovaru pod dozorem sládka v optimálním poměru tak, aby byla zajištěna dokonalá harmonie chuti a barvy. Všichni znalci, včetně žen, si tak mohou vychutnat to správné řezané pivo nejenom ve své oblíbené hospodě či restauraci, ale nyní i jako lahvové pivo v pohodlí svého domova.

Netradiční lahvové pivo si ovšem zaslouží i netradiční etikety, podle kterých ho jednoznačně a okamžitě rozpoznáte mezi ostatními řadovými „lahváči“. Etikety totiž zdobí obnažené dívky – světlovláska a tmavovláska. Tak jako pro vás rohozečtí namíchali řezané pivo ze světlého a tmavého piva, tak k němu namíchali i různé etikety s blondýnou a brunetou. Dívky na etiketách budou spotřebitele provázet po celý rok a budou se obměňovat podle aktuálního ročního období.

Vybere si každý a sběratelé pivních etiket budou nadšeni, protože během letošního roku rozšíří své sbírky o 12 netradičních přírůstků. Pivovaru Rohozec se poslední dobou prostě daří. Na prestižní degustační soutěži Pivo ČR 2006 obsadil jeho Skalák 11% druhé místo. Před pár týdny sběratelé pivních etiket a tácků ocenili sérii rohozeckých etiket jako třetí nejhezčí mezi českými pivovary. Vloni zaznamenal pivovar více než 12% nárůst prodeje v porovnání s rokem 2005. A v roce 2007 rohozečtí předpokládají dokonce 18 % nárůst oproti roku 2006. Tak ať se jim daří! Článek s etiketami zde ... (Web Rohozec)

České pivovary se stagnací domácího trhu stále více sázejí na export. Jednou z cest, jak zvýšit prodeje, je expanze do nových teritorií. Zlatopramenu se v loňském roce podařilo vstoupit do dvou exotických zemí - Izraele a středoafrického Beninu. "Odezva spotřebitelů v Beninu nás velmi mile překvapila a překonala i poměrně ambiciózní plány. Nejednalo se jen o náhodné akce. Ve spolupráci s naším obchodním partnerem a za přispění reklamy v celostátní televizi se nám podařilo velmi úspěšně vstoupit na trh se Zlatopramenem," říká Adrian W. Šaroch, exportní manažer skupiny Drinks Union, do které Zlatopramen patří. V reakci na pozitivní ohlas trhu začala společnost cíleněji budovat distribuční síť. "Velký úspěch jsme docílili zejména s tmavou variantou Zlatopramene. Sledujeme a analyzujeme výstupní data z tohoto trhu a snažíme se nastavit naši distribuční síť tak, aby naše výrobky byly dostupné všem konečným spotřebitelům všude, kde si je chtějí vychutnat," dodal Šaroch. Pro zásadní hodnocení podle něj ale uplynula zatím krátká doba. "Stojíme ale na slibném začátku. Benin sice nepatří k velikým státům Afriky co do počtu obyvatel, přesto jeho relativně klidná politická situace a vhodná lokace umožňuje další rozvoj. Bedlivě proto sledujeme vývoj a očekávání spotřebitelů nejen tam, ale i v sousedních zemích," uvedl.

Dalším novým teritoriem byl v loňském roce Izrael, kde Zlatopramen také vstoupil do tamní distribuce. "Nejprve šlo o plechovkové pivo Zlatopramen se slabším obsahem alkoholu. Před koncem loňského roku jsme již připravili nabídku i na lahvové pivo Zlatopramen s různým obsahem alkoholu a také v tmavé a polotmavé variantě," uvedl.

Od roku 2005 vaří také licenčně Zlatopramen ruský pivovar EFES. "V rámci společného marketingového a obchodního plánu jsme již v roce 2005 dosáhli vynikajících výsledků a prodali přes 100 tisíc hektolitrů Zlatopramene," říká Šaroch. Ruský pivní trh je však podle něj velmi odlišný od těch evropských. Segment českých piv je tam velmi silný. Konkurenti tak od počátku na vstup Zlatopramene reagovali velmi silně a agresivně z pohledu podpory produktů i ceny. Přesto se v roce 2006 podařilo dosáhnout bezmála desetiprocentní meziroční nárůst prodejů. "Abychom naši pozici v tak silné konkurenci udrželi a dále posílili, stojí před námi pořádný kus práce. Pro letošní rok jsme právě s tímto cílem se skupinou EFES připravili několik zásadních a strategických projektů," uzavírá Šaroch. (iHNed)

Zlatopramen 11° se oblékl do zcela nového kabátu. Vlajková loď pivovarnické skupiny Drinks Union má zcela novou láhev. „Zlatopramen 11° tak po změně etikety na konci loňského roku dovršil významnou modernizaci své image a nadále tak patří mezi špičková domácí piva nejen svou lahodnou chutí a kvalitou, ale také designem,“ řekl manažer značky Zlatopramen Boris Rajdl.

Nová láhev pro pivo Zlatopramen odpovídá podle Rajdla současným spotřebitelským trendům v pivních obalech. „Základním znakem je zúžené hrdlo doplněné o výraznou krčkovou etiketu, která jej celé obepíná. Změnil se také tvar etikety, který již není kulatý, ale má oválný tvar, což zvýrazňuje originalitu naší značky,“ doplnil Rajdl.

Vývoj nové láhve byl během na dlouhou trať. „Ve spolupráci s naším dodavatelem lahví, dubským závodem společnosti Owens-Illinois jsme postupně design upravovali až do dnešní podoby. Celý vývoj a zavedení nové láhve pro Zlatopramen trval přibližně rok,“ řekl výrobní ředitel Drinks Union Daniel Váša. Postupně se nové láhve začnou navážet do obchodů a nahradí staré. „Podle údajů ostatních producentů piva jim přinesla nová láhev zvýšený prodej. Očekáváme proto podobný vývoj,“ doplnil Váša.

Od teď již bude Zlatopramen 11° plněn pouze do nových láhví. Kmotrou nové láhve se stala Miss sympatie 2002, ústecká rodačka Lenka Taussigová. „Při navrhování nové láhve jsme se drželi co možná nejideálnějších tvarů pro oko spotřebitele. Výběr kmotry proto snad nemohl být ani jiný,“ podotkl Boris Rajdl. (Tisková zpráva Drinks Union)

Pivovar Velké Březno na Ústecku začal včera pivo čepovat do nových láhví. Nápoj prý také bude kvalitnější, protože otevřel i novou filtraci, která má zlepšit chuťovou stabilitu piva Březňák, řekl Josef Vejlupek, prokurista společnosti Drinks Union, která pivovar ovládá. Podle manažera pivovaru Jana Sedláčka lze na novou láhev nalepit větší etiketu, která proto byla upravena. Jejím hlavním motivem je tradiční portrét Victora Cibicha. O něm se tvrdí, že je nejspíše nejportrétovanějším Čechem v historii. Na pivní etikety se dostal už v roce 1906. Jeho obrázek je nejen na láhvích piva z Velkého Března, ale údajně ho používají i některé pivovary v Uruguayi, Kostarice, Itálii či Rumunsku. Cibich je skutečnou postavou. Žil v letech 1856 až 1916. Ve Velkém Březně pracoval jako přednosta zdejší železniční stanice. Pivovar Velké Březno vznikl v 17. století a v současné době se jeho roční výstav pohybuje kolem 180 tisíc hektolitrů piva. (Lidovky)

Velké české pivovary začínají experimentovat s novými druhy piv. Po Plzeňském Prazdroji nebo například Budvaru, které letos přicházejí s novým pivem, sází na originální druh i ústecká pivovarnická skupina Drinks Union. Pro německý trh chystá výjimečně silný ležák.

"Jedenadvacetistupňový ležák ale zatím nebude k dostání na českém trhu, společnost jej chce vyvážet do Německa," uvedl prokurista společnosti Josef Vejlupek.

Nové pivo je velmi silné, obsahuje deset procent alkoholu. Pivovar Velké Březno, kde se bude vyrábět, ho uvařil pět set hektolitrů. Pracovní název je zatím Doppelbock či také Strong.

"Doba ležení v ležáckých sklepích je minimálně půl roku. Je nutné, aby se sladila chuť a hořkost piva. Dále je nutné, aby se chuťově schoval také alkohol," uvedl výrobně-technický ředitel skupiny Drinks Union Daniel Váša.

Velkobřezenský pivovar nikdy tak silné pivo nevařil. Z pivovarů, které nyní patří do skupiny Drinks Union, vyráběl silnější pivo pouze v meziválečném období dnešní pivovar Zlatopramen, a to dvaadvacetistupňového Patriota. (iDnes)

Více než padesát sudů pěnivého moku značky Březňák vypili návštěvníci Pivních slavností Březňáku, které se uskutečnily tuto sobotu v Děčíně. „Na 15 výčepů, které byly nepřetržitě v provozu, jsme museli neustále zásobovat novými a novými sudy s pivem z našich velkoskladů,“ hlásil bezprostředně po akci Jan Vyleťal z produkce Drinks Union, která pivo Březňák vaří. Slavností se podle odhadů zúčastnilo několik tisíc lidí.

Letošní Pivní slavnosti Březňáku byli součástí městských slavností v Děčíně. „Chtěli jsme zdůraznit sounáležitost naší značky s tímto regionem. Městské slavnosti považujeme za nejpříhodnější možnost, jak tuto sounáležitost zdůraznit,“ řekl manažer značky Březňák Jan Sedláček.

Dodal, že k oslavám měl Březňák ještě další důvod. „Od 10. května jsme začali naše pivo plnit do zcela nové láhve, která nahradí původní láhev NRW. Březňák se také poprvé v historii objeví na pultech v balení multipack po 12 kusech,“ doplnil Sedláček. Vše pak podle něj doplňuje nové logo a etikety, které ještě více posilují symbol značky – obličej pana Cibicha, prvorepublikového přednosty stanice v sídle pivovaru, Velkém Březně.

Pivním slavnostem Březňáka vévodil velký pivní stan 15 metrů dlouhý. „Největší zájem byl samozřejmě o pivo Březňák, ale nával byl také u atrakcí jako stolní fotbal a šipky,“ uvedl Jan Vyleťal. Hlavní hvězdou programu pak byly tři české hudební osobnosti – Ivan Hlas, Hudba Praha a Laura a její tygři. (Tisková zpráva Drinks Union)

Nad výrobou všech druhů piva Louny nově dohlíží František Procházka, zkušený pivovarník, který v pivovaru Louny pracuje desítky let. Ředitel pivovaru Daniel Urban jej od dubna jmenoval podstarším pivovaru. „František Procházka je dlouholetý pracovník pivovaru Louny, ve kterém si prošel mnohé pozice. Jeho zkušenosti jsou zárukou, že cesta zlepšování kvality našich piv bude nadále pokračovat,“ komentoval jmenování Procházky ředitel pivovaru Louny.

Dvaapadesátiletý pivovarský harcovník strávil celý svůj profesní život v pivovaře Louny. „S pivovarem jsem prakticky srostlý a prošel s ním celý vývoj v posledních 35 letech. Na pivo Louny nedám dopustit,“ říká. V samotném pivovaru prošel velké množství pozic, naposledy pracoval jako sklepmistr.

Jak se dívá na vývoj kvality piva Louny v posledních měsících. „Vrátili jsme se k původním výrobním postupům, což našemu pivu chuťově výrazně prospělo. Posílili jsme lahodnost, výraznějším chmelením také hořkost a podpořili říz,“ uvedl Procházka.

Co by chtěl ve své nové funkci pivu Louny přinést? „Chtěl bych, aby Louny ještě posílily svou pozici domácího piva v regionech Louny, Most a Chomutov. Chci také, aby i nadále moji lidé k práci přistupovali s láskou. Jedině tak můžeme vařit skutečně kvalitní lahodné pivo, které budou zákazníci vyhledávat,“ dodal nový podsládek. (Tisková zpráva Driks Union)

Firma LUKR byla založena v roce 1991 a od svého založení se zabývá servisem a dodávkami v oblasti gastronomie se zaměřením na výčepní technologie, zavedla systém sanitací a stala se na trhu jedničkou v oblasti dodávek pro gastronomii. LUKR INGENEERING proslavila výroba a dodávky staročeských výčepních hlav Lukrovek.

Výčepní hlavy Lukrovky se již staly dominantou řady hospod a restaurací. Spojením zručnosti mistrů několika řemesel při jejich výrobě vzniká nádherný produkt, který nemá svým provedením a kvalitou zpracování u nás konkurenci. Nezbytnou součástí je pak výčepní kohout Nostalgie, kterým jsou osazovány jak Lukrovky, tak ostatní typy výčepních hlav. Výjimečnost tohoto kohoutu a dovednost výčepního dokáže připravit pivo s jedinečnou chutí a pěnou.

"Nosným programem jsou kompletní dodávky pivního tankového hospodářství s nerezovými tanky s vnitřními sterilními vaky, kde systém uchycení pivního vaku je chráněn průmyslovým vzorem," říká Michal Bureš, předseda představenstva LUKR INGENEERING a.s., s tím, že tyto tanky již využívá více než 500 pivnic a restaurací. Současným hitem je nová koncepce čepování piva, kdy host je sám sobě výčepním. "Celý systém rychlovýčepů označený pracovním názvem "Kolotoče" je velmi dokonale technicky propracován a je též chráněn užitným vzorem. Zákazník si sám čepuje pivo na místě, kde sedí, přičemž množství vytočeného piva se automaticky načítá pomocí počítače. Do každého stolu je zavedeno potrubí pro přívod piva, vody a odvod odpadu. Počet míst u stolu i kohoutů na výčepní hlavě lze volit dle požadavků objednatele a koncepčního řešení restaurace. Systém je vybaven řídicím softwarem, měřené hodnoty jsou zpracovávány jak pro účely účtování, tak pro různé podpůrné akce s promítáním na velkoplošné obrazovky a podobně," vysvětluje Bureš.

Zkušenosti ukazují, že tam, kde byl systém zaveden, stoupla několikanásobně spotřeba piva, protože miska s oříšky na stole je velkým pokušením, ale pípa s kvalitním pivem na stole je pokušení mnohem větší, kterému nikdo neodolá. Systém byl v premiéře použit při rozvodech piva v pražské Sazka Aréně, která je světovým unikátem. Spotřebovaly se čtyři kilometry nerezových trubek a pivo je uloženo v tankovně o celkovém obsahu tanků 340 hektolitrů. Speciální rychlopřipojovací uzly umožňují volitelné připojení až 112 výčepů po dvou kohoutech v jednotlivých stáncích. Systém je automaticky řízen z centrálního velínu.

Vlajkovou lodí firmy jsou však v současné době minipivovary, které pomáhají přenést výrobu kvalitního piva plzeňského typu co nejblíže koncovému spotřebiteli a mohou příznivcům zlatého moku poskytnout i širokou nabídku různých speciálních piv. "V uplynulém období jsme tyto minipivovary dodali například do Mexika pro Consorcio Cervecero de Baja nebo do Saigonu ve Vietnamu pro minipivovar Hoavien," vypočítává Bureš.

V tuzemsku staví společnost LUKR INGENEERING centrum Pivovarský dvůr Plzeň na Selské návsi v Plzni-Černicích. Součástí areálu bude restaurační minipivovar "Purkmistr", školicí a kongresové středisko a bowling. "Kromě znovu oživené značky prémiového piva Purkmistr zde bude řada předních českých sládků připravovat další různá speciální a příležitostná piva. Pravidelně zde počítáme s degustacemi a ukázkami vaření piva. Školicí a kongresové středisko se stane dějištěm odborných kurzů a školení pořádaných ve spolupráci s předními odborníky v oblasti pivovarnictví a gastronomie," uzavírá Bureš. Slavnostní otevření minipivovaru včetně vysvěcení varny proběhne 6. června letošního roku. (iHNed)

Opilá Fialka, což je pivo Chodovar namíchané s čistou a rybízovou vodkou, barmanským rybízovým sirupem a kúrou z citrónu, byla vítězným drinkem mezinárodní soutěže barmanů.

Tento pivní koktejl ozdobený jahodou a karambolou namíchal na devátém Chodovar Cupu Tomáš Novák z pražské gastronomické střední školy.

"Je to ojedinělá soutěž v republice. Hledali jsme pivovar, který by na to slyšel. Každý sládek měl ale husí kůži z toho, že mu chceme kazit pivo," řekl ředitel soutěže Mojmír Prokeš. Před devíti lety na to kývl Chodovar a z malé soutěže vniklo mezinárodní klání s průvodem barmanů, mažoretkami a alegorickými vozy s koňmi.

Kromě přesvědčivé chuti a barmanské preciznosti baví soutěžící publikum. "Vymýšlejí slogany, básničky, písničky, tancují, převlékají se do kostýmů, střílejí z pistolí, kopou do míčů," řekl Prokeš. Letos byli v Chodové Plané kovbojové, čarodějnice, jeptišky a barové tanečnice.

Mafiánský free style

Tomáš Novák měl na sobě "mafiánský" černý oblek s proužkem, bílý klobouk a kravatu a za zvuku hudby z filmu Chicago předváděl barmanský free style, kdy synchronně se dvěma pomocníky vyhazoval lahve do výšky.

Wampire Dream s klobásou

Ve skupinách, kterých bylo osm, vyhrál drink Wampire Dream. Petra Slunéčková a Nikola Vimrová ze střediska praktické výuky Grandhotelu Pupp ho namíchaly z kořeněného sirupu Monin, energetického drinku Rh plus a griotky a ozdobili "špízem" s chilli papričkami a klobásou.

Podle předsedy Pivního klubu Josefa Voltra se letos za barovým pultem vystřídalo 24 barmanů, zejména studentů ze sedmi hotelových škol, což je o čtvrtinu více než loni. Mezi nimi byli profesionální barmani z Prahy, Mariánských Lázní, Karlovy Varů, Domažlicka a Šumavy. Další ročník bude opět s bavorskou a rakouskou účastí. "Zatím se nám, bohužel, nepodařilo zajistit další postupové kolo. Ta soutěž je ale unikátní jen samotným přátelstvím mezi barmany," dodal Prokeš. (Gurmán)

Na nealkoholickém pivu si už brzy pochutnají milovníci značky Chodovar. Rodinný pivovar z Chodové Plané, který se v posledních letech proslavil originálními a hlavně úspěšnými pivními lázněmi, právě zahajuje jeho výrobu.

Kromě toho pivovar startuje výstavbu druhé restaurace se 160 místy, jež vznikne do konce roku z budovy bývalé sladovny. "Otevřena by měla být nejpozději v březnu příštího roku," říká šéf pivovaru Jiří Plevka. Sedmým rokem otevřená restaurace Ve Skále s 260 místy v bývalých sklepích pivovaru je trvale obsazená.

"Nová by měla vyrůst hlavně pro hosty našeho hotelu U Sládka," uvádí ředitel hotelu, restaurace i pivních lázní Mojmír Prokeš.

Restaurace bude opět stylová s klenbami a sloupy, staročeskou kuchyní, jídly z ryb a specialitami z piva.

Pivu bez alkoholu se Chodovar dlouho bránil. Jiří Plevka dokonce prohlásil: "Slovní spojení nealkoholické pivo je nesmysl." Hosté i odběratelé ho ale chtějí.

Nealkoholického Chodovaru chce firma vyrábět ročně tisíce litrů, zatím pouze v lahvích. Pokud bude zájem o sudové, výrobce se přizpůsobí.

"Nealko pivo nahradilo po tlaku řidičů nízkoalkoholickou sedmičku, v níž bylo trochu alkoholu," vysvětluje Mojmír Prokeš. Koncem dubna otevřel pivovar v hotelu šestnáct nových pokojů a nyní má 120 lůžek.

Novinky nabídnou i Pivní lázně Chodovaru. "Jedná se zejména o zábaly v pivovarském mlátě," sděluje Prokeš. Jde o unikátní vlastní patent. Teplé zábaly, podobné rašelinovým, prohřívají klouby, šlachy a cévy. Navíc má mláto minerální látky, vitamíny a sacharidy, které vyživují kůži.

V Pivních lázních, otevřených loni v březnu, rovněž startují nové typy masáží a inhalace vlastní minerální vody Ilsano, nové pitné kúry s Ilsanem a kyslíková terapie.

O lázně je velký zájem, víkendy jsou blokované zhruba šest týdnů dopředu. Přijíždějí hosté z celé Evropy, Ameriky a Asie. (iDnes)