Proti výstavbě hypermarketů OBI a Interspar na místě bývalé továrny Tepna a proti prodeji náchodského pivovaru se staví sdružení obyvatel Náchoda, které si říká Sbor dobrovolných občanů. V pondělí chce zastupitelům na jejich jednání předat petici, kterou podepsalo více než jedenáct set obyvatel Náchoda.

Zástupci sdružení také míní, že způsob jednání o prodeji pivovaru Náchod jeví známky korupce. Důkazem o tom pro ně je odstoupení pivovaru Holba ze soutěže kvůli netransparentnosti a nerovnému přístupu k zájemcům. Sbor dobrovolných občanů proto žádá zastupitele, aby rozhodovali podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. „Pivovar bude možná nutné prodat, rozhodovat by ale měl nezávislý audit a regulérní výběrové řízení s jasnými podmínkami. Ne zmanipulovaná soutěž s podezřením z korupce a podvody,“ sdělili zástupci sdružení Michal Kudrnáč a Petr Rapant.

Mluvčí náchodské radnice Nina Adlof řekla, že radnice se k petici a obsahu otevřeného dopisu zastupitelům nechce před jednáním zastupitelstva vyjadřovat.

Zdroj: MF Dnes.cz - kráceno

Septembrové slniečko zvýšilo odbyt piva všetkým pivovarom

Kým ešte v auguste pivovar STEIGER, a.s., Vyhne ako jediný spomedzi slovenských pivovarov zvýšil medziročný výstav piva (predanú produkciu) a to o 3 percentá, v septembri sa to už podarilo všetkým slovenským pivovarom. Stačili na to dva týždne pekného počasia, čím sa opäť potvrdilo, že slnko a spotreba piva sú pevne naviazané. V celoslovenskom meradle v septembri najviac poskočila spotreba piva z pivovaru STEIGER a to medziročne až o 40 percent, kým celkový výstav slovenských pivovarov vzrástol za tento mesiac o 9 percent a dosiahol 290.015 hektolitrov (hl). Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,STEIGER si dobre vedie aj v celkovom výstave za 3.štvrťroky tohto roka. V porovnaní s rovnakým obdobím minulého roka, sme za 9 mesiacov roku 2008 predali o 28 percent piva viac, spolu to bolo 161.540 hl. Pri celkovom poklese predaja slovenských pivovarov od začiatku roka o 5 percent, je to veľmi dobrý výsledok. Pritom tohtoročne leto, čo je hlavná pivovarská sezóna, predaju piva neprialo, keďže sa striedali tropické a daždivé dni. Trochu to vylepšili teplé dni v septembri, kedy ešte fungoval predaj na letných terasách“, komentoval vývoj predaja J.Vysloužil.

STEIGER si od začiatku tohto roka drží najvyšší medziročný nárast výstavu piva a je jasnou trojkou na trhu za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,25 percenta za 9 mesiacov roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných 5,7 percenta. Medziročný nárast výstavu piva bol akcelerovaný aj varením Steinu. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pre vývoj tržieb a ekonomiku spoločnosti je dôležitý fakt, že pivovar predáva na slovenskom trhu české importované značky Zubr a Budvar. Ekonomiku firmy vylepšuje aj predaj sudových limonád -vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly.

STEIGER je regionálny pivovar, ktorý má svoj okruh verných priaznivcov. K tromfom pivovaru patria: história, klasické technológie a mimoriadne obľúbená ,,pravá pivná chuť“ jeho značiek. Vyhniansky pivovar sa môže pochváliť tým, čo žiaden iný na Slovensku - pivo sa tu varilo ešte pred objavením Ameriky, už v roku 1473. Bolo to v časoch panovania kráľa Mateja Korvína a tureckých nájazdov. Pivovar nezabúda ani na pridanú hodnotu, ktorým je informačná starostlivosť o zákazníkov. Väčšina spotrebiteľov a odberateľov vie čo pije a sú vernými cielenými konzumentmi. Základom prirodzenej pivnej chuti poctivo uležaného piva značky STEIGER je podzemná voda zo Štiavnických vrchov, najlepší chmeľ zo žateckej oblasti a kvalitný moravský jačmenný slad. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť.

STEIGER v tomto roku v rámci rebrandingu zmenil svoju pivnú pečať, v ktorej sa objavili dve jašteričky a pivovarský pozdrav DAJ BOH ŠŤASTIA v latinčine. Pivovar má najúspešnejšie obdobie v histórii, čo sa týka ocenení. Začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. STEIGER zabodoval aj začiatkom júna tohto roku na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“, kde 10-percentný svetlý ležiak (Classic) získal striebornú medailu. Do tretice rovnako v júni poctili novinári na tohtoročnom Junifeste už spomínaný 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Bohumil Hrabal pronikl v těchto dnech na finský trh nejen prostřednictvím svého literárního díla, ale také na etiketách Postřižinského piva z Pivovaru Nymburk, který začal na místní trh exportovat své pivo. Konkrétně se jedná o Pepinovu desítku, Tmavý ležák a třináctistupňový pivní speciál Bogan.

Od září tohoto roku mohou ochutnat Postřižinské pivo také ve Finsku. Pivovar Nymburk totiž vyslyšel zájem ze strany finských obchodníků, kteří chtěli nabídnout tamějším pivařům kvalitní pivo z malého českého pivovaru. Na finský trh tak směřovaly už první dvě dodávky nymburského piva. Konkrétně se jednalo o jemně hořké světlé výčepní pivo Pepinova desítka, jemně sladký jedenáctistupňový Tmavý ležák s výraznou karamelovou příchutí a vůní a třináctistupňový pivní speciál Bogan, pro nějž je charakteristická výrazná hořkost a vysoký říz. Na své si tedy zcela jistě přijdou nejen finští pivaři, ale také pivařky. „Ačkoli řadu let už dodáváme naše pivo do Švédska, na finský trh se nám nedařilo dlouhou dobu proniknout. Velmi jsme proto uvítali zájem ze strany finských partnerů. Ti se rozhodli pro naše pivo, protože chtěli dovážet kvalitní české pivo z malého českého pivovaru,“ říká ředitel Pivovaru Nymburk Pavel Benák

Přestože Pivovar Nymburk neustále rozšiřuje počet zemí, kam exportuje své pivo, zůstává i nadále hlavním zahraničním trhem Německo. Zde se Postřižinské pivo prodává pod značkou Gold Bohemia Beer.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk

Téma Horácký zimní stadion bylo přetřásáno na jihlavské radnici. Na stavební úřad přišel projektant rekonstrukce arény Dukly Vladimír Žák.

Jednání vneslo do projektu několik změn. Hlavním bodem byly „neviditelné“ práce, které hokejovou halu v případě modernizace čekají.

Vedlejší objekt Jihlavských autoopraven (v současnosti hospoda) bude například nutné přeložit na samostatný vodovod, plynovod a kanalizaci. Naopak zatím není jisté, zda hala bude nově vybavena vlastním zdrojem vody.

„Vrt zůstává v projektu zachován s ohledem na budoucí provozní náklady haly. Podle přípravných hydrogeologických prací ale hrozí, že odběrem podzemní vody stadionem budou dotčeny zásoby vody pro pivovar,“ nastínil problém projektant Žák.

Sousední pivovar totiž má ve svém areálu také vrt na vodu.

Sládek by se bál

„Podzemní voda je pro nás nezbytná. Pokud by její množství mělo být ohroženo, zřejmě bychom byli proti vrtu,“ ohradil se proti záměru sládek pivovaru Jaromír Kalina.

Dušaň Hasoň, technický ředitel pivovaru, se naopak možnosti omezení dodávek vody neobává.

„Vrty máme v hloubce 50 až 70 metrů. Nepředpokládám, že by zimní stadion odebíral vodu z této hloubky,“ vysvětlil Hasoň.

O dalším osudu zamýšleného vrtu se rozhodne po demoličních pracech uvnitř stadionu. Pokud bude vody nedostatek, projekt od záměru vlastního vrtu upustí.

Demolice vnitřku haly zahájí první etapu přestavby stadionu za téměř 350 milionů korun. „Kromě nosných zdí bude interiér haly vybourán,“ zmínil projektant Žák.

Naopak zachován má být severní vstup do haly od polytechniky z Tolstého ulice. Průchozí bude ale jen během velkých kulturních akcí.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autor: Michal Kolařík

Domy, na kterých je napsáno ,,zde slowe od starodawna", jsou vždy atrakcí. Tento dům je spojen s velmi dlouhou tradicí vaření piva. U Medvídků v ulici Na Perštýně se vaří pivo průkazně již od roku 1466. Po dlouhá desetiletí byl hlavně baštou Budějovického Budvaru, ale v posledních letech sem specialisté chodí za zcela jiným mokem.

Sledujte Slovany s bedekry

Najít nejmenší minipivovar v Praze není tak úplně snadné. Je ukryt buď za spletí stolů a chodeb se schodištěm, když procházíte klasickou pivnicí U Medvídků, nebo je nově otevřen pohodlnější vchod z pasáže Metro. Ale možná, že vám pomůže, když se v centru Prahy zaposloucháte do směsice jazyků a budete následovat Rusy. Ti dokáží se svými bedekry a snad i čichem vyhmátnout ty nejlepší pivnice v Praze.

Prostory jsou starobylé a útulné, vzduch je prosycen vůní sladu, protože spilka a vše potřebné k vaření piva je jen několik metrů od vás. Podstatně dál je do kuchyně, protože pivovar logicky využívá té, která vyváří pro celý objekt. To se odráží i na práci obsluhy. Chodit za každou objednávkou desítky metrů není slast. Udržet si kvalitní obsluhu není jednoduché a pro ni není jednoduché udržet si dobrou náladu.

Nabídka jídel je široká, odpovídá velké restauraci zaměřené na turisty. Samozřejmě k pivu se nabízí především české speciality, dal jsem přednost před různými úpravami vepřového a hovězího krůtí rolce. Nebyla to nejlepší volba. Maso bylo suché a původní vůně asi i dlouhou cestou z kuchyně vyvanula. Spíše doporučuji dát si něco jednoduchého k pivu, jako je lepenice, pražská šunka od kosti, pivovarské prkýnko (šunka, domácí tlačenka, klobása) nebo variace českých sýrů.

Hlavní tahák? Pivo

To, proč sem chodí labužníci, je přece jenom pivo. Starobylé pivovarnické zařízení sloužilo svému účelu již před mnoha desítkami let a nyní již čtvrtý rok opět ožilo díky sládkovi Ladislavu Veselému. Ten má velké zkušenosti. Přes dvě desetiletí pracoval ve Výzkumném ústavu pivařském a kromě jiného vařil pivo i šest let v Japonsku. U Medvídků se mu plní jeho sny. První várka byla symbolicky uvařena 17. listopadu 2004.

Ve chvilkách volna vysvětluje tajemství dvou piv: ,,Oldgott je nefiltrovaný polotmavý ležák, připravovaný dnes již nepoužívanými postupy, jako je štokové chlazení, otevřené kvasné kádě, dřevěné ležácké sudy a ruční stáčení do lahví s patentním uzávěrem. Naší pýchou je polotmavý speciál X-Beer 33. Začali jsme s malými várkami po 30 litrech dvakrát ročně, nyní již vařím každý měsíc."

K tomu je nutné dodat, že sládek zásadně používá jen přírodní suroviny, to je vodu, slad, chmel a kvasnice, nepřidává žádný cukr či další látky, které by daly pivu ještě větší říz. Ten už je i tak neobyčejně vysoký a na světě neexistuje žádné silnější pivo podle výše stupňovitosti, to je extraktu původní mladiny, který činí neuvěřitelných více než 33 procent. Všechna známá silná piva mají pouze vyšší obsah alkoholu. Náročnost přípravy ospravedlňuje i cenu, tři decilitry stojí 111 korun.

Pivo si je možné koupit v přilehlém stánku v lahvích s patentním uzávěrem a pan Veselý doporučuje ještě ho nechat odležet, i když už před stočením leželo v sudech půl roku.

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Kolečko

Známá českobudějovická restaurace Masné krámy, kterou provozuje pivovar Budějovický Budvar, n.p., získala cenu „Spokojený zákazník Jihočeského kraje“ od Sdružení českých spotřebitelů. Diplom dnes slavnostně převzali zástupci Budějovického Budvaru na Krajském úřadu Jihočeského kraje. Ocenění „Spokojený zákazník Jihočeského kraje“ se letos udělovalo již po sedmé. V Jihočeském kraji ho letos získalo celkem 20 subjektů z nejrůznějších oborů podnikání, mezi nimiž byly celkem čtyři restaurace.

„Ceny od Sdružení českých spotřebitelů si velmi vážíme. Masné krámy byly oceněny za interiér, špičkové gastronomické služby a vysokou úroveň obsluhy i pro cizince,“ říká Antonín Janský, vedoucí oddělení Gastro z Budějovického Budvaru. Masným krámům se podařilo navázat na slavnou tradici a těší se velkému zájmu zákazníků. Během letošního roku tam hosté vypili již přes 1150 hektolitrů piva, především „kroužkovaného ležáku“ Budweiser Budvar, který se tam čepuje, jako na jediném místě na světě, přímo z tanků. Restaurace nabízí i široký výběr jídel. Největší úspěch mají pokrmy tradiční české kuchyně: Pivovarský guláš, Staročeská vepřová pečínka a Grilovaná vepřová žebra.

Kapacita restaurace Masné krámy je 190 míst. Restaurace je otevřena denně, v pondělí až čtvrtek od 10:30 do 23:00 hodin, v pátek a sobotu od 10:30 do 24:00 hodin a v neděli od 11:00 do 21:00 hodin. Rezervace je možné získat na telefonu 387 201 301 nebo na e-mailu info@masne-kramy.cz. Podrobné informace o Masných krámech včetně menu a ceníku najdete na www.masne-kramy.cz.

Zdroj: Tiosková zpráva Budějovického Budvaru

Během dne otevřených dveří využilo mnoho zájemců z řad veřejnosti možnosti prohlédnout si interiér tohoto významného podniku ve městě, který zaměstnává 60 lidí.

Exkurze do sladovny, stáčírny a dalších prostor zaujala nejen muže, kteří holdují pivu.

Tento lahodný mok bylo možné dopřát si přímo u brány pivovaru a dokonce zde i zakoupit dvoulitrová balení určená pro vývoz do zahraničí.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Jičínský deník.cz | Autor: Alena Kaňková

Pivovar Holba z Hanušovic na Šumpersku věnoval osmašedesát tisíc korun ze vstupného letošních pivovarských slavností charitativním organizacím. Město Hanušovice jako spoluorganizátor slavností darovalo charitě přes pětašedesát tisíc.

Předání finančních darů proběhlo v prostorách organizace Dětský klíč v Šumperku, kde se sešli zástupci pivovaru a hanušovické radnice s charitativními organizacemi. Mezi Denní stacionář Šimon, působící na území okresu Jeseník, obecně prospěšnou společnost Dětský klíč Šumperk a Sagapo Bruntál rozdělilo vedení pivovaru osmašedesát tisíc korun. „Je to způsob, jakým může i společnost jako pivovar částečně pomoci handicapovaným lidem. I nadále chceme organizovat akce, které přinášejí lidem zábavu a navíc podpoří dobrou věc,“ řekl výkonný ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka.

Stacionář Šimon Jeseník chce finanční dar věnovat na vybavení relaxační místnosti a vybavení dílen pro pracovní terapii. Pro šumperský Dětský klíč představuje dar část financí potřebných na vybudování tzv. odlehčovacího bytu pro autistické děti. V něm bude probíhat nácvik pobytu dítěte bez rodičů za podpory asistenta. V Sagapu Bruntál finance poslouží k nákupu monitorovacího zařízení pro osoby s epilepsií.

Starosta Hanušovic Petr Malcharczik (nezávislý) předal při této příležitosti Charitě Šumperk přes pětašedesát tisíc korun, které jsou výtěžkem radnice z pivovarských slavností. Ty se konají pravidelně v srpnu v hanušovickém pivovaru.

Zdroj: Olomoucko Regiony.cz

V patře pivovarská restaurace a v přízemí reprezentační prodejna. Tak by mohly vypadat nové vstupní prostory do Měšťanského pivovaru.

Terénní zlom v tomto místě podle architekta města Davida Andrlíka k něčemu takovému přímo vybízí.

Někteří obyvatelé města však na pivovarskou restauraci hledí s nedůvěrou. Jedním z nich je i pětapadesátiletý Karel Skalník. „Nezdá se mi, že by se na takovém místě mohla uživit,“ namítl. Na to odpověděl David Andrlík: „Zatím vůbec není rozhodnuto, zda to bude plnohodnotná restaurace, kde se bude i vařit, či jen občerstvení.“

Návrh má vyřešit i způsob dopravy. Zatím se tam na jedné komunikaci kříží automobily přijíždějící ke stánku a zásobování pivovaru. „To chceme do budoucna oddělit. Příjezd k obchodu bude asi odspodu,“ vysvětlil Andrlík. Parkoviště by podle něj mělo zůstat na svém místě.

Konkrétní podobu vstupních prostor pivovaru navrhne architekt Roman Schmitt, kterého vybrala radnice. „Zatímco dosud se jednalo o studie, nyní půjde už o konkrétní projekt,“ dodal Andrlík.

Ještě jedna změna přední část pivovaru čeká. „Chceme oddělit tamní objekt s nájemními byty tak, aby byl samostatně přístupný,“ dodal.

Zdroj: Strakonický deník.cz | Autor: Jana Štroblová | Foto: Filip Kadlec

Největší pivovar v Libereckém kraji, Pivovar Svijany, včera slavil hned dvoje narozeniny. Jednak 444 let od uvaření první várky piva ve Svijanech a jednak 10 novodobých mimořádně úspěšných let.

V roce 1998 byl pivovar ve Svijanech před likvidací a nebýt Františka Horáka, tak by včera již nebylo co slavit. Dnes již bývalý ředitel Horák dokázal sehnat partu lidí a hromadu peněz a pivovar zachránil před zánikem. Sám se pivovarnictví věnuje již od roku 1957 a včera měl velkou radost z rekordu, který pivovar letos zřejmě dosáhne.

„Již třikrát jsme v tomto roce přesáhli třicetitisícový výstav a za celý rok bychom měli vyrobit více než tři sta tisíc hektolitrů piva,“ uvedl současný ředitel Roman Havlík. Ten se u příležitosti výročí pustil do počítání a vyšlo mu, že za 10 let ve Svijanech bylo vystaveno 1 732 000 hektolitrů piva.

„V takové báječné sestavě v jaké tu dnes jsme bychom to pili asi pět set let,“ uvedl Havlík na slavnosti v zaplněném obřím stanu. Třistatisícová hranice není pro pivovar konečná. Současná varna je schopná vyrobit ročně 400 tisíc hektolitrů a po dalších úpravách by se Pivovar Svijany mohl dostat až na půlmilionovou hranici. „Nikdo nemusí mít obavy, že by to bylo na úkor kvality, protože to je naše nejhlavnější reklama,“ konstatoval Havlík.

Investice do pivovaru za deset let přesáhly 350 milionů korun a jen v letošním roce to bylo 60 milionů do nové expedice, firemní prodejny a robotizace. „Jsme jedním z mála pivovarů, které mají robotizované paletizace na linkách,“ pochlubil se Havlík.

Zdroj: MF Dnes.cz

STEIGER vsádza na kvalitu, cenu a informovaných štamgastov

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne sa neobáva dôsledkov americkej krízy. Očakáva, že slovenský pivný trh bude zasiahnutý iba minimálne a to hlavne prípadnou zníženou kúpyschopnosťou obyvateľstva. STEIGER sa však spolieha na to, že ho v takom prípade podržia jeho verní zákazníci, pretože pivári patria medzi najkonzervatívnejších spotrebiteľov. Navyše konzumenti STEIGRA dostávajú výnimočný produkt prírodne vareného a poctivo uležaného piva, ktoré sa kvalitatívne líši od uniformných europív. A to za cenu viac ako prijateľnú, keďže rad pív STEIGER má jedny z najlepších pomerov ceny a kvality. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,V krízových časoch ľudia znižujú náklady na produkty a služby, ktoré považujú za nadštandardné a zrejme čiastočne obmedzia návštevnosť reštaurácií, hotelov a výčapných zariadení v rekreačných strediskách. Domáca konzumácia piva by nemala byť obmedzená, je dokonca možné, že sa dočasne predaj flaškového piva zvýši na úkor čapovaných. Možný je aj presun časti pivárov od ležiakov k menej percentným pivám, čo je trend, ktorý je pozorovateľný aj bez vonkajších dopadov. Zákazníkom čoraz viac chutia desiatky a jedenástky. STEIGER je na takýto vývoj pripravený. V prvom polroku tohto roka inštaloval novú stáčaciu linku od nemeckej firmy Krones. Zvýšila sa tým produkcia fľaškového piva o 10.000 fliaš za hodinu. Kapacita linky je 26.000 fliaš za hodinu a vyžiadala si investície vo výške 45 miliónov Sk“, vysvetlil J.Vysloužil.

Ďalej poukázal na to, že STEIGER je regionálny pivovar, ktorý má svoj okruh verných priaznivcov a ktorému záleží na jeho regióne a ten všemožne podporuje. K tromfom pivovaru patria: história, klasické technológie a mimoriadne obľúbená ,,pravá pivná chuť“ jeho značiek. Základom prirodzenej pivnej chuti poctivo uležaného piva značky STEIGER je podzemná voda zo Štiavnických vrchov, najlepší chmeľ zo žateckej oblasti a kvalitný moravský jačmenný slad. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť.

,,Ľudia to vedia a majú radi ak sa môžu stotožniť s regionálnymi značkami - navyše celoštátne známymi svojou kvalitou. Štamgasti STEIGRA nechodia len na pivo, oni chodia ,,na STEIGRA“. Navyše vyhniansky pivovar sa môže pochváliť tým, čo žiaden iný na Slovensku - pivo sa tu varilo ešte pred objavením Ameriky, už v roku 1473. Bolo to v časoch panovania kráľa Mateja Korvína a tureckých nájazdov. Takáto tradícia stojí za rozvíjanie. Nezabúdame ani na pridanú hodnotu, ktorým je informačná starostlivosť o zákazníkov. Väčšina našich spotrebiteľov a odberateľov vie čo pije a sú vernými cielenými konzumentmi. Naučili sme ich na kvalitu. Máme public relations o akom môžu veľkí iba snívať, konzumentov hýčkame informáciami, ktoré považujeme za pridanú hodnotu nášho produktu. Netrpíme vnútorným kanibalizmom značiek - naše si navzájom nekonkurujú - Všetky pochádzajú zo STEIGRA a varia sa vo Vyhniach.

,,Čo je malé, to je pekné“. Steiger je taký akurátny pivovar - ešte spadá pod malé pivovary do 200.000 hl produkcie ročne, ale už je dosť veľký na to, aby sa mohol starať o svoju značku a ešte viac o svojich zákazníkov. Nemáme na to, aby sme pre nich poriadali veľké hudobné festivaly, ale zato sme im darovali šnúru koncertov od Olympicu. Každoročne ich tešíme Dňom otvorených dverí, kde majú pivo zadarmo, k tomu prehliadku pivovaru a hrajú im obľúbené kapely ako napríklad Vidiek“, povedal J.Vysloužil.

Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Bývalá pivovarská vodárenská věž je od roku 1907 jednou z plzeňských dominant. Kulturní památkou se ale stala až v těchto dnech. Na seznam významných českých objektů ji doprovodila ještě pivovarská Jubilejní brána z roku 1892.

„O prohlášení obou staveb za kulturní památky jsme požádali sami. V žádném případě to ale nebylo kvůli tomu, že bychom je museli zachraňovat, jako tomu v mnoha případech bývá,“ informovala Jindřiška Eliášková z Plzeňského Prazdroje. Jedním z důvodů, proč zástupci pivovaru žádost podali, je ten, že Prazdroj byl letos zařazen jako první v České republice do tzv. Evropské cesty industriálních památek.

A proč není kulturní památkou celý pivovar? „Podle pravidel bychom tu pak totiž museli ukončit výrobu. Což samozřejmě nepřipadá v úvahu,“ vysvětluje Eliášková.

Podle šéfa památkového odboru plzeňského magistrátu Petra Maroviče se jedná spíše o formalitu. „Jedná se o dva významné symboly města. Všechny generace pivovarníků si jich vážily a chovaly se k nim šetrně. Jejich celkovou rekonstrukci navíc pivovar zařídil už v první třetině devadesátých let minulého století. Jako šéf památkového odboru za to mohu být jen rád,“ doplňuje.

Na území města Plzně se v současné době nachází přes 400 nemovitých kulturních památek, u některých objektů se prohlášení plánuje. „U pivovarských staveb nebyly žádné pochybnosti, proces schvalování trval zhruba půl roku. Některé stavby takové štěstí nemají. Některé už čekají třeba osm let,“ říká dále Marovič.

Získání titulu uděluje památce a především jejím majitelům určitá privilegia i povinnosti. Na opravy například mohou čerpat z dotací a grantů. Zároveň ale nesmí provést zásahy, které by snížily kulturní hodnotu památky.

V procesu schvalování hrají roli posudky od Krajského úřadu, města i památkového ústavu. Poslední slovo má hodnotitelská komise Ministerstva kultury ČR.

Jedna z nových kulturních památek, pivovarská brána se objeví na pamětní minci ze série Kulturní památky technického dědictví. Její nominální hodnota je 2500, ale sběratelská cena se prý může vyšplhat několikanásobně výše.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Vlastimil Leška

Jubilejní brána plzeňského pivovaru z roku 1892 se stala motivem zlaté pamětní mince, kterou dnes vydala Česká národní banka. Mince vychází v sérii Kulturní památky technického dědictví jako šestá v pořadí a brána je na ní proto, že byla nedávno prohlášena kulturní památkou. Na seznamu se ocitla spolu s další historickou stavbou pivovaru - Vodárenskou věží z roku 1907. Pamětní mince má nominální hodnotu 2 500 Kč, jejím autorem je akademický sochař Zbyněk Fojtů.

"Cyklus Kulturní památky technického dědictví emitovaný ČNB v letech 2006 až 2010 má za cíl připomenout nejširší veřejnosti významné kulturní dědictví naší země. Celkem vydáme deset mincí, každý rok dvě," uvedl guvernér ČNB Zdeněk Tůma. Vítězný návrh mince vzešel z anonymní soutěže, která se uskutečnila vloni v říjnu. Soutěže se zúčastnilo 27 výtvarníků a komise doporučila realizovat návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů, který v minulosti už jednou zlatou minci z této série navrhoval.

Česká Mincovna razí mince ze zlata o ryzosti 999.9 ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém, které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. Podle Tůmy bude vydáno přes 10 000 mincí ve špičkové kvalitě a přes 3000 v běžném provedení. "Často mince dosahují mnohonásobných hodnot, protože se stává, že lidé propásnou vydání těch prvních ze série a pak se je snaží získat," uvedl Tůma. Průměr mince je 22 mm, hmotnost 7,78 g a síla 1,6 mm.

"Je pro nás velkou ctí, že Česká národní banka vybrala jako jeden z motivů pamětních mincí právě Jubilejní bránu. Byla vybudována v roce 1892 u příležitosti 50. výročí založení Měšťanského pivovaru v Plzni," uvedla Jindřiška Eliášková z Plzeňského Prazdroje. Vodárenská věž, druhá z prohlášených kulturních památek, je unikátní i svým stavem zachovalosti technologického zařízení.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Iva Kokešová

Deklaraci o vzájemné spolupráci ve středu podepsali hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský s představiteli pivovaru Radegast. Měla by pomoci hlavně v oblasti zvýšení turistické atraktivity kraje. „Lidé se často zajímají odkud výrobek, který jim chutná, pochází. Nezřídka se pak snaží do těchto míst zavítat. Společná propagace regionu a místních produktů může do kraje přilákat další návštěvníky,“ uvedl hejtman. Pivovar Radegast je významným turistickým lákadlem severní Moravy a Slezska. Prohlídkovou trasu pivovaru stále více navštěvují turisté přijíždějící ze zahraničí, oblíbené jsou i cyklostezky Radegast CykloTrack. „Z renomovaných průzkumů vyplývá, že místní obyvatelé považují pivo Radegast za jeden z hlavních symbolů regionu. Je proto zcela na místě, že společně s Moravskoslezský krajem spojíme své síly při propagaci regionu,“ doplnil manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Zdroj: Deník.cz

Budějovický Budvar překonal v úterý 30. září psychologickou hranici jednu milionu vystavených hektolitrů za jeden kalendářní rok. O tom, že hranice milionu vystavených hektolitrů bude letos pokořena dříve než loni, nasvědčovaly již výsledky za první pololetí. Budějovický Budvar prodal za šest měsíců letošního roku celkem 639 190 hektolitrů piva, což je o 4,7 procenta více než ve stejném období roku 2007. Na nárůstu v pololetí se podílel především tuzemský prodej, který meziročně stoupl o 8,3 procenta. Export za první pololetí vzrost o 0,6 procenta.

"Na letošním výstavu se příznivě projevuje zahájení celostátní distribuce značky Pardál na počátku roku. Ačkoliv pro mnoho spotřebitelů se jednalo o zcela neznámou značku, rychle získala zajímavý tržní podíl. Nejprodávanějším druhem piva z naší produkce ale stále zůstává světlý ležák Budweiser Budvar," řekl Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru.

Budějovický Budvar během posledních čtyř let stále zkracuje dobu, kterou potřebuje k dosažení magického objemu milion vystavených hektolitrů. Zatímco v roce 2005 dosáhl této hranice 2. prosince, v roce 2006 tomu bylo 16. listopadu, v loňském roce 17. října a letos již 30. září. Ve své historii překonal Budějovický Budvar roční výstav milionu hektolitrů poprvé v roce 1996. Tehdy vystavil 1 025 811 hektolitrů, přičemž hranice jednoho milionu dosáhl 20. prosince. Za zmínku stojí také fakt, že za 113 let existence vystavil tento pivovar celkem 39,8 milionu hektolitrů piva. K výrobě prvního milionu hektolitrů potřeboval Budvar na počátku své existence 13 let - trvalo to od roku 1895 až do roku 1908.

Zdroj: WebReporter.cz | Autor: Barbora Bělinová

Dvě desítky hudebních interpretů, gastronomické speciality, prohlídky pivovaru a muzea, to vše nabídl Pilsner Fest. 166. narozeniny piva Pilsner Urquell přijelo oslavit přibližně třicet tisíc lidí z Plzně, celých Čech, ale také ze zahraničí. Jedinou chybou byla zima, déšť a málo sluníčka.

V pátek ráno zavlály z vodárenské věže dvě vlajky na znamení začátku oslav. Odpoledne pak trubači i v pivovaru odtroubili začátek festivalu.

Dvoudenní festival představil kapely nejrůznějších hudebních žánrů. Velký úspěch a zcela nabité náměstí sklidila kapela Kryštof, zaplněné dolní nádvoří pivovaru ocenilo představení Bratří Ebenů nebo Dana Bárty & Illustratosphere.

Program se neodehrával jen na pódiích. V Pivovarském muzeu se za dva dny vystřídalo více než osm set návštěvníků, kteří zaplnili kapacitu prohlídek. Na dvoře muzea uvítal hosty harmonikář, program zpestřily i scénky sehrané herci v dobových kostýmech. V sobotu se sbíraly staročeské recepty, ochutnávala cmunda, lokše a pivo.

Rozšířená pivovarská trasa zavedla návštěvníky i do bednárny a nabídla ukázku výroby tradičních dubových ležáckých sudů. Prohlídka pivovaru, kterou doplnilo také bubenické vystoupení skupiny Muerta Menta, přilákala více než dva tisíce návštěvníků, což je čtyřnásobek běžné denní návštěvnosti.

Festival dobrého českého jídla nabídly ve stáncích na náměstí a v pivovaru tradiční plzeňské restaurace Na Spilce, U Salzmannů, Na Parkánu, Uctívaný Velbloud, Švejk Restaurant U Pětatřicátníků, Švejk U Zeleného stromu a Motorest Na Rozcestí. Mezinárodní kuchyni prezentoval v rámci Gastrofestu hotel Courtyard by Marriott.

"Jednou do roka Plzeň zvláštním způsobem ožije. To Češi slaví vznik svého národního nápoje, piva plzeňského typu. Zlatavou barvu a bílou pěnu, která plzeňské zdobí, ochutnali poprvé v Plzni 5. října 1842. Podle našich odhadů letos oslavilo 166. narozeniny našeho piva přibližně třicet tisíc návštěvníků,“ říká Jiří Mareček z Plzeňského Prazdroje.

Poklidné atmosféře festivalu přispěl i pivní kroužek. Novinka loňského Pilsner Festu i letos zjednodušila zábavu zletilým návštěvníkům, kteří vypadají mladistvě a museli by se při koupi piva prokazovat občankou.

Službu řidičům nabídly navíc dva infostánky sdružení Sananim a Besip, které nabízely kontrolní měření alkoholu v krvi. Na festivalu si mohli dopřát pivo i řidiči, ovšem pouze to nealkoholické.

Čepoval se samozřejmě prémiový ležák Pilsner Urquell, oslavenec celé akce, ale také pivní speciál Master 13° polotmavý a zmíněný Radegastu Birell.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Iva Kokešová

Na tradičním Beer and Whiskey Festivalu, který se v průběhu září konal ve Stockholmu, získalo pivo Krušovice Černé 3. místo v kategorii "černé sudové pivo". Beer and Whiskey Festival je nejdůležitější a největší mezinárodní veletrh piva ve Švédsku a 3. největší festival piva na světě.

Letos se ho účastnilo zhruba 80 vystavovatelů reprezentujících celkem stovky značek piva z celého světa. Přišlo se na něj podívat 25 tisíc návštěvníků. Tento veletrh je prezentací švédských i importovaných značek piv a whisky – a to jak odborné, tak laické veřejnosti.

Z pohledu pivovarů a importérů se jedná o příležitost představit své produkty zákazníkům a konzumentům On-trade a Off-trade outletů. Festival se koná každoročně, zpravidla v září, již od roku 1992 (dva následující týdny za sebou čtvrtek - sobota), letošní ročník je tedy již sedmnáctý.

Zdroj: iHNed.cz

Britskému milovníku a znalci piva se splnil sen, v Budějovicích pěnivý mok vařil.

Pivo z včerejší ranní směny možná bude mít britskou příchuť. Na jeden den se totiž v Budějovickém Budvaru, n.p., stal sládkem Iain Dobson, milovník a respektovaný znalec piva z Velké Británie.

Stalo se tak poté, co v charitativní dražbě na největším britském pivním festivalu Great British Beer Festival nabídl Dobson za tuto možnost nejvyšší částku 1250 liber, tedy téměř čtyřicet tisíc korun.

„Jsem rád, že jsem se dostal do srdce pivovaru. Prošli jsme celou výrobu a vše si osahali vlastníma rukama,“ sdělil své zážitky bezprostředně po skončení směny Iain Dobson, který je držitelem Řádu Britského impéria za službu pivovarnickému průmyslu.

Pivovar zná

Sedmdesátiletý vítěz dražby je velkým pivním znalcem a k českému pivu, zvláště pak k Budvaru, má dlouholetý vztah. Tento pivovar navštívil poprvé již v roce 1989 a od té doby mu přirostl k srdci. Ne náhodou si proto možnosti stát se sládkem v Budějovickém Budvaru náležitě považuje, dokonce ji považuje za splnění svého životního snu.

„Měl jsem velkou radost, když jsem od naší královny dostal Řád Britského impéria, ale možnost být sládkem v Budějovickém Budvaru toto ocenění zastiňuje. Řídit výrobu v jednom z nejikoničtějších pivovarů Evropy, byť jen na pár hodin, je splněním mých snů,“ řekl ke svému vítězství Iain Dobson.

Cenu na britský pivní festival přivezl sládek Budvaru Josef Tolar, který jako první Čech v historii zasedl v hlavní porotě při výběru nejlepšího piva Velké Británie.

Rekord v dražbě

„Ležák Budweiser Budvar je ve Velké Británii dlouhodobě jednou z nejpopulárnějších importovaných značek a mezi návštěvníky festivalu tak byl o možnost na jeden den řídit výrobu našeho piva ohromný zájem. Při dražbě byl dokonce překonán historický rekord a na charitativní účely šlo 1250 liber,“ vysvětlil Tolar, sládek a výrobně technický ředitel.

Iain Dobson prožil včera v Budvaru skutečný pracovní den. Již v šest hodin ráno společně se sládkem kontroloval provoz, prošel sklepy, varny či tzv. „chmelárnu“. Chybět nesměla ani degustace a také kontrola stavebních prací v areálu pivovaru a další kolo kontroly výroby piva. Dobson neunikl ani práci v kanceláři, kde společně vyřizoval dodavatelské faktury.

„Panu Dobsonovi jsme připravili náročný den plný práce a povinností. Nejedná se o žádnou turistickou prohlídku, ale o opravdový pracovní den sládka,“ usmál se Tolar, který jako pozornost od vážené návštěvy dostal kovový korbel se svým vyrytým jménem.

Můj sen je pít pivo, dokud budu moct

Sedmdesátiletý Iain Dobson z Velké Británie je velkým znalcem piva a rovněž spoluautorem průvodců po britských restauracích, kde se točí dobré pivo. Stát se na jeden den sládkem byl jeho sen, který se včera v Budějovickém Budvaru vyplnil.

Prožil jste celou směnu jako pravý sládek Budvaru. Byl to náročný den?

Byl to velice nabitý den. Měli jsme dvě schůzky, a i když jsem nerozuměl, o čem lidi mluví, byl jsem rád, že si můžu na chvilku sednout v tiché kanceláři. Pivovar tu běží moc dobře a v poklidu, nikdo nekřičí, nepanuje stres. Lidé se k sobě chovají přátelsky a stejně tak řeší i problémy.

Co se vám nejvíc líbilo na práci sládka?

Jsem rád, že jsem se dostal přímo do srdce pivovaru, v rukou jsem držel chmel a slad. Celé jsme to tu viděli a dostali se za oponu. Je něco jiného projít si pivovar jako turista, kde všechno vidíte z několikametrové dálky, než když jste přímo ve výrobě a všechno si osaháte vlastníma rukama.

Těšíme se na to, až nám do Británie za sto dní přijde várka piva, kterou jsme dnes vyráběli. Mí přátelé říkají, že to nebudou pít, protože jsem to připravoval já.

Co vás v Budvaru nejvíc zaujalo?

Vždycky když přijedu do tohoto pivovaru, je tu něco nového, pořád se tu něco zlepšuje. Ale je dobré, že tradiční postupy, kvalita surovin a výsledného piva zůstává. Bez přehánění mohu říct, že Budvar je světové pivo.

Prý bylo vyzkoušet si roli sládka vaším životním snem...

Určitě, stát se na den sládkem v pivovaru byl můj sen a ano, splnil se mi. Byl jsem tu, podařilo se mi to, až mě z toho teď bolí hlava. Je mi sice sedmdesát, ale je to dobrý začátek, abych začal pivo vařit sám.

Jaké jsou vaše další plány a další sny ohledně piva a pivovarnictví?

Můj další sen je pít pivo, dokud budu moct. A myslím, že je to dobrá životní ambice – ne stát se alkoholikem, ale těšit se z chuti piva.

Iain Dobson

Iain W. Dobson se narodil v dubnu roku 1938, vystudoval účetnictví. V roce 1974 se stal zakládajícím členem britské spotřebitelské organizace CAMRA (The Campaign for Real Ale), od roku 1981 pak vykonával funkci výkonného ředitele a sekretáře této organizace. V roce 1984 poprvé navštívil Československo díky zájezdu Čedoku po československých pivovarech, přičemž na něj udělala obrovský dojem rozmanitost tuzemských piv. V roce 1987 se podílel na kampani organizace CAMRA proti pokusu koncernu Anheuser-Busch převzít Budějovický Budvar. Iain Dobson je držitelem Řádu Britského impéria za službu pivovarnickému průmyslu, který mu udělila britská královna. V současné době je v penzi, přičemž se stále zajímá o britské a evropské pivovarnictví.

Zdroj: Českobudějovický deník | Autor: Daniela Bicková

Národní podnik Budějovický Budvar se stane akciovou společností

Z Budějovického Budvaru, jenž má nyní statut národního podniku, bude akciová společnost. Advokátní kancelář Kříž a Bělina, která před sedmi měsíci vyhrála výběrové řízení na poradce při transformaci, dokončila v těchto dnech analýzu tohoto procesu.

Na navržený technický a právní proces, kterým by mělo dojít ke změně právní formy společnosti, chce ještě nechat Ministerstvo zemědělství zpracovat oponentní posudek.

Analýzu měla přitom zvolená advokátní kancelář skončit podle původního plánu už v srpnu. Ukázalo se ale, že podrobně zpracovat a posoudit na čtyři tisíce stran dokumentů v mnoha světových jazycích - především z oblasti ochrany duševního vlastnictví - je časově náročnější, než se čekalo.

Podrobnosti o nyní navrženém způsobu transformace ale zúčastněné strany tají. Dosud není ani určeno, kdy by transformace měla být hotova. "Jsme vázáni mlčenlivostí, nemůžeme v této věci nic komentovat," odmítl žádost o vyjádření spolumajitel advokátní kanceláře Miroslav Bělina.

Podle mluvčího ministerstva zemědělství Petra Vorlíčka je třeba počkat na oponentní posudky a definitivní verzi navrhované transformace. "Národní podnik jako právní forma už nemá v současném právním řádu žádné opodstatnění. Jinak řečeno - transformovat Budvar je nutnost. Už jen z tohoto hlediska," vyjádřil se včera Vorlíček.

"Z věcného hlediska poradce popsal, jaká má transformace rizika a jak je eliminovat. Až posléze dojde k aktualizaci časového harmonogramu," připomíná generální ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.

Největším rizikem je duševní vlastnictví

Největším rizikem při převodu národního podniku na akciovku se ukazuje už zmíněné duševní vlastnictví - tedy právně nezpochybnitelný převod všech ochranných známek, obchodního jména a chráněných označení původu a zeměpisného označení. Rovněž se to týká autorských práv a licenčních smluv.

Budvar totiž působí ve více než padesáti zemích světa a vede víc než stovku právních a soudních sporů se světovým rivalem - americkým pivovarem Anheuser Busch, kterého v červenci koupila světová pivovarnická jednička, belgicko-brazilský koncern InBev. Ta by podle mínění některých expertů z oboru mohla být nakonec i jedním ze žhavých zájemců o koupi Budvaru.

Vláda ale jeho privatizací v tomto volebním období už zřejmě nestihne. Zastánci prodeje čtvrtého největšího pivovaru na českém trhu si přitom od privatizace slibují miliardové příjmy do státní poklady. Odpůrci zas argumentují nepřijatelným výprodejem "rodinného stříbra".

Nejhodnotnější položkou bude každopádně ochranná značka Budweiser Budvar, jejíž hodnota už podle dřívějších odhadů dosahuje ceny minimálně jedné miliardy dolarů.

Stát přes ministerstvo zemědělství ovládá vedle Budvaru ještě Pivovar Vyškov, zbytkový podnik z Jihomoravských pivovarů.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Humpolecký pivovar slaví další úspěch. V novinářské anketě Naše pivo 2008 předstihl většinu nejprodávanějších piv, nestačil jen na plzeňský Prazdroj.

Rodinný pivovar Bernard se s pivem stejnojmenné značky umístil na druhém místě a zopakoval tak úspěch z roku 2006. V oblibě porazil nadnárodní koncerny s několikanásobně vyšší produkcí piva. „S trochou nadsázky můžeme konstatovat, že jen jedno pivo ze sta je druhé nejoblíbenější v republice,“ okomentoval výsledek generální ředitel Stanislav Bernard s odkazem na jednoprocentní tržní podíl Bernardu.

V anketě hlasovalo 106 zástupců tištěných a elektronických médií a televizních i rozhlasových stanic, kteří nominovali 67 značek, nejvíce v dosavadní historii ankety.

Zdroj: MF Dnes.cz