STEIGER vsádza na kvalitu, cenu a informovaných štamgastov

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne sa neobáva dôsledkov americkej krízy. Očakáva, že slovenský pivný trh bude zasiahnutý iba minimálne a to hlavne prípadnou zníženou kúpyschopnosťou obyvateľstva. STEIGER sa však spolieha na to, že ho v takom prípade podržia jeho verní zákazníci, pretože pivári patria medzi najkonzervatívnejších spotrebiteľov. Navyše konzumenti STEIGRA dostávajú výnimočný produkt prírodne vareného a poctivo uležaného piva, ktoré sa kvalitatívne líši od uniformných europív. A to za cenu viac ako prijateľnú, keďže rad pív STEIGER má jedny z najlepších pomerov ceny a kvality. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,V krízových časoch ľudia znižujú náklady na produkty a služby, ktoré považujú za nadštandardné a zrejme čiastočne obmedzia návštevnosť reštaurácií, hotelov a výčapných zariadení v rekreačných strediskách. Domáca konzumácia piva by nemala byť obmedzená, je dokonca možné, že sa dočasne predaj flaškového piva zvýši na úkor čapovaných. Možný je aj presun časti pivárov od ležiakov k menej percentným pivám, čo je trend, ktorý je pozorovateľný aj bez vonkajších dopadov. Zákazníkom čoraz viac chutia desiatky a jedenástky. STEIGER je na takýto vývoj pripravený. V prvom polroku tohto roka inštaloval novú stáčaciu linku od nemeckej firmy Krones. Zvýšila sa tým produkcia fľaškového piva o 10.000 fliaš za hodinu. Kapacita linky je 26.000 fliaš za hodinu a vyžiadala si investície vo výške 45 miliónov Sk“, vysvetlil J.Vysloužil.

Ďalej poukázal na to, že STEIGER je regionálny pivovar, ktorý má svoj okruh verných priaznivcov a ktorému záleží na jeho regióne a ten všemožne podporuje. K tromfom pivovaru patria: história, klasické technológie a mimoriadne obľúbená ,,pravá pivná chuť“ jeho značiek. Základom prirodzenej pivnej chuti poctivo uležaného piva značky STEIGER je podzemná voda zo Štiavnických vrchov, najlepší chmeľ zo žateckej oblasti a kvalitný moravský jačmenný slad. Dvojstupňové kvasenie v spilkách a ležiackých tankoch, s dlhodobým ležaním, dáva pivu jedinečnú, vyvážene horkastú chuť.

,,Ľudia to vedia a majú radi ak sa môžu stotožniť s regionálnymi značkami - navyše celoštátne známymi svojou kvalitou. Štamgasti STEIGRA nechodia len na pivo, oni chodia ,,na STEIGRA“. Navyše vyhniansky pivovar sa môže pochváliť tým, čo žiaden iný na Slovensku - pivo sa tu varilo ešte pred objavením Ameriky, už v roku 1473. Bolo to v časoch panovania kráľa Mateja Korvína a tureckých nájazdov. Takáto tradícia stojí za rozvíjanie. Nezabúdame ani na pridanú hodnotu, ktorým je informačná starostlivosť o zákazníkov. Väčšina našich spotrebiteľov a odberateľov vie čo pije a sú vernými cielenými konzumentmi. Naučili sme ich na kvalitu. Máme public relations o akom môžu veľkí iba snívať, konzumentov hýčkame informáciami, ktoré považujeme za pridanú hodnotu nášho produktu. Netrpíme vnútorným kanibalizmom značiek - naše si navzájom nekonkurujú - Všetky pochádzajú zo STEIGRA a varia sa vo Vyhniach.

,,Čo je malé, to je pekné“. Steiger je taký akurátny pivovar - ešte spadá pod malé pivovary do 200.000 hl produkcie ročne, ale už je dosť veľký na to, aby sa mohol starať o svoju značku a ešte viac o svojich zákazníkov. Nemáme na to, aby sme pre nich poriadali veľké hudobné festivaly, ale zato sme im darovali šnúru koncertov od Olympicu. Každoročne ich tešíme Dňom otvorených dverí, kde majú pivo zadarmo, k tomu prehliadku pivovaru a hrajú im obľúbené kapely ako napríklad Vidiek“, povedal J.Vysloužil.

Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Bývalá pivovarská vodárenská věž je od roku 1907 jednou z plzeňských dominant. Kulturní památkou se ale stala až v těchto dnech. Na seznam významných českých objektů ji doprovodila ještě pivovarská Jubilejní brána z roku 1892.

„O prohlášení obou staveb za kulturní památky jsme požádali sami. V žádném případě to ale nebylo kvůli tomu, že bychom je museli zachraňovat, jako tomu v mnoha případech bývá,“ informovala Jindřiška Eliášková z Plzeňského Prazdroje. Jedním z důvodů, proč zástupci pivovaru žádost podali, je ten, že Prazdroj byl letos zařazen jako první v České republice do tzv. Evropské cesty industriálních památek.

A proč není kulturní památkou celý pivovar? „Podle pravidel bychom tu pak totiž museli ukončit výrobu. Což samozřejmě nepřipadá v úvahu,“ vysvětluje Eliášková.

Podle šéfa památkového odboru plzeňského magistrátu Petra Maroviče se jedná spíše o formalitu. „Jedná se o dva významné symboly města. Všechny generace pivovarníků si jich vážily a chovaly se k nim šetrně. Jejich celkovou rekonstrukci navíc pivovar zařídil už v první třetině devadesátých let minulého století. Jako šéf památkového odboru za to mohu být jen rád,“ doplňuje.

Na území města Plzně se v současné době nachází přes 400 nemovitých kulturních památek, u některých objektů se prohlášení plánuje. „U pivovarských staveb nebyly žádné pochybnosti, proces schvalování trval zhruba půl roku. Některé stavby takové štěstí nemají. Některé už čekají třeba osm let,“ říká dále Marovič.

Získání titulu uděluje památce a především jejím majitelům určitá privilegia i povinnosti. Na opravy například mohou čerpat z dotací a grantů. Zároveň ale nesmí provést zásahy, které by snížily kulturní hodnotu památky.

V procesu schvalování hrají roli posudky od Krajského úřadu, města i památkového ústavu. Poslední slovo má hodnotitelská komise Ministerstva kultury ČR.

Jedna z nových kulturních památek, pivovarská brána se objeví na pamětní minci ze série Kulturní památky technického dědictví. Její nominální hodnota je 2500, ale sběratelská cena se prý může vyšplhat několikanásobně výše.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Vlastimil Leška

Jubilejní brána plzeňského pivovaru z roku 1892 se stala motivem zlaté pamětní mince, kterou dnes vydala Česká národní banka. Mince vychází v sérii Kulturní památky technického dědictví jako šestá v pořadí a brána je na ní proto, že byla nedávno prohlášena kulturní památkou. Na seznamu se ocitla spolu s další historickou stavbou pivovaru - Vodárenskou věží z roku 1907. Pamětní mince má nominální hodnotu 2 500 Kč, jejím autorem je akademický sochař Zbyněk Fojtů.

"Cyklus Kulturní památky technického dědictví emitovaný ČNB v letech 2006 až 2010 má za cíl připomenout nejširší veřejnosti významné kulturní dědictví naší země. Celkem vydáme deset mincí, každý rok dvě," uvedl guvernér ČNB Zdeněk Tůma. Vítězný návrh mince vzešel z anonymní soutěže, která se uskutečnila vloni v říjnu. Soutěže se zúčastnilo 27 výtvarníků a komise doporučila realizovat návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů, který v minulosti už jednou zlatou minci z této série navrhoval.

Česká Mincovna razí mince ze zlata o ryzosti 999.9 ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém, které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. Podle Tůmy bude vydáno přes 10 000 mincí ve špičkové kvalitě a přes 3000 v běžném provedení. "Často mince dosahují mnohonásobných hodnot, protože se stává, že lidé propásnou vydání těch prvních ze série a pak se je snaží získat," uvedl Tůma. Průměr mince je 22 mm, hmotnost 7,78 g a síla 1,6 mm.

"Je pro nás velkou ctí, že Česká národní banka vybrala jako jeden z motivů pamětních mincí právě Jubilejní bránu. Byla vybudována v roce 1892 u příležitosti 50. výročí založení Měšťanského pivovaru v Plzni," uvedla Jindřiška Eliášková z Plzeňského Prazdroje. Vodárenská věž, druhá z prohlášených kulturních památek, je unikátní i svým stavem zachovalosti technologického zařízení.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Iva Kokešová

Deklaraci o vzájemné spolupráci ve středu podepsali hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský s představiteli pivovaru Radegast. Měla by pomoci hlavně v oblasti zvýšení turistické atraktivity kraje. „Lidé se často zajímají odkud výrobek, který jim chutná, pochází. Nezřídka se pak snaží do těchto míst zavítat. Společná propagace regionu a místních produktů může do kraje přilákat další návštěvníky,“ uvedl hejtman. Pivovar Radegast je významným turistickým lákadlem severní Moravy a Slezska. Prohlídkovou trasu pivovaru stále více navštěvují turisté přijíždějící ze zahraničí, oblíbené jsou i cyklostezky Radegast CykloTrack. „Z renomovaných průzkumů vyplývá, že místní obyvatelé považují pivo Radegast za jeden z hlavních symbolů regionu. Je proto zcela na místě, že společně s Moravskoslezský krajem spojíme své síly při propagaci regionu,“ doplnil manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Zdroj: Deník.cz

Budějovický Budvar překonal v úterý 30. září psychologickou hranici jednu milionu vystavených hektolitrů za jeden kalendářní rok. O tom, že hranice milionu vystavených hektolitrů bude letos pokořena dříve než loni, nasvědčovaly již výsledky za první pololetí. Budějovický Budvar prodal za šest měsíců letošního roku celkem 639 190 hektolitrů piva, což je o 4,7 procenta více než ve stejném období roku 2007. Na nárůstu v pololetí se podílel především tuzemský prodej, který meziročně stoupl o 8,3 procenta. Export za první pololetí vzrost o 0,6 procenta.

"Na letošním výstavu se příznivě projevuje zahájení celostátní distribuce značky Pardál na počátku roku. Ačkoliv pro mnoho spotřebitelů se jednalo o zcela neznámou značku, rychle získala zajímavý tržní podíl. Nejprodávanějším druhem piva z naší produkce ale stále zůstává světlý ležák Budweiser Budvar," řekl Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru.

Budějovický Budvar během posledních čtyř let stále zkracuje dobu, kterou potřebuje k dosažení magického objemu milion vystavených hektolitrů. Zatímco v roce 2005 dosáhl této hranice 2. prosince, v roce 2006 tomu bylo 16. listopadu, v loňském roce 17. října a letos již 30. září. Ve své historii překonal Budějovický Budvar roční výstav milionu hektolitrů poprvé v roce 1996. Tehdy vystavil 1 025 811 hektolitrů, přičemž hranice jednoho milionu dosáhl 20. prosince. Za zmínku stojí také fakt, že za 113 let existence vystavil tento pivovar celkem 39,8 milionu hektolitrů piva. K výrobě prvního milionu hektolitrů potřeboval Budvar na počátku své existence 13 let - trvalo to od roku 1895 až do roku 1908.

Zdroj: WebReporter.cz | Autor: Barbora Bělinová

Dvě desítky hudebních interpretů, gastronomické speciality, prohlídky pivovaru a muzea, to vše nabídl Pilsner Fest. 166. narozeniny piva Pilsner Urquell přijelo oslavit přibližně třicet tisíc lidí z Plzně, celých Čech, ale také ze zahraničí. Jedinou chybou byla zima, déšť a málo sluníčka.

V pátek ráno zavlály z vodárenské věže dvě vlajky na znamení začátku oslav. Odpoledne pak trubači i v pivovaru odtroubili začátek festivalu.

Dvoudenní festival představil kapely nejrůznějších hudebních žánrů. Velký úspěch a zcela nabité náměstí sklidila kapela Kryštof, zaplněné dolní nádvoří pivovaru ocenilo představení Bratří Ebenů nebo Dana Bárty & Illustratosphere.

Program se neodehrával jen na pódiích. V Pivovarském muzeu se za dva dny vystřídalo více než osm set návštěvníků, kteří zaplnili kapacitu prohlídek. Na dvoře muzea uvítal hosty harmonikář, program zpestřily i scénky sehrané herci v dobových kostýmech. V sobotu se sbíraly staročeské recepty, ochutnávala cmunda, lokše a pivo.

Rozšířená pivovarská trasa zavedla návštěvníky i do bednárny a nabídla ukázku výroby tradičních dubových ležáckých sudů. Prohlídka pivovaru, kterou doplnilo také bubenické vystoupení skupiny Muerta Menta, přilákala více než dva tisíce návštěvníků, což je čtyřnásobek běžné denní návštěvnosti.

Festival dobrého českého jídla nabídly ve stáncích na náměstí a v pivovaru tradiční plzeňské restaurace Na Spilce, U Salzmannů, Na Parkánu, Uctívaný Velbloud, Švejk Restaurant U Pětatřicátníků, Švejk U Zeleného stromu a Motorest Na Rozcestí. Mezinárodní kuchyni prezentoval v rámci Gastrofestu hotel Courtyard by Marriott.

"Jednou do roka Plzeň zvláštním způsobem ožije. To Češi slaví vznik svého národního nápoje, piva plzeňského typu. Zlatavou barvu a bílou pěnu, která plzeňské zdobí, ochutnali poprvé v Plzni 5. října 1842. Podle našich odhadů letos oslavilo 166. narozeniny našeho piva přibližně třicet tisíc návštěvníků,“ říká Jiří Mareček z Plzeňského Prazdroje.

Poklidné atmosféře festivalu přispěl i pivní kroužek. Novinka loňského Pilsner Festu i letos zjednodušila zábavu zletilým návštěvníkům, kteří vypadají mladistvě a museli by se při koupi piva prokazovat občankou.

Službu řidičům nabídly navíc dva infostánky sdružení Sananim a Besip, které nabízely kontrolní měření alkoholu v krvi. Na festivalu si mohli dopřát pivo i řidiči, ovšem pouze to nealkoholické.

Čepoval se samozřejmě prémiový ležák Pilsner Urquell, oslavenec celé akce, ale také pivní speciál Master 13° polotmavý a zmíněný Radegastu Birell.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Iva Kokešová

Na tradičním Beer and Whiskey Festivalu, který se v průběhu září konal ve Stockholmu, získalo pivo Krušovice Černé 3. místo v kategorii "černé sudové pivo". Beer and Whiskey Festival je nejdůležitější a největší mezinárodní veletrh piva ve Švédsku a 3. největší festival piva na světě.

Letos se ho účastnilo zhruba 80 vystavovatelů reprezentujících celkem stovky značek piva z celého světa. Přišlo se na něj podívat 25 tisíc návštěvníků. Tento veletrh je prezentací švédských i importovaných značek piv a whisky – a to jak odborné, tak laické veřejnosti.

Z pohledu pivovarů a importérů se jedná o příležitost představit své produkty zákazníkům a konzumentům On-trade a Off-trade outletů. Festival se koná každoročně, zpravidla v září, již od roku 1992 (dva následující týdny za sebou čtvrtek - sobota), letošní ročník je tedy již sedmnáctý.

Zdroj: iHNed.cz

Britskému milovníku a znalci piva se splnil sen, v Budějovicích pěnivý mok vařil.

Pivo z včerejší ranní směny možná bude mít britskou příchuť. Na jeden den se totiž v Budějovickém Budvaru, n.p., stal sládkem Iain Dobson, milovník a respektovaný znalec piva z Velké Británie.

Stalo se tak poté, co v charitativní dražbě na největším britském pivním festivalu Great British Beer Festival nabídl Dobson za tuto možnost nejvyšší částku 1250 liber, tedy téměř čtyřicet tisíc korun.

„Jsem rád, že jsem se dostal do srdce pivovaru. Prošli jsme celou výrobu a vše si osahali vlastníma rukama,“ sdělil své zážitky bezprostředně po skončení směny Iain Dobson, který je držitelem Řádu Britského impéria za službu pivovarnickému průmyslu.

Pivovar zná

Sedmdesátiletý vítěz dražby je velkým pivním znalcem a k českému pivu, zvláště pak k Budvaru, má dlouholetý vztah. Tento pivovar navštívil poprvé již v roce 1989 a od té doby mu přirostl k srdci. Ne náhodou si proto možnosti stát se sládkem v Budějovickém Budvaru náležitě považuje, dokonce ji považuje za splnění svého životního snu.

„Měl jsem velkou radost, když jsem od naší královny dostal Řád Britského impéria, ale možnost být sládkem v Budějovickém Budvaru toto ocenění zastiňuje. Řídit výrobu v jednom z nejikoničtějších pivovarů Evropy, byť jen na pár hodin, je splněním mých snů,“ řekl ke svému vítězství Iain Dobson.

Cenu na britský pivní festival přivezl sládek Budvaru Josef Tolar, který jako první Čech v historii zasedl v hlavní porotě při výběru nejlepšího piva Velké Británie.

Rekord v dražbě

„Ležák Budweiser Budvar je ve Velké Británii dlouhodobě jednou z nejpopulárnějších importovaných značek a mezi návštěvníky festivalu tak byl o možnost na jeden den řídit výrobu našeho piva ohromný zájem. Při dražbě byl dokonce překonán historický rekord a na charitativní účely šlo 1250 liber,“ vysvětlil Tolar, sládek a výrobně technický ředitel.

Iain Dobson prožil včera v Budvaru skutečný pracovní den. Již v šest hodin ráno společně se sládkem kontroloval provoz, prošel sklepy, varny či tzv. „chmelárnu“. Chybět nesměla ani degustace a také kontrola stavebních prací v areálu pivovaru a další kolo kontroly výroby piva. Dobson neunikl ani práci v kanceláři, kde společně vyřizoval dodavatelské faktury.

„Panu Dobsonovi jsme připravili náročný den plný práce a povinností. Nejedná se o žádnou turistickou prohlídku, ale o opravdový pracovní den sládka,“ usmál se Tolar, který jako pozornost od vážené návštěvy dostal kovový korbel se svým vyrytým jménem.

Můj sen je pít pivo, dokud budu moct

Sedmdesátiletý Iain Dobson z Velké Británie je velkým znalcem piva a rovněž spoluautorem průvodců po britských restauracích, kde se točí dobré pivo. Stát se na jeden den sládkem byl jeho sen, který se včera v Budějovickém Budvaru vyplnil.

Prožil jste celou směnu jako pravý sládek Budvaru. Byl to náročný den?

Byl to velice nabitý den. Měli jsme dvě schůzky, a i když jsem nerozuměl, o čem lidi mluví, byl jsem rád, že si můžu na chvilku sednout v tiché kanceláři. Pivovar tu běží moc dobře a v poklidu, nikdo nekřičí, nepanuje stres. Lidé se k sobě chovají přátelsky a stejně tak řeší i problémy.

Co se vám nejvíc líbilo na práci sládka?

Jsem rád, že jsem se dostal přímo do srdce pivovaru, v rukou jsem držel chmel a slad. Celé jsme to tu viděli a dostali se za oponu. Je něco jiného projít si pivovar jako turista, kde všechno vidíte z několikametrové dálky, než když jste přímo ve výrobě a všechno si osaháte vlastníma rukama.

Těšíme se na to, až nám do Británie za sto dní přijde várka piva, kterou jsme dnes vyráběli. Mí přátelé říkají, že to nebudou pít, protože jsem to připravoval já.

Co vás v Budvaru nejvíc zaujalo?

Vždycky když přijedu do tohoto pivovaru, je tu něco nového, pořád se tu něco zlepšuje. Ale je dobré, že tradiční postupy, kvalita surovin a výsledného piva zůstává. Bez přehánění mohu říct, že Budvar je světové pivo.

Prý bylo vyzkoušet si roli sládka vaším životním snem...

Určitě, stát se na den sládkem v pivovaru byl můj sen a ano, splnil se mi. Byl jsem tu, podařilo se mi to, až mě z toho teď bolí hlava. Je mi sice sedmdesát, ale je to dobrý začátek, abych začal pivo vařit sám.

Jaké jsou vaše další plány a další sny ohledně piva a pivovarnictví?

Můj další sen je pít pivo, dokud budu moct. A myslím, že je to dobrá životní ambice – ne stát se alkoholikem, ale těšit se z chuti piva.

Iain Dobson

Iain W. Dobson se narodil v dubnu roku 1938, vystudoval účetnictví. V roce 1974 se stal zakládajícím členem britské spotřebitelské organizace CAMRA (The Campaign for Real Ale), od roku 1981 pak vykonával funkci výkonného ředitele a sekretáře této organizace. V roce 1984 poprvé navštívil Československo díky zájezdu Čedoku po československých pivovarech, přičemž na něj udělala obrovský dojem rozmanitost tuzemských piv. V roce 1987 se podílel na kampani organizace CAMRA proti pokusu koncernu Anheuser-Busch převzít Budějovický Budvar. Iain Dobson je držitelem Řádu Britského impéria za službu pivovarnickému průmyslu, který mu udělila britská královna. V současné době je v penzi, přičemž se stále zajímá o britské a evropské pivovarnictví.

Zdroj: Českobudějovický deník | Autor: Daniela Bicková

Národní podnik Budějovický Budvar se stane akciovou společností

Z Budějovického Budvaru, jenž má nyní statut národního podniku, bude akciová společnost. Advokátní kancelář Kříž a Bělina, která před sedmi měsíci vyhrála výběrové řízení na poradce při transformaci, dokončila v těchto dnech analýzu tohoto procesu.

Na navržený technický a právní proces, kterým by mělo dojít ke změně právní formy společnosti, chce ještě nechat Ministerstvo zemědělství zpracovat oponentní posudek.

Analýzu měla přitom zvolená advokátní kancelář skončit podle původního plánu už v srpnu. Ukázalo se ale, že podrobně zpracovat a posoudit na čtyři tisíce stran dokumentů v mnoha světových jazycích - především z oblasti ochrany duševního vlastnictví - je časově náročnější, než se čekalo.

Podrobnosti o nyní navrženém způsobu transformace ale zúčastněné strany tají. Dosud není ani určeno, kdy by transformace měla být hotova. "Jsme vázáni mlčenlivostí, nemůžeme v této věci nic komentovat," odmítl žádost o vyjádření spolumajitel advokátní kanceláře Miroslav Bělina.

Podle mluvčího ministerstva zemědělství Petra Vorlíčka je třeba počkat na oponentní posudky a definitivní verzi navrhované transformace. "Národní podnik jako právní forma už nemá v současném právním řádu žádné opodstatnění. Jinak řečeno - transformovat Budvar je nutnost. Už jen z tohoto hlediska," vyjádřil se včera Vorlíček.

"Z věcného hlediska poradce popsal, jaká má transformace rizika a jak je eliminovat. Až posléze dojde k aktualizaci časového harmonogramu," připomíná generální ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.

Největším rizikem je duševní vlastnictví

Největším rizikem při převodu národního podniku na akciovku se ukazuje už zmíněné duševní vlastnictví - tedy právně nezpochybnitelný převod všech ochranných známek, obchodního jména a chráněných označení původu a zeměpisného označení. Rovněž se to týká autorských práv a licenčních smluv.

Budvar totiž působí ve více než padesáti zemích světa a vede víc než stovku právních a soudních sporů se světovým rivalem - americkým pivovarem Anheuser Busch, kterého v červenci koupila světová pivovarnická jednička, belgicko-brazilský koncern InBev. Ta by podle mínění některých expertů z oboru mohla být nakonec i jedním ze žhavých zájemců o koupi Budvaru.

Vláda ale jeho privatizací v tomto volebním období už zřejmě nestihne. Zastánci prodeje čtvrtého největšího pivovaru na českém trhu si přitom od privatizace slibují miliardové příjmy do státní poklady. Odpůrci zas argumentují nepřijatelným výprodejem "rodinného stříbra".

Nejhodnotnější položkou bude každopádně ochranná značka Budweiser Budvar, jejíž hodnota už podle dřívějších odhadů dosahuje ceny minimálně jedné miliardy dolarů.

Stát přes ministerstvo zemědělství ovládá vedle Budvaru ještě Pivovar Vyškov, zbytkový podnik z Jihomoravských pivovarů.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Humpolecký pivovar slaví další úspěch. V novinářské anketě Naše pivo 2008 předstihl většinu nejprodávanějších piv, nestačil jen na plzeňský Prazdroj.

Rodinný pivovar Bernard se s pivem stejnojmenné značky umístil na druhém místě a zopakoval tak úspěch z roku 2006. V oblibě porazil nadnárodní koncerny s několikanásobně vyšší produkcí piva. „S trochou nadsázky můžeme konstatovat, že jen jedno pivo ze sta je druhé nejoblíbenější v republice,“ okomentoval výsledek generální ředitel Stanislav Bernard s odkazem na jednoprocentní tržní podíl Bernardu.

V anketě hlasovalo 106 zástupců tištěných a elektronických médií a televizních i rozhlasových stanic, kteří nominovali 67 značek, nejvíce v dosavadní historii ankety.

Zdroj: MF Dnes.cz

Výčepní z celého světa včera předvedli své umění v Plzni. Poprvé v historii se totiž finále mezinárodní soutěže Master Bartender koná v České republice. Šestnáct soutěžících se v areálu Plzeňského Prazdroje zapotilo při třech disciplínách: vědomostním testu, pohovoru s porotou a samozřejmě samotném čepování zlatavého moku.

„Mám ze svého výkonu dobrý pocit,“ pochvaloval si český zástupce Václav Vanya. Zároveň ale brzdil optimismus. „Při regionálním kole jsem byl také spokojený, a nakonec jsem skončil až třetí,“ vzpomíná. Výčepní z Kadaně by se rád stal prvním českým vítězem této soutěže. Největším úspěchem zatím bylo v roce 2006 druhé místo Lukáše Svobody.

Mezi soutěžícími byla i osmadvacetiletá Mia Pesonen z Finska. „Jsem trochu nervózní, ale snad to dopadne dobře,“ svěřila se Deníku před tím, než předstoupila před porotu. Konkurence, která se v Plzni sešla, je prý opravdu velká. „Sjela se sem naprostá elita. Jsou tu výrazné individuality,“ konstatovala výčepní z helsinské restaurace Vastarannan Kiiski. Pivo je podle ní pevně zakořeněné ve finské kultuře. „Spousta lidí zajde po práci do hospody na jedno dvě. O víkendu je to pak samozřejmě divočejší,“ doplnila.

Jedním z nejexotičtějších účastníků byl Moses Ndhlovu z Jihoafrické republiky. Prozradil, že v jeho zemi je běžné, že lidé tu pijí pivo přímo z velkých lahví. „Ze sklenic to není tak časté,“ uvedl. V České republice byl vůbec poprvé. Plzeň jej zaujala.

Do soutěže se letos přihlásilo 1500 výčepních ze 16 zemí. Plzeňští zástupci skončili v celorepublikovém kole. Celkový vítěz bude vyhlášen dnes v rámci galavečera v areálu Pražského hradu. Ještě před tím čeká soutěžící od čtrnácti hodin veřejné čepování na Staroměstském náměstí v Praze.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Zdeněk Vaiz

Areál pivovaru je určený na predaj, momentálne ho využíva Heineken Distribúcia.

Presne dva roky uplynuli od zatvorenia rimavskosobotského pivovaru, ktorý mal v našom meste dlhoročnú tradíciu. Po tom, ako v septembri 2006 spoločnosť Heineken Slovensko ukončila výrobu piva v Rimavskej Sobote, plánuje areál pivovaru predať.

„Tak, ako sme avizovali v septembri 2006, z dlhodobejšieho hľadiska je areál určený na predaj, momentálne ho využíva naša distribučná spoločnosť Heineken Slovensko Distribúcia,“ uviedol pre Rimava.sk manažér pre vonkajšie vzťahy spoločnosti Hieneken Slovensko, Roman Krajniak. Podľa jeho slov bolo niekoľko potenciálnych záujemcov, ale so žiadnym z nich sa spoločnosť na predaji pivovaru nedohodla.

„V poslednom čase sme v areáli odinštalovali niektoré technologické časti, ktoré sa tam ešte nachádzajú,“ dodáva Krajniak. Ako ďalej uviedol, v areáli pivovaru sa nevyskytuje žiadna ekologická záťaž.

Výroba piva Gemer sa z miestneho pivovaru presunula do prevádzky v Hurbanove. „Spoločnosť Heineken Slovensko od času, keď získala Gemer, posilnila postavenie tejto značky na Slovensku. Z regionálnej urobila celonárodne dostupnú značku,“ uviedol Roman Krajniak. Pripustil však, že už pred presunom výroby do Hurbanova zaznamenávali mierny pokles predaja piva značky Gemer. „A tento trend pokračuje aj v ostatných rokoch,“ dodáva Krajniak. Zároveň sa ale vyjadril, že značka Gemer má v portfóliu spoločnosti Heineken svoje nezastupiteľné a dôležité miesto a na tomto fakte neplánuje firma nič meniť.

Zdroj: Rimava.sk

Minulé měsíce jsme s Václavem Sochorem hodnotili nejdříve hostince v okolí metropole a poté dvě desítky luxusních pražských restaurací. K Praze však nedílně patří i tradice pivnic. V následujících dvou měsících bychom se proto rádi věnovali jedné specialitě, která udává trendy v pivní kultuře posledních let. Provedeme vás po pražských minipivovarech, které tvoří vesměs atrakci, kam stojí zato zajít s přáteli, kolegy i hosty.

První zastávkou při hledání pivních speciálů vařených v domě je Pivovarský dům v Ječné ulici. Byl otevřen právě před deseti lety a za tu dobu se stal určitým měřítkem pro podobné lokály nejen v Praze. Zkušenému praktikovi i teoretikovi Aleši Dočkalovi se podařilo, že se pod jeho vedením stala restaurace průkopníkem nového přístupu k českému tradičnímu nápoji, když se snaží vzdorovat masivním kampaním velkých výrobců, kteří představují pivo jako nápoj fotbalových fandů a chlapáků, kteří si neberou servítky.

Vkusně a jednoduše

Již samotné prostředí Pivovarského domu působí vyváženě, nenavozuje asociace na staré výčepy. Vkusná, ale jednoduchá výzdoba a dominance v podobě minipivovaru a velkého baru s rozlehlou výčepní stolicí. V zadní části restaurace je pak klasické restaurační uspořádání.

I když jsem navštívil restauraci již po době obědů, všechny stoly byly obsazené, a dokonce se tvořila fronta zákazníků, kteří čekali, až se uvolní místo. To je signál, že již existuje nová klientela milovníků piva, která vyžaduje jiný standard, než se obvykle nabízí. Pro profit podniku je to určitě příjemné zjištění, ale pro obsluhu značný nápor, který však zvládá s grácií a úsměvem.

Hlavní tahák

Je jím samozřejmě pivo. Pivovarský dům nabízí minimálně osm druhů piva. Kromě ,,Štěpána", světlého a tmavého klasického českého ležáku, z pípy tečou originální speciály, jako je například pivo pšeničné, kávové, višňové, kopřivové, banánové, a jako pivo měsíce se v září čepovalo borůvkové. Celou aktuální nabídku je možné přechutnat v kaskádě decových skleniček. Na začátek jsem zvolil pivovici - destilát, který dodává pivovar Černá Hora v síle 40 procent a 50 procent.

Pohled na vkusný jídelní lístek, který má každý host k dispozici před sebou na stole, má sympatickou skladbu české klasiky i lehčích jídel. Zeleninové medailonky, brokolici s máslem, vegetariánský talíř či zeleninové rizoto s parmazánem návštěvník v restauraci, která nese v názvu pivo, asi nečeká.

Já jsem se soustředil na jídla, při jejichž přípravě nachází uplatnění právě pivo. Žampiony smažené v lehce navinulém pivním těstíčku byly výtečné a ocenil jsem, že na jídle nezbyly nepříjemné stopy po smažení. K zapití jsem si vybral třetinku pšeničného piva.

Klasika i překvapení

Pro hlavní chod jsem zvolil zvěřinové ragú na porteru s kroketami. I když jídelní lístek nabízí standard nebo lux, kdy u luxu je dvojnásobná porce masa, v tomto případě byla standardní porce o váze 150 gramů více než dostatečná. Váhal jsem při výběru piva, nejdříve jsem ochutnal višňové, které však v dané kombinaci bylo hodně aromatické, nakonec se ukázalo borůvkové jako to pravé. Jen symbolicky jsem ochutnal palačinky s pivní marmeládou a k tomu si vybral koktejl Šárčiny vnady, což je pšeničné pivo posilněné medovinou.

Dají se ochutnat i další zvláštnůstky, například i pivní sekt Šamp, ale to je na odpolední dobu pro jedince už moc. Ve vzácných volnějších chvílích je možné i vyslechnout odborný výklad přímo u varny, pro vážné zájemce je výhodnější se dohodnout předem. Celkový dojem z návštěvy Pivovarského domu je: ,,české pivo jinak".

E15 hodnotí české restauranty a hospody

Menu * * * * 1/2

Obsluha * * * * 1/2

Prostředí * * * 1/2

Sociální zařízení * * *

Ceny: vyšší standard

Celkový výsledek * * * *

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Kolečko

Prodat pivovar a zbavit se ho nadobro. Tak pochopili návrh zastupitelky Hany Roudnické kolegové a ruku pro něj nezvedli. Chtějí jen sjednotit jeho majetek.

Opoziční zastupitelka se ještě před tím snažila ukázat slabá místa navrhovaného převodu nemovitostí v areálu Měšťanského pivovaru z města na tuto akciovou společnost. „Měli bychom si to dobře rozmyslet,“ řekla. Pozici pivovaru na trhu by podle ní ukázalo vydání a prodej akcií. K hlasování o tomto návrhu už nedošlo. Zastupitelé se proto znovu začali jednat o převodu.

Jeho důvody popsal starosta Pavel Vondrys. „Při opravách budov si město nemůže odečíst daň z přidané hodnoty – není jejím plátcem. A nemůže uplatnit odpisy,“ uvedl.

Přitom do pivovaru bude třeba hodně investovat. Podle ředitele Měšťanského pivovaru Jaroslava Tůmy padne do technologií a objektů víc než 70 milionů korun. „Budeme to hradit z vlastních zdrojů a využijeme například dodavatelského úvěru,“ dodal.

Hana Roudnická upozornila i na úvěr takřka sedmdesát milionů korun, který si město v roce 2005 na koupi pivovaru vzalo. „Máme splaceno velmi málo. Je to třináct milionů včetně úroků,“ připomněla.

I přesto přípravu na možný převod zastupitelé schválili. „Může jít o vklad, koupi či kombinaci obojího,“ nastínil Jaroslav Tůma. Podle starosty bude nutné zohlednit i zmíněný úvěr.

Místní obyvatelé jsou k celé věci vesměs lhostejní. Jedním z nich je i Milan Kříž. „Ani vlastně nevím, o co jde,“ konstatoval.

Měšťanský pivovar

Od 1. ledna 2005 je majitelem a pronajímatelem pivovaru město a jeho nájemcem Měšťanský pivovar Strakonice, a.s.

Jak lidé z odstupem hodnotí odkoupení pivovaru městem?

František Karel Ladislav, Volyně:

Do hospodaření nevidím, ale přijde mi, že se od té doby zlepšila kvalita piva.

Miloš Březina, Strakonice:

Myslím, že to bylo dobře, strakonický pivovar by měl patřit městu.

Hana Štěpánová, Strakonice:

Nebylo to úplně nejlepší rozhodnutí, chuť piva je od té doby horší.

Josef Poroba, Strakonice:

Nevím, jestli to byl či nebyl dobrý krok, nicméně na chuti piva se to neprojevilo.

Jan Vondra, Strakonice:

Odkoupení mi nevadí, pivovar má vlastnit město. Strakonické pivo mi chutná.

Hana Čakrtová, Strakonice:

Pivo nepiji, ale myslím, že to byl dobrý krok, městské pivo má patřit městu.

Zdroj: Strakonický deník | Autor: Jana Štroblová | Foto: Slávka Petráková

Úspěch zaznamenal na prestižní degustační soutěži s názvem České pivo přerovský pivovar Zubr.

Ten si totiž ze soutěže odvezl hned dvě medaile. Zlatou medaili získal Zubr Gold a stříbrnou příčku obhájilo tmavé výčepní pivo Zubr Classic.

Soutěž České pivo každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarnickým a sladovnickým.

„Hlavním kritériem hodnocení byla nejen kvalita, chuť a její vyváženost, ale také vůně, barva, pěna, celkový pocit po napití a další senzorické a analytické vlastnosti. Tedy vše důležité pro konzumenta,“ uvedla sládková přerovského pivovaru Nataša Rousková.

Podle jejích slov úspěch pivovaru Zubr spočívá v tom, že pivo se zde vaří tradičním postupem, jako tomu bylo před více než sto lety. „Pivo u nás kvasí přirozeně na otevřené spilce a pozvolným dokvašováním v ležáckých sklepích získává ten správný říz,“ vysvětlila sládková pivovaru.

Na základě anonymního hodnocení jednotlivých vzorků čeští sládci a pivovarští experti v letošní soutěži České pivo 2008 udělili medaile i pivovarům Litovel a Holba, které patří i s přerovským Zubrem do společné pivovarnické skupiny.

Stříbro získalo výčepní pivo Holba Classic a bronz si vybojovaly světlý ležák Litovel Premium a nealkoholické pivo Litovel Free.

Zdroj: Hranický deník | Autor: Dagmar Rozkošná

Světlý ležák Budweiser Budvar se umístil na druhém místě v Podzimní ceně českých sládků v kategorii „světlý ležák“. Tato kategorie je již tradičně nejsilněji obsazena a letos se jí účastnilo celkem 20 značek.

Cenu českých sládků pořádá již 15 let časopis Pivní kurýr a koná se dvakrát ročně. Jarní část je určena pro malé pivovary a minipivovary, podzimní pak pro střední a velké pivovary. Letošní podzimní část Ceny českých sládků proběhla ve čtvrtek 25. září v Kostelci nad Černými lesy v místním Černokosteleckém zájezdním pivováru. Do soutěže bylo přihlášeno 79 značek z 18 pivovarů, které v osmi kategoriích hodnotilo 24 českých sládků a pivovarských odborníků.

„Hodnocení bylo dvoukolové. Vzorky piva byly do jednotlivých komisí losovány, aby byla zachována maximální objektivita. Proto si ocenění velmi vážím,“ říká Ing. Aleš Dvořák, technolog Budějovického Budvaru, který byl členem jedné z porot.

Stříbro z Ceny českých sládků je již čtvrtým oceněním, které letos získalo pivo z produkce Budějovického Budvaru. V dubnu získalo světlé výčepní pivo Pardál ocenění „Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka 2008“ v kategorii „Pivo“, v červnu švýcarský týdeník Sonntag udělil světlému ležáku Budweiser Budvar titul pivního mistra Evropy a na začátku září se tmavý ležák Budweiser Budvar umístil na druhém místě v kategorii „Ležák tmavý“ v rámci odborné degustace piv při žatecké Dočesné.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Pozici úspěšného výrobce speciálních piv v Česku potvrdil Pivovar Svijany. Z letošního patnáctého ročníku soutěže Podzimní cena českých sládků, která se konala minulý týden v Kostelci nad Černými lesy, si jeden z nejstarších českých pivovarů odvezl hned tři první místa, konkrétně v kategoriích: Světlé speciály (Svijanský Kníže), Tmavé ležáky a speciály (Svijanská Kněžna) a Nealkoholická piva (Svijanský Vozka). Kromě toho pivovar vybojoval čtvrté místo za Svijanského Barona a jedno třetí místo za Kvasničáka. Do soutěže bylo přihlášeno 79 značek z 18 pivovarů.

Zdroj: Deník.cz

Výsledky nejprestižnější soutěže v kvalitě piv v České republice, exkluzivně pořádané Českým svazem pivovarů a sladoven potvrdily , že pivo Dačický patří k těm nejlepším u nás. Na Svatováclavské slavnosti českého piva 2008 byly vyhlášeny výsledky soutěže České pivo roku 2008 a Dačický výčepní tmavý opět bodoval. Tentokrát se umístil na třetím místě.

„Po opakovaném vítězství v letošní soutěži Česká pivní pečeť, třetím místě na budějovickém Pivu České republiky a stříbrném umístění na nedávné Dočesné v Žatci, získává naše pivo letos již čtvrté ocenění," pochlubil se vrchní sládek Jan Hejra. „S výrobou tmavých piv máme bohaté zkušenosti a nejen naši spotřebitelé, ale také odborníci to dokážou ocenit,“ dodal.

Do soutěže bylo přihlášeno 64 pivních značek v pěti kategoriích. Soutěž měla dvě kola, byla zahájena již v únoru a opakovaná hodnocení probíhala za přítomnosti notáře. Spolupořadatelem soutěže je Výzkumný ústav pivovarsko sladařský, a.s. Praha.

Vyhlášení výsledků soutěže proběhlo v hotelu HILTON Prague za přítomnosti předsedy senátu Parlamentu České republiky Přemysla Sobotky.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Hlavné pojednávanie s bývalým konateľom Pivovaru Urpín Pavlom Č. sa dnes začalo na Okresnom súde v Banskej Bystrici.

Prokurátor Úradu špeciálnej prokuratúry ho žaluje za neodvedenie dane takmer 95 miliónov korún. Pivovarník tvrdí, že obžaloba je neobjektívna a žiada kontrolný znalecký posudok.

Uviedol, že dane platil a na súde sa nemôže brániť, lebo nemá k dispozícii účtovné doklady za inkriminované obdobie. Podľa prokurátora Pavel Č. ako konateľ spoločnosti Pivovar Urpín Slovenská Ľupča spáchal pokračujúce trestné činy neodvedenia a nezaplatenia dane a poistného v rokoch 2001 až 2003.

Neodviedol a nezaplatil takmer 95 miliónov korún, hoci na účtoch spoločnosti mal dostatok peňazí. Pivovarník neodviedol preddavky na daň z vyplatených miezd zamestnancov, daň z pridanej hodnoty z piva a cestnú daň.

Prvý raz sa senát okresného súdu zaoberal obžalobou na pivovarníka v septembri minulého roka. Vec vtedy vrátil prokurátorovi Úradu špeciálnej prokuratúry pre údajnú závažnú procesnú chybu. Prokurátor voči uzneseniu podal sťažnosť a odvolací senát Krajského súdu v Banskej Bystrici mu vyhovel. Ďalšie pojednávanie s pivovarníkom sa uskutoční koncom novembra.

Zdroj: Aktuality.sk

Jeden z nejdůležitějších sporů o ochrannou značku Budweiser pro pivo začíná: Evropský soudní dvůr zahájí v úterý slyšení ohledně stížností amerického pivovaru Anheuser-Busch, která si na registraci známky v Evropské unii dělá nárok.

Zatím neúspěšně. Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu (OHIM), který v unii značky registruje, totiž ochrannou známku Budweiser odmítl pro americký pivovar zapsat. Úřad vyhověl žádosti společnosti Budějovický Budvar.

"OHIM zamítl žádost o registraci ochranné značky Budweiser s odůvodněním, že tato značka už byla registrována pro Budějovický Budvar v některých členských státech EU. Anheuser-Busch proto podal proti tomuto rozhodnutí žalobu," uvedla Zuzana Trebulová z Evropského soudního dvora.

Americký pivovar, který letos v červenci koupil pivovarnický koncern InBev, vede s českobudějovickým pivovarem více než sto soudních sporů ve třiceti zemích světa.

Budějovický Budvar značku Budweiser nebo Bud registruje ve více než šedesáti státech.

Hongkongské hádky

Jeden ze sporů o značku skončil letos v červenci.

Český pivovar smí v Hongkongu prodávat své výrobky pod označením Budějovický Budvar. Registraci dvou ochranných známek na logo a etiketu získal pivovar více než po deseti letech od podání přihlášky.

Anheuser-Busch napadl přihlášky Budvaru na ochranné známky u hongkongského registračního úřadu s tím, že jsou prý snadno zaměnitelné s jeho značkami Bud a Budweiser.

Vše skončilo teprve až letos, kdy americký gigant stáhl své námitky. "S největší pravděpodobností dospěli k závěru, že svými argumenty nepřesvědčí úřad o možné zaměnitelnosti našich ochranných známek se známkami našeho konkurenta," věří si právnička Budvaru Helena Lejtnarová.

Privatizace ve hvězdách

Značka Budweiser, jejíž hodnota se odhaduje na 30 miliard korun, bude mít vliv i na případnou privatizaci posledního státního pivovaru v zemi.

Vláda do roku 2010, kdy jí vyprší funkční období, podle premiéra Mirka Topolánka nestihne dokončit privatizaci pivovaru. Ministerstvo zemědělství tak chce Budvar nejprve transformovat na akciovou společnost, což by mělo umožnit jeho budoucí prodej. Vláda si proto nechává zpracovávat právní analýzu případné privatizace pivovaru a také garanci zachování nynější pozice Budvaru v rámci známkoprávních sporů.

A podle deníku Wall Street Journal by koncern InBev mohl předejít sporům o známku tím, že by českobudějovický pivovar koupil.

Připomeňte si:

Evropský soudní dvůr už v roce 2007 jeden spor o značky Budweiser a Bud posuzoval.

Soudci rozhodli, že Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu rozhodl správně, když povolil americkému pivovaru využívat značky Budweiser pro jiné výrobky než je pivo.

Budějovický Budvar namítal, že tím utrpí pověst piva, které se pod danými názvy na trzích EU prodává a ke kterým vlastní ochrannou známku.

Americká společnost totiž hodlala používat pro označování papírenských výrobků, čisticích potřeb, oděvů, jemného pečiva a cukrovinek a soud jí toto právo potvrdil.

Zdroj: Aktuálně.cz | Autor: Tomáš Fránek