Druhý pokus bude mít v létě město Náchod na to, aby prodalo svůj pivovar Primátor. První pokus skončil na konci června fiaskem.

Rada města Náchod se ve čtvrtek dohodla, že se napodruhé pokusí prodat místního Pivovar Náchod, který vaří piva značky Primátor. Na rozdíl od prvního pokusu, který na konci června skončil krachem, se do prodeje budou moci zapojit i další zájemci. Město už na svých stránkách zveřejnilo výzvu k podání nabídek.

"Město Náchod nabízí k prodeji 100 % akcií akciové společnosti Pivovar Náchod. Zájemci mohou zasílat své písemné nabídky do 29. 7. 2008 do 13:00 hodin," stojí na webových stránkách města. Případní uchazeči tak mají k podání nabídek 12 dní.

Ačkoliv je podle majitele stránek svetpiva.cz Jana Kočky lhůta u tak velkého majetku nestandardní, nevidí v ní žádný problém. "Bylo to hodně medializované, takže o prodeji vědí všechny subjekty na trhu, z tohoto pohledu je to asi dostatečná lhůta," uvedl pro server iHNed.cz. Pro Kočku je krok rady překvapením, protože měl informace, že se zastupitelstvo vůbec nemohlo dohodnout na dalším postupu.

Ani pro náchodského zastupitele Jiřího Maršíka (KDU-ČSL) není 12denní lhůta problémem, ačkoliv by si sám představoval 2 až 3 měsíce. Vzhledem k tomu, že je prodej již hodně medializován, to ale podle něj nevadí. "Já jsem měl problém ze začátku, že to bylo nabídnuto jedné společnosti, se kterou se hned uzavřela smlouva, která šla do zastupitelstva," uvedl pro server iHNed.cz Maršík.

Druhý pokus asi vyjde

"Dnešní jednání rady bylo korektní," řekl zastupitel a dodal, že souhlasí se starostou Oldřichem Čtvrtečkou (ODS), že město těžko může udržet pivovar ve stávající konkurenci na trhu piva. Teď jde podle Maršíka jen o to, vybrat nejlepší nabídku, se stávajícími podmínkami už souhlasí. "Myslím si, že většina zastupitelstva bude pro prodej," odhadl šance na úspěch prodeje. Rozhodnutí o případném prodeji by mělo učinit zastupitelstvo 8. září.

Město na konci června stáhlo projednávání prodeje pivovaru z programu jednání zastupitelstva, protože s ním nesouhlasila většina zastupitelů. Jedinou firmou, se kterou Náchod jednal byl Liberecký investiční fond (LIF), který za největší pivovar v královéhradeckém kraji nabídl 90 milionů. Na poslední chvíli pak nabídl o 25 milionů korun více pivovar Holba.

Pivovar Náchod má roční výstav přes 130 000 hektolitrů a tržby přes 180 milionů korun. Podle nedávného vyjádření starosty Oldřicha Čtvrtečky (ODS) je pivovar na vrcholu a potřebuje silného partnera, aby se v zostřující konkurenci mohl rozvíjet. Hlavním impulzem k prodeji byl podle něj letošní nástup nizozemského Heinekenu na český trh a razantní zdražení sladu, chmelu a energií. Město podle starosty nemá kapacity na to, aby mohlo v rizikovém pivovarnickém oboru podnikat.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Cvrček

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne za 1.polrok 2008 zaznamenal 35-percentné medziročné zvýšenie výstavu piva (predanej produkcie), čo je absolútne najväčší nárast spomedzi všetkých slovenských pivovarov. Prejavilo sa to aj na ekonomike pivovaru, ktorý za prvý polrok vykázal zisk pred zdanením 10,2 milióna Sk, pri celkových tržbách 220 miliónov Sk.

Kým za prvých šesť mesiacov roku 2007 v STEIGRI vyexpedovali 75 993 hektolitrov (hl) piva, za rovnaké obdobie roku 2008 to bolo až 102 468 hektolitrov. Vzhľadom na symbolický vlaňajší polročný export na úrovni 43 hl, tohtoročných vyvezených 2512 hl predstavuje 58-násobný nárast. Množstvom vystaveného piva si STEIGER upevnil za prvý polrok 2008 tretiu priečku medzi pivovarmi na Slovensku, keď pred ním sa umiestnili veľké pivovarnícke skupiny Heineken Slovensko, a.s. (933 600 hl) a Pivovary Topvar, a.s. (601 085 hl). Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo štyroch percent za prvý polrok roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných takmer 6 percent. Úspešný polrok STEIGRA je o to výraznejší, že celkovo došlo na Slovensku za prvý polrok 2008 opäť k poklesu trhu a to až o 6 percent. Medziročný nárast výstavu piva bol akcelerovaný aj varením iných značiek. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pre vývoj tržieb a ekonomiku spoločnosti je dôležitý fakt, že pivovar v prvom polroku tohto roka na slovenskom trhu predal viac ako 40-tisíc hektolitrov importovaných značiek Zubr a Budvar. Nezanedbateľný je aj predaj sudových limonád s objemom 20.133 hl, predovšetkým vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly.“, povedal J.Vysloužil.

Pod úspešnosť predaja sa podpísala aj vysoká kvalita produkcie pivovaru, ktorá bola ocenená v uplynulom polroku na troch podujatiach. Najprv začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. Druhý raz zabodoval pivovar v piatok 5.mája 2008 na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“. Jeho 10-percentný svetlý ležiak STEIGER (Classic) získal striebornú medailu. Do tretice poctili novinári na tohtoročnom Junifeste spomínaný 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Manažér marketingu Emil Mihálik poukázal na to, že prvý polrok 2008 bol obdobím veľkých zmien v STEIGRI: ,,Profesionálnu komunikáciu s verejnosťou prevzala public relations agentúra PAPER LIFE, čo sa okamžite prejavilo v masmédiách na desiatkach pozitívnych správ o pivovare. STEIGER v rámci rebrandingu zmenil svoju pivnú pečať, v ktorej sa objavili dve jašteričky a pivovarský pozdrav DAJ BOH ŠŤASTIA v latinčine. Výraznou zmenou jednej z hlavných grafických charakteristík pivovaru chce jeho vedenie demonštrovať spätosť s legendou o nájdení zlatej a striebornej rudnej žily Spitaler a slávnou baníckou históriou Štiavnických vrchov. Túto zmenu podporil pivovar jednou z najväčších marketingových kampaní vo svojej histórii. Verejnosť bola oslovená 150 bilbordami, 110 rozhlasovými spotmi, viac ako 700.000 výtlačkami grafickej kampane v printových médiách a zlatým klincom bolo turné legendárnej skupiny OLYMPIC v deviatich slovenských mestách.

Veľkú technickú zmenu priniesla inštalácia novej stáčacej linky od nemeckej firmy Krones. Zvýšila sa tým produkcia fľaškového piva o 10.000 fliaš za hodinu. Kapacita linky je 26.000 fliaš za hodinu a vyžiadala si investície vo výške 45 miliónov Sk. Ďalších 10 miliónov stáli stavebné práce. Celkové investície STEIGRA dosiahnu v roku 2008 viac ako 80 miliónov Sk.

Zdroj: Tisková zpráva Steigru Vyhne

Unikátní systém biologického dočištění drenážních a dešťových vod, odváděných z areálu pivovaru RADEGAST Nošovice, za pět let svého zkušebního provozu vyčistil 334 000 m3 vody. Projekt za více než 6 milionů korun nyní přechází do trvalého provozu.

Dešťová voda odtékající z pivovaru je zachycována a čištěna soustavou rybníčků, které jsou izolované od ostatních vod. Rybníčky vznikly mj. obnovou a rozšířením dvou odstavených říčních ramen řeky Morávky a jejich propojením uměle vytvořeným meandrujícím korytem s významnou samočisticí schopností. Dlouhodobým cílem projektu je nejen dosažení požadovaného stupně dočištění drenážních vod z areálu pivovaru Radegast, ale i zvýšení rozmanitosti biotopů v nivě Morávky.

„Jde o přírodě blízký způsob čištění bez nároků na spotřebu energií, který nejen nenarušil vzhled údolní nivy řeky Morávky, ale navíc pozitivně ovlivnil biotop a umožnil návrat původní fauny a flóry - například ondatry pižmové a mloka skvrnitého," říká Petr Holeček, manažer životního prostředí Plzeňského Prazdroje, do jehož skupiny nošovický pivovar patří.

Během pětiletého zkušebního provozu probíhaly pravidelné odběry vzorků vody, vždy s vyhovujícími výsledky. Letos na jaře nabylo platnosti kolaudační rozhodnutí Magistrátu města Frýdku- Místku a celé dílo přešlo do trvalého provozu. Celkové náklady na projekt přesáhly 6 milionů Kč.

„Vedle reálných výsledků projektu nás těší i to, že byl proveden ve shodě s požadavky ostatních zainteresovaných stran, zejména občanských sdružení zaměřených na ochranu přírody," říká Petr Holeček.

Voda je jedna ze základních surovin pro výrobu piva a tvoří 85 - 90 % jeho obsahu. Proto Plzeňský Prazdroj ve své činnosti usiluje o zodpovědné hospodaření s vodními zdroji. A to zejména snižováním spotřeby vody ve výrobním procesu, ohleduplným přístupem k ekologickým a sociálním potřebám daného regionu při nakládání s vodními zdroji a prosazováním stejných principů i u dodavatelů a partnerů.

Společně s recyklací, úsporami energie, minimalizací emisí CO2 i ostatních emisí je čištění průmyslových vod a péče o vodní zdroje v Plzeňském Prazdroji součástí strategie udržitelného rozvoje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Shrnutí roku 2007 a začátku 2008

Ač se možná může na první pohled zdát, že se v posledních měsících v pivovaře nic neděje, tak pravý opak je pravdou. Mimo tradiční kulturní akce v pivováru (Vykulení, posvícení, jazzový koncert River Stream Blues, Mercedes Bend, Aga Pepe, Bílá Nemoc, Ticho de Pre Cupé Band, samozřejmě zábavy s Nominativem, Našimi Furianty a dalšími) jsme se podíleli na mnoha akcích na zámku, ve škole a v sokolovně. Dále u nás probíhala různá divadelní představení (Vítr z hor, Koza z Kozojed atd.), akce pro nejmenší ve spolupráci s o.s. Kolečko (Masopust a Dýňová slavnost), bednářské vystoupení, přednáška o nádražních restauracích a další. Co je ale zřejmě nejvýraznější událostí minulého roku. A to si myslím, že nejenom z našeho pohledu. Je podstatná záchranná akce na objektu bývalé správy hospodářského statku č.p. 15. V tomto úsilí chceme pokračovat i v letošním roce záchranou narušeného štítu.

V letošním roce bychom rádi konečně otevřeli naši vymazlenou restauraci dennímu provozu. Ano letos to opravdu myslíme vážně. A v plné parádě. Kdo viděl při nějaké akci nový výčep, tak tuší jakým směrem se ubíráme.Dále bychom chtěli připravit pivovár ku zkušebním várkám. To také slibujeme nějaký ten čas, ale vzhledem k situaci na pivní scéně jsme se rozhodli zprovoznit původní velký pivovar se všemi historickými technologiemi. Ano, přesně tak jak se vařilo kostelecké od nepaměti. Tím chceme obohatit město o další atrakci a posunout jej na žebříčku popularity. Zcela jistě jsme jediní s tímto záměrem v naší republice. Tyto myšlenky vychází z našeho hlubokého přesvědčení a praktického studia pivovarské historie. Tím jsem narazil na podstatu "zdlouhavého" postupu prací v pivováru. Prioritní vizí našeho pivovarského muzea je zmapování pivovarů Čech, Moravy a Slezska. A to především fyzicky! To s sebou přináší ale nesmírné nároky na čas a potažmo finance. Poslední dobou se v ohromné míře industriální objekty bourají a my nestíháme jezdit fotit a zachraňovat zbytky technologií. V roce 2007 jsme prozkoumali a zdokumentovali více jak 160 pivovarů, z nichž už mnohé byly nahrazeny obchodními středisky či moderními "ležatými paneláky". Podařilo se nám zachránit nespočet pivovarských technologií (hvozdový kotel Noback&Fritze, stáčecí aparát na čtyři sudy systém Windisch, stabilní motory, pivovarské vozy značky Czepel a S5T a mnoho dalších). To vše na vrub prací v pivováru. To je na delší povídání. Z dalších našich plánů bych rád vyzdvihl pokračování záchrany mlatu v pivováru, opravu pivovarských komínů a v neposlední řadě pivovarskou vlečku. Neděláme si srandu. Kostelec opravdu bude mít své koleje a nádraží. Nechte se překvapit.

A kdo nám hází klacky pod nohy či co se nám ve městě nelíbí. Nebudu opakovat oblíbené fráze. V našem případě to jsou především hledači barevných kovů a jiných pokladů a ti, kdo si myslí, že všude kolem pivovaru je smetiště. No a také např. Pivovary Bohemia a.s. (v konkurzu), po kterých nám zůstaly pěkné závazky. Náš právní systém je místy děravý...

Zdroj: Pivovar Kostelec.cz

Žízniví cyklisté jsou při překonávaní vrchu Bukovice na pokraji svých sil, dobrá nálada však přetrvává. Do posledních kilometrů vloží vše, protože cíl, ve kterém je čeká zasloužené osvěžení, je blízko. Cyklistická stezka Petra Bezruče po Moravskoslezském kraji totiž končí v pivovarnickém městečku Černá Hora.

Vlastníků pivovaru v Černé Hoře se od 13. století vystřídalo několik. Dnes je majitelem akciová společnost Pivovar Černá Hora, kde přesnou polovinu vlastní Jiří Fusek. "Za čas svého působení v pivovaru se mi nestalo, že bych udělal neuvážený krok, když se rozhodovalo o jeho dalším rozvoji," vyznává se Fusek. Pivovar Černá Hora je nejen regionálním výrobcem 10 druhů piv, 10 druhů limonád a čtyř druhů pivních pálenek, ale je i oblíbenou turistickou destinací. Lákadlem je nejen zlatavý mok, ale i zábavní centrum vystavěné u pivovaru.

Nejlepší reklama

Aby přiblížili pivovar lidem, rozhodli se vytvořit prostor pro návštěvníky, které provedou procesem výroby piva. Po dotacích od Evropské unie pivovar investoval 25 milionů do výstavby Centra Sladovna a Pivovarského penzionu s kapacitou 28 lůžek. V Centru Sladovna se kromě pivovarské restaurace nachází také malá varna, kde si můžete uvařit pivo podle chuti. Je tu ale i bowlingová herna.

Se sázkou na turistiku chce jít pivovar ještě dál. Chystá další stavební projekt s investicí 105 milionů korun. Hotel s 94 lůžky, pivní lázně a wellness centrum s bazénem mají být dokončeny v roce 2010.

Zmrtvýchvstání pivovaru

Stavební inženýr Jiří Fusek (64) se svým obchodním partnerem zareagovali na tendr, který v roce 1996 vyhlásilo české ministerstvo zemědělství. Pivovar v Černé Hoře čekal na toho, kdo za něj nabídne nejvyšší cenu.

"Tehdy jsem si řekl, v tomto jsem ještě nepodnikal," vysvětluje Fusek. Že se mu v oboru zalíbilo, dokazuje i to, že je dnes předsedou Českého svazu malých nezávislých pivovarů.

"Po technické stránce byl pivovar v hrůzném stavu. Byla tady technologie z roku 1924. Vzali jsem si obrovský úvěr na 130 milionů korun a pustili se do práce." Majitelé pak pokračovali s výrobou pěti druhů piv, které později obohatili o dalších pět. Dva roky po založení společnosti rozšířili sortiment o výrobu limonád. "Navázali jsme na silnou moravskou tradici točených limonád," líčí Hubert Adámek, tiskový mluvčí pivovaru, který dnes zaměstnává 130 lidí.

Výrobní kapacita černohorského pivovaru je 160 tisíc hektolitrů piva a 40 tisíc hektolitrů limonád ročně. "Dnes jsme mezi pivovary největší sodovkárna v republice," dodává Adámek.

Za svoji největší pýchu považují nealkoholické pivo, které vyrábí pomocí speciální technologie vakuového odsávání. Na rozdíl od konkurenčních výrobků neobsahuje ani stopu po alkoholu.

"Protože jsme chtěli udělat opravdové nealkoholické pivo, vytvořili jsme novou technologii, která při nízkých teplotách odsává alkohol z piva," nadšeně vysvětluje Fusek.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Bibiána Duhárová

Budějovický Budvar pokračuje i v letošním roce v obchodním růstu, za první pololetí prodal celkem 639 190 hektolitrů, což je meziročně o 4,7 procenta více. V loňském roce byla hranice výstavu 500 tisíc hektolitrů překonána počátkem června, letos tomu bylo již v květnu. "Z výsledků dosažených v prvním pololetí letošního roku máme radost. Nejen že potvrzují růstový trend našeho pivovaru, který trvá již několik let, ale zároveň jsou pro nás i důkazem oblíbenosti našich značek v tuzemsku i zahraničí," uvedl Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru.

V porovnání s prvním pololetím roku 2007 se za stejné období roku 2008 prodalo o šest procent více lahvového piva (361 tisíc hektolitrů) a o čtyři procenta více sudového piva (241 tisíc hektolitrů). Ostatní prodeje tvoří tankové pivo v cisternách, plechovky a party soudky. "Většinu našich prodejů v prvním pololetí, přibližně 54 procent, jsme realizovali díky naší vlajkové lodi – světlému ležáku Budweiser Budvar. Zhruba 41 procent prodejů tvořilo výčepní pivo značek Budějovický Budvar a Pardál, zbytek tmavý ležák, nealkoholické pivo a speciální pivo Bud Super Strong," dodal Chrt.

Velmi významného meziročního nárůstu prodeje dosáhl Budějovický Budvar především v tuzemsku, a to o 8,3 procenta. "Vysoce konkurenční pivní trh České republiky letos ještě vyostřují rostoucí ceny základních surovin, energií i pohonných hmot a zvyšující se tlak obchodních řetězců, proto je pro nás tento nárůst důkazem vysoké kvality a oblíbenosti našich značek a samozřejmě i spokojenosti našich zákazníků a spotřebitelů," vysvětlil Chrt.

Export Budějovického Budvaru vzrostl oproti prvnímu pololetí roku 2007 o 0,6 procenta. "I když se tento nárůst zdá jako mírný, my jsme s ním spokojeni. Je to způsobeno tím, že v prvním pololetí roku 2007 jsme zaznamenali extrémní nárůst exportu o 11,29 procenta, tudíž letos srovnáváme s historicky rekordními loňskými čísly. Jejich překonání je pro nás pozitivní zprávou. Jediné co nás v souvislosti s exportem trápí, je příliš silný kurz koruny, jejíž posilování nás letos na tržbách z exportních prodejů připravilo již o více než 73 milionů korun," vysvětlil Chrt.

Zvýšený výstav a prodej se projevuje i na provozu pivovaru. Již od května pivovar funguje v téměř nepřetržitém provozu. V květnu a červnu bylo na lahvových linkách realizováno 40 nočních směn a šest mimořádných víkendových, na sudových linkách 15 nočních směn a čtyři mimořádné víkendové. Varna pracuje prakticky bez přerušení již od března. Jelikož Budějovický Budvar striktně dodržuje tradiční výrobu piva, která představuje 90denní dobu zrání ležáku, bylo třeba v předstihu počítat s nárůstem odbytu v letních měsících a připravit zásobu piva na toto období, což umožňuje velká kapacita ležáckého sklepa.

Zdroj: WEBReporter.cz | Autor: Barbora Bělinová

Rozšířit služby pro zákazníky chtějí v nymburském pivovaru. Do roku 2010 by v areálu měl vzniknout hotel pro šedesát lidí s restaurací a se třemi konferenčními sály.

„Na projektu pracujeme, ještě ale nemáme stavební povolení. Nejsme tak daleko, abychom zítra začali,“ uvedl ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák. Dodal, že museli žádat o změnu územního plánu.

Pokud se správě pivovaru podaří získat stavební povolení ještě letos, chtějí v zimě začít stavět. Objekt má vyrůst u pivovarské vrátnice. „Dnes je tady nevyhovující bytový trakt, starý více než 110 let. Už je potřeba s ním něco udělat. Pravděpodobně se zboří, dělají se ještě různé průzkumy, které mají říct, v jakém stavu budova je,“ řekl Benák.

Podle přípravné studie bude celý komplex stát minimálně 35 milionů korun. Důvodem, proč se ke stavbě správa pivovaru rozhodla, je, že pro návštěvníky nemají vhodné prostory. „Do pivovaru chodí každý týden několik set lidí. Táhnou je sem Postřižiny, Hrabal, pivo samo o sobě. Nemáme možnost jim nabídnout vhodné prostory, kde by výrobky ochutnali,“ vysvětlil Benák.

V současnosti může pivovar využívat jen jeden sál pro 50 lidí, který je navíc určený k závodnímu stravování. Navíc záměrem firmy je, aby se rozšířily možnosti pro návštěvy pivovaru. Lidé by přijeli do pivovaru, přespali v hotelu a vybrali si nějaký program s ochutnávkou piva.

„Chceme, aby se tu také pravidelně konaly exkurze, nejen organizované. Dnes to je tak, že pokud si lidé sami nezavolají a nedomluví si termín, nemohou se do pivovaru podívat,“ podotkl ředitel.

Zdroj: MF Dnes.cz

Plzeňský Prazdroj dodává slad a kvasnice pro výrobu piva osmi minipivovarům. Zájem o slad je vysoký a pokud bude trend pokračovat, dodáme jim ho letos třikrát více, řekl mluvčí Jiří Mareček.

"Slad odebírá pět minipivovarů. Vyrábíme ho speciálně pro vaření jejich značek," dodal. Loni nakoupily minipivovary 36,5 tuny, letos zatím 26,5 tuny. Prazdroj, který ročně vyrobí přes 80.000 tun sladu, zásobuje některé restaurační pivovary více než pět let, například Modrou Hvězda v Dobřanech na Plzeňsku. Dva roky odebírá suroviny plzeňský pivovar U Lochoty, necelý rok stříbrský výrobce U rybiček z Tachovska.

Minipivovary nekupují slad jako zrno, ale už šrotovaný, který putuje rovnou do varen a sládci minipivovarů mají ulehčenou práci o mletí. Modrá hvězda si loni odvezla z Plzně 25 tun sladu.

"Pro kvasnice si jezdí sládci z okolních minipivovarů kvůli vysoké kvalitě a čistotě," řekl Mareček. Kvasnicové kultury se převážejí ve sterilních nádobách. Malé pivovary odebírají kmen W, používaný k výrobě ležáků. Pomocí nich je možné uvařit světlá i tmavá piva. "K výrobě Pilsner Urquellu se používá speciální kvasničný kmen H, který si střežíme a k výrobě žádných jiných piv se nepoužívá ani neposkytuje," řekl Mareček. V plzeňském pivovaru je podle něj kvasničné hospodářství na světové úrovni co se týče mikrobiologie i kvality.

Ve velkých pivovarech je možné kvasnicovou kulturu využít až k osmi várkám, v minipivovarech méněkrát. Malí výrobci si nemohou dovolit nechat kvasinky regenerovat a odpočívat až 42 hodin pod vodou při teplotě dva stupně Celsia, což zachovává jejich vitalitu a světlou barvu.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Václav Prokš

Belgický InBev, majitel Pivovarů Staropramen, přece jen koupí americkou společnost Anheuser Busch. Dá za ni 52 miliard dolarů (asi 766 miliard korun). Pod názvem Anheuser-Busch Inbev tak vznikne největší výrobce piva na světě.

Rekordní fúze v pivovarské historii přitom může mít těžký dopad na výnos z chystané privatizace českého národního podniku Budějovický Budvar. Může totiž výrazně snížit hodnotu jeho značky. Ta se spekulativně odhaduje až na třicet miliard korun.

Klesne zájem o Budvar?

"Kvůli fúzi světových gigantů nepochybně hodnota Budvaru razantně klesne," potvrzují HN jednoznačně čeští experti i šéfové pivovarů. Nechtějí však zveřejnit jméno, aby "Budvaru neuškodili".

Proč může Budvar na spojení světových firem tratit?

Hodnota jeho známky je dána hlavně tím, že vede známkoprávní spory v desítkách zemí právě s Anheuserem. Přesněji řečeno, blokuje americké velkofirmě přístup na řadu trhů. Jenže spojením Anheuseru s InBevem ztrácí tato blokáda váhu. Na trzích, kam se kvůli českému Budvaru nemohl Anheuser dostat, totiž už dávno působí InBev. "Spojený Anheuser-InBev zkrátka už nemusí chtít Budvar za každou cenu," míní experti.

Boček značku hájí

Ministr zemědělství Petr Gandalovič i šéf Budvaru Jiří Boček pozici českého pivovaru hájí. Advokátní kancelář Kříž a Bělina už za 12,5 milionu korun připravuje první fázi privatizace pivovaru - převod na akciovou společnost. Podklady má odevzdat do měsíce.

"Hodnota Budvaru přece není jen v jeho sporech, ale i ve výrobě dobrého piva, které se vyváží. Navíc Anheuser nemusí být jediným zájemcem o privatizaci," tvrdí Gandalovič. Nicméně v minulosti nikdo jiný než Anheuser o Budvar veřejně zájem neprojevil.

Boček ze zprávy o megafúzi radost neměl.

"Na naše ochranné známky ale toto spojení vliv mít nebude. I nový subjekt bude muset respektovat rozhodnutí soudů v náš prospěch," zdůraznil Boček.

Pokryjí celý svět

Budoucí "pivní bumbrlíček" Anheuser-Busch InBev má ovšem veliké ambice, v nichž Česko není těžištěm.

Součtem produkce může o téměř 150 milionů hektolitrů předstihnut světovou dvojku, britského vlastníka Plzeňského Prazdroje, firmu SABMiller (ten ročně vyrobí kolem 230 milionů hektolitrů piva).

Podíl nové skupiny na celosvětovém trhu bude kolem jedné pětiny. Přitom však nemusí mít problém s antimonopolními úřady v jednotlivých zemích, protože Anheuser i InBev mají trh téměř dokonale rozdělen.

Anheuser totiž vládne na klíčových trzích v USA a Číně. InBev má zase velmi silné pozice v Evropě nebo Brazílii.

"Spojení těch dvou firem má obrovskou logiku, většinou si vůbec nekonkurují," potvrzuje Jan Veselý, ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Na nasycený domácí trh podle něj fúze dopad mít nebude.

Zdroj a obrázek: iHNed.cz | Autor: Martin Mařík

Tradiční Slavnosti svijanského piva ani letos nezmokly. Pokazili je jen zloději, kteří ukradli dvě auta.

Dvěma zázraky se může po víkendu pyšnit starosta Svijanského Újezdu Blahoslav Kratochvíl - obloha bez deště a úklid po šestnácti tisících návštěvnících Slavností svijanského piva během čtyř hodin.

„Ač se to zdá neuvěřitelné, jsme asi jediným místem v kraji, kde v sobotu spadlo sotva pár kapek,“ konstatoval včera odpoledne Kratochvíl. „Neuvěřitelné je i to, že se nám celý areál povedlo vyčistit za necelé čtyři hodiny, což je náš dosavadní rekord.“

Tradiční Slavnosti svijanského piva totiž ani letos nezmokly, a to i přes to, že celým krajem kličkoval hustý déšť s bouřkami už od pátku. Dorazily na něj davy z celého kraje i ze středních a východních Čech a pořadatelé po nich stačili uklidit během nedělního dopoledne.

Návštěvníky přivítal nově upravený areál

Návštěvníky letos přivítal nově upravený a rozšířený areál. Vlastní akce připomínala mix mezi lidovou veselicí, rockovým festivalem a Matějskou poutí, alespoň podle toho, co se odehrávalo v každé ze tří částí areálu. Pivo teklo ze 140 píp a návštěvníci zdolali kolem 650 padesátilitrových sudů.

„Ještě nemáme přesnou statistiku, ale je to o něco málo víc než vloni. Jsme velmi spokojení,“ libuje si ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Spokojení byli i návštěvníci. „Jsem tu podruhé, jezdím sem za pivem a atmosférou,“ konstatoval například dvacetiletý Martin Hrnčál z Jablonce nad Nisou, oděný do trička s nápisem Svijany, jako ostatně velká část účastníků akce. „Počasí je skvělé, ale máme i rezervní oblečení, kdyby začalo pršet.“

Speciální „pivní“ autobus od turnovského nádraží využil například třicetiletý Tomáš Molek z Jičína. ten se přizdobil kovbojským kloboukem a zelenými vlasy, zakoupenými v jednom z desítek místních stánků. „Jsem tu poprvé a nalákal mě sem kamarád. Je tu pohoda, takže možná zůstanem i na noc, ještě nevím,“ vysvětlil.

Průběh slavností pokazili zloději. Ti přímo z parkoviště v obci ukradli dvě auta. „Šlo o Škodu Octavie a starší BMW, majitelů z Jičína a Mladé Boleslavi,“ poznamenala Lenka Trpišovská z libereckého policejního ředitelství. „Jedno auto bylo vykradené a jedno poškozené.“

Zdejší řidiči neunikli policejním kontrolám. „Rozdali jsme na místě i třináct pokut za špatné parkování a nepřiměřenou jízdu a objevili tři řidiče, kteří pili alkohol,“ popsala Trpišovská. Jeden muž z Hodkovicka skončil za agresivní chování vůči policistům na stanici. „Půjde ale jen o přestupek,“ doplnila.

Obec s necelými čtyřmi stovkami obyvatel má za sebou víkend, kdy se co do počtu lidí zvětšila zhruba čtyřicetkrát.

„Příští dvacátý ročník začneme připravovat spolu s pivovarem ve Svijanech už za týden,“ dodal starosta.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Milada Prokopová

Milovníci piva, pozor! Devatenáctý ročník Slavností svijanského piva hostí zítra od 13 hodin koupaliště ve Svijanském Újezdu.

Všechny druhy svijanského alkoholického i nealko nápoje potečou celkem ze sto čtyřiceti píp. Aby se návštěvníci nenudili, vystoupí řada hudebníků: na koupaliště dorazí například kapela Kryštof, zpěvačka Anna K, skupiny Krucipüsk, Alkehol a Walda Gang, Plzeňská dechovka Oty Hellera, Dixieland band, Non stop a další. Nebudou chybět ani soutěže a atrakce.

Kdo nechce jet autem, aby se mohl napít, může využít kyvadlové dopravy. Autobusy pojedou každou hodinu od železničního nádraží v Turnově až do půlnoci. Vstupné na festival činí sto korun. Slavnosti svijanského piva jsou hojně navštěvovanou akcí. Jen vloni se vytočilo ze sto dvaceti píp šest set devadesát padesátilitrových sudů piva a navíc ještě dvanáct sudů nealkoholického piva pro řidiče. Největší zájem je zpravidla o desetistupňové a jedenáctistupňové pivo, takzvaných dvanáctek a třináctek se vypije méně.

***

* Pivní festival Pivo poteče ze 140 píp Zahrají: Kryštof, Anna K, Krucipüsk, Alkehol a Walda Gang, Dixieland band, Non stop Koupaliště Svijanský Újezd sobota 12. července, 13.00 Vstupné: 100 korun

Zdroj: MF Dnes.cz

Požiar budovy Stein na Blumentálskej ulici v Bratislave neurýchli demoláciu budovy, pre agentúru SITA to potvrdila mediálna zástupkyňa zo spoločnosti Orco Prague, a.s. Lucia Řeřichová. "Nie je pravda, že požiarom sa urýchli demolácia budovy. Požiar proces demolácie objektu nijako neurýchli ani nespomalí," vyhlásila. Spoločnosť plánuje budovu kompletne zbúrať a na jej mieste vybudovať multifunkčný komplex, kde by mohol byť aj hotel. Búracie povolenie však podľa Řeřichovej spoločnosť ešte nemá.

Ako doplnila, požiar nespôsobil vlastníkovi budovy žiadne materiálne škody, keďže je budova určená na demoláciu a nie je nijako komerčne využívaná. Požiar pivovaru Stein hasičom nahlásili v stredu približne o 8:30, uhasiť sa ho podarilo po 15:40. Keďže horela izolácia obvodovej steny budovy, hasenie bolo pre hasičov prácne a fyzicky náročné, pretože museli konštrukcie rozoberať a zalievať ich. Príčinou lokálneho požiaru bolo podľa zástupcov spoločnosti K+B Slovakia, s.r.o., ktorá robí v budove demontáž, vznietenie izolácie z lisovanej lepenky pri rozoberaní potrubia. Na mieste zasahovalo 41 , sedem cisternových automobilových striekačiek, sanitka, jeden rebrík a vozidlo protiplynovej služby, ktoré menilo zásobníky dýchacích prístrojov. Pre požiar boli viaceré trolejbusové aj autobusové spoje odklonené, Legionárska ulica bola úplne neprejazdná.

Zdroj a foto: Noviny všetko.com

V nezáviděníhodné situaci je českokrumlovský pivovar Eggenberg. Podnik, na nějž byl v květnu kvůli dluhům vyhlášen konkurz, potřebuje vydělávat. Podle zákona ale nemůže vařit pivo. To je obzvláště v letní sezoně citelná ztráta.

„Zákon o spotřební dani totiž říká, že její plátce nesmí být v konkurzu. Vyrábět pivo tedy nemůžeme. Zatím prodáváme zásoby ze skladů,“ vysvětlil insolvenční správce pivovaru Štěpán Bláha.

Dodal, že v těchto dnech jedná s několika zájemci, kteří by varnu mohli provozovat. Tím by podniku pomohli znovu vytvořit zásoby, které se nyní nebezpečně tenčí.

Stáčet a prodávat pivo Eggenberg dál může. „Věřím, že se vše vyřeší do týdne. Zatím se nedá říci, že by někde naše značka chyběla,“ dodal Bláha.

V krumlovském pivovaru nyní pracuje okolo třiceti lidí. Šest techniků nedávno propustil. Ostatní zaměstnanci čekají, co bude dál.

Do současných problémů se Eggenberg dostal po prohraném soudním sporu. Před dvěma lety mu firma Orin dodala chmelové produkty. Podle pivovaru ale byly poškozené, proto je vrátil a nezaplatil. Orin pak pohledávku převedl na firmu Factoring České spořitelny a ta se obrátila na soud. Dluh se postupně vyšplhal na téměř deset milionů korun.

Eggenberg v posledním známém roce 2006 uvařil necelých 33 tisíc hektolitrů piva, loni to už bylo pouze 23 tisíc hektolitrů. To ho řadilo mezi nejmenší průmyslové pivovary.

Zdroj: MF Dnes.cz

Košer pivo většina milovníků pěnivého moku v Česku zatím neochutnala. Asi by je překvapilo, že je méně štiplavé než nápoj, na který jsou zvyklí. Jinak se ale chutí od běžného piva neliší.

Od loňska vaří košer pivo Nymburský pivovar a vyváží ho do Izraele, USA a Kanady. V pivovarské prodejně v areálu pivovaru mohou zájemci toto pivo ochutnat, řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. "Košer pivo jsme začali vařit na přání izraelského partnera. České pivo je působením kysličníku uhličitého ostřejší chuti a Izraelcům nekonvenovala, proto vyvinuli plyn podle vlastní receptury a my ho přidáváme do piva," vysvětlil ředitel. Košer pivo je proti prémiovému ležáku vyráběnému v Nymburku silnější, má 5,5 procenta alkoholu, střední říz a velmi jemnou hořkost.

Aby mohl pivovar toto speciální pivo vyvážet, musel získat košer certifikát. "Jednou z podmínek bylo, že ječmen, ze kterého se vyrábí slad, potažmo pivo, musel být zaset před židovským svátkem jara," uvedl ředitel. Pesach ohlašuje jaro a je znamením, že po smrti přichází nový život.

Kašrutu na míru

Podle Benáka nebylo těžké splnit podmínku, aby ječmen byl zaset před svátky jara, které se časově kryjí s křesťanskými Velikonocemi. Zemědělci vědí, že ječmen zasetý po 21. březnu dává mnohem menší výnos, a tak až na výjimky sejí obilí nejpozději do tohoto data.

Košer pivo se v Nymburku vyrábí v souladu s požadavky kašrutu, což je židovský soubor pravidel dodržování čistého způsobu stravování. Pivovar musel částečně upravit technologické postupy týkající se sypání do várky a dávkování surovin. "Nakonec přijel izraelský rabín Menachem Kalcheim, jeden ze dvou, kteří mají oprávnění udílet v Evropě certifikáty. Prohlédl si pivovar a osvědčení jsme dostali," uvedl ředitel.

Košer pivo se v běžných českých obchodech koupit nedá. Neumožňuje to zákon o pivu, který stanoví, co přesně musí tento nápoj obsahovat. V košer pivu ale je plyn, jehož složení Izraelci neprozradili.

Zdroj: Týden.cz

Požiar budovy Stein na Blumentálskej ulici v Bratislave sa už podarilo uhasiť. Agentúre SITA to potvrdila hovorkyňa Hasičského a záchranného útvaru hlavného mesta SR Bratislava Silvia Jančovičová. Jančovičová doplnila, že presné príčiny požiaru budú známe až po výsledku šetrenia.

Pri požiari sa nik nezranil. Premávka na Legionárskej ulici je v súčasnosti už v oboch smeroch úplne prejazdná, mestská doprava už premáva podľa grafikonu, potvrdil agentúre SITA dispečer Dopravného podniku Bratislava.

Požiar pivovaru Stein hasičom nahlásili krátko po 8:30 ráno. Budova je určená na demoláciu. Keďže horela izolácia obvodovej steny budovy, hasenie bolo pre hasičov pracné a fyzicky náročné. Museli totiž konštrukcie rozoberať a zalievať ich.

Príčinou lokálneho požiaru v priestoroch pivovaru Stein bolo podľa zástupcov spoločnosti K+B Slovakia, s.r.o., ktorá robí v budove demontáž, vznietenie izolácie z lisovanej lepenky pri rozoberaní potrubia.

Ako tiež uviedli, nedošlo k žiadnemu ohrozeniu osôb ani majetku, nedošlo ani k úniku žiadnych nebezpečných látok. Podľa nich požiar nespôsobil materiálne škody.

Hovorkyňa hasičov Janočovičová upresnila, že na mieste zasahovalo 41 hasičov, z toho deviati z Malaciek, sedem cisternových automobilových striekačiek, jedna sanitka, jeden rebrík a vozidlo protiplynovej služby, ktoré menilo zásobníky dýchacích prístrojov.

Zasahujúci hasiči boli rozdelení na tri zásahové úseky, dve likvidovali požiar priamo v budove a tretí zvonka z Legionárskej ulice. Preto boli viaceré trolejbusové aj autobusové spoje odklonené, Legionárska ulica bola úplne neprejazdná.

"Zisťujeme príčinu požiaru aj rozsah škôd," uviedla pre agentúru SITA Petra Zdeňková zo spoločnosti Orco Prague, a.s., ktorá budovu vlastní. Zdeňková si nemyslí, že by požiar niekto úmyselne založil.

Podobný ničivý požiar zasiahol 28. apríla amfiteáter na Búdkovej ceste v Bratislave. Vyšetrovanie požiaru naďalej pokračuje, informovala koncom júna TASR hovorkyňa Krajského riaditeľstva Policajného zboru v Bratislave Alena Toševová.

"Vo veci sa naďalej vykonáva vyšetrovanie pre trestný čin poškodzovania cudzej veci, ktorého súčasťou je i znalecké dokazovanie," uviedla Toševová. Na likvidácii ohňa sa vtedy podieľali jednotky zo štyroch bratislavských hasičských staníc, na pomoc prišli aj hasiči z Pezinka, Senca a Malaciek. Oheň vážne poškodil interiér a jeho strechu, dokonca hrozilo zrútenie strešnej konštrukcie. Požiar si vtedy nevyžiadal žiadne obete, ani zranenia.

Zdroj: SME.sk

Označení "pojízdný hudební klub" se hodí na Radegast festivalovou tramvaj, která vyjede do ulic u příležitosti hudebního festivalu Colours of Ostrava. Ve speciální soupravě se neplatí jízdné, probíhá živé hudební vystoupení a každý pasažér navíc dostává zdarma plechovku vychlazeného piva Radegast. Díky spolupráci s Dopravním podnikem Ostrava je Radegast festivalová tramvaj zároveň první příležitostí pro obyvatele Ostravy svézt se tramvají ze zastávky Elektra na Výstaviště, tedy těsně před brány festivalu. To umožňuje nově vybudovaná odbočka v centru Ostravy.

"Nejdůležitější informací pro návštěvníky festivalu Colours of Ostrava je, že k branám festivalu se dá dopravit zdarma, s programem a vychlazeným pivem na cestu," přibližuje hlavní myšlenku Radegast festivalové tramvaje manažer značky Pavel Kmínek. Radegast je od prvního ročníku partnerem jednoho z nejlepších festivalů nejen na Moravě, ale v celé střední Evropě.

Radegast festivalová tramvaj bude projíždět ulicemi Ostravy v pátek 11.7. a v sobotu 12.7. Jízdné se neplatí a na cestu budou hrát živě kytarista s harmonikářem. Každý cestující starší osmnácti let navíc obdrží vychlazenou plechovku Radegasta.

Díky nově vybudované odbočce v centru města mohou cestující zamířit přímo k branám festivalu z Hlavního nádraží. "Pro cestující to bude první příležitost projet se od Elektry na Výstaviště, za což patří dík Dopravnímu podniku Ostrava, " dodává P. Kmínek. Tramvaj bude zajíždět i do Poruby a přepraví tak návštěvníky festivalu přijíždějící vlakem na zastávku Ostrava-Svinov.

Jízdní řád Radegast festivalové tramvaje je uveden na www.radegast.cz a bude k dispozici na všech zastávkách, kterými bude projíždět. Tramvaj pojede ve směru: Hlavní nádraží - Výstaviště - Vozovna Poruba - Výstaviště - Hlavní nádraží.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

V objekte bývalého bratislavského pivovaru Stein vypukol dnes ráno rozsiahly požiar. Na jeho likvidácii sa zúčastňuje 25 hasičov. TASR informovala hovorkyňa Hasičského a záchranného útvaru hlavného mesta SR Bratislava Silvia Jančovičová.

Požiar nahlásili približne o 8.30 h. Do akcie HaZZ nasadil aj päť cisternových automobilových striekačiek, automobilový rebrík, sanitný automobil a protiplynový automobil pre potreby hasičov, keďže dochádza k výmene autonómnych dýchacích prístrojov.

Zásah sa vedie na troch úsekoch. Dva sú vo vnútri budovy, kde hasiči rozoberajú konštrukciu. Ide o obklad, medzi ktorým je lisovaný papier. "Čiže požiar sa rýchlo šíri. Hasiči musia okrem toho zalievať lokálne ohniská požiaru. Je to zdĺhavý a náročný postup," uviedla Jančovičová.

Tretí zásahový úsek sa vedie z Legionárskej ulice, kde sa vykonávajú tylové práce. HaZZ si tam vyžiadal odpojenie trolejového vedenia a prítomnosť polície.

Jančovičová potvrdila, že opustená budova, v ktorej vypukol požiar, je určená na demoláciu. Dnes sa na mieste údajne začali práce. Hasičom to nahlásil robotník, ktorý sa v areáli nachádzal. Jančovičová dodala, že škody následkom požiaru budú vyčíslené až po jeho úplnej likvidácii.

"Zisťujeme príčinu požiaru aj rozsah škôd," uviedla pre agentúru SITA Petra Zdeňková zo spoločnosti Orco Prague, a.s., ktorá budovu vlastní. Zdeňková si nemyslí, že by požiar niekto úmyselne založil.

Podobný ničivý požiar zasiahol 28. apríla amfiteáter na Búdkovej ceste v Bratislave. Vyšetrovanie požiaru naďalej pokračuje, informovala koncom júna TASR hovorkyňa Krajského riaditeľstva Policajného zboru v Bratislave Alena Toševová.

"Vo veci sa naďalej vykonáva vyšetrovanie pre trestný čin poškodzovania cudzej veci, ktorého súčasťou je i znalecké dokazovanie," uviedla Toševová. Na likvidácii ohňa sa vtedy podieľali jednotky zo štyroch bratislavských hasičských staníc, na pomoc prišli aj hasiči z Pezinka, Senca a Malaciek. Oheň vážne poškodil interiér a jeho strechu, dokonca hrozilo zrútenie strešnej konštrukcie. Požiar si vtedy nevyžiadal žiadne obete, ani zranenia.

Video zde...

Zdroj: SME.sk

Zákazníci vyškovského pivovaru i město Vyškov se bojí o budoucnost podniku. Vedení nepotvrzuje zvěsti o krizi, ale ani je nevyvrací.

Nové vedení vyškovského pivovaru se snaží dostat podnik do krize. Ředitel Zdeněk Řehák je tunelář, který jen parazituje na pivovaru. To jsou slova jednoho dlouholetého odběratele zlatavého moku, který je znechucený ze současné situace.

„V poslední době se hodně mluvilo o krachu vyškovského pivovaru a je to bohužel pravda. Na vině je nové vedení. Ředitel má stotřicetitisícový plat, zatímco zaměstnancům přibývá jen práce. Ti mi také říkají, že z podniku mizí podezřele moc peněz. Řehák ho prostě ničí,“ myslí si odběratel, který si nepřál zveřejnit jméno. Redakce Vyškovského Deníku ho ovšem zná.

Kvůli obavám, že vedení chce pivovar zlikvidovat, prý dokonce navštívil právníka. „Ten mi řekl, že je v tom vysoká politika. Jsem přesvědčený, že ředitel chce podnik vytunelovat a pak ho zprivatizovat. Naštěstí mu v tom brání problémy s restitucí,“ naznačil odběratel.

Zdeněk Řehák však tato obvinění popírá. „Pivovar vytunelovat nechceme. Že se ocitá v krizi, to ovšem nepotvrdím ani nevyvrátím. Ale určitě jednou dojde k privatizaci,“ uvedl ředitel.

Navíc doplnil, že se lidé můžou těšit na pivní slavnosti, které se budou konat současně s vyškovskou poutí. V žádném případě však nebudou mít takový rozsah, jak tomu byli Vyškované zvyklí. „Budou trvat jen jeden den, přijede i nějaká kapela. Ale pořádat nějakou velkolepou akci nemáme v plánu. Kdo by pak poslouchal, že pivovar je v krizi, ale na slavnosti má?“ ptal se ředitel.

Ten také naznačil, že na vině je částečně město, které podniku údajně hází klacky pod nohy. „Chtěli jsme vybudovat zahrádku před Pivovarskou pivnicí. To nám radnice znemožnila. I proto nechceme pořádat dvoudenní oslavy. Město si něco usmyslí a pivovar aby to zaplatil. V žádném případě,“ oznámil Řehák.

Podle vyškovského starosty Petra Hájka nebylo možné zahrádku povolit. „Jde o veřejné parkoviště. Zařízení by zabralo tři parkovací místa a auta by se tam nevytočila. Proto odbor dopravy stavbu nepovolil,“ vysvětlil Hájek.

Že město znemožňuje pivovaru uskutečňovat některé záměry, radikálně popřel. „V žádném případě to není pravda. Naopak. Podniku jsme nabízeli, aby se prezentoval na dožínkách, které se budou konat na konci srpna. Jednala s nimi naše mluvčí. To však vedení připadalo nereprezentativní a pozvání odmítlo,“ naznačil starosta.

Ten si myslí, že by se Řehák radši měl zabývat tím, aby mělo vyškovské pivo odbytiště taky ve Vyškově. „Kde se tady točí? Snad jenom ve dvou hospodách. U Kočích teď bude herna. Ředitel by měl obejít vyškovské hospody a zajistit prodej v nich,“ myslí si Hájek. Ještě doplnil, že kdyby to šlo, město by klidně pivovar koupilo. „Patří k historii Vyškova. Mám strach, že pokud dojde ke krachu, někdo ho koupí hlavně kvůli lukrativnímu pozemku,“ obává se Hájek.

Podle mluvčího ministerstva zemědělství Petra Vorlíčka ale kvůli nevyjasněným církevním restitucím nemůže jít podnik do privatizace. Ministerstvo údajně ani neplánuje, že by ho zavřelo.

Zdroj: Vyškovský deník | Autor: Martina Grycová | Foto: Judita Špičáková

V hotelu Belvedér se konala degustace pivních speciálů

Výrazná borůvková vůně a barva dofialova. Taková piva v České republice určitě nejsou běžná. Účastníci nedělní odpolední degustace v železnorudském hotelu a pivovaru Belvedér však takové pivo ochutnat mohli. Jde o speciální ochucené 12° pivo z pivovaru Purkmistr v Plzni–Černicích.

„Hosté byli uneseni barvou i vůní, až po ochutnání pátrali, co je to vlastně za druh piva. Někteří hádali například malinové pivo, jiným bylo vše jasné již před ochutnáním, podle borůvkové vůně,“ řekl Deníku majitel hotelu František Strnad a dodal: „Borůvkové pivo se vyrábí jako každé jiné, pouze před koncem varného procesu se přidají borůvky.“

Podle Strnada se piva s ovocnou příchutí (například banán, borůvky, maliny) začala vyrábět v Belgii, kde jsou poměrně rozšířena, hlavně pro „přilákání“ žen ke konzumaci piva. Klasického pivaře však prý příliš neosloví.

Letošní třetí ročník degustace nebyl soutěžní. Degustátoři ochutnali deset druhů piva, ohodnotili je a vyzkoušeli si i své degustační schopnosti, protože o jaké druhy u jednotlivých vzorků šlo se dozvěděli až na závěr degustačního odpoledne.

Organizátoři k degustaci letos připravili piva ryze domácí, od pivovarů z Plzeňského a Karlovarského kraje. Jednalo se většinou o speciály, tedy piva něčím výjímečná. Kromě ovocného piva to bylo například pivo pšeničné, které je oblíbené například v Německu, nebo vůbec nejsilnější zúčastěné pivo, tmavá 18° Master, se sedmi procenty alkoholu.

Zdroj: Klatovský deník | Autor: David Kojan

Ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý zpracoval pro zastupitele města analýzu současné situace pivovaru a navrhl možnosti jejího řešení. Náchod totiž zvažuje možnost prodeje svého pivovaru silnému strategickému partnerovi.

Ředitel označuje nynější období za jedno z nejproblematičtějších v stošestatřicetileté historii pivovaru. A to i kvůli stále větším nákladům na provozování hotelu U Beránka, jenž patří k pivovaru. Ty mohou přivést podnik až k finančnímu kolapsu.

V analýze zvažuje některé varianty dalšího vývoje pivovaru. Řešení vidí v redukci nákladů. „Znamená to minimalizovat veškeré náklady jako obchodní činnost a údržbu, rychlé snížení objemu výroby přechodem na pivovar vysloveně regionálního charakteru a v určitém časovém horizontu propuštění části personálu v řádech spíše desítek procent,“ uvádí ředitel.

Jako jednu z variant navrhuje prodej hotelu U Beránka městu a zbavení pivovaru provozování hotelu. „Tato varianta je řešením na určité období. Pivovaru se v počáteční fázi finančně uleví a část peněz z prodeje může posloužit k podpoře prodeje,“ míní ředitel, ale dodává, že i tak později pivovaru hrozí postupný propad do ztrát a finanční problémy.

Ředitel popisuje i možnost prodeje hotelu a velké investice města ve výši několika desítek milionů do pivovaru na rozvoj obchodní činnosti. Obává se ale, že město není dravý podnikatel.

Jako jedno z lepších řešení uvádí Josef Hlavatý prodej pivovaru strategickému partnerovi. Upozorňuje ale, že tím sice město ztratí nezávislost a možnost kontroly vývoje pivovaru.

Pivovar ale bude moci dlouhodobě budovat svou značku, pozici na trhu a bude mít stabilní finanční zázemí.

Zdroj: MF Dnes.cz