Nový rok zahájil Budějovický Budvar, n. p. s novým sládkem. Stal se jím Adam Brož.

V roce 1999 Adam Brož absolvoval s vyznamenáním obor Sladařství a pivovarství na Fakultě potravinářské a biochemické technologie na VŠCHT v Praze. Po ukončení vysoké školy nastoupil do pivovaru Budějovický Budvar na nástupní praxi absolventa VŠ. Od roku 2000 postupně pracoval na pozicích kontrolora jakosti, mistra technologických provozů a v dalších pozicích. Od roku 2006 působil jako zástupce vedoucího výrobního oddělení.

Sládkovské žezlo, které ale v tomto případě představuje historický teploměr, převzal Brož od dlouholetého strážce kvality budvarského piva Josefa Tolara. Tolar k 31. prosinci 2008 odešel do důchodu z pozice sládka a výrobně technického ředitele. Josef Tolar pracoval v Budějovickém Budvaru po celý život již od roku 1965. Funkci sládka vykonával 24 let a stal se tak druhým nejdéle sloužícím sládkem v historii pivovaru.

Brož se stal desátým sládkem v historii Budějovického Budvaru.

„Pan Tolar byl vždy oddán pivu značky Budweiser Budvar a pečoval o špičkovou kvalitu tohoto piva. Proto při modernizaci výroby důsledně dbal na to, aby byla zachována výroba originálního budějovického piva tradičním způsobem,“ říká Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru. Josef Tolar jako sládek odpovídal za konečnou kvalitu piva, které opouštělo bránu pivovaru. Jeho rukama prošlo celkem 21,464 milionu hektolitrů piva – to je větší objem, než jaký se vyrobí v celé České republice za jeden rok. Tolar významně přispěl k doladění technologie výroby originálního budějovického piva, které vedlo k získání „Chráněného zeměpisného označení (PGI)“ v roce 2004 a měl zásadní podíl na celkovém technologickém a technickém rozvoji pivovaru, který nemá v historii podniku obdoby. Pod jeho dohledem byla výrobní kapacita pivovaru zvýšena téměř na trojnásobek.

Adam Brož pracuje v Budějovickém Budvaru od roku 1999. Je jedním z žáků Josefa Tolara, od kterého získal obrovské množství teoretických znalostí i praktických zkušeností. „Již v době studií na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, která mě pro budoucí praxi velmi dobře připravila, jsem měl svůj zvolený obor – sladařství a pivovarství – velmi rád. Je pro mne velká čest řídit výrobu piva tak výjimečného, jaké se vyrábí v Budějovickém Budvaru, zvláště nachází-li se tento pivovar v mém rodném městě. Za svůj cíl považuji zachovat výlučnost našeho piva pokračováním v dlouholeté tradici předchozích generací a zároveň rozvíjet pivovar s využitím nejnovějších poznatků pivovarského oboru,“uvedl Brož, nový sládek Budějovického Budvaru.

Protože pan Tolar patří mezi nejzkušenější odborníky v českém pivovarnickém průmyslu, bude s Budějovickým Budvarem i nadále spolupracovat jako poradce v oblasti technologie výroby a investic.

Životopis Ing. Josefa Tolara (* 1942)

V roce 1965 absolvoval fakultu potravinářské technologie na VŠCHT v Praze. Svou profesionální dráhu začal hned po ukončení vysoké školy jako vedoucí laboratoře v pivovaru Budějovický Budvar. S tímto pivovarem byl spojen celý jeho pracovní život. Po získání zkušeností a odborné praxe v různých pozicích ve výrobním úseku pivovaru se v roce 1985 stal sládkem a v roce 1992 výrobně technickým manažerem Budějovického Budvaru. V této pozici řídil mimo jiné rekonstrukci a rozšíření výrobní kapacity pivovaru ze 450 tisíc hektolitrů na 1,35 milionu hektolitrů ročně. Od roku 1998 je členem představenstva Výzkumného ústavu pivovarnického a sladařského v Praze. V 70. letech pracoval v týmu, který vyvíjel Pito - první nealkoholické pivo v tehdejším Československu. V prosinci 2002 převzal zvláštní cenu „Britského cechu spisovatelů a novinářů píšících o pivu“ (British Guild of Beer Writers) – „stříbrný korbel“ (Silver Tankard) za svůj jedinečný přínos evropskému pivovarnictví. V srpnu 2008 byl pan Tolar, jako první Čech v historii, členem odborné poroty, která volila „Nejlepší pivo Velké Británie“ pro rok 2008. V listopadu 2008 ho Sdružení Přátel Piva vyhlásilo „Sládkem roku 2008“.

Historický přehled sládků Budějovického Budvaru

1.4. 1895 – 31.3. 1899 - Antonín Holeček

1.4. 1899 – 31.12. 1908 - František Felix

1.1. 1909 – 26.2. 1919 – Josef Brych

1.3. 1919 – 31.12. 1935 – Vladimír Kořán

1.1. 1936 – 30.4. 1942 – Dr. Ing. Oldřich Miškovský

1.5. 1942 – 10.4. 1948 – Ing. Václav Rambousek

1.1. 1949 – 31.7. 1959 – Rudolf Smolík

1.8. 1959 – 31.12. 1984 – Miloš Heide

1.1. 1985 – 31.12.2008 – Ing. Josef Tolar

1.1. 2009 – dosud – Ing. Adam Brož

Pivovar STEIGER, a. s., Vyhne má zatiaľ dostatočné zásoby piva a dokáže istý čas zabezpečiť plynulé zásobovanie svojich odberateľov bez obmedzení. V súčasnosti v dôsledku zavedenia obmedzení, vyplývajúcich z 8.regulačného stupňa odberu zemného plynu, pivovar prerušil proces varenia, ktorý je energetický najnáročnejší, ale ostatné technologické uzly fungujú normálne. V práci je aj všetkých takmer 200 zamestnancov pivovaru. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Po zavedení regulačného stupňa č.8 sme prešli na nudzový systém pri dodržaní stanoveného limitu spotreby plynu nariadeného SPP. Spotreba sa sleduje každú hodinu.Za daných podmienok sme schopný zásobovať trh fľašami a sudmi,ale nie sme schopní pri danej kvóte plynu variť pivo do zásoby do pivníc. Ak bude platiť regulačný stupeň č.8, do 8 dní to nemá dopad na našu firmu,ale potom to už budú ekonomické straty, ktoré sa prejavia až v nasledujúcom mesiaci. V prípade ďaľšieho obmedzenia máme zásoby pre trh (fľaše, sudy) na cca 8 dní a potom musíme celý systém výroby odstaviť“, konštatoval J.Vysloužil

Dodal, že výhodou pre zákazníkov je to, že STEIGER je jedným z posledných pivovarov, ktoré ešte varia pivo klasickým spôsobom - s oddeleným varením stupňovitostí a výnimočným tradičným poctivým dvojstupňovým ležaním. Práve proces ležania, ktorý trvá spolu až 45 dní zaručuje, že pivovar má dostatok piva v ležiackych pivniciach.

Pivovar STEIGER v súčasnosti varí 6 druhov fľaškového piva, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pivá značky STEIGER sú prírodnými produktmi, uvarenými z čistej pramenitej vody Štiavnických hôr, kvalitného moravského pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. STEIGER je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí na modernej technológii, ale stále klasickým postupom, aký sa už v iných pivovaroch nepoužíva. Práve malé pivovary, s ich neopakovateľnou atmosférou, akým je aj STEIGER, sú najatraktívnejšie pre oko i chuťové poháriky návštevníkov.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Obmedzenie dodávok plynu na Slovensko a následné prijatie regulačných opatrení pocítili aj v Pivovare Šariš na východe republiky. Vzhľadom na tieto skutočnosti spoločnosť Pivovary Topvar, ktorá je vlastníkom spomínanej prevádzky, vo výrobných závodoch vo Veľkom Šariši aj v Topoľčanoch varí a stáča pivo v obmedzenom režime.

"V súčasnosti sa väčšina kapacít využíva predovšetkým na stáčania piva, aby sme zabezpečili dohodnuté dodávky pre našich odberateľov. Máme pripravený aj krízový plán pre prípad úplnej odstávky plynu, pevne však veríme, že ho nebude potrebné zavádzať," uviedla dnes pre TASR manažérka spoločnosti pre vzťahy s verejnosťou Drahomíra Mandíková.

Akciová spoločnosť Pivovary Topvar je členom jednej z najväčších pivovarníckych spoločností na svete SABMiller. Vo výrobných závodoch a v obchodno-distribučných centrách po celom Slovensku zamestnáva viac ako 900 pracovníkov. V samotnom závode vo Veľkom Šariši dnes pracuje takmer 400 ľudí.

Zdroj: Ekonomika Sme.sk | Autor: TASR

Karel Witz (62), spolumajitel a ředitel Měšťanského pivovaru v Poličce

Ačkoliv pivovar v Poličce býval dříve ve vlastnictví jeho předků, k řemeslu se dostal značnou oklikou. Po absolvování vysoké školy ekonomické se odstěhoval do Košic, kde pracoval jako referent. Mnohem více ho však zajímala jeho vášeň - kytara.

Postupně hrál v kapelách Modus, kde se setkal třeba s Miro Žbirkou, spolupracoval s Marianem Vargou, působil po boku Petra Nagye. Po listopadu 1989 však nastal zásadní obrat. Po několikaletém úsilí získal v Poličce pivovar, který však byl v tragickém stavu. Postupně se mu dařilo jej rekonstruovat, zachovával co možná nejvíce z tradičních výrobních postupů. Nyní poličský pivovar uvaří kolem 80 tisíc hektolitrů piva ročně a je 22. největší v Česku.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Možná tip na příštího Silvestra. Tedy alespoň pro ty, kteří mají rádi pivo. Pražský Pivovar U Medvídků vaří nejsilnější pivo na světě. Čítá 33 stupňů a jmenuje se X-beer 33. Na ex neradno pít, má totiž 12 % alkoholu.

Pivo se tady vaří už 550 let a v prostorách někdejší sladovny se podíváme na krásné a výjimečné exponáty dokladující historii pivovarnictví: staré pivovarské sudy, kádě a nejrůznější nástroje. „Popíjet“ budeme s Janem Göttlem, spolumajitelem pivovaru a sládkem Ladislavem Veselým.

Tenhle supersilný mok se málem dostali i do Guinessovy knihy rekordů. V Londýně ho ochutnali, testovali, ale nezapsali, protože pro piva vařená z extraktu mladiny zatím nemají kategorii.

Základ na pivo by měl být tak hustý, že prý připomíná pohádku Hrnečku, vař. A reakce na tohle pivo. Buď ano, nebo ne. Buď si ho zamilujete,nebo ho už nikdy nebudete chtít ochutnat.

Video naleznete mj. zde...

BONUS NAVÍC OD REDAKTORŮ TOULAVÉ KAMERY...

Pražský pivovar U medvídků má hned několik "nej" - je jedním z nejstarších pivovarů u nás, je zcela nepochybně nejmenším pivovarem v českých zemích a vaří se tu nejsilnější pivo na světě. Zdejší X Beer má 33 stupňů a nechybělo mnoho, aby byl zapsán v Guinessově knize rekordů. Bohužel, nakonec se ale ukázalo, že takovou kategorii v Londýně nevypisují a tak se zdejší pivo ocitlo "jen" v knize rekordů českých.

Zdejší sládek Ladislav Veselý nám na uvítanou podal ruku a s neskrývanou hrdostí nám začal vypravovat, že zdejší pivo se vaří podle starých receptur, vše se při jeho výrobě dělá ručně a k jeho kvašení, zrání i stáčení se používají výhradně dobové nádoby a přístroje. Pivo, které se podává ve třetinkových sklenicích a doporučuje se pít ho raději ve dvou (na jednoho je prý moc silné), musí nejméně půl roku zrát. Ale platí tu víceméně totéž, co u dobrého vína - čím starší, tím lepší. A tak pěnivý mok, který v sudech odpočívá třeba dva roky, je chuťově ještě mnohem lepší.

Zdejší budova má bohatou historii. Pivo se tu vařilo od poloviny 15. století. Dříve to prý bývalo pivo žaludeční, tedy velmi hořké, které přispívalo k dobrému trávení. Není divu, že se sem scházeli lidé z celé Prahy a nechyběla mezi nimi ani slavná pražská bohéma v čele s Franzem Kafkou. Pro ně tu byl i jeden z prvních pražských tingltanglů - tedy kabaret, kde se nejen čepovalo dobré pivo, ale tančil se i kankán.

Dnes už tu sice Kafku ani tanečnice nepotkáte, ale zato tu uvidíte i plno starých exponátů, které jen tak někde nemají. Nástroje, které v průběhu staletí sloužily k přípravě chmelového moku, zdobí zdejší zákoutí, chodby i výčep a vy jen můžete hádat, k čemu tak mohly sloužit. Přímo v pivovaru pak můžete obdivovat sbírku fotografií starých a dávno zrušených pivovarů, které kdysi fungovaly v okolí Perštýna.

A co víc - nemusíte si tu poručit jen točené pivo, ale také si můžete koupit pivní šampóny, gely a krémy, které prý obsahují plno vitamínu B a našemu zdraví převelice prospívají. A co byste řekli třeba takové pivní zmrzlině? Že byste ji vůbec nevzali do úst? To je ale velká chyba! Při natáčení jsme ji ochutnali a věřte, že je výtečná. "Na jazyku nejprve chutná sladce, ale za malou chvilku se její chuť začíná měnit a nakonec je úplně hořká," vysvětluje spolumajitel pivovaru Jan Göttel. A co víc - můžou ji ochutnat i děti, neobsahuje totiž ani promile alkoholu.

Máte-li čas a chuť, určitě se do pivovaru U medvídků vydejte. Pivo, to je totiž celá věda a vy právě tady můžete alespoň trochu poodkrýt její tajemství.

Zdroj: Toulavá kamera ČT24.cz | Autor: Petra Škraňková

Vánočním překvapením se staly ochutnávky piva ze Žateckého pivovaru až na daleké Kubě.

V Havaně, v Santiagu de Cuba a na pláži Varadera se stalo hitem žatecké exportní pivo v třetinkových lahvích a pivo Xantho, které na ostrov dovezl předseda spolku žateckých rodáků Petr Šimáček.

„Na Kubu jsme přivezli čtyři basy piva ze Žatce. Původně mělo být jen pro nás, ale jakmile se rozkřiklo, že jde o české pivo, byli jsme nuceni dělat ochutnávky a všichni si pivo pochvalovali,“ říká.

Na bílých plážích Varadera jeden barman uspořádal dokonce malou degustaci. V konkurenci slabého kubánského piva Cristal i silnějšího Bucanera vyšlo jako jasný vítěz pivo ze Žatce.

„Kromě domorodců měly největší zájem hlavně turistky z Kanady o černé žatecké pivo Xantho, moc jim chutnalo,“ říká Petr Šimáček.

Pivo, které se vyrábí v Žatci, lze koupit například v Anglii, Německu, Švédsku, Austrálii či Spojených státech. Tam všude žatecký pivovar vyváží. „Exportujeme asi patnáct procent výroby, což znamená necelých 5000 hektolitrů. Toto číslo se ale každoročně zvyšuje, daří se nám prodávat více piv jak doma, tak i v zahraničí, v průměru asi o 5%,“ uvedl Radek Vincík, obchodní ředitel žateckého pivovaru. “Na Kubu zatím nevyvážíme, ale zájem o naše pivo na Kubě či v Kanadě, to by byla výzva k dalšímu možnému rozšíření exportu v roce 2009,“ usmál se.

Zdroj: Žatecký deník | Foto: Petr Šimáček

Černohorský pivovar má v plánu vybudovat novou pivní stezku z Černé Hory na brněnskou přehradu, vznikne tak celý pivní okruh.

První pivní trasa už funguje, vede z Černé Hory, přes Šebrov, Vranov u Brna, Mokrou Horu na vlakové nádraží Brno – Řečkovice. Druhá trasa povede z Černé Hory přes Drásov, Čebín, Rozdrojovice k brněnské přehradě. Bude měřit 28 kilometrů stejně jako první část.

„Druhou stezku postavíme proto, aby se turisté z Brna nemuseli vracet zpět stejnou trasou, ale jinudy,“ uvedl generální ředitel pivovaru Jiří Fusek. „Stezku nyní dolaďujeme v terénu, u brněnské přehrady by se měla napojit na vznikající cyklostezku,“ dodal.

Pivní stezku by měl 2. května otevřít cyklistický závod k příležitosti pivního máje, který pivovar pořádá.

Černohorský pivovar patří s jednoprocentním podílem na českém trhu k největším z malých pivovarů v zemi. V roce 2007 vyrobil 165 tisíc hektolitrů piva, což je o tři procenta více než v roce 2006. V současné době buduje v Černé Hoře i čtyřhvězdičkový hotel, který by měl vyrůst do první poloviny roku 2010.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

JOZEF a KATARÍNA BRONTVAIOVCI odkúpili pozemok s domom v Kvačanoch, v ktorom kedysi vyrastala Katarínina mama. U akademického maliara Milana Gromnicu si objednali projekt na „vidiecky dvor”, ktorý v sebe skĺbil tradíciu liptovskej dediny s architektúrou súčasnosti a postavili dva domy – z dreva a kameňa. Majiteľka jazykovej školy a umelecký kováč najprv uvažovali, že by poskytovali ubytovanie turistom a predvádzali ľudové remeslá. Až neskôr sa zrodila idea prvého mikropivovaru na Liptove.

Nápad s pivom vznikol počas dovolenky v Pensylvánii v USA, kde manžel Kataríninej sestry Taťjany vyrábal pivo v pivnici svojho domu.V Amerike je celom normálne nakúpiť ingrediencie alebo koncentráty a variť si doma vlastné pivo. Vtedy si Jozef povedal: Prečo by som to nemohol skúsiť aj ja?! A tak najväčšia batožina, ktorú si Brontvaiovci priviezli spoza veľkej mláky, boli slady, z ktorých si uvarili vynikajúci poter. Pri jeho popíjaní sa utvrdili v myšlienke, že začnú variť vlastné pivo. Jozef sa vrhol do štúdia histórie piva, čítal o mikropivovaroch, surfoval po pivných informáciách na internete a začal si cieľavedome skladať tím poradcov. V jeho prípade platilo, kto hľadá, ten nájde. Neďaleko Kvačian našiel spriaznenca v pánovi Vojtechovi Giertlovi, ktorý staval pivovary po celom svete. Ďalším Jozefovým poradcom sa stal inžinier Mišovie, jeho vzdialená rodina. Pri vytváraní mozgového trustu nového podniku mu celkom prirodzene napadlo, že na malom Slovensku je asi každý s každým rodina.?

Začínali na jednom variči

S výrobou piva najprv začali v hospodárskej budove s jedným varičom, štyrmi hrncami, sitom a teplomerom. Po prvom narazení piva museli umývať veľa špinavých hrncov, lepkavých od sladiny či uvarenej a zachmelenej mladiny. Prvé domáce pivko im však výborne chutilo. Jozef sa učil na vlastných chybách. Raz nedal na radu profesionála Vojtecha Giertla, ktorý ho presviedčal, že pivovarník nepoužíva ortuťový teplomer. Jožko si bol istý, že sa nemôže rozbiť! Ale stalo sa a pivo musel zlikvidovať. Vtedy si povedal, že musí čierne remeslo celkom zmeniť na biele. S pomocou poradcov ešte raz využil svoje kováčske náčinie a vyrobil potrebnú aparatúru na varenie piva, ktorá vyhovovuje najprísnejším európskym normám. Za hlavného sládka sa vyučil jeho švagor Palko, ktorý už má aj následníka – syna Jakuba. Dnes je hospodárska budova asi najmenším pivovarom na Slovensku a prvým na Liptove vôbec, v ktorom sa za mesiac vyrobí šesťsto litrov piva – Brontvaiovský svetlý výčapný ležiak, Brontvaiovský polotmavý jantár a Brontvaiovské čierne pivo.?

Vhodné najmä pre ženy

Jozef a Katarína tvrdia, že filozofia ich piva nie je o alkohole, ale o dobrých medziľudských vzťahoch, príjemných zážitkoch a úsmevných stretnutiach s priateľmi. Začiatkom roka postihla ich rodinu veľká rana. Po dlhej a ťažkej chorobe zomrel Katarínin otec, lekár a spisovateľ Benjamín Tinák. Pred rokom mu diagnostikovali rakovinu zažívacieho traktu. Choroba postupovala napriek chemoterapiám a intenzívnej liečbe. Katarínin otec do posledných chvíľ vtipkoval, aby odpútal pozornosť od svojej ťaživej situácie. V posledných mesiacoch začal mať problémy aj s prijímaním tekutín. Vyskúšali všetky možné nápoje, až napokon požiadal Katku, aby mu priniesla svoje pivo. Po ňom sa mu zvyklo uľaviť, lebo z dosiaľ nevysvetliteľných dôvodov upokojovalo poničený žalúdok a vyrovnávalo tekutinový deficit v organizme. Nuž, zdá sa, že pivo z Kvačian má veľmi zaujímavé vlastnosti. „Našou snahou je vyrábať pivo plzenského typu dekokčnou metódou s využitím kvačianskej vody a slovenských surovín,” prezrádza Jozef. O tom, že sa im to darí, hovoria aj posledné štúdie pražského Výskumného ústavu pivovarníckeho, z ktorých vyplýva, že brontvaiovské pivo obsahuje veľa fytoestrogénov, aké sa inak nachádzajú v kvasinkovom nepasterizovanom a nefiltrovanom pive. Majiteľ mikropivovaru hovorí, že to je aj dôvod, prečo je vhodné najmä pre ženy.

Sny o budúcnosti

Kvačianska dolina je krásna. Na leto pripravujú vo „vidieckom dvore” festival, pri ktorom nebude chýbať zábava, hudba a prezentácie remesiel. Jozef Brontvai je rodený gurmán, preto rád varí a vyrába všelijaké špeciality. Tie si už pochvaľovali Indovia, ale aj účastníci americkej svadby, na ktorej si bral americký Indián rodáčku z Kvačian. V budúcnosti by si Brontvaiovci radi od urbáru prenajali kúsok lesnej pôdy, kde by si chceli postaviť niekoľko zrubov, v ktorých by predvádzali tradičné remeslá. Ich „dvor” by mal pre všetkých vytvárať priestor pre posedenie a príjemné rozhovory pri čerstvom nepasterizovanom pive.

Zdroj: Slovenka.sk | Autor: Peter Valo

Investor, ktorý plánuje prestavať pivovar Stein na Blumentálskej ulici na polyfunkčný objekt, predpokladá, že bude mať zmenený územný plán v polovici tohto roka. Uviedla riaditeľka slovenskej pobočky Orco Property Group Lucia Švecová. Momentálne je územie klasifikované ako priemyselná zóna.

„Vypracúvame urbanistickú a dopravnú štúdiu, mohli by byť hotové začiatkom tohto roka,“ povedala Švecová. Pokiaľ to bude možné zo statického hľadiska, uvažuje investor o tom, že by sa časť pivovaru zachovala, v prevažnej miere však chce stavať nové objekty. „Vzhľadom na súčasnú situáciu na trhu prehodnocujeme zloženie a objemy jednotlivých funkcií.“

Objekt by mal mať deväť nadzemných podlaží s 33podlažnou výškovou dominantou. Začiatok výstavby predpokladajú na koniec roka 2010, výstavba by mala trvať dva roky.

„Investor spracoval návrh urbanistickej štúdie, ktorá má byť podkladom pre zmenu územného plánu na území s výmerou 16 822 štvorcových metrov,“ potvrdil námestník primátora Tomáš Korček. Hlavné mesto od investora požaduje, aby podstatne zredukoval objem i výšku zástavby, ktorú má prispôsobiť okolitej zástavbe. Ďalej to, aby štúdiu prerokovali s verejnosťou, orgánmi pamiatkovej ochrany, mestskou časťou Staré Mesto a s ďalšími dotknutými subjektmi. „Ide o dlhotrvajúci a legislatívne náročný proces, preto nepredpokladám zmenu územného plánu skôr ako v roku 2010,“ zdôraznil Korček.

Mesto očakáva aj to, že firma podstatne zvýši podiel zelene, umožní pešie prepojenie Legionárskej a Bernolákovej ulice a vytvorí parter s občianskou vybavenosťou vrátane zelených plôch.

Zdroj: Bratislava Sme.sk | Autor: SITA

Postřižinský pivovar – tak se přezdívá pivovaru v Dalešicích na Třebíčsku, kde režisér Menzel natočil na Hrabalův námět film s nezapomenutelnou komínovou scénou.

První písemná zmínka o pivovaru je z počátku 17. století, velkou modernizací prošel za Rakousko–Uherska. Pivo se zde vařilo do roku 1977 a po té nastala několikaletá pauza. Až v roce 1999 se pustili současní majitelé do rekonstrukce pivovaru s tím, že zachovají jeho původní ráz. Nová generace dalešického piva se tak začala vařit od roku 2002.

V současné době mohou návštěvníci ochutnat několk druhů piv.

- Dalešická 11° - světlá (jak nefiltrovaná, tak filtrovaná)

- Jazzový ležák Kouřící králík - polotmavá 12° (nefiltrovaný)

- Májový ležák - světlý speciál 13° (nefiltrovaný)

- Fledermaus - tmavý speciál 13° (nefiltrovaný)

Pivo vyráběné v dalešickém pivovaru se vaří podle starého pivovarského zákona, který říká, že k výrobě piva se smí použít jen vody, sladu, chmele a kvasnic a do piva by během jeho výroby nemělo být nic přidáváno ani odebíráno.

Ochutnat dalešické pivo můžete kdykoliv, příležitostí může být i první pivovarský ples, který se koná 17. ledna. Předprodej vstupenek začíná už 2. ledna, rezervovat si je můžete na mailové adrese: pivovar@pivovar-dalesice.cz.

Zdroj: Vysočina-News.cz | Autor: Eva Fruhwirtová

Exkurzie a deň otvorených dverí pritiahli do STEIGRA 4720 ľudí

Priestory Pivovaru STEIGER vo Vyhniach sa stávajú zaujímavým cieľom skupinovej turistiky. Popri vyhnianskom akvaparku ,,Vodný raj“, je pivovar lákadlom pre turistov nielen v lete. Od začiatku roka 2008 ho navštívilo 4720 osôb, vo viac ako 70 organizovaných skupinách. Okrem slovenských si v tomto roku prišli pozrieť výrobu piva aj návštevníci z ČR, Nemecka, Švajčiarska, Maďarska, Nórska, Talianska, Turecka a dokonca až zo Saudskej Arábie. Tohtoročný návštevnícky rekord 3500 ľudí zaznamenali v sobotu 2.augusta, počas piateho ročníka ,,Dňa otvorených dverí“. Okrem prehliadky pivovaru k tomu prispelo chladené pivo za symbolickú cenu v horúcom počasí, kompletné občerstvenie, tombola a v neposlednom rade aj spevácke hviezdy na čele so skupinou Vidiek. Informoval o tom manažér marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Návštevníci k nám však chodia aj mimo dní otvorených dverí, kedy si môžu za symbolický poplatok pozrieť počas cca hodinovej prehliadky celý pivovar. V sprievode lektorov a pri ich zasvätenom výklade, na vlastné oči vidia najmodernejšie zariadenia, zaručujúce kvalitu a hygienu. A zároveň si vlastnými chuťovými bunkami overia, že klasicky uvarené a dobre uležané pivo chutí vynikajúco. Nevšedným zážitkom je ochutnávanie ,,živého“ kvasinkového piva priamo z ležiackeho tanku. Na rozdiel od bežne dostupného je plné výživných, zdraviu prospešných látok, aké sa inak pre predlženie životnosti odstraňujú filtráciou“, konštatoval E. Mihálik.

Poukázal na to, že milovníci piva si nenechajú ujsť príležitosť vidieť tajomstvá varenia piva v najstaršom slovenskom pivovare, ktorý založili mnísi ešte v roku 1473. STEIGER patrí k posledným pivovarom, ktoré ešte varia pivo klasickým spôsobom - s oddeleným verením stupňovitostí a výnimočným tradičným dvojstupňovým ležaním. Pivá značky STEIGER sú prírodnými produktmi, uvarenými z čistej pramenitej vody Štiavnických hôr, kvalitného moravského pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti. Práve malé pivovary, s ich neopakovateľnou atmosférou, akým je aj STEIGER, sú najatraktívnejšie pre oko i chuťové poháriky návštevníkov. STEIGER je najväčším z posledných troch malých slovenských pivovarov. Pivo sa v ňom varí na modernej technológii, ale stále klasickým postupom, aký sa už v iných pivovaroch nepoužíva. Takto sa varí a hlavne tak má ,,ležať“ poctivé pivo, ktorého dozrievanie sa neurýchľuje žiadnymi trikmi, ktoré by ho obrali o kvalitu.

,,V súčasnosti varíme 6 druhov fľaškového piva, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Predvianočný trh sme obohatili o ďalšie pivo špeciál, ktorým je „Vianočné pivo STEIGER 14°“. Obmedzená séria 300 sudov, každý po 50 litrov dlhodobo kvalitne uležaného piva, je určená pre cca 300 TOP odberateľov v oblasti HORECA. Svetlá vianočná ,,Štrnástka“ sľubuje štamgastom výnimočný gastronomický zážitok a táto obmedzená séria je ponímaná ako poďakovanie verným zákazníkom, uzavrel E. Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steger Vyhne

Pivovarská humna v chodovoplánském pivovaru hostila Rybovu Českou mši vánoční. Pivovarští tuto akci pořádali už minulý rok.

„Tehdy se setkala s obrovským úspěchem. Humna mají výtečnou akustiku. Chceme, aby se zpěv Rybovy mše na humnech stal tradicí,“ řekl Deníku obchodní a marketingový ředitel Chodovaru Jiří Plevka s tím, že duchovním otcem myšlenky je celá rodina Plevkových a ředitel místní školy Jan Ambrož.

Mši zpívalo více než padesát zpěváků a hudebníků z různých souborů a orchestrů z Prahy, Mariánských Lázní, Tachova a Plané.

Co je vlastně Rybova Česká mše vánoční?

„Je lidovým pohledem pro ty lidi, kteří se sami chtěli nějakým způsobem sami zpěvem zúčastnit v aranžmá betlému. Nedá se říci, že by to bylo klasické umělecké dílo, které by se dalo porovnat s klasiky z doby romantismu. Rybova mše se často spojuje s klasickou Mší svatou,“ popsal plánský farář Jaroslav Šašek.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor: Josef Holek

Ležák podle receptury starší víc než 100 let jde na dračku.

Podle receptury z přelomu devatenáctého a dvacátého století uvařili v černickém pivovaru Purkmistr nové vánoční pivo. Je silnější, patnáctistupňové, obsahuje šest a půl procenta alkoholu a jde na dračku. Z uvařených 750 litrů se jich v posledních dnech vypilo přes sedm set.

"Svou chutí připomíná vídeňské ležáky. Je z něj cítit jak tradiční pivní chuť, tak i chuť Vánoc. Je to pivo světlejšího charakteru a jemné sladové chuti. Je připravené ze čtyř druhů sladu - světlého, mnichovského, karamelového a pšeničného," vysvětlil Petr Míč z pivovaru Purkmistr v Plzni - Černicích. Podle něho v pivovaru vánoční pivo vařili už loni. Bylo ale jiné než letošní. Šlo o polotmavé pivo a zájem o něj nebyl takový jako o to letošní.

"Do Vánoc už rozhodně nestihneme navařit další pivo, protože je to ležák a musí zrát několik týdnů. To pivo má hlavně za účel zahřát člověka v těchto nevlídných a uspěchaných dnech. Proto je také dost silné," dodal Míč. Podle něho se jedná o unikátní pivní druh, který se jinde po České republice nevyrábí.

Zdroj: TN.cz | Autor: Jan Skala

Jak se v současné době pivovaru s ježkem ve znaku pod novým vedením na trhu daří? Změnu v současnosti prezentuje třeba logo pivovaru, ale i jeho vztah k odběratelům a naopak.

O vývoji podniku v posledních měsících hovořil na čtvrteční tiskové konferenci v areálu jihlavského pivovaru obchodní zástupce pivovaru Miloš Vostrý.

„Za půlrok jsme změnili logo, které teď i z části využívá městský znak,“ započal hodnocení Vostrý. „Také jsme podepsali střednědobý kontrakt s hokejovou Duklou, domnívám se, že oboustranně úspěšně a výhodně,“ pokračoval Vostrý.

„Za těch pár měsíců jsme mile překvapeni obratem ve vnímání značky lidmi, ale i partnery pivovaru. Otočilo se o stoosmdesát stupňů,“ nešetřil chválou obchodní ředitel.

Hospodářské krize se pivovar nebojí

A jaké má jihlavské pivovarnictví plány do budoucna? Prostředky, které podnik vydělá, chce údajně pivovar vracet zpět do regionu, například v nejrůznějších jednorázových akcích, třeba hudebních programech.

V souvislosti s podporou regionálního dění není v tuto chvíli úplně jasné, v jaké míře bude pivovar podporovat fotbalový klub FC Vysočina. Nyní vlastní pouhých 2,85 procenta akcií klubu. „Fotbalu jsme se nezřekli, ale spíše chceme podporovat mládežnický fotbal,“ nastínil Vostrý.

Za poslední čtyři měsíce podle slov Miloše Vostrého pivovar získal více než sto nových partnerů v regionu. „Spolupracujeme s gastronomickými podniky na jihlavsku, připravili jsem různé akce, aby když my dokážeme vyrobit kvalitní pivo, jej hostinský stejným způsobem dokázal podat zákazníkovi,“ řekl Vostrý.

Oproti stejnému období loňského roku se v tuzemsku podle slov Vostrého prodalo o 26% více jihlavského piva. V prvním čtvrtletí příštího roku by se lidé měli dočkat nového piva v lahvi. „Nové lahvové pivo by mohl vystihovat slogan tradice v novém balení,“ uvedl Vostrý.

Na počtu 96 zaměstnanců pivovaru by se podle Vostrého neměla projevit ani hospodářská krize.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autor: Michal Kolařík

Víkend v dalešickém pivovaru bude patřit rybím specialitám. Pivovar v Dalešicích na Třebíčsku, proslavený natáčením adaptace románu Bohumila Hrabala Postřižiny, připravil na 20. a 21. prosinec dvě odpoledne „ve znamení ryb“. Lidé zde budou moci ochutnat rybí speciality, koupit čerstvé i živé ryby přímo ze sádku a poslouchat živou hudbu. Akce bude trvat v sobotu a v neděli od oběda až do pozdních hodin.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Rodinný pivovar BERNARD se rozhodl, že bude každý měsíc losovat, komu ze žadatelů o finanční podporu různých občanských, sportovních a kulturních záměrů věnuje celkem 10 tisíc korun. První losování již proběhlo a finanční příspěvek ve výši 5 tisíc korun na vybudování dětského hřiště získala obec Krasoňov u Humpolce a na záchranu opuštěných, nemocných a zraněných zvířat Klub ochránců zvířat z Mokré u Brna.

"Denně přijde do pivovaru několik žádostí o finanční podporu nejrůznějších projektů," vysvětluje spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard a dodává: "Není možné vyhovět všem. Proto jsme se rozhodli vybrat žadatele z řad občanských, sportovních, kulturních a zájmových sdružení především z Humpolecka, kteří si podle našeho názoru podporu zaslouží, a z nich vylosovat jednoho, jemuž věnujeme 10 tisíc korun. Pokud vylosujeme dva, obdrží po 5-ti tisících."

Zdroj: Protext.cz | Autor: Zdeněk Mikulášek - PR manager Bernard

Další úspěch u konzumentů získalo domácí pivo ze Bzence. Kněžihorské, ve sklepě vařené, si vybrali na svůj sraz členové celorepublikového spolku Beerborec. Šlo o pátý sraz, který se po čtyřech českých poprvé dostal na Moravu. Bylo to v Čeložnicích u Kyjova.

Organizátor pro sešlost zkušených pivních pijanů ze všech koutů České republiky vybral a zajistil právě pivo Radomila Patáka, které až na jednu výjimku nelze ochutnat v žádném hostinci. Čepovat je lze jen u něj doma ve sklepě. Sládek připravil čtyři druhy piva, jeden dokonce speciálně pro tuto příležitost.

Server beerborec.cz sdružuje všechny, kdo zachraňují za abstinenty průměrnou spotřebu piva v ČR, která dělá přibližně jedno pivo za den na osobu. Všichni zaregistrovaní si on–line evidují vypité půllitry a server jim vypracovává i statistiky. Ty jim umožňují i srovnání s ostatními pijany.

Zdroj: Hodonínský deník | Autor a foto: Zdeněk Šmýd

Na prodeji pozemku bývalého pivovaru v Dyleňské ulici se dohodl Cheb s developerskou firmou. S původním zněním smlouvy však město nebylo spokojeno.

"Prostě zkusili to, že veškerá rizika by neslo město Cheb, to znamená ekologická zátěž nebo nějaké nepředvídatelné okolnosti, které bychom měli financovat my. To znamená, že bychom na tom třeba utržili přes tři miliony korun a čtyři, pět milionů by mohli stát tyto zátěže. Takže do takových dohod nemůžeme jít," uvedl starosta města Jan Svoboda.

Investor se zavázal, že do 4 let vybuduje alespoň dva bloky obytných domů s 30 byty. Za pozemek o velikosti více než 5 tisíc metrů čtverečních získá město 3,2 miliony korun. Relativně nízká cena je dána stavem budov, které bude nutné strhnout a pozemek sanovat.

"Je to takzvaný brownfield, je to území, které dlouho nikdo nepoužívá. Za a) ožije město, za b) oni tam chtějí bytové jednotky, to znamená další rozkvět našeho města. Mně trošku vadí, že nové kupce zavazujeme k takovým úkolům a pak můžeme dopadnout jako v případě Rudolfina," varoval Svoboda.

V konečném stavu by měl investor vybudovat celkem 50 bytů.

Zdroj: Západ.cz

Zaplétání se s takzvaným komunitním marketingem neskočilo pro společnost Budvar zavedením značky Pardál. Na komunitu mladých dospělých ve věku osmnácti až 25 let, které spojuje slabost pro hiphopovou kulturu, se nyní hodlá zaměřit i s klasickou značkou Budvar. Prvním oslovením komunity byl dokument z loňského turné raperů Indyho a Wiche. Letos angažoval výrobce piva více umělců a pod značkou BU2R (čti Budvar - jedná se o typické přepisy v komunitě) vytvořili kompilaci, která shrnuje 20 let českého hip hopu - 20ers. "Vloni nebyl Budvar vidět vůbec, letos se objeví logo BU2R," říká Jakub Stránský z reklamní agentury Yinachi, která s Budvarem spolupracuje.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz