Náchodský pivovar opět úspěšně zabodoval na jednom z nejstarších a největších pivních festivalů u nás, na Dočesné v Žatci. Součástí oslav sklizně chmele je i degustační soutěž, která je vzhledem k vysokému počtu soutěžních kategorií a počtu přihlášených vzorků rozdělena do dvou dnů. Letošní ročník se uskutečnil ve dnech 5. a 6. září 2008. Celkem se jej zúčastnilo 28 pivovarů se svými vzorky, které soutěžily v 11 kategoriích.

Primátor získal celkově 4 ocenění ve 3 kategoriích.

1. místo obhájil z loňského roku Primátor Polotmavý 13% v kategorii speciální polotmavá piva.

Ve stejné kategorii se na 3. místě umístil Primátor English Pale Ale.

V kategorii speciální světlá piva se na bronzové příčce umístil Primátor Exkluziv 16%, který je v počtu ocenění nejúspěšnější z celé řady náchodských piv. Mimo jiné v červenci letošního roku získalo toto pivo v soutěži o nejlepší piva světa udělovaná Britským odborným časopisem Beers of the World (Piva světa) v jedné ze čtyř hlavních kategorií, v kategorii ležáků, titul „Nejlepší ležák světa“.

Poslední ocenění získal Primátor Diamant v kategorii piva se sníženým obsahem cukrů, který se umístil na 3. místě.

Svým úspěšným vystoupením potvrdil pivovar svoji jedinečnou pozici Specialisty na speciály na tuzemském pivním trhu.

Zdroj: Primátor.cz

Kostelecký pivovar ožil pátým ročníkem akce zvané Kostelecké vykulení.

Již po páté mohli v pivovaru v Kostelci nad černými lesy zájemci z blízka sledovat práci dnes málo známého řemeslníka, bednáře. Plzeňský Láďa Bešťák se svými pomocníky při tradičním Kosteleckém vykulení předvedli náročnost práce s věcí jen zdánlivě jednoduchou, s dřevěným pivovarským sudem.

„To je až neuvěřitelné, co všechno musí takový bednař ovládat,“ uvažuje Jiří Rakovský z Mělníka. „Nejde jen o dřevo, oni zvládají i práci s železem, kapitola sama pro sebe je jak relativně snadno dokáží manipulovat se sudem na několik hektolitrů piva.“

Součástí vykulení sudů byly pivní slavnosti. Majitelé pivovaru sice zatím vlastní pivo nevyrábějí, ale návštevnící mohli ochutnat mnoho zajímavých druhů piva.

„Nejsme právě nakloněni velkovýrobě piva a tak udržujeme kontakty s malými výrobci,“ vysvětluje jeden z majitelů pivovaru Milan Starec. Nabízíme tak dnes na dvacet druhů nápoje z malých pivovarů a naprostou novinkou je Rampušák z pivovaru v Dobrušce.“

„Jezdíme sem pokaždé, když připravují nějakou akci“ svěřuje se Martin Janeček z Jaroměře. „Pivo je přece tradiční český nápoj a to co produkují veliké podniky je jako by sterilně stejné. V Kostelci je vždy možnost objevit a ochutnat nějakou novinku na kterou jinde jen těžko narazíte.“

K akcím v pivovaru patří bohatý nabídka občerstvení letos jí nazvali Staročeská žranice…

„Nejen chlebem a pivem živ je člověk,“ dodává další majitel Tomáš Vodochodský. „Ke každé akci připravujeme i nějaký kulturní program. Dnes jsme se zaměřili na hudební skupiny, odpoledne vystoupila místní skupina Naši Furianti, staropražské písničky představila kapela Třehusk a večerní zábava v nové pivovarské restauraci bude zasvěcena starým šlágrům, děti čeká skákací hrad, projížďky na čtyřkolkách a řada soutěží.“

Odpoledne na nádvoří přijelo dvacet historických automobilů, ctitelé staré techniky obdivovali nejen veterány, ale i historické exponáty v pivovarském muzeu, každou hodinu si mohli s výkladem projít nejzajímavější části pivovaru.

Fotografie zde...

Zdroj: Kolínský deník.cz | Autor: Pavel Pávek

Tři pódia a na každém jiný program. Na již dvanácté Pivní pouti v Černé Hoře se dnes představí například skupina Buty, Daniel Nekonečný, Věra Špinarová, Tereza Kerndlová, Laďa Kerndl, Janek Ledecký, Ivan Mládek, Eva Pilarová, Petr Spálený, Michal Nesvadba či Petr Bende.

Tradice Pivních poutí organizované tamním pivovarem si cení starosta městečka Bohumil Hlavička. „Pivovar dělá městu dobrou pověst a Pivní pouť je takovou třešinkou na dortu,“ míní starosta.

Pivovar na pouti kromě tradičních výrobků uvede i několik novinek. Křest bude mít například lahvová verze borůvkového piva Modrá luna. „Zvolili jsme trochu poetický název, abychom k tomuto pivu přilákali i něžné pohlaví,“ uvedl za pivovar Hubert Adámek. Borůvkové má modrou barvu a obsahuje pravé borůvky.

„Při přípravě piva se sušené borůvky macerují dva týdny v lihu a tento extrakt se pak přidá do piva,“ popsal přípravu piva Adámek.

Další novinkou je také nealkoholický nápoj Ostrovidka, který obsahuje vitamín A, jenž by měl posílit zrak. Zájemci se budou moci na pouti osvěžit rovněž první českou zázvorovou limonádou s výtažkem z pravého zázvoru.

Celodenní program vyvrcholí v osm hodin večer ohňostrojem, který tentokrát potrvá skoro půl hodiny a doplní jej vystoupení Dana Nekonečného s Šumem svistu. Letošní Pivní pouť je o něco slavnostnější než v minulých letech – bude připomínat dlouhou historii pivovaru. První zmínky o něm totiž sahají až do roku 1298. „Bude to ohňostroj, jaký Černá Hora ještě nezažila,“ slibuje Adámek.

Zdroj: Blanenský deník | Foto: Petr Novotný

Vlasta Burian, liberecký rodák a známý komik, který ztvárnil například roli Barona Prášila, se nyní stane hlavním symbolem nové restaurace v Liberci. Podnik se bude jmenovat Restaurace Vlasty Buriana. „Chceme otevřít už příští středu v liberecké Pražské ulici,“ říká předseda Klubu Vlasty Buriana Jiří Oplt.

V nové restauraci, která nahradí Libereckého labužníka, nebude chybět prostor pro nekuřáky, kresby a fotografie známého komika, a také jeho pamětní deska. Bude zde také tradiční kuchyně a jedna zcela ojedinělá záležitost v nápojovém lístku. „Hlavní zajímavostí u nás bude speciální Burianovo pivo, které zde budeme čepovat,“ říká Oplt a dodává: „Toto pivo jsme poprvé představili na slavnostech piva v Žatci Miss zlatý mok.“

Klub Vlasty Buriana funguje zatím jen přes dva měsíce, ovšem už nyní se jeho členové netají svými dalšími plány. Chtějí pořádat po Liberci různé kulturní a také sportovní akce či udělovat významným osobnostem ocenění. Na půdě restaurace ovšem nikoliv. K těmto účelům mají posloužit například divadla, promítací sály či sportoviště. „Chceme lidem připomenout význam tohoto libereckého rodáka a zároveň spojit jeho jméno se jménem města stejně, jako je tomu například v případě Smetanovy Litomyšle,“ prozradil Oplt.

Zdroj: MF Dnes.cz

Útlum výroby piva Hostan ve znojemském pivovaru lze očekávat ne v řádu let, ale ještě dříve. Tak neurčité sdělení přivezli do Znojma zástupci vedení Starobrna a nizozemského mateřského koncernu Heineken.

I když do Znojma dorazil také šéf české části koncernu Lieven Van der Borght, nic konkrétnějšího se od něj zhruba tři desítky zaměstnanců nedozvěděly.

Základní informaci o tom, že se chystá ukončení výroby ve Znojmě, vědí přitom z neoficiálních zdrojů už delší dobu. A jistí si jsou i tím, že se tak stane zřejmě už příští rok.

"Mluvili jsme s nimi přes hodinu, nic konkrétního ale zase nevíme. Prý sem přijeli hlavně proto, že se o tom nyní začalo psát v novinách," uvedl MF DNES jeden ze zaměstnanců, který byl na schůzce přítomen.

"Schůzku jsme svolali hlavně proto, že nám bylo velice líto, že se naši zaměstnanci dozvídají nějaké nepotvrzené zprávy z médií. Řekli jsme jim, že bohužel v tuto dobu nejsme schopni říci žádné konkrétní datum, protože plán nebyl dosud ukončen. Ale že je budeme informovat hned, jakmile budeme mít trochu přesnější časový plán," uvedla mluvčí společnosti Starobrno Kateřina Eliášová.

Ráno se vedení Heinekenu a Starobrna sešlo i s vedením znojemské radnice. Představitele města hlavně zajímalo, co bude dál s areálem pivovaru, který je součástí historického znojemského hradu.

"Dohodli jsme se, že urychlíme práce na studii o výhledovém využití areálu pivovaru. Oni vyjádřili ochotu dál na tom spolupracovat s městem a i my si myslíme, že je to nejlepší varianta," uvedl starosta Znojma Petr Nezveda.

A dodal, že vedení Starobrna ve chvíli, kdy ukončí výrobu ve znojemském pivovaru, začne zřejmě hledat vhodného investora, který by společné plány pivovaru i města uskutečnil. "Protože oni jsou pivovarníci, ne developeři," doplnil Nezveda.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Vojtěch Smola | Foto: Radek Miča

Speciální sedmnáctistupňový Svatováclavský ležák navařil sládek minipivovaru v zámku v Ostravě-Zábřehu. Jeho slavnostní křest proběhl dnes dopoledne.

Pivo má v sobě deset ingrediencí. Kromě tradičních - tedy vody, chmelu, sladu a kvasnic - jsou v něm ještě tři druhy sladu, a to bavorský, karamel a pražený. Specifickou chuť mu dodává jarní jesenický med a bylinky, které jsou tajemstvím sládka Václava Barona. „Zjistili jsme, že právě med je surovinou mimořádně vhodnou pro výrobu piva. Dává mu výjimečnou barvu, vůni i chuťovou plnost. Myšlenka deseti přísad se pak prolíná s etikou deseti božích přikázání. Navařeno máme 900 litrů, které jsou ode dneška na čepu. Tohle pivo je již sedmým speciálem, který jsme zde za rok fungování minipivovaru uvařili,“ řekl Baron.

Pivo z minipivovaru se nikam neexportuje, konzumuje se jen zde. „Co si navaříme, to si vypijeme. Ležák budou moci ochutnat návštěvníci Svatováclavských slavností, které na zámku o víkendu pořádáme,“ dodal manažer zámku Radovan Koudelka.

Mezi speciálními pivy sládka Barona je třeba také pohankové devítistupňové pivo, jež jako jediné mohou pít i lidé trpící celiakií, kteří mají bezlepkovou dietu.

Zdroj: Regiony 24.cz | Autor: Mediadax

Prodejme městský pivovar. S takovou výzvou přišla včera strakonická zastupitelka za 4 vize Hana Roudnická na zasedání zastupitelů. Její návrh ale nikdo nepodpořil.

Diskuse o pivovaru se vyhrotila poté, co zastupitelé měli rozhodnout, zda nemovitosti uvnitř závodu patřící městu převedou právě na Měšťanský pivovar Strakonice. „Než abychom investovali desítky milionů korun do oprav, tak pivovar prodejme. Mohl by vydat volně obchodovatelné akcie, které by si mohl kdokoliv koupit. A například starosta nebo zastupitelstvo by mohlo mít předkupní právo,“ přednesla svůj návrh Roudnická. Zastupitelé měli diskutovat o tom, zda má vůbec smysl hledat způsob, jak pivovaru převést budovy za desítky milionů korun. Úvahy o prodeji pivovaru, který zprivatizovala radnice v roce 2005, vůbec neměly padnout. „Jde o to, jestli budovy převést bezplatně, nebo prodat či jak tento vztah vyřešit,“ řekl starosta města Pavel Vondrys.

Ředitel pivovaru Jaroslav Tůma jen nevěřícně na návrh zastupitelky zíral a kroutil hlavou. Naopak, pokud město převede budovy, uleví se podniku finančně především při investicích. „Město není plátcem DPH, takže se například stavební práce nebo údržba objektů prodražují,“ vysvětlil Tůma. Podle Vondryse by touto „fintou“ radnice ušetřila až miliony korun.

Strakonice ho zvýhodňují. Ačkoliv se názor zastupitelky Hany Roudnické příčil jejím kolegům, někteří obyvatelé města, kteří od začátku říkají, že radnice nemá podnikat, tleskají. „Nevytváří to konkurenční prostředí. Když je pivovar radnice, tak ta jej zvýhodňuje. Například prezentací při různých městských akcích,“ namítl Jindřich Matějka ze Strakonic.

O tom, zda je vhodné, aby radnice podnikala skrze zprivatizovaný podnik, se přou i ekonomové. Její společnost má totiž v tržním prostředí výhody. „Radnice může díky svému politickému vlivu propagovat tento svůj podnik, i když je vlastně ekonomicky i právně samostatný,“ sdělil ekonom z českobudějovické poradenské firmy CEVE Martin Janoušek.

Zdroj: MF Dnes.cz

Podnikatel Stanislav Bernard je důkazem toho, že když si člověk něco usmyslí a je ochoten za to bojovat, má velkou šanci na úspěch. V 90. letech se mu podařilo přesvědčit politiky z vládních i opozičních stran, aby podpořili jeho návrh na změnu zákona.

Prosadil nižší spotřební daň pro malé pivovary a zachránil tak ten svůj i řadu dalších před převálcováním konkurencí. Dokázal to bez úplatků, pokud se nepočítá symbolické pivo zdarma, které před hlasováním navezl do sněmovny. "Věděl jsem přesně, co chci, a byl jsem přesvědčen, že bojuji za správnou věc. To tehdy sehrálo největší roli," vzpomíná majitel pivovaru, který kandiduje do Senátu.

HN: Řekněte, jak může sám podnikatel změnit zákon?

Sám by samozřejmě nezmohl vůbec nic. Já to věděl, a proto jsem v Humpolci založil Svaz malých nezávislých pivovarů, což už byl orgán, který mohl být partnerem pro jednání. Než jsem cokoli podnikl, zmapoval jsem terén a připravil si argumenty. Zjistil jsem, že v Evropské unii existovala oficiální směrnice o tom, že členské státy mohou využít principu, kdy malé pivovary neplatí plnou spotřební daň, ale odstupňovanou podle velikosti. Toho jsem se chytil.

HN: A jak jste s tím naložil? Navštívil jste přímo nějaké politiky?

Nejprve jsem se vypravil na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Tam jsem neuspěl. Pak jsem to zkusil přes ministerstva. Ministr zemědělství Josef Lux pokýval hlavou, řekl, že to stojí za pomoc, ale neudělal nic. Ministr financí Ivan Kočárník naše argumenty pochopil. Připustil, že by se zákon mohl změnit, a uvedl to i v Lidových novinách.

HN: Vzbudilo to nějakou reakci?

Případ se dostal na veřejnost, ale ministerstvo financí z celé věci vycouvalo. Zjistil jsem, že tudy cesta nevede, a začal jsem lobbovat přímo v parlamentu. Jeden poslanec byl můj kamarád. Zprostředkoval mi setkání s dalšími poslanci. Mohl jsem vysvětlit, o co mi jde.

HN: Jak na vás tehdy koukali? Byl jste už známou osobností?

Tehdy ještě moc ne. Vystupoval jsem jako prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů.

HN: Jak jste argumentoval?

Vysvětlil jsem jim, jak špatnou perspektivu pivovary mají, a že pokud by zákon neprošel, většinu z nich by převálcovala konkurence. Zdůraznil jsem význam malých pivovarů: jsou nositeli kultury, historie, tradice a jsou důležité pro turistický ruch. Argumentoval jsem i tím, že v Německu a dalších zemích mají daň odstupňovanou. Měl jsem možnost přesvědčit asi osm pravicových poslanců. Oni mi uvěřili, že je užitečné navrhovanou úpravu udělat, a to byl základ úspěchu.

HN: Případu se chytla i média...

Ano, hodně se o tom mluvilo a psalo. Řekl bych až neúměrně v porovnání s tím, o jaké sumy šlo. Občas jsme udělali tiskovou konferenci, pak už si mě média zvala sama.

HN: To jste asi měli dobře připravenou půdu pro hlasování.

Celkem ano. Ještě si vzpomínám, že před hlasováním jsme všem poslancům dali disketu s počítačovou hrou. Po prvním kole se jim zapnula stručná prezentace proč hlasovat pro nás. Teprve až si ji přečetli, mohli hrát dál. Návrh zákona tehdy podali poslanci Levého bloku, celá opozice byla pro a v koalici bylo dost těch, kteří návrh podpořili. Po dvouročním vyjednávání to byl velký úspěch, se kterým jsem ze začátku nepočítal. Politici hlasovali napříč politickým spektrem.

HN: Proč myslíte, že jste uspěl?

Přesně jsem věděl, co chci. Nikoho jsem neuplácel, pouze jsem pevně věřil tomu, co říkám.

HN: Mohlo by se něco podobného povést dnes?

Pokud něco nezkusíte, nemůžete vědět, jestli by to šlo. Ale ten princip by měl být použitelný kdykoli. Je pravda, že tehdy šlo do politiky spousta lidí s entuziasmem a chutí něco zlepšit. Od té doby udělala politika obrovský krok směrem do propasti.

HN: Proč myslíte?

Politici, především z levé části spektra, jen házejí granáty přes demarkační čáru. A vlastně nekomunikují. V jejich vyjádřeních postrádám obsah. Využívají naprosto účelových tvrzení s jediným cílem - zalíbit se voličům. Jsou schopni kdykoli změnit názor podle průzkumu veřejného mínění. Na pravici zase dnes vidím spoustu rozhádanosti a bohužel i rozporů s liberálními principy. Jde o konkrétní lidi, kteří tam jednoduše řečeno, dávno nemají co dělat.

HN: Mluvíte o špatných poměrech v politice. Sám nyní kandidujete do Senátu. Co očekáváte?

Nedělám si iluze, že bych dokázal změnit svět. Sám jsem zvědav, zda bude vůbec možné něco prosadit. Když ne, tak tam nebudu. To říkám otevřeně. Nemíním zbytek života někde sedět a tvářit se důležitě.

HN: Lidem ale přece musíte nabídnout něco, proč vás mají volit. Je možné se do politiky dostat bez účelových tvrzení?

Budu otevřeně říkat, o čem jsem přesvědčen, že je správné. I když to jsou možná menšinové názory. Věřím, že lidé, kteří je pochopí, mi dají hlas. Neberu svoji kandidaturu nijak fatálně. Pokud mě zvolí, rád tam půjdu. Když ne, budu se bavit něčím jiným. Možností je dost.

Zdroj a foto: iHNed.cz | Autor: Miroslava Jirsová

Společnosti Pramerica Real Estate Investors a BarHill Real dokončily přeměnu bývalého holešovického pivovaru v Praze na moderní komplex kancelářských a obchodních ploch s názvem A7 Office Center. V areálu vzniklo deset tisíc čtverečních metrů kanceláří a 4500 čtverečních metrů obchodních ploch. Pramerica Real Estate Investors působí na celém světě a spravuje reality v hodnotě 725 miliard korun.

Zdroj a foto: iHNed.cz

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne ceny svojich pív v najbližšej dobe nezmení. Nepridá sa tak k medializovaného novembrovému zvýšeniu cien plzeňského Prazdroja, vedúcej spoločnosti na českom trhu piva. Portfólio značiek pivovaru STEIGER tak naďalej ostane medzi cenovo najprijateľnejšími pivami na trhu. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Zdražovanie piva nie je predmetom aktuálnych krátkodobých a strednodobých plánov. Napriek tomu, že aj vyhniansky pivovar pocítil za posledné dva roky približne zdvojnásobenie cien sladovníckeho jačmeňa a chmeľu, cenami hýbať nemienime. Slovenský trh je na takéto zmeny veľmi citlivý. Prejavilo sa to tým, že od roku 2003, kedy vláda zvýšila dane na pivo, sa jeho predaj na Slovensku znížil. Paradoxne sa tak deje pri neustálom raste výdavkov domácností za potraviny a zvyšujúcich sa nominálnych platoch“, konštatoval J.Vysloužil.

Poukázal na to, že konečné ceny pív STEIGER v reštauráciách a krčmách, sa podobne ako u ostatných pív odvíjajú od jednotlivých stupňovitostí, regiónov a kvality poskytovaných služieb v prevádzkach, kde sa pivo podáva. Čapovaný Steiger 12° sa v súčasnosti predáva v rozpätí 20 - 25 korún. Samozrejme sú výnimky smerom dole aj hore. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva.

J.Vysloužil nevylúčil, že konečnú predajnú cenu v prevádzkach môžu mierne ovplyvniť očakávané cenové pohyby cien plynu, tepla, či pohonných hmôt. To je však už v kompetencii prevádzkovateľov reštauračných zariadení. Pre vývoj tržieb a ekonomiku spoločnosti STEIGER je dôležitý fakt, že pivovar STEGER predáva na slovenskom trhu české importované značky Zubr a Budvar, v celkovom obrate 2,5 milióna eur (75,315 milióna Sk) ročne. Ceny týchto pív budú závisieť od ich výrobcov.

STEIGER ako jediný spomedzi slovenských pivovarov zvýšil augustový medziročný výstav piva (predanú produkciu) a to o 3 percentá. Na celoročnej báze zaznamenal až o 26 percent vyšší výstav. Kým za prvých 8 mesiacov roku 2007 v STEIGRI predali 115 257 hektolitrov piva, za rovnaké obdobie tohto roka je to až 145 546 hektolitrov. STEIGER si od začiatku tohto roka drží najvyšší medziročný nárast výstavu piva a celkovo je jasnou trojkou na trhu za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,25 percenta za 8 mesiacov roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných 5,7 percenta.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger

Více než třicet jedna tisíc korun putovalo ze Bzence nadačnímu fondu Modrý hroch.

Ten peníze použije pro Kliniku dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie Fakultní nemocnice Brno. Obnos Bzenečtí získali z nedávných slavností kněžihorského piva.

„Dvacet tisíc korun poslouží k nákupu přenosného oxymetru a zbytek na dovybavení dětských pokojů,“ uvedla při předání ředitelka fondu Monika Chasáková. Ta si původně na Slovácko jela pro rovných jednatřicet tisíc. Odvezla si ale o šest set korun více.

Členové pořádajícího sdružení Přátelé Kněží hory si připravili hotovost a na ukázku i originální vstupenky na slavnost. Během předání si však přítomní začali zpětně přikupovat další vstupenky. Peníze pak hned přesunovali přes svého předsedu Miroslava Kováře k rukám ředitelky fondu. Podobné nadšení pro dobrou věc provázelo celé pořádání oslav i následující týdny.

Mnoho účinkujících se zřeklo honorářů a naopak ještě sami nakupovali věci potřebné ke svým vystoupením. Firma Kovosteel, která zdarma pronajala motorový vláček, například ještě dodatečně věnovala peníze vybrané na jízdenkách, bzenecká radnice zase převzala placení dvacetitisícového honoráře pro nejmenovanou dechovku.

„Kolikrát dotujeme kulturní vystoupení, na které přijde dvacet platicích diváků a stovka důchodců zadarmo. Tady byly stovky lidí a bavily se celý den i noc. Schválení dvacetitisícového příspěvku jsme vzali jako svou povinnost přispět,“ řekl starosta Bzence Pavel Čejka.

Zdroj: Hodonínský deník | Autor: Zdeněk Šmýd

Žatecký pivovar se stal nejúspěšnějším pivovarem tradiční Žatecké degustace na Dočesné 2008 v Žatci. Degustaci organizoval Chmelařský Institut v Žatci, což samo o sobě je zárukou profesionálně připravené a realizované soutěže jednotlivých piv a pivovarů. V nejprestižnější kategorii Ležák Světlý triumfoval Žatecký pivovar se svým pivem ŽATEC EXPORT. Tmavý speciál ŽATEC XANTHO získal 2. místo v kategorii Speciální piva tmavá a pivo LUČAN PREMIUM TMAVÉ obsadilo 3. místo mezi Ležáky Tmavými.

Zdroj: Žatecký pivovar.cz

Světlé výčepní pivo Pardál má za sebou vydařené letní období. Během hlavní prodejní sezóny od června do konce srpna se na území České republiky prodalo celkem 65 548 hektolitrů piva Pardál. Meziročně to představuje zvýšení o 144 procent. Prodej značky Pardál během tří letních měsíců dosáhl téměř stejného objemu jako byl celoroční prodej v roce 2007.

„Výsledky prodeje piva Pardál považujeme za velký úspěch značky, která je na celostátním trhu teprve od ledna 2008. Objem prodeje Pardála za pouhé tři měsíce je srovnatelný s celoročním výstavem malého pivovaru,“ říká Ing. Martin Horejš, vedoucí oddělení tuzemského prodeje z Budějovického Budvaru. Pivo Pardál bylo na trh v jižních Čechách uvedeno 1. března 2007. Mezi jihočeskými zákazníky vyvolal Pardál velký ohlas. Jeho prodej v roce 2007 trojnásobně překonal původní očekávání pivovaru a dosáhl objemu 76 000 hektolitrů. Počátkem letošního roku byl prodej piva Pardál rozšířen na celé území České republiky. Prodejní plán v letošním roce je 150 000 hektolitrů. „Za situace, kdy celková letošní spotřeba piva v Česku zřejmě poklesne, vezme Pardál zajímavý tržní podíl své konkurenci,“ dodává Horejš.

„Pardál české spotřebitele jednoznačně zaujal. Jedním z důkazů může být i to, že Pardál v dubnu získal titul „Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka“,“ říká Ing. Alena Mazancová, brand manažerka značky Pardál. Značka Pardál zaujala také marketingové odborníky. Reklamní kampaň „Pardál – Jeden z nás“ získala stříbrnou Effii 2007 v soutěži o nejefektivnější českou reklamní kampaň a vyhrála soutěž FLEMA 2007 za inovativní využití médií v kategorii „Nejlepší malá kampaň“. „Nejlepším důkazem originality a úspěšnosti marketingového pojetí značky Pardál je skutečnost, že některé konkurenční pivovary začaly jednotlivé prvky konceptu Pardál napodobovat. Pardál však již navždy zůstane prvním českým pivem vyladěným samotnými pijáky. Žádné jiné pivo u nás do této chvíle nevzniklo s tak intenzívní účastí jeho spotřebitelů,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Letní prodejní sezónu Pardála odstartovala červnová televizní kampaň. „Prodej v letním období ale výrazně podpořila i komunikační kampaň „Pardáléto“. Během ní jsme oslovili desítky tisíc potenciálních zákazníků netradičním způsobem a v netradičních místech,“ vysvětluje Alena Mazancová. „PARDÁLéto“ probíhalo v 17-ti významných turistických lokalitách po celé České republice. Na neočekávaných místech, většinou přímo v přírodě, mohli turisté narazit na příjemné občerstvení v podobě stánků s vychlazeným čepovaným nebo lahvovým pivem Pardál. Nejzajímavějšími lokalitami „PARDÁLéta“ byly například Babiččino údolí, Lipno či Máchovo jezero. „Pardál vznikal netradičně, proto i jeho představení zákazníkům probíhalo netradičním způsobem. Nikoliv tedy na prodejních plochách, jak je dnes obvyklé. Pardál byl všude tam, kde zákazníci trávili chvíle odpočinku či dovolenou a kde se bavili s přáteli – tedy na místech, kam Pardál patří,“ dodává Mazancová.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Pivo se v něm vaří teprve dva roky, přesto malý pivovar v centru Olomouce nedávno pronikl až na stránky prestižního britského listu The Times. Ten totiž otiskl článek spisovatele a odborníka na pivo a gastronomii Evana Raila, který sestavil žebříček nejzajímavějších tuzemských pivovarů a jejich produktů. Autor knižního pivního průvodce po Praze a České republice v něm zařadil na třetí místo olomoucký pivovar Moritz. Evan Rail před časem inkognito navštívil řadu pivovarů v Česku a sestavil žebříček z těch, které považuje za nejzajímavější. „Mysleli jsme, že je to obyčejný anglický turista, kterého jen více zajímá náš pivovar. Sládek ho proto provedl a všechno mu ukázal. Až dodatečně jsme zjistili, kdo to ve skutečnosti byl,“ říká jeden z majitelů Moritze Martin Řehák. „Umístění v takovém žebříčku, navíc v listu jako The Times, je pro nás obrovské překvapení a velká pochvala pro našeho sládka Stanislava Nožku,“ dodává Řehák, který pivovar se společníkem Milošem Kolomazníkem založil teprve předloni. „Když jsme se tehdy rozhodli, že to zkusíme, o něčem podobném jsme ani nesnili. Chtěli jsme jen vařit vlastní pivo,“ podotýká Řehák, jehož pivovar ročně vyrobí asi 150 tisíc piv, takřka výhradně pro vlastní hospodu.

Jediná zmínka o olomouckém pivovaru ve světoznámém deníku přitom vyvolala o krajské město zájem i daleko za hranicemi. „Mám ohlasy nejen třeba z Rakouska, ale i z ruského Petrohradu nebo až z Brazílie, kde dokonce po uveřejnění článku dvě cestovní kanceláře zařazují Olomouc jako tip do své nabídky zážitkové turistiky. Já se snažím naše město propagovat po celém světě při svých obchodních cestách, takže tohle je pro mě příjemný bonus,“ dodává Martin Řehák.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Jakub Štos

Dostat se do míst, kde se vaří pivo, se stalo jedinečnou příležitostí pro návštěvníky Dne otevřených dveří v pivovaru Klášter.

Krátce po otevření brány veřejnosti vyráží první skupinka lidí do varny. Provoz je zde nepřetržitý a 210 hektolitrů piva trvá uvařit osm hodin. Vaří se 4 až 5 dnů, poté následuje několikadenní odstávka, při které se varna sanuje. Jak říká průvodkyně exkurze, velkou roli při výrobě piva hraje voda. Tu má pivovar vlastní. Čerpá ji z hloubky 74 metrů.

Z varny putuje zchlazená mladina do spilky, po přidání kvasnic se začíná tvořit alkohol. Teplota ve spilce nepřesahujeosm8 stupňů Celsia, respektive čtyři v ležáckých sklepích. „Kvasnice mají velmi léčivé účinky. Je to totiž ohromná zásobárna vitamínu B,“ říká průvodkyně.

Během exkurze sestupujeme až osmnáct metrů pod zem. Jsou zde obrovské ležácké tanky. Dvanáctistupňové pivo zde leží nejméně 50 dnů. Desetistupňové, což je pivo výčepní, zůstává v tancích 35 dnů. Zde také mohli lidé ochutnat kvasnicové pivo.

Na nádvoří pivovaru čekal na návštěvníky bohatý program. Skupiny Tuplák a Český ráj Všeň hrály celý den. Nechybělo ani několik soutěží. Při první se pět odvážlivců zakouslo do pivního štrúdlu. Důležité bylo do svého žaludku nacpat celý štrúdl dřív než soupeři. To všechno za neustálého zapíjení klášterským pivem. Nejlepšímu borci stačilo ke zdolání jen pár minut. Ne všichni přitom dokázali celý štrúdl dojíst. Ceny z produkce pivovaru Klášter si domů odnesl ale každý.

Zdroj: Boleslavský deník | Autor: Tomáš Ježek

Pivovar Hostan čeká útlum. Dlouhodobé spekulace o ukončení výroby potvrdila v pondělí mluvčí Starobrna, které znojemský pivovar vlastní. Termín ukončení výroby ovšem zatím odmítla potvrdit. Podle neoficiálních zdrojů má Starobrno ukončit výrobu ve znojemském pivovaru v první polovině příštího roku. Kdy přesně, to vedení společnosti nechce komentovat.

„Společnost Starobrno ve znojemském pivovaru dlouhodobě potýká s celou řadou provozních a logistických problémů. Největším z nich je poloha přímo v historickém centru města v bezprostřední blízkosti památkově chráněných budov, jako je rotunda. To značně omezuje dopravní dostupnost,“ uvedla mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová.

Kvůli omezením nemůže vlastník do znojemského pivovaru investovat. „Už nyní nemůžeme ve Znojmě ani pokrýt přímo ve znojemském pivovaru poptávku po pivu Hostan a limonádách Zulu. To jsme už dříve řešili tím, že jsme část výroby přesunuli do starobrněnského pivovaru,“ dodala mluvčí.

Zamýšlené úplné ukončení výroby piva ve Znojmě podle ní nezpůsobí konec značky Hostan. „Uvědomujeme si její význam ve znojemském a vůbec jihomoravském regionu. Proto ji budeme nadále podporovat. Pro její výrobu ale chceme používat kapacity starobrněnského pivovaru. Kvalita i chuťové vlastnosti zůstanou samozřejmě zachovány,“ ujišťovala mluvčí.

O budoucím využití budov chce vedení pivovaru jednat se znojemskou radnicí. „Budeme se tím zabývat v nadcházejících měsících. Termín ukončení výroby ve znojemském pivovaru ale není stanoven. Konec letošního roku, který se objevil v některých úvahách je pouhou spekulací,“ doplnila Eliášová.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Martin Moštěk

Den otevřených dveří přilákal do pivovaru Klášter tisíce lidí. Návštěvníci si tak prohlédli například varnu, kde se pivo vaří, dokonce sestoupali i několik metrů pod zem. Tam se nachází spilka. Teplota zde nesmí přesáhnout osm stupňů Celsia. V ležáckých sklepích pak teplota nepřesahuje čtyři stupně. Odtud pivo putuje do ležáckých tanků. Právě zde také na návštěvníky čekala ochutnávka kvasnicového piva. Ti ostatní si mohli pochutnávat na klášterském zlatavém moku přímo na nádvoří pivovaru. Tam na ně také čekala řada soutěží. Například se pojídal pivní štrúdl a utopenci. Na vítěze čekalo mnoho zajímavých cen ze sortimentu pivovaru Klášter.

Foto zde...

Zdroj: Boleslavský deník | Autor: Tomáš Ježek

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne ako jediný spomedzi slovenských pivovarov zvýšil augustový medziročný výstav piva (predanú produkciu) a to o 3 percentá. Na celoročnej báze zaznamenal až o 26 percent vyšší výstav. Kým za prvých 8 mesiacov roku 2007 v STEIGRI predali 115 257 hektolitrov piva, za rovnaké obdobie tohto roka je to až 145 546 hektolitrov. Informoval o tom predseda predstavenstva spoločnosti a generálny riaditeľ pivovaru STEIGER Jaroslav Vysloužil.

,,Od augusta, ktorý je jedným z kľúčových v predaji piva, sme však očakávali ďaleko viac. Teší nás, že sme za august ako jediní zvýšili medziročný predaj, veď už tretí rok po sebe zaznamenáva značná časť slovenských pivovarov v auguste prepad produkcie. Zlom predaja zvyčajne nastáva v druhej polovici augusta, čo si pivovarníci vysvetľujú presunom rodinných výdavkov väčšiny slovenských domácností na nevyhnutný nákup stále drahších školských pomôcok, potrieb a oblečenia do škôl. Pridružujú sa aj letné zahraničné dovolenky – mnoho pivárov si dopriava pivo v zahraničí a po dovolenke majú už hlboko do vrecka a na domáce pivo im neostane. Predaju nesvedčalo ani striedanie daždivých a tropických dní“, konštatoval J.Vysloužil.

Podľa neho tento trend ilustrujú aj tohtoročné čísla. Kým vlani v auguste slovenské pivovary spolu vyexpedovali 433 990 hektolitrov (hl) piva , tohtoročný august bol slabší až o 16 percent, keď pivovary predali iba 373 994 hl piva.

STEIGER si od začiatku tohto roka drží najvyšší medziročný nárast výstavu piva a celkovo je jasnou trojkou na trhu za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,25 percenta za 8 mesiacov roku 2007, sa jeho podiel zvýšil na tohtoročných 5,7 percenta. Medziročný nárast výstavu piva bol akcelerovaný aj varením fľaškového Steinu. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva. Pre vývoj tržieb a ekonomiku spoločnosti je dôležitý fakt, že pivovar predáva na slovenskom trhu české importované značky Zubr a Budvar. Predovšetkým v lete vylepšuje ekonomiku firmy aj predaj sudových limonád -vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly.

STEIGER v tomto roku v rámci rebrandingu zmenil svoju pivnú pečať, v ktorej sa objavili dve jašteričky a pivovarský pozdrav DAJ BOH ŠŤASTIA v latinčine. STEIGER je najstarší pivovar na Slovensku, nadväzuje na tradíciu varenia piva, ktorú začali mnísi vo Vyhniach v roku 1473. Pivovar má najúspešný polrok v histórii, čo sa týka ocenení. Začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. STEIGER zabodoval aj začiatkom júna tohto roku na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“, kde 10-percentný svetlý ležiak (Classic) získal striebornú medailu. Do tretice rovnako v júni poctili novinári na tohtoročnom Junifeste už spomínaný 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger

Kláštorné pivo už nie je možné koreniť volskou žlčou či palinou ako kedysi

Vlastnú reštauráciu v Jihlave Libor Pavelec zásoboval z vlastného minipivovaru, ale vydržal len tri roky. Do večera to tam bývalo v pohode, potom sa začala schádzať agresívna klientela, ktorá nebola podľa jeho gusta. Odmontoval všetko zariadenie a odišiel s tým do kláštora v Želive.

Niekdajšieho opáta kláštora premonštrátov v Želive poznal Libor Pavelec už dávnejšie. Od neho vedel, že až do požiaru v roku 1907 tam mnísi varili pivo. Aj by pivovar obnovili, ale nik sa v tom nevyznal.

Keďže L. Pavelec bol sládek, zbystril pozornosť. Dobré pivo je jeho srdcová záležitosť. Už sa mu nechcelo otravovať vo vlastnej jihlavskej reštaurácii a s opátom sa veľmi rýchle dohodol. Od roku 2003 varí v Želive špeciálne kláštorné pivo.

Štyridsaťdvaročný muž v lennonovských okuliaroch sa podchvíľou ospravedlňuje, že mu opäť a opäť zvoní mobil a hovor nemá kto iný vybaviť. Všetok personál tvorí on. Iba na fľaškovanie si najíma brigádnikov. Dcériných spolužiakov alebo zopár mníchov, ak majú čas.

Podčiarkuje, že on nie je mních, ale „civil“. Mních v bielej sutane, ktorý sa pred niekoľkými rokmi objavil pri varnom kotle kláštorného pivovaru na fotke v akýchsi novinách, nebol sládek profesiou, ale mních Evermot, občianskym priezviskom Sládek. Odvtedy sa rozkríklo, že tam varia mnísi.

Občas sú nepresné informácie dobrou reklamou, niekedy však vyrobia problémy. Zo zle preloženej informácie vo francúzštine na webe vyšlo, že Želiv varí trapistické pivo.

Okamžite sa ozvali trapistickí mnísi z Belgicka, že iba oni môžu variť také pivo. „Varíme síce podľa starých receptúr, ale pivo kláštorné, nie trapistické,“ vysvetľuje sládek. „To je ako so šampanským. Je iba z oblasti Champagne, ostatné je sekt.“

Stredoveká receptúra

L. Pavelec siahol po stredovekej kláštornej receptúre, ale používa súčasné technológie. Kedysi sa totiž varilo v otvorených nádobách na ohni. Ak teplota stúpla nad 130 stupňov Celzia, jednoduché cukry v mladine začali pri horúcej stene karamelizovať a pivo dostávalo jemnú pripálenú chuť.

Dnes má vo varnici elektrické vyhrievacie tyče a musí si vyrátať, ako dlho mladinu variť do karamelizácie. „Pivo robím len zo svetlého sladu, farba a chuť je iba z karamelizácie,“ vysvetľuje. „Nechcem nijaké farbené slady ani kulér (tmavohnedé potravinárske farbivo). Dôležité je aj varenie mladiny s chmeľom, lebo dnes nemožno pivo koreniť volskou žlčou či palinou ako kedysi.“

Sládek a podnikateľ L. Pavelec žil pivom ešte pred dospelosťou. Pretože mal mamu Rakúšanku a pobabraný kádrový profil, mohol ísť vraj iba na strednú poľnohospodársku školu.

Tam sa dal na pivovarnícko-sladovnícku špecializáciu. Zachutila mu, urobil si preto nadstavbu, začal aj vysokú, ale po dvoch rokoch vyletel, keď si s kamarátmi založil spoločnosť priateľov absolútnej reality.

Pravoverní mu odporučili návrat k pôvodnej profesii. Štyri roky preto po kravínoch odoberal vzorky mlieka a nudnú robotu mu odpustili, až keď dostal alergiu. Tak mohol do prvého pivovaru.

Mená po opátoch

L. Pavelec dnes šéfuje jedinému českému kláštornému pivovaru a varí to, čo nik iný. Najmä štrnásťstupňový Gottschalk, kvasené pivo kláštorného typu s plnou až telnatou chuťou, pomenované po prvom opátovi kláštora.

Po opátovi menom Castulus, ktorý založil pivovarskú tradíciu, je zasa pomenovaný zlatistý mok, v ktorom sa snúbi jemná a výrazná chuť kláštorného piva s medovinou. Také varí iba Želiv a je jediným pivom, ktoré sa odporúča ako nápoj k múčnikom.

Tretím želivským pivom, pomenovaným po ďalšom opátovi, je ružovkastý Siad Falco, obľúbený dámsky drink z prírodného višňového extraktu. Má harmonickú vyváženosť surovín a hoci je bez cukru, má sladkastú chuť pripomínajúcu sherry.

Plnotučné pivá

„Desiatku nepijem, je ako mŕtva voda, mám rád pivá, ktorým hovorím plnotučné, od dvanástky hore,“ hovorí. Najmä anglický a belgický štýl. Pod kláštornými klenbami rozvíja nápady. Fredericus bude s papričkou čili.

Pripravuje aj pivo dokvasované nie v tanku, ale vo fľaši. Bez pasterizácie či chemickej stabilizácie vydržalo sedem mesiacov. „Vydržalo by aj viac, ale nebolo už čo testovať, lebo som s priateľmi vypil posledné vzorky,“ smeje sa. Chystá aj jačmenné pivo známe ako barley wine, ktoré má mať 35 stupňov.

Na webe pivovaru má aj recepty na polievky, mäsové i rybacie špeciality a múčniky pripravené na pive. Autorom nie je profesionál, ale amatérsky kuchársky virtuóz a pivovarníkov kamarát Karel Vavrečka z vedľajšej dediny.

Kláštorný pivovar v Želive patrí k siedmim desiatkam českých malých pivovarov. Pred štyrmi rokmi ich bolo iba tridsať. L. Pavelec ten boom vysvetľuje jednoznačne: „Česi pochopili, že iba niekoľko druhov piva nestačí. Labužník má rád miestne špeciality. Gastronomické aj tekuté. Sú už nielen vínne, ale aj pivné cesty a malé pivovary s reštauráciami zväčša na malebných či historických miestach sa oplatí navštíviť.“

Trapistické a kláštorné

Vo svete je iba šesť pivovarov, ktoré môžu variť trapistické, silné, chuťovo výrazné, kvasené pivo typu Ale. Dozrieva vo fľaši a má zvyčajne viac zvyškového cukru.

Pivovary vlastní mužský rád trapistov v Belgicku a Holandsku. V iných krajinách smú takéto pivo variť aj iné rády, nazýva sa však kláštorné. Môže byť iba z pivovarov cirkevných rádov alebo z pivovarov, kde má rád majetkový podiel.

V Želive, malom pivovare, ktorý môže variť ročne maximálne desaťtisíc hektolitrov, má tretinu spoločnosť s ručením obmedzeným Opátstvo Želiv, tretina patrí L. Pavelcovi a tretina dvom slovenským firmám.

Kláštor do firmy vložil priestory, meno, tradíciu a peniaze na stavebné úpravy. Čapované kláštorné dostať v kláštore, v jednej reštaurácii v Prahe (onedlho pribudne ďalšia) a v jednej v Brne. Až 95 percent piva sa plní do tretinkových fliaš a 65 percent vyvážajú.

Zdroj a foto: ETrend.sk | Autor: Ján Blažej

Slunce ve skle si zítra odpoledne vychutnají návštěvníci v Pivovarském dvoře v plzeňských Černicích. Od 12 hodin tu začíná první ročník stejnojmenného festivalu českých minipivovarů.

Zlatý mok bude čepovat na patnáct firem. „Z Plzeňského kraje to bude například železnorudský Belvedér, Modrý Abbé z Klatov nebo stříbrský Rodinný pivovar u Rybiček,“ uvedl šéf marketingu Pivovarského dvora Petr Míč.

Ochutnávky originálních piv za hudebního doprovodu King Swing Purkmistr Band odstartují v půl jedné. Speciální pivní koktejly se budou servírovat v pivnici. Na jídelníčku nebudou chybět gastronomické speciality uvařené z piva nebo pivem dochucené. Ve venkovních prostorách se budou činit umělečtí řemeslníci. „Na programu budou také soutěže o nejrychlejší vypití půllitru a nejdelší držení tupláku. Komentovanou prohlídku zdejšího minipivovaru pořádáme pro zájemce ve čtrnáct, šestnáct a osmnáct hodin,“ zve Petr Míč.

V půl páté vystoupí skupina historického šermu Lorika a o hodinu později dojde na vyhlášení nejlepšího piva.

Zdroj: iDnes.cz