Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Dění v pivovarech

Pivovary


Pivovary Braumeister

Topvar má ako každé pivo svoju špecifickú receptúru. To, že sa chuť piva Topvar v budúcnosti nezmení, jednoznačne potvrdzuje Ján Píry, obchodný sládok Pivovarov Topvar, ktorý sa pivovarníctvu venuje už 25 rokov: „Kvalitatívne testy, analytický rozbor i degustačné skúšky musia potvrdzovať zhodnosť piva Topvar vyrábaného v závode v Topoľčanoch a kdekoľvek inde. Inak by sa nemohlo dostať na trh a predávať pod značkou Topvar.

Foto

Medzi ľuďmi pretrváva názor, že voda je najdôležitejšou surovinou pri výrobe piva. Voda skutočne patrí medzi základné suroviny, avšak jej význam sa zvýrazňuje neprimerane.

Samozrejme, že voda musí spĺňať určité kritéria, ale tie už dnes nie je problém dosiahnuť zariadeniami na úpravu vody, ktoré zabezpečia aj jej celoročne vyrovnanú kvalitu. Aj pivovar Topvar varil pivo z viacerých zdrojov vody. Len rovnaká kvalita varnej vody, rovnaká dávka určených odrôd chmeľu, rovnaký kmeň kvasiniek a prísne dodržiavanie celej výrobnej receptúry zákonite vedú k charakteristickému, žiadanému profilu piva, bez ohľadu na miesto výroby,“ dodáva J. Píry.

Stanislav Lacika, ktorý v roku 1964 uvaril prvé pivo Topvar sa nedávno priznal, že dnes by si asi netrúfol postaviť sa k pivovarníckym zariadeniam a uvariť pivo, aj keď ho to láka. „Pivo Topvar je mojím najobľúbenejším pivom a keďže viem, že jeho kvalita ani chuť sa po presune výroby nezmení, budem ho piť aj naďalej. Páči sa mi jeho svetložltá až zlatistá farba, to ako chutí sladko, ale neskôr aj horko. Jeho vôňa po chmeli mi ešte stále pripomína, s akým vzrušením som varil prvú várku tohto piva,“ spomína S. Lacika.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Pivovary Topvar


Modernizaci dosavadní technologie stáčení piva do lahví za 16 milionů korun, zahájí v únoru Měšťanský pivovar ve Strakonicích. Z výběrového řízení na dodavatele technologie vybralo město českou firmu NATE - nápojová technika Chotěboř.

Dosavadní technologie slouží ve stáčírně strakonického pivovaru, který má třistašedesátiletou tradici, již 18 let. Výměna stáčírny byla naplánovaná už na květen loňského roku.

"Po velmi pečlivé úvaze jsme se vloni rozhodli modernizaci stáčecí technologie odsunout na pozdější termín. Bylo to proto, abychom předešli nepředvídatelným událostem, které by mohly způsobit přerušení dodávek lahvového piva na trh v hlavní sezoně," řekl ředitel a předseda představenstva Měšťanského pivovaru Strakonice Jaroslav Tůma.

Výhodou nové linky bude plná automatika, což usnadní práci i výrobnímu personálu. “Toto nám uspoří dvě pracovní místa, nicméně tito lidé nebudou propuštěni, ale zařadíme je na jiné pracoviště,“ dodal Tůma.

Pivovar si od modernizace slibuje také zlepšení chuťové stability piva v lahvích a prodloužení jeho trvanlivosti na čtyři měsíce.

Rekonstrukce technologie, která začne již v příštím týdnu, je zároveň nezbytnou součástí obnovy dosavadních zařízení i údržby objektů. Celková modernizace výroby začala už loni pořízením nového vzduchového kompresoru do strojovny chlazení za zhruba 1,2 milionu korun. K tomu ještě nechalo vedení pivovaru zrekonstruovat střechy na svých budovách. Tyto práce potrvají do května a přijdou na 3,3 milionu korun.

Do budoucna počítá představenstvo společnosti ve spolupráci s městem i s výměnou linky na stáčení KEG sudů a také s rekonstrukcí dvou nádob ve varně, což si vyžádá další miliony korun.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax


Ministerstvo zemědělství nemůže ztrátový pivovar prodat. Hledá nájemce. Žhavým kandidátem na vítězství v tendru je třeboňský Regent.

Roky ve ztrátě a propad produkce na mnohaleté minimum. Státem ovládané Jihomoravské pivovary Vyškov se řítí do propasti. Záchranou má být pronájem některé z tuzemských pivovarnických společností. Ministerstvo zemědělství nechalo koncem loňského roku vypsat výběrové řízení, jehož vítěz by měl být znám ve druhé polovině února. Žhavým kandidátem na vítěze je podle informací HN třeboňský pivovar Bohemia Regent.

Vyškovský pivovar je v porovnání s druhým státem ovládaným - Budějovickým Budvarem - doslova popelkou. Produkce léta ziskového Budvaru ve výši téměř 1,3 milionu hektolitrů kontrastuje s 25 tisíci hektolitry ve ztrátovém Vyškově.

A zatímco Budvaru i přes odhadem až desetiprocentní propad celého trhu klesla loni produkce jen o necelá tři procenta a tržby dokonce o procento vzrostly na 2,13 miliardy korun, Vyškov se ročně o tisíce hektolitrů propadá.

Stát - respektive ministerstvo zemědělství jako jediný akcionář - přitom nemůže vyškovský pivovar kvůli nedořešeným církevním restitucím prodat. Zbývá ho jen pronajmout.

"Výběrové řízení už míří do druhého kola, ve kterém má zájemce předložit do 9. února závaznou nabídku," vyjádřil se mluvčí ministerstva Petr Vorlíček.

Pivovar Vyškov není podle něj z hlediska státu strategickou firmou, a kdyby nebylo církví uplatňovaného a zákonodárci dlouho neřešeného nároku, stát by Vyškov prodal.

Skutečnost, že středně velký pivovar Bohemia Regent z Třeboně, ovládaný bratry Staskovými, zůstal jediný ve hře, potvrdilo HN několik zdrojů. Vyjádření ze samotného Regenta se ale včera nepodařilo získat.

Zatímco menšího ze svých dvou ovládaných pivovarů se stát chce zbavit, v případě Budvaru jsou už někdejší plány Topolánkovy vlády na privatizaci zapomenuty. Jednak je tu velká komplikace s převodem ochranných známek po světě z národního podniku na akciovku, ale hlavně: Prodat rodinné pivní a ke všemu ještě ziskové stříbro nynější vláda nechce. A politici ČSSD, bez kterých zřejmě po volbách těžko někdo sestaví vládu, to striktně odmítají už dávno.

Vyškovské pivo přitom bojuje o záchranu v nejméně vhodný čas. "Situace je propadem trhu a spotřeby komplikovaná pro všechny. V téhle době zlepšit prodeje piv je extrémně těžký úkol. Máte piva, která vůbec nejsou špatná, a přesto se těžko prodávají," reagoval výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

A to může být problém právě Vyškovských. Jejich značky jako Havran či Generál sbírají v poslední době medaile na nejrůznějších soutěžích doma i v cizině. "Naše značka je bohužel z minulosti ve vnímání veřejnosti zdevastovaná. Děláme vše pro zlepšení pověsti," vyjádřil se ředitel David Kaprál - za poslední tři roky už čtvrtý v této funkci.

Vyškov přitom loni zahájil ofenzívu mezi zákazníky. Prezentuje se vlastními klipy na serveru Youtube, buduje kontakty na Facebooku, rozšiřuje síť prodejen, vytrvale klade důraz na svoji tradiční technologii v kontrastu s "rychlokvašenými europivy" některých nadnárodních gigantů.

"Čelíme bohužel negativnímu vnímání našich značek z minulosti," přidává se předseda představenstva Jihomoravských pivovarů Vyškov Zdeněk Řehák. "Kdo přijde teď a okoštuje, tak chválí," dodává. Propad vyškovské produkce už skutečně trvá léta. Před devíti lety uvařil pivovar téměř 80 tisíc hektolitrů za rok. Loni třetinu.

Česko celkem

19,8 mil. hektolitrů činila produkce všech pivovarů v Česku v roce 2008. Za loňský rok se očekává až desetiprocentní propad celkového trhu.

Budvar

1,29 mil. hektolitrů piva uvařil v loňském roce Budějovický Budvar. Je to o 2,8 % meziročně méně. Tržby tohoto druhého pivovaru v majetku státu vzrostly o procento na 2,1 miliardy korun.

Vyškov

25 tisíc hektolitrů uvařil loni vyškovský pivovar. Je to zhruba třetina toho, kolik se ve Vyškově uvařilo piva ještě před devíti lety.

KOLIK NABÍDNE TŘEBOŇ?

Soutěž na pronájem ztrátového Pivovaru Vyškov finišuje. Čeká se, kolik nabídne kandidát číslo jedna - třeboňský pivovar Bohemia Regent.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Poslední várku piva uvaří za pár dnů slovenský pivovar Topvar v Topolčanech. Naši sousedé pijí piva čím dál tím méně, a tak majitel, nadnárodní společnost SABMiller, ruší provoz v Topolčanech a výrobu piva stěhuje do městečka Šariš na východě země. To je oficiální zdůvodnění, kterému ovšem lidé v Topolčanech moc nevěří a považují to za zradu.

Pro město je zánik pivovaru pohroma, protože s ním je svázaná jeho moderní historie. To vám řeknou v každé hospodě a tedy i ve výčepu U mesiara.

"Mám toho akorát dost," stěžuje si jeden z hostů výčepu svému spolustolovníkovi na zrušení výroby v místním pivovaru. "Co se staráš o slovenský pivovar," odpovídá mu druhý. Oba muži v Topvaru pracují a v zapařeném výčepu zřejmě dohánějí to, co nestihli v práci. Hradba mlčení je však jasným důkazem neutěšené atmosféry v pivovaru, který vaří pivo od roku 1964.

Ostatní chlapi, jako třeba Stano, si servítky neberou: "Však topolčanské pivo v poslední době už nebylo to pravé. Už to byla jen jakási směs šarišského a to pivo ztratilo glanc." A proč se podle něj přestalo pít? "Asi to udělali naschvál. Potřebují levnou značku Topvar. Ale kdo je trochu fajnšmekr, tak pozná, že pivo už není takové, jaké bývalo."

Pivovar byl svého času zaměstnanecká a městská akciová společnost. V roce 2006 však přišel SABMiller s neodolatelnou nabídkou a akcionáři podlehli. Ve městě jim to vyčítá kde kdo - i bývalý zápasnický přeborník Jožo Sekaj: "Čtyři členové vedení získali většinu akcií - 51 procent - a prodali je. Co za tím je, však člověk nemůže přesně vědět. Bylo různé zvyšování daní, nízké platy, krize, takže se samozřejmě pije méně."

'Zánik pivovaru jsem předvídala'

Přímo na náměstí stojí restaurace, kde se každý rok scházejí bývalí zaměstnanci pivovaru, kteří po desetiletí trpělivě budovali značku Topvar. Mezi nimi sedí i Magda Gregušová, která vedla zahraniční obchod. Zánik pivovaru prý předvídala.

"Všem bylo jasné, že pivovar koupili, jenom aby dostali trh, protože Topvar byl lidový. Bylo to číslo jedna, i když neměl zrovna velký podíl na slovenském trhu, ale značka, vztah, marketing, lidé - kdo slyšel jméno Topvar, to bylo naše. A nejen pro nás 'topvaráky', ale vůbec pro lidi na Slovensku," vypočítává přednosti značky bývalá šéfka zahraničního obchodu, která skončila v pivovaru, jakmile akcie koupil SABMiller.

Dobrovolně odešli i další odborníci. Třeba šéf marketingu Jozef Němec, který Topvar dlouhá léta propagoval po celém světě. Ztrátu regionální značky nese velmi těžce dodnes: "S každým mým krokem do zahraničí rostla moje hrdost na to, co máme doma. A nevím, proč se pivovar uzavírá. Krize je i v Čechách, v Německu, kde pivovary vaří. Proč se mají zavírat takovéto skvosty?"

'O svoji značku nepřijdete'

Zástupci Topvaru uklidňují rozhořčené pijáky tím, že o svoji značku nepřijdou. Stejnou kvalitu podle nich uvaří i pivovar v Šariši. Jenže s takovou v Topolčanech nepořídí. I náměstek primátora Ján Emila říká, že po příchodu SABMilleru kvalita Topvaru upadla.

"Ta značka byla srdcová záležitost. Chvíli jsme pili pivo, které bylo velice slabé kvality. My jako město Topolčany to však nemůžeme ovlivnit, protože už v Topvaru nevlastníme ani jediný malý podíl," říká Ján Emila. I on však patří k těm, kdo podpořili odprodej akcií, a na zániku rodinného stříbra tak má osobní podíl.

Další osud pivovaru v Topolčanech je nejasný. Pivo pod značkou Topvar bude dál vyrábět pouze Šariš a lidé možná časem zapomenou, že nějaký pivovar v Topolčanech vůbec existoval. Tak to dopadá, když nadnárodní pivní obr oplodní pivního trpaslíka.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Ľubomír Smatana


Mistr varny zámeckého pivovaru Herold pan Bohumil Kočka vaří pivo od roku 1960. Vyučil se v národním podniku Jihočeské pivovary ještě před tím, než se z něj vyčlenil Budějovický Budvar. Pivo vařil v dnes už neexistujícím pivovaru Blatná, "moc hezký pivovárek s výstavem dvacet tisíc hektolitrů a šestnácti zaměstnanci", vzpomíná. Pracoval i v Plzeňském Prazdroji.

Foto

Rád vzpomíná na práci v bývalém Sovětském svazu, vařil pivo v Petrohradu i v Kyjevě. "V pivovarech pracovaly převážně ženy, a to i na vedoucích místech. Byly chytré a dobře se s nimi spolupracovalo, muži byli často jen ve strážních službách pivovarů", hodnotí pan Kočka svou práci v zahraniční.

Na otázku jak by popsal varnu pivovaru Herold odpovídá: "Je už také v důchodovém věku jako já. Ale pracovat v moderní varně a jenom mačkat knoflíky by mne nebavilo. Tady musím vše udělat ručně. Je to dřina, ale má své kouzlo."

Foto

Vaření piva znamená být v pivovaru Herold už od čtyř hodin ráno a odejít, až když je vše uklizeno a vyčistěno. Prostě tradiční ruční výroba, na jejímž konci je poctivé pivo.

Foto

A jaké pivo má mistr varny pan Bohumil Kočka nejraději? "Nejvíce si pochutnám na exportním dvanáctistupňovém ležáku Herold. Má úžasně harmonickou chuť. A když mi přinesou z lahvovny pár kousků ještě před pasterem... Pšenici si dám také, ale té jen jednu sklenici pro chuť."

Zdroj: Pivovar Herold.cz


Deset let starý převod podílu Znojma v pivovaru Hostan zaměstnává úředníky i policisty. Možná promluví i do volebního boje.

Práce pro policii, muniční sklad pro letošní volební rok. Tak začíná vypadat deset let starý případ převodu podílu města ve znojemském pivovaru Hostan. Svědčí o tom alespoň trestní oznámení, které ve středu podali zástupci znojemské organizace Dělnické strany. Již loni v listopadu požádal o předložení všech podkladů o převodu zastupitelstvu radní Jiří Kacetl.

Kolem toho, jak město koncem devadesátých let převedlo svůj podíl na tehdejšího vlastníka, je mnoho otázek, které je potřeba rozkrýt. Je to pro veřejnost velmi citlivá otázka, všichni vnímáme pivovar jako jakési rodinné stříbro. Proto jsem využil svého práva a vyžádal si všechny podklady,“ řekl Kacetl.

Materiály o tom, jak tehdejší městští činitelé postupovali při přípravě a schvalování převodu vlastnického podílu města ve společnosti provozující pivovar Hostan, zatím úředníci shromažďují.

Jsou to záležitosti již archivní, proto jsme nestihli předložit požadovaný materiál na poslední schůzi v loňském roce. Na první letošní zasedání už ale zastupitelé dostanou jak popis běhu tehdejších událostí a přehled usnesení orgánů města, tak názor právníka na celou záležitost a také znalecký posudek na areál,“ uvedla mluvčí radnice Denisa Šipošová.

Zastupitelé mají schůzi naplánovanou na březen, sejdou se ale možná dříve. „Čekáme na výsledek jednání právníků o návrhu kupní smlouvy a podmínkách, které schválili zastupitelé loni v listopadu. K jeho projednání se zřejmě zastupitelstvo sejde mimořádně,“ dodala mluvčí.

Trestní oznámení

Ještě než úředníci předloží spisy zastupitelům, vyžádají si je možná policisté. Ve středu jim totiž přinesli trestní oznámení předáci znojemské organizace Dělnické strany.

Pořád se jen mluví a nikdo nic nedělá, tak jsme konali my. Je kolem toho příliš mnoho nejasností, které je třeba vyšetřit. Víme, že celá záležitost je promlčená a nikdo nebude potrestán, ale je potřeba zjistit, co se tehdy vlastně stalo,“ řekl Arnošt Zittner, šéf místní organizace strany, která čeká na rozhodnutí soudu o vládním návrhu na její rozpuštění kvůli propojení s neonacistickými extremisty.

V krátkém textu, který straníci předali státnímu zastupitelství a policii, uvádí, že město mělo koncem března roku 1999 svůj třicetiprocentní podíl ve společnosti Hostan převést výměnou za stavbu jižní cesty ke znojemskému hradu a rotundě. Jak již dříve uvedli nynější představitelé Znojma, město k cestě ovšem nemá žádný majetkový vztah.

Město se svého obchodního podílu zbavilo prodejem za podhodnocených pětasedmdesát tisíc pěti fyzickým osobám. Odhadovaná cena pivovaru v té době byla sto milionů korun,“ tvrdí zástupci strany v oznámení.

Dnešní místostarosta a tehdejší starosta Znojma Pavel Balík nechtěl záležitost komentovat. „O této informaci vůbec nic nevím a nevím ani co bych k tomu dodal. Určitě však mají právo dát podnět k prošetření hospodaření města, na to má právo každý,“ uvedl Balík.

Jak se zviditelnit

Radní Kacetl vidí za oznámením politickou motivaci. „Mají na to samozřejmě právo, jako každý, kdo má podezření, že došlo k trestnému činu. Politický osten v tom ovšem vidím. Dělnická strana bude dělat všechno proto, aby uspěla v komunálních volbách a tohle je mediálně chytlavé téma,“ podotkl Kacetl.

Odmítl přitom, že by sám požadoval předložení dokumentů zastupitelům kvůli předvolebnímu boji.

Postupoval bych úplně stejně, i kdyby byl den po volbách. Udělal jsem to také bezprostředně poté, co jsem se o nejasnostech kolem tehdejšího převodu pivovaru dozvěděl z místního tisku,“ dodal radní.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Martin Moštěk


Skoro o 12 procent stoupla roční produkce Pivovaru Hols sídlícím v liberecké čtvrti Vratislavice. Mediafaxu to ve středu řekl ředitel pivovaru ředitel pivovaru Pavel Hostaš.

V roce 2008 pivovar prodal 134 tisíc hektolitrů, loni 149 700. "Jsme spokojeni. Produkce v předchozích dvou letech byla nadprůměrná,“ řekl ředitel.

Podle jeho slov se jim dařilo na domácím trhu a rostl i export. "Pro nás jsou hlavními trhy Francie a Německo,“ upozornil ředitel. Pivovar do zahraničí vyváží 70 procent své produkce.

Loni pivovar investoval zhruba 45 milionů, letos to bude podle ředitele necelá polovina. "Potřebujeme novou stáčečku na sudy, vylepšit infrastrukturu a také chceme investovat do propagace vlastních kvasnic,“ přiblížil ředitel.

Podle jeho slov chystají pro letošní rok, především pro sběratele opět, tradiční sadu speciálních etiket vztahujících se k autoveteránům. Další nezvyklé etikety vzniknou ve spolupráci s čáslavským letištěm. "Budeme mít také nové, exkluzivnější balení. Bude to taková dárková záležitost. Novinku chystáme na Vánoce, ale zatím si necháme pro sebe, o co se jedná,“ dodal ředitel pivovaru.

Vratislavický pivovar musel stejně jako jiné pivovary kvůli zvýšení sazbě DPH a spotřební daně pivo od ledna zdražit. "V průměru stoupla cena o osmdesát haléřů,“ poznamenal Hostaš.

I přes stále rostoucí produkci pivovaru jsou ve firmě v prognózách pro letošní rok opatrní. Podobně jako v předchozích letech s výstavem kolem jednoho sta tisíc hektolitrů.

Historie vaření piva ve Vratislavicích nad Nisou sahá do roku 1872. Pivovar prošel několika krizemi, naposledy na konci minulého století. V roce 1997 ho tehdy koupily Pražské pivovary, o rok později ale závod v Liberci uzavřely. Hols provoz obnovil o dva roky později, místo Vratislavi ale začal nabízet Konrada. V prvním roce po obnovení výroby pivovar vyprodukoval 15 tisíc hektolitrů piva, produkce ale od té doby každoročně stoupá.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Marek Kuntoš


Až se v únoru naplní poslední sudy lounským pivem, které nyní zraje v nádržích, zůstane Žatecký pivovar jediným výrobcem piva v širokém okolí. Pro žateckého výrobce se tím nabízí šance prodávat své pivo v hospodách na Lounsku.

Je pravda, že už jsme po Lounech převzali několik restaurací. A další možná získáme,“ přiznal obchodní ředitel žateckého výrobce Radek Vincík. Je to jednoduchá strategie - jeden regionální výrobce se stahuje, další má šanci.

Ale je nutné zdůraznit, že končí jen výroba piva v Lounech, nikoliv pivní značka Louny. A když se Heinekenu povede udržet důvěru zákazníků, nic moc se na trhu měnit nemusí,“ zdůraznil vzápětí Vincík.

Skutečnost, že Žatec končícímu lounskému pivovaru přebral několik hospod, neznamená, že by jeho obchodní zástupci byli až tak rychlí. O potížích s kvalitou lounského piva se v posledních měsících ví. A nejlépe je poznají přímo hostinští. „Někteří se na nás sami obraceli už na podzim, protože cítili problémy,“ vysvětlil Vincík.

Co pivaři?

Přestože mezi Žatcem a Louny panuje tradiční řevnivost, obchod s pivem to prý příliš neovlivní. Možná přímo v Lounech někteří hospodští mohou žatecké pivo odmítat programově, ve vesnicích na Lounsku už je ale k dostání i pivo ze Žatce. Stejně jako řada dalších značek.

Spíš se může projevit to, že lidem, kteří pijí pivo třicet, čtyřicet let, bude chybět tradiční české pivo. My jsme ho tu vyráběli jen s konkurenčními Louny, teď jsme zůstali sami. Někdo prostě nemá rád pivo nadnárodních společností,“ přemítal Vincík. Dlouholetí štamgasti podle něj poznají, jestli je chmelový mok vyrobený tradiční cestou, nebo v moderním pivovaru, který všechny procesy urychluje. „Když pivo dlouho zraje, má bohatší chuť. Sládkové pro to mají zvláštní výraz, říkají, že je piva plná huba,“ vysvětlil žatecký ředitel.

V Ústeckém kraji vaří pivo už jen závody v Žatci, Krásném Březně a Velkém Březně. Od roku 1997 se zavřely pivovary v Děčíně, Mostě, Litoměřicích a tento týden končí výroba i v Lounech. Nové minipivovary jsou v Mostě a Varnsdorfu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


V loňském roce koupila pivovar Klášter, který sídlí v Klášteře Hradišti poblíž Mnichova Hradiště na Mladoboleslavsku, česká pivovarnická skupina K Brewery. Ta vlastní po celé České republice dnes již šest pivovarů a klášterský pivovar je tedy dalším, který zakotvil v této skupině.

Pod sloganem „Návrat k tradici“ usiluje K Brewery o zachování a další rozvoj malých a středních pivovarů s důrazem na jejich regionální působnost. Klášterský pivovar po změně majitelů změnil také své jméno z Ecoholding, a.s. na Pivovar Klášter, a.s.

Vloni méně, letos více piva

Pivovar Klášter uvařil v roce 2009 přibližně 50 tisíc hl piva, tedy výrazně méně než v předchozích letech, což souvisí s probíhající restrukturalizací firmy po změně vlastníka a s výrazným omezením exportů, které nebyly pro pivovar finančně výhodné,“ uvedl ekonomický ředitel firmy Ctirad Kábrt.

Podle ředitele je nutné připomenout i celkový pokles konzumace piva na českém trhu. Přesto již opatření přijatá ve výrobě přinášejí první pozitivní výsledky a v letošním roce se počítá s dvouciferným růstem.

Budeme usilovat o návrat na staré pozice v regionu. Pozitivní údaje z posledních měsíců se týkají i exportu, kde se podařilo uzavřít kontrakty v zemích, do kterých v poslední době pivovar příliš nevyvážel do Finska, Chorvatska a Ruska,“ uvádí Ctirad Kábrt.

I v této složité situaci neuvažujeme o propuštění zaměstnanců, naopak se budeme snažit udržet stávající stav popřípadě rozšířit naše obchodní týmy,“ dodává vedení společnosti. Nyní se musí Klášter zaměřit na co nejvyšší kvalitu piva, k tomu by měly pomoci nové technologie a pokusit se opět oživit značku Klášter, stejně jako tomu bylo v minulých letech. „Věříme, že štamgasti v místních hospůdkách či v okolních městech najdou v klášterském pivu tu pravou chuť a teprve čas ukáže zda naše pivo je opravdu dobré,“ dodal Ctirad Kábrt.

Zdroj: Můj ventil.cz


Heineken utnul pivní tradici

[úterý, 26. leden 2010]

V Lounech končí po šesti staletích vaření piva. Majitel výrobu přesouvá do Ústí a Velkého Března

Minimálně šest století se v Lounech vařilo pivo. Tradice, již zahájili místní měšťané a později v ní pokračoval schwarzenberský pivovar na kraji Loun, tento týden skončí. Včera o tom rozhodlo vedení společnosti Heineken, která pivovar poslední dva roky vlastní.

Nejvýznamnějším důvodem, proč se v Lounech už pivo vařit nebude, je prý špatný technický stav pivovaru. „Desítky let se do něj neinvestovaly větší částky. A hlavně v poslední době se množily stížnosti ze strany zákazníků na jeho kvalitu. Pivovar by si vyžádal investice minimálně za desítky milionů korun,“ uvedla mluvčí společnosti Heineken Kateřina Eliášová.

Peníze ale do lounského závodu Heineken investovat nechce. I proto, že výroba piva v Lounech v posledních letech klesala. A protože se pivo prodává méně, což asi ještě zhorší vyšší spotřební daň, společnosti by se prý peníze vložené do modernizace nevrátily.

Do konce týdne v Lounech provoz skončí, přesune se do pivovarů společnosti v Krásném Březně v Ústí a do Velkého Března. O místo kvůli tomu přijde 29 lidí. Ve druhé fázi útlumu přestane pivovar do konce února i stáčet dovážené pivo do sudů, tím se počet pracovníků sníží o dalších 30. Třinácti zaměstnancům nabídne společnost práci v jiných pivovarech, konkrétně v Krušovicích a zmíněném Velkém Březně. Lounský areál má sloužit jen jako distribuční centrum.

Určitě bych tomu neříkala pouhý sklad. Je to pro nás dost důležité místo vzhledem ke své poloze mezi Prahou a německými hranicemi,“ upozornila Eliášová.

Už to nebude ono“ Heineken slibuje, že i dál chce podporovat kulturu a sport v Lounech. A že bude pokračovat ve výrobě piva se značkou Louny, i když už to bude o 60 kilometrů dál.

Už nyní se ale odborníci i pivaři shodují, že lounské pivo se změní. Podle výrobců ovlivňují chuť jak suroviny, tedy místní voda či slad, tak technologický postup při vaření. „Ta důvěra jako k domácímu pivu už tam asi nebude. Ale že bych změnil pivovar? To ne, vždyť já mám pět druhů piv, i když všechno od Heinekenu. Komu nechutnají „Louny“, může si dát třeba „Zlaťák (Zlatopramen),“ říká například Jiří Hora, majitel restaurace U Somolů. „To už bude jiné pivo, i kdyby jen kvůli jiné vodě. A jak to mohou být Louny, když se to vaří někde v Březně?“ tvrdí Miloš Kolařík, který šéfuje lounské restauraci U Jíchů. Přestože je lounský patriot, od loňského léta ve své hospodě točí jiné pivo. Kvalita lounského piva prý totiž klesala už dřív.

Vedle Kolaříka rozhodnutí kritizovali i běžní pivaři. A na webových stránkách pivnidenik.cz někteří dokonce konec lounského pivovaru předpovídali. „Já bych to nazval scénář a la Heineken, protože ho používají prakticky vždy a všude. Od linky k uzavření celého pivovaru je už jen krůček. Bohužel dojde i na to,“ napsal například Libor ze Slovenska už 27. listopadu loňského roku, krátce po uzavření lahvárny v Lounech.

Heineken v posledních letech koupil a zavřel několik pivovarů, například v Kutné Hoře, Znojmě nebo v Rimavské Sobotě.

Konec vadí i konkurenci

Konec výroby piva v Lounech rmoutí nejen místní patrioty, ale dokonce i konkurenci. „Pro nás se tím možná otevírá nějaký prostor na trhu. Ale radost z toho jako pivovarník nemám. Vždyť to byl, stejně jako my, lokální pivovar, který vyráběl pivo tradičním způsobem. Tedy s otevřenými spilkami a dobou zrání 60 až 80 dní. Mrzí mne to,“ říká třeba obchodní ředitel Žateckého pivovaru Radek Vincík.

Je to smutné. Pivo se v Lounech vařilo od nějakého 14. nebo 15. století. Šest set let určitě. Hodně lidem bude chybět. Já to vnímám jako konkurenční boj, v cizině české pivo nechtějí,“ přemítal ředitel lounského muzea Bedřich Štauber.

V lounských hospodách i mezi odborníky se spekuluje, že nakonec se výroba piva stejně přesune do moderního závodu ve středočeských Krušovicích, který patří také Heinekenu. Ti, kteří se o pivo zajímají, míní, že tu časem skončí i piva z Velkého a Krásného Března - tedy Březňák a Zlatopramen.

O tom se potichu mluví už dlouho. Má to logiku, protože Krušovice jsou moderní a mají kapacitu to zvládnout,“ řekl pro MF DNES zástupce jednoho z velkých českých pivovarů s podmínkou zachování anonymity. Zástupci Heinekenu to popírají. Zatím?

***

* Co si myslíte vy? Vážení čtenáři, co si myslíte o rozhodnutí vařit lounské pivo u Ústí? Budeme rádi, když nám svůj názor na rozhodnutí Heinekenu sdělíte. Pište na mail: redul@mfdnes.cz

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal


Dobrá tradice se nyní uzavírá

Vaření piva v Lounech je s historií města spojeno už od středověku.

Dnešní pivovar při silnici ve směru na Černčice vyrostl v roce 1890, kdy jej tam nechal postavit kníže Adolf Josef Schwarzenberg. Jako první pivovar v Rakousku – Uhersku měl technologii umělého chlazení.

V roce 1897 odebírá lounské pivo již 122 hostinců a vyváží se také do Německa.

V roce 1937 pivovar Louny zaujímá třinácté místo v absolutním pořadí celostátního žebříčku nejmodernějších pivovarů v Čechách, kterých je tehdy v zemi přes tři sta. Po druhé světové válce je pivovar v Lounech znárodněn. Po znárodnění byl pivovar součástí řady podniků – Krušnohorské pivovary (1950 – 1952), Lounsko – žatecké pivovary (1953 až 1957), znovu Krušnohorské pivovary (1958 až 1959) a Severočeské pivovary (1960 až 1990).

Od privatizace přes Drinks Union až k Heinekenu

Na počátku roku 1991 vznikl státní podnik Pivovar Louny, který byl privatizován. V polovině roku 1992 vznikla akciová společnost Pivovar Louny, akcie drželo několik fyzických osob. Kvůli udržení prodeje svých výrobků začala společnost v roce 1998 nakupovat restaurace a obchody na vesnicích. Zájmovou oblastí byly především severní Čechy, kam směřovala většina piva. Pivovar část své produkce exportoval, většinou do Německa.

V roce 2001 se lounský pivovar stal součástí skupiny Drinks Union. V tu dobu v pivovaru v Lounech pracovalo téměř dvě stě lidí, uvařilo se tam zhruba 250 tisíc hektolitrů piva řady značek. Na vývoz šlo asi deset procent – export směřoval hlavně do Německa, Španělska, Itálie, Francie, Finska a Ruska.

V roce 2008 koupil Drinks Union včetně lounského pivovaru pivovarnický gigant Heineken z Nizozemí. Ten se rozhodl výrobu ve svých českých pivovarech centralizovat, některé z nich zavře. Pivovar v Lounech je jedním z nich. Počátkem roku 2010 historie vaření piva v Lounech končí, několik století trvající tradice se uzavírá.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Petr Kinšt


Na rozdíl od většiny svých konkurentů promítne malý pivovar z Rohozce u Turnova zvýšení daní do ceny svých piv až od února.

Odběratelé tak dostanou čas zvyknout si na plošné zdražení v tuzemsku po Novém roce. „Ceny ale musíme zvýšit také,“ uvedl ředitel pivovaru František Jungmann. Podle něj ale firmě ze zdražení žádný zisk nezůstane. Peníze, které navíc od února zaplatí spotřebitel, dostane stát. Cenu piva totiž zvedá vyšší DPH a spotřební daň. „V průměru zdražíme o 70 haléřů. Méně stoupne cena u lahvového piva, kde je větší konkurence na trhu,“ popsal ředitel pivovaru.

Rohozeckému pivu se přitom loni opět dařilo a produkce meziročně stoupla skoro o 19 procent na 63 tisíc hektolitrů. "Chceme dále růst, ale bude to těžké. Doba je zlá," konstatoval ředitel pivovaru. Podle jeho slov se jim loni dařilo růst v Česku i na zahraničním trhu. „Pro nás jsou dominantní Polsko a Rusko,“ připomněl Jungmann.

Pivovar Rohozec patří mezi nejmenší pivovary v republice a před sedmi lety byl na pokraji krachu. Poté ho ovládl Pivovar Svijany a výroba každoročně roste. Za posledních pět let se zdvojnásobila.

Zdroj: Liberecko Regiony24.cz | Mediafax


Heineken se zbavuje dalšího pivovaru v Česku. Musí šetřit, a tak končí s výrobou piva v Lounech. O místo přijde 60 lidí. Na místě původního pivovaru zbude sklad. Značka Louny ale nezmizí, výroba bude přemístěna do Ústí nad Labem. Firma už zavřela pivovary v Kutné Hoře a Znojmě.

Hlavním důvodem pro zrušení lounské výroby je podle společnosti špatný technický stav pivovaru, trvalý pokles výroby a také ekonomická krize, která vede k dlouhodobému poklesu konzumace piva v České republice i v zahraničí. Firma navíc očekává, že spotřeba piva ještě klesne po zvýšení spotřební daně.

"Rozhodnutí přesunout výrobu z Loun nebylo pro nás v žádném případě jednoduché, protože ovlivní některé z našich zaměstnanců, kteří prokázali velmi pozitivní a profesionální přístup k integraci po akvizici Drinks Unionu," řekl generální ředitel Heinekenu ČR Lieven Van der Borght.

Ovlivnění znamená v překladu to, že Heineken propustí do konce ledna 29 lidí a dalších třicet pak propustí v následujících týdnech a měsících. Třináct lidí najde uplatnění v jiných pivovarech společnosti

Zavření pivovaru není velkým překvapením. Už loni v listopadu přestal Heineken stáčet v Lounech pivo do lahví.

Nyní přestane stáčet pivo do sudů a pivovar v Lounech bude poté sloužit jako sklad.

Louny nezmizí, vařit se budou v Ústí

Značka Louny ale z trhu nezmizí. Výroba bude přesunuta do pivovarů ve Velkém a Krásném Březně (Ústí nad Labem) a plně zachována zůstane podle firmy i původní receptura.

"Značka Louny je ve městě a v celém regionu Loun tradiční a oblíbená, proto se bude nadále těšit významné marketingové i obchodní podpoře," ujišťuje firma v tiskovém prohlášení.

Louny jsou tak třetím pivovarem, kterého se třetí největší pivovarnická skupina zbavuje. Před ním už zavřela pivovary ve Znojmě a v Kutné Hoře. Heineken zavřel také několik pivovarů na Slovensku.

Heineken v Česku vlastní pivovar Starobrno a Královský pivovar Krušovice a v roce 2008 koupil ústeckou společnost Drinks Union, které patří pivovary Krásné a Velké Březno. Na tuzemském trhu obsazuje třetí místo. V roce 2008 uvařil 2,8 milionu hektolitrů piva.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autorka: Iva Špačková


Štamgast platí, hostinský se bojí

[pondělí, 25. leden 2010]

Vyšší spotřební daň, DPH a ekonomická krize. Pro pivovary a hospodské teď zrovna není ideální doba. Některé hospody zejí prázdnotou a mnoho lidí si dá místo dvou piv třeba jenom jedno. Státní kasa se zřejmě nenaplní tak, jak by si politici přáli.

Z peněženek štamgastů restaurací látají politici mimo jiné schodkový rozpočet státu. Spotřební daň na pivo je od ledna vyšší. Z ceny každého půllitru piva odplouvá do státní kasy zhruba 1,50 koruny. Další peníze pak zaplatí pivaři na dani z přidané hodnoty.

Dělá současná situace vrásky šéfům pivovarů? Ptali jsme se ředitele humpoleckého pivovaru Stanislava Bernarda.

* Spotřební daň u piva je od ledna vyšší. Co vy na to?

Spotřební daň vzrostla u piva od ledna zhruba o třetinu. Argumentuje se tím, že je to kvůli tomu, že daň se dlouhou dobu nezvyšovala a že ta lednová změna vlastně nahrazuje pouze „inflační zvýšení“. Jenže to přišlo v nevhodném momentě.

* Proč v nevhodném čase?

Odhadujeme, že spotřeba piva klesla vloni v tuzemsku vlivem hospodářské krize zhruba o deset procent. Letos vyšší spotřební daň -- a tedy i vyšší cena piva - nějaké procentíčko zase ubere. I když je to v restauracích zvýšení ceny o „kačku“.

* Jaký efekt bude mít vyšší spotřební daň pro „churavou“ českou státní kasu, pro vysoce schodkový státní rozpočet?

Kdyby letos žádný pokles spotřeby piva nenastal, pak by se ten přínos pohyboval asi kolem 1,6 miliard korun. Kvůli pravděpodobnému poklesu trhu bude ale ten daňový přínos menší. Čistě fiskálně se může pohybovat kolem miliardy korun nebo lehce nad miliardu. Celá záležitost má ale další aspekty.

* Jaké?

Když se bude v restauracích dál snižovat spotřeba piva, může to vést ke krachům některých zařízení. Což jsou ztracená pracovní místa, nižší odvody daně z přidané hodnoty i dalších daní. Počítejte také zvýšené náklady na podporu v nezaměstnanosti a tak dále. Další ohroženou skupinou jsou některé menší pivovary, které dnes mají ekonomické problémy. Jedna věc je, že se spotřební daň zvýší. Ne vždy se ale povede zahrnout tuto vyšší daň do ceny pro supermarkety. Ty se zvýšení ceny brání. A zase jsme u ohrožení pracovních míst, u potenciální zvýšené výplaty sociálních dávek.

* Politici si asi říkali, že ta koruna na půllitru navíc nemůže přivodit nějakou velkou katastrofu.

Jsem dalek takové formulace, že by to byla nějaká katastrofa. To určitě není. Můj odhad ale je, že celkový přínos zvýšení spotřební daně u piva bude relativně velmi malý. A je tam ještě jeden problém.

* Jak byste ho popsal?

Ten problém je v tom, že stát je schopen zvýšený daňový přínos -- řekněme 800 milionů korun - rozházet zhruba za dva dny. Jinými slovy: cesta zvyšování daní bez radikálních reforem a radikálního šetření je cestou do pekel. Z „mikropohledu“ na jednu komoditu (na pivo -- pozn. red.) a jednu daň vyplývá jedna věc. Že zvyšování daní zpomaluje vývoj ekonomiky, snižuje produkci i daňový výnos.

* Co by bylo dobré udělat?

Určitě už nejít cestou zvyšování daní bez toho, aby konečně někdo začal šetřit. Je potřeba přestat se chovat populisticky, přestat se dívat se jen na to, jak dopadnou volby. Bohužel, oba víme, že volby se rozhodují v celém spektru voličů. Proto přichází řeč na třinácté důchody a podobné nesmysly.

* Co jste říkal na Janotův úsporný balíček a na to, jak ho poslanci „zlikvidovali“?

Ministra financí Eduarda Janotu beru jako chytrého chlapa, který poprvé nazval věci tak trochu pravým jménem. I jeho balíček ale úsporným balíčkem nebyl. Dvě třetiny opatření bylo zvýšení daní, třetina šetření. A poslanci (levicoví - pozn. red.) udělali to, co udělali. Jestli chtějí takto šetřit... vždyť oni ten stát potopí. Tak dojdou do stádia, kdy budou muset všechno - sociální dávky i platy úředníků - redukovat o desítky procent, ohrozí se koupěschopnost a celá ekonomika půjde do „kytek“. Jak se tomu máme bránit my podnikatelé? My, kteří se chováme celou dobu prozíravě.

* V jakém směru prozíravě?

Obor výroby piva klesl vloni asi o deset procent, produkce humpoleckého pivovaru naopak o devět procent vzrostla, ziskovost jsme měli nejlepší za celou historii. Vylepšili jsme zaměstnanecké benefity asi o 4,5 procenta, když inflace byla odhadem jednoprocentní. Šetříme ale, kde se dá. Politikům je to jedno. Hlavně, že se dostanou k moci.

* Jaký vývoj očekáváte v roce 2010?

Na prognózy je velmi brzy. Vloni jsme v Humpolci rostli, letos pevně doufám, že budeme růst také. Ukazuje se, že lidé mají zájem o kvalitní produkty. Je to vidět na vývoji menších pivovarů, kterým se daří. Vývoj v roce 2010 ale bude záviset na spoustě okolností a jednou z nich je koupěschopnost.

* Připravujete nějaké novinky pro spotřebitele?

Vloni jsme uvedli na trh unikátní nápoj na sladové bázi, obohacený švestkovou šťávou a aromatem. Vyvíjíme další druh takového nápoje. V tradičním pivu se snažíme o maximální poctivost výroby a o co nejzajímavější chuť.

* Stanislav Bernard

Do oživení humpoleckého pivovaru se pustilo trio Stanislav Bernard, Josef Vávra a Rudolf Šmejkal v roce 1991. Bernard je v současnosti generálním ředitelem firmy. Pod jeho vedením dosáhl loni Rodinný pivovar Bernard rekordního výstavu, přesahujícího 204 tisíc hektolitrů nepasterizovaného piva.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jaroslav Paclík


Najväčším lákadlom slovenskej expozície na (v nedeľu 24.januára) končiacom európskom veľtrhu potravinárstva, poľnohospodárskeho a záhradníckeho priemyslu IGW -INTERNATIONALE GRÜNE WOCHE 2010 („Medzinárodný zelený týždeň“) bolo nesporne pivo STEIGER. Nemeckí pivári sa nechávali s radosťou obsluhovať mladými ľuďmi v dresoch slovenskej hokejovej reprezentácie, alebo v krojoch a o dobrú náladu sa slovenskými pesničkami staral akordeonista Dezider Guliš, ktorý bol na výstave už po pätnásty raz. Napriek konkurencii iných tradičných pivárskych krajín, s ďaleko väčšími prezentáciami, bolo v slovenskom stánku plno. Čapovali sa tu svetlé 11 a 12-stupňové pivá STEIGER, ale aj tmavá jedenástka. Nemci sú fajnšmekri na špeciality a tak ich lákalo aj rezané svetlé pivo s tmavým. Informoval o tom manažér marketingu STEIGRA Emil Mihálik.

,,Na slovenské pivo napriek trojročnej prestávke nemeckí návštevníci nezabudli. Podľa vyjadrení spokojných konzumentov najstarší slovenský pivovar STEIGER dokonale zastúpil predchádzajúceho tradičného slovenského reprezentanta Topvar. Pivári na pivách značky STEIGER najviac oceňovali chuť pravého piva, jeho plnosť a sýtosť, ktoré sa dajú dosiahnuť iba dostatočne dlhým ležaním a varením z kvalitných surovín. Štamgasti čoraz viac vyhľadávajú klasicky varené a poctivo uležané pivo, vyrobené klasickými výrobnými postupmi, ale na najmodernejších zariadeniach. Všetky pivá varené v STEIGRI sú čisto prírodnými produktmi, uvarenými z pramenitej vody zo Štiavnických vrchov, kvalitného moravského jačmenného pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo Žateckej oblasti“, konštatoval E.Mihálik.

Ministerstvo pôdohospodárstva SR pripravilo v spolupráci so Slovensko-nemeckou obchodnou a priemyselnou komorou spoločný národný stánok slovenských firiem, v ktorom dominovala prezentácia STEIGRA. Okrem piva boli návštevníci veľtrhu zvedaví aj na slovenskú prírodu a regióny. Na 75. ročníku veľtrhu, ktorý sa končí v nedeľu 24.januára 2010, privítali aj rekordného 30-miliónteho návštevníka. Hlavnými témami tohto roku boli ekológia a biofarmy. Jedna výstavná hala bola venovaná bioproduktom – ekologicky vyrábaným vínam, zelenine či mäsovým výrobkom.

Medzinárodný zelený týždeň“ (Internationale Grüne Woche alebo IGW) v Berlíne je najdôležitejším európskym veľtrhom v oblasti potravinárstva, poľnohospodárskeho a záhradníckeho priemyslu. Tak ako po minulé roky sa tu prezentovali výrobcovia a dodávatelia produktových skupín. Svoje miesto mali ovocie, zelenina, mäso, údeniny, ryby, dary mora, mliečne výrobky, pekárenské výrobky, pivo, víno, destiláty, pochutiny, koreniny, bylinky, čaje, BIO výrobky, cez národné stánky, branžové združenia až po národné a regionálne špeciality, prehliadky chovov poľnohospodárskych zvierat, poľovníctva, rybárstva, ale aj poľnohospodársku, záhradnú a kuchynskú techniku a výbavu. Súčasne sa konal 26. ročník Heim-Tier-Pflanze -výstava pre chovateľov malých domácich zvierat a pestovateľov kvetov a rastlín.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne


Demoliční práce vypukly v těchto dnech v proluce v Havlíčkově ulici, která už léta zeje prázdnotou a obyvatelé Přerova kritizují její vzhled. Přerovský pivovar se totiž rozhodl zbourat bývalou ledovnu a sociální budovu, která je přes dvacet let bez využití. Na jejich místě vyroste nová stáčírna a centrální sklad pivovaru.

Proluka v Havlíčkově ulici se stala terčem kritiky obyvatel poté, co zde byly zbourány rodinné domy. Místo v centru města totiž zůstalo prázdné.

Staré a nevyužívané budovy jsou náš letitý problém, stejně jako proluka v Havlíčkově ulici. Výstavbou nové stáčírny se ale areál pivovaru oddělí od středu města,“ nastínil ředitel přerovského pivovaru Zubr Pavel Svoboda.

Bourací práce podle něj poběží šest týdnů a navazovat na ně bude vlastní stavba stáčírny. Ta má být definitivně hotová do konce roku 2010.

Novou budovou se vyřeší celá uliční čára mezi areálem pivovaru a Havlíčkovou ulicí. Má totiž délku 160 metrů. Technologie se ale začne instalovat až v roce 2011,“ doplnil Svoboda.

Kromě bývalé sociální budovy půjde k zemi i ledovna, do níž se v minulosti ukládal led.

Dříve se totiž vozil led z řeky Bečvy a kvádry se ukládaly v prostorách tohoto objektu. Používal se na chlazení ležáckých sklepů a chlazení sklepů v hospodách,“ vysvětlil Svoboda. Na zastavění proluky novým objektem přispěla ze svých fondů i Evropská unie.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Přerovský deník.cz | Autorka: Petra Poláková-Uvírová


Podle informací Deníku už chybí jen pověstný krůček k tomu, aby se v pardubickém pivovaru začalo vyrábět Ozzákovo pivo!

Je pravda, že s pardubickým pivovarem v současné době jednáme. Získali jsme licenci od televize Nova, ale jednání se vedou dál, protože smluvní podmínky jsou dost striktní. Všechno však nasvědčuje tomu, že by Ozzákovo pivo mohlo vznikat právě tady,“ potvrdil známý herec Martin Dejdar, představitel Ozzáka z kultovního seriálu televize Nova Comeback.

Pardubický pivovar jsem oslovil nejen proto, že jsem patriot, ale také na základě doporučení. Pardubické pivo je totiž skvělé,“ sdělil Martin Dejdar, který pochází z nedaleké Chrasti u Chrudimi.

S tímto nápadem k nám přišel sám Martin Dejdar. Navštívil nás a tento projekt nám nabídl. Pokud vše dobře dopadne, měli bychom snad ve čtvrtek podepsat smlouvu,“ prohlásil ředitel pardubického pivovaru Jan Kvasnička.

Momentálně jednáme s obchodními řetězci a hodláme oslovit i vybrané kluby pro mladou generaci,“ nechal se slyšet ředitel pivovaru.

Půjde o jedenáctistupňové světlé pivo, které budeme nabízet v lahvích,“ informoval náš Deník Jan Kvasnička.

Rádi bychom uspořádali též křest Ozzákova piva. Počítáme s tím, že do konce února by mělo být uvedeno na trh,“ poznamenal ředitel pardubického pivovaru a dodal, že poté by měly následovat také další propagační akce.

Zdroj: Chrudimský deník.cz | Autor: Tomáš Dvořák


Dánský koncern Carlsberg převzal prodej a distribuci ležáku Budweiser Budvar v Maďarsku. Distribuci bude zajišťovat jeho maďarská pobočka Carlsberg Hungary. Budějovický Budvar vyvezl v loňském roce do Maďarska přes pět tisíc hektolitrů piva. Se změnou importéra se očekává v dalších letech postupné navyšování prodejů v této zemi.

Maďarsko je silně zasaženo ekonomickou recesí. Proto je naším cílem pro letošní rok udržení loňského objemu sudového piva v restauracích a mírné navýšení prodeje lahvového piva v obchodních řetězcích,“ říká obchodní manažerka Budějovického Budvaru pro Maďarsko Veronika Schwarzová.

Obchodní spolupráce Budvaru s koncernem Carlsberg funguje v osmi evropských zemích. Budějovický Budvar je výhradním importérem značky Carlsberg pro Českou republiku. Carlsberg se stará o prodej piva z Budějovického Budvaru také v Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Dánsku, Finsku, Chorvatsku, Srbsku a Švédsku.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Markéta Vorlová


Aby zajistilo lidem přístupovou cestu na znojemský hrad i ke světoznámé rotundě, potřebuje Znojmo koupit od nadnárodního koncernu Heineken areál bývalého pivovaru Hostan. Heineken, který v zemi vlastní několik pivovarů včetně brněnského Starobrna, si však klade omezující podmínky, které mu mají na hradě zajistit prodej piva v následujících letech. Proto nyní právníci obou stran horečnatě vyjednávají, aby případný prodej nezkrachoval.

Foto

Jedna z podmínek Heinekenu je, aby se po dobu deseti let nevařilo v areálu pivo, a v případě, že v místě budou restaurace či pivnice, aby se v nich prodávaly jen jeho produkty.

"V případě, že provozovatelem areálu bude město, se tam deset let pivo vyrábět nebude," připustil nedávno starosta Znojma Petr Nezveda (ODS). Jedním dechem ale dodal, že město se k tomu nemůže zavázat, pokud areál prodá nebo pronajme třetí osobě, která bude chtít v místě podnikat.

A to se nelíbí Heinekenu. "Takže se nyní musí najít kompromis. Jakmile se k němu dojde, svoláme zastupitelstvo, aby schválilo konečné znění smlouvy," řekl včera Nezveda. Podle něj by se mělo rozhodnout nejpozději během února.

Podle odborníků na reality nejsou podobně omezující podmínky při prodejích nemovitostí nijak výjimečné. "U velkých firemních klientů se s podobnými omezeními setkáváme často, nejběžnější podmínkou je zákaz konkurence," nastínil ředitel realitní společnosti Sting Commerce Daniel Říman.

"Nedávno jsme například prodávali nemovitost, kterou vlastnila společnost provozující výherní automaty. Ta měla podmínku, že nový majitel musí dále na části prostor provozovat hernu s jejich automaty a po dobu pěti let smí zakoupit nové automaty jen jejich značky," vylíčil Říman.

V areálu bývalého pivovaru se vařilo pivo do loňského léta. Heineken ale přestal pivovar využívat a nabídl jej za 26 milionů korun městu.

To chce koupí zabránit případným komplikacím. Problém je totiž v tom, že kdyby areál koupila soukromá firma, mělo by město jen velmi omezené možnosti, jak veřejnosti zaručit přístup ke znojemskému hradu či ke světoznámé rotundě svaté Kateřiny, která v areálu stojí. Hlavní přístupové cesty patří totiž právě současnému majiteli pivovaru.

Vedení nizozemského pivovarnického koncernu již dříve Znojmu vzkázalo, že mu záleží na tom, aby se vlastníkem areálu stalo město.

"S tímto vědomím jsme přistupovali k celé spolupráci, a vyloučili jsme tedy možnost veřejné dražby objektu, přístupné developerům. Vzhledem ke dlouhodobé a přátelské spolupráci se znojemskou radnicí bychom tedy uvítali, kdyby město akceptovalo naši nabídku a využilo pivovarský areál pro další rozvoj města," uvedl šéf české pobočky pivovaru Lieven van der Borght.

Znojemští zastupitelé však mají ještě další výhrady k nabídce Heinekenu, a i ty chtějí promítnout do budoucí kupní smlouvy. Mimo jiné jde o kupní cenu, kterou chce Znojmo uhradit ve splátkách. A pak chce pivovarníkům sdělit, že daň z převodu nemovitosti má v úmyslu s Heinekenem platit napůl. Nizozemci přitom navrhovali, aby ji zaplatilo celou město.

Co s areálem? Zatím se neví

Bývalý znojemský pivovar se nachází v historickém centru města v areálu hradu a v těsné blízkosti nejvýznamnější znojemské památky - světoznámé rotundy svaté Kateřiny.

Vedení města nemá zatím jasnou představu, co s opuštěným areálem. Zatím má jen hotovou základní studii, v níž památkáři s architekty rozdělili jeho budovy podle památkové hodnoty.

Některé prostory doporučují nechat bez zásahu, jiné opravit a některé dokonce zbourat. "Zatím nikdo neměl povědomí o tom, co tam je a co není cenného. Tato obecná studie tak může sloužit jako podklad pro podrobnější studii," uvedla mluvčí radnice Denisa Šipošová.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Vojtěch Smola | Foto: Radek Miča


Pivovar Svijany by měl plně ovládnout podnikatel Miroslav Kučera, který v něm již má majoritu.

V podstatě jde jen o peníze. Respektive částku, jakou bude majitel 55 procent svijanského pivovaru Miroslav Kučera ochoten zaplatit za zbývající podíl, který už zhruba dva roky vlastní skupina českých investorů ze skupiny K Brewery.

Pivovar Svijany, který patří do desítky největších v zemi a který své teritorium libereckého regionu už dávno rozšířil až k prodejům od Plzně po Brno, není laciné zboží. Hraje se o blíže neurčenou sumu desítek milionů korun. Transakce by přitom mohla být výhodná pro obě strany.

Probíhající vyjednávání HN potvrdilo několik důvěryhodných zdrojů. "Nebudu to komentovat," reagovali unisono Miroslav Kučera i šéf K Brewery Zdeněk Radil. Oba ale o tuto transakci stojí. Podle informací HN dokonce nabízela Kučerou ovládaná skupina LIF lidem z K Brewery výměnu jejich svijanského podílu za náchodský Pivovar Primátor, který LIF loni koupil od města.

Řízení Svijan je sice v rukou lidí z LIF, ale akcionářská smlouva umožňuje K Brewery dostatečný dohled nad fungováním. "Dva kohouti na jednom dvorku, to nedělá dobrotu. A to si Kučera uvědomuje," komentuje situaci jeden z českých pivovarnických odborníků.

K Brewery sice nemusí s opuštěním Svijan spěchat, a tak šponují finanční požadavek nahoru, ale peníze by se jim hodily. Skupina K Brewery měla totiž nedávno vydání v souvislosti s koupí polovičního podílu v jiném prosperujícím pivovaru - Černé Hoře. Tu ovládli po dlouhých tahanicích s druhým podílníkem a dlouholetým ředitelem Jiřím Fuskem.

Svijanský pivovar, který loni zvýšil produkci o 21 % na rekordních 385 340 hektolitrů a jehož pivo už prodávají i desítky hospod v menších i větších městech včetně Plzně, Prahy a Brna, investoval do rozvoje a zvýšení kapacity loni 75 milionů korun. Pod LIF (někdejší Liberecký investiční fond) spadá i dceřiný pivovar v Rohozci a od loňska i náchodský Primátor.

K Brewery, kde mají největší podíl finančníci Martin Burda a Grzegorz Hóta, už plně ovládá sedm menších a středních pivovarů - protivínský Platan, jihlavského Ježka, uherskobrodského Janáčka, Rychtáře z Hlinska, Klášter, Lobkowicz z Vysokého Chlumce a nyní i Černou Horu.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


«« « Strana 285 z 427 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427

Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI